Zemědělské Noviny, srpen 1981 (XXXVII/180-205)

1981-08-01 / No. 180

DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY CSR CENA 70 HAL. ROČNÍK XXXVII - ČÍSLO 180 PRAHA, SOBOTA 1. SRPNA 1981 SpolehNvou cestou D ostatek masných a mléčných výrobku na pultech prodejen je barometrem spokojenosti spotřebitelů. Zemědělské podniky denně zabezpečují výživu národa, často ve velmi obtížných pod­mínkách. Již 13. zasedání OV KSČ zdůraznilo význam' rychlejšího rozvoje chovu skotu a XVI. sjezd KSČ opět připomenul nutnost zvýšení pozornosti družstev, státních statků, podniků služeb a výzkumných pracovišť, výrobě hovězího masa a mléka. O skotu se zcela právem říká, že je těžkým průmyslem našeho zeměděl­ství. Proto by jeho rozvoj měl mít prioritu tak, jako v průmyslu těžba uhlí či energetika. Dosavadní zkušenosti ale ukazují, že ne v každém zeměděl­ském podniku byla pochopena závažnost dokumentu z 13. zase­dání ÜV KSČ. Svědčí o tom značné rozdíly dosahované v jed­notlivých družstvech a státních statcích při výrobě masa a mlé­ka, v průměrné denní nžitkovosíi dojnic a v průměrných denních přírůstcích všech kategorií skotu. Každý zemědělský podnik a organizace sice rozpracovaly tento úkol na vlastní podmínky a projednaly stanovené programy na mnoha schůzích, ale mnoho se zatím neudělalo. Konkrétní realizace opatření ke zvýšení vý­roby se z měsíce na měsíc odkládají. Rychlý rozvoj chovu skotu v páté a šesté pě­tiletce a na druhé straně nižší výroba objemných krmív, způsobily v celko­vé -bilanci krmiv složitou situaci. Tento rozpor je jednou z hlavních příčin nižší užitkovosti skotu. Z tribuny XVI. sjezdu bylo uloženo v Hlavních směrech hospo­dářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981—1985 zvýšení produkce objemných krmiv o 13—14 procent. Špinění tohoto cíle se neobejde bez upřesnění pícninářských programů. Jde o to, aby si každý zemědělskv podnik na vlastních polích vvrobil potřeb­né seno, senáže, siláže v množství a kvalitě, které by odpovídaly rostoucím úkolům v chovu skotu. Otevřenou možností zůstává důslednější využívání přírodních a klimatických podmínek. V hor­ských a podhorských okresech ie možné zvyšovat výrobu mléka a rozšiřovat odchov ialovic. V nížinných oblastech isou zase lepší podmínky pro výrobu hovězího masa. Zatím je však v ně­kterých okresech zaměření vvroby doslova obrácené. Pastevní areály, které bv umožnily využívat travní porosty na pozemcích s vysokou svaživostí, se např. v Krkonoších nechají spočítat na prstech jedné rukv. Seno z horských strání sklízíme se značný­mi obtížemi a vvsokvmi nákladv. Své poslání zcela nesplňují stře­diska řízené výživy skotu, která bv měla daleko více dbát neien na kvalitní sklizeň a konzervaci, ale i racionální využívání krmiv. Zootechnici krmiváři a agronomové se na podzim v roce 1979 » v první polovině minulého roku přesvědčili o tom, co pro chov skotu znamená dostatek kvalitních obiemných krmiv. Výroba rychle stoupala, Loni také poprvé průměrná roční nžitkovost doj­nic v ČSR překročila hranici 3009 litrů. O splnění tohoto cíle usilovaly zemědělské podniky po celou minulou pětiletku. Tvrze­ní o tom, že po úsněšném loňském roce ie výroba mléka v ČSR vvřešena, se samozřejmě ukázala iako nředčasná. Vždvf po prv­ních šesti měsících letošního roku poklesl v ČSR nákup mléka v porovnání se steiným obdobím minulého roku o 52 miliónv litrů. S klesaiící mléčnou křivkon klesá nžitkovost také bstatních kateoorií skotu. Nanř. ve Východočeském kraji za polovinu le­tošního roku poklesl nákun mléka o 21 milifinfi litrů a zároveň se sn^žDv průměrné denní přírůstkv ve výkrmu skotu na 600 gramů! Tato skutečnost ien potvrzuje, že chov skotu a výrobu krmiv lze považovat za spoiité nádoby. Bez zaWmavosti nezůstává, že většina lidí ve stájích steině jako znot"chn>kň a krmivářfl. zůstala v zeípědělskvch podnicích stej­ná. Problém je tedv v krmivu, které není snadné získat. Přesto se nodařilo zabezpečit zvvšení výroby masa natolik, že v minu­lých letech mohla průměrná roční snotřeba masných výrobků na jednoho obvvatele překročit 80 kilogramů. Zároveň vzrůstá I spotřeba mléčných produktů. Přitom patříme v Evropě k těm zemím, kde připadá na jednoho obvvatele neiméně zemědělské půdy. Pouze 0,46 hektaru, z níž je 0,32 hektaru orné. Neomluvi­telnou chybou ie. že z roku na rok se vvměra půdy ještě zten­čuje a tím se zajištění krmiv stává nbtížněiší. Hlavní cesta k zlepšení stavu vede přes vyšší hektarové výnosy pícnin na orné půdě a trvalých travních porostech. Za rozho­dující ukazatel živočišné výroby by se měla navazovat intenzita výroby z jednoho hektaru zemědělské půdy, tedy to, kolik země­dělský podnik vyrobí masa a mléka v přepočtu na jeden hektar zemědělské půdy. V žádném případě však nelze za řešení pova­žovat snižování stavu hospodářských zvířat. Byl by to krok na­­znět. Naopak optimalizace chovn skotu by měla vést k odpoví­dajícímu rozmístění hospodářských zvířat. Největší rezervy jsou v důslednějším vvužívání přírodních a klimatických podmínek. Na XVI. sjezdu KSČ bylo na tyto problémy zcela otevřeně pou­kázáno a nyní záleží na odpovědnosti a přístupu všech organizá­torů zemědělské výroby v podnicích, na okresních a krajských zemědělských správách, ale i na ministerstvech zemědělství, jak budou řešeny. Praha (zn) — Léto se v našem povědomí nerozlučně pojí jak s dovolenými a prázdninami, tak i se žňovou špičkou. Z obojího vyplývají zvýšené, často mimořádné nároky na obchod a služby obyvatelstvu. Není tajemstvím, že jejich rádné fungování — v po­třebném sortimentu a kvalitě — je citlivým ukazatelem spokoje­nosti jak našich občanů, tak i desetitisíců zahraničních návštěv­níků, přijíždějících v létě každoročně do Československa. Jak funguje letní zásobování Spokojenost lidí jediným měřítkem Základní sortiment bez mezer • Starosti se zeleninou a ovocem • Operativní opatře­ní v organizaci a řízeni zlepšujT zásobování Požádali jsme proto naše krajské zpravodaje o pohled na současnou situaci v zásobování a ve službách. ■ OMEZENÝ VÝBER ho Více než polovinu berounské­okresu ve Středočeském kraji zásobuje potravinami a dalším zbožím hořovická Jedno­ta. Podle slov jejího místopřed­sedy V. Stupky v se zvýšenými požadavky se vyrovnává toho času vcelku úspěšně, i když v teplých dnech poptávka po pivu a limonádách opět převý­šila nabídku. Zatímco pivovary plní v porovnání s loňskem dodávky na víc jak 105 pro­cent, jsou potíže například s Nealkem Příbram, jež namísto loňských šesti dodává nyní pouze jediný druh nealkoholic­kého nápoje. ■ KONTROLA ZASAHUJE Vedoucí provozního oddělení České obchodní inspekce pro. Jihočeský kraj M. Pekárek v rozhovoru s naším zpravodajem zdůraznil, že kontrola se sou­střeďuje jak na oblasti inten­zivního turistického ruchu, tak i na středisková místa, mimo­řádně zatížená v průběhu žňo­vých prací: „Ze 149 kontrol v měsíci červenci nebyly zjištěny závady hrubšího rázu v oblasti zásobování. Méně jsme již spo­kojeni s poskytovanými služba­mi zákazníkům,“ konstatoval M. Pekárek. „V 59 případech došlo k předražení zboží v nepro­spěch zákazníka, byť třeba jen pětihaléřovému. H POHOTOVÝ ZÁSAH Ze zásobování turisticky ex­ponované šumavské oblastí Že­lezné Rudy v sousedním Zápa­dočeském kraji odpovídá ve značné míře Jednota v Sušici. Podařilo se jí například rozšířit počet rozvážek nealkoholic­kých nápojů i piva, takže lze lépe než v minulosti vyrovná­vat výkyvy ve spotřebitelské poptávce. Odbor obchodu ONV Klatovy se musel ovšem zabý­vat přechodným nedostatkem masa a zeleniny v oblasti Že­lezné Rudy. Rozbor zjistil, že nepříznivé počasí v minulých dnech odlákalo turisty od vody právě sem, do hor — a proto bylo nutno fondy masa opera­tivně přerozdělit a po dohodě s drůbežáři je doplnit. Horší je to však s ovocem, jímž jsou na Klatovsku přednostně zásobová­ny pionýrské tábory a větší centra. S ovocem a zeleninou mají starosti také na Jihlavsku. Vy­sočina je odkázána především na jejich dovoz z jiných obla­stí, který je však — s ohledem na množství pionýrských tábo­rů a rekreantů — zatím nedo­statečný. ■ BEZ VÁŽNĚJŠÍCH ZÁVAD Do úplné spokojenosti se zá­sobováním Jihomoravského kra­je v rekreační sezóně jistě mno­ho chybí, avšak potěšitelné je, že na rozdíl od jiných let se letos doposud neprojevily váž­nější závady. Vyplývá to z pro­vedených 126 kontrol — zejmé­na v rekreačních oblastech kra­je. Stále je ovšem co zlepšovat. Například zásobování limoná­dami, jež mají pouze třídenní záruční lhůtu, Turisticky nejobléhanějším místem Slovenska jsou Vysoké Tatry. Letité problémy se záso­bováním ovoce a zeleninou1 se tu daří postupně řešit. Odštěp­ný závod Zeleniny v Popradě byl přímo napojen na produk­ční oblast Nové Zámky a Ga­­lanta, takže nyní do Tater při­cházejí všechny druhy zeleniny rychleji, ve vyšším množství a kvalitě. Vcelku je tedy situace se zá­sobováním prozatím příznivá, až na místní výkyvy v dodáv­kách ovůce, zeleniny a někde masa. Zdá se, že poněkud mé­ně uspokojivě fungují tu a tam služby. Prázdniny a doba do­volených jsou však teprve u­­prostřed a také žňová špička leckde obchod a služby teprve prověří. Proto je ještě čas or­ganizační i jiné částo zbytečné nedostatky v zásobování a služ­bách napravit. Vždyť ve hře je spokojenost lidí — a to je ob­last, na níž naší společnosti vždy záleželo a bude záležet nejvíc. Dva tisíce kubických metrů dřeva přiblíží každoročně se svými koňmi Ladislav Legát. Pracuje v lesním závodě Železná Ruda a dřevo stahuje z míst, která jsou moderní technice nepřístupná. Tuto práci vykonává již 21 let. /Foto ČTK — Jiří Vlach) Nymburská zastavení Je předposlední červencový den. Krátce po deváté necháváme za sebou Sadskou a vstupujeme do samého středu katastru Seme­­nářského státního statku Nymburk, kde je 3000 hektarů obilovin, z toho na 2200 h„ osivo pšenic Mironovská, Grana, Granada, Kor­morán, Juno, Vala a další. Zastavujeme u odrůdy Jano; na jejím okraji stojí čtyři E-516 jako na přehlídce. Oranžová světla mlčí, zásobníky jsou prázdné ... Kolem strojů je „osmička“ kombajnérů: Grospič—Štefl, Mic­ka—Martínek, Procházka—Lok­­šík a Paleček—Řehák. Sezná­mení proběhlo rychle. „Čekáme už na třetí letošní žňový start“ — ozývá se z. je­jich středu. Dověděli jsme se, že první byl už 24. července, ale už po několika tunách v zásob­níku se všechno zastavilo. Vlh­kost zrna totiž byla neměřitel­ná. Druhý byl vyhlášen po pěti dnech, ale také brzy skončil, protože vlhkost byla stále nad 26 procent, což je pro osivo se zvlášť přísným sušícím režimem stále mnoho. Však také tato část Nymburská, která patří spíš k sušším oblastem okresu, dostala v několika málo dnech „příděl“ více než 240 mm. Část porbstů polehla, na většině ně­kolik driň stála voda, že do nich nešlo vstoupit, natož vjet se stroji. , ' „Už je najvyšší čas, aby to začalo“ — zaznělo jako sborem. „Stroje máme vyladěny jako stradivárky. Když půjde dobře odvoz, sušení a naskladňování, tak to tady bude kolem všech­no brzy jedno strniště“ — říká L. Grospič, za plného souhlasu svých parťáků. „Jen bychom mě­li mít pro ty čtyři »šestnáctky« alespoň rezervní sadu řemenů. Abychom nemuseli čekat,až je servis doveze — jak to začne, půjde ,o každou hodinu“. Z pole vedla naše cesta na podnik. Ředitel ing. J. Nepimach nás přijal k jednání se zástup­cem generálního ředitelství Ose­­va. Ing. B. Pokorným, ing. VI. Bínou z krajského podniku a ing. J. Kokešem z okresního střediska Osevy. Na stole před nimi, výrobním náměstkem B. Mikšovskýtn a agronomem V. Hruškou, ležel vzorek pšenice Mironovská z předchozího dne. Vlhkost neměřitelná... Stali jsme se pozornými posluchači jednání předních osivářů. „Už jsme měli na Nymbursku těžké ročníky. I klíčící zrno, ale většinou jen z »ležáků«. V klasech to tu nikdo nepamatu­je“ — říká ředitel ing. J. Ne­pimach. „U partií, které jsme začali sklízet se už klíčení zrn v kla­sech vyskytuje v rozpětí od 35 do 50 procent“ — doplňuje ře­ditele agronom statku V. Hruš­ka. „Náhradní porosty už máme vytipované, ale i u těch bude záležet na vývoji počasí. Ně­které množitelské plochy bu­deme muset usušit jak so říká »natvrdo« a o to větší péči dát tomu ostatnímu" — dodává B. Mikšovský. Z tohoto 1 z dalších názorů a návrhů je zřejmá vůle zachránit maximum úrody i kvality. Po dvouhodino­vém jednání vyjíždíme znovu do polí. Přijíždíme k lánu pšenice pro­vozovny Budiměřice. Kombajné­ři naplňují zásobníky odrůdou Mironovská. Vzorek, počítání — počet klíčících zrn říká, že to odpovídá zhruba 30 až 35 pro­centům, vlhkost kolem 23 pro­cent. Následuje porada. Kom­bajnéři i ostatní čekají. Rozho­dování není snadné, ale přichá­zí: Start. Sklízet v každou vhod­nou hodinu a individuálně po­suzovat nejen jednotlivé partie, ale 1 části porostů a vybírat tak, aby bylo získáno maximum osivářských partií. Ted1 je klíčovou svědomitost Udí, Od agronomů a techniku, přes kombajnéry až po poskliz­­ňové linky a laborantky. A po­suzováni u osivářů musí být co nejsvědomitější. Naši lidé tuto vlastnost už nejednou prokáza­li a máji osobní zájem na tom, aby osívářský výsledek byl i le­tos co nejlepší, protože r něj vycházejí i jejich prémie.“ S těmito slovy se s námi roz­loučil ředitel ing. f. Nepimach, aby se s celou skupinou osivářů vydal za „osmičkou“ kombajné­rů, s níž jsme se setkali u Sad­­ské. Jeli jsme v jejich stopě. Když. jsme se k nim blížili, z dálky nám hlásily oranžové ma­jáky, že to opravdu začalo, že zásobníky se znovu naplňují, klasy vydávají své zrno a lidé zápasí o to, aby ho bylo i letos co nejvíce, a aby také kvalita osiva -dala záruky dalším skliz­ním. . ' Karel BUREŠ Na snímku vlevo vidíte nymburské kombajnéry těsné před třetím letošním žňovým startem a na druhém poslední poradu unrostřed jednoho z vyzrálých porostů pšenice odrůdy Mironovská. Roz­hodnutí: StartI — (Foto J. Vlasák] ------------DOPIS DNE -----------------------------­Žňová souhra Druhé největší družstvo na Pelhřimovsku, JZD Černovice, bude sklízet obiloviny na ploše 1445 ha a 107 ha řepky. Na této ploše bude pracovat osm vlastních mlátiček E-512 a Jeden stroj SK-6. Máme však uzavřenou smlouvu s STS Pacov na sklizeň tří stovek hektarů. Naši dva kombajnéři jsou už tradičně na výpomoci na Vyškovsku. Vyškovští nám pak po­moc oplácejí, protože u nás začínají žně později. Letošní žně organizujeme skupinovým nasazením mlátiček v linkách, proudovou metodou. Odvoz od jednotlivých' skupin se provádí podle vzdálenosti honů. Posklizňová úprava zrna probíhá na sušce v Křeči, Lidmani, Dobešově a Černovicích, kde se pra­cuje ve dvou směnách po 12 hodinách, specializovaně podle druhu obilí. V případě nepříznivého počasí, kdyby sušky ne­stačily zrno zpracovat, bude dočasně uskladněno v provizor­ních skladech, kde je možno uložit 2520 tun. Při sklizní se zaměřujeme hlavně na co nejnižší ztráty. Jsou průběžně kon­trolovány a kombajnéři budou odměňováni podle vypracova­ného prémiového řádu. Velkou pozornost věnujeme také úkli­du a uskladnění slámy a nemenší 1 sklizni druhé seče pícnin jak na orné půdě, tak na pastvinách a lukách. Rychlá a kva­litní sklizeň letošní úrody vyžaduje souhru všech pracovníků. Josef KRÄM, Křeč Zemědělci v polích zdolávají překážky Perná zkouška organizátorů Praha (zn) — Po vydatných deštích obrací počasí k země­dělcům vlídnou tvář. S přibývajícími slunečními paprsky přibývá také zralých klasů. Současné dozrávání zrna v mnoha místech najednou klade zvýšené nároky na organizaci práce při sklizni. Pohotovost a rozvaha by mě­la být ve znamení těchto žňo­vých dnů, abychom dostali úro­du z polí s co nejmenšími ztrá­tami. NOVINKA SE OSVĚDČILA S novým způsobem organiza­ce žňových prací přišli v le­tošním roce zemědělci Domaž­lická. Protože očekávaná ku­mulace žňových prací je tak vysoká, že by kooperační doho­dy uvnitř okresu byly nepruž­né, přešla OZS k centrálnímu řízení sklizně. Pohotovost stro­jů vytvořená podle potřeby z několika desítek kombajnů je operativně nasazována do míst, která jsou přístupná a kde je Biahopřání Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické republiky Gustav Husák zaslal blahopřejný telegram preziden­tu Švýcarské konfederace Kurtu Furglerovl při příležitosti stát­ního svátku jeho země. Soustrast do Íránu Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické re­publiky Gustáv Husák zaslal soustrastný telegram prezident­ské radě Iránské republiky v souvislosti s ničivým zemětře­sením, které postihlo provin­cii Kermán. První v cíli níkuni Břeclav (jnč ] — První v ČSR splnil včera odpoledne okres Břeclav svůj úkol v ná­kupu obilí do státních fondů na 100,1 procenta. 'Zemědělské podniky místo plánovaných 44 360 t prodaly ZNZZ 44 406 tun zrna. Tím, že kombajnéři navzdory ztíženým podmín­kám sklízeli obilí v nejoptimál­nější zralosti a ke sklizni vy­bírali porosty i z částí honů, se podařilo zachovat ‘potřebnou kvalitu sladovnických ječmenů i mlynářských pšenic, urče­ných pro lidskou výživu. největší zralost obilí. V závěru týdne tak bylo např. přesunuto třicet obilních mlátiček, aby pokosilo ozimý ječmen, který dozrál na větší výměře součas­ně. Nová organizace založená na každodenních operativních přesunech techniky se zatím osvědčuje. PRVNÍ ETAPA SKONČENA Dlouho očekávaný návrat let­ního počasí udělal včera radost zemědělcům ve většině okresů Středočeského kraje. Dvacet kombajnů vyjelo dopoledne do zrajících lánů ozimých a jar­ních ječmenů také na třech střediscích Státního statku v okrese Praha-východ. V Mni­­chovicích dokončovali kombaj­néři sklizeň ozimé řepky, která by dnes v celém statku měla být definitivně z polí svezena, stejně jako ozimý ječmen. Vlh­kost zrna se včera podle Infor­mací hlavního agronoma ing. Fr. Brabce, pohybovala okolo 20 procent a v odpoledních ho­dinách ještě o něco poklesla. Sklizeň obilovin však nadále probíhá ve ztížených podmín­kách, část porostů pšenic je poškozena mšicí, u některých e'jmenô konkrétně u Spartanů, byl zjištěn výskyt pa­dlí. INICIATIVA Z HANÉ Naplno se rozjely žně na se­verní Moravě. Ztíženým pod­mínkám letošní sklizně odpoví­dá také iniciativa a obětavost lidí. Přicházejí první konkrétní odpovědi na výzvu předsednic­tva severomoravského KV KSČ k zabezpečení letošních žní. Kombalny na výpomoc České B u d ě j o v i c e (jav) — Na dohodu o poskytnutí 390 samojízdnýcb mlátiček z jihočeského kraje již odcesto­valo 308 kombajnů. Poslední odjely ve středu na Kolínsko a Mladoboleslavsko. Ke splně­ní dohod zbývá 82 samojízd­­ných mlátiček na výjezd do Středočeského a Západočeské­­kraje. Mezi prvními se přihlásili ze­mědělci z JZD Československo­­-sovětského přátelství v Troub­­kách na Přerovsku, kteří chtějí sklizeň obilovin z plochy 778 hektarů ukončit za devět pra­covních dnů. V družstvu dělají laková opatření, aby sladovnic­ký ječmen byl sklizen v opti­mální vlhkosti a kvalitě a tím byly splněny smlouvy na jeho nákup v první jakostní třídě, DVĚ TŘETINY VE SKLADECH Počasí zemědělcům na Slo­vensku opět přeje, což využíva­jí na zrychlení žňových prací. V Západoslovenském kraji vstu­pují žně již do poslední dese­tiny a v ostatních dvou krajích se blíží k polovině. Do skladů nákupní organizace prodali ze­mědělci zatím 713198 tun obi­lí, což znamená 67,3 procenta z plánovaného úkolu. V Zápa­doslovenském kraji nakoupili do včerejška 81,7 procenta obi­lí, na středním Slovensku 32,6 procenta a ve Východosloven­ 3ském kraji 39,6 procenta. OTÁZKY PRO,,::.;,.. JANA KOZUBÍKA, ředitele KZS Brno • Také v Jihomoravském kraji nyní žně provázejí velmi ob­tížné podmínky, způsobené po­časím. Jaká je tu ve sklizni si­tuace? „K pátečnímu ránu jsme mě­li v kraji sklizeno obilí ze 106 320 hektarů, což odpovídá téměř 32 procentům úkolu. Za uplynulé tři dny zlepšeného počasí jíž sklizňový výkon všech mlátiček v kraji pře­kročil dvacet tisíc hektarů a je předpoklad sklízet denně ještě mnohem víc. Během pátku až neděle se do kraje vrátí zbý­vajících 121 sklízečích mláti­ček z kooperační výpomoci na Slovensku. Odtud u nás zno­vu výpomoc zatím oplácí 281 kombajnů a z jiných krajů ČSR sklízí 560 mlátiček.. Urychleně se nyní daří končit výmlat v jižní části kraje a odtud bez prodlení přesunujeme techniku do hanáckých okresů, • Část obilí je na Hané po­­lehlá a promoklá půda rovněž ztěžuje práci sklízečích mlá­tiček. Podaří se přesto ztrátám čelit? „Veškerá politicko-organizá­­torská práce v kraji k tomu směřuje. Snažíme se nyní sou­středit maximum techniky ha porosty, kterým již hrozí bez­prostřední ztráty. Pro každý hon musí být volen takový způsob sklizně, jaký vyžaduje okamžitý stav obilí. Např. pře­­zrálé obilí je zapotřebí sklízet časně ráno, ještě za rosy, a teprve později zas přejíždět na další plochy. Ztížené pod­mínky vyžadují také změny v seřízení kombajnů, při nichž by měli asistovat nejzkušeněj­ší kombajnéři. Hlavní prostře­dek, jak zabránit zbytečným ztrátám však spatřujeme v tom, že pojezdová rychlost mlátiček bude volena podle výnosu a skutečných podmínek na po­li. I když čas tlačí, překotný spěch není ku prospěchu. • Ani přes sebevětší obtížnost žní se nemůže zastavit také živočišná výroba. Jaké výsled­ky dosud v kraji má? „Hodnotili jsme je před ně­kolika dny na poradě s ředite­li okresních zemědělských správ. Středem pozornosti je nyní zejména výroba a nákup mléka. I když časový plán do konce druhé červencové deká­dy kraj překročil téměř o 14 a půl miliónu litrů, ukázal se ve srovnání se stejným obdo­bím loňska přece jen určitý pokles. Další asi způsobí vý­kyvy v zásobení stájí zeleným krmením v deštivém počasí. Ča­sový plán nákupu jatečně drů­beže k témuž datu kraj pře­kročil o 403 tuny, u vajec je překročení o více než 10 a půl miliónů kusů a u vepřového masa o 7227 tun. V nákupu jatečného skotu se však ča­sový plán zcela splnit nepo­dařilo. CinöJ i Největší astronomická událost letošního roku Slunce v roli Měsíce Moskva (čtk) — Hlavní astronomická událost letošního roku — úplné zatmění Slunce •— byla včera v SSSR v popředí zájmu nejen příslušných vědců a odborníků, ale i široké veřejnosti. tevizních společností, by^y v pá­­tek v činnosti od 5 hodin 43 minut do 7 hodin 29 minut místního času. Oblačné počasí sice zčásti překáželo pozorová­ní ojedinělého přírodního úka­zu, ale nadšenci vytrvali a byli odměněni nevšedním pohledem na Slunce „v roli Měsíce“. Tak totiž — ve tvaru známého mě­síčního srpku — po převážnou část zatmění Slunce vyhlíželo. Hlavní pozornost astronomů a ostatních odborníků však by­la soustředěna do pásu, odkud bylo možno pozorovat úplné za­tmění — od kavkazského čer­­nomořského pobřeží až k Ti­chému oceánu na sovětském Dálném východě. Spolu se so­větskými vědci sem přibyli í je­jich kolegové z dalších dvaceti zemí. Jeden z vědeckých týmů zaujal postavení na palubě spe­ciálního letadla. Setkání odborářů Praha (čtk) — Clen před­sednictva ÜV KSČ a předseda Ústřední rady odborů K. Hoff­mann se včera v Praze setkal s funkcionáři sovětských od­borů, kteří jsou na pozvání ÜRO v ČSSR. V průběhu sou­­družské besedy, které se zú­častnili předseda oblastní od­borové rady Gomel V. Leskov, předseda taškentské oblastní odborové rady A. Brailov a předseda oblastní odborové ra­dy v Komi I. Vorobjev, byly projednány některé aktuální o­­tázky týkající se činnosti so­větských a československých odborů a vzájemné spolupráce. V Moskvě, kde bylo možno sledovat zakrytí slunečního ko­touče Měsícem z více než dvou třetin (72 procent), směřovaly hloučky „pozorovatelů“ ještě za šera na vyvýšená místa, na ná­břeží řeky Moskvy, ale hlavně na Leninské hory. Odtud byl totiž pohled na vycházející, ale zároveň již žčásti zastíněné Slunce, jako na dlani. Tmavá skla, speciální brýle, nejrůznější dalekohledy, foto­aparáty, ale i technika sovětské televize a některých dalších te­ CHMELAŘI SE PRIPRAVUJ! NA SKLIZEŇ — Pracovníci Státního statku v Jesenicích na Rakovnic­ku, středisko pro výrobu chmele VOJ Hořesedly, pěstují letos chmel na 517 hektarech. Pro sklizeň připravují 27 česacích strojů a 14 sušáren. V těchto dnech mají již opraveno 26 česacích strojů, Na snímku: Opraváři Luboš Mráz a Josef. Brixa kontrolují vůli podávacích řetězů na dočesávači lCCH-1. (Foto ČTK]

Next