Zemědělské Noviny, prosinec 1980 (XXXVI/284-308)

1980-12-01 / No. 284

Představte si člověka, který osm hodin denně svědomi­tě pracuje a bere stejnou od­měnu jako jiný, který se od­povědnosti vyhýbá a když už musí nějaký úkol přijmout, klidně odevzdá práci nekvalit­ní. Můžeme očekávat, že lajdák se sám zastydí a řekne si, že musí začít pořádně dělat? Ni­koliv. Spíše dojde k tomu, že ten svědomitý si jednou řekne: Přestanu se honit! Tenhle příklad použil nedáv­no ministr financí Leopold Lér, když zdůrazňoval nutnost boje proti nivelizaci, proti neodpo­vědnému hodnocení jednotlivců i podniků. Soubor opatření dá vedoucím pracovníkům pro- Bez brzdy středky a pravomoc nivelizaci odstranit. Zda to udělají nebo a ne, to už bude jejich starost jejich odpovědnost. Fakt ovšem je — jak stručně a vý­stižně říká ministr financí — že vedoucí pracovník, který úe­­využije tuto možnost, bude pro­ti těm, co ji využijí, v situaci řidiče, který závodí se zata­ženou ruční brzdou. Často se lidé ptají, zda pod­niky, které se nevyrovnají s náročnými úkoly plánu a ne­obstojí v přísnějších podmín­kách, nebudou muset snižovat mzdy nebo přímo snižovat stav pracovníků. I o těchto problé­mech ministr Lér na besedě s novináři hovořil. Politika na­šeho stranického a státního ve­dení je zásadně politikou zvy­šování životní úrovně. I v příš­tích letech se počítá s přírůst­ky mezd. Pokud některý pod­nik bude mít špatné výsledky, bude vyrábět nekvalitně nebo prostě nebude plnit požadova­né úkoly, pak bude muset co nejrychleji odhalit příčiny ta­kového stavu. Řešením by mě­ly být lepší řízení, lepší orga­nizace práce, vědeckotechnický pokrok a tak dál. Někdy se snaha o nápravu neobejde ta­ké bez kádrových změn. Dobrý ředitel by však v žádném pří­padě neměl připustit pokles mezd u těch pracovníků, kteří ch*ěií svědomitě pracovat. Dalo by se namítnout, že od­­brzděním naší zmíněné ruční brzdv se všechno nevyřeší. Všechno nikoliv, ale mnohému se pomůže. Už fakt, že rozdíly v odměňování bude muset ve­doucí Údem zdůvodňovat, zna­mená. že se také bude muset o problémy pracovního kolekti­vu více zaiímat. Bude se zkrát­ka muset více než dosud zabý­vat skutečným řízením svého úseku a nést odnovědnost za jeho chyby a slabiny. S nakousnutím problémů od­měňování tedy souvisí i další záležitosti včetně těch, na kte­ré si dnes pracující neičastěji stěžují: Že často zaostává je­jich seznamování s úkoly na příští období, že jim vedoucí ani přesně neřekne, co dělají šnatně a co dobře, že se ne­dostatečně využívá moudrosti, nánadů a zkušeností pracují­cích, že vyšší řídící pracovníci docházejí do pracovních ko­lektivů velmi málo a obvykle až tehdy, když potřebují rych­le uhasit něco, co už hoří, a tak dále. To všechno včetně neodpo­vědného hodnocení jednotlivců jsou překážky, brzdy na cestě k vyšší efektivnosti a kvalitě veškeré práce, je proto nutné co nejrychleji je odstranit. J. ŠMÍD Každý občan má právo na lékařskou péči BEZPLATNĚ NEZNAMENÁ ZADARMO • ZDAŘILÝ EXPERIMENT NA SLOVENSKU ® V JIHLAVĚ SE STAVÍ NOVÁ NEMOCNICE • SPECIALIZUJI SE NA DŘÍVE NAROZENÉ Praha (zn) — Právo našich občanů na péči o zdraví je sta­novena zákonem č. 20 z roku 1966. Hovoří se v něm o bezplatné a dostupné lékařské péči. Tuto dostupnost však nemůžeme chápat tak, že by v každé větší obci měla být všechna specializovaná lékařská pracoviště. I ve zdravotnictví platí zásada, že drahá lékařská diagnostika i terapeutická zařízení musí být plně vy­užita. I když je u nás lékařská péče bezplatná, neznamená to, že by byla zadarmo. Například náklady na zařízení jednoho lůžka ve fakultní nemocnici v 5. pětiletce bez přístrojového vybavení přesahovaly částku 1 milión korun. Máme u nás vybudovánu uce­lenou soustavu zdravotnické péče od zdravotních obvodů až k fakultním nemocnicím, které představují typ vysoce speciali­zovaných lékařských pracovišť. Tento systém klade značné ná­roky na lékaře, kteří se první setkávají s pacientem, urči jeho v diagnózu a zařídí jeho léčení příslušném zdravotnickém zařízení. Tento systém je dobrý a funguje. To ovšem nezname­ná, že by se v jeho rámci 'ne­dala lékařská péče dále zlepšo­vat. Požádali jsme naše zpravo­daje, aby nám sdělili, jak se lékařská péče v jejich kraji rozvíjí. ■ LÉKARI PRO ZEMÉDÉLCE Na Slovensku se letos dále posílily ambulantní zdravotníc-ké služby, se zvláštním zřete­lem na budování nových územ­ních zdravotnických obvodů a jejich obsazování příslušnými odbornými lékaři. Počet těchto ,obvodů se zvýšil na 1314, z nichž převážná většina je na venkově. Počet obyvatel připa­dajících na 1 obvodního lékaře klesl na 3700 a v ambulantních službách připadne na konci roku 15,7 lékařských míst na 10 000 obyvatelů. Letošní novin­kou je na Slovensku poskytová­ní zdravotnických služeb země­dělcům formou závodní zdra­votnické péče, tak, jak je tomu v průmyslu; jak řekl zpravodaji M. Šíefánkovi MUDr. J. Frem­­mer, vedoucí oddělení ústavů národního zdraví na minister­stvu zdravotnictví SSR, tento experiment se osvědčil a počí­v tají s jeho rozšířením. Letos to nejširší míře uplatňovali v okresech Komárno, Lučenec, Rimavská Sobota. Tťebišov a Michalovce. ■ NOVA NEMOCNICE Obyvatelům Jihlavska bude sloužit nová nemocnice s poli­klinikou — dálnopisovala B. Dvorníková. Přes opoždění ve výstavbě se podařilo v součas­né době udělat významný krok vpřed. Dvacátého listopadu skončilo kolaudační řízení v objektech 101 a 102, což je diagnostický pavilón a pavilón, který spojuje.nové prostory ne­mocnice s prostorami polikli­niky. Průmyslové stavby předa­ly pavilón diagnostiky ve velmi dobré kvalitě. Na dobré kvalitě prací na pavilónu se podílela řada stav­bařů. Po zásluze byla oceněna práce sedmičlenného kolektivu Miroslava Siatonka. Na stavbě odpracovali řadu hodin i členo­vé stavebních skupin jednot­ných zemědělských družstev jihlavského okresu, zejména ra vnitřních úpravách. Předání diagnostického pavilónu je dal­ším krokem ke zlepšení zdra­­votnické péče o obyvatele okre­su Jihlava. ■ I TI nejstarší Výrazně se prohloubila zdra­votnická péče také o starší ob­čany. Lze to doložit mnoha pří­klady. Za všechny uveďme čln­­nost léčebny ve znojemské ne­mocnici, zaměřené výhradně na léčbu starších a dlouhodobě nemocných. K lékařské péči o pacienty tam patří starost o ně i po jejich propuštění z lé­čení. Mnohým z nich bylo nut­né zařídit umístění v domovech důchodců. Léčebnu pro staré občany ve Znojmě zřídili před šesti lety a dodnes ií prošlo uět a půl tisíce pacientů. . * Zdravotnická péče o staré občany má na Znojemsku jašlě další formy, které doplňují čin­nost léčebny v okresním městě. Již dva roky působí v tomto okrese pod vedením obvodních lékařů bezmála dvě desítky tzv. geriatrických sester. JeUch úko­lem je vyhledávat a vést v evi­denci ty nejstarši. ooskytovat a zařizovat jim různé služby, např. lékařskou prohlídku nebo přijetí do léčebny. Vyhodnoceni akce „Každý občan metrák sena" Čestná uznání neúspěšnějším Děčín (čtk) — Celkem 1107 vagónů sena z ploch těžko přístupných mechanizaci dodali letos občané děčínského okre­su zemědělcům. Toto množství objemného krmiva postačí dvě­ma tisícům kusů hovězího do­bytka po celý rok. V sobotu se v Děčíně usku­tečnil aktiv k vyhodnocení ak­ce „Každý občan metrák sena“, na němž nejúspěšnější průmys­lové závody, orgari'r’.icr» Národ­ní fronty, národní výbory a jed­notlivci obdrželi čestná uznání. Průmyslové závody Děčínská měly podle závazku odevzdat zemědělcům 300 vagónů sena, dodaly o 34 vagónů více. Ná­rodní výbory odevzdaly země­dělcům 763 vagóny sena. Mezi nejpilnější patří městské národ­ní výbory v České Kamenici s téměř 359 tunami sena, Krás­ná Lípa se 410 tunami. Cestné uznání získaly 1 místní národní výbory v Arnoitictch, Jetřicho­­vicích a v Království. * POČASÍ DNES: V ČSR většinou zata­ženo se sněžením, zejména na Moravě a v jižních Čechách. Noční teploty minus 4 až mi­nus 1 stupeň, odpolední kolem nuly. V ÚTERÝ A VE STREDU: Bu­de v ČSR oblačno až zataženo, občas se sněžením. Ranní teplo­ty v úterý minus 5, ve středu kolem minus 3 stupňů, nejvyšší odpolední 0 až plus 4 stupně. V úterý vychází Slunce v 7.38 hodin a zapadá v 16.01 hodin, Měsíc vychází v 1.53 hodin a zapadá ve 14.06 hodin. Blahopřáni Praha (čtk) — Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal zaslal blahopřejný telegram předsedovi vlády Barbadosu Johnu Michaelovi Geoffreymu Adamsovi při příležitosti stát­ního svátku jeho země. Pří stej­né příležitosti blahopřál _ mi­nistr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek ministru zahraničních věcí Barbadosu Henrymu Fordemu. Ve třech směnách Sabinov (čtk) — Ve třech směnách každý den od pondělí do soboty a v jedné smě­ně i v neděli zpracovávají v sa­binovské Fruconě padaná jabl­ka. I když letošní plán nákupu počítal se 7600 tunami jablek, do včerejšího dne převzali už 10 700 tun tohoto ovoce. Dosud z něho vyrobili asi 700 tun jab­lečné dřeně a místo 300 tun jablečného koncentrátu na vý­voz ho vyprodukovali už 440 tun. Za směnu vyrobí 32 000 litrů šťávy, tedy na 100 tun den­ně. Zrušené embargo Ottawa (čtk) — Kanadská vláda v pátek zrušila embargo na dodávky obilí do Sovětského svazu, které vyhlásila na ná­tlak Spojených států letos v lednu. Jak oznámil kanadský ministr zahraničních věcí Mark MacGulgan, obnoví Kanada do­dávky obilí v normálním roz­sahu jako v minulých letech. Madrid (čtk) — V Madri­du bylo oficiálně oznámeno, že Španělsko dodá do Sovětského svazu 300 000 tun pšenice. Bu­de to první podobná transakce Španělska se SSSR od té doby, co USA vyhlásily na dodávky obilí do Sovětského svazu embargo. Pracovní ruch v přístavu Komár., o (čtk) — Asi 24 tisíc tun zboží přeložili tuto so­botu a neděli pracovníci dunaj­ského přístavu v Komárně. Do služby nastoupilo 50 členů čet Štefana Kisspetika a Ladislava Horvátha, kteří stanovené úko­ly splnili beze zbytku. Za sovět­ských člur"' přeložili do želez­ničních vagónů 200 vozových jednotek rudy pro Ostravu, což představuje přibližně pět vlaků. Vykládali také feronikl pro ni­klovou huť v Seredí, štěrky pro různé podniky na Slovensku apod. Neodpočívala ani skupina pracovníků opravárenských dí­len. Museli třikrát operativně zasáhnout při poruchách jeřá­bů, kterých v přístavu pracova­lo celkem osm. -----------------------------------------------------------------------------------­ IVúwi/rwmú /OA7/5<71 v roce 1970 byl v Oslavu teore­­" I V (lU/LU tickf/ch základů chemická techno­logie ČSAV v Praze zahájen výzkum odsiřování spalin ve fluidní vrstvě. Úspěšně vyřešeni problematiky fluidního spalování s od­siřováním spalin má značný ekonomický význam, protože rozšíří zásoby našich paliv, sníží náklady na výrobu elektrické energie, umožní likvidaci spalitelných odpadů a současně sníží obsah škodlivých látek v ovzduší. Při výstavbě nových elektráren se při použiti fluidních kotlů cena elektrická energie sníží na in­vesticích na SR procent, palivech na 34 procent a na údržbě na 70 procent. I přestavba stávajících zařízení na fluidní má řadu výhod — náklady na inovaci kotle představují pouze 10 procent nákladů na odsiřovací zařízení, nevyžaduje další pracovní síly ani stavební prostor, přináší úsporu nejen energie, ale i vody, umožní využití měněhodnotnýeh paliv, která jsou v současné době považována za nespalitelná. V ÜTZCHT byl navržen nový princip regulace výkonu kotle s fluidním spalováním, který umož­ňuje udržovat teplotu fluidní vrstvy na optimální teplotě odsi­řovacího procesu nezávisle na výkonu kotle a kvalitě spalova­ných látek. Uvedené způsoby a zařízení byly přihlášeny k pa­tentové ochraně. Na snímku: Model fluidního kotle pro spalo­vání odpadních koksárenských dehtů a mazacích olejů pro POLDI SONP Kladno. 1 /Foto ČTK -- f. Vrabecj SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKŮM ■ . PRODÁME nový, teplovodní kotel RK -160 (DUKLA) Q 165 KW palivo hnědé uhlí. JZD ČSBP, 294 42 Luštěnice, ok. Mladá Bole­slav, tel. 987 119, 987114. C 2114 n ODKOUPÍME IHNED starší předčističku K 523 včetně cyklo­nu. OSEVA - Oblastní čisticí sta­nice osiv 503 51 Chlumec n. Cidl., tel. 928604. C 2112 I jZD Hvězda 544 55 Dubenec, okres Trutnov KOUPI 15 ks pneu 10,50—16 HD, 6 ks 7,50—16 TP, autovlek HW 6011 a prodáme no­vou sušku BS-6 Mobil, pneu 16,5 —22,5 Radiál, 6—36 ZS 6 ks a 7,10—15 ZS 2 ks. C 2110 ■ VYMENÍME UNHZ 500 po GO — nepoužitý, za pluh 4-5 PHX-35, nebo B-201 (B 200-1), sběrací vůz NVS- 39 m3 (Horal • Aktiv) — nový za NTVS 4,1 — nový nebo zánovní. Koupíme Z 5647 — hor­ská modifikace — i nepojízdný. JZD Svornost 756 31 Liptál, okres Vsetín, tel. 8624. C 2115 ■ KOUPÍME pojízdnou sušárnn obilí ZSPŽ-8 v provozuschopném stavu a osobní automobil Š 100 v jakémkoliv stavo. Státní statek Praha - západ, n. p., 252 61 le­ned, tel. 395221, telez 122098. C 2116 ■ SZP pro živ. výrobu 267 01 Be­roun PRODÁ jeden díl dříku hy­­droglobu 200 m! třítrubní. Dovez z MLR. C 2117 g) VYMENÍME samosběrací vůz Horal Aktiv za NTVS 4.1, dávko­vací a míchací návěs MIDAN za dávkovač jadrných krmív ADJ-2, stroje jsou nové. 1ZD Roštýn se sídlem v Hodících 589 U1 Třešf, «. Jlhřava, tel. §15 751—5. C 2118 Čestným občanem Zaječí se stal Vasil Vasilevič Siljava, kte­rý- při osvobozovacích bojích na jaře roku 1945 velel v hod­nosti kapitána frontovému pra­poru Sovětské armády, doplně­nému po bojích u Bratislavy na 600 mužů. Prapor v těžkých osvobozovacích bojích prošel Jižní Moravou až na předměstí Brna. Měl však už Jen 140 bo­jovníků. Ostatní padli. I když je profesor V. V. Sil­java z Irkutská čestným obča­nem jihomoravské metropole a řady jihomoravských obcí, oby­vatele Zaječí si snad oblíbil nejvíce. Jeho jméno nese zdej­ší pionýrská organizace a když se JZD Zaječí stálo součástí sloučeného JZD Čs.-sovětského přátelství v Šakvicích — v Je­hož čele je místopředsedkyně krajského výboru SČSP v Br­ně ing. Marie Huterová — byl jmenován čestným členem druž­stva. Z dokumentů a památek na osvobozovací boje t z dárků, které profesor V. V. Siljava při svých návštěvách věnoval dě­tem a škole, vznikla před lety v budově zaječské devítiletky dnes již nejstarší síň čs.-sovět­­ské družby v Jihomoravském kraji. V sobotním odpoledni nám ji otevírala někdejší žač­ka školy a členka jejího inter­­klubu Martina Šmídová, jejíž jméno Jsme našil 1 v seznamu Jednoho z četných výměnných zájezdů, které se uskutečňují na základě letitých dražebních styků zaječské ZDŠ s 72. střed­ní školou v Charkově. V zasklených vitrínách, le­mujících celou místnost, i na panelech tu Zaječští, s láskou vystavují a opatrují dopisy přá­tel i roztomilé dárky, zhotove­né dětskýma rukama. Jsou tu i sovětské knihy a také ma­pa bojů o jižní Moravu. Ještě dříve, než tato síň získala po­třebnou reprodukční techniku, členové školního interklubu tu provázeli hosty slovem v češti­ně i ruštině a hovořili o osu­dech dárků i těch, kteří je zho­tovili. „Velice nás to bavilo a zároveň jsme se učili,“ vzpo­míná Martina, dnešní studentka střední pedagogické školy ve Znojmě. Síň čs.-sovětské družby — Jak se dovídáme z úst ředitelky ZDŠ a kandidátky okresního výboru strany v Břeclavi Ma­rie Bruchterové — si již pro­hlédlo 220 delegací, - mezi ni­miž podle zápisů v kronice by­la i první dražební návštěva delegace Voroněžské oblasti SSSR v Jihomoravském kraji, dále hosté z NDR, Maďarska i dalších zemí. Návštěvy jednot­livých zájemců Jdou do tisíců. Dražba se 72. střední školou v Charkove znamená pro ZDŠ v Zaječí i výměnné pobyty žá­ků a učitelů, které zahájila ja­ko první vesnická devítiletka v ČSR. Od té doby bylo hosty charkovské střední školy sedmi zájezdech 130 žáků a 20 v učitelů. Přibližně stejný počet sovětských dětí hostili v Za­ječí. Z přátelství dětí vzklíči­la družba celých rodin, které — jak nám tu řekli — si přes velkou vzdálenost připadají ja­ko by se znaly odjakživa a jez­dí k sobě vskutku jako domů. Síň čs.-sovětské družby, ín­­terklub I družební styky napo­máhají — jak nám řekla ředi­telka M, Bruchterová — vytvá­řet příznivé klima, v němž se daří rozvíjet internacionální výchovu nejmladší generace. Je to zřejmá 1 ze slovesných a vý­tvarných projevů na různých výstavách a soutěžích, které na škole pořádají v Měsíci čs.­­-sovětského přátelství. Výstav­ky si musí žáci sami naaranžo­vat a zvolit jejich pojetí. Učí se tak nejen samostatnému vý­tvarnému projevu, ale dokazují i hloubku svého vztahu k no­vým kamarádům. Tak sílí přá­telství, které si v nevelké ji­homoravské obci Zaječ! připo­mínají různými akcemi právě v této době. A hřeje je radost, že po jejich příkladu si síně čs-sovětské družby založili ta­ké v desítkách dalších vesnic­kých škol. . Jaromír NĚMEČEK D ružba hřeje v srdci Do roviny k Hustopečím i k Břeclavi, rozkrojené nyní svět­lými pruhy dálnice, se obec Zaječí dívá pěkně z kopečka. Nedaleko za jejími zády pleská voda v řece Dyji a potemnělý hřbet Pálavý hrozí lidem dole ve vinohradech. Jako by mohli za to, že letos hrozny zůstaly na plodném dřevě ještě v půli listopadu. Mrazem sežehnuté listí víří t po hladkém asfaltu ulice, stoupající do vrchu. Tam noví osídlenci zvolili místo pro pomník Sovětské armády, který odhalovali již v roce 1948, zanedlouho po tom, co si zdejší silná stranická orga­nizace nechala zhotovit svůj symbol — vyšívaný rudý prapor. V té době však nově osídlené Zaječí nebylo zdaleka dnešní úhlednou obcí s moderní školou, kulturním klubem a výstav­bou, jež nyní patrovými domky neustále mění obraz celé dědiny. MĚSÍC PŘÁTELSTVÍ V JIHOMORAVSKÉM ZAJEČÍ NA ORBITÁLNÍM KOMPLEXU ZAHÁJENY EXPERIMENTY Víkend kosmické trojky Středisko pro řízení letu {čtk) — Druhý pracovní den Leonida Kizima, Olega Makarova a Gennadije Strekalova na palubě orbitálního komplexu Saljut 6 — Sojuz T3 — Pro­gress II začal včera ve 12 hodin moskevského času. Podle stanoveného programu připravuji kosmonauti převede­ní stanice na režim pilotované­ho letu. Obnovuji činnost sy­stémů pro zajištěni životni čin­nosti, napájení energií a tepel­nou regulací a kontrolují zaří­zení, přístroje a agregáty. Pa­rametry mikroklimatu v obyt­ných částech komplexu se blíží podmínkám na Zemi: tlak do­sahuje 780 mm rtuťového sloup- ce a teplota 21 stupňů Celsia. Včera byly zahájeny experi­menty s výzkumem vlivu fak­torů kosmického letu na vývoj biologických objektů, které na stanici dopravila kosmická loď Sojuz T3. Z rádiového spojení a údajů lékařské kontroly vy­plývá, že se kosmonauti po­stupně přizpůsobují stavu bez­tíže a cítí se dobře. Let orbi­tálního komplexu pokračuje. Pro splnění snu každé ženy Kožešina hřeje i zdobí. Mít límec či čapku z modré lišky nebo celý plášť z hebkých ko­­žek norků, to je sen snad kaž­dé ženy. Národní podnik Kara je světoznámým výrobcem módních kožichů, k jejichž vý­robě však potřebuje kvalitní surovinu. Získává ji nejen vý­kupem kožek od drobných cho­vatelů a dodávkami z vlastních fprem, ale část kožek Káře pro­dávají i zemědělské podniky, které se zabývají chovem ko­žešinových zvířat. Patří k nim i JZD V. I. Le­nina ve Smržově, které se na farmě v Lejšovce specializuje na chov norků a pesců mod­rých. A právě sem zavítal v těchto dnech na návštěvu B. A. Kuličkov, náměstek ředitele a hlavní zootechnik sovchozu Puškino z Moskevské oblasti SSSR. Odborník ná chov kožešino­vých zvířat přijel do Českoslo­venska na pozvání národního podniku Kara. Na družstevní farmě v Lejšovce hovořil s pra­covníky o sovětských zkuše­nostech, zodpovídal dotazy tý­kající se nejen vlastního cho­vu, ale i skladby krmeni pro zvířata. Prohlédl si areál od­chovny norků a kotce, v nichž jsou samci pesce modrého, do­vezení k ozdravění chovu ze Sovětského svazu. Při návštěvě B. A. Kuličková kožkovali druž­stevníci pesce modré a tak se mohl sovětský expert ihned se­známit s kvalitou kožešin od­chovaných zvířat. (dap) © Nové prameny Na Slovensku bylo objeveno již 1350 pramenů minerálních vod. Z nich některé jsou sku­tečně výjimečné. Pramen v láz­ních Smrďáky obsahuje v jed­nom litru až 680 mg titrova­­telné síry/ což je kromě vulka­nických oblastí jedna z nej­větších koncentrací sirovodíku v pramenech na světě. Nejvyšší teplotu — 94 stupně Celsia —« má voda v Čalově. © Banka názvů Nedávno se konala v Alma­­-Atě mezinárodní konference o nomenklatuře těles sluneční soustavy. Při této příležitosti byla zřízena „banka“ názvů kos­mických těles, která mohou být objevena v rámci sluneční sou­stavy. Do této banky byla vlo­žena jména postav lidových eposů Evropy, Ameriky a Asie. © Tunel strachu Tuto přezdívku si vysloužil tunel mezi Rakouskem a Švý­carskem dlouhý 14 kilometrů. Značná část řidičů tudy pro­jíždějících pociťuje po chvíli jízdy strach. Při zkušebních te­stech naměřili lékaři u řady řidičů až o 25 procent zvýše­nou činnost srdce. © Jeden z veteránů B. A. KULIČKOV (na snímku vpravo) při hodnocení kožešiny pesce modrého s vedoucím farmy v Lejšovce ing. V. Svobodou, (Foto B. Kostka] Mezi vozy, které se sešly na startu letošního závodu auto­mobilových veteránů z Londý­na do Brightonu, byl i model firmy Benz z roku 1893. Sní­mek jej zachycuje při průjez­du Londýnem před budovou britského parlamentu. SOBOTA A NEDĚLE V NAŠICH CUKROVARECH Tisíce tun kostek Trnava (čtk) — Do padesátého devátého dne letošní kampa­ně vstoupili v sobotu pracující cukrovaru Petra Jilemnického v Trnavě. Dosud zpracovali téměř 57 procent plánovaného množ­ství cukrové řepy z okresů Trnava, Senica a Bratislava-vcnkov. Během této soboty a neděle přeměnili na „bílé zlato“ 4600 tun řepy. V provozech podniku zatím vyrobili 15 000 tun cukru. Dunajská Streda — V největším slovenském cukro­varu v Dunajské Středě počítají s ukončením kampaně v polo­vině ledna 1981. Výsledek jejich práce dosud představuje 22 370 tun cukru. Z tohoto množství je více než 6300 tun kostkové­ho cukru, jehož jsou monopol­ním výrobcem na Slovensku. Za oba víkendové dny v podniku , zpracovali asi sedm tisíc tun řepy. Olomouc — Zaměstnanci devíti závodů národního podni-ku Severomoravské cukrovary Olomouc již zpracovali přes po­lovinu z více než 950 000 tun bulev. Kvalita vyrobeného cuk­ru je letos mimořádně dobrá, což jistě ocení i naši zahranič­ní odběratelé. Jim je totiž urče­na zhruba polovina produkce. Nejlépe se daří pracovníkům cukrovarů v Litovli, Uničově, Proseniclch a Drahano vících na Olomouckú, kde již v cukr pro­měnili kolem 60 tisíc tun bulev cukrovky. SOBOTNÍ RÁNO SE SNĚHOVOU POKRÝVKOU Silničáři měli napilno Praha (zn/č) — Zima, která se na severu Čech přihlásila po­slední listopadový den sněžením, prověřila připravenost zimní sněhové služby. Na Liberecku nasadili 4 sypače především na silnici 1/35, vedoucí přes Frýdlantsko na hranici s PLR, kde na úbočí Jizerských hor v Albrechticích se vytvářely ve větru i sněhové jazyky. Večer proto vyjeli silničáři také se škrabkami. Rovněž silnice na Ještěd, kterou sypou jen škvárou bez soli, vyžadovala několikeré ošetřeni. Na Tepličku zatím vystačili jen s posypem, zejména ve vý­še položených místech kolem Moldavy, Mikulova, Cínovce a Nových Mlýnů. Také v ostat­ních částech severních Čech musela zimní sněhová služba zasahovat. Sobotní ráno přivítalo také obyvatele Severomoravského kraje souvislou sněhovou po­krývkou. Kromě okresů Šum­perk a Bruntál sněžilo na celé severní Moravě. Zásluhou silni­čářů jsou všechny silnice v kraji sjízdné. Podíl na tom má zejména stovka sypačů, nakla­dačů, radlic a dalších mecha­nismů, které od časného rána likvidují první větší sněhovou nadílku v .kraji. Problémy mají na Vsetínsku, když jen ve Va­lašském Meziříčí napadlo přes 15 centimetrů sněhu. V časných ranních hodinách začalo v sobotu hustě sněžit také na celém území Jihočeské­ho kraje. Nejvíce sněhu napad­lo ve vyšších polohách Šumavy na Prachaticku — zhruba 15 cm. V ostatních oblastech je vrstva zatím zhruba 10 cm. Podle hlášení dopravního dispečinku jsou již všechny sil­nice sjízdné.- Napomohlo k to­mu více než 1500 pracovníků Sníží úhyn selat Plzeň (vbo) — Rošty s patnáctimilimetrovými mezera­mi v porodnách selat způsobu­jí zemědělcům řadu starostí. V důsledku deformací nohou u selat 1 prasnic totiž často do­chází až k jejich úhynu. Pra­cující Společného zemědělské­ho podniku v Nevidě na Ro­­kycansku převzali proto zkuše­nosti z družebního podniku pro výrobu vepřového masa z Gomle v NDR a rozhodli se vy­měnit nevyhovující rošty za rošty s poloviční mezerou. Vý­robce — STS Opava — jim ochotně vyšel vstříc a již v příštím roce dodá potřebných 1200 kusů. Od výměny původ­ních roštů v porodně ve Vítání si nevěští zemědělci slibují podstatné zlepšení zdravotní­ho stavu selat a snížení jejich úhynu. jednotlivých okresních správ silnic, kteří za použití mecha­nizace a posypových materiálů zabránili tvořící se námraze. Madridská neděle Procházka ulicemi hlavního města Španělska není nikdy marná, ani v neděli. Člověk stále něco objevuje, odhaluje. V ranních paprscích podzimní­ho slunce jsou ulice téměř lidu­prázdné. Desetitisíce aut, která od pondělka do pátku svými motory a klaksony narušují ner­vový systém každého jedince, buď v sobotu odjely na haci­endy, nebo odpočívají v garážích a na parkovištích. Také převáž­ná většina obchodních domů, obchodů, krámů a krámků je zavřena, jenom malé kafeterle, kde je možné obdržet od. kávy, piva až po koňak všechno mož­né pro občerstvení, jsou plné ruchu. V nich se čtou noviny, v nich se diskutuje velmi živě o politické situaci, o kopané, o počasí. A k tomu vyzvánění kostelních zvonů zvoucích vě­řící na mši. Ale stačí se jenom projít ko­lem kostelů v Madridu, aby člo­věk rozpoznal rub života v ka­pitalistickém systému. Jsou jím žebrající lidé. Jsou nejen u kos­telů. Jsou všude. Sociální rozdíly mezi jednotli­vými vrstvami obyvatel jsou ta­dy značně hluboké. Jak nám vy­právěli soudruzi na odborové ústředně Dělnických komisí, je ve Španělsku jeden a půl mi­liónu nezaměstnaných, z toho přes 300 tisíc v Madridu, což je více než 10 procent obyvatel hlavního města. V posledních dvou—tří letech roční přírůstek nezaměstnaných v Madridu činí asi 20 000 oso-b a co je nejhor­ší, že především z řad mladých lidí, kteří po vyjiti škol stěží najdou zaměstnání. V těchto kalných vodách způsobených hlubokou hospodářskou krizi loví dušičky fašistické živly a Šovinistickými hesly verbuj! mládež do svých řad, jak jsme viděli minulou neděli při „ma­nifestaci“ k výročí úmrtí Franka. V nedělních madridských no­vinách najdete jenom stručné zprávy o schůzce zástupců ze­mí helsinské konference o bez­pečnosti' a spolupráci v Evropě. Nemají zájem psát o (om, že so­cialistické země jsou pro další rozvoj a prohloubení politiky uvolnění, která je jedinou mož­ností mírového rozvoje v Evro­pě. Ale v malé kafeterii při dobré kávě a koňaku, když se dozvědí, že jste účastníkem té­to schůzky z' Československa, prostí lidé srdečně vám tisk­nou raku a říkají něco ve smys­lu „viva socialismo!“ Byli jsme rádi, ale tito lidé* * 1 o Českoslo­vensku vědí bohužel tak málo. Až na jednoho stavičkéhc pána, který nám řekl dvě slova: „Če­­ko, interbrigadisto“ a my po­chopili, že si s námi připom­něl těžká léta občanské války. Vracet se v neděli v odpo­ledních hodinách do našeho ho­telu je veliké umění. Totiž kou­sek od nás je stadión Reálu Madrid. K němu směřují z okol­ních ulic tisíce a tisíce fanouš­ků. Ti už zapomnělí na politi­ku, na situaci v zemi, teď se hraje kopaná a Reál musí vy­hrát! Neboť se v Madridě vše­obecně soudí, že Atietico je lep­ší než Reál. Takže nedělní od­polední spátek odpadá, protože 60 tisíc hlasivek temperament­ních španělských fanoušků ni­komu nedá ani přimhouřit oči. A madridská neděle vrcholí opět po zápase v malých kafe­­teriích, kde se živě diskutuje, zda "oči ť ’1 mohl nebo ne­mohl vyhrát. Škoda, že se tak živě nediskutuje o demokracii ve Španělsku. Nebo se nesmí? Jiří JAKOUBEK i

Next