Zemědělské Noviny, srpen 1980 (XXXVI/180-205)

1980-08-01 / No. 180

DENÍK MINISTERSTVA ZEMEDÉLSTVI a VY2IVY CSR ROČNÍK XXXVI - ČÍSLO 180 PRAHA, PATEK 1. SRPNA 1980 CENA 70 HAL prôvS před - pěti lety se v hlavním městě neutrálního Finska •*- sešli nejvyšší představitelé třiatřiceti evropských zemí, Spo­jených států a Kanady, aby svými podpisy zpečetili výsledky dlouhých a často komplikovaných jednání o zásadách majících našemu starému kontinentu zajistit bezpečnost a mírovou spo­lupráci. Závěrečný akt — dokument dobře uvážený a vyvážený tím vstoupil do neklidné evropské historie jako významný stabilizující faktor. Kolektivně zde byly potvrzeny územní a po­litické reality, jež vznikly v Evropě v důsledku války a pová­lečného vývoje, principy, jimiž se státy mají řídit ve vzájem­ných vztazích, a zásady pro politickou, hospodářskou a kulturní spolupráci — to vše s cílem přispět k uvolnění napětí. Závěrečný akt ovšem nespadl s nebe. je výsledkem bezmála desetiletého zrání jednoho z plodů mírové politiky socialistic­kých zemí, totiž myšlenky využít dosažené rovnováhy sil a pře­hodit výhybky evropského vývoje: navést Evropu z kolejí na pokraji války na koleje míru, vzájemné důvěry a spolupráce. His­torie zde tedy kráčela od leninského principu mírového soužití mezi státy s rozdílným společenským zřízením až ke konkrétní myšlence na uspořádání helsinské konference a k jejímu usku­tečnění. I když si dnes Zá- __ věrečný akt připomínáme 3 % I M v situaci, která je složitěj-1; i** * 8 * \g II Ifi || || a napjatěiší než při jeho I V I V f Uf podpisu, můžeme konstato­^ vat. že „duch Helsink“ žije a že nříznivě nvliviiuie po­litickou atmosféru v Evropě. Helsinky se staly hraničním kame­nem mezi obdobím studené války a mírového soužití v Evropě. Staly se pojmem, který do povědomí lidí a celých národů vstou­pil jako pevný bod nesmírné politické i nraktioké ceny. Druhá stránka věci ovšem ie, že ne všude ie „doch Helsink“ přiiímán s otevřenou náručí a že neonak keždv krok vnřed musí bít vy­bojován nrnti imneriabstické nolH<ce sílv. diktátu' a podněco­vání konfliktů, nrnti stoupencům horečného zbrojení a vměšo­vání do vnitřních věcí drnhveh. Současná mezinárodní situace nás nřesvědčuie o tom, že nej­víc isou dnes Heisinkv trnem v okn právě Snoieným státům. Převážná část z unlvnulfch něti let úkazu ie na hluboké roznorv mezi tím, eo představitel Snoienvcb států podensal. a tím. co americká vláda nraktickv dělá. Pod falešnými záminkami iakn je nanř. „sovětská hrozba“, orosazuií USA doma i u snoienců neustálé zvyšování vnienskvch rozpočtů, vynalézají nové zbra­ně, nsiluií o rozmístění svíoh iadernýnb raket v zánadoevron­­skýcb zemích atd. Reze studu mlčí k osmi milionům nezaměst­náních a ke krvavému rasismu ve vlastní zemi. nrnti vůli rodičů udělují velknrvse „politickí azvi“ i dvanáctiletému dítěti, ale přitom napadali socialistické země za „nedodržování lidskvch práv . V rozporu s požadavkem hospodářské spnlimváce vvblášuil zákaz prndeie obüf do Sovětského svazu, v roznoru s nnžadav­­kem rozšiřování kontaktů mezi lidmi hniknt olvmniiskvch her atd. Ale kde ie nak praví smvsl Helsinki* Te očividně na hony vzdálen od americké praxe, která Heisinkv bud ienornie nebo zneužívá s cílem zmařit uvolňování, které ie nenřílaninon pře­kážkou pro ieilch dalekosáhlé strategické plány a zištné zájmv. Evropa však i nvní neiednou naznačila průkopníkům americ­ké dobrodružné zahraniční pnlitikv dost jasně, že nehodlá nrn krásné modré og; prezidenta Partéra a iehn poradců onnst’t helsinskou platformu, která ie rozumná, konstruktivní a vvhod­­ná nro všechny. Šovětskí svaz dál pokračuje v předkládání ná­vrhů na jednání n raketách a n snížení ozhroleních sil a vý­zbroje ve střední Evropě, franenuzskv prezident Discard d’Estainu a spolkoví kancléř Helmut Rcbmidt se setkali s Temildem Rrež­­něvern, Francie se nenřinoíila k hoíkotn olvmniádv v Moskvě, Kanada revidovala své rozhodnutí nenrodávef nhilí dn Účastnické země helsinské konference se tedy tak či onak dis­tancují od nebezpečné politiky USA a potvrzují svůj záiem na dintneu a na nvolňnvání. Evropa teď potřebuje jedno: vracet se neustále k Závěrečné­mu aktu, hnvnřit, konzultovat se. diskutovat, rozvfifrt všechno pozitivní, čeho bylo dosaženo. To by byla také neileDší příprava na listopadovou madridskou schůzku signatářů Závěrečného aktu, která bude zkušebním kamenem konstruktivního nřístnnn k pro­blémům budoucnosti Evropy. Poučena z Bělehradu, neměla bv se stát místem konfrontací, ale místem společného úsilí posunout otázky uvolnění kunředtt, zeiména dn oblasti vnienské. Ryl bv nesnorně ásněch. kdvby nanř. odpověděla na otázkv — kdy. kde, jak a s jakím cílem uspořádat konferenci o vojenském uvolnění a odzbrojení v Evropě. Socialistické země — mezi nimi i Československo —- jsou při­praveny v souladu se svon principiální a neúnavnou mírovou politikou udělat pro Evropu míru a spolupráce všechno, co je v jejich silách. Bude-li i na druhé straně dost dobré vůle a dost politické odvahy vzdát se nerealistických představ a záměrů, pak by se mělo dílo nakonec podařit. Praha (zn) — Letos, stejně jako v minulých letech, jsou ne­zbytné přesuny techniky za zrajícím obilím. Jen tímto způsobem můžeme žně urychlit a lépe využít výkonné mechanizace. Kromě přesunů na „dlouhých tratích“ stále více přichází ke slovu vzá­jemná výpomoc sousedících nebo nepříliš vzdálených zeměděl­ských podniků. Vzájemná výpomoc na krátkých tratích Za zrnem čisté strniště Právě tento způsob koopera­ce značně přispívá ke zkrácení žní, zmenšení sklizňových ztrát, ale zároveň přináší i nemalé úspory pohonných hmot a pra­covních sil. Velký efekt při­náší i tehdy, když rozdíl v do­zráván! zrna nečiní třeba víc než tři, čtyři dny. Pružné pře­suny strojů se vždy vyplatí. ■ NAČASOVANÝ PATNÁCTÝ SRPEN V okrese Havlíčkův Brod bez kooperační výpomoci už ani ne­ní možné v krátkém časovém termínu žně zvládnout. V letoš­ní sklizni obilovin počítají kro­mě 178 vlastních sklízečích mlátiček s výpomocí 99 kom­bajnů z okresů Jihomoravského, Východočeského a Středočeské­ho kraje. Zvlášť významná je kooperační výpomoc na krátké vzdálenosti na hranicích okre­sů a krajů. Podniky Havlíčko­­brodska budou kooperovat 33 mlátičkami ve Východočeském, 15 ve Středočeském a 51 v Jiho­moravském kraji. Zlepšila se proti minulým rokům výpomoc ve sklizni slámy a odvozu zrna. Protože nástup do žní bude proti minulým rokům zpožděn, bude potřeba zrychlit tempo a plynulost žňových prací. Proto na Havlíčkobrodsku počítají s plnou návratností kooperační techniky.1 Oklid slámy v letoš­ním roce žňový plán zabezpeču­je z jedné třetiny samosběrací­­mi vozy, z 15,8 procenta samo­chodnými řezačkami a zhruba z padesáti procent lisováním. Zemědělské podniky počítají se zahájením žní kolem 15. srpna a na tuto dobu je načasovaná i první kooperační výpomoc z jihu Moravy. Postupně potom budou nasazovány kombajny tak, aby výpomoc splnila kro­mě rychlé sklizně zrna a slá­my ještě jeden důležitý mo­ment: maximální úsporu, pohon­ných hmot a energie při co největším využití fondu pracov­ní doby. ■ Víc NEŽ LONI Dobře letos promysleli pře­suny kooperačních kombajnů v rámci kraje a jednotlivých okresů východočeští zemědělci. Při plánování jejich přesunů jim šlo zejména o operativnost a úsporu pohonných hmot. Jsou to vzhledem k požadavkům na velkou efektivnost ta nejspráv­nější hlediska. Je dobře, že tuto formu využití techniky uplatňu­jí proti loňsku ve větším roz­sahu. Pečlivě k této problema­tice přistoupili také na Clťru­­dimsku. Podle slov ing. Fr. Do­­náta," náměstka ředitele OZS, si zdejší obilnáři vymění ve žních 66 kombajnů. Půjde o je­a jich účelné přesuny z horských podhorských zemědělských podniků do řepařské oblasti a naopak Například z JZD Hole­­tín přijedou do JZD Tuněchody 4 sklízeči mlátičky, JZD Horní Bradlo vyšle své stroje do JZD Bylany, tři kombajny přesunou do Chroustovic družstevníci z Dědové atd Z Pardubicka a Havlíčkobrod­­ska přijede letos sklízet na Chrudimsko 6 obilních mláti­ček. V případě potřeby počítají zdejší organizátoři 1 s někte­rými dalšími přesuny kooperač­ních stroiů. CTYRIASEDMDESÄT HEKTARŮ Na Litoměřicku, kde letos ma­jí sklízet na 28 tisíc ha obilo­vin a čekají dobrůu úrodu, mají připravenou rozsáhlou koopera­ci. Vlastními kombajny zde ze­mědělské podniky sklidí téměř 18 tisíc ha, ha dva tisíce ha pomohou sklidit kombajnéři v kooperaci a osm a půl tisíce hektarů připadne na kombajny STS v Roudnici nad Labem. První kooperační kombajny přijely z STS Cheb. Na Státním statku Litoměřice mají s kom­bajnéry rumburského statku 13 stroji pokosit tisícovku ha obi­lovin. Vnítrookresní kooperace uza­vřely Státní statek Roudnice nad Labem s JZD Veíemín na 4 stroje a 200 ha, JZD Liběšice se Státním statkem Verneřice na stejný počet strojů a výmě­ru. Libochovickým družstevní­kům pomohou kombajnéři ze statku Česká Kamenice a druž­stevníkům ve Straškově kom­bajnéři JZD Markvartice rovněž z Děčínská. Pět kombajnérů ze Státního statku Ostí nad Labem vypomůže se sklizní v JZD Bo­­hušovice, kde mají připraveno k pokosu na 270 ha obilovin. Tyto kooperace na krátké vzdálenosti zmenší zatížení vlastních kombajnů zeměděl­ských podniků Litoměřická na 74 tra na stroj. ☆ Protože ke žním vedle skliz­ně zrna patří i úklid slámy a podinítka, tam, kde myslí na hospodárnost a urychlení všech polních prací, nepomáhají pouze kombajny, ale také po­si třebnou mechanizací na sklizeň a odvoz slámy. V takovém pří­padě se prospěšnost kooperace ještě umocňuje. ■ POUZE Žňově práce, jak ukazuje náš snímek, zahájili již také o Západočeském kraji. Záběr je ze sklizně ozimého ječmene na 32heklarovém lánu jZD Vítězný únor v Komorně na Plzeňsku. ITelejoto ČTK — J. Vlach) M. JAKEŠ NA NÁVŠTĚVĚ OKRESU PRAHA-VÝCHOD Proudová sklizeň má přednost Praha (ctk) — Mezi zemědělce okresu Praha-východ zavítali kandidát předsednictva a tajemník 0V KSC M. Jakeš, vedoucí oddělení ÜV KSC J. Varga a ministr zemědělství a výživy ČSR M. Petřík. Prohlédli si porosty ozimé pšenice na pozemcích JZD Lí­bezníce a Státního statku Klí­­čany. Poté se na Státním stat­ku v Klíčanech v besedě se stranickými a hospodářskými pracovníky Středočeského kra­je, okresu Praha-východ, Stát­ního . statku Klíčany a jednot­ných zemědělských družstev Lí­bezníce, Velen a Brandýs nád Labem-Stará Boleslav seznámi­li se zabezpečením žňových prací a s jejich dosavadním postupem. Celkem budou okrese sklízet zrniny z plochy v 19177 hektarů, žně jsou však teprve v začátcích a pod stře­chou je pouze úroda ozimého ječmene ze zhruba 200 hektarů. Státní statek Klíčany, který obhospodařuje 6500 hektarů ze­mědělské půdy a z toho má zrniny na 3172 hektarech, se řadí k největším zemědělským podnikům v okrese. Podle slov ředitele statku ing. K. Simeta začali sklízet ozimý ječmen v tomto týdnu. Do polí vyjedou 24 vlastní kombajny, tři jim vypomohou z STS v okrese a pět v rámci kooperace z o. p. Státní statky Šumava. Při dob­rém počasí chtějí veškeré prá­ce zvládnout za dva týdny a při uplátnění komplexní prou­dové sklizně za týden i úklid slámy. V závěru besedy soudruh Ja­keš zdůraznil, že dobrý přístup a iniciativa zemědělců okresu Praha-východ, se kterou vstu­pují do žní, se nyní musí od­razit na výsledcích, aby vše, co se urodilo, bylo včas, kvalitně a bez zbytečných ztrát sklize­no. V co možná největší míře je třeba uplatnit komplexní proudovou sklizeň včetně ná­sledného setí strniskových síne­sek. Žňové práce budou velmi náročné na kvalitu operativ­ního řízení, organizátorskou činnost a vyžadují širokou ini­­ciativu lidí. Topoľčany/Trnava — Člen předsednictva ÚV KSČ, první tajemník 0V KSS J. Le­nért a člen předsednictva a ta-v jemník ŰV KSS J. Janík navští­vili včera některé zemědělské podniky v okrese Topoľčany a Trnava. Seznámili se tam s po­stupem a organizaci žni a dal­ších prací na polích. 'NAPRAVÍ PODZIM, CO JARO POKAZILO? V kooperaci zelinařících družstev okresu Nymburk vedle raných brambor drží prvenství i v pěstování květáku tři JZD. Jsou to Lysá, Přerov a Semice. Zatímco loni během celé sezóny tu družstevníci ve třech etapách dali na trh 4 300 000 kusů květáku, letošní jaro jim bezmála již celý milión ukrojilo. Deště zdržely sklizeň brambor, a tak se opozdila i výsadba pozdního květáku. Říká se, že má být v zemi do svátku Anny. Letos si ale Přerovští, kteří zajišťují více než polovinu celkového množství květáku, museli tento termín po­sunout do 5. srpna. Veškerou sadbu jim zajistil Společný země­dělský podnik pro výrobu zeleniny v Šemících. (Foto J. VLASÁK) ■ OSIVO HOŘČICE BÍLE — 58 q — prodá JZD Nová směna Neslo­­vice okres Brno-venkov. Telefon Rosice a Brna 7411 nebo 7412. C 776 ■ KOOPÍME krmný vůz KPSK­-1000, 2 podmítači pluhy 9 PHX­­-25, pneu 10,50X16 14 PR — 8 ks. Prodáme Praga S5T-3 Super, r. v. 1968. JZD Štěpánov „Zlatý klas“ tel. 723, 17. C 778 R PRODÁME čelní stohař na traktor U-650 a 2 lisy K-442/1 po opravě. JZD 1. máje Nezamys­­lice, okres Prostějov, PSC 798 26. C 775 R BUBNOVOU SUŠÁRNU mobilní novou1 typ BS 6 M na sušení pícnin dodá ihned ZNZP České Budějo­vice — odd. zem. zásob. Osvobo­zení 3, tel. 342-—50. C 774a R SOUSTRUHY univerzální CÜ 585/1000, dovoz z BLR nabízí ZNZZ Jindř. Hradec, tel. 4522. C 774b R TRANSFORMÁTORY síťové olei., vněiSího nrovedenf, AL vi­­notí, napětí 22 000 V o výkonu 100. 160, 400, 630 kWA, dále do­pravníky typ ECA 16 v délce 8. a 10 a 12 m, mobilní buňky sociál obytné, ostřleku APF na ná­stroje dřevoobráběcích strojů a automatické průtokové váhy na 20 kg dodá ZNZZ Český Krnmlnv. tel. 30—53. C 774c M VYMĚNÍME nový tahač návěsn S 706 RTTN za zachovalou § 706 - sklápěč. TJ Start Hořice v Pod­krkonoší, tel. 3277. C 744 R VYMĚNÍME bilanční příděl traktoru Zetor 12011 a secí stroj na řepu A 697 za bilanční příděl mačkače píce E 301. KouDíme radlici ST-18B, i poůžiton. Státní statek n. p. Snědovice, okr. Lito­měřice. C 762 R TEXTIL BRNO, nám. Svobody 4, PSČ 657 98, odprodá autobus Rnbnr za odhadní cenu. C 747 H KOUPÍME iakékoliv množství ocelového lana o 0 5—B mm, pevnosti v tahu 1570 MPa. SDZ n. p. závod 04 Janská, p. Česká Kamenice, tel. 95 25 11-12. C 456 R NABÍZÍME k odprodeji 10 ks pneu 400 — 15,5 a 10 ks pneu 12,5—18. Státní statky Chomutov, o. p., závod Radonice, PSČ 431 55. C 781 Část polehla, pozdní dozrává­ní způsobuje, že podsevy Jetelo­vin přerůstají obilniny, ve, vyš­ších polohách vznikly obavy, zda vůbec obilí dozraje do plné zralosti. Nahromadilo se tedy dosta otázek k tomu, abychom požádali ministra zemědělství a výživy ČSR Miroslava PETŘÍKA o odpovědi na několik otázek. • Co představuje sklizeň obil­nin v České socialistické re­publice, jakou hodnotu má pro zemědělskou výrobu i celé ná­rodní hospodářství? Sklizeň obilnin je jedním z vrcholných období pro naše zemědělství, neboť sklízíme plo­­' dy celoroční práce na více než polovině orné půdy. To už zdů­raznila stranická usnesení v mi­nulosti, mj. 13. plenární zase­dání ÜV KSC. To nám uložilo náročný úkol, dosáhnout trva­lého předstihu rozvoje rostlin­né výroby před živočišnou. Jde přitom o všechny druhy krmiv. jadrná i objemná i vedlejší krmné zdroje. V zemědělských podnicích dobře vědí, jak ná­ročný je to úkol, neboť v mi­nulých letech rostlinná výroba, a zejména výroba krmiv, silně zaostávala za potřebami živo­čišné výroby. Nelze přehléd­nout dynamický rozvoj živočiš­né výroby, která se v letech páté a šesté pětiletky zvýšila proti čtvrté pětiletce o 31 °/o, zatímco hrubá rostlinná pro­dukce má nárůst poloviční (o 16%) a s výjimkou někte­rých let vcelku trvale dobré plnění výrobních a nákupních úkolů v živočišné výrobě, které je však dosahováno za cenu po měrně vysoké spotřeby drahých jadrných krmiv, krytých z části dovozem. Tak jako celý rok. i letošní žně tedy považujeme za další krok k tomu. abychom odstra­ňovali nesoulad mezi oběma hlavními odvětvími zemědělské výroby. Při vlastní sklizni by měli mit všichni, kombajnéři a je­jich pomocníci, lidé při odvozu z pole, na polních mlatech a u posltlizňových linek, ! v ná­kupních střediscích i řídící pra­covníci na paměti, že mají v rukou nesmírné hodnoty, které jsme si vyrobili doma. Ztracený cent či tuna obilí by nám chy­běly při zabezpečování sobě­stačnosti ve výrobě obilí a po­travin. Dovoz obilí ze zahraničí není žádná laciná záležitost. O tom jsme se přesvědčili v minulých letech, když jsme museli pro nepříznivé počasí nakoupit obilí, na které isme vydá!4 devizové prostředky Pro*o dobře organizovanou sklizní mu­síme omezit letos, kdy ceny za tunu u krmného obilí na světovém trhu jsou stále reku tivně vysoké, dovoz na mini­mum. To musíme dokázat i ve ztížených podmínkách, jaké se vytvořily v posledních týdnech. • jak byste, soudruhu minis­tře, hodnotil podíl vědeckový­zkumné základny na rozvoj na­šeho obilnářsíví zejména z po­hledu -letošního roku? Tento podíl |e nemalý. Máme celou řadu vynikajících vědec­kých, výzkumných a vysoko­školských pracovníků, zabývají­cích se pěstováním a sklizní Kvalitní odrůdy ovšem samy o sobě nestačí, je třeba odpo­vídající agrotechniku a záro­veň i jakostně vyrovnané osi­vo o vysoké biologické hodnotě a to musí vykazovat vysokou klíčivost, čistotu a další seme­nárske hodnoty. I v letošních žních musí těmto otázkám vě­novat mimořádnou pozornost zejména naše semenářská or­ganizace Oseva. • Ovšem stále ještě jsou vel­ké rozdíly mezi Špičkovými vý­nosy předních zemědělských obilí a šlechtitelů pšenic, ječ­menů i ostatních obilnin, z je­jichž práce těží naše zeměděl­ská praxe. Většina z nich je v úzkém kontaktu s mnoha ze­mědělskými podniky, a jak do­kazuje praxe předních pěstite­lů obilnin, například Tuchpraz­­ské hnutí, toto spojení vyús­ťuje ve vysoké výnosy obilnin všech druhů na velkých plo­chách a dohrou ekonomiku. Stačí se podívat i na letošní v... porosty, abychom poznali, že naše obilnářsíví udělalo značné pokroky, nejen ve výnosech, ale i v jakosti zrna, zdravotním stavu, 1 nepoléhavosti a po­dobně. Zároveň nás letošní rok přesvědčuje o tom, že do bu­doucna musí naši. šlechtitelé napřít síly ve směru prohlu­bování jakostních vlastností obilnin. Náročné úkoly če­kají naše šlechtitele luskovin. kterými lze významně přispět k řešení obilního a bílkovinné­ho programu. podniků a celonárodními prů­měrnými výnosy. Co bylo letos vykonáno pro lepší využití vý­nosových schopností odrůd a co může být uděláno ještě nyní ve žních? ■ . Budeme přirozeně v příštích letech usilovat pomocí genetiky a praktického šlechtění o získá­ní ještě vyšších jakostních vlastností nových odrůd. Záro- ' ven však jsme i letos — a tak tomu bude i v příštích letech — usilovali o důslednější do­držováni odrůdové agrotechni­­ky. Právě na příkladu Tucho­­razského hnutí se přesvědčuje­me, co by bylo možno dokázat, kdyby ve všech zemědělských podnicích věhovali obilninám po celou dobu vegetace a zvláš­tě v rozhodujících fázích velkou pozornost. Ovšem naše výsledky až pří­liš často snižují sklizňové ztrá­ty. Pravda, technika se neustá­le zdokonaluje, sklizňové stro­­(Pokračování na str. 3) Obilí - velká hodnota pro společnost Každým rokem přede žněmi si dáváme předsevzetí, že musíme toto bohatství sklízet s takovou pozorností a úsilím, aby nevznikly žádné zbytečné ztráty. Letos tato přání platí dvojnásobně z ně­kolika důvodů. Především proto, že studené a deštivé počasí, kte­ré v minulých týdnech nebralo konce, ve všech krajích ovlivnilo porosty obilnin. ROZHOVOR S MINISTREM ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY CSR MIROSLAVEM PETŘÍKEM NA PRAHU ŽNI ® -SLUŽBY. SOCIALISTICKÝM PODNIKOM ZÁVĚR KONFERENCE O DEKÁDĚ OSN PRO ŽENY Bez míru není pokroku Kodaň (ctk) — „Bez míru a stability není pokroku,“ praví se v dokumentu, který v noci na včerejšek ua závěr svého jed­nání schválila v Kodani světová koníerence o dekádě OSN pro ženy. Ve světovém akčním progra­mu pro druhou polovinu této dekády se také uvádí, že mír a uvolňování napětí jsou před­pokladem pro nastolení rovno­právnosti na celém světě. Více než kdy jindy se dnes ženy musí zapojit do boje proti ho řečnému zbrojení, proti utla­čování a rasové diskriminaci. Sedmnáctidenní kodaňské konference se zúčastnily dele­gace ze 145 členských zemí OSN, aby , jednaly o postavení žen ve světě a o jejich úloze v boji za mír a mezinárodní spolupráci. Kromě akčního programu schválilo závěrečné plenární zasedání konference přes 40 rezolucí, mimo jiné o pomoci palestinským ženám, ženám z Chile, Bolívie, Salvadoru a z dalších zemí s diktátorskými režimy. Praha -f- Ze světové kon­ference OSN v rámci dekády pro ženy se vrátila včera do Prahy čs. delegace vedená Blahopřání Praha íčtkl — Prezident Československé socialistické re­publiky Gustav Husák zaslal blahopřejný telegram preziden­tovi Švýcarské Georgesi-Ándrému konfederace Chevallazo­vi při příležitosti státního svát­ku jeho země. Sojuz 36 přistál Moskva / Středisko pro řízení letu (čtk) — Po úspěšnému splnění vědecko­výzkumného programu na pa­lubě orbitálního komplexu Sal­­juť 6—Sojuz 36—Sojuz 37 se včera mezinárodní posádka V. Gorbatko a Pham-Tuan vrátila na Zemi. Sestupný modul kos­mické lodi Sojuz 36 měkce při­stál s oběma kosmonauty v 18 hodin 15 minut moskevského času v předem určené oblasti asi 190 kilometrů jihovýchodně od Džezkazganu v Kazašské SSR. Kosmonouti jsou zdrávi a cítí se dobře. Základní posád­ka orbitálního komplexu, kos­monauti L. Popov a V. Rjumln, kteří na oběžné dráze pracují od 9. dubna 1980, pokračuji v práci na palubě komplexu. Za svého týdenního pobytu na pa­lubě komplexu Saljut 6—Sojuz 37 splnila mezinárodní sovět­­sko-vietnamská posádka celý plánovaný program výzkumů a experimentů, který společně připravili vědci z SSSR, VSR a dalších zemí. členkou sekretariátu OV KSČ a předsedkyní ÚV ČSSŽ M. Ka­ti r he lovou. K průběhu jednání konferen­ce M. Kabrhelová po příletu do Prahy mj. řekla: „Světová konference byla re­prezentativním shromážděním, kterého se zúčastnily delegace ze 139 zemí světa. Devadesát procent účastníků tvořily ženy. Rozhodující otázkou konfe­rence bylo, zda se podaří spo­jit základní otázky rovnopráv­ného postavení žen s rozhodu­jícími problémy Současného světa. Socialistické a většina rozvojových zemí kladly upev­ňování míru, boj za odzbroje­ní a odstranění všech forem útlaku a vykořisťování na prv­ní místo. Konferencie se stala nespor­ným vítězstvím pokrokových šil. Bylo ho však dosaženo po úporných bojích proti názorům představitelů většiny kapitalis­tických zc.nl.“ 4 Uajnn&d, sú otháv&m... O otravách u nás ledacos vi­me, vždyť vstoupily i do děl kla­siků. Dokazuje to nadobyčej jas­ně případ Vávry z Maryši, kte­rý si s chutí lokne otráveného kafe a občas, jak se traduje, prý zdobné i lógr, aby mohl pro­nést okřídlené: „Sú ňáké otrá­vené." Varovat ho je marnost nad marnost, protože díky au­torům jde po kafi doslova jako běs. Nevím, jestli se do olympijské restaurace vetřela nějaká irská Maryša, toužící otrávit irského Vávru. Kdyby ano, muselo by ovšem v Irsku existovat mnoho­­mužství, čili musela by být pro­vdána přímo za kolektiv či mno­žinu Vávru, což se vzhledem ke střízlivým zákonům této země ne­dá předpokládat. Proč vzpomí­náme na Maryšu? Inu proto, že podle agentury Reuter byl právě v olympijské restauraci údajně spáchán strašný zločin proti ža­ludkům o dalším interním trak­tům irských sportovců. Reuter má dokonce zprávy o útoku na in­teriér irských sportovců přesně spočítané: otráveno podle něj bylo přesně šedesát z osmdesá­ti irských sportovců. Musela to být určitě otrava příšerná a hroz­ná, když ani jeden z otrávených nebyl s to zavolat nryiže v bílém a třesoucím se hlasem požádat o zákrok proti atentátníkům u kuchyňských kamen. Dopisovatel agentury Reuter asi těžko čte Maryšu. Kdyby si ji však přečetl, poučil by se, že o otravě je radno psáti jen ten­krát, když k ní jako v případě Vávry vskutku došlo. Pak lze snadno najít viníka, jenž u Mrš­­tíků nezapírá, odhalit pohnutky svého činu. Jenže hledejte v re­stauraci OH viníky, když není otrávených? Vlcfttně možná je: otráveni určitě budou šéfové agentury Reuter už proto, že ni­kdo z ohlášených šedesáti Irů otravě nepodlehl. A otráveni by měli být čtenáři, když se vzá­pětí dozví, že otrávená byla jen mysl zpravodaje, který pustil svou fantazii na špacír po ces­tách, jež mohou slušné lidi jen a jen otravovpt. Prostě mezi řadou novinář­ských kachen byla tahle kachna už předem otrávená a nezpůso­bilá letu. Na rozdíl od osmdesá-f ti Irů, kteří jsou v Moskvě o po­kud jde o zažívání, prosperuji. Takže autorovi „moskevské otra­vy" jakož i agentuře Reuter po­přejme příjemnou otravu a ale­spoň jednoho Vávru, který by jim tenhle novinářský jed tak ří­kajíc „sežral". (jd) POČASÍ DNES: Polojasna, na severo­východní Moravě oblačno s oje­dinělými slabými přeháňkami. Ranní teploty 15 až 12 st., nej­vyšší denní 24 až 27 st. PROGRAM ROZHLASU A TE-. LEVIZE na týden od 2. 8. dob 8. 8. opět přineseme z tech­nických důvodů až zítra. Na­jdete jej v obvyklé úpravě na B. straně našich sobotních no­vin. ROZHOVORY L. BREŽNĚVA S E. GIERKEM Setkání na Krymu Moskva (ětk) — Generální tajemník ŰV KSSS, předseda prezídia Nejvyššiho sovětu SSSR L. Brežněv a první tajemník ÚV PSDS E. Gierek, který je v Sovětském svazu na dovolené, se včera setkali na Krymu. Informovali se navzájem o si­tuaci ve svých zemích a pro­blémech, které nyní řeší KSSS a PSDS. Oba představitelé vy­soce ocenili politickou součin­nost obou bratrských stran, kte­rá je hybnou silou v dalším sbližování národů Sovětského svazu a Polska a neustálém pro­hlubování jejich všestranné spolupráce. Na základě dohod, které byly uzavřeny v poslední době, se v nadcházející pětiletce bude rozvíjet kooperace a specializa­ce v elektronickém průmyslu, výrobě letadel, lodí a v dalších klíčových hospodářských odvět­vích. Budou realizovány velké společné projekty napomáhající uspokojování energetických po­třeb národního hospodářství obou zemí. Sovětsko-polská vý­měna zboží vzroste o více než třetinu. Soudruzi L. Brežněv a E. Gie­­, rek zdůraznili, že je nutné, aby obě strany podnikly kroky ke kontrole přesného a včasného plnění dlouhodobého programu specializace a kooperace efektivnějšího využívání vědec­a kého potenciálu Sovětského svazu a Polska v obapolném zájmu. Je rovněž nutné využiť existujících rezerv v hospodář­ských stycích mezi SSSR á PLR, zejména v lehkém a po­­travinářském průmyslu. Oba představitelé dále posou-; dili mezinárodní situaci a kon­­statovali, že se dnes v podsta­tě rozhoduje o tom, zda začne či nezačne nové kolo horečné­ho zbrojení. Sovětský svaz á Polsko, které za druhé světové války přinesly největší oběti, dělají společně s ostatními ze­měmi socialistického společen­ství všechno, aby zabránily ze­sílení válečného nebezpečh Hlavním smyslem deklarace, kterou schválil politický porad­ní výbor států Varšavské smlouvy na svém květnovém za­sedání v polském hlavním měs­tě, je zabránit bezuzdnému zvy­šování raketových jaderných' potenciálů. Je nutné, aby sé tento hlas rozumu a dobré vů­le setkal s odpovídající ode­zvou na Západě, aby nebylá promarněna možnost zlepšení situace V Evropě a na celém světě. Setkání a rozhovory vedou­cích představitelů socialistic­­(Pokračování na str. 2) t

Next