Zemědělské Noviny, srpen 1977 (XXXIII/179-205)

1977-08-01 / No. 179

zroď p a sýpek • Zrno v celé ĚSR je podie předběžného přehledu k 31. červenci sklizeno z více než 234 000 hektarů, což je přes 14 % z celkové výměry obilo­vin. Řepka zbývá ke sklizni již jen na necelé čtvrtině ploch. • Nákup obilí splnily v Jiho­moravském kraji v sobotu dal­ší tři okrésy, a to Gottwaldov, Kroměříž a Prostějov. Zeměděl­ci okresu Kroměříž se součas­ně také vyrovnali se závazkem uzavřeným na počest 60. výročí VKSR tím, že dodali další tři tisíce tun obilovin navíc. • Závazky k 60. výročí VŘSR plnili také občané v Kozomíně na Mělnicku tím, že v uplynu­lých dvou ,dnech pomáhali družstevníkům při úklidu slá­my. • Dobré výsledky u ozimé řepky má JZD Üsov na Sumper­­sku. Kromě plánovaných 3160 q prodá do centrálních fondů dal­ších 1200 q řepkového semene. • Letadla nad poli severních Cech byla v uplynulém týdnu v akci při setí letních mezi­­plodin. Z plánované plochy 12 500 hektarů je jich převáž­ně letecky vseto do stojícího obilí přes 2300 hektarů. Návrat G. Husáka z dovolené v SSSR Praha (čtk) — Generální tajemník ústředního výboru Ko­munistické strany Českosloven­ska a prezident Ceskoslovensrké socialistické republiky Gustáv Husák se v neděli ve večerních hodinách vrátil do vlasti ze So­větského svazu, kde na pozvání ústředního výboru Komunistic­ké strany Sovětského svazu trá­vil dovolenou. BSahcpřársí Praha fčtkj — Prezident ČSSR G. Husák zaslal preziden­tu Švýcarské konfederace K. Furglerovi blahopřejný tele­gram u příležitosti státního svátku jeho země. SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKOM Objednávky naléhavých inzerátů tohoto druhu posfleite na adresu: Zemědělské noviny, inzertní oddě­leni, Václavské ním 47, Praha 1, nebo telefonujte na číslo 283 315. ■ PRODÁME dod. auto TV - 41. F a autobus TV 71 R soc. organi­zacím i na náhradní díly. Země­dělské odborné učiliště Rovná. PSC 357 85. C 23D48 H AVIA - 30. prodloužený valnik, nový a výsuvný pojízdný žebřík dl. 12 m, nový, 10 200 Kčs, - nabí­zí ZNZZ Trutnov, tel. 2051. C-23U52 ■ PRODÁME: schasi rám PV3S valnik i s kabinou, diferenciál a motor dobrý - i jednotlivě, schasi - rám S5T prodloužený valnik i s kabinou dobré, traktor Zetor 50 S lesni s navijákem před GO nebo na náltr. dily, OT 54 dobrý nebo na náhradní dily, traktor 0 851, dobrý nebo na součástky, samnvaz traktorový 5 stopý, vleky autové 4 tuna valník velmi dobrý, další vyžadující opravu, traktoro­vé vleky před opravou, žací na­kladač E 08271 (futrmajstrl. Kou­píme Rnzmetadlo D 032. Cena do­hodou - levně. |ZD Valašské Kotá­ry, se sidlem Valašská Polanka, PSC 758 11 C-23054 ■ ÜPZT-OTP DQBRIS, tel. 291 na­bízí ze svých zásob nově vyráběný a vyzkoušený shrnovač píce SBP-2, obraceč píce OZ 2 a traktory: ti 650, DT-S, K 700, pás. T 4A S4, TV-54 s pluhem, přívěsy P 93 SH, N-901 S, PzTF-3, r. m. T 032, plen­ky NPB-5 a NPB 7, vyor. KPP-2p, ski. b, E 878/1, E 871/4, kenib. B-231, drt. sl. FGF-120 MA, RCW-3, stí k KS 1,8, p váh VHP 32, un. z. ZPN 450 a ZPN 800, smyky SYZ 350A, mích. b. SM-125. secí slroj 24 SENJ-125, kult. KPG-4 a šrotov­ník FC-1-2500. C-22956 H KOUPÍME OHRIVAC VODY OVI, 2500 - 4 m2 8/8 ležatý na 2500 1 s topnou vložkou 4 m2 na páru a jeden manemetr prám. 180 0-lfi atp. Velkovýkrmny stř. MTZ 471 23 Zá­kupy. C-22897 li JZD MÍR, Dolní Chvatllny prodá 1 P - V3S valník ve velmi dobrém těch. stavu do 2n 000 Kčs. C-23037 Ü OKRESNÍ SPRAVA silnic Měl­ník - Rousovicc 2388 vymění 2 nnvé nákl. automobily IFA W 511 L/K třístranný sklápěč za 2 kolové traktory Zetor éoilneb Zetor 8718, traktor ZT 300 v provozu za trak­tor Zetor 8718, nepoužitý kuželový třídič EDT 1200X3000 s pohonem, zánovní drtič S M B za některé z těchto strojů: autosypač MS - 24, VSV 6/II., HON MS 24 třístranný 050, Skoda 706 sklápěč, Tatra 14B třístranný sklápěč, ručně ve­dený váleček. Telefon: 2490, 2186, 3250. C-23040 M ODKOUPÍME kompletní ventilá­tor na německý postřikovač S-033. JZD 1. Máj, Vranovice, PSC 891 25. C 23039 ■ KOUPÍME ihned REVIKO pro konzervaci obilovin kyselinou pro­­pionovou. Státní statek Nebanice, okres Cheb, tej. čís. 97118, 97137. C-23050 DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ a VY2IVY CSR Ročník XXXIII - Číslo 179 Praha, pondělí 1. srpna 1977 Cena 50 hal. Konec týdne n a našich polích Příznivé hodiny byly využity ŽŇOVÝ RUCH NA HANÉ I V POOHŔÍ • DOBRÉ VÝSLEDKY I PŘES PŘESTÁVKU VYNUCENOU DEŠTĚM % PĚKNÉ VÝNOSY ŘEPKY NA ČESKÉM JIHU • V JIHOMORAVSKÉM KRAJI SKLIZENA UŽ POLOVINA PLOCH Praha (zrt) — Po celou sobotu a ještě o nedělním dopoledqt vládlo nad většinou našeho území příznivé žňové počasí. Áž k polednímu se v řadě míst rozpršelo a déšť si namnoze vynutil na polích přestávko. Zemědělci všude, kde tu zralost porostů dovolila, využili zejména soboty k urychlení sklizně obilí a tak za uplynulé dva dny přibyly tisíce tun zrna do sil a skladů. O tom ostatně svědčí i Infor- vozilo hned k sušičkám a do mace našich- zpravodajů z jed­notlivých krajů nebo jejich pro­dukčních oblasti. skladů nákupní organizace. By­lo tomu tak i v JZD Pokrok Kostelni Hlavno v okrese Mla­dá Boleslav. Dvč nejiepší kom­bajnové. osádky, pracující na polích tohoto družstva, sklidily jen za sobotu přes 2300 centů obilí a v neděli dopoledne po­kračovaly všechny kombajnové osádky ve sklizni, dokud práce na polích nezabrzdil v poledne déšt. V severní. části okresu bylo po oba uplynulé dny nejvíce živo v JZD Nástup v Piazích. Dva kombajny Niva a čtyři kom­bajny SK 4 tu jsou v provozu od '20. července. Za tu dobu osádky sklidily 1564 centů krm­ • OLOMOUČTÍ SPLNILI Zemědělci Severomoravského kraje využili sobotního přízni­vého počasí a sklidili zrniny z dalších 11 000 ha. Úroda pře­devším pšenic, jarních ječmenů, ale také již prvního dozrálého žita je tak na severu Moravy celkově sklizena téměř z 15 procent. Největší přírůstek zazname­nali kombajnéři na okrese Olo­mouc, kde přes 350 osádek vy­mlátilo zrno z plochy 6800 ha. Proto zemědělské podniky okrese Olomouc mohly již v so­v botu splnit státní plán nákupu obilovin na 100,1 procenta. V ostatních okresech kraje, zvláště v okresech Nový Jičín, Opava a Přerov, mají však ze­mědělci stále starosti s nestej­noměrnou zralostí obili. • PŘIBYLO PŠENICE VE SKLADECH Také na severu Čech se za uplynulé dva ■ dny plocha skli­zených zrnin zvýšila na 5395 hektarů, tedy zhruba na 4 pro­centa. Slámu uklidili zemědělci asi z jednoho procenta pláno­vaných ploch a podmltli 825 hektarů. Nejdále je sklizen na Loun­­sku, kde kombajnéři kosí pře­devším ozirné pšenice, Mironov­­skou a Jubilejní, a menší část jarních ječmenů. Současně do­končují zemědělci na Lounsku druhé seče vojtěšek a vyorá­vají poslední plochy raných brambor. V oborovém podniku Státní statky Chomutov se za sobotu sklidilo 210 ha ozimých pšenic. Sklizeň řepky Je již ukon­čena na Litoměřicku, zatímco v celém kraji se má sklízet ješ­tě necelá polovina plánované výměry. V celém Polabí a Pojlzeřf v sobotu i včera dopoledne sklí­zeli zemědělci obilí, které se ného ječmene Za sobotu pak přes váhu přešlo po sklizňové lince 1800 centů ozimé pšenice a za nedělní dopoledne dalších 500 centů. Nedělní déšť sice vyhnal kombajnéry z pole, ale práce na lince pro posklizňo­­vou úpravu zrna pokračovala. Pracuje se na dvě směny, tak­že zrno namlácené dopoledne zpracuje odpolední směna tak, • aby mohlo být odvezeno do ná­kupního skladu. * VŘTŠÍNA otav V POD STŘECHOU minulém týdnu sklízeli kombajnéři jen vybrané dozrá­lé plochy obilí hlavně na okre­­‘sech České Budějovice a Stra­konice. Velmi rychle však po­stupovala sklizeň řepky, která prakticky v sobotu už všude ! skončila. S jejím státním náku­pem se zatím vyrovnaly tři ji­hočeské okresy a při dobrých výnosech, zvláště v okrese České Budějovice lze předpo­kládat, že krajský úkol bude překročen. Rychle v celém kraji postu­puje sklizeň otav, které jsou už pod střechou téměř ze tří čtvr­tin ploch víceletých pícnin a z poloviny luk. 1 zde však rych­lý postup prací přerušil v ne­děli déšť. • DO DRUHÉ PÜLE Také v Jihorr^ravském kraji přálo žním počasí jen v sobotu. V celém kraji sklízelo v ten den obilí 2955 kombajnů a po­dlé informaci žňové služby na dispečinku Krajské zemědělské správy v Brně, do nedělního rána bylo sklizeno obili celkem na' 167 700 hektarů, což |e 48,8 procenta z letošního úkolu. Během soboty přišli zeměděl­cům vypomoci při úklidu slámy i při čištění a sušení sena bri­gádníci, převážně členové orga­nizací Národní fronty z obcí. Díky této pomoci se za sobotu v celém kraji uklidila sláma z, dalších téměř 10 tisíc ha, přibylo také přes 5000 ha pod­­mítnutých polí a na vícě než 2000 ha traktoristé zaseli str­­niskové směsky. Dosud je kraji sklizena sláma z 20,6 pro­v centa ploch, úkol v podmítce plní kraj zatím na 17,6 procen­ta a v osevu strnlskových smě­­sek na 40,1 procenta. V Přerově se budu\e nákladem 260 miliónů korun nepnodernějši československá výrobna kyseliny sírové. Polský POLIMEX-CEKOP je garántem výstavby, která byla zahájena v listopadu 1975. Do­končena má být v listopadu 1978, ale polští stavbaři chtějí tento termín o půl roku zkrátit. /Foto CTK — V. Galgonek) V /liat Klasy, vybarveně letním slun­cem do všech odstínů zlata, vy­dávají své bohatství. Zrno, vy­zrálé jako panna, se stává od­měnou za celoroční poctivou práci, pot stékající po skráních a dlaně ztvrdlé mozolem. A protože ani letos nebylo zvláště zjara počasí právě nejpríhodnější, bylo té poctivé práce zapotřebí mno­ho. A tyto dny? — Pravda, žně roku 1977 jsou nesrovnatelné s těmi, kdy jsme měli k dispozici především samovazače. Vzdor tomu, že nyní křižují obilní lány tisíce moderních strojů typu Niva, Kolos, E-512 a letos dokonce už také první supersklízecí mlátičky E-516, zůstává čas žní dobou tvrdé a náročné práce. I když se někdy zdá, že současná technika „dělá sama“, je to jen zdání. Člověk, který ji má v rukou, musí být nejen profesionál v tom nejlepším smyslu toho slova, ale musí být maximálně svě­domitý. Stačí totiž často maličkost a mnohé z obsahu klasů se nedostane na místo svého určení — na sýpku. Platí, co platilo odjakživa — jen tvrdá a poctivá práce přináší dobré ovoce. Po­tvrzuje to, myslím, za tisíce dalších, i hlavní mechanizátor JZD Dukla ve Vracově, kterého vám představujeme na prvním snímku v rozhovoru s kombajnéry Leošem Svobodou a Ludvíkem Pospí­šilem. Jsou to zpravidla jen krátká zastavení, ale pro samotný průběh sklizně nesmírně důležitá. Nejčastěji se hodnotí kvalita práce. Z jedné i druhé strany. K jednomu z těchto každodenních hodnotících zastavení se sešli i vedoucí kombajnérů JZD Pojihlaví Česlav Bareš, vedoucí stranické žňové skupiny M. Badín a kom­bajnéři J. Fechtr, J. Voda, J. Kocáb a J. Krejčí. Také náš třetí snímek_ je z JZD Pojihlaví, zastihli jsme. totiž část kombajnérů o polední přestávce. Svorně nám řekli, že „to jde, jako když hrom bije“. Oceňují nejen organizací žní, dobré výnosy, ale i to, že se o ně vedení družstva dobře stará, že dalo k dispozici „ma­ličkosť' — pojízdnou jídelnu zhotovenou jednoduchým způsobem ze starého autobusu. Zně těchto dnů jsou v rpnohém jiné než ty r doby před patnácti či dvaceti roky, ale dnes jako tehdy platí, že o jejich výsledku rozhodují lidé. Jbuk — foto ČTKj Vyhráli všichni „Dobrý den. Mohl bych mluvit se soudruhem předsedou JZD Černým?" — „Má poradu, počkejte chvíli. Hele, tady jde." — „Potřeboval bych se dozvědět něco o stavbě mládeže o velkoka­pacitním kravínu v Žehušicích.“ — „Jo, tady Je máte.“ — S tě­mito slovy ke mně přistrčil mladíka a dívku a odkvačil. Z obry­­leně dívky se vyklubala vedoucí brigádníků Dana Spáčilová, stu­dentka 4. ročníku právnické fakulty v Brně a místopředsedkyně CSV SSM Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a z blonďatého mladého muže předseda celodružstevního výboru SSM při JZD Žehušice se sídlem ve Vrdech na Čáslavsku. „Tady si vezmi holinky a jde sel“ rozhodně zavelel Miloš a už mne cpal do gumáků nej­méně o dobrá dvě čísla větších. A po cestě mi vyprávěl o tom, že až to dostaví, najde zde svůj útulek přes 1740 dojnic a že je to plánované do třetího čtvrt­letí roku 1980. „Ale stejně to chceme postavil trochu dřív. O kolik se nám povede výstav­bu zkrátit, zatím si nemohu do­volit říci, gle tak za rok, dva — to už bude jiná.“ Dana zatím takticky . mlčela, rozpovídala se, až když přišla řeč na svazáky, kterým tady velí: „Je nás tady na sedmde­sát, všichni jsme vysokoškoláci, ale z různých fakult. Jsou tu právníci, medici, technici, ale i.z ekonomky. Vesměs jsme ale z ■ brněnské univerzity. Máme mezi sebou . také jedenáct Ma­ďarů ze szegedínské univerzity a 16- polských studentů z Poz­­naně. Příští rok se tu :sejde na­víc dvacet vysokoškoláků z NDR.“ i t . Došil jsme ke skupince za­blácených postav, která právě vychutnávala „vajglpauzu“. „Tak tohle jsou největší rošťáci, kte­ré jsem v životě poznala,“ pro­hlásila Dana na uvítánou. „O půlnoci mi šli zazpívat pod okno a nedali pokoj, dokud jsem si nezazpívala s nimi.“ „Však jsme tl to taky potom vynahradili, ne?“ ohradil se vousatý Jarda, student přírodo­vědecké fakulty odborné mate­matiky. „To je pravda, druhý den mi přinesli velkou čokolá­du a šli dělat .dvanáctku'. Tady se totiž pracuje na dvě směny. A kluci, když mají do­­' jem, že něco prošvihli, tak si sami určují trest a místo volné zábavy jdou na stavbu.“ „Pro­­».'rrfífi. to není žádný trest, to je jenom abys viděla, že nás nic nezlomí,“ ohrazuje se za vše­chny medik Mojmír. Ale ani to není ten pravý důvod. Hned od začátku si tu totiž vyhlásili ta­kovou socialistickou soutěž a „O nejlepší pracovní kolektiv“ „O nejlepšího jednotlivce". A každý se snaží, aby. to těm druhým nezkazil. Kritéria jsou jednoduchá: splnit pracovní normu (a to Jde pěkně ztuha, když nejsou vyučení řemeslu), chování a jeunání na stavbě 1 mimo ni ‘to jde někdy ještě hůř) a řešeni problémů stavby. Je to hned vidět, že se tady pracuje nejenom rukama, ale i hlavou. Třeba Jarda hned za­čal meditovat: „Proč mám ko­pat tuhle jámu tři dny a ještě se u toho nadřu jako kůň, když bagr to bude mít vyhrabané za půl dne.“ Museli mu hodně dlouho vysvětlovat, že právě teď bagr nemají. Ale stejně si to vymlůvit nedal. Miloš mi k tomu řekl: „Má naprostou pravdu, ale zatím se s tím ne­dá nic dělat. Je tu nedostatek mechanizace, ale už jsme za­žádali o její přidělení. Příští brigáda už to bude mít snad jednodušší.“ Parta se znovu vrhla do práce a my jsme se , šli podívat jinam. Na zdi budoucího kravína nás přivítal nápis MAALPAPAJAJI. „To není vůbec nesmysl,“ upo­zornila mne Dana, „to je jenom zkratka naší údernické brigá­dy.“ Marek, Aleš, dvakrát Pa­vel, Jarka a Jitka. Šest jmen a šest rozesmátých tváří, čtyři hážou cihly a dva se .brouzdají v jámě vápnové. Alespoň tro­chu' vyniknou ty jejich opálené tváře. „Taky pěkná banda. Mis­trovi přinesli do práce mrkev, prý aby je mohl dobře kontro­lovat, jestli poctivě dělají,“ prozradila na ně Dana. Zajímalo mne, co dělají po práci. „Když přijdou ze stavby, jsou hrozně unavení, ale sotva se ozve gramofon, všechno se slézá do klubovny Občas si za­jedeme do vedlfejší vesnice (do Brambor) zahrát volejbal. Má­mé tady s sebou kytaristy, byli jsme i na zábavě a hlavně, ne­ní tady o legraci nouze. Vše­Krajinu posetou čedičovými vrchv i pískovcovými skalami důvěrně znám. Vím, 1 kde je les Řáholec, ve kterém vládl populární loupežník Rumcajs z pohádek Václava Mnohokrát jsem prošel Čtvrtka. i zá­koutí města Jičína, které mi­lovníci turistiky a kamenných letopisů dějin českého národa nazývají vstupní branou České­ho ráje nebo městem Valdštej­­novým. V sobotu lsem do této pře­krásné krajiny a městské pa­mátkové rezervace zavítal opět. Cestou jsem mohl obdivovat de­sítky kombajnů „polykajících“ chno se bere tak nějak spor­tovně,“ informuje Dana. Všechny problémy se dají vy řešit. Svorně nadávají na kned­­lo-vepřo-zelo, které mají každý druhý den, ale všichni dlabou s chutí nevídanou. „Je to tady lepší než na čundru,“ pochva­luje si právník Jirka. Prima parta sedmdesátí lidí. Slyšet je maďarština, polština, čeština a potom ještě jakýsi mezinárodní jazyk. Nikdo už lu neřekne, že to nemá, ale pěkně polský „němá“. Z „brněnštíny“ se zase ujalo „betelne“. Ale to nevadí, hlavně, že si rozumějí. Mají vý­hodu: jsou mladí a spojuje je společná práce. Chtěl jsem se ještě dozvědět, kdo vlastně tu socialistickou soutěž vyhrál, ale pak mi svit­lo: všichni! laroslav VANĚČEK ohromné obilné lány fjenuSu­­korad jsem jich napočítal sedm), zatímco na vedlejších silnicích probíhalo každoroční stěhování národů. Auta se sta­ny a spacími pytli na stříš­kách, tábornickým vybavením nebo s moderními přívěsy vy­vážela či přivážela stovky Udí z dovolených. Cílem naší cesty nebyli ani zemědělci na polích, ani odpo­činek u chladivé vody některé­ho z okolních rybníků či tma­vá náruč lesa. Jeli jsme za orientačními běžel, kteří v oko­lí Jičína bojovali ve druhém ročníku Poháru přátelství. V loňské premiéře u Pskova slavili úspěch domácí repre­zentanti, tentokráte se dávaly největší šance našim, kteří se zde sešli v tom nejsilnějším složení. „Takový závod nebude přece, problém najít,“ říkali jsme si cestou. V. Jičíně, který patří mezí naše největší stře­diska tohoto potřebného spor­tu, nám přece poradí téměř každý a potom plakáty nám řeknou, kde je místo startu. Všechno však byla jen útě­cha. Ptošli jsme už poněkoliká­té historickou Valdickou brá­nou, prohlédli si budovu Vald­štejnského zámku, poznali dal­ší památky a zjistit, kde se ten­to pro naše reprezentanty letos nejvýznamnější závod startuje, se nám nepodařilo, ještě štěs­tí, že v Jičíně vedle dalších ob­jektů vyrostl i překrásný spor­tovní areál a v něm ochotní pracovníci v recepci. Ti nám (Pokračování na str. 2.) Z REPORTÉROVA BLOKU Kdo hledá, najde Vysokoškoláci na brigádě. /Foto CTK] \ Komentář TASS o plánech s neutronovou bombou Nebezpečná hra sohněm Moskva (čtk) — Sovětská tisková agentura TASS v sobolu vydala prohlášeof, v němž se mj. praví: Světnvá veřejnost si všímá stále nových faklů, jež svedčí o stopňováof horečného zbrojení v USA, které vyvíjejí nnvé druhy a typy zbrani, především jader­ných. K těmto „novinkám" patří i tzv. neutronové bomby. Washington se snaží ospra­vedlnit svou orientací na zvy­šování horečného zbrojení a neutralizovat protesty , veřej­nosti, jak ve Spojených státech, tak i na celém světě tím, že se docela vážně pokouší dokazo­vat výhodv tohoto nového pro­středku hromadného ničení tvrzením, že pouze zabíjí lidi a ponechává materiální hodnoty. Tak vypadá v praxi, „humanis­mus“ a „morálka“ americké politiky. Je třeba si uvědomit, že ti, kdo propagují neutronové bom­by jako nějakou „čistou“ zbraň s omezeným účinkem, se vlastně pokoušejí setřít zásadní rozdíl mezi konvenčními a jadernými zbraněmi a přesvědčit lidi, že jaderné zbraně nejsou o nic ne­bezpečnejší než puška a že jich proto lze stejne snadno a jed­noduše použít. Tomuto cíli slouží I argument, že neutronových bomb se má použít především jako taktic­kých zbraní přímo na bojišti. Cílem tohoto argumentu je doká­zat, že použití neutronové bom­by by vůbec nemuselo nutně vést k rozsáhlému jadernému konfliktu. ~ Neudržitelnost a nebezpeč­nost takových důvodů je nasna­dě. Jejích cílem je ospravedl­nit a zdůvodnit činy, které by mohly svět přiblížit k jaderné katastrofě. Vojenské kruhy NATO se ni­kterak netají, že chtějí získat neutronové bomby do své vý­zbroje. Je však jasné, že plány na rozmístění amerických neu­tronových bomb na území zá­padní Evropy jsou v přímém rozporu s upevňováníin míru a bezpečnosti na evropském kon­tinentu a s cíli zakotvenými v Závěrečném aktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Sovětský svaz doufá, že si vládnoucí kruhy USA uvědomí, jakou odpovědnost přejímají, když zahajují nové kolo horeč­ného zbrojení, a že ve Washing­tonu převládne zdravý rozum a politický realismus. / Sí § Vařečky na export Víte. že s českými vařečkami vaří hospodyně v Anglii, Fran­cii, Španělsku, Holandsku, Ně--­­mecké spolkové republice a ve Skandinávii? Přes pět miliónů jich zhotoví ročně na export speciální provoz družstva Dře­­votvar v Jamném nad Orlicí. Mráz i vedro Stavitelé BAM — Bajkalsko-^ amurské magistrály — zažili V minulé zimě pořádné mrazy* * * Podle zpráv tu uprostřed zimy. naměřili až minus 54 stupňů. A nyní? Rtuť teploměru vysko­čila ve stanici Tynde na 44,4 stupně Celsia. Ale mladí po: kračují vpřed ve svém díle i přes tyto nepříznivé klimatické podmínky. # Oběti na silnicích Na silnicích ve Francii za­hynulo v roce 1976 při automo­bilových neštěstích 13 787 lidí a 357 451 bylo zraněno. Celkem bylo zaznamenáno 261275 sil­ničních havárií a neštěstí. Ve srovnání s rokem 1975 se po­čet zahynulých zvýšil o 4,5 °/o. Tyto údaje uveřejnila francouz* ská dopravní policie. # Šťastné dětství Deset let obětavé práce HumKurky (i) — zhruba před deseti, lety se v tehdejším JZD „Cidlina" v Humburkách na Královéhradecku začal for­movat chov koní. Začali sě 26 kusy — z toho, bylo 16 klisen, 6 valachů a 4 hříbata do 3 let. A dnés? V pátek minulý týden uspořádalo dnešní JZD „Mír“ Humburky chovatelský den, ná kterém předvedlo, podle názo­ru přítomných odborníků — a sjelo se jich do Humburk hod­ně — vynikající chovná zvířa­ta. Na krásném pastevním are­álu v Měníku, kde má druž­stvo hřěbčin, se Humburští po­chlubili padesátkou čtyřnohých krasavců z rozmnožovacího / chovu, uznaným Humburkám v r. 1973. Na závěrečné besedě "^chovatelů byl úspěch páteční přehlídky kladně oceněn. Chov koní má v Humburkách Hobrou perspektivu. (Foto ČTK — Z. Humpálová) HELSINKY Dnes jsou tomu právě dva ro­ky, kdy my, novináři snad z ce­lého světa, jsme se mohli zúčast­nit v podstatě nejzávažnějši udá­losti po druhé světové válce — podepsání Závěrečného oktu konference o bezpečnosti a spo­lupráci v Evropě, konané v Hel­sinkách v hale Finlandia. Pěta­třicet nejvyššich představitelů z evropských zemí, USA a Kanady svými podpisy stvrdilo svou vůli, aby náš kontinent žil v míru a v prohlubující se spolupráci. Za­vázali se, že jejich státy se zdrží hrozby silou nebo použiti síly, že spory budou urovnávat mírovým způsobem při respektováni svr­chovanosti, územni celistvosti a neporušitelnosti hranic. Takové jsou hlavni zásady nej­­důležitějšiho tzv. prvního koše, na který navazuje druhý a třetí koš, v nichž se hovoří o spolu­práci v oblasti ekonomiky a hu­manitních, kulturních, turistických a podobných vztahů. A jak zná­mo, všechny tři helsinské koše tvoří jediný celek. V Helsinkách zvítězil zdravý lidský rozum a re­alita. Triumfoval mírový program Sovětského svazu, koncipovaný na XXIV. a prohloubený na XXV. sjezdu sovětských komunistů. V Helsinkách se znovu ověřila správnost mírové zahraniční po­litiky naši země, programově při­jaté na XV. sjezdu naší strany. Helsinky pomohly i mnoha bur­­žoazním státníkům,: aby se podí­vali skutečnosti do očí a koneč­ně pochopili, že politika studené války a zvyšováni napětí nemá budoucnost. Proto Závěrečný akt byl přijat s nadšením celým mí­rumilovným a pokrokovým svě­tem. Nebylo to ovšem lehké. Vzpo­meňme jenom, že od první fáze Helsinek, která se konala na úrovni ministrů zahraničních věci v roce 1973, trvalo plné dva ro­ky, než se zúčastněné státy na zasedáních mnoha komisí do­hodly na definitivním textu Zá­věrečného aktu. Co tu bylo kli­ček a nástrah ze strany mno­hých západoevropských předsta­vitelů, co tu bylo skrytých i ote­vřených útoků proti socialistic­kým zemím! Ale síla přesvědči­vých argumentů spočívala v tom, že národy nejen v Evropě, ale i na ostatních kontinentech vy­cítily, že se konečně přiblížilo něco hmatatelného, něco na­prosto nutného pro trvalý mír - něco tak blahodárného, jako je voda pro vegetaci na naší země­kouli. Samozřejmě, že některé síly na Západě nelenily a pokusily se ještě v průběhu současného jed­nání v Bělehradě, které připra­vuje podzimní setkání zástupců konference o bezpečnosti a spo­lupráci v Evropě, rozpoutat po­­mlouvačnou kampaň proti SSSR, proti nám, Polsku, NDR a ostat­ním socialistickým zémíirt s cí­lem pošpinit nás za údajné „po­rušování lidských práv a svobody osobnosti". Ale ani to jim nevy­­(Pokračování na str. Z.) f/

Next