Zemědělské Noviny, srpen 1979 (XXXV/179-205)
1979-08-01 / No. 179
Ročník XXXV — Číslo 179 Praha, středa 1. srpna 1979 / • Cena 50 hal. POČASÍ DNES: V ČSR během dne oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Ranní teploty 11 až 14 stupňů, nejvyšší odpolední teploty 22 až 25 st. Mírný jihozánadní vítr. ČTVRTEK a PÄTEK: Bude polojasno, při přechodu trónt oblačnost s bouřkami a přeháňkami, ranní teploty 10 až 14 st., odpolední 23 až 26 st. Ve čtvrtek vychází Slunce v 5.30 h. a zapadá ve 20.42 hod. Měsíc vychází v 15.04 hod. a zapadá v pátek v 0.58 hod. „Vidoucí" traktory (Moskva (čtk) — Fotooptické zařízení pro přesné řízení traktorů sestrojili vědci výzkumného a výrobního sdruz žení „Analitpribor“ v Gruzínske SSR. Přístroj automaticky navádí traktor a návěsné zařízení na řádky a brázdy a traktorista jen sleduje kontrolní údaje a reguluje rychlost vozidla. „Vidoucí“ traktory se v provozních zkouškách plně osvědčily, a iproto bude zahájena jejich sériová výroba. Najdou uplatnění na čajových a bavlníkových plantážích i na repných lánech. Obdobné naváděcí zařízení se nvní zkouší i na země; dělských nákladních automobilech. Vizitka obce Nebývají řídké případy kritických připomínek občanů na neupravené vývěsní skříňky různých organizací nebo jejich neaktuální obsah. I ve velkých městech se často třeba na podzim setkáváme s výzdobou k Prvnímu máji. Proto bychom všem těm nepořádným a zapomnětlivým doporučili návštěvu obce Rýnoltic na Liberecku. Našli by zde nejen vzorně upravenou náves s asfaltovými chod-niky a množstvím záhonů, ale i celou řadu vkusně zaranžovaných vývěsních skříněk. O tu největší z nich pečuje sám předseda MNV Josef Vyhnálek, který stejně jako ostatní tvůrci této výzdoby, přísně dodržuje zásadu, že žádná skříňka nesmí zůstat neupravená déle než jeden den. I na takové zdánlivé maličkosti je vidět, že Rýnoltice patří mezi nejlépe upravené obce v celém kraji. Dokladem toho je nejen dvacítka čestných uznání a diplomů, ale i reálná fakta v podobě vzorové školní dílny, požární zbrojnice nebo myslivecké klubovny. Nutno ještě dodat, že Rýnoltice leží na hlavním severočeském silničním tahu a jsou pro turisty přijíždějící od Ostí nad Lobem a Děčína první a zároveň jednou z nejlepších vizitek celého libereckého okresu. (gž — foto M. Folprecht] ■ JZD PĚSTITEL ve Stratuvě prodá následujte! stroje: ořezáván 3 OCZ po opravě, pluhy PP4 - 30 3 ks, pásový taliaě VT 34 s radlicí a lDradličným pluhem a větší množství ND, RŽS 160 2 ks, náhr. díly na stroje ŽTN 183, ŽUL 152, SK 4 (šneky, vytřasadla a jiné). Iníormace podá JZD Stratov, 289 22 Lysá nad Labem, tel. 972 68. C 48 142 ■ STATNI STATEK n. p. Zlonice vymění dva průběžné šneky na E 512 za dva průběžné šneky na SK-6. C 40 035 ■ PRODÁME traktor ŠT 180 za zůstatkovou hodnotu. JZD CSSP Chýně, o. Praha - západ, telefon Praha 35 81 39. C 40 150 H PRODÁME dvě nové radiostanice VXW I s příslušenstvím, výrobek Tesla Pardubice. Radiostanice mohou být odprodány pouze těm zájemcům, kteří mají oprávnění k jejich provozu. JZD Poolšaví se sídlem v Havřicích. 688 01 Uh. Brod, okr. Uh. Hradiště, tel. 2611, 3611, 3612. Uher. Brod. C 40 153 H STATNI STATEK n. p. Kladno se sídlem v Unhošti koupí dvě buldozerové radlice na Z 8011, dále PRODÁ nebo PRONAJME cihelnu s ůplP-ým str. zaříz., v Kolih. Nabídky zasílejte na CSSS Kladno, u. p., odděleni MTZ Zvoteněves. C 40 154 .Po uvítání na O V KSČ ve Znojmě se, hosté seznámili s postupem žní v kraji i v okrese Znojmo. Informovali se rovněž i o dalších problémech zemědělství na jižní Moravě, zejména o výsledcích výroby a nákupu mléka, masa a vajec. ■ NEJVĚTŠÍ problém ZNOJEMSKA Do včerejšího dne sklidili kombajnéři v Jihomoravském kraji obilí z 55 000 hektarů. Úroda prochází už jícny kombajnů ve všech jihomoravských okresech s výjimkou Českomoravské vrchoviny. Denně vyjíždí do polí přes 2800 kombajnů, z čehož je přes 570 sklízečích ' mlátiček kooperačních. Vedoucí tajemník OV KSČ ve Znojmě V. Svoboda pak hosty informoval o zemědělství Znojemska, kde působí 22 JZD s průměrnou výměrou 3076 ha půdy a dále 3 státní statky. Největším problémem Znojemska, jak uvedl, je nedostatek dešťových srážek. Zatímco dlouhodobý průměr činí na Znojemsku 563 mm srážek za rok, napršelo loni v průměru 288 mm. Sucho kromě poškození dalších plodin, ochudilo loni zemědělské podniky o 400 000 tun objemných krmív. Nepříznivé vlivy sucha jsou v rostlinné výrobě znát i letos, zejména na obilí. Proto je na Znojemsku rozšiřováni zdrojů nevyhnutelné vody a budování velkoplošných závlah. Do roku 1990 se je*í potřeba vybudovat v okrese závlahy nejméně na 28 000 ha. Hosté se při besedě na OV KSČ rovněž dověděli, že ze 42 000 ha obilí je zatím v okrese sklizena úroda z více než 16 000 ha. Výnosy jsou velmi rozdílné »nejen mezi podniky, ale také na jednotlivých honech. Sklizeň ječmenů ztěžuje silné zmlazení porostů, které na pohled připomínají obilí těsně po vymetání. Ze Znojma vedla cesta L. Strougala, M. Jakeše a dalších hostů na hon JZD Mír v Práčích, kde je srdečnými slovy přivítal předseda družstva Alois Svrček. Poté s dalšími pracovníky družstva hostům předvedli obří stohovací vidle na úklid slámy, které si sami zhotovili na podvozku těžkého silničního stroje. Výkon těchto vidlí v jedné směně umožňuje, za pomoci sarnosběracích vozů, uklidit slámu ze 150 hektarů. a MEZI KOMBAJNÉRY Cestou *z jZD Mír Práče na pole Státního statku Znojmo, do závodu rostlinné výroby v Dyjákovicích, na provoz ve Velkém Karlově, se L. Štrougal zastavil společně s ředitelem znojemského Státního statku J. Sobotkou a jeho výrobním náměstkem ing. Zd. Konečným, na jednom honu ječmene, kde je znatelný vliv nepříznivých klimatických podmínek. O kousek dál pak besedoval s kombajnéry statku, mezi nimiž byl také dlouholetý mistr kombajnér z STS Znojmo Josef Zelinka. Se svým synem, kterého rovněž vychoval pro kombajnérskou profesi, sklízeli E 516 ječmen. Hosté se při be- s ‘sedě s kombajnéry živě zajímali o pracovní podmínky i o nároky, které na obsluhu strojů a na hospodárnou sklizeň kladou ztížené podmínky, kratší klas i sláma. Dozvěděli se z úst vedoucího závodu rostlinné výroby ing. J. Hamšíka, že závlahy obílí letos přispěly ke zvýšení hektarového výnosu o 15 až 20 q ve srovnání, s nezavazovanými porosty, zejména na lehkých, propustných půdách. Hosté popřáli kombajnérům pěkný čas a hodně vytrvalosti při obtížné Sklizni obilí. Poté se seznámili l se zelinářskými plochami Státního statku Znojmo. Zastavili se u honu, na němž pěstují rajská jablíčka, prohlédli si pole, kde se právě sklízejí okurky-nakládačky a také ucelenou linku na pěstování a zpracován: průmyslových rajčat, kterou statek získal v kooperaci s konzervárenským závodem Fruta Znojmo. Ze Státního statku Znojmo pak hosté odletěli vrtulníkem k návštěvě okresu Uherské Hradiště. ■ LEPŠI ÚRODA První zastávka při návštěvě uherskohradišťského okresu na farmě JZD Mír Kunovice byla v Ostrožské Lhotě, kde vzácné hosty přivítal vedoucí, tajemník O V KSČ v Uherském Hradišti V. Ga']došík. Ředitel OZS ing. M. Lapčík a předseda JZD Mír v Kunovicích B. Vikrora pak hosty informovali o postupu žní a dalších výsledcích <zemědělství v okrese. ■ U PĚSTITELŮ ČESNEKU Z farmy jZD Mír Kunovice v Ostrožské Lhotě poté odjeli do JZD Javořina v hosté Dolním Němci. V tomto družstvu mají také žně v plném proudu. Obiloviny pěstují na 10 000 ha. Poté hostům ukázali zařízení na posklizňovou úpravu česneku — třídírnu, sušárnu a chladírnu, kterou dostavují. Družstvo se na pěstování česneku specializuje a letos mu vyhradilo plochu 80 ha. Po krátké besedě v místnostech JZD Javořina hosté s doprovodem odjeli do renovované historické tvrze v sousedním Htuku, spravované sdruženým klubem pracujících. Tam se setkali s vedoucími funkcionáři JZD a stranických organizací z uherskohradišťského okresu. L. Širougal a M. Jakeš navštívili jižní Moravu Setkání na žňových polích KOMBAJNÉŘI ZATÍM SKLIDILI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI OBILÍ Z 55 TISÍC HEKTARU • NA ŽŇOVÉ LÁNY VYJÍŽDÍ DENNĚ PŘES 2600 KOMBAJNŰ ® VELMI ROZDÍLNÉ VÝNOSY • SKLIZEŇ JEČMENŮ ZTĚŽUJE SILNÉ ZMLAZENÍ POROSTŮ Brno (jnč) — Člen předsednictva ŰV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal přijel včera na pracovní návštěvu do Jihomoravského kraje. Spolu s kandidátem předsednictva a tajemníkem ÜV KSČ Milošem Jakešem se ve znojemském a uherskohradišťském okrese seznámil s celkovou situací v zemědělství a s postupem žňových prací. První cesta soudruhů L. Strougala a M. Jakeše, které doprovázeli vedoucí oddělení ŰV KSČ Július Varga, vedoucí tajemník jihomoravského KV KSČ Karel Neubert a ministr zemědělství a výživy ČSSR Josef Nágr, vedla na Znojemsko. t Přátelské setkání G. Husáka s E. Gisrkem Moskva (čtk) — Na Krymu se včera, uskutečnilo přátelské setkání generálního tajemníka ÜV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka s prvním tajemníkem ŰV PSDS Edwardem Glerkem. V průběhu jejich rozhovoru byly posouzeny otázky spolupráce mezi oběma stranami a státy. Současně byly projednány nejdůležitější problémy mežinárejdní situace. Blahopřání Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické republiky G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace H. Hürlimannovi u příležitosti státního svátku jeho země. Hosté z Ugandy Praha (čtk) — Na oficiální návštěvu Československa přicestovala včera do Prahy sedmičlenná mise dobré vůle Ugandské republiky, kterou vede člen výkonné rady Ugandské národně osvobozenecké fronty a ministr oblastní spolupráce A. Ejalu. Na ruzyňském letišti hosty přivítal náměstek ministra zahraničních věcí ČSSR S. Svoboda a další představitelé ministerstva. Dorlidu Kíkoroguy Československý červený kříž odeslal do Ženevy zásilku materiální pomoci, kterou společně s ústředním výborem Národní fronty ČSSR poskytuje obyvatelstvu Nikaraguy, postiženému dlouhou občanskou válkou. Zásilka obsahuje léčiva, obvazový materiál a přikrývky v hodnotě 500 000 korun. Ze Ženevy do Nikaraguy bude zásilka přepravena zvláštním letadlem mezinárodního výboru Červeného kříže. /I Clen předsednictva ŰV KSČ a předseda vlády CSSR L. Štrougal a kandidát předsednictva a tajemník ÜV KSC M. Jakes při včerejší besedě s kombajnéry pracujícími na žních v JZD Mír Práče na Znojemsku. Telefoto ČTK — V. Koreák Mládež opět na Rysy Bratislava (čtk) — Do slavnostního zahájení XXIII. ročníku Mezinárodního výstupu mládeže na Rysy, splňujícího nejen symbolicky, ale I doslova touhu mladých jít v šlépějích vůdce světového proletariátu V. I. Lenina, který vystoupil na vrchol Rysů v srpnu 1913, chybí už jen osm dnů. Jak uvedl na včerejší tiskové besedě tajemník SÜV SSM H. Vácha, tato významná mládežnická akce je motivována 35. výročím SNP a 30. výročím založení Pionýrské organizace. Koná se v roce širokého nástupu mládeže i pracujících do spartakiády 1980, zaměřené na získání co nejširších vrstev obyvatelstva pro pravidelné sportování. Ve dnech 8.—12. srpna se v Eurocampu FICC v Tatranské Lomnici utáboří 5000 členů SSM ze všech koutů naší vlasti. Přijedou také delegace mládežnických organizací ze socialistických zemí. Život v táboře zpestří bohatý společenský, kulturní a sportovní program. Nebudou chybět setkání s přímými účastníky Slovenského budovateli národního povstání a prvních mládežnických staveb. Tělovýchovně branná činnost bude mít těžiště v plnění odznaků zdatnosti, v rekreačním sportování, ve volejbalu a fotbalu,, už tradičně se bude konat IX. ročník závodů v orientačním běhu o „Putovní pohár prezidenta ČSSR“. Z JEDNÁNI ÚSTŘEDNÍ SKLIZNOVÉ KOMISE Zlepšené vyhlídky u zeleniny a chmele Kombajny se vracejí ze Slovenska @ Co se zmlazeným obilím © Desikované porosty řepky vyžadují rychlou sklizeň © Zatím opraveno jen 68 procent sklizňové techniky na chmel Praha (sk) — I když, s výjimkou teplejších oblastí Jihomoravského kraje jsou žně v ČSR v začátcích, mají zemědělci plné ruce práce se sklizní pícnin, ozimé řepky, některých druhů ovoce a polní zeleniny. Všemi těmito otázkami se zabývalo včerejší jednání Ústřední sklizňové komise. Její zpráva konstatuje, že za minulý týden přibylo 80 000 ha sklizených obilovin. V závěrečné fázi sklizně je ozimý ječmen a v tomto týdnu se předpokládá ukončení sklizně, s výjimkou_ některých oblastí severních Cech a OP Státní statky Tachov. PODLE OPTIMÁLNI ZRALOSTI Obilní kombajny se v současné době vracejí ze Slovenska a až dosud se jich z 1214 vrátilo do ČSR 884. Potíže vznikají zemědělským podnikům nejen se sklizní porostů s přerůstajícími podsevy, ale také se sklizní zmlazenýcli porostů. Komise doporučuje, aby u těchto zmlazených porostů o době sklizně se rozhodlo na základě zralosti hlavních klasů a potom těch klasů, které 1sou v mléčně voskové zralosti. Urychlení vyžaduje sklizeň ozimé řepky tam, kde již byla desikována. ZUŽITKOVAT VŠE, CO NAROSTLO Zlepšené vyhlídky je možno konstatovat u sklizně některých druhů polní zeleniny. Podle stavu a vývoje kultur lze předpokládat, že bude splněn ptán nákupu celeru, karotky, okurek, rajčat a petržele. U květáku lze očekávat, že se v první srpnové dekádě sníží manko v jeho dodávkách, avšak bude třeba, aby se konzervárny a mrazírny připravily na zvýšený odběr nestandardu. Podobne je tomu u sklizně okurek, při níž zemědělským podnikům vznikají v současném počasí potíže z přerůstání okurek. Půjde proto o to, aby bylo zajištěno zpracování a zužitkování veškeré produkce, a to proto, že’ ani při zlepšených vyhlídkách u některých druhů zeleniny nemáme v zelenině celkový nadbytek. SITUACE NA CHMELNICÍCH Zástupce oborového podniku Chmelařství informoval dále komisi o stavu chmele. Je předpoklad, že hektarový výnos chmele by mohl letos dosáhnout 1,1 tuny, přičemž zdravotní stav chmele je v současné době dobrý. Vážné problémy však jsou s přípravou sklizňové techniky, protože pro nedostatek některých náhradních dílů, zejména gumových pásů k česačkám, je opraveno pouze 68 procent veškeré sklizňové techniky. SLOVO NA ZÄVER V závěru jednání zdůraznil český ministr zemědělství a výživy ing. M. Petřík mj. potřebu.» pečlivého výběru ploch, kde je optimální zralost, ale dodal, že tam, kde je optimální zralost, nelze čekat na optimální vlhkost a je třeba sklízet porosty i o vyšší vlhkosti. Když hovořil o organizováni přesunů kombajnů, připomněl, že bude lepší, aby kombajny byly pnnr-r» eny a případně čekaly na 'íi.Lsit! nejaký uen na dozrání obilí do optimální zralosti, než aby tomu bylo obráceně. Zároveň konstatoval, že stav v zásobování a zajišťování náhradních dílů není uspokojivý a je nebezpečí, že by mohl připadne i narušovat sklizeň obilí. Proto důrazně apeloval na celý resort všeobecného strojírenství, aby se zasadil o nápravu všude tam, kde tato situace vznikla. To se týká nejen sklizně obilí, ale také sklizňové techniky na chmel. Q CSSR na moři Československá námořní flotila se v současné době skládá ze dvanácti lodí o celkové nosnosti 221,6 tisíc DWT. Lodě mají dobrou technickou úroveň a přepravují ročně asi 1,5 miliónu tun zboží. Na celkovém objemu přepravy se podílí zboží u nás vyrobené asi 65 procenty. © Antický válečný vůz Poblíže bulharské vesnice Kovačevo vykopali archeologové antický válečný vůz. Pochází z třetího až čtvrtého století před naším letopočtem a byl zakopán vedle pohřební mohyly. K nálezu patří také části postrojů pro dva koně. © Největší na světě Dosud největší nákladní automobil vyrobený na Zemi byl zkonstruován ve Francii. Je dlouhý 62 metrů, unese 550 tun, má 34 osy a pohybuje se na 48 kolech maximální rychlostí 5 km v hodině. Slouží pí-edevším k přepravě transformátorů. Pohánějí jej dva motory. každý o výkonu 335 ks. @ Pytláci a sloni V minulém roce bylo pytláky v Africe zabito velké množství slonů. Sloní kly mají totiž velký du. kurs v pašeráckém obchoSvětová banka věnovala Keni na boj. proti pytláctví jeden a půi miliónu liber. Vedla slonů jsou oběťmi nezákonných lovců také nosorožci. © Zvířecí gyroskopy V zahraničí bylo zjištěno, že některé druhy zvířat se umí orientovat podle síly a směru magnetického pole, Jejich mikroskopické orgány skládající se z několika buněk, reagují jako zvroskopy a umožňují zvířatům zvolit si správný směr k cíli, který vyhledávají. © Čas a knihy N. J. Shafer, hlavní konzervátor washingtonské kongresové knihovny, tvrdí, že plná třetina z osmnáctlmiliónovébo knižního fondu podléhá zkáze. Příčinou je neúprosný čas; všechny knihy tištěné od poloviny minulého století na papíru ze dřeva se zvolna rozpadají. Odborníci vyslovili přesvědčení, že současné knihy vydrží asi padesát let. STAV POLNÍCH PRACÍ K 29. 7., V % ŰKOLU Sklizeň Kraj Sklizeň Úklid Sklizeň raných zrna slámy řepky brambor i i-------— —— — ■ ------:.........11 •* Středočeský 3,8 2,0 32,2 57,6 Jihočeský 2,0 1,4 10,2 25,5 Západočeský 0,9 0,4 6,5 11,6 Severočeský 4,0 1,4 38,7 100,—< Východočeský 4,3 1,8 49,1 53,7 Jihomoravský 16,1 . 7,7 67,7 40,4 Severomoravský 5,6 2,9 83,4 39,4 C řfk e m Č S R 6,2 3,0 39,3 46,4 Třesně z Krymu a šeřík v Irkutsku Dověděl jsem se, že jistojistě pojedu do Sovětského svazu, do města Usf-lltmsku na východní Sibiři. Pustil jsem se proto do čtení článků, reportáží i vědeckých pojednání o této části planety . Země, části, která je trojnásobně větší než je území Francie, Velké Británie, Itálie, Španělska a Německé spolkové republiky dohromady (těch pět zemí zaujímá rozlohu o velikosti zhruba jeden milión osm set padesát tisíc čtverečních kilometrů]. Dech se ve mně tajil, když jsem četl v některých publikacích a zvláště v časopise Sputnik o nesmírném bohatství východní Sibiře. Například o tom, že lze-li perspektivně dobývat ropu a plyn na západní Sibiři na rozloze 1,7 miliónu čtverečních kilometrů, pak na východní Sibiři podle výzkumu to bude 3,2 miliónu čtverečních kilometrů a mocnost ropných „pater“ bude tady dvojnásobně vyšší proti mocnosti „pater” západní Sibiře. Jezero Bajkal schraňuje v sobě jednu pětinu všech světových zásob pitné vody. Pro Sovětský svaz to představuje osmdesát procent zásob dnes tak vzácné tekutiny. V Krasnojarském kraji je jedna pětina všech lesů Sovětského svazu. V lrkutském kraji jsou mohutné zásoby solí, slíd, dřeva. Roční průtok řek Jeniseje a Leny se rovná 624 a 540 krychlovým kilometrům vody, což je asi sedminásobek ročního průtoku vody řeky Dunaje u nás v Bratislavě. V Tunguzské pánvi se skrývá zásoba 2100 miliard tun uhlí, v .Lénáké pánvi jsou k dispozici zásoby 600 miliard tun uhlí, v Kansko-ačinské pánvi zase 600 miliard tun uhlí... Tato í mnohá jiná bohatství včetně zlata a dalších vzácných nerostů uzavřená v tajze pod povrchem hor pokrytých sněhem, v bažinách mezi řekami s prudkými toky a peřejemi není snadné získat pro naléhavé potřeby společnosti. Na východní Sibiři vládnou extrémní klimatické podmínkv. V zimě se teploty vzduchu pohybují na mínus čtyřiceti, padesáti stupních i níže. V létě, které je krátké, počítá se asi na sedmdesát dní, stoupá rtuť teploměru na plus třicet, čtyřicet stupňů Celsia. Vodní srážky činí v některých místech 150 milimetrů a jinde, třeba v Zabajkalí až 1300 milimetrů. Na jihu východní Sibiře dozrávají pod širým nebem melouny a rajčata. Dál ná sever sahají vrstvy věčně zmrzlé ze miny do hloubky dvě stě, pět set a také tisíq pět set metrů. zu A přece lidé Sovětského svapodle programu KSSS na využití bohatství Sibiře pronikají cílevědomě, plánovitě za pomoci vědy do nitra těchto překrásných, v širokých prostorách r'čím nedotčených oblastí. Činí přitom vše pro to, aby nenarušili ekologickou rovnováhu právě tady, kde strom roste po staletí a kde lze velmi snadno nerozumným krokem při výstavbě průmyslových závodů, velkých měst, pří dalším rozšiřování zemědělské výroby, lovu zvířat, ryb, zranit přírodu přímo smrtelně. Zde při dobývání nerostů není možné postupovat tak, jak je to obvyklé za mimořádných klimatických podmínek v jiných zemích světa, kdy přicházejí dělníci, inženýři, horníci, aby vyrúbali ložiska a odešli zas na jiná místa. Bohatství východní Sibiře je tak nesmírné a tak těžko dosažitelné, že získat je, vyžaduje stálou přítomnost lidí. A pro jejich život v drsné přírodě vytváří Sovětský svaz vhodné podmínky. Vždyť, jak znějí progňózy vědců, nější kteří vypracovávají nejrňzprogramy osidlování ob-lastí východní Sibiře; mělo by v nich na počátku jedenadvacátého století přebývat na sto miliónů lidí. Zaznamenal Jsem si tyto ještě některé jiné údaje a sedl a do letadla v Praze a letěl porad vstříc sluncí přes Moskvu, Omsk, Irkutsk a Bratsk do Usť-Uimsku, jenž je Od nás vzdálen na osm tisíc kilometrů. První kroky na půdě východní Sibiře jsem učinil na letišti v irkutsku ve společnosti dívky, spolucestující z letadla, která se vracela z dovolené z Krymu sem domů oa východní Sibiř s košíčkem ■ třešní rudých jak rubíny, natrhaných na jihu Sovětského svazu. Nesla a opatrovala je celou cestu, aby dala ochutnat špetku z té krásy a vitamínů soudruhům, spolupracovníkům ze strojně traktorové stanice kdesi ještě daleko za lrkutském, kde pracuje jako technička. Zmizela mi pak z (Pokračování na sír letištní 2| Rekordní ražba Stonava (čtk) — Na počest 35. výročí Slovenského národního povstání vytvořil včera přípravářský kolektiv hlavního předáka J. Šecka z Dolu ČSM závod Jih ve Stonavě na Karvinskú nový revírní rekord v ražení chodeb profilu K-10. Za 31 pracovních dmi havíři s kombajnem AM-50 vyrazili 1030 m důlních chodeb 710 m pod povrchem. Tím o dva metry překonali nejlepší výsledek v Ostravsko-karvinském revíru, který držela brigáda F. Svačka z Dolu 1. máje v Karviné. Rekordmani dosáhli pěkného výkonu, a to 133,2 cm na horníka za směnu. Při ražení chodeb vytěžili za soutěžní období 11 000 tun tak potřebného uhlí. Tato rychloražba umožní pro příští rok připravit dva poruby, ve ktervch ie Dřeš 421 000 tun uhlí. STRUČNÉ KAPITOLY Z MĚSTA USŤ-ILIMSKU (1) Cestujicí, který 'přiletí do Usf-lltmsku letadlem se setká cestou z moderní letištní plochy zatím ještě s dřevěnými domy, které však už náležejí minulosti. Teprve pak vstoupí do ulic města, jež se buduje uprostřed tajgy. (Foto autor.) N ejen pekaři n Jenom část z pšenice, kterou našich polích vypěstujeme, je určena k přimé spotřebě obyvate'stva. V podobě mouky a pekárenských výrobků je to kolem 1 200 000 tun zrna. O to přísnější však na toto obili máme měřítka. Vždyť jenom ze zrna, které má veškeré pekárenské kvality, můžeme semlít dobrou mouku a upéci dobré housky i ostatní potraviny, nezbytně každodenně na našem stole. O tom, zda budeme mit dobré pečivo, nerozhoduji jenom mlynáři či pekaři, ale v tyto dny především zemědělci. Vždyť například posekáni nedozrálého obili, které má kolem třiceti procent vlhkosti, nás připravuje o osm procent lepku. Tato čísla mnozí znají, přesto^ stoji za to je zopa- , roben krmných směsi se dostane kovat, protože jejich znalost ještě nezaručuje, že se podle nich každý řídi. Samozřejmosti by mělo být, že hony, které byly určeny k pekárenským účelům, budou posekány v optimální zralosti, i když si to někdy vyžádá se s kombajny do určeného místa vrátit. To platí pro sklizeň obecně, ale letos, kdy bude pravděpodobně úroda merší, obzvlášť. Oo popředí vystupuje také otázka dobré spolupráce všech zainteresovaných - zemědělců, pracovníků nákupu a mlýnů a pekáren. A to od samotného počátku sklizně až po uskladněni zrna. Fj zkušenostech z minula jsou zástupci mlýnů a pekáren členy ústředních i krajských sklizňových komisí; až na jedinou výjimku v Západočeském kraji, kam nemá zástupce mlýnů a pekáren přistup. Skutečnost, že kolem 500 většina příměsi, které budou v mlýnech odděleny. Přitom nákupni organizace se bude snažit, aby množství těchto příměsí nepřekročilo osm procent-Ve všech organizacích byla učiněna taková opatření, aby se do mlýnů dostalo nejkvalitnějši obilí, jaké se nám letos podaří sklidit. Jestli tomu tak skutečně bude, to nezáleží ani tak na podnicích, jako na lidech, kteři v nich pracuji. Oni určuji, kdy je vhodný okamžik ke sklizni ovlivňuji kvalitu sušeni, starají se o správé uskladněni a tedy o to, aby do mlýnů neputovalo obili určené !;e krmným účelům a naopak, neboť i to se někdy stává. Zda budeme jíst chutnou neb^ nedobrou housku, o tom nerozhoduji jenom pekaři. Luděk MOTEJLEK tisíc tun pekárenských pšenic {• skladováno po jistý čas u zemědělských podniků, podnítila řidiči orgány dvou krajů - Jihomoravského a Západoslovenského - zřídit při sklizňových komisích subkomise, kontrolující tyto dočasné Sklady. Přítomnost technologů mlýnského průmyslu napomáhá, že bude dbáno také na to, aby se kvalitní pekárenské obilí nezměnilo během skladováni v bezcenný odpad. Vzájemné pochopeni a pomoc mezi Zemědělským zásobováním a nákupem a Mlynárenským a pekárenským průmyslem, by měla také přispět k hladkému průběhu nákupu. Mlýny odeberou větr čest zrna do zásoby, aby tak ulehčily skladům nákupu, do vý- *t*