Zemědělské Noviny, únor 1980 (XXXVI/27-51)

1980-02-01 / No. 27

deník ministerstva zemědělství a výživy csr Také v roce 1979 pokračoval rozvoj československého národ­ního hospodářství v hlavních rysech podle záměru šestého pětiletého plánu. Oproti roku 1978 vzrostl vytvořený národní dů­chod přibližně o 2,8 procenta. Peněžní příjmy obyvatelstva stouply , o 3,8 procenta, společenská spotřeba dokonce o 4,4 procenta. Do provozu bylo loni uvedeno za 145 miliard základních prostředků, čímž se posílily reálné předpoklady dalšího dynamického rozvoje naší ekonomiky. Vyplývá to z nedávno uveřejněné zprávy Fede­rálního statistického úřadu o vývoji národního hospodářství a plnění plánu v ČSSR v roce 1979. Těch dvacet strojopisných stran statistických údajů není určeno zdaleka pouze k tomu, aby doplnily příruční knihovny profesio­nálních ekonomů. Vždyť shrnují výsledky celoročního úsilí sedmi a čtvrt miliónu našich pracujících, ale zároveň vypovídají i o ži­votě oné druhé poloviny československého obyvatelstva, té, která se sice na tvorbě národního důchodu nepodílí, avšak je účastna při jeho rozdělování. Proto neuškodí, když si i laik ve zprávě FSŰ trochu zalistuje. Najde tam nejen doklady o dosažených úspěších — a není jich vskutku málo! — ale také svého druhu přehled ne­využitých možností, jichž jsme při uspokojováni našich rostoucích nároků a potřeb ne­■Hm mm M ■ dokázali stále Znevnit krok ‘“A ještě W VSfCs lil vil nost zvýšit efektivnost * naší ekonomiky. Zač němé třeba s produk­tivitou práce jako s podstatným činitelem efektivnosti. Produkti­vita práce se podílela na loňském přírůstku průmyslové výroby 79 procenty. I když byl tento podíl ve srovnání s rokem 1978 o 2,9 procenta příznivější, přesto není prozatím tempo zvyšování produk­tivity práce dostatečně vysoké. To platí všeobecně, nejen o prů­myslu, jemuž náleží třeba prvořadý význam při zvyšování export­ních schopností československé ekonomiky, ale také o jiných vý­robních odvětvích. Druhou z cest k vyšší efektivnosti, jak rovněž vyplývá ze zmí­něné statistické zprávy, představuje rozumnější vynakládání in­vestičních prostředků, koňský státní plán investičních prací a do­dávek byl sice splněn téměř na sto procent, avšak nikoli v nále­žitých proporcích. Bilance provedených stavebních prací činí jen 95,7 procenta, avšak dodávek strojů a zařízení pro budované ka­pacity 105,3 procenta, jinak řečeno, investovali jsme i do zařízení, jež namísto aby vyráběla, morálně ^zastarávají někde v bednách. I proto jsou u nás mnohdy výrobní náklady v porovnání se světem neúměrně vysoké, což se na mezinárodním trhu nemůže projevit jinak než jako naše nevýhoda. Zbytečně dlouhá a někdy i nízká návratnost našich investic není také bez příčiny. Způsobují ji na jedné straně nedostatečná pro­jektová příprava, na druhé straně komplikace při samotné inves­tiční výstavbě, ponejvíce způsobované mezerami a chybami v ří­dící činnosti. Jak zdůraznilo nedávné 14. zasedání ÜV KSC, právě na řídících pracovnících nejvíce záleží, dokáží-li v lidech probudit pracovní nadšení a náležitě je zhodnotit. Někde, například na do­lech a v elektrárnách, se právě tímto způsobem podařilo zacelit mezery způsobené rozmary loňské zimy. Ve stavebnictví však si řídící pracovníci svoji odpovědnost v tomto smyslu patrně ne do­statečně uvědomili. Důsledkem je manko z ledna a února 1979, mezi iiným sedm procent bytů. chybějících stavbařům ke splnění loňských úkolů. Vstupujeme do posledního roku šesté pětiletky a nikdo jiný jen my sami nerozhodne o jejím závěrečném účtu. Rozhodneme niko­li innom svýma rukama, ale také výdobytky vědy a techniky, jejichž podíl na rozvoji naší společností bude právě v osmdesátých letech určující. Loni se nám z plánovaných 472 státních výzkumných úkolů podařilo splnit jen 84,5 procenta, a z těch, které měly být zavedeny do výroby, pouze 82,4 procenta. S lecčhns jsme si už po­radili, například naši zemědělci uvítali, že byla uvedena ďí> plného provozu kontinuální výroba velkých panelů ocelových obilních sil n kapacitě 40 knsů za 2 směny. Nicméně od výzkumu přes vý­voj k výrobě u nás ještě ěasto vede cesta nadmíru klikatá. Je to škoda tím větší, že na rozdíl od omezených přírodních zdrojů má­me právě v umu, důvtipu a dovednost; lidí rezervu vpravdě bez hranic. Současný svět trápí nejeden svízel. Jeden z nejvážnějších — pro­blémy s energií a snróvinami a jejich nepříznivé důsledky na me­zinárodních trzích — neobešel ani Československo. Důležité je ovšem to, že naše společnost před nimi neustupuje, ale že se s ni­mi snaží, opírajíc se o pevné zásady hospodářské politiky KSČ, aktivně vypořádat. Nejde to naráz, ale fakt, že se nám i za součas­né obtížné situace podařilo zachovat a v některých ohledech i po­sílit naše životní jistoty, je bezpochyby dobrou vizitkou socialismu. Dokladem širokých možností, jež tento společenský řád lidem pro jejich všestranný rozvoj skýtá. Záleží na každém z nás, abychom si to uvědomili a vyvodili z toho také praktické závěry. A ty ne­mohou být jiné, než ještě svědomitěji než dosud pracovat ke spo­lečnému prospěchu. Praha (zuj — Prosincové 14. plenární zasedání ÜV KSČ sta­novilo naši ekonomice úkol hospodárnosti v nejširším slova smyslu. Je třeba poznamenat, že nejde o nějaký krátkodobý úkol, vyvola­ný aktuální situací a potřebou, nýbrž o trvalý příkaz. Tento úkol není závazný jen pro všechny komunisty. Také odborové organi­zace se musí podílet na jeho plnění. V plánech aktivity na posled­ní rok šesté pětiletky proto vystupuje stále více do popředí jejich ekonomická funkce, snaha přispět především rozvojem pracovní iniciativy k plnění náročných cílů. Úkoly odborářů po 14. zasedání ÚV KSČ Práce s nejvyšší kvalitou ZLOB1NOVA A BASOVOVA METODA V POTRAVINÁŘSTVÍ • NAHRAZUJÍ DOVÁŽE­NÉ SUROVINY • VÝROBNÍ PORADY NEOCENITELNÝM POMOCNÍKEM Naši krajští zpravodajové ho­vořili o těchto otázkách s od­borářskými funkcionáři v závo­dech potravinářského průmyslu a my vám předkládáme infor­maci o tom, jak se tamní odbo­ráři vyrovnávají s požadavky na zvýšení kvality, hospodár­nosti a efektivnosti, které vytý­čilo 14. plenární zasedání ŰV KSČ. ZKUŠENOSTI SOVĚTSKÝCH NOVÁTORU Strojoba] Olomouc patří mezi závody, které se v uplynulém roce čestně vyrovnaly se všemi úkoly státního plánu díky pra­covní iniciativě a socialistické soutěži. Využívá se zde čtrnáct různých forem soutěží — pře­­-vážně sovětských novátorských metod. Dobře se uplatňuje např. Basovova metoda, kterou chtějí v letošním roce rozšířit do všech provozů a dílen. V minu­lém roce pomohla značně snížit úrazovost a využít fond pracov­ní doby na 93,4 procenta. V loňském roce ověřovali v jedné dílně Strojobaluj kde pracují dvě BSP, uplatnění Zlo­­binovy metody ve strojíren­ských podmínkách. Dosáhli, dí­ky maximálnímu využití fondu pracovní doby, organizací prá­ce, zvýšenou produktivitou a kvalitou práce čtvrtletně výro­by zboží nad plán v hodnotě až 500 000 Kčs. SOUTĚŽ O KVALITU Plán aktivity závodního výbo­ru ROH n. p. Lacrum, závod Že­­letava, klade rozhodující důraz na plnění úkolů státního plánu, dodržování jakosti výrobků, hospodaření se surovinou, úspo­ry energie a snižování nákladů. K těmto otázkám se pravidelně zaměřují výrobní porady. Lidé na pracovištích jsou pravidelně informováni o výsledcích tak. aby mohli operativně odstraňo­vat nedostatky ohrožující výro­bu nebo kvalitu. Významným pomocníkem při plnění těchto úkolů jsou BSP. Obhájit titul „Závod vzorné jakosti“ je rok od roku obtíž­nější, protože bodová kritéria jsou stále přísnější. Proto ko­lektiv pracujících Lacrumu za­měřil svou. iniciativu především do této oblasti, aby obhájil dobré jméno, které mají i jejich výrobky u spotřebitelů. ÚSPORA POHONNÝCH HMOT Pracovníci Severočeských pe­káren a cukráren v uplynulém roce překročili ukazatele jakos­ti z plánovaných 78 bodů na 79,2. Letos chtějí dále jakost svých výrobků zvyšovat a do sáhnout hodnocení nejméně 80 bodů. Při rozpracování závěrů 14. pléna ŰV- KSČ se zaměřili pře­devším na úspory. Letos mají dále snížit spotřebu pohonných hmot, aby byla o 20 procent nižší než v roce 1975. Jako pali­va převážně používají svítiply­nu a jeho spotřebu proti loň­skému roku sníží o 3 procenta, aby ušetřili za celou 6. pětiletku desetinu z plánovaného množ­ství paliv. Vyhlášená soutěž má podnítit k dosazování co nejvyš­­ších fispor. Soudružská beseda Praha (čtk) — Clen před­sednictva a tajemník 0V KSČ J. Kempný přijal včera v Praze studijní delegaci ÚV SED v če­le s kandidátem ústředního vý­boru a vedoucím oddělení plá­nování a financování ŰV SED G. Ehrenspergerem na závěr jejího pobytu v ČSSR. Soudruž­­ské besedy se zúčastnil vedou­cí ekonomického oddělení ÜV KSČ V. Micka. Delegace ÚV SED se u nás seznamovala se zkušenostmi strany při realiza­ci závěrů XV. sjezdu KSČ v ob­lasti hospodářské politiky. Přiletí velvyslance Praha (čtk) — Člen před­sednictva OV KSČ a předseda vlády Slovenské socialistické republiky Peter Colotka přijal včera v Praze velvyslance SSSR v ČSSR V. Mackeviče v souvis­losti s ukončením jeho diplo­matické mise. Pracovnici polesí Sloup lesního závodu Zbraslav Středočeských státních lesů splnili v minulém roce plán v těžbě dřeva na 702 procenta a v prořezávkách překročili stanovené úkoly o více nei 20 procent. Na snímku vidíte dřevorubce K. Slabihoudko při práci. ■ REKREAČNÍ STŘEDISKO na Šu­mavě za Rejštejnem v Podlesí, ka pacita až 40 osob, včetně projek­tové dokumentace na provedeni GO objektu vyměníme za nový, nebo málo jetý tahač T-813 6X6. Dále vyměníme nový UN-50 za na­kladač L-200. Meliorační družstvo Sušice, Pražská ni. 268/H, tel. 8765. 681. C 42 284 i ROČNÍK XXXVI - ČÍSLO 27 PRAHA, PÁTEK 1. ÚNORA 1980 CENA 70 HAL „Začátky byly nesmělé,“ vzpo­míná vedoucí opravny STS Okřínek v okrese Nymburk ing. Dalibor Tůma. „To když jsme se pokoušeli sami někte­ré nedostatkové součástky re­novovat. Také se nám hned všechno nedařilo, ale naši lidé jsou houževnatí. Ať již to byl technik nebo opravář, každý se snažil přijít s troškou do mlý­na a o .dobré nápady nebyla nikdy nouze. Začaly se dosta­vovat i první úspěchy. Podívúm-lí se dnes jen ně­kolik let zpět, vidím, že jsme v této činnosti šli doslova mi- Než vyjedou... lovými kroky. Vždyť ještě v ro­ce 1976, kdy hodnota renovace Činila 550 tisíc korun, jsme to tehdy považovali za úspěch. Přitom vloni to byla již práce za 4 mil. 690 tisíc Kčs. Zpo­čátku se jednalo spíše o jed­notlivé kusy, tak jak jsme je okamžitě potřebovali při mon­táži v dílně. Dnes máme zave­denou hromadnou a plynulou renovaci, a to nejen pro vlast­ní potřebu, ale i pro řadu na­šich sesterských podniků v rám­ci VH I — STS. -Přitom u vybraného sorti­mentu se vždy operativně řídí­me především potřebami, tak jak se v kterém roce objeví. Zároveň se nám. počet opravo­vaných součástek ustálil na patnácti druzích. Můžeme si také zpětně ověřit — poněvadž opravované kombajny se k nám pravidelně vracejí na posezón­Na našich snímcích: Oprave­né naháněcí šneky před mon­táží na kombajny, dostanou ješ­tě nový nátěr v lakovně. Ná­ročnou opravu mlátícího koše provádí josef Kaffir. Text a foto j. VLASÁK POČASÍ DNES: Většinou oblačno, pře­háňky, později ve vyšších po­lohách sněhové, ranní teploty 0 až plus 3 st., nejvyšší odpo­lední 3 až 6 st., odpoledne po­stupně od západu ochlazování. Čerstvý až silný jihozápadní až západní vítr. SOBOTA A NEDĚLE: Oblač­no, místy sněhové přeháňky, zvláště na severovýchodě, od západu ubývání oblačnosti. V neděli opět od západu přibývá­ní oblačnosti se sněžením, ni údržbu, že životnost někte­rých renovovaných dílů je mnohdy vyšší než u nových součástek, je to pro nás dobrá škola. Na těchto praktic.kých poznatcích si můžeme naši prá­ci — bez které s! mimochodem již nedovedu představit plněni stávajících úkolů — neustále zdokonalovat.“ Z KRAJSKÉHO AKTIVU K ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ JIŽNÍ MORAVY Efektivně zužitkovat krmiva Brno (jnč) — Jihomoravské zemědělství deká v letošním roce úkol dodat do tržních fondů o 4100 tun jatečného Skotu, o 3,5 miliónu litrů mléka a o 6,5 miliónu vajec více než činil plán tržní produkce v roce 1979. Splnění těchto záměrů i otázkám, které v tomto odvětví zemědělské výroby bude zapotřebí dořešit ve smyslu závěrů 13. a 14. plenáruíhn zasedání OV KSČ, se včera zabýval krajský aktiv. Zúčastnili se ho kromě ředitelů OZS, orga­nizací služeb a vědeckovýzkumné základny také představitelé předních zemědělských podniků. Velkou pozornost v úvodním vystoupení na aktivu věnoval náměstek ředitele KZS v Brně ing. B. Kovář zejména problé­mům, souvisejícím s chovem skotu. Závažné je, že v polovi­ně velkokapacitních výkrmen skotu nedosahují v přírůstcích ani krajského průměru. Přitom v kraji existují příkladné stáje. Tradičně dobré výsledky ve velkokapacitním objektu má IZD Lysice na Blanensku, kde u tisíce býků ve výkrmu přirů­stá denně v průměru na každé­ho z nich 0,92 kg a průměrná porážková. Váha jednoho hově­­zíhó kusu tu činí 534 kg. Ve výkrmně plenemářského podni­ku v Tlumačově činí denní pří­růstek skotu ve výkrmu 1,01 kg při průměrní porážkové váze 510 kg. Ke zlepšení výsledku ve výkrmu může nejen přispět zo­becnění poznatků příkladných velkokapacitních stájí, ale vý­znamnou roli může bezesporu sehrát urychlení kooperace a přesunů zástavového skotu z vysočinských okresů do inten­zívní kukuřičné a řepařské ob­lasti kraje. Také v reprodukci skotu tr­vají v kraji některé obtíže, kte­ré zvýrazňuje růst úhynu telat. V souvislosti s úkoly v náku­pu mléka obrátil náměstek ře­­cUtele KZS v Brně ing. B. Kovář fmzornost účastníků aktivu především k 82 zemědělským podnikům kraje, kde průměrná roční užitkovost dojnic je niž­ší než 3000 litrů mléka. Zdů­raznil, přitom, že prvořadým le­tošním úkolem zůstává splnění závěrů krajské konference KSČ, dosáhnout v r. 1980 v průměru na jednu dojnici v kraji výro­by 3200 litrů mléka. Jaké možnosti v tomto směru v okresech jsou, ukázalo pak vystoupení ředitele OZS Gott­waldov ing. VI. Mrkose. Loni (Pokračování na str. 4] Prohloubení spolupráce Praha (čtk) — Přestavitel­­ky čs. ženského hnutí v čele s členkou sekretariátu ÚV KSČ a předsedkyní ÚV Českosloven­ského svazu žen M. Kabrhelo­­vou přijal včera v Praze člen předsednictva OV KSČ a před­seda ÚRO K. Hoffmann. Při se­tkání v budově ÜRO bylo pro­jednáno další prohloubení spo­lupráce mezi Revolučním odbo­rovým hnutím a Českosloven­ským svazem žen. Rezervy se zatím projevují zejména v sou­činnosti okresních orgánů obnu organizací a mnohde rovněž v práci komisí žen při závod­ních a dílenských výborech ROH. ■ NÁHRADNÍ DÍLY na starý i no­vý typ shrnovače mrvy dodá ÜPZT Tábor, tel. 2913, 2B23. C 42 285 ■ VYMENÍME NOVY DNHZ 750 s traktorem za nový P V3S sklápěč nebo autobus v dobrém technic­kém stavu. Prodáme 6 KRX sázeč cibule 12 řádků, 3 OCZ opravený + ND, tahač TV 34 s radlicí a plu­hem + ND, dávkovací stůl DS 31/2, tek 2-VBZ - 2, ventilátory V - 485, silo K 878. JZD Stratov, 289 22 Lysá n. L„ tel. 972 68. C 42 266 Bl PRODÁME dvě sklízeči řezačky SP 152 za zůstatkovou hodnotu, včetně náhradních dílů. SZP - su­šárna, 503 44 Eibříce. C 42 302 H JZD SOBOTKA, o. ličín, tet. Sobotka 190 koupí kompresor pro stavební fičely v dobrém techn. stavu, vymění ZT 300 před GO za Z 8011 před GO nebo koupí Z 8011 v jakémkoliv stavu. Dále prodá dva vyorávače E 302 B. C 42 304 ■ IZD JAVORNÍK 763 33 Štítná prodá řezačku SP 152, E 068, trak­tor DT 54, s radlicí, nový motor DT 75, lis výstředníkový na 15 tun. Dále pneu Í1X20 a 8,25X20 radiál­­ky nové. Koupí dobytčí váhy po­jízdné, univerzální frézu, podval­­ník na 20 tun, pluhy PHX 5 - 30, diskový secí stroj SEX 150, bul­­dozerskou radlici na Škodu 180. C 42 305 ■ VYMENÍME nový nepoužitý sklízeč zelí E 801 za NTVS 4 pří­padně za Horal Aktiv 39. JZD Bobrava, 684 48 Moravany, okres Břno-venkov, tel. 338 948—9. C 42 307 ■ SRV 568 01 VYSOKÉ MÝTO, tel. 129 prodá ŽOK A-0B skříň (GO za­jištěna), dále GAZ M 461 v dobrém stavu. C 42 306 ■ TECHNICKÉ SLUŽBY ŽATEC urychleně potřebují motor Zetor 4011, nebo celý traktor před vyřa­zením, podmínka zdravý obal mo­­toru. Kabina 4011 (skleníkl. Mo­tor MTS 24 s rychlostní skříní, zdravý obal motorn. Traktorový nakladač s podkopovou lžící radlicí zn. Warinski. Radlice pro a S100 s otočným kloubem. Pákové nůžky na plech (střední). Inform, na tel. Zatec 3011, s. Cihlář. C 42 308 ■ VŰVZ POHOŘELICE vymění za nov*'ší, nebo prodá starší typ MULTICARU M-22-1-D. Popřípadě koupí nový typ. , C 42 243 V šestnáctém stoleti tu byl dostavěn barokní zámek, jehož park vyzdobil svými plastika­mi proslulý sochař Matyáš Braun. Pobýval v něm svého času Tycho de Brahe, hvězdář neblahého osudu, společně s Janem Keplerem, který pozdě ji využil poznatků získaných pozorováním hvězd ke stanové ní zákonů o pohybu nebeských těles. Jako vychovatel hrabě­­cích dětí tu tři roky působil i Bedřich Smetana a složil zde své první skladby. Z Benátek pochází t slavný muzikantský rod Bendů. Minulost města je skutečně bohatá, tím víc nás te­dy zajímá jeho přítomnost. Zámek dodnes majestátně zhlíží na město pod sebou, ale namísto šlechty je v něm ted muzeum, knihovna, zvláštní škola, archív a také městský národní výbor. A co ten v Be nátkách řídí, skutečně dobře ří dí. Stačí se jenom trochu roz­hlédnout kolem. V místech ně­kdejší nejstarší zástavby stojí dnes sídliště s prodejním cen­trem Máj. Po sloučení s přileh­lou obcí Kbel nemá město ani sedm tisíc obyvatel a přesto celá jedna třetina bydlí v no­vých bytech. A to v Benátkách je vlastně jen jeden velký pod nik, Karborundum, vyrábějící brusné kotouče, prakticky od těch miniaturních do zubař ských vrtaček až po dvoumetro vé v průměru., Závod se svými dvěma a půl tisíci zaměstnanci je doslova hybnou pákou města. Ve svém volném čase a větši nou bez nároku na odměnu tu občané postavili nejen nezbytné bytovky a objekty občanské vy bavenosti, ale realizovali i řadu projektů zcela jiného druhu Mezi ty základní patří dětské zdravotní středisko s moderním atypickým vybavením, které dává dětem pocit prostředí zná­mého z domova nebo ze školky V loňském roce vyřešil staleté trápení Benátčanů s. přechodem přes Jizeru nový most, postave ný nákladem více než třinácti miliónů korun. S jeho stavbou zmizela I část staré tváře měs ta, která musela ustoupit jinak neřešitelným dopravním pro­blémům. Kousek od něj vyrůs­tá ubytovna hotelového typu se sedmdesáti lůžky, která jednou bude sloužit potřebám turistic­kého ruchu. Ovšem člověk dnešní doby potřebuje I na malém městě možnost kulturního a sportovní­ho vyžití. Proto si .tady občané rekonstruovali divadlo v příro­dě a závodní klub Karba posta vil hvězdárnu. Tou největší akcí a zároveň i chloubou celých Be nátek a okolí je nový zimní stadión s umělou ledovou plo­chou, který byl slavnostně uve den do provozu na přelomu ro­ku. Vyrostl prakticky za pouhé dva roky a dva měsíce, a zdar­ma tu bylo odpracováno téměř 27 000 brigádnických hodin Mluvit v tomto případě o obě tavosti a píli Benátčanů by byle již opakováním stále stejné pís nicky. Ruku k dílu, přiložili prakticky všichni, od svazáků až po penzisty. Na fasádách obkladech/a dalších řemeslných pracích se dobře podepsali 1 družstevníci z JZD Předměřice a Mečeříž. Premiéru na novém ledě ob starala pražská Sparta a i když gólů do sítě domácího Tj Karba padlo požehnaně, radost Bénát čanů to nezkalilo. -Denně se tu schází kolem pěti set malých bruslařů, své si tu uhrají při tréninku i zápasech mužstva z okolních obcí. Společně s le dovou plochou se stavěl celý sportovní areál: atletická drá ha, volejbalové hřiště, cvičiště svazarmovců, takže podmínk\ ke sportování dnes mohou Be nátčanům závidět i mnohem větší města. Ani letošní rok nevyjde v akci „Z“ naprázdno. Tajemnice měst­ského národního výboru ’ Ja­na Jonášová má ve svých des­kách závazky rodičů na stavbu panelové ZDŠ dokonce až do roku 19.84. většinou, jak je ta­dy zvykem, budou realizovány zdarma. „Máme v lidech oprav­dovou jistotu, vždyť o školu by se nemuseli starat.-děti někam do ZDŠ docházel musí“, dodá vá. Už zjara začnou zemní prá­ce a montáž panelů, ještě letos by Benátští chtěli dokončit stavbu školky, benzinového čer padla a začít s rekonstrukcí sá tu Záložny, kde by jednou měli své klubovny pionýři a svazáci. Benátky se zapojily i do sou­těže národních výborů k 35. vý­ročí osvobození ve vzhledu města a jistě I tady obstojí při­nejmenším se ctí. MěstNV, kte­rý je zvyklý plnit stanoúené cíle bezezbytku a občané, jež se ne­zaleknou ani sebenáročnějších projektů, jsou toho dostatečnou zárukou. jiři jAREŠ V úvodu odsoudili účastníci zasedání protisovětskou kam­paň, kterou rozpoutaly vlád­noucí kruhy USA a vyjádřili plnou podporu stanovisku, kte­ré přednesl soudruh L. Brež­­něv v interview listu Pravda. Jak informoval předseda ÚV SČSP a místopředseda FS ČSSR V. David, rozhodné odsouzení této kampaně obsahují 1 rezo­luce a dopisy přicházející ústřednímu výboru SČSP z vý­ročních členských schůzí od­boček, od pracovních kolekti­vů čs.-sovetského přátelství i jednotlivých členů SČSP. Ústřední výbor SČSP poté přijal rezoluci k současné me­zinárodní situaci, v níž vyjad­­řujg jménem 2 400 000 členů svazu jednoznačnou podporu mírové, internacionální politice Sovětského svazu. jednání ÚV SČSP pokračova­lo prdjednáváním zprávy o pl­nění usnesení VIII. sjezdu šva­zu, kterou přednesl ústřední ta­jemník SČSP M. Zavadil. Zpráva předsednictva se za­bývala i stáje existujícími re­zervami v činnosti a možnost-mi jejich využití. Zvláště -zdů­raznila potřebu zkvalitnění ří­dící a kontrolní činnosti a dal­šího zvýšení kvality a efektiv­nosti svazové práce. M ěsto mladých Se jménem slavného italského města se u nás můžeme setkat celkem osmkrát, ale jen jedny Benátky jsou nad Jizerou. První osídlení tu pochází již z doby kamenně, samo město bylo zalo­ženo až za Karla IV. v roce 1349. Odjakživa existovala vlastně města dvě: .Benátky dolní a tedy staré a Benátky nové, posta­vené na kopci s privilegiem města opevněného. Mezi oběma ležela řeka. V PRAZE ZASEDAL ÚSTŘEDNÍ VÝBOR SČSP Pevně na straně pokroku Praha (čtk) —#Plněníni usnesení Vili. sjezdu SČSP se zabý­valo plenární zasedáni ústředního výboru Svazu československo­­-sovětského přátelství, které se včera sešlo v Praze. Jednání se zúčastnil tajemník OV KSČ J. Poledník. Přítomen byl rovněž první tajemník velvyslanectví SSSR v ČSSR a představitel Společnosti sovětsko-československého přátelství v ČSSR V. Moroz. (Foto CTK — K. Viček I O neobyčejném elánu občanů Benátek nad Jizerou« Ve chvílích volna vyjíždí na ledovou plochu novotou zářící rolba. (Foto autor) Prohlášeni olympijského výboru Sovětského svazu Ve jménu přátelství a porozumění Moskva (čtk) — Reakční kruhy USA a některých západních zemí usilovné rozpoutávají propagandistickou kampaň, jejímž cílem je zabránit uskutečnění XXII. olympijských her s Moskvě v roce 1980. Uvedl to ve čtvrtek ve svém prohlášení olympijský výbor SSSR. Je naprosto zřejmé, že jde o předem naplánovanou a koor­dinovanou nepřátelskou akci proti vzájemnému porozuměni a přátelství mezi národy a pro­jí míru a pokroku. Základní 'principy nyněišílio mezinárod nílio olympijského hnutí poru­šují právě ti představitelé, kte­ří ještě zcela nedávno přesvěd­čovali o své oddanosti heslu, že „sport nepatří do politiky“. Svý mi nynějšími akcemi by chtěli hnutí mnoha miliónů obyvatel naší planety, pro něž olympij­ské hry jsou projevem ušlech­tilých ideálů vyhlášených Pier­­rem de Coubertinem, podřídit své politice vyděračství a he­­eemonismu. Nepočítají však s tím, že jejich činy mohou roz­štěpit ulvmpijské hnutí přímo Myšlenka bojkotovat XXII. olympijské brv ie odsuzována v celém světě. Pro semknutost a jednotu olymnijského hnutí se vyslovil předseda meziná­rodního olympijského výboru lord Killanin a odmítl útoky na moskevskou olympiádu. Také vedoucí představitelé národ­ních olympijských výborů na­prosté většiny zemí a meziná­rodních sportovních federací, významní sportovní činitelé, známí trenéři a vynikající atle­ti potvrdili své neměnné přání zúčastnit se letních olympij­ských her 1980 v Moskvě,, do­dává se dále v prohlášení. Olympijský výbor SSSR, věr­ný ideálům olympijského hnu­tí, odsuzuje pokusy využívat sportu jako prostředku politic­kého nátlaku a vyzývá meziná­rodní olympijský výbor, národ­ní olympijské výbory všech ze­mí, sportovní federace a svazy a všechny lidi dobré vůle k rozhodnému odporu proti orga­nizátorům nynější nepřátelské kampaně. Jménem všech pra­covníků v tělesné výchově a sportovců vyjadřuje přesvědče­ní,. že žádným silám se nepoda­ří rozvrátit světové olympijské hnutí.

Next