Zemědělské Noviny, srpen 1977 (XXXIII/179-205)
1977-08-01 / No. 179
zroď p a sýpek • Zrno v celé ĚSR je podie předběžného přehledu k 31. červenci sklizeno z více než 234 000 hektarů, což je přes 14 % z celkové výměry obilovin. Řepka zbývá ke sklizni již jen na necelé čtvrtině ploch. • Nákup obilí splnily v Jihomoravském kraji v sobotu další tři okrésy, a to Gottwaldov, Kroměříž a Prostějov. Zemědělci okresu Kroměříž se současně také vyrovnali se závazkem uzavřeným na počest 60. výročí VKSR tím, že dodali další tři tisíce tun obilovin navíc. • Závazky k 60. výročí VŘSR plnili také občané v Kozomíně na Mělnicku tím, že v uplynulých dvou ,dnech pomáhali družstevníkům při úklidu slámy. • Dobré výsledky u ozimé řepky má JZD Üsov na Sumpersku. Kromě plánovaných 3160 q prodá do centrálních fondů dalších 1200 q řepkového semene. • Letadla nad poli severních Cech byla v uplynulém týdnu v akci při setí letních meziplodin. Z plánované plochy 12 500 hektarů je jich převážně letecky vseto do stojícího obilí přes 2300 hektarů. Návrat G. Husáka z dovolené v SSSR Praha (čtk) — Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezident Ceskoslovensrké socialistické republiky Gustáv Husák se v neděli ve večerních hodinách vrátil do vlasti ze Sovětského svazu, kde na pozvání ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu trávil dovolenou. BSahcpřársí Praha fčtkj — Prezident ČSSR G. Husák zaslal prezidentu Švýcarské konfederace K. Furglerovi blahopřejný telegram u příležitosti státního svátku jeho země. SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKOM Objednávky naléhavých inzerátů tohoto druhu posfleite na adresu: Zemědělské noviny, inzertní odděleni, Václavské ním 47, Praha 1, nebo telefonujte na číslo 283 315. ■ PRODÁME dod. auto TV - 41. F a autobus TV 71 R soc. organizacím i na náhradní díly. Zemědělské odborné učiliště Rovná. PSC 357 85. C 23D48 H AVIA - 30. prodloužený valnik, nový a výsuvný pojízdný žebřík dl. 12 m, nový, 10 200 Kčs, - nabízí ZNZZ Trutnov, tel. 2051. C-23U52 ■ PRODÁME: schasi rám PV3S valnik i s kabinou, diferenciál a motor dobrý - i jednotlivě, schasi - rám S5T prodloužený valnik i s kabinou dobré, traktor Zetor 50 S lesni s navijákem před GO nebo na náltr. dily, OT 54 dobrý nebo na náhradní dily, traktor 0 851, dobrý nebo na součástky, samnvaz traktorový 5 stopý, vleky autové 4 tuna valník velmi dobrý, další vyžadující opravu, traktorové vleky před opravou, žací nakladač E 08271 (futrmajstrl. Koupíme Rnzmetadlo D 032. Cena dohodou - levně. |ZD Valašské Kotáry, se sidlem Valašská Polanka, PSC 758 11 C-23054 ■ ÜPZT-OTP DQBRIS, tel. 291 nabízí ze svých zásob nově vyráběný a vyzkoušený shrnovač píce SBP-2, obraceč píce OZ 2 a traktory: ti 650, DT-S, K 700, pás. T 4A S4, TV-54 s pluhem, přívěsy P 93 SH, N-901 S, PzTF-3, r. m. T 032, plenky NPB-5 a NPB 7, vyor. KPP-2p, ski. b, E 878/1, E 871/4, kenib. B-231, drt. sl. FGF-120 MA, RCW-3, stí k KS 1,8, p váh VHP 32, un. z. ZPN 450 a ZPN 800, smyky SYZ 350A, mích. b. SM-125. secí slroj 24 SENJ-125, kult. KPG-4 a šrotovník FC-1-2500. C-22956 H KOUPÍME OHRIVAC VODY OVI, 2500 - 4 m2 8/8 ležatý na 2500 1 s topnou vložkou 4 m2 na páru a jeden manemetr prám. 180 0-lfi atp. Velkovýkrmny stř. MTZ 471 23 Zákupy. C-22897 li JZD MÍR, Dolní Chvatllny prodá 1 P - V3S valník ve velmi dobrém těch. stavu do 2n 000 Kčs. C-23037 Ü OKRESNÍ SPRAVA silnic Mělník - Rousovicc 2388 vymění 2 nnvé nákl. automobily IFA W 511 L/K třístranný sklápěč za 2 kolové traktory Zetor éoilneb Zetor 8718, traktor ZT 300 v provozu za traktor Zetor 8718, nepoužitý kuželový třídič EDT 1200X3000 s pohonem, zánovní drtič S M B za některé z těchto strojů: autosypač MS - 24, VSV 6/II., HON MS 24 třístranný 050, Skoda 706 sklápěč, Tatra 14B třístranný sklápěč, ručně vedený váleček. Telefon: 2490, 2186, 3250. C-23040 M ODKOUPÍME kompletní ventilátor na německý postřikovač S-033. JZD 1. Máj, Vranovice, PSC 891 25. C 23039 ■ KOUPÍME ihned REVIKO pro konzervaci obilovin kyselinou propionovou. Státní statek Nebanice, okres Cheb, tej. čís. 97118, 97137. C-23050 DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ a VY2IVY CSR Ročník XXXIII - Číslo 179 Praha, pondělí 1. srpna 1977 Cena 50 hal. Konec týdne n a našich polích Příznivé hodiny byly využity ŽŇOVÝ RUCH NA HANÉ I V POOHŔÍ • DOBRÉ VÝSLEDKY I PŘES PŘESTÁVKU VYNUCENOU DEŠTĚM % PĚKNÉ VÝNOSY ŘEPKY NA ČESKÉM JIHU • V JIHOMORAVSKÉM KRAJI SKLIZENA UŽ POLOVINA PLOCH Praha (zrt) — Po celou sobotu a ještě o nedělním dopoledqt vládlo nad většinou našeho území příznivé žňové počasí. Áž k polednímu se v řadě míst rozpršelo a déšť si namnoze vynutil na polích přestávko. Zemědělci všude, kde tu zralost porostů dovolila, využili zejména soboty k urychlení sklizně obilí a tak za uplynulé dva dny přibyly tisíce tun zrna do sil a skladů. O tom ostatně svědčí i Infor- vozilo hned k sušičkám a do mace našich- zpravodajů z jednotlivých krajů nebo jejich produkčních oblasti. skladů nákupní organizace. Bylo tomu tak i v JZD Pokrok Kostelni Hlavno v okrese Mladá Boleslav. Dvč nejiepší kombajnové. osádky, pracující na polích tohoto družstva, sklidily jen za sobotu přes 2300 centů obilí a v neděli dopoledne pokračovaly všechny kombajnové osádky ve sklizni, dokud práce na polích nezabrzdil v poledne déšt. V severní. části okresu bylo po oba uplynulé dny nejvíce živo v JZD Nástup v Piazích. Dva kombajny Niva a čtyři kombajny SK 4 tu jsou v provozu od '20. července. Za tu dobu osádky sklidily 1564 centů krm • OLOMOUČTÍ SPLNILI Zemědělci Severomoravského kraje využili sobotního příznivého počasí a sklidili zrniny z dalších 11 000 ha. Úroda především pšenic, jarních ječmenů, ale také již prvního dozrálého žita je tak na severu Moravy celkově sklizena téměř z 15 procent. Největší přírůstek zaznamenali kombajnéři na okrese Olomouc, kde přes 350 osádek vymlátilo zrno z plochy 6800 ha. Proto zemědělské podniky okrese Olomouc mohly již v sov botu splnit státní plán nákupu obilovin na 100,1 procenta. V ostatních okresech kraje, zvláště v okresech Nový Jičín, Opava a Přerov, mají však zemědělci stále starosti s nestejnoměrnou zralostí obili. • PŘIBYLO PŠENICE VE SKLADECH Také na severu Čech se za uplynulé dva ■ dny plocha sklizených zrnin zvýšila na 5395 hektarů, tedy zhruba na 4 procenta. Slámu uklidili zemědělci asi z jednoho procenta plánovaných ploch a podmltli 825 hektarů. Nejdále je sklizen na Lounsku, kde kombajnéři kosí především ozirné pšenice, Mironovskou a Jubilejní, a menší část jarních ječmenů. Současně dokončují zemědělci na Lounsku druhé seče vojtěšek a vyorávají poslední plochy raných brambor. V oborovém podniku Státní statky Chomutov se za sobotu sklidilo 210 ha ozimých pšenic. Sklizeň řepky Je již ukončena na Litoměřicku, zatímco v celém kraji se má sklízet ještě necelá polovina plánované výměry. V celém Polabí a Pojlzeřf v sobotu i včera dopoledne sklízeli zemědělci obilí, které se ného ječmene Za sobotu pak přes váhu přešlo po sklizňové lince 1800 centů ozimé pšenice a za nedělní dopoledne dalších 500 centů. Nedělní déšť sice vyhnal kombajnéry z pole, ale práce na lince pro posklizňovou úpravu zrna pokračovala. Pracuje se na dvě směny, takže zrno namlácené dopoledne zpracuje odpolední směna tak, • aby mohlo být odvezeno do nákupního skladu. * VŘTŠÍNA otav V POD STŘECHOU minulém týdnu sklízeli kombajnéři jen vybrané dozrálé plochy obilí hlavně na okre‘sech České Budějovice a Strakonice. Velmi rychle však postupovala sklizeň řepky, která prakticky v sobotu už všude ! skončila. S jejím státním nákupem se zatím vyrovnaly tři jihočeské okresy a při dobrých výnosech, zvláště v okrese České Budějovice lze předpokládat, že krajský úkol bude překročen. Rychle v celém kraji postupuje sklizeň otav, které jsou už pod střechou téměř ze tří čtvrtin ploch víceletých pícnin a z poloviny luk. 1 zde však rychlý postup prací přerušil v neděli déšť. • DO DRUHÉ PÜLE Také v Jihorr^ravském kraji přálo žním počasí jen v sobotu. V celém kraji sklízelo v ten den obilí 2955 kombajnů a podlé informaci žňové služby na dispečinku Krajské zemědělské správy v Brně, do nedělního rána bylo sklizeno obili celkem na' 167 700 hektarů, což |e 48,8 procenta z letošního úkolu. Během soboty přišli zemědělcům vypomoci při úklidu slámy i při čištění a sušení sena brigádníci, převážně členové organizací Národní fronty z obcí. Díky této pomoci se za sobotu v celém kraji uklidila sláma z, dalších téměř 10 tisíc ha, přibylo také přes 5000 ha podmítnutých polí a na vícě než 2000 ha traktoristé zaseli strniskové směsky. Dosud je kraji sklizena sláma z 20,6 prov centa ploch, úkol v podmítce plní kraj zatím na 17,6 procenta a v osevu strnlskových směsek na 40,1 procenta. V Přerově se budu\e nákladem 260 miliónů korun nepnodernějši československá výrobna kyseliny sírové. Polský POLIMEX-CEKOP je garántem výstavby, která byla zahájena v listopadu 1975. Dokončena má být v listopadu 1978, ale polští stavbaři chtějí tento termín o půl roku zkrátit. /Foto CTK — V. Galgonek) V /liat Klasy, vybarveně letním sluncem do všech odstínů zlata, vydávají své bohatství. Zrno, vyzrálé jako panna, se stává odměnou za celoroční poctivou práci, pot stékající po skráních a dlaně ztvrdlé mozolem. A protože ani letos nebylo zvláště zjara počasí právě nejpríhodnější, bylo té poctivé práce zapotřebí mnoho. A tyto dny? — Pravda, žně roku 1977 jsou nesrovnatelné s těmi, kdy jsme měli k dispozici především samovazače. Vzdor tomu, že nyní křižují obilní lány tisíce moderních strojů typu Niva, Kolos, E-512 a letos dokonce už také první supersklízecí mlátičky E-516, zůstává čas žní dobou tvrdé a náročné práce. I když se někdy zdá, že současná technika „dělá sama“, je to jen zdání. Člověk, který ji má v rukou, musí být nejen profesionál v tom nejlepším smyslu toho slova, ale musí být maximálně svědomitý. Stačí totiž často maličkost a mnohé z obsahu klasů se nedostane na místo svého určení — na sýpku. Platí, co platilo odjakživa — jen tvrdá a poctivá práce přináší dobré ovoce. Potvrzuje to, myslím, za tisíce dalších, i hlavní mechanizátor JZD Dukla ve Vracově, kterého vám představujeme na prvním snímku v rozhovoru s kombajnéry Leošem Svobodou a Ludvíkem Pospíšilem. Jsou to zpravidla jen krátká zastavení, ale pro samotný průběh sklizně nesmírně důležitá. Nejčastěji se hodnotí kvalita práce. Z jedné i druhé strany. K jednomu z těchto každodenních hodnotících zastavení se sešli i vedoucí kombajnérů JZD Pojihlaví Česlav Bareš, vedoucí stranické žňové skupiny M. Badín a kombajnéři J. Fechtr, J. Voda, J. Kocáb a J. Krejčí. Také náš třetí snímek_ je z JZD Pojihlaví, zastihli jsme. totiž část kombajnérů o polední přestávce. Svorně nám řekli, že „to jde, jako když hrom bije“. Oceňují nejen organizací žní, dobré výnosy, ale i to, že se o ně vedení družstva dobře stará, že dalo k dispozici „maličkosť' — pojízdnou jídelnu zhotovenou jednoduchým způsobem ze starého autobusu. Zně těchto dnů jsou v rpnohém jiné než ty r doby před patnácti či dvaceti roky, ale dnes jako tehdy platí, že o jejich výsledku rozhodují lidé. Jbuk — foto ČTKj Vyhráli všichni „Dobrý den. Mohl bych mluvit se soudruhem předsedou JZD Černým?" — „Má poradu, počkejte chvíli. Hele, tady jde." — „Potřeboval bych se dozvědět něco o stavbě mládeže o velkokapacitním kravínu v Žehušicích.“ — „Jo, tady Je máte.“ — S těmito slovy ke mně přistrčil mladíka a dívku a odkvačil. Z obryleně dívky se vyklubala vedoucí brigádníků Dana Spáčilová, studentka 4. ročníku právnické fakulty v Brně a místopředsedkyně CSV SSM Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a z blonďatého mladého muže předseda celodružstevního výboru SSM při JZD Žehušice se sídlem ve Vrdech na Čáslavsku. „Tady si vezmi holinky a jde sel“ rozhodně zavelel Miloš a už mne cpal do gumáků nejméně o dobrá dvě čísla větších. A po cestě mi vyprávěl o tom, že až to dostaví, najde zde svůj útulek přes 1740 dojnic a že je to plánované do třetího čtvrtletí roku 1980. „Ale stejně to chceme postavil trochu dřív. O kolik se nám povede výstavbu zkrátit, zatím si nemohu dovolit říci, gle tak za rok, dva — to už bude jiná.“ Dana zatím takticky . mlčela, rozpovídala se, až když přišla řeč na svazáky, kterým tady velí: „Je nás tady na sedmdesát, všichni jsme vysokoškoláci, ale z různých fakult. Jsou tu právníci, medici, technici, ale i.z ekonomky. Vesměs jsme ale z ■ brněnské univerzity. Máme mezi sebou . také jedenáct Maďarů ze szegedínské univerzity a 16- polských studentů z Poznaně. Příští rok se tu :sejde navíc dvacet vysokoškoláků z NDR.“ i t . Došil jsme ke skupince zablácených postav, která právě vychutnávala „vajglpauzu“. „Tak tohle jsou největší rošťáci, které jsem v životě poznala,“ prohlásila Dana na uvítánou. „O půlnoci mi šli zazpívat pod okno a nedali pokoj, dokud jsem si nezazpívala s nimi.“ „Však jsme tl to taky potom vynahradili, ne?“ ohradil se vousatý Jarda, student přírodovědecké fakulty odborné matematiky. „To je pravda, druhý den mi přinesli velkou čokoládu a šli dělat .dvanáctku'. Tady se totiž pracuje na dvě směny. A kluci, když mají do' jem, že něco prošvihli, tak si sami určují trest a místo volné zábavy jdou na stavbu.“ „Pro».'rrfífi. to není žádný trest, to je jenom abys viděla, že nás nic nezlomí,“ ohrazuje se za všechny medik Mojmír. Ale ani to není ten pravý důvod. Hned od začátku si tu totiž vyhlásili takovou socialistickou soutěž a „O nejlepší pracovní kolektiv“ „O nejlepšího jednotlivce". A každý se snaží, aby. to těm druhým nezkazil. Kritéria jsou jednoduchá: splnit pracovní normu (a to Jde pěkně ztuha, když nejsou vyučení řemeslu), chování a jeunání na stavbě 1 mimo ni ‘to jde někdy ještě hůř) a řešeni problémů stavby. Je to hned vidět, že se tady pracuje nejenom rukama, ale i hlavou. Třeba Jarda hned začal meditovat: „Proč mám kopat tuhle jámu tři dny a ještě se u toho nadřu jako kůň, když bagr to bude mít vyhrabané za půl dne.“ Museli mu hodně dlouho vysvětlovat, že právě teď bagr nemají. Ale stejně si to vymlůvit nedal. Miloš mi k tomu řekl: „Má naprostou pravdu, ale zatím se s tím nedá nic dělat. Je tu nedostatek mechanizace, ale už jsme zažádali o její přidělení. Příští brigáda už to bude mít snad jednodušší.“ Parta se znovu vrhla do práce a my jsme se , šli podívat jinam. Na zdi budoucího kravína nás přivítal nápis MAALPAPAJAJI. „To není vůbec nesmysl,“ upozornila mne Dana, „to je jenom zkratka naší údernické brigády.“ Marek, Aleš, dvakrát Pavel, Jarka a Jitka. Šest jmen a šest rozesmátých tváří, čtyři hážou cihly a dva se .brouzdají v jámě vápnové. Alespoň trochu' vyniknou ty jejich opálené tváře. „Taky pěkná banda. Mistrovi přinesli do práce mrkev, prý aby je mohl dobře kontrolovat, jestli poctivě dělají,“ prozradila na ně Dana. Zajímalo mne, co dělají po práci. „Když přijdou ze stavby, jsou hrozně unavení, ale sotva se ozve gramofon, všechno se slézá do klubovny Občas si zajedeme do vedlfejší vesnice (do Brambor) zahrát volejbal. Mámé tady s sebou kytaristy, byli jsme i na zábavě a hlavně, není tady o legraci nouze. VšeKrajinu posetou čedičovými vrchv i pískovcovými skalami důvěrně znám. Vím, 1 kde je les Řáholec, ve kterém vládl populární loupežník Rumcajs z pohádek Václava Mnohokrát jsem prošel Čtvrtka. i zákoutí města Jičína, které milovníci turistiky a kamenných letopisů dějin českého národa nazývají vstupní branou Českého ráje nebo městem Valdštejnovým. V sobotu lsem do této překrásné krajiny a městské památkové rezervace zavítal opět. Cestou jsem mohl obdivovat desítky kombajnů „polykajících“ chno se bere tak nějak sportovně,“ informuje Dana. Všechny problémy se dají vy řešit. Svorně nadávají na knedlo-vepřo-zelo, které mají každý druhý den, ale všichni dlabou s chutí nevídanou. „Je to tady lepší než na čundru,“ pochvaluje si právník Jirka. Prima parta sedmdesátí lidí. Slyšet je maďarština, polština, čeština a potom ještě jakýsi mezinárodní jazyk. Nikdo už lu neřekne, že to nemá, ale pěkně polský „němá“. Z „brněnštíny“ se zase ujalo „betelne“. Ale to nevadí, hlavně, že si rozumějí. Mají výhodu: jsou mladí a spojuje je společná práce. Chtěl jsem se ještě dozvědět, kdo vlastně tu socialistickou soutěž vyhrál, ale pak mi svitlo: všichni! laroslav VANĚČEK ohromné obilné lány fjenuSukorad jsem jich napočítal sedm), zatímco na vedlejších silnicích probíhalo každoroční stěhování národů. Auta se stany a spacími pytli na stříškách, tábornickým vybavením nebo s moderními přívěsy vyvážela či přivážela stovky Udí z dovolených. Cílem naší cesty nebyli ani zemědělci na polích, ani odpočinek u chladivé vody některého z okolních rybníků či tmavá náruč lesa. Jeli jsme za orientačními běžel, kteří v okolí Jičína bojovali ve druhém ročníku Poháru přátelství. V loňské premiéře u Pskova slavili úspěch domácí reprezentanti, tentokráte se dávaly největší šance našim, kteří se zde sešli v tom nejsilnějším složení. „Takový závod nebude přece, problém najít,“ říkali jsme si cestou. V. Jičíně, který patří mezí naše největší střediska tohoto potřebného sportu, nám přece poradí téměř každý a potom plakáty nám řeknou, kde je místo startu. Všechno však byla jen útěcha. Ptošli jsme už poněkolikáté historickou Valdickou bránou, prohlédli si budovu Valdštejnského zámku, poznali další památky a zjistit, kde se tento pro naše reprezentanty letos nejvýznamnější závod startuje, se nám nepodařilo, ještě štěstí, že v Jičíně vedle dalších objektů vyrostl i překrásný sportovní areál a v něm ochotní pracovníci v recepci. Ti nám (Pokračování na str. 2.) Z REPORTÉROVA BLOKU Kdo hledá, najde Vysokoškoláci na brigádě. /Foto CTK] \ Komentář TASS o plánech s neutronovou bombou Nebezpečná hra sohněm Moskva (čtk) — Sovětská tisková agentura TASS v sobolu vydala prohlášeof, v němž se mj. praví: Světnvá veřejnost si všímá stále nových faklů, jež svedčí o stopňováof horečného zbrojení v USA, které vyvíjejí nnvé druhy a typy zbrani, především jaderných. K těmto „novinkám" patří i tzv. neutronové bomby. Washington se snaží ospravedlnit svou orientací na zvyšování horečného zbrojení a neutralizovat protesty , veřejnosti, jak ve Spojených státech, tak i na celém světě tím, že se docela vážně pokouší dokazovat výhodv tohoto nového prostředku hromadného ničení tvrzením, že pouze zabíjí lidi a ponechává materiální hodnoty. Tak vypadá v praxi, „humanismus“ a „morálka“ americké politiky. Je třeba si uvědomit, že ti, kdo propagují neutronové bomby jako nějakou „čistou“ zbraň s omezeným účinkem, se vlastně pokoušejí setřít zásadní rozdíl mezi konvenčními a jadernými zbraněmi a přesvědčit lidi, že jaderné zbraně nejsou o nic nebezpečnejší než puška a že jich proto lze stejne snadno a jednoduše použít. Tomuto cíli slouží I argument, že neutronových bomb se má použít především jako taktických zbraní přímo na bojišti. Cílem tohoto argumentu je dokázat, že použití neutronové bomby by vůbec nemuselo nutně vést k rozsáhlému jadernému konfliktu. ~ Neudržitelnost a nebezpečnost takových důvodů je nasnadě. Jejích cílem je ospravedlnit a zdůvodnit činy, které by mohly svět přiblížit k jaderné katastrofě. Vojenské kruhy NATO se nikterak netají, že chtějí získat neutronové bomby do své výzbroje. Je však jasné, že plány na rozmístění amerických neutronových bomb na území západní Evropy jsou v přímém rozporu s upevňováníin míru a bezpečnosti na evropském kontinentu a s cíli zakotvenými v Závěrečném aktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Sovětský svaz doufá, že si vládnoucí kruhy USA uvědomí, jakou odpovědnost přejímají, když zahajují nové kolo horečného zbrojení, a že ve Washingtonu převládne zdravý rozum a politický realismus. / Sí § Vařečky na export Víte. že s českými vařečkami vaří hospodyně v Anglii, Francii, Španělsku, Holandsku, Ně--mecké spolkové republice a ve Skandinávii? Přes pět miliónů jich zhotoví ročně na export speciální provoz družstva Dřevotvar v Jamném nad Orlicí. Mráz i vedro Stavitelé BAM — Bajkalsko-^ amurské magistrály — zažili V minulé zimě pořádné mrazy* * * Podle zpráv tu uprostřed zimy. naměřili až minus 54 stupňů. A nyní? Rtuť teploměru vyskočila ve stanici Tynde na 44,4 stupně Celsia. Ale mladí po: kračují vpřed ve svém díle i přes tyto nepříznivé klimatické podmínky. # Oběti na silnicích Na silnicích ve Francii zahynulo v roce 1976 při automobilových neštěstích 13 787 lidí a 357 451 bylo zraněno. Celkem bylo zaznamenáno 261275 silničních havárií a neštěstí. Ve srovnání s rokem 1975 se počet zahynulých zvýšil o 4,5 °/o. Tyto údaje uveřejnila francouz* ská dopravní policie. # Šťastné dětství Deset let obětavé práce HumKurky (i) — zhruba před deseti, lety se v tehdejším JZD „Cidlina" v Humburkách na Královéhradecku začal formovat chov koní. Začali sě 26 kusy — z toho, bylo 16 klisen, 6 valachů a 4 hříbata do 3 let. A dnés? V pátek minulý týden uspořádalo dnešní JZD „Mír“ Humburky chovatelský den, ná kterém předvedlo, podle názoru přítomných odborníků — a sjelo se jich do Humburk hodně — vynikající chovná zvířata. Na krásném pastevním areálu v Měníku, kde má družstvo hřěbčin, se Humburští pochlubili padesátkou čtyřnohých krasavců z rozmnožovacího / chovu, uznaným Humburkám v r. 1973. Na závěrečné besedě "^chovatelů byl úspěch páteční přehlídky kladně oceněn. Chov koní má v Humburkách Hobrou perspektivu. (Foto ČTK — Z. Humpálová) HELSINKY Dnes jsou tomu právě dva roky, kdy my, novináři snad z celého světa, jsme se mohli zúčastnit v podstatě nejzávažnějši události po druhé světové válce — podepsání Závěrečného oktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, konané v Helsinkách v hale Finlandia. Pětatřicet nejvyššich představitelů z evropských zemí, USA a Kanady svými podpisy stvrdilo svou vůli, aby náš kontinent žil v míru a v prohlubující se spolupráci. Zavázali se, že jejich státy se zdrží hrozby silou nebo použiti síly, že spory budou urovnávat mírovým způsobem při respektováni svrchovanosti, územni celistvosti a neporušitelnosti hranic. Takové jsou hlavni zásady nejdůležitějšiho tzv. prvního koše, na který navazuje druhý a třetí koš, v nichž se hovoří o spolupráci v oblasti ekonomiky a humanitních, kulturních, turistických a podobných vztahů. A jak známo, všechny tři helsinské koše tvoří jediný celek. V Helsinkách zvítězil zdravý lidský rozum a realita. Triumfoval mírový program Sovětského svazu, koncipovaný na XXIV. a prohloubený na XXV. sjezdu sovětských komunistů. V Helsinkách se znovu ověřila správnost mírové zahraniční politiky naši země, programově přijaté na XV. sjezdu naší strany. Helsinky pomohly i mnoha buržoazním státníkům,: aby se podívali skutečnosti do očí a konečně pochopili, že politika studené války a zvyšováni napětí nemá budoucnost. Proto Závěrečný akt byl přijat s nadšením celým mírumilovným a pokrokovým světem. Nebylo to ovšem lehké. Vzpomeňme jenom, že od první fáze Helsinek, která se konala na úrovni ministrů zahraničních věci v roce 1973, trvalo plné dva roky, než se zúčastněné státy na zasedáních mnoha komisí dohodly na definitivním textu Závěrečného aktu. Co tu bylo kliček a nástrah ze strany mnohých západoevropských představitelů, co tu bylo skrytých i otevřených útoků proti socialistickým zemím! Ale síla přesvědčivých argumentů spočívala v tom, že národy nejen v Evropě, ale i na ostatních kontinentech vycítily, že se konečně přiblížilo něco hmatatelného, něco naprosto nutného pro trvalý mír - něco tak blahodárného, jako je voda pro vegetaci na naší zeměkouli. Samozřejmě, že některé síly na Západě nelenily a pokusily se ještě v průběhu současného jednání v Bělehradě, které připravuje podzimní setkání zástupců konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, rozpoutat pomlouvačnou kampaň proti SSSR, proti nám, Polsku, NDR a ostatním socialistickým zémíirt s cílem pošpinit nás za údajné „porušování lidských práv a svobody osobnosti". Ale ani to jim nevy(Pokračování na str. Z.) f/