Zemědělské Noviny, srpen 1981 (XXXVII/180-205)
1981-08-01 / No. 180
DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY CSR CENA 70 HAL. ROČNÍK XXXVII - ČÍSLO 180 PRAHA, SOBOTA 1. SRPNA 1981 SpolehNvou cestou D ostatek masných a mléčných výrobku na pultech prodejen je barometrem spokojenosti spotřebitelů. Zemědělské podniky denně zabezpečují výživu národa, často ve velmi obtížných podmínkách. Již 13. zasedání OV KSČ zdůraznilo význam' rychlejšího rozvoje chovu skotu a XVI. sjezd KSČ opět připomenul nutnost zvýšení pozornosti družstev, státních statků, podniků služeb a výzkumných pracovišť, výrobě hovězího masa a mléka. O skotu se zcela právem říká, že je těžkým průmyslem našeho zemědělství. Proto by jeho rozvoj měl mít prioritu tak, jako v průmyslu těžba uhlí či energetika. Dosavadní zkušenosti ale ukazují, že ne v každém zemědělském podniku byla pochopena závažnost dokumentu z 13. zasedání ÜV KSČ. Svědčí o tom značné rozdíly dosahované v jednotlivých družstvech a státních statcích při výrobě masa a mléka, v průměrné denní nžitkovosíi dojnic a v průměrných denních přírůstcích všech kategorií skotu. Každý zemědělský podnik a organizace sice rozpracovaly tento úkol na vlastní podmínky a projednaly stanovené programy na mnoha schůzích, ale mnoho se zatím neudělalo. Konkrétní realizace opatření ke zvýšení výroby se z měsíce na měsíc odkládají. Rychlý rozvoj chovu skotu v páté a šesté pětiletce a na druhé straně nižší výroba objemných krmív, způsobily v celkové -bilanci krmiv složitou situaci. Tento rozpor je jednou z hlavních příčin nižší užitkovosti skotu. Z tribuny XVI. sjezdu bylo uloženo v Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981—1985 zvýšení produkce objemných krmiv o 13—14 procent. Špinění tohoto cíle se neobejde bez upřesnění pícninářských programů. Jde o to, aby si každý zemědělskv podnik na vlastních polích vvrobil potřebné seno, senáže, siláže v množství a kvalitě, které by odpovídaly rostoucím úkolům v chovu skotu. Otevřenou možností zůstává důslednější využívání přírodních a klimatických podmínek. V horských a podhorských okresech ie možné zvyšovat výrobu mléka a rozšiřovat odchov ialovic. V nížinných oblastech isou zase lepší podmínky pro výrobu hovězího masa. Zatím je však v některých okresech zaměření vvroby doslova obrácené. Pastevní areály, které bv umožnily využívat travní porosty na pozemcích s vysokou svaživostí, se např. v Krkonoších nechají spočítat na prstech jedné rukv. Seno z horských strání sklízíme se značnými obtížemi a vvsokvmi nákladv. Své poslání zcela nesplňují střediska řízené výživy skotu, která bv měla daleko více dbát neien na kvalitní sklizeň a konzervaci, ale i racionální využívání krmiv. Zootechnici krmiváři a agronomové se na podzim v roce 1979 » v první polovině minulého roku přesvědčili o tom, co pro chov skotu znamená dostatek kvalitních obiemných krmiv. Výroba rychle stoupala, Loni také poprvé průměrná roční nžitkovost dojnic v ČSR překročila hranici 3009 litrů. O splnění tohoto cíle usilovaly zemědělské podniky po celou minulou pětiletku. Tvrzení o tom, že po úsněšném loňském roce ie výroba mléka v ČSR vvřešena, se samozřejmě ukázala iako nředčasná. Vždvf po prvních šesti měsících letošního roku poklesl v ČSR nákup mléka v porovnání se steiným obdobím minulého roku o 52 miliónv litrů. S klesaiící mléčnou křivkon klesá nžitkovost také bstatních kateoorií skotu. Nanř. ve Východočeském kraji za polovinu letošního roku poklesl nákun mléka o 21 milifinfi litrů a zároveň se sn^žDv průměrné denní přírůstkv ve výkrmu skotu na 600 gramů! Tato skutečnost ien potvrzuje, že chov skotu a výrobu krmiv lze považovat za spoiité nádoby. Bez zaWmavosti nezůstává, že většina lidí ve stájích steině jako znot"chn>kň a krmivářfl. zůstala v zeípědělskvch podnicích stejná. Problém je tedv v krmivu, které není snadné získat. Přesto se nodařilo zabezpečit zvvšení výroby masa natolik, že v minulých letech mohla průměrná roční snotřeba masných výrobků na jednoho obvvatele překročit 80 kilogramů. Zároveň vzrůstá I spotřeba mléčných produktů. Přitom patříme v Evropě k těm zemím, kde připadá na jednoho obvvatele neiméně zemědělské půdy. Pouze 0,46 hektaru, z níž je 0,32 hektaru orné. Neomluvitelnou chybou ie. že z roku na rok se vvměra půdy ještě ztenčuje a tím se zajištění krmiv stává nbtížněiší. Hlavní cesta k zlepšení stavu vede přes vyšší hektarové výnosy pícnin na orné půdě a trvalých travních porostech. Za rozhodující ukazatel živočišné výroby by se měla navazovat intenzita výroby z jednoho hektaru zemědělské půdy, tedy to, kolik zemědělský podnik vyrobí masa a mléka v přepočtu na jeden hektar zemědělské půdy. V žádném případě však nelze za řešení považovat snižování stavu hospodářských zvířat. Byl by to krok naznět. Naopak optimalizace chovn skotu by měla vést k odpovídajícímu rozmístění hospodářských zvířat. Největší rezervy jsou v důslednějším vvužívání přírodních a klimatických podmínek. Na XVI. sjezdu KSČ bylo na tyto problémy zcela otevřeně poukázáno a nyní záleží na odpovědnosti a přístupu všech organizátorů zemědělské výroby v podnicích, na okresních a krajských zemědělských správách, ale i na ministerstvech zemědělství, jak budou řešeny. Praha (zn) — Léto se v našem povědomí nerozlučně pojí jak s dovolenými a prázdninami, tak i se žňovou špičkou. Z obojího vyplývají zvýšené, často mimořádné nároky na obchod a služby obyvatelstvu. Není tajemstvím, že jejich rádné fungování — v potřebném sortimentu a kvalitě — je citlivým ukazatelem spokojenosti jak našich občanů, tak i desetitisíců zahraničních návštěvníků, přijíždějících v létě každoročně do Československa. Jak funguje letní zásobování Spokojenost lidí jediným měřítkem Základní sortiment bez mezer • Starosti se zeleninou a ovocem • Operativní opatření v organizaci a řízeni zlepšujT zásobování Požádali jsme proto naše krajské zpravodaje o pohled na současnou situaci v zásobování a ve službách. ■ OMEZENÝ VÝBER ho Více než polovinu berounskéokresu ve Středočeském kraji zásobuje potravinami a dalším zbožím hořovická Jednota. Podle slov jejího místopředsedy V. Stupky v se zvýšenými požadavky se vyrovnává toho času vcelku úspěšně, i když v teplých dnech poptávka po pivu a limonádách opět převýšila nabídku. Zatímco pivovary plní v porovnání s loňskem dodávky na víc jak 105 procent, jsou potíže například s Nealkem Příbram, jež namísto loňských šesti dodává nyní pouze jediný druh nealkoholického nápoje. ■ KONTROLA ZASAHUJE Vedoucí provozního oddělení České obchodní inspekce pro. Jihočeský kraj M. Pekárek v rozhovoru s naším zpravodajem zdůraznil, že kontrola se soustřeďuje jak na oblasti intenzivního turistického ruchu, tak i na středisková místa, mimořádně zatížená v průběhu žňových prací: „Ze 149 kontrol v měsíci červenci nebyly zjištěny závady hrubšího rázu v oblasti zásobování. Méně jsme již spokojeni s poskytovanými službami zákazníkům,“ konstatoval M. Pekárek. „V 59 případech došlo k předražení zboží v neprospěch zákazníka, byť třeba jen pětihaléřovému. H POHOTOVÝ ZÁSAH Ze zásobování turisticky exponované šumavské oblastí Železné Rudy v sousedním Západočeském kraji odpovídá ve značné míře Jednota v Sušici. Podařilo se jí například rozšířit počet rozvážek nealkoholických nápojů i piva, takže lze lépe než v minulosti vyrovnávat výkyvy ve spotřebitelské poptávce. Odbor obchodu ONV Klatovy se musel ovšem zabývat přechodným nedostatkem masa a zeleniny v oblasti Železné Rudy. Rozbor zjistil, že nepříznivé počasí v minulých dnech odlákalo turisty od vody právě sem, do hor — a proto bylo nutno fondy masa operativně přerozdělit a po dohodě s drůbežáři je doplnit. Horší je to však s ovocem, jímž jsou na Klatovsku přednostně zásobovány pionýrské tábory a větší centra. S ovocem a zeleninou mají starosti také na Jihlavsku. Vysočina je odkázána především na jejich dovoz z jiných oblastí, který je však — s ohledem na množství pionýrských táborů a rekreantů — zatím nedostatečný. ■ BEZ VÁŽNĚJŠÍCH ZÁVAD Do úplné spokojenosti se zásobováním Jihomoravského kraje v rekreační sezóně jistě mnoho chybí, avšak potěšitelné je, že na rozdíl od jiných let se letos doposud neprojevily vážnější závady. Vyplývá to z provedených 126 kontrol — zejména v rekreačních oblastech kraje. Stále je ovšem co zlepšovat. Například zásobování limonádami, jež mají pouze třídenní záruční lhůtu, Turisticky nejobléhanějším místem Slovenska jsou Vysoké Tatry. Letité problémy se zásobováním ovoce a zeleninou1 se tu daří postupně řešit. Odštěpný závod Zeleniny v Popradě byl přímo napojen na produkční oblast Nové Zámky a Galanta, takže nyní do Tater přicházejí všechny druhy zeleniny rychleji, ve vyšším množství a kvalitě. Vcelku je tedy situace se zásobováním prozatím příznivá, až na místní výkyvy v dodávkách ovůce, zeleniny a někde masa. Zdá se, že poněkud méně uspokojivě fungují tu a tam služby. Prázdniny a doba dovolených jsou však teprve uprostřed a také žňová špička leckde obchod a služby teprve prověří. Proto je ještě čas organizační i jiné částo zbytečné nedostatky v zásobování a službách napravit. Vždyť ve hře je spokojenost lidí — a to je oblast, na níž naší společnosti vždy záleželo a bude záležet nejvíc. Dva tisíce kubických metrů dřeva přiblíží každoročně se svými koňmi Ladislav Legát. Pracuje v lesním závodě Železná Ruda a dřevo stahuje z míst, která jsou moderní technice nepřístupná. Tuto práci vykonává již 21 let. /Foto ČTK — Jiří Vlach) Nymburská zastavení Je předposlední červencový den. Krátce po deváté necháváme za sebou Sadskou a vstupujeme do samého středu katastru Semenářského státního statku Nymburk, kde je 3000 hektarů obilovin, z toho na 2200 h„ osivo pšenic Mironovská, Grana, Granada, Kormorán, Juno, Vala a další. Zastavujeme u odrůdy Jano; na jejím okraji stojí čtyři E-516 jako na přehlídce. Oranžová světla mlčí, zásobníky jsou prázdné ... Kolem strojů je „osmička“ kombajnérů: Grospič—Štefl, Micka—Martínek, Procházka—Lokšík a Paleček—Řehák. Seznámení proběhlo rychle. „Čekáme už na třetí letošní žňový start“ — ozývá se z. jejich středu. Dověděli jsme se, že první byl už 24. července, ale už po několika tunách v zásobníku se všechno zastavilo. Vlhkost zrna totiž byla neměřitelná. Druhý byl vyhlášen po pěti dnech, ale také brzy skončil, protože vlhkost byla stále nad 26 procent, což je pro osivo se zvlášť přísným sušícím režimem stále mnoho. Však také tato část Nymburská, která patří spíš k sušším oblastem okresu, dostala v několika málo dnech „příděl“ více než 240 mm. Část porbstů polehla, na většině několik driň stála voda, že do nich nešlo vstoupit, natož vjet se stroji. , ' „Už je najvyšší čas, aby to začalo“ — zaznělo jako sborem. „Stroje máme vyladěny jako stradivárky. Když půjde dobře odvoz, sušení a naskladňování, tak to tady bude kolem všechno brzy jedno strniště“ — říká L. Grospič, za plného souhlasu svých parťáků. „Jen bychom měli mít pro ty čtyři »šestnáctky« alespoň rezervní sadu řemenů. Abychom nemuseli čekat,až je servis doveze — jak to začne, půjde ,o každou hodinu“. Z pole vedla naše cesta na podnik. Ředitel ing. J. Nepimach nás přijal k jednání se zástupcem generálního ředitelství Oseva. Ing. B. Pokorným, ing. VI. Bínou z krajského podniku a ing. J. Kokešem z okresního střediska Osevy. Na stole před nimi, výrobním náměstkem B. Mikšovskýtn a agronomem V. Hruškou, ležel vzorek pšenice Mironovská z předchozího dne. Vlhkost neměřitelná... Stali jsme se pozornými posluchači jednání předních osivářů. „Už jsme měli na Nymbursku těžké ročníky. I klíčící zrno, ale většinou jen z »ležáků«. V klasech to tu nikdo nepamatuje“ — říká ředitel ing. J. Nepimach. „U partií, které jsme začali sklízet se už klíčení zrn v klasech vyskytuje v rozpětí od 35 do 50 procent“ — doplňuje ředitele agronom statku V. Hruška. „Náhradní porosty už máme vytipované, ale i u těch bude záležet na vývoji počasí. Některé množitelské plochy budeme muset usušit jak so říká »natvrdo« a o to větší péči dát tomu ostatnímu" — dodává B. Mikšovský. Z tohoto 1 z dalších názorů a návrhů je zřejmá vůle zachránit maximum úrody i kvality. Po dvouhodinovém jednání vyjíždíme znovu do polí. Přijíždíme k lánu pšenice provozovny Budiměřice. Kombajnéři naplňují zásobníky odrůdou Mironovská. Vzorek, počítání — počet klíčících zrn říká, že to odpovídá zhruba 30 až 35 procentům, vlhkost kolem 23 procent. Následuje porada. Kombajnéři i ostatní čekají. Rozhodování není snadné, ale přichází: Start. Sklízet v každou vhodnou hodinu a individuálně posuzovat nejen jednotlivé partie, ale 1 části porostů a vybírat tak, aby bylo získáno maximum osivářských partií. Ted1 je klíčovou svědomitost Udí, Od agronomů a techniku, přes kombajnéry až po posklizňové linky a laborantky. A posuzováni u osivářů musí být co nejsvědomitější. Naši lidé tuto vlastnost už nejednou prokázali a máji osobní zájem na tom, aby osívářský výsledek byl i letos co nejlepší, protože r něj vycházejí i jejich prémie.“ S těmito slovy se s námi rozloučil ředitel ing. f. Nepimach, aby se s celou skupinou osivářů vydal za „osmičkou“ kombajnérů, s níž jsme se setkali u Sadské. Jeli jsme v jejich stopě. Když. jsme se k nim blížili, z dálky nám hlásily oranžové majáky, že to opravdu začalo, že zásobníky se znovu naplňují, klasy vydávají své zrno a lidé zápasí o to, aby ho bylo i letos co nejvíce, a aby také kvalita osiva -dala záruky dalším sklizním. . ' Karel BUREŠ Na snímku vlevo vidíte nymburské kombajnéry těsné před třetím letošním žňovým startem a na druhém poslední poradu unrostřed jednoho z vyzrálých porostů pšenice odrůdy Mironovská. Rozhodnutí: StartI — (Foto J. Vlasák] ------------DOPIS DNE -----------------------------Žňová souhra Druhé největší družstvo na Pelhřimovsku, JZD Černovice, bude sklízet obiloviny na ploše 1445 ha a 107 ha řepky. Na této ploše bude pracovat osm vlastních mlátiček E-512 a Jeden stroj SK-6. Máme však uzavřenou smlouvu s STS Pacov na sklizeň tří stovek hektarů. Naši dva kombajnéři jsou už tradičně na výpomoci na Vyškovsku. Vyškovští nám pak pomoc oplácejí, protože u nás začínají žně později. Letošní žně organizujeme skupinovým nasazením mlátiček v linkách, proudovou metodou. Odvoz od jednotlivých' skupin se provádí podle vzdálenosti honů. Posklizňová úprava zrna probíhá na sušce v Křeči, Lidmani, Dobešově a Černovicích, kde se pracuje ve dvou směnách po 12 hodinách, specializovaně podle druhu obilí. V případě nepříznivého počasí, kdyby sušky nestačily zrno zpracovat, bude dočasně uskladněno v provizorních skladech, kde je možno uložit 2520 tun. Při sklizní se zaměřujeme hlavně na co nejnižší ztráty. Jsou průběžně kontrolovány a kombajnéři budou odměňováni podle vypracovaného prémiového řádu. Velkou pozornost věnujeme také úklidu a uskladnění slámy a nemenší 1 sklizni druhé seče pícnin jak na orné půdě, tak na pastvinách a lukách. Rychlá a kvalitní sklizeň letošní úrody vyžaduje souhru všech pracovníků. Josef KRÄM, Křeč Zemědělci v polích zdolávají překážky Perná zkouška organizátorů Praha (zn) — Po vydatných deštích obrací počasí k zemědělcům vlídnou tvář. S přibývajícími slunečními paprsky přibývá také zralých klasů. Současné dozrávání zrna v mnoha místech najednou klade zvýšené nároky na organizaci práce při sklizni. Pohotovost a rozvaha by měla být ve znamení těchto žňových dnů, abychom dostali úrodu z polí s co nejmenšími ztrátami. NOVINKA SE OSVĚDČILA S novým způsobem organizace žňových prací přišli v letošním roce zemědělci Domažlická. Protože očekávaná kumulace žňových prací je tak vysoká, že by kooperační dohody uvnitř okresu byly nepružné, přešla OZS k centrálnímu řízení sklizně. Pohotovost strojů vytvořená podle potřeby z několika desítek kombajnů je operativně nasazována do míst, která jsou přístupná a kde je Biahopřání Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické republiky Gustav Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace Kurtu Furglerovl při příležitosti státního svátku jeho země. Soustrast do Íránu Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák zaslal soustrastný telegram prezidentské radě Iránské republiky v souvislosti s ničivým zemětřesením, které postihlo provincii Kermán. První v cíli níkuni Břeclav (jnč ] — První v ČSR splnil včera odpoledne okres Břeclav svůj úkol v nákupu obilí do státních fondů na 100,1 procenta. 'Zemědělské podniky místo plánovaných 44 360 t prodaly ZNZZ 44 406 tun zrna. Tím, že kombajnéři navzdory ztíženým podmínkám sklízeli obilí v nejoptimálnější zralosti a ke sklizni vybírali porosty i z částí honů, se podařilo zachovat ‘potřebnou kvalitu sladovnických ječmenů i mlynářských pšenic, určených pro lidskou výživu. největší zralost obilí. V závěru týdne tak bylo např. přesunuto třicet obilních mlátiček, aby pokosilo ozimý ječmen, který dozrál na větší výměře současně. Nová organizace založená na každodenních operativních přesunech techniky se zatím osvědčuje. PRVNÍ ETAPA SKONČENA Dlouho očekávaný návrat letního počasí udělal včera radost zemědělcům ve většině okresů Středočeského kraje. Dvacet kombajnů vyjelo dopoledne do zrajících lánů ozimých a jarních ječmenů také na třech střediscích Státního statku v okrese Praha-východ. V Mnichovicích dokončovali kombajnéři sklizeň ozimé řepky, která by dnes v celém statku měla být definitivně z polí svezena, stejně jako ozimý ječmen. Vlhkost zrna se včera podle Informací hlavního agronoma ing. Fr. Brabce, pohybovala okolo 20 procent a v odpoledních hodinách ještě o něco poklesla. Sklizeň obilovin však nadále probíhá ve ztížených podmínkách, část porostů pšenic je poškozena mšicí, u některých e'jmenô konkrétně u Spartanů, byl zjištěn výskyt padlí. INICIATIVA Z HANÉ Naplno se rozjely žně na severní Moravě. Ztíženým podmínkám letošní sklizně odpovídá také iniciativa a obětavost lidí. Přicházejí první konkrétní odpovědi na výzvu předsednictva severomoravského KV KSČ k zabezpečení letošních žní. Kombalny na výpomoc České B u d ě j o v i c e (jav) — Na dohodu o poskytnutí 390 samojízdnýcb mlátiček z jihočeského kraje již odcestovalo 308 kombajnů. Poslední odjely ve středu na Kolínsko a Mladoboleslavsko. Ke splnění dohod zbývá 82 samojízdných mlátiček na výjezd do Středočeského a Západočeskékraje. Mezi prvními se přihlásili zemědělci z JZD Československo-sovětského přátelství v Troubkách na Přerovsku, kteří chtějí sklizeň obilovin z plochy 778 hektarů ukončit za devět pracovních dnů. V družstvu dělají laková opatření, aby sladovnický ječmen byl sklizen v optimální vlhkosti a kvalitě a tím byly splněny smlouvy na jeho nákup v první jakostní třídě, DVĚ TŘETINY VE SKLADECH Počasí zemědělcům na Slovensku opět přeje, což využívají na zrychlení žňových prací. V Západoslovenském kraji vstupují žně již do poslední desetiny a v ostatních dvou krajích se blíží k polovině. Do skladů nákupní organizace prodali zemědělci zatím 713198 tun obilí, což znamená 67,3 procenta z plánovaného úkolu. V Západoslovenském kraji nakoupili do včerejška 81,7 procenta obilí, na středním Slovensku 32,6 procenta a ve Východosloven 3ském kraji 39,6 procenta. OTÁZKY PRO,,::.;,.. JANA KOZUBÍKA, ředitele KZS Brno • Také v Jihomoravském kraji nyní žně provázejí velmi obtížné podmínky, způsobené počasím. Jaká je tu ve sklizni situace? „K pátečnímu ránu jsme měli v kraji sklizeno obilí ze 106 320 hektarů, což odpovídá téměř 32 procentům úkolu. Za uplynulé tři dny zlepšeného počasí jíž sklizňový výkon všech mlátiček v kraji překročil dvacet tisíc hektarů a je předpoklad sklízet denně ještě mnohem víc. Během pátku až neděle se do kraje vrátí zbývajících 121 sklízečích mlátiček z kooperační výpomoci na Slovensku. Odtud u nás znovu výpomoc zatím oplácí 281 kombajnů a z jiných krajů ČSR sklízí 560 mlátiček.. Urychleně se nyní daří končit výmlat v jižní části kraje a odtud bez prodlení přesunujeme techniku do hanáckých okresů, • Část obilí je na Hané polehlá a promoklá půda rovněž ztěžuje práci sklízečích mlátiček. Podaří se přesto ztrátám čelit? „Veškerá politicko-organizátorská práce v kraji k tomu směřuje. Snažíme se nyní soustředit maximum techniky ha porosty, kterým již hrozí bezprostřední ztráty. Pro každý hon musí být volen takový způsob sklizně, jaký vyžaduje okamžitý stav obilí. Např. přezrálé obilí je zapotřebí sklízet časně ráno, ještě za rosy, a teprve později zas přejíždět na další plochy. Ztížené podmínky vyžadují také změny v seřízení kombajnů, při nichž by měli asistovat nejzkušenější kombajnéři. Hlavní prostředek, jak zabránit zbytečným ztrátám však spatřujeme v tom, že pojezdová rychlost mlátiček bude volena podle výnosu a skutečných podmínek na poli. I když čas tlačí, překotný spěch není ku prospěchu. • Ani přes sebevětší obtížnost žní se nemůže zastavit také živočišná výroba. Jaké výsledky dosud v kraji má? „Hodnotili jsme je před několika dny na poradě s řediteli okresních zemědělských správ. Středem pozornosti je nyní zejména výroba a nákup mléka. I když časový plán do konce druhé červencové dekády kraj překročil téměř o 14 a půl miliónu litrů, ukázal se ve srovnání se stejným obdobím loňska přece jen určitý pokles. Další asi způsobí výkyvy v zásobení stájí zeleným krmením v deštivém počasí. Časový plán nákupu jatečně drůbeže k témuž datu kraj překročil o 403 tuny, u vajec je překročení o více než 10 a půl miliónů kusů a u vepřového masa o 7227 tun. V nákupu jatečného skotu se však časový plán zcela splnit nepodařilo. CinöJ i Největší astronomická událost letošního roku Slunce v roli Měsíce Moskva (čtk) — Hlavní astronomická událost letošního roku — úplné zatmění Slunce •— byla včera v SSSR v popředí zájmu nejen příslušných vědců a odborníků, ale i široké veřejnosti. tevizních společností, by^y v pátek v činnosti od 5 hodin 43 minut do 7 hodin 29 minut místního času. Oblačné počasí sice zčásti překáželo pozorování ojedinělého přírodního úkazu, ale nadšenci vytrvali a byli odměněni nevšedním pohledem na Slunce „v roli Měsíce“. Tak totiž — ve tvaru známého měsíčního srpku — po převážnou část zatmění Slunce vyhlíželo. Hlavní pozornost astronomů a ostatních odborníků však byla soustředěna do pásu, odkud bylo možno pozorovat úplné zatmění — od kavkazského černomořského pobřeží až k Tichému oceánu na sovětském Dálném východě. Spolu se sovětskými vědci sem přibyli í jejich kolegové z dalších dvaceti zemí. Jeden z vědeckých týmů zaujal postavení na palubě speciálního letadla. Setkání odborářů Praha (čtk) — Clen předsednictva ÜV KSČ a předseda Ústřední rady odborů K. Hoffmann se včera v Praze setkal s funkcionáři sovětských odborů, kteří jsou na pozvání ÜRO v ČSSR. V průběhu soudružské besedy, které se zúčastnili předseda oblastní odborové rady Gomel V. Leskov, předseda taškentské oblastní odborové rady A. Brailov a předseda oblastní odborové rady v Komi I. Vorobjev, byly projednány některé aktuální otázky týkající se činnosti sovětských a československých odborů a vzájemné spolupráce. V Moskvě, kde bylo možno sledovat zakrytí slunečního kotouče Měsícem z více než dvou třetin (72 procent), směřovaly hloučky „pozorovatelů“ ještě za šera na vyvýšená místa, na nábřeží řeky Moskvy, ale hlavně na Leninské hory. Odtud byl totiž pohled na vycházející, ale zároveň již žčásti zastíněné Slunce, jako na dlani. Tmavá skla, speciální brýle, nejrůznější dalekohledy, fotoaparáty, ale i technika sovětské televize a některých dalších te CHMELAŘI SE PRIPRAVUJ! NA SKLIZEŇ — Pracovníci Státního statku v Jesenicích na Rakovnicku, středisko pro výrobu chmele VOJ Hořesedly, pěstují letos chmel na 517 hektarech. Pro sklizeň připravují 27 česacích strojů a 14 sušáren. V těchto dnech mají již opraveno 26 česacích strojů, Na snímku: Opraváři Luboš Mráz a Josef. Brixa kontrolují vůli podávacích řetězů na dočesávači lCCH-1. (Foto ČTK]