Zemědělské Noviny, listopad 1978 (XXXIV/258-283)

1978-11-01 / No. 258

/' ROČNÍK XXXIV.-Číslo 258 deník ministerstva zemědělství a výživy csr Praha, středa 1. listopadu 1978 Cena 50 hal. Správným metrem Kdo měl a má možnost se na vlastní oči přesvědčit, kolik v le­tošním podzimu, a vlastně už i ve žních, lidé v zemědělství vynaložili úsilí pro zvládnutí sklizně, pak nepochybně to ohod­notí jako pracovní hrdinství. Není jistě snadné v chladu a blá­tě brázdit po polích, stejně tak patří zaslouženě uznání za vše­chnu tu velkou pomoc, kterou už letos poskytli brigádníci, ze­jména mládež ze škol při sklizni brambor, řidiči v dopravě i další. Zásluhou velké organizátorské práce řídících orgánu a hlavně také obětavosti lidí při práci na poli, se daří zeměděl­ství zvládnout to ohromné břemeno podzimu. A ne špatně. Vždyť tu hlavní část prací mají agxmnomové už za sebou. Každým dnem se v JZD a statcích dokončuje sklizeň brambor, ve sluš­ném tempu jde i sklizeň cukrovky. Nezbývá ani mnoho k do­končení setí ozimů. A to je pro letošní rok opravdu dobrá vi­zitka. Pracovníkům v zemědělství i jejich ochotným pomocníkům nechybí to, co je tak nesmírně důležité — v práci pořádně za­brat, když je to nejvíc třeba. Tuhle cennou hřivnu, mít po ruce vždy spolehlivé pracovníky, nesmíme ovšem prohospodařit. Dost často se ted setkáváme s tím, že práce ještě ani ne­skončily a už se z různých stran poukazuje na velké náklady při sklizni. Ano, budou vyšší, než se počítalo. Kolik jen např. musela JZD, ale i statky vynaložit prostředků na brigádnickou výpomoc, na dopravu, apod. Nebudou to čísla rozhodně malá, ale i ta je třeba měřit správným metrem. Někde by se jistě dalo dost ušetřit, kdyby v družstyu nebo ve statku byla lepší orga­nizace práce, někde však vyšší náklady na sklizeň jsou letos podmíněny nezvykle těžkými podmínkami. Když je jen trochu příhodný rok, jezdí např. sklizňové soupravy na řepných po­lích jako o závod s časem, všechno klape, přibývá sklizených hektarů. Osádky na strojích měří svou práci tunami a počtem sklizených hektarů. Ale jak toto měřít-kn unlatnit letos, když se někde stroje ucpávají ornici, no chvíli, často po pár desít­kách metrů, musí osádka slézt ze strojů a ústrojí čistit. Přitom při této mnohem vyšší námaze je dosahován nižší výkon. Není tedy divu, že od řídících pracovníků zemědělských pod­niků jsou teď časté stesky, že se nemohou vejít do plánovaných pracovních nákladů. A to je věc velmi vážná. Hlavním měřítkem ovšem by mělo být, abychom všechno a včas sklidili, aby se ne­zanedbávala práce při přípravě a setí i jiných pracech. Naši ekonomové si přece dovedou nejlépe spočítat, kolik práce si vyžaduje polní výroba a jaké je třeba mít pro mimořádné pod­mínky rezervy. Je špatné, jestliže někde funkcionáři JZD argu­mentují s tím, že se jim nedostávají prostředky pro práci při sběru zapomenutých bulev na řepných polích nebo že ze stej­ného důvodu zůstane na polích po strojní sklizni mnoho bram­bor, které se často zaorají, nebo že i příprava k setí se někde v zájmu takovýchto „úspor“, ošidí. Tyto otázky je potřeba řešit velmi rozumně a objektivně. Strážci správného hospodaření s každou korunou vyplacenou na mzdách, včetně pracovníků státní banky, by měli velmi bedli­vě vážit, kde je překračován fond odměn v důsledku špatného řízení a nedostatků v organizaci práce lani o takové případy nebude nouze), ale steině tak' je třeba s velkou mírou objek­tivity posuzovat práci těch lidí, kteří nastavují čas, jezdi často od časného rána pozdě do večera, protože při trvalém poklesu pracovníků v zemědělství nemá za ně kdo sednout za volant traktoru nebo obsadit jiný stroj. Prostě nelze všechno házet do stejného pytle. Musíme si především vážit velké obětavosti, s ja­kou poctiví pracovníci v JZD i státních statcích a jejich po mocnící se letos přičinili o to, aby i v těžkých podmínkách zvládli všechny práce v polích. To by mělo být hlavním a rozho­dujícím měřítkem hlavně pro ty, kteří budou i po stránce fi­nančního hospodaření hodnotit celý letošní zemědělský rok. Aby bylo správně pochopeno: je třeba důsledně uplatňovat socialistickou zásadu při odměňování: za dobrou práci odpoví­dající odměnu. Nikomu nic ve výkazech nepřipisovat a nepři­dávat, jen abych byl hezký vedoucí, stejně tak se nenechat unést často neoprávněnými nárokv jednotlivců, ale na druhé straně neodradit od práce ty, kteří se přičiňují, a nejen letos, aby to ve výrobě a v celkových výsledcích hospodaření země­dělského podniku vyšlo co neiléne. Takový metr by měl být důsledně uplatňován při vyplácení pra­covních odměn. Nebylo by totiž nic škodlivějšího, než kdyby poctiví pracovníci dopláceli na ty, co jen chodí do práce, nebo i na to, že jim příroda postavila letos do cesty tolik překážek. Praha (ha) — Ústřední sklizňové komise se včera zabývala postupem polních prací, přesuny a využitím techniky, nákupem brambor, cukrovky, ovoce a zeleniny a průběhem škrobárenské a cukrovarnícke kampaně. Jednání řídi) náměstek ministra země­dělství a výživy CSR ing. O. Vaněk. Z jednání Ústřední sklizňové komise Řepaři v poslední pětině Odhady hektarových výnosů brambor stouply na 200,7 centů prav zrychluji sklizeň ® Cukrovary potřebují další brigádníky V těchto dnech se dostávají podzimní práce do své závěreč­né fáze. Začátkem tohoto tý­dne zbývalo na polích ještě 5000 ha brambor a necelá jecl­­rra čtvrtina cukrovky. K zase­tí zbývá ještě 6000 ha žita a 80 000 ha pšenice. Komise trvá na tom, aby všude, kde je to možné, pokračovalo ještě v tom­to týdnu setí žita, i když je už prošlá agrotechnická Ihíita. Tam, kde pro to nejsou pod­mínky, je nezbytné zasít ná­hradou za žito ozimou pšenici. Jde o to, aby celková plánova­ná plocha ozimých obilovin by­la nejen dodržena, ale I pře­kročena, a tím vytvořena re­zerva pro případné zaorávky. O SKUTEČNOST VYŠŠÍ NEŽ PLÁN Největší plochy brambor ma­jí sklízet zemědělské podniky v okresech Pelhřimov, Havlíč­kův Brod, Benešov. Tábor a Jindřichův Hradec. Do těchto rozhodujících bramboráfských okresů byla přesunuta techni­ka i brigádníci, takže do kon­ce tohoto týdne by mohly skli­zeň brambor ukončit. Podle od­hadů k 15. 10. se očekává prů­měrný hektarový výnos 200,7 q, což výrazně převyšuje plán. Nejvyšší úrodu budou mít na Pelhřimovsku. V nejbližší době jse v ČSR očekává splnění plá­novaného nákupu brambor. @1 SKLIZEŇ V TĚŽKÝCH PODMÍNKÁCH Se značnými potížemi se po­týkají lidé na řepných polích i v cukrovarech. Zejména na Mostecku a Chomutovsku jsou velmi nepříznivé půdní podmín­ky pro práci sklizííových SOU­prav. I když se dělají úpravy techniky, přichází z těchto po­lí do cukrovarů řepu až s 23 procenty volné hlíny, kamení a ostatního balastu, což ztě­žuje, i zpracování řepy. Stin­nou stránkou sklizně jsou vy­soké ztráty 'na polích, které nás připravují o cennou suro­vinu. Jejich snížení musí pa­třit maximální pozornosl ve všech zemědělských podnicích. Za poslední týden nakoupily cukrovary dalších 17 % z plá­novaného množství řepy, takže celkem jí v letošní kampani převzaly 64,2% Neutěšená si­tuace je v cukrovarech ná­sledkem nedostatku pracovních sil. Lidé nastupují nepřetržitě na dvanácti hodinové směny, zmáhá je únava. V zájmu udr­žení cukrovarů v plném Cho­du potřebují další kampaňové pracovníky. Očekávají pomoc zejména od zemědělských pod­niků, kde už zvládli podzimní špičku na polích. ■ ZELINÁŘŮM JEŠTE NESKONČILA ŠPIČKA V minulém týdnu se sice zrychlilo tempo sklizně zele­niny, ale přesto ještě zbývá na polích přes . 300 ha celeru, 600 hektarů karotky, 400 ha petr­žele a 580 ha zelí, což dělá pěstitelům 1 odběratelům sta­rosti. Plán nákupu zeleninv v měsíci říjnu nebyl splněn, tak­že celkový výpadek se letos odhaduje už na 34 000 tun. O něco se zlepšila situace v ná­kupu ovoce, protože za posled­ní měsíc ho bylo nakoupeno více než předpokládal plán. ■ ÚKOLY PRO TENTO TÝDEN Pokud počasí dovolí, měly by zemědělské podniky v tomto tý­dnu ukončit sklizen brambor a připsat na konto sklizené cukrovky dalších 15 % ploch. U orby se předpokládá nasaze­ní většího počtu výkonných strojů ve vícesměnném pro­vozu, aby se vyrovnalo součas­né zpoždění a tyto práce po­stoupily na 79 až 80 pocent. Uskuteční se další přesuny do­pravních prostředků a výkon­ných sklizflových cukrovku z obou souprav na moravských krajů do Severočeského, Vý­chodočeského a Středočeského kraje, aby se i zde dostala ře­pa včas z polí do cukrovarů. Nejvíce jí čeká na sklizeň v okresech Mladá Boleslav, Jičín, Louny, Litoměřice a Praha-zá­­pad. STAV POLNÍCH PRACÍ V ČSR K 29. ŘÍJND V PROCENTECH Přesuny řepných sou­ CSR celkem 78,1 95,7 89,5 61,8 Kraj .sklizeň sklizeň setí orba cukrovky brambor pšenice Středočeský 69,3 94,4 91,2 61,0 Jihočeský — 92,5 100,0 59,5 Západočeský — 98,1 79,1 53,8 Severočeský 69,7 94,0 73,1 59,6 Východočeský 75,3 93,4 73,4 57,0 Jihomoravský 88,6 99,2 100,0 68,8 Severomoravský 82,8 98,1 94,2 66,0 Před vánočními svátky chtějí dodat pracovníci zahradnického střediska JZD Potěhy na Kutnohorsku na trh na 50 tisíc kusů salátu. Na snímku jsou při ošetřování salátu Květa Vojířová a Ludmila Pechová. IFoto O. Matoušek/ ZASEDALO PŘEDSEDNICTVO SDR CSSR PLODY INICIATIVY Prah a fjek) — Na svém včerejším zasedání se předsednictvo Svazu družstevních rolníků ČSSR zabývalo organizačními a obsa­hovými otázkami připravovaného IX. celostátního sjezdu JZD, který se bnde konat v dubnu 1979 v Praze, a hlavními úkoly Svazu družstevních rolníků v příštím roce. Těžiště práce svazu se bude 1 nadále přenášet do [ZD a také činnost okresních výborů SDR a jejich komisí a aktivů se má stále více orientovat na prak­tickou práci družstev. V sou­vislosti s přípravami na IX. sjezd JZD se stává úkolem sva­zu vytvářet ve spolupráci se státními orgány stále lepší podmínky pro plnění a překra­čování úkolů státního plánu, zintenzívnit masově politickou práci v JZD a prohlubovat účast družstevníků na řešení sociál­ně ekonomických otázek. Předsednictvo hodnotilo prů­běh socialistické soutěže v JZD za první polovinu letošního ro­ku. Družstevníci přijali letos 132 000 socialistických závazků v hodnotě téměř 1 miliardy ko­run. V soutěži je zapojeno 650 tisíc členů .JZD. Vlivem zvýše­né aktivity se podařilo v po­­rovúání s loůským rokem pod­statně zvýšit stavv skotu, pra­sat i drůbeže, denní dojivost vzrostla proti loůsku v průmě­ru o 1,5 %, příznivý vývoj je 1 v rostlinné výrobě. Bi NABÍZÍME K ODPRODEJI ná­kladní auto zn. Skoda 706 RS /.a 10 ODO,— Kčs. SBD Slaný, tel. 3101. C 29104 ■ OVBD BEROUN PRODÁ R08URA typ LO 2501, r. výr. 1972 Žuk typ A 06, r. výr. 1974. Nutuá GO mo­toru. Informace s. Beran telefon čís. 3238. C-29105 ■ NOVOU PÜEDCISTICKU OBILI ASP 630 s příst., řetězový doprav­ník, 2 ks kotečkový elevátor vy­mění za samosběrací vozy NTVS 4, případně prodá - koupí fZD SNP ve Strážnici, okr Hodonín C 29110 g PRODÁME dvouřádkové sklí­zeče brambor E 676/1, E 671/4, E 667/1. Stroje jsou po jedné se­zóně a opraveny. IZD Nová Ves n Popelkou, okres Semily, telefon čís. 92S41: C-29111 ■ PRODÁME část pneumatického zavírání typovaných svetlíku včetně pneumatických závěrů (29 ks) zn. MECMAN, dále součásti na rámo­vou pilu 566, rám, držák pil, při* metací'zařízení, posunovače válce apod. JZD Podřipsko se sídlen) v Bechlíně, okres Litoměřice. C-29112 8 JZD J. D. V NIVNICE OKRES UHERSKÉ HRADIŠTĚ,, koupí kli­kovou hřídel s ložisky na motor „Lailand“ licence k polské ře­začce KS ls. C-29114 g PRODÁME IHNED vyoravač ře­py 3 VCX a sklízeč píce Z 305, obojí pouze 1 sezónu používané. IZD Bánov, okres Uherské Hra­diště. C-29113 8 |ZD 9. KVĚTNA MORAVSKY KRUMLOV, prodá’ 1. 4. denní housata; 44. týden 2900 ks, 45. týden • 4000 ks. Dohoda. C-29115 8 PRODÁME 2 ks obilních kom­bajnů SK-5 Niva a 1 ks SK-4F. Stroje jsou v dohrám technickém stavu. STS Přerov, tel. 4491. dips. 06298. C-29120 V /ZD Švihov na Klatovsku stavějí pracovníci pacovskěho závodu o. p. Strojobal Hradec Králové obilní ocelová sila metodou šrou­bovitého vinuti plechového pásu. jsou to první sila stavená touto metodou v ČSSR. JZD Švihov získá při investičních nákladech 5 miliónů korun v krátké době jedenáct sil o výšce 17 a 11 metrů, do nichž se vejde celkem 3150 tun zrna. Na snímku: Vedoucí montér Josef Duňka jvlevo) a Jan Trpák sledují spojování ocelo­vých pásů dvojitým lemem. Používá se materiál vyrobený ve Vý­chodoslovenských železárnách v Košicích. (Foto ČTK - J. Vlachj Pozdravy k výročí republiky Praha (čtk) — Generální­mu tajemníkovi OV KSČ a pre­zidentu ČSSR G. Husákovi a předsedovi vlády ČSSR L. Štrou­­galovi zaslali při příležitosti 60. výročí vzniku ČSR a 10. Výročí přijetí ústavního . záko­na o čs. federaci blahopřejné telegramy rovněž: první tajem­ník ÚV PSDS E. Gierek, před­seda státní rady PUR H. Jab­­ioňski a předseda rady minis­trů PLR P. Jaroszewicz; gene­rální tajemník ÚV SED a před­seda státní rady NDR E. Ho­­necker a předseda rady mi­nistrů NDR W. Stoph; předseda prezidia MLR P. Losonczi; prv­ní tajemník ÜV BKS a před­seda státní rady BLR T. Žlvkov a předseda rady ministrů S. To­­dorov; generální tajemník RKS a prezident RSR N. Ceaušescu a předseda vlády RSR M. Ma­­nescu; první tajemník ÜV KS Kuby, předseda státní rady a rady ministrů F. Castro Ruz; první tajemník ÜV MLRS předseda prezídia Velkého li­a dového chural u MoLR J. Ceden­­bal a předseda rady ministrů D. Batmönch; prezident VSR Ton-duc-Thang. VELKÝ PŘÍNOS NÁRODNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ Čemu slouží vynálezy Praha (čtk) — V prvním pololetí letošního roku bylo v ČSSR pedáno 2826 přihlášek vynálezů a téměř 150 000 zlepšovacích návrhů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 1977 se zvýšil ne­jen jejich počet, ale i využití. Předseda Úřadu pro vynálezy a objevy M. Bělohlávek na vče­rejší tiskové konferenci v Pra­ze připomněl, že dosud pře­trvávají rozdíly mezi resorty, organizacemi a kraji. Např. na 100 odborných pracovníků vě­deckovýzkumné základny bylo loni podáno v průměru 4,2 při­hlášek vynálezů, i když jsou výzkumná střediska, podávající více než 20 přihlášek. V této pětiletce se vynález­­covštví a zlepšovatelství orien­tuje na rozvoj tvůrčí iniciativy v dosahování vysoké efektiv­nosti a kvality veškeré práce, na hlavní směry vědeckotech­nického pokroku, racionalizaci a aktuální potřeby výroby. Ne­dílnou součást ceíé této oblasti představuje socialistická inte­grace. Tvůrčí potenciál zemí RVHP představuje ročně více než 67 000 světově nových tech­nických řešení na úrovni vy-nálezů. To činí více než jednu třetinu vynálezů z celého svě­ta. Za jeden rok se ve státech RVHP vytvoří 6,5 miliónů zleip­­šovacích návrhů, přičemž roz­hodující podíl na těchto vý­sledcích má Sovětský svaz. V příští pětiletce se tvorba vynálezů bude zaměřovatna rözVojové nosné programy, vyšší zhodnocování paliv, ener­gie, surovin a materiálů, na růst. produktivity práce a na kvalitu a obměnu výrobků s ohledem na potřeby zahra­ničního obchodu a vnitrního trhu. Teď na kukuřici Bratislava {aš) — Ze­mědělcům v Západoslovenském kraji zbývá sklidit kukuřici na zrno ještě z plochy přes 48 000 hektarů. Nejdále pokročili s je­jí sklizní zemědělci v okre­sech Trenčín, Topolčány, Bra­­tislava-venkov, Nitra a Trnava. V okresech Dunajská Streda a Komárno jt rovněž sklidili z ,více než 60 % plochy a největší pěstitelé této plodiny, zeměděl­ci okresu Nové Zámky, mají taktéž víc než polovinu kuku­řice pod střechou. Potíže pů­sobí stále vysoká vlhkost zrna. Jeho umělým dosoušením se zvyšují nároky na paliva, zvy­šují se náklady, čímž se celá výroba kukuřice zdražuje. FROC JE RYBA POKRM ZDRAVÝ Nedoceněná pochoutka Někoho snad napadne, že je trochu podivné v souvislosti s ro­mantickými podzimními výlovy rybníků dumat nad skladbou na­šich jídelníčků, ale všechno to šupinaté bohatství, jež denně na­plňuje zatažené nevody, k tomu přímo nabádá. Loni rybáři česko­budějovického oborového podniku Státní rybářství, který obhos­podařuje rozhodující část rybníků v českých krajích, vylovili 14 058 tun tržních ryb, letos počítají s úlovkem 14 500 lun. Od roku 1945 svou výrobu znásobili více než třiapůlkrát. Na trhu je proto ve speciál­ních prodejnách všech větších center ryb stéle dostatek, a to po celý rok. Rybáři už totiž neloví jen na podzim, ale í na jaře. Značné množství línů a kaprů také vyvážíme nejen do sousedního Rakouska a NSR, ale i do Itálie a Francie. Jak však statistické přehledy dokazují, naši jedlíci o sladko­vodní ryby neprojevují příliš velký zájem, i když Je jich do­statek. Ročně, jich každý z nás spořádá jen necelé' 2 kg. Uvě­­domíme-li si při tom, že sou­časná spotřeba masa na hlavu každého z nás činí přes 80 kg, pak sladkovodní ryby se na tom podílejí jen nepatrným procentem. Při tom zdravotníci nad našimi jídelníčky varovně a nabádavě zvedají prsty, neboť průměrných denních 3100 kiloj kalorií je dávka nadměrně vy soká. To ovšem neznamená, že by­chom hodlali spotřebu masa nějak omezovat, právě naopak, podle dlouhodobých perspektiv by sé měla jeho roční konzu­mace na osobu dále mírně zvý­šit. Nepůjde ovšem o masa ledajaká, tím bychom nadále zvyšovali spotřebu tuků. Přitom k těm nejzdravějším masům se řadí ryby. Například maso kapra, štiky nebo lína obsahuje ve 100 gramech necelé jedno procento tuku. Ryba má rovněž vyšší obsah žádaných bílkovin — více než tvaroh, mléko, sme-, tana nebo vejce — a velmi pří­znivou kalorickou hodnotu. V současnosti si však velká většina našich rodin pochut­nává na tradičním kapru jen Jednou do roka — o vánocích, a to je méně než málo. Patříme dokonce ke státům s nejnižší spotřebou ryb, zdaleka se ne­můžeme rovnat nejep Italům a Francouzům, ale ani sousedům v NDR, Rakousku, NSR, Polsku. Je to možná zaviněno i tím, že většina našich hospodyněk zná Jen jednu jedinou kuchyňskou úpravu — kapra prostě usma­žit a servírovat s bramborovým salátem. To naši předkové byli v tomto směru mnohem vyna­lézavější. Například předpis ze 16. sto­letí doporučoval: „Vsaď lampre­­du v neckách do malvazí, když se napije, zabodni ji v té díře každé, kterouž má pod hrdlem, ať z ní všechno vytešče co vy­pila, a když umře, rozřež ji a peč na roště.“ Báječné muselo být asi po­chutnání na štice „do kůže“: Zedři štiku z kůže, uvař ji pak, rozsekej a vecpi do kůže zase. Na to učiň jíchu z řeckého vína a fíků.“ Tehdy se však nejedli jenom kapři, štiky, líni, pstruzi, okou­ni či cejni, ale také mřenky a střevle a dokonce 1 pulci. Z těch dob platí ještě recepty na kapra na černo, na modro, po mlynársku,1 atd. Oprava sladko­vodních ryb v některých jiných zemích ovšem často přesahuje naše evropské chutě. Pro zají­mavost alespoň jeden exkluziv­ní recept z Číny ze 16. století. Tehdejší takzvaný císařský vel­ký oběd obsahoval celkem 108 vybraných jídel, mimo jiné také štiku ä Ja Velký Mandarin na­dívanou myšími stehýnky a sli­máky. Ze všeho nakonec vyplývá, že na tvrzení o zdravějším jídel­níčku našich předků přece jen alespoň trochu pravdy bude. A jak dokazují archivy, někde se ryby jedlo tolik, že chasa si v pracovních dohodách vyrni­­ňovala, aby jí ryba nebyla po­dávána vxcekráte než jednou v týdnu. Ale teď ještě trochu ke sta­rostem našich rybářů: S pro­blémem, jak zvýšit spotřebu ryb, jejichž produkci každoroč­ně zvyšují asi o pět procent, si už hodně nalámali hlavu a mnohé už také pro to udělali. Praha (čtk) — Projedná­váním zaměření činnosti SČSP v roce 1979 pokračovalo včera v Praze zasedání ústředního vý­boru SČSP. Jednání se zúčast­nili místopředseda ÚV NF ČSSR T. Trávníček a další hosté. Pří­tomen byl rovněž první tajem­ník velvyslanectví SSSR v ČSSR Značnými náklady vybudovali a budují moderní zpracovny ryb, kde se připravují nejrůz­nější polotovary pro usnadnění domácí přípravy a chystají i nejrůznější konzervy a polo­­konzervy. Experimentálně še ověřují i možnosti zřídit po­jízdné prodejny, které by záso­bovaly- čerstvými rybími po­choutkami vzdálenější obce. Záleží ovšem i na změně v po­ptávce, na vyšším zájmu spo­třebitelů. Vlasta STARÝ a představitel Společnosti so­­větsko-českoslóvenského přá­telství v Československu V. Mo­roz. Ve své každodenní práci, konstatovalo zasedání, se SČSP opírá o plnou podporu a pomoc KSČ, jejích orgánů a organiy žací. Dobře se rozvíjí vzájem­ná spolupráce s 'orgány NF ČSSR a ostatními společenský­mi organizacemi. úroveň mají vztahy Stále vyšší a styky SCSP se Společností sovětsko­­-československého přátelství a dalšími sovětskými organizace­mi a institucemi. POČASÍ DNES: Odpoledne většinou polojasno, jen místy se nízká oblačnost udrží po celý den. Noční teploty kolem 5 st., při vyjasnění klesnou k nule, denní teploty vystoupí na 11 až 14 st., při celodenní oblačnosti ko­lem 8 st. Slabý jižní vítr. Význam spolupráce Olovek je rok od roku bohatší, zájem spotřebitelů se však příliš nezvyšuje. (Foto P. Vitoňj Blahopřání Praha (čtk) — Generální tajemník ÚV KSČ a prezident CSSR G. Husák a předseda vlá­dy ČSSR L. Štrougal zaslali prezidentu Alžírské demokra­tické a lidové republiky a předsedovi revoluní rady H. Bumedienovi blahopřejný tele­gram při příležitosti státního svátku Alžírské demokratické a lidové republiky. Blahopřejný telegrain k téže příležitost zaslala Ústřední rada odborů Všeobecnému sva­zu alžírských pracujících (UGTA). Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chiíoupek zaslal bla­hopřejný telegram ministrovi zahraničních věcí a členovi revoluční rady A. A. Buteftí­­kovi. Den slávy skončil stejně rych­le jako začal. Byly projevy, mluvilo se o něm, a on náhle při vší skromnosti pocítil něco, co se hodně blížilo pojmu „pý­cha“. Ne na dlouho. Když se vracel z pódia s vyznamená­ním, které ■ se skvělo na jeho zelené uniformě, zbylo v něm jen uspokojení, že o jeho prá­ci pro myslivost nevěděl jen on sám. Večer vše oslavoval s několi­ka přáteli-mrjslivci v útulné hospůdce, jak kázal starý zvyk. Vprostřed hovoru a dobrého pi­va se mu náhle v hlavě usadi­la otázka, nebo spíše otazník — patřilo to vyznamenání opravdu jemu? „Poslyšte, dědo, je to všechno pravda, co tam o vás říkali?“ Hrom aby do kluka, jako by mu četl myšlen­ky. „Děda“, jak mu říkali všich­ni mladší členové myslivecké­ho sdružení, tedy chvíli mlčel, a pak... „Je a není. Byl jsem vlastně jako ti ostatní, a abych pravdu řekl, dokonce jsem si jednou i zapytlačil.“ Co bylo venku napůl, muselo nakonec ven celé. Nakloněné hlavy a našpicované uši se te­dy dočkaly příběhu, který za­stihl našeho zasloužilého mys­livce někde na počátku jeho myslivecké kariéry. Zastihl ho v krásném podvečeru, ve kte­rém využíval své možností se­tkání se srncem při šoulačce. Ano, potkal ho a těžko potla­­čítelná touha po úlovku doved­la jeho pušku k výstřelu dřív, než mu dosud nenabytá zkuše­nost stačila říct: „Pozor, podí­vej se pořádně, vždyť je to Mezi budovateli vodního díša D a 1 e š i c e / Kramol í,n (čtk) — Člen předsednictva Ojí KSČ a předseda ÚRO K. Hoff­mann zavítal včera na stavbu dalešického vodního díla na středním toku řeky Jihlavy. Do­provázel ho předseda ČOR V. Běžel. Představitelé stavby mu odevzdali sdružený socialistic­ký závazek, v němž budovatelé oznamují své rozhodnutí zahájit 16 dnů před vládním termínem, tedy k letošnímu 15. prosinci, zkušební provoz posledního ze čtyř turbosoustrojí v přečerpá­vací elektrárně. Soudruh K. Hoffmann poděkoval budovate­lům za obětavou práci a roz­voj iniciativy při zabezpečová­ní energetických kapacit. Oce­nil úsilí všech stavbařů, mon­térů a techniků. Soudružská beseda Praha (čtk) — Člen přeď?, sednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník MV KSČ v Praze Kapek přijal včera studijní de­legaci ÜV KSSS, vedenou zá­stupcem vedoucího oddělení ÚV; KSSS O. Čuikanovem. V sou­­družské besedě si účastníci vy­měnili zkušenosti z forem a metod stranické práce. O. Ču­­kanova přijal rovněž místo*: předseda vlády ČSSR R. Rohlí? ček. Se členy studijní delegace se také setkal ministr zahra­ničního obchodu ČSSR A. BarS čák. Host z Japonska Praha (čtk) — Na pozvá­ní ministra zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupka uskuteční v nejbližších dnech ministr za­hraničních věcí Japonska S. Sonoda oficiální návštěvu CSSR. Američané děkuji sovětským námořníkům Washington (čtk} — Vysoké uznání sovětským ná­mořníkům, kteří zachránili po­sádku amerického vojenského letounu po jeho havárii u bře­hů Kamčatky, vyjadřují v těchto dnech prostí Američané i část tisku OSA. Je těžké najít slova, kterými bych poděkovala ruským, lidem, prohlásila v rozhovoru se zpra­vodajem TASS matka jednoho ze zachráněných Američanů Wayne Moorová. O záchraně posádky americ­kého letounu informovaly všechny významné noviny USA, zpravodajské agentury a roz­hlasové a televizní stanice. vý..no, a když poznal svůj omyl, bylo už pozdě. Dostavil se zmatek a strach z toho, co tomu řeknou ostatní, strach z ostudy a možných následků. Strach možná zbytečný, ale dosti silný k tomu, aby vše zatajil a místo „postupu podle předpisů“ milého srnce ukryl v husté koruně mladého smrku a večer se pro něho s vozíkem tajně vrátil. Ne, to maso mu opravdu ne­chutnalo a troje) uschovaná za posledním trámem na půdě jej také vůbec netěšila. Svědomí ho „hryzalo" celého půl roku, a teprve pak při Jedné posled­ní lečí našel odvahu se při­znat. Nebylo to lehké přiznání a přišlo ho hned ten večeř pěk­ně „draho". Vše se ale vyřeši­lo, a on poprvé poznal sílu přá­telství kolektivu, který dokázal pochopit jeho jednání a sou­časně mu podal pomocnou ru­ku... „Bylo to pro mě ponaučení do budoucna, ale i tak jsem se ještě nadělal chýb," končil svou zpověd starý myslivec a opa-, tmě se podíval do tváři svých dnešních přátel. Byl v nich úsměv i pochopení, a pro něho v nich bylo hlavně ujištění, že přes to „pytláctvť mu jeho pocta patří... }. PETRŽELKA ■ ■ ■

Next