Zemědělské Noviny, srpen 1979 (XXXV/179-205)

1979-08-01 / No. 179

Ročník XXXV — Číslo 179 Praha, středa 1. srpna 1979 / • Cena 50 hal. POČASÍ DNES: V ČSR během dne ob­lačno, místy přeháňky nebo bouřky. Ranní teploty 11 až 14 stupňů, nejvyšší odpolední te­ploty 22 až 25 st. Mírný jiho­­zánadní vítr. ČTVRTEK a PÄTEK: Bude po­lojasno, při přechodu trónt ob­lačnost s bouřkami a přeháň­kami, ranní teploty 10 až 14 st., odpolední 23 až 26 st. Ve čtvrtek vychází Slunce v 5.30 h. a zapadá ve 20.42 hod. Měsíc vychází v 15.04 hod. a zapadá v pátek v 0.58 hod. „Vidoucí" traktory (Moskva (čtk) — Fotoop­­tické zařízení pro přesné říze­ní traktorů sestrojili vědci výzkumného a výrobního sdru­z žení „Analitpribor“ v Gruzínske SSR. Přístroj automaticky navá­dí traktor a návěsné zařízení na řádky a brázdy a traktori­sta jen sleduje kontrolní údaje a reguluje rychlost vozidla. „Vidoucí“ traktory se v provoz­ních zkouškách plně osvědčily, a iproto bude zahájena jejich sériová výroba. Najdou uplat­nění na čajových a bavlníko­vých plantážích i na repných lánech. Obdobné naváděcí zaří­zení se nvní zkouší i na země; dělských nákladních automobi­lech. Vizitka obce Nebývají řídké případy kri­tických připomínek občanů na neupravené vývěsní skříňky různých organizací nebo jejich neaktuální obsah. I ve velkých městech se často třeba na pod­zim setkáváme s výzdobou k Prvnímu máji. Proto bychom všem těm nepořádným a zapo­mnětlivým doporučili návštěvu obce Rýnoltic na Liberecku. Na­šli by zde nejen vzorně uprave­nou náves s asfaltovými chod-niky a množstvím záhonů, ale i celou řadu vkusně zaranžova­ných vývěsních skříněk. O tu největší z nich pečuje sám předseda MNV Josef Vyhnálek, který stejně jako ostatní tvůrci této výzdoby, přísně dodržuje zásadu, že žádná skříňka nesmí zůstat neupravená déle než je­den den. I na takové zdánlivé maličkosti je vidět, že Rýnol­­tice patří mezi nejlépe uprave­né obce v celém kraji. Dokla­dem toho je nejen dvacítka čestných uznání a diplomů, ale i reálná fakta v podobě vzoro­vé školní dílny, požární zbroj­nice nebo myslivecké klubovny. Nutno ještě dodat, že Rýnoltice leží na hlavním severočeském silničním tahu a jsou pro turi­sty přijíždějící od Ostí nad Lo­bem a Děčína první a zároveň jednou z nejlepších vizitek ce­lého libereckého okresu. (gž — foto M. Folprecht] ■ JZD PĚSTITEL ve Stratuvě pro­dá následujte! stroje: ořezáván 3 OCZ po opravě, pluhy PP4 - 30 3 ks, pásový taliaě VT 34 s radli­cí a lDradličným pluhem a větší množství ND, RŽS 160 2 ks, náhr. díly na stroje ŽTN 183, ŽUL 152, SK 4 (šneky, vytřasadla a jiné). Iníormace podá JZD Stratov, 289 22 Lysá nad Labem, tel. 972 68. C 48 142 ■ STATNI STATEK n. p. Zlonice vymění dva průběžné šneky na E 512 za dva průběžné šneky na SK-6. C 40 035 ■ PRODÁME traktor ŠT 180 za zůstatkovou hodnotu. JZD CSSP Chýně, o. Praha - západ, telefon Praha 35 81 39. C 40 150 H PRODÁME dvě nové radiosta­nice VXW I s příslušenstvím, vý­robek Tesla Pardubice. Radiosta­nice mohou být odprodány pouze těm zájemcům, kteří mají opráv­nění k jejich provozu. JZD Pool­­šaví se sídlem v Havřicích. 688 01 Uh. Brod, okr. Uh. Hradiště, tel. 2611, 3611, 3612. Uher. Brod. C 40 153 H STATNI STATEK n. p. Kladno se sídlem v Unhošti koupí dvě buldozerové radlice na Z 8011, dále PRODÁ nebo PRONAJME ci­helnu s ůplP-ým str. zaříz., v Kol­ih. Nabídky zasílejte na CSSS Kladno, u. p., odděleni MTZ Zvo­­teněves. C 40 154 .Po uvítání na O V KSČ ve Znojmě se, hosté seznámili s po­stupem žní v kraji i v okrese Znojmo. Informovali se rovněž i o dalších problémech země­dělství na jižní Moravě, zejmé­na o výsledcích výroby a náku­pu mléka, masa a vajec. ■ NEJVĚTŠÍ problém ZNOJEMSKA Do včerejšího dne sklidili kombajnéři v Jihomoravském kraji obilí z 55 000 hektarů. Úroda prochází už jícny kom­bajnů ve všech jihomoravských okresech s výjimkou Českomo­ravské vrchoviny. Denně vyjíž­dí do polí přes 2800 kombajnů, z čehož je přes 570 sklízečích ' mlátiček kooperačních. Vedoucí tajemník OV KSČ ve Znojmě V. Svoboda pak hosty informoval o zemědělství Zno­jemska, kde působí 22 JZD s průměrnou výměrou 3076 ha půdy a dále 3 státní statky. Největším problémem Znojem­ska, jak uvedl, je nedostatek dešťových srážek. Zatímco dlou­hodobý průměr činí na Znojem­sku 563 mm srážek za rok, na­pršelo loni v průměru 288 mm. Sucho kromě poškození dal­ších plodin, ochudilo loni ze­mědělské podniky o 400 000 tun objemných krmív. Nepříznivé vlivy sucha jsou v rostlinné výrobě znát i le­tos, zejména na obilí. Proto je na Znojemsku rozšiřováni zdrojů nevyhnutelné vody a bu­dování velkoplošných závlah. Do roku 1990 se je*í potřeba vybudovat v okrese závlahy nejméně na 28 000 ha. Hosté se při besedě na OV KSČ rov­něž dověděli, že ze 42 000 ha obilí je zatím v okrese sklizena úroda z více než 16 000 ha. Výnosy jsou velmi rozdílné »ne­jen mezi podniky, ale také na jednotlivých honech. Sklizeň ječmenů ztěžuje silné zmlazení porostů, které na pohled při­pomínají obilí těsně po vyme­tání. Ze Znojma vedla cesta L. Strougala, M. Jakeše a dalších hostů na hon JZD Mír v Prá­čích, kde je srdečnými slovy přivítal předseda družstva Alois Svrček. Poté s dalšími pracov­níky družstva hostům předved­li obří stohovací vidle na úklid slámy, které si sami zhotovili na podvozku těžkého silničního stroje. Výkon těchto vidlí v jedné směně umožňuje, za pomoci sarnosběracích vozů, uklidit slámu ze 150 hektarů. a MEZI KOMBAJNÉRY Cestou *z jZD Mír Práče na pole Státního statku Znojmo, do závodu rostlinné výroby v Dyjákovicích, na provoz ve Velkém Karlově, se L. Štrou­gal zastavil společně s ředite­lem znojemského Státního stat­ku J. Sobotkou a jeho výrobním náměstkem ing. Zd. Konečným, na jednom honu ječmene, kde je znatelný vliv nepříznivých klimatických podmínek. O kousek dál pak besedoval s kombajnéry statku, mezi ni­miž byl také dlouholetý mistr kombajnér z STS Znojmo Josef Zelinka. Se svým synem, kte­rého rovněž vychoval pro kom­­bajnérskou profesi, sklízeli E 516 ječmen. Hosté se při be- s ‘sedě s kombajnéry živě zajíma­li o pracovní podmínky i o ná­roky, které na obsluhu strojů a na hospodárnou sklizeň kla­dou ztížené podmínky, kratší klas i sláma. Dozvěděli se z úst vedoucího závodu rostlinné výroby ing. J. Hamšíka, že závlahy obílí letos přispěly ke zvýšení hektarové­ho výnosu o 15 až 20 q ve srovnání, s nezavazovanými po­rosty, zejména na lehkých, pro­pustných půdách. Hosté popřáli kombajnérům pěkný čas a hod­ně vytrvalosti při obtížné Skliz­ni obilí. Poté se seznámili l se zeli­nářskými plochami Státního statku Znojmo. Zastavili se u honu, na němž pěstují rajská jablíčka, prohlédli si pole, kde se právě sklízejí okurky-naklá­­dačky a také ucelenou linku na pěstování a zpracován: prů­myslových rajčat, kterou statek získal v kooperaci s konzervá­renským závodem Fruta Znoj­mo. Ze Státního statku Znojmo pak hosté odletěli vrtulníkem k návštěvě okresu Uherské Hradiště. ■ LEPŠI ÚRODA První zastávka při návštěvě uherskohradišťského okresu na farmě JZD Mír Kunovice byla v Ostrožské Lhotě, kde vzácné hosty přivítal vedoucí, tajem­ník O V KSČ v Uherském Hra­dišti V. Ga']došík. Ředitel OZS ing. M. Lapčík a předseda JZD Mír v Kunovicích B. Vikrora pak hosty informovali o postu­pu žní a dalších výsledcích <ze­mědělství v okrese. ■ U PĚSTITELŮ ČESNEKU Z farmy jZD Mír Kunovice v Ostrožské Lhotě poté odjeli do JZD Javořina v hosté Dol­ním Němci. V tomto družstvu mají také žně v plném proudu. Obiloviny pěstují na 10 000 ha. Poté hostům ukázali zařízení na posklizňovou úpravu česne­ku — třídírnu, sušárnu a chla­­dírnu, kterou dostavují. Druž­stvo se na pěstování česneku specializuje a letos mu vyhra­dilo plochu 80 ha. Po krátké besedě v místnos­tech JZD Javořina hosté s do­provodem odjeli do renovované historické tvrze v sousedním Htuku, spravované sdruženým klubem pracujících. Tam se se­tkali s vedoucími funkcionáři JZD a stranických organizací z uherskohradišťského okresu. L. Širougal a M. Jakeš navštívili jižní Moravu Setkání na žňových polích KOMBAJNÉŘI ZATÍM SKLIDILI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI OBILÍ Z 55 TISÍC HEKTARU • NA ŽŇOVÉ LÁNY VYJÍŽDÍ DENNĚ PŘES 2600 KOMBAJNŰ ® VELMI ROZDÍLNÉ VÝ­NOSY • SKLIZEŇ JEČMENŮ ZTĚŽUJE SILNÉ ZMLAZENÍ POROSTŮ Brno (jnč) — Člen předsednictva ŰV KSČ a před­seda vlády ČSSR Lubomír Štrougal přijel včera na pra­covní návštěvu do Jihomoravského kraje. Spolu s kan­didátem předsednictva a tajemníkem ÜV KSČ Milošem Jakešem se ve znojemském a uherskohradišťském okrese seznámil s celkovou situací v zemědělství a s postupem žňových prací. První cesta soudruhů L. Strougala a M. Jakeše, které doprovázeli vedoucí oddě­lení ŰV KSČ Július Varga, vedoucí tajemník jihomorav­ského KV KSČ Karel Neubert a ministr zemědělství a výživy ČSSR Josef Nágr, vedla na Znojemsko. t Přátelské setkání G. Husáka s E. Gisrkem Moskva (čtk) — Na Krymu se včera, uskutečnilo přátelské setkání generálního tajemníka ÜV KSČ a prezidenta ČSSR Gus­táva Husáka s prvním tajemní­kem ŰV PSDS Edwardem Gler­­kem. V průběhu jejich rozhovoru byly posouzeny otázky spoluprá­ce mezi oběma stranami a státy. Současně byly projednány nej­­důležitější problémy mežinárejd­­ní situace. Blahopřání Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické re­publiky G. Husák zaslal blaho­přejný telegram prezidentu Švý­carské konfederace H. Hürli­­mannovi u příležitosti státního svátku jeho země. Hosté z Ugandy Praha (čtk) — Na oficiální návštěvu Československa při­cestovala včera do Prahy sedmi­členná mise dobré vůle Ugand­ské republiky, kterou vede člen výkonné rady Ugandské národ­ně osvobozenecké fronty a mi­nistr oblastní spolupráce A. Eja­­lu. Na ruzyňském letišti hosty přivítal náměstek ministra za­hraničních věcí ČSSR S. Svo­boda a další představitelé mi­nisterstva. Dorlidu Kíkoroguy Československý červený kříž odeslal do Ženevy zá­silku materiální pomoci, kte­rou společně s ústředním výborem Národní fronty ČSSR poskytuje obyvatelstvu Nikaraguy, postiženému dlouhou občanskou válkou. Zásilka obsahuje léčiva, ob­vazový materiál a přikrývky v hodnotě 500 000 korun. Ze Ženevy do Nikaraguy bude zásilka přepravena zvlášt­ním letadlem mezinárodního výboru Červeného kříže. /I Clen předsednictva ŰV KSČ a předseda vlády CSSR L. Štrougal a kandidát předsednictva a tajemník ÜV KSC M. Jakes při včerejší besedě s kombaj­néry pracujícími na žních v JZD Mír Práče na Znojemsku. Telefoto ČTK — V. Koreák Mládež opět na Rysy Bratislava (čtk) — Do slavnostního zahájení XXIII. roč­níku Mezinárodního výstupu mládeže na Rysy, splňujícího nejen symbolicky, ale I doslova touhu mladých jít v šlépějích vůdce světového proletariátu V. I. Lenina, který vystoupil na vrchol Rysů v srpnu 1913, chybí už jen osm dnů. Jak uvedl na včerejší tiskové besedě tajemník SÜV SSM H. Vácha, tato významná mládež­nická akce je motivována 35. výročím SNP a 30. výročím za­ložení Pionýrské organizace. Koná se v roce širokého ná­stupu mládeže i pracujících do spartakiády 1980, zaměřené na získání co nejširších vrstev oby­vatelstva pro pravidelné sporto­vání. Ve dnech 8.—12. srpna se v Eurocampu FICC v Tatranské Lomnici utáboří 5000 členů SSM ze všech koutů naší vlasti. Při­jedou také delegace mládežnic­kých organizací ze socialistic­kých zemí. Život v táboře zpestří bohatý společenský, kulturní a sportov­ní program. Nebudou chybět set­kání s přímými účastníky Slo­venského budovateli národního povstání a prvních mládežnic­kých staveb. Tělovýchovně bran­ná činnost bude mít těžiště v plnění odznaků zdatnosti, v re­kreačním sportování, ve volej­balu a fotbalu,, už tradičně se bude konat IX. ročník závodů v orientačním běhu o „Putovní po­hár prezidenta ČSSR“. Z JEDNÁNI ÚSTŘEDNÍ SKLIZNOVÉ KOMISE Zlepšené vyhlídky u zeleniny a chmele Kombajny se vracejí ze Slovenska @ Co se zmlazeným obilím © Desikované porosty řepky vyžadují rychlou sklizeň © Zatím opraveno jen 68 procent sklizňové techniky na chmel Praha (sk) — I když, s výjimkou teplejších oblastí Jihomo­ravského kraje jsou žně v ČSR v začátcích, mají zemědělci plné ruce práce se sklizní pícnin, ozimé řepky, některých druhů ovo­ce a polní zeleniny. Všemi těmito otázkami se zabývalo včerejší jednání Ústřední sklizňové komise. Její zpráva konstatuje, že za minulý týden přibylo 80 000 ha sklizených obilovin. V závě­rečné fázi sklizně je ozimý ječmen a v tomto týdnu se předpokládá ukončení sklizně, s výjimkou_ některých oblastí severních Cech a OP Státní statky Tachov. PODLE OPTIMÁLNI ZRALOSTI Obilní kombajny se v sou­časné době vracejí ze Sloven­ska a až dosud se jich z 1214 vrátilo do ČSR 884. Potíže vzni­kají zemědělským podnikům nejen se sklizní porostů s pře­růstajícími podsevy, ale také se sklizní zmlazenýcli porostů. Komise doporučuje, aby u těch­to zmlazených porostů o době sklizně se rozhodlo na základě zralosti hlavních klasů a po­tom těch klasů, které 1sou v mléčně voskové zralosti. Urychlení vyžaduje sklizeň ozimé řepky tam, kde již byla desikována. ZUŽITKOVAT VŠE, CO NAROSTLO Zlepšené vyhlídky je možno konstatovat u sklizně někte­rých druhů polní zeleniny. Po­dle stavu a vývoje kultur lze předpokládat, že bude splněn ptán nákupu celeru, karotky, okurek, rajčat a petržele. U květáku lze očekávat, že se v první srpnové dekádě sníží manko v jeho dodávkách, avšak bude třeba, aby se konzervárny a mrazírny připravily na zvý­šený odběr nestandardu. Po­dobne je tomu u sklizně oku­rek, při níž zemědělským pod­nikům vznikají v současném počasí potíže z přerůstání oku­rek. Půjde proto o to, aby bylo zajištěno zpracování a zužitko­vání veškeré produkce, a to proto, že’ ani při zlepšených vyhlídkách u některých druhů zeleniny nemáme v zelenině celkový nadbytek. SITUACE NA CHMELNICÍCH Zástupce oborového podniku Chmelařství informoval dále komisi o stavu chmele. Je před­poklad, že hektarový výnos chmele by mohl letos dosáh­nout 1,1 tuny, přičemž zdra­votní stav chmele je v součas­né době dobrý. Vážné problé­my však jsou s přípravou skliz­­ňové techniky, protože pro ne­dostatek některých náhradních dílů, zejména gumových pásů k česačkám, je opraveno pouze 68 procent veškeré sklizňové techniky. SLOVO NA ZÄVER V závěru jednání zdůraznil český ministr zemědělství a vý­živy ing. M. Petřík mj. potřebu.» pečlivého výběru ploch, kde je optimální zralost, ale dodal, že tam, kde je optimální zralost, nelze čekat na optimální vlh­kost a je třeba sklízet porosty i o vyšší vlhkosti. Když hovořil o organizováni přesunů kombajnů, připomněl, že bude lepší, aby kombajny byly pnnr-r» eny a případně če­kaly na 'íi.Lsit! nejaký uen na dozrání obilí do optimální zra­losti, než aby tomu bylo obrá­ceně. Zároveň konstatoval, že stav v zásobování a zajišťování ná­hradních dílů není uspokojivý a je nebezpečí, že by mohl připadne i narušovat sklizeň obilí. Proto důrazně apeloval na celý resort všeobecného strojírenství, aby se zasadil o nápravu všude tam, kde tato situace vznikla. To se týká ne­jen sklizně obilí, ale také skliz­ňové techniky na chmel. Q CSSR na moři Československá námořní flo­tila se v současné době skládá ze dvanácti lodí o celkové nos­nosti 221,6 tisíc DWT. Lodě ma­jí dobrou technickou úroveň a přepravují ročně asi 1,5 milió­nu tun zboží. Na celkovém ob­jemu přepravy se podílí zboží u nás vyrobené asi 65 procenty. © Antický válečný vůz Poblíže bulharské vesnice Ko­­vačevo vykopali archeologové antický válečný vůz. Pochází z třetího až čtvrtého století před naším letopočtem a byl za­kopán vedle pohřební mohyly. K nálezu patří také části po­strojů pro dva koně. © Největší na světě Dosud největší nákladní au­tomobil vyrobený na Zemi byl zkonstruován ve Francii. Je dlouhý 62 metrů, unese 550 tun, má 34 osy a pohybuje se na 48 kolech maximální rych­lostí 5 km v hodině. Slouží pí-edevším k přepravě transfor­mátorů. Pohánějí jej dva mo­tory. každý o výkonu 335 ks. @ Pytláci a sloni V minulém roce bylo pytláky v Africe zabito velké množství slonů. Sloní kly mají totiž vel­ký du. kurs v pašeráckém obcho­Světová banka věnovala Keni na boj. proti pytláctví je­den a půi miliónu liber. Vedla slonů jsou oběťmi nezákon­ných lovců také nosorožci. © Zvířecí gyroskopy V zahraničí bylo zjištěno, že některé druhy zvířat se umí orientovat podle síly a směru magnetického pole, Jejich mik­roskopické orgány skládající se z několika buněk, reagují jako zvroskopy a umožňují zvířatům zvolit si správný směr k cíli, který vyhledávají. © Čas a knihy N. J. Shafer, hlavní konzer­vátor washingtonské kongreso­vé knihovny, tvrdí, že plná tře­tina z osmnáctlmiliónovébo knižního fondu podléhá zkáze. Příčinou je neúprosný čas; všechny knihy tištěné od po­loviny minulého století na pa­píru ze dřeva se zvolna rozpa­dají. Odborníci vyslovili pře­svědčení, že současné knihy vydrží asi padesát let. STAV POLNÍCH PRACÍ K 29. 7., V % ŰKOLU Sklizeň Kraj Sklizeň Úklid Sklizeň raných zrna slámy řepky brambor i i-------— —— — ■ ------:.........11 •* Středočeský 3,8 2,0 32,2 57,6 Jihočeský 2,0 1,4 10,2 25,5 Západočeský 0,9 0,4 6,5 11,6 Severočeský 4,0 1,4 38,7 100,—< Východočeský 4,3 1,8 49,1 53,7 Jihomoravský 16,1 . 7,7 67,7 40,4 Severomoravský 5,6 2,9 83,4 39,4 C řfk e m Č S R 6,2 3,0 39,3 46,4 Třesně z Krymu a šeřík v Irkutsku Dověděl jsem se, že jistojistě pojedu do Sovětského svazu, do města Usf-lltmsku na východní Sibiři. Pustil jsem se proto do čtení článků, reportáží i vědeckých pojednání o této části pla­nety . Země, části, která je trojnásobně větší než je území Fran­cie, Velké Británie, Itálie, Španělska a Německé spolkové re­publiky dohromady (těch pět zemí zaujímá rozlohu o velikosti zhruba jeden milión osm set padesát tisíc čtverečních kilometrů]. Dech se ve mně tajil, když jsem četl v některých publika­cích a zvláště v časopise Sput­nik o nesmírném bohatství vý­chodní Sibiře. Například o tom, že lze-li perspektivně dobývat ropu a plyn na západní Sibiři na rozloze 1,7 miliónu čtvereč­ních kilometrů, pak na východ­ní Sibiři podle výzkumu to bu­de 3,2 miliónu čtverečních ki­lometrů a mocnost ropných „pater“ bude tady dvojnásobně vyšší proti mocnosti „pater” západní Sibiře. Jezero Bajkal schraňuje v sobě jednu pětinu všech světových zásob pitné vody. Pro Sovětský svaz to představuje osmdesát procent zásob dnes tak vzácné te­kutiny. V Krasnojarském kraji je jedna pětina všech lesů Sovět­ského svazu. V lrkutském kraji jsou mohutné zásoby solí, slíd, dřeva. Roční průtok řek Jeni­­seje a Leny se rovná 624 a 540 krychlovým kilometrům vody, což je asi sedminásobek roční­ho průtoku vody řeky Dunaje u nás v Bratislavě. V Tunguz­­ské pánvi se skrývá zásoba 2100 miliard tun uhlí, v .Lén­áké pánvi jsou k dispozici zá­soby 600 miliard tun uhlí, v Kansko-ačinské pánvi zase 600 miliard tun uhlí... Tato í mnohá jiná bohatství včetně zlata a dalších vzác­ných nerostů uzavřená v tajze pod povrchem hor pokrytých sněhem, v bažinách mezi řeka­mi s prudkými toky a peřeje­mi není snadné získat pro na­léhavé potřeby společnosti. Na východní Sibiři vládnou extrémní klimatické podmínkv. V zimě se teploty vzduchu po­hybují na mínus čtyřiceti, pa­desáti stupních i níže. V létě, které je krátké, počítá se asi na sedmdesát dní, stoupá rtuť teploměru na plus třicet, čtyři­cet stupňů Celsia. Vodní sráž­ky činí v některých místech 150 milimetrů a jinde, třeba v Zabajkalí až 1300 milimetrů. Na jihu východní Sibiře do­zrávají pod širým nebem me­louny a rajčata. Dál ná sever sahají vrstvy věčně zmrzlé ze miny do hloubky dvě stě, pět set a také tisíq pět set metrů. zu A přece lidé Sovětského sva­podle programu KSSS na využití bohatství Sibiře proni­kají cílevědomě, plánovitě za pomoci vědy do nitra těchto překrásných, v širokých pros­torách r'čím nedotčených ob­lastí. Činí přitom vše pro to, aby nenarušili ekologickou rov­nováhu právě tady, kde strom roste po staletí a kde lze vel­mi snadno nerozumným kro­kem při výstavbě průmyslo­vých závodů, velkých měst, pří dalším rozšiřování zemědělské výroby, lovu zvířat, ryb, zranit přírodu přímo smrtelně. Zde při dobývání nerostů není možné postupovat tak, jak je to obvyklé za mimořádných klimatických podmínek v ji­ných zemích světa, kdy přichá­zejí dělníci, inženýři, horníci, aby vyrúbali ložiska a odešli zas na jiná místa. Bohatství východní Sibiře je tak nesmír­né a tak těžko dosažitelné, že získat je, vyžaduje stálou pří­tomnost lidí. A pro jejich život v drsné přírodě vytváří Sovět­ský svaz vhodné podmínky. Vždyť, jak znějí progňózy věd­ců, nější kteří vypracovávají nejrňz­­programy osidlování ob-lastí východní Sibiře; mělo by v nich na počátku jedenadva­cátého století přebývat na sto miliónů lidí. Zaznamenal Jsem si tyto ještě některé jiné údaje a sedl a do letadla v Praze a letěl po­rad vstříc sluncí přes Moskvu, Omsk, Irkutsk a Bratsk do Usť-Uimsku, jenž je Od nás vzdálen na osm tisíc kilometrů. První kroky na půdě východ­ní Sibiře jsem učinil na letišti v irkutsku ve společnosti dív­ky, spolucestující z letadla, která se vracela z dovolené z Krymu sem domů oa východ­ní Sibiř s košíčkem ■ třešní ru­dých jak rubíny, natrhaných na jihu Sovětského svazu. Nes­la a opatrovala je celou cestu, aby dala ochutnat špetku z té krásy a vitamínů soudruhům, spolupracovníkům ze strojně traktorové stanice kdesi ještě daleko za lrkutském, kde pra­cuje jako technička. Zmizela mi pak z (Pokračování na sír letištní 2| Rekordní ražba Stonava (čtk) — Na po­čest 35. výročí Slovenského ná­rodního povstání vytvořil včera přípravářský kolektiv hlavního předáka J. Šecka z Dolu ČSM závod Jih ve Stonavě na Kar­vinskú nový revírní rekord v ražení chodeb profilu K-10. Za 31 pracovních dmi havíři s kom­bajnem AM-50 vyrazili 1030 m důlních chodeb 710 m pod po­vrchem. Tím o dva metry pře­konali nejlepší výsledek v Ostravsko-karvinském revíru, který držela brigáda F. Svačka z Dolu 1. máje v Karviné. Re­kordmani dosáhli pěkného vý­konu, a to 133,2 cm na horníka za směnu. Při ražení chodeb vy­těžili za soutěžní období 11 000 tun tak potřebného uhlí. Tato rychloražba umožní pro příští rok připravit dva poruby, ve ktervch ie Dřeš 421 000 tun uhlí. STRUČNÉ KAPITOLY Z MĚSTA USŤ-ILIMSKU (1) Cestujicí, který 'přiletí do Usf-lltmsku letadlem se setká cestou z moderní letištní plochy zatím ještě s dřevěnými domy, které však už náležejí minulosti. Teprve pak vstoupí do ulic města, jež se buduje uprostřed tajgy. (Foto autor.) N ejen pekaři n Jenom část z pšenice, kterou našich polích vypěstujeme, je určena k přimé spotřebě obyva­­te'stva. V podobě mouky a peká­renských výrobků je to kolem 1 200 000 tun zrna. O to přísněj­ší však na toto obili máme mě­řítka. Vždyť jenom ze zrna, kte­ré má veškeré pekárenské kvali­ty, můžeme semlít dobrou mouku a upéci dobré housky i ostatní potraviny, nezbytně každodenně na našem stole. O tom, zda budeme mit dob­ré pečivo, nerozhoduji jenom mly­náři či pekaři, ale v tyto dny pře­devším zemědělci. Vždyť napří­klad posekáni nedozrálého obili, které má kolem třiceti procent vlhkosti, nás připravuje o osm procent lepku. Tato čísla mnozí znají, přesto^ stoji za to je zopa- , roben krmných směsi se dostane kovat, protože jejich znalost ještě nezaručuje, že se podle nich kaž­dý řídi. Samozřejmosti by mělo být, že hony, které byly určeny k pekárenským účelům, budou posekány v optimální zralosti, i když si to někdy vyžádá se s kombajny do určeného místa vrátit. To platí pro sklizeň obec­ně, ale letos, kdy bude pravdě­podobně úroda merší, obzvlášť. Oo popředí vystupuje také otázka dobré spolupráce všech zainteresovaných - zemědělců, pracovníků nákupu a mlýnů a pe­káren. A to od samotného počát­ku sklizně až po uskladněni zrna. Fj zkušenostech z minula jsou zástupci mlýnů a pekáren členy ústředních i krajských sklizňo­vých komisí; až na jedinou vý­jimku v Západočeském kraji, kam nemá zástupce mlýnů a pekáren přistup. Skutečnost, že kolem 500 většina příměsi, které budou v mlýnech odděleny. Přitom ná­kupni organizace se bude snažit, aby množství těchto příměsí ne­překročilo osm procent-Ve všech organizacích byla uči­něna taková opatření, aby se do mlýnů dostalo nejkvalitnějši obi­lí, jaké se nám letos podaří skli­dit. Jestli tomu tak skutečně bu­de, to nezáleží ani tak na podni­cích, jako na lidech, kteři v nich pracuji. Oni určuji, kdy je vhod­ný okamžik ke sklizni ovlivňuji kvalitu sušeni, starají se o správ­­é uskladněni a tedy o to, aby do mlýnů neputovalo obili urče­né !;e krmným účelům a naopak, neboť i to se někdy stává. Zda budeme jíst chutnou neb^ nedob­rou housku, o tom nerozhoduji jenom pekaři. Luděk MOTEJLEK tisíc tun pekárenských pšenic {• skladováno po jistý čas u země­dělských podniků, podnítila řidi­či orgány dvou krajů - Jihomo­ravského a Západoslovenského - zřídit při sklizňových komisích subkomise, kontrolující tyto do­časné Sklady. Přítomnost techno­logů mlýnského průmyslu napo­máhá, že bude dbáno také na to, aby se kvalitní pekárenské obilí nezměnilo během skladová­ni v bezcenný odpad. Vzájemné pochopeni a pomoc mezi Zemědělským zásobováním a nákupem a Mlynárenským a pekárenským průmyslem, by měla také přispět k hladkému průbě­hu nákupu. Mlýny odeberou vět­­r čest zrna do zásoby, aby tak ulehčily skladům nákupu, do vý- *t*

Next