Zemědělské Noviny, duben 1983 (XXXIX/77-101)

1983-04-01 / No. 77

ROČNÍK XXXIX - CISLO 77 PRAHA, PÁTEK 1. DUBNA 1983 CENA 70 HAL ZmMäM noviny DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VV2IVY CSR Lesím pro zdraví %#íce než třiatřicet procent území CSR pokrývají lesy. Při ” schopnostech dřevní hmoty obnovovat se bychom jí tedy měli mít při rozumném hospodařeni stále dost. Les však není pouhým zdrojem suroviny. Vyrábí kyslík. Je regulátorem oběhu a přirozenou čistírnou vody. Zbavuje ovzduší prachu a do jisté míry exhalací. Je domovem zvěře. Slouží nám k oddychu. Snad pro to všechno jsme jeden z nejhezčích měsíců v roce, duben, věnovali právě lesu. Vždyť je to měsíc, kdy se les probouzí z dlouhého spánku do plné vegetace a na mýtinách se objevují milióny nových sazenic. V roce 1946, kdy má počátky Měsíc lesů, šlo opravdu spíš o připomenutí vyjmenovaných a ještě dalších funkcí lesa a práce lesníků. Dnes nám musí jít o víc. O ochranu lesa před člověkem. Plná třetina lesů je více či méně postihnuta exhalacemi, většinou oxidy síry z tepelných elektráren. Ve východní části Krušných hor odumřely stovky hektarů lesa. Na velké části našeho území mizejí jedle. Postiženy jsou Jizerské a Orlické hory a už také Je­seníky a Beskydy. Jistě nemůžeme okamžitě zastavit činnost tepelných elektrá­ren, zvlášť, když by nám to bylo jen částečně platné. Jako my posíláme oxidy síry ji tiam, z jiných zemí k nám také přicházejí. Hlavně však jsou tepelné elek­trárny pro nás zatím ne­nahraditelným zdrojem energie. Přesto však lesy v postižených oblastech musíme za chránit za jakoukoli cenu. Jejich úplná ztráta by byla v bu doucnosti nenahraditelná. Neosázené holiny podporují erozi a za několik let by ze svahů zmizela všechna půda. Narušený vod­ní režim a ztráta čisticích schopností lesa potom znamená ztrátu pitné vody a neregulovatelnost záplav. Připočteme-li obrovské kulturní ztráty, je jasné, že něco takového připustit nesmíme. Nezbývá tedy, než postižené oblasti osázet jakýmikoli stromy schopnými přežít. Ke slovu se dostává bříza a jeřáb, stromy, kte­ré byly až donedávna považovány za plevelné. Vzhledem k dobré úrodě semen buků a dubů v minulém roce počítáme také s jejich využitím. Vhodné typy jehličnatých dřevin hledáme v odpovídá jících podmínkách po celé planetě. Do postižených míst musíme prostě vysadit cokoli, co zabráni devastaci území. Pomáhá nám také chemie. Pamatujeme na opakovanou akci „Obaleč“, která zachránila milióny stromů. Také letos počítáme s chemickými postřiky proti obaleči, ploskohřbetce, pilatce a pí­­ďalee. Proti lýkožrautu, který by mohl napadnout kmeny popa dané při posledních kalamitách pomohou feromonové přípravky — nové biologické zbraně proti hmyzím škůdcům. Dnes ale musíme lesy chránit proti dalšímu ohroženi. Zvlášf po zpřísnění zákona na ochranu zemědělského půdního fondu řada investorů hledá půdu lesní. Pripomeňme například součas­nou snahu získat nejméně 250 hektarů lesní půdy v okolí Brna na stavbu autodromu. Dost necitelně si počínaj! také budovatelé sjezdovek, pro které dvacet hektarů lesa nic neznamená, ale zvlášť v ohrožených oblastech může být taková ztráta citelná. Lesů nám zatím spíš přibývalo, přesto si za současné situace žádný úbytek nemůžeme dovolit. Nezbývá, než takové snahy v zárodku potlačit, neboť lesní půda je stejně jako zemědělská nenahraditelným výrobním prostředkem. Máme Měsíc lesů. Oslavujeme v něm ěást naší živé přírody. Uvědomme si ale zároveň, že les nestačí jenom oslavovat, že potřebuje naši ochranu. Nejen v dubnu, kdy se začíná probouzet. Praha (mol) — Konec března byl bohatý na noční mra­zíky i srážky. Déšť na jedné straně potřebujeme, po loňském suchu je každý déšť stále dobrý, ale některé práce na polích jsou zpomaleny. Zelinářské jaro se opatrně rozbíhá První osivo a sazenice v půdě Platí to zejména pro setí a sázení zeleniny. Proti loňskému roku probíhají tyto práce tro­chu pomaleji. Zatím to však příliš nevadí, neboť zelináři se mohou na svou novou sezónu lépe připravit. H ZAČALI S VÝSADBOU Na Litoměřlcku se bude le­tos zelenina pěstovat ve specia­lizovaných podnicích na zá­kladní výměře 1720 hektarů. Po­časí zatím nedovolilo začít ve velkém výsadbu predpestované sadby. V Severofruktu Trávčice, který je na severu Čech jejím monopolním výrobcem, je při­pravena normální i balíčkova­ná sadba kedlubnů, květáku, kapusty, zelí a i dalších zele­nin. Nejvíc sadby odebrala Sempra Kadaň, a to salát pro pěstování ve sklenících. S vý­sadbou raných kedlubnů na po­le začali v tomto týdnu jako první v JZD Labe v Trávčicícb a o několik dnů později 1 druž­stevníci v JZD Polabský chme­lař v Polepech. V JZD Ohře v Bohušovicích se soustředili na setí 132 hektarů hrachem pro konzervárny a sušárnu Severo­fruktu, která také zpracuje prá­vě vysévanou naťovou petržel. Pro mrazírny je určen špenát vysévaný na 95 hektarech. Ve většině podniků počítají s tím, že naplno rozjedou sázení ze­leniny v prvních dnech dubna, když už budou méně hrozit noč­ní mrazíky. H CEKÁNI NA SLUNCE Mezi největší pěstitele zele­niny ve Středočeském kraji patří JZD Dobřichovice v okre­se Praha-západ. Jarní práce .se zde však ještě naplno neroze­běhly, protože půda je příliš vlhká. Zaseto je zatím 10 hek­tarů špenátu a pro výsev mrk­ve připravili půdu na 30 hek­tarech. Do konce týdne by chtěli zasít alesopíi 10 až 15 hektarů. Pokud jde o kvalitu osiva, spokojeni jsou s ní u ze­lí a špenátu. Problémy jsou ale s osivem mrkve, které má klí­čivost pouhých 67 procent, což způsobila loňská sucha. Proto si vypomohou a budou sít mr­kev také z předloňského osiva. ■ SAZENICE Z LEVNÉHO TEPLA Společný zemědělský podnik |ižní Morava se sídlem ve Vel­kých Bílovicích na Břeclavsku hodlá letos velkým i drobným pěstitelům zeleniny prodat 12 miliónů kusů sadby, především rajčat, papriky a celeru. Před­­pěstováyá ji oblastní výrobna SZP v Trvdonicich a využívá od­padního tepla kompresorové stanice tranzitního plynovodu. Letos se již z velkých zaskle­ných hangárů přestěhovalo na pole členských JZD 400 tisíc sazenic hlávkového salátu a ny­ní zde pikýrují dva milióny sa­zenic celeru. Z přímých výsevů bude mít spoiečný podnik pru členy k dispozicí také pět mi­liónů sazenic rajčat. Velmi vděčně přijali služby tvrdonie­­ké výrobny také zahrádkáři a záhumenkáři, kterým nyní Tvr­­doničtí expedují sto tisíc saze­­nic salátu a připravují také sto tisíc kedluben a stejné množ­ství květáku a raného zelí. Le­tos již plný provoz dosavadní­ho zařízení oblastní výrobny v Tvrdonicích znatelně ovlivní produkci zeleniny na Břeclav­sku a především kvalitní sad­bou pomůže odstranit naprostý nedostatek vhodných prostor k její produkci v družstvech, ne­hledě ani na značné energetic­ké úspory vznikající využitím odpadního tepla. ■ SPOLUPRÁCE PĚSTITELŮ V okrese Komárno je zelinář­ské jaro v plném proudu. Pěs­titelé Společného zemědělského podniku Dunajplod se sídlem v Hurbanove vysadili už na celé výměře kedlubny a konči vý­sadbu cibule. Začínají i s vý­sadbou papriky a průmyslo­vých rajčat. Z fóliovníků už sklí­zejí první úrodu. Z plánova­ných 1634 tun salátu sklidili čtvrtinu a rozbíhá se sklizeň ředkvičky. Většina salátu byla určena pro odběratele v ČSR. Pěstitele je třeba pochválit pře­devším za dobrou spolupráci. Např. JZD Marcelové poskytlo přebytečnou sadbu zelinářům v Dulovcích, JZD ve Srobárové po­mohlo okresu Galanta. Zelináři však nebyli spokojeni s kvali­tou osiva některých druhů ze­leniny. Týká se to zejména ci­bule, ale i' raného zelí a karot­ky. Např. z .osiva cibule byla jen polovina I. třídy. Potřebova­li by také více herbicidů. Zatím jich mají jen 20 procent poža­dovaného množství, jejich slova chvály však patří národnímu podniku Plastika Nitra, který je dostatečně zásobil potřebnými fóliemi. jednání odborářů Praha (čtk) — Rozvojem účinnosti ideově výchovné prá­ce odborů v ČSR se zabývá dvoudenní plenární schůze Čes­ké odborové rady. která včera začala v Praze. Zprávu před­sednictva ČOR k projednávané problematice přednesl její ta­jemník Milan Mráz. Zdůraznil, že rozvíjení výchovné a maso­vě politické práce ROH, větší účinnost jejího působení a zvý­šení výchovného vlivu veškeré odborové činnosti jsou v sou­časném období důležitým před­pokladem vysoké pracovní a společenské aktivity všech od­borářů, významným faktorem při zabezipečování závěrů X. všeodboroyého sjezdu. V JZD MIR V BRNE-TU RÁNECH se podlil vlče nel polovinou no celkové zemědělské výrobě družstva zelinářsko-květinářské stře­disko. Na 5,5 hektarech zasklené plochy zde pěstují řezané a hrn­kové květiny, orchideje, ale i rychlený salát, okurky, květák a kedlubny. Na snímku ing. Pavel Steiner seznamuje uénicl s ošetřo­váním pokojových květin. /Foto ČTK — l. Zehlj V PRAZE SE KONALA PORADA TAJEMNÍKŮ KV KSČ Nad úkoly státního plánu Praha (čtk) — Za účastí člena předsednictva a tajemní­ka ŰV KSČ M. Jakeše, kandidá­ta předsednictva a tajemníka ÜV KSČ J. Hamana a místo­předsedy vlády ČSSR a předse­dy Státní plánovací komise S. Potáče se uskutečnila v Praze celostátní porada tajemníků pro průmysl krajských výborů stra­ny a městských výborů strany v Praze a Bratislavě. Na poradě byly projednány poznatky z přístupu k rozpisu a plnění úkolů státního plánu roku 1983. Byla zdůrazněna nutnost ještě náročnějšího a odpovědnějšího přístupu k rov­noměrnému a plynulému za­bezpečování všech úkolů, za ia PRODÁME nákl. vůz S 706 MS 24 sklápěč, v dobrém téchn. stavu. T[J, Poděbradova ul., 283 22 Lysé nad I,., od 16 do 19 bod. (? 8396 H VYMĚNÍME 2 starší E 512 za E 301, UNHZ 500, obraceč OZ 4, prepravník Avia 30 SPO — ceno­vé vyrovnání. Státní statky Karl. Vary, OP, OZ 384 21 Toužím. C 8089 gg PRODÁME za zůstatkovou hod­notu tytu základní prostředky. 2 ks T-138, vysokozdvižný vozík, tahač RTTN S-70G na nálir. díly, KS-1,8 a KS-2,6 a SPS-152. JZD 30, výročí osvobození, Paračov, 387 52 Cehnlce. C 8186 0 KOUPÍME reversní skříň na HON-053, typové označení D-000, novou nebo starší — nutné potře bujeme. Sempra, o. z. 772 40 Olo­mouc, tel. 28 651, s. ing. Langr. C 8185 ■ PRODÁME Ihned bagr D 030 na podvozku T 111, 2 voz. Praga V3S sklápěč vana a zametači vůz P S5T — vše v dobrém techn. sta­vu. Sloučené JZD 687 54 Bánov, mech. stř., s. Loz, tel. 948 24. C 8175 H KOUPÍME nepoužitý nebo málo použitý dávkovací síül Minor. JZD Družba, 767 11 Kroměříž. C 8169 IR DODÁME ihned ze skladu ne­bo zašleme drahou laminátově vložky žlabu typ č. 989 o rozmě­rech 110X70 cm. Zemědělské po­třeby, 51611 Rychnov n. Kn., tel. 2251—3. C 8161 B PRODÁME 2 řezačky SP-152, nový sazeč Mars 6ř„ řezáčku E-066 a Š 706 MTV5. JZD 257 51 Bystřice, tel. 93 212. C 8145 ■ PRODÁME autobus Skoda RTO 706, r. v. 1959, pojízdný, zacho­valý, OTP do 30. 5. 1903. Tukový průmysl, k. p., Milo, 771 59 Olo­mouc, tel. 22 041, s. Zavřel. C 8143 H VYMĚNÍME nakladač HON 050 sa multikár M 25 sklápěč. Tech­nické služby 44101 Podbořany, tel. 615. C 8140 d PRODÁME nákladní automobil Š 706 MTS 24, r. v. 1978, rojme­­tadlo hnojiv RCW 5, EO 2621 A, Bělorns — hydraulické lžícové ry­padlo, kolový traktor U 650 DT, fixační klec na dobytek, dávko­vači stůl Minor, kotel RK 63 a pásový traktor DT 75. KOUPÍME sklápěcí autovleky 7 lun. JZD Ko- Kchovice, 674 01 Třebíč. C 8088 aktivní účasti pracujících, jako důležitého předpokladu pro za­jištění plánované dynamiky rozvoje národního hospodář­ství v letošním roce. Zvláště by­la zdůrazněna potřeba důsledně plnit úkoly pro export, rozšiřo­vat dodávky pro vnitřní trh a žabezpečovat včasné uvádění všech výrobních kapacit do proýozu. V popředí pozornosti byly otázky práce strany a hospo­dářských orgánů při zvyšování efektivnosti cestou snižování spotřéby surovin, materiálů, energie, kovů, širokého uplat­nění výsledků vědeckotechnic­kého rozvoje, inovací, zvyšová­ní kvality, lepšího využívání zá­kladních fondů, pracovní doby a upevňování disciplíny a po­řádku na všech úšecích, uplat­ňování zásad soustavy plánovi­­/ťeho řízení národního hospo­­zbytnost důsledné realizace usnesení výročních členských schůzí a konferencí strany i námětů a připomínek na nich přednesených. Velká pozornost byla rovněž věnována zabezpečení zásobo­vání národního hospodářství palivy a energií. U základny Greenham Common Na bílé tabuli je nápis „Buďte vítáni na vaketové základně USA. Velitel plukovník Robert Thomson“. Není sice jasné, komu je určena tato vojenská pohostinnost, ale obdobné tabule jsou všu­de u bran desítek amerických vojenských objektů v Británii. Tady ovšem, kde za tabulí a za devět mil dlouhým drátěným plotem jo základna Greenham Common, zní zvlášť nemístně. Události kolem této základny, kterou dnes zná celý svět, vyvolaly totiž značný rozmach protijaderného hnutí po celé zemi. Před půldruhým rokem přišly k této základne stovky žen, aby zatarasily cestu buldozerům a kopáčům, kteří tu měli připra­vit místo pro krídlaté rakety. Následoval první zásah policie, byly první zatčené. Tehdy se také asi třicet metrů od drá­těného plotu objevily první sta­ny. Od té doby policie několikrát stanové městečko rozbořila, de­sítky žen . byly odsouzeny k vě­zení, bylo vydáno mnoho soud­ních výnosů „o rušení klidu“, o „svévolném zabráni půdy“ atd. Na počátku letošního roku vydal londýnský soudce John­son za zavřenými dveřmi tzv. „příkazy k vystěhování“ 180 žen, což znamená, že jim hro­zí dva roky za mřížemi, kdyby se vrátily do stanového městeč­ka. A městské radě města New­bury, v jehož blízkosti základ­na leží, bylo nařízeno znovu zbořit stany, ale tentokrát už takříkajíc na zákonném pod­kladě. Když jsem přijel do Green­liam Common, viděl jsem stany stojící na starém místě, a kro­mě toho asi deset nových na druhé straně silnice, která ve­de přímo b tabuli s pozváním plukovníka Thomsona k návště­vě. Ženy se totiž přestěhovaly na pozemek, který nepatří měst­ským úřadům, nýbrž britskému ministerstvu dopravy. U ohně připravuje několik li­dí jednoduchou snídani. Opodál stojí děvče a dělá si skizzu té­to scény. Je to Ellen Smithová, studentka vysoké školy umělec­ké, začínající grafička. Ptám se jí, jaká je situace několik dní po rozsudku, který dernon­­strantky postavil mimo zákon. „My odtud neodejdeme, af úřady dělají, co chtějí. Přede­vším proto, že boj proti jader­né hrozbě pokládáme za otázku života a smrti, za svou nejvyš­­ší morální povinnost. Šli na nás s právními kličkami, dob­rá, i my se jich vynasnažíme využít. Ženy jmenované v soud­ním příkazu k vystěhování pře­šly na pozemek ministerstva dopravy a tak nenarušují literu zákona. A já a mé přítelkyně bydlíme ve starých stanech. Za­tím jsme příkaz k vystěhováni nedostaly a máme tedy právo zdržovat se na půdě městské rady.“ Ptám se, jak se k demonstru-' jícím chová místní obyvatelstvo. Ptám se úmyslně, protože proti nim byla nasazena nejen soud­ní, ale i propagandistická maši­nérie. Ve snaze'vyloudit u čte­nářů slzy, psaly např. žlufácké noviny o nutnosti přivést k ro­zumu rušitelky klidu, které opustily malé děti a začaly se zabývat politikou, ačkoliv jí vů­bec nerozumějí. „Nehledě na lži, které se o nás šíři, lidé chápou, že se sna­žíme život našich i jejich děti zachránit a jen- proto tu zůstá­váme. Osazenstvo tábora se ne­ustále obměňuje. Ženy, které mají doma děti, se po dvou třech dnech vracejí domů a za ně přijíždějí jiné. Dostáváme mnoho dopisů, po­vzbudivých, plných pochopení a sympatií. Docela chudí lidé nám posílají peníze a balíčky s potravinami. Ostatně nejlépe si můžete ověřit, jaký k nám mají vztah, takhle: postůjte chvíli a počítejte -— z deseti aut jedoucích po silnici nás de­vět zdraví zahoukáním. Ale hlavní je, že k nám přichází stále víc nových účastnic této nepřetržité protestní demon­strace.“ Nemluvila do větru. Příklad žen z Greenham Common vyvo­lal protesty a odpor i jinde ve Velké Británii, kde tiše narůstá americký jaderný potenciál. A vznešený cíl a odvaha anglic­kých bojovnic za mfr se setkává s širokým ohlasem. Nedávno například padesát labouristic­kých poslanců navrhlo ženy z Greenham Common za kolektiv­ního kandidáta Nobelovy ceny míru za rok 1983. Sergej VOLOVEC. tnndůnskV ZDravodai APN O pohybu jednotek UNITA s unesenými československými občany nejsou téměř žádné zprávy. Agentury vesměs soudí, že jednání o jejich osvobození budou velice obtížná. Praha — Předseda národní­ho výboru Dětského fondu OSN v NDR profesor Werner Ludwig v rozhovoru se zpravodajem ČTK v Berlíně prohlásil, že ve­řejnost NDR přijala zprávu o únosu československých obča­nů s rozhořčením. Zvláště to, že mezi unesenými je 21 dětí, což se příčí normám mezinárodní­ho práva, vyvolalo u obyvatel NDR hněv a odpor. Jménem výboru se W. Lud­wig obrátil na výkonného ře­ditele UNICEF Jamese P. Gran­­ta s naléhavou žádostí, aby vy­užil veškeré autority této or­ganizace a podnikl kroky k oka­mžitému propuštění všech čes­koslovenských občanů. Přepa­dení střediska Alto Catumbela je novým důkazem toho, že UNITA ohrožuje všechny, kdo účinně pomáhají angolskému li­du překonávat těžké koloniální dědictví. Bělehrad — Mluvčí sva­zového sekretariátu zahranič­ních věcí SFRJ Svetislav Vujo­­vič se včera též rozhodně vy­slovil proti únosu čs. občanů v Angole. V rozhovoru s novi­náři na pravidelné tiskové kon­ferenci v Bělehradě připomněl, Pietni akt Praha (čtk) — Při příleži­tosti 35. výročí úmrtí pražské­ho německého komunistického spisovatele a novináře Egona Erwina Kische položili včera k jeho hrobu na strašnickém hřbitově v Praze věnce minis­terstva kultury ČSR, Českoslo­venského a českého svazu no­vinářů, náměstek ministra kul­tury ČSR J. Beránek a místo­předseda ŮV ČSSN a předse­da ŰV ČSN J. Valenta. Rudými květy uctila Kischovu památku jménem ministra kultury a Sva­zu novinářů NDR také delegace velvyslanectví NDR v ČSSR v čele s velvyslancem H. Ziebar­­tem. počasí DNES: Ve východní polovině Cech a na Moravě většinou po­lojasnu, jiade oblačno až zata­ženo. Přes den přibývání oblač­nosti i na Moravě, místy déšť. Ranní teploty 4 až i st. C„ od­polední 9 až 12j slabý pro­měnlivý, na Moravě později ji­hovýchodní vítr. SOBOTA A NEDĚLE: Oblačno až zataženo, občas s přeháňka­mi, ojediněle bouřkami. Ranní teploty 6 až 2 st. C., odpolední 0 až 12, na jihovýchodě 14 st. Celsia. že Jugoslávie je zásadně proti všem formám terorismu, bez ohledu na motivy, jimiž se ob­jasňují jednotlivé akce. Označil únos za čin, který je v rozporu se základními normami mezi­národního jednání a poukázal na to, že jsou při něm ohroženy životy nevinných lidi, žen a do­konce i dětí. Odsuzuje tuto akci, která uka­zuje, že Angola se střetává se stále agresivnější politikou Ji­hoafrické republiky, jež vede nevyhlášenou válku proti nezú­častněné, svrchované a se SFRJ spřátelené zemi a již dva roky. okupuje značnou část angolské­ho území. Jako exponent a vy­konavatel této politiky stále vy­stupuje organizace UNITA. Dodal, že SFRf očekává, že účinnou akcí Mezinárodního lei věifého kříže a za podpory světové veřejností budou čs. ob­čané bezpodmínečně osvoboze­ni. Na podporu úsilí vlády ČSSR Osobní poselství G. Husáka angolskému prezidentovi Luanda (čtk) — Předseda Lidového hnutí za osvobození An­goly (MFLA) — Strany práce a prezident Angolské lidové repub­liky José Eduardo dos Santos přijal včera v Luandě náměstka mi­nistra zahraničních věcí ČSSR S. Svobodu. Čs. představitel předal angolskému prezidentovi osobní poselství generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR G. Husáka. NEPRETRŽITOU DEMONSTRACI protestují anglické ženy proti roz­místění amerických jaderných raket v Greenham Common. (Foto ČTK) k Inovace, čmeláka* Pro letecké obděláváni půdy se dobře osvědčila zemědělská letadla typu Z 37 Čmelák. Ino­vace tohoto letounu, která se o pražském Motorletu nyní usku­tečňuje, je zaměřena na další zvýšení jeho užitné hodnoty. Spočívá v podstatě v nahrazení stávajícího leteckého pístového motoru moderním turbovrtulo­vým motorem. Nový letoun une­se 1000 kg chemikálii místo ny­nějších GOO kg, zvýší se jeho pracovní rychlost až na 160 km za hodinu a účinná šíře zábě­ru o 25 procent, což umožní zvýšení hodinového výkonu le­tounu o 40 procent, sníží se hlučnost pohonné jednotky. Vývoj uvedené verze motoru pro zemědělské použiti má být podle plánu ukončen do konce roku 1985. Vzhledem k důleži­tosti tohoto úkolu zavazují se pracovníci n. p. Motorlet ke zkrácení stanoveného termínu o jeden rok. Na snímku: Kon­struktéři vývojového střediska Jindřich Beran (vlevo} a Ale­xandr Aišmann. /Foto ČTK — J. Vrabec j Přijetí u G. Husia Praha (čtk) — Generálnf tajemník ŰV KSČ a prezident ČSSR G. Husák přijal včera v Praze velvyslance SSSR v ČSSR A. Botvina. V srdečném a sou­­družském rozhovoru byly po­souzeny některé otázky spolu­práce mezi oběma bratrskými stranami a zeměmi. včera NA POLÍCH České Budějovice (jav) — Rozmoklý terén stále více ztě-. žuje práci zemědělců na polích Jihočeského kraje. Po pěkném vykročeni, kdy za minulý týden oseli jarinami téměř 14 tisíc hektarů, za první tři dny v tom­to týdnu to bylo poohých 330 hektarů. Z úkolů 84 432 hekta­rů jařin zbývá osít 68 procent ploch. Beroun (pet) — Ve Středo^ českém kraji jsou nejdále s Jar­ními pracemi zemědělci na Be­rounsku. Zbývá Jim dosít po-; sledních 10 procent jarního ječ­mene, bob už mají v půdě a setí jařin už ukončily čtyři ze­mědělské podniky — JZD Be­roun, Mořina, Zdice a Školní statek Hořovice.. Také brambor v řádcích přibylo, například na Nymbursku už mají přes polo­vinu plánované plochy zasáze­nu a JZD Lysá začalo včera sít cukrovku. Litoměřice (čtk) — Zeměděl­ci v Severočeském krajt začali sít cukrovku, kterou budou pěs­tovat na více než 12 tisících hektarech. Geneticky jednoklíč­­kové osivo bude na 44 procen­tech ploch. Na prvních zhruba 50 hektarech zapravili osivo cukrovky do Důdy družstevníci v Polepech a Bohušovicích na Lítoměřicku. Z REPORTÉROVA BLOKU Odložený start Jen zvolna se vynořovala z ran­ní mlhy podřipská krajina. Ani sám ,velebný Ríp se po ránu ne­chtěl ukázat. Komu by se chtělo vstávat do toho mrazivého chla­du? „Budeme muset počkat, až se to rozpadne," řekl mladý agro­nom ing. Zbyněk Blažek z JZD Peruc z okresu Louny. Čekali jsme s ním na letoun Slovairu s pilotem Šlupným, který slíbil tenhle den peruckému družstvu přihnojovat. Bodejť, to ví i laik, že s lehounkým letadýl­kem nejde létat v mlze. Tak jsme si zatím povídali. „Potrebujeme regeneračně při­hnojit 600 ha honů cukrovky." pokračoval inženýr Blažek. „To prakticky udělá za tři dny -když bude počasí, Jestli se nám lo vyplatí? Pravda, ani tahle služba není právě levná, loni nás stála přes 50 0Ö0 korun, ale rozhodně se vyplatí. Ušetří se nafta, pole zůstanou zkypřená, jak jsme je připravili." Ještě minulý týden jim tu na­padl sníh. Ale pole jsou připra­vena. Ještě přihnojit, a všechny secí stroje se rozběhnou. Ovšem, bolest nejen Peruckých: ještě ne­mají jednoklíčkovou sadbu zhrur ba na 450 ha cukrovky! Cukrovka si vyžaduje nějakou péči. Komplexní racionalizační bri­gáda, kterou agronom ing. Bla­žek vede, patří k těm vybraným z 18 zemědělských podniků v Če­chách, které se zavázaly letos do­cílit výnosu 7-8 tun polarizační­ho cukru z hektaru. „Na pukrovku nemůžete pustit každého. Máme vybrané specia­­listy-traktoristy na tyhle práce. Jsou to ohromně šikovní lidé. Od­bornici. Když je potřeba, jezdí od rána do večera, ani s traktoru neslezou. Rychlostí 6 km v hodi­ně, přesně rovně, žádné cik cak; jo, to musí být páni řidiči... Ví­tězslav Dragoun, Oldřich Bečvář, František Marek a Zdeněk Plíva. Anebo Miroslav Hodek s Václa­vem Robkem nebo Rudolf Rybi­na s Čestmírem Vrabcem. To jsou chlapi, kteří jsou na prvých mís­tech v soutěži traktoristu v kraji. Předloni byli první v celé ČSR.“ Povídali jsme si i s předsedou C V KSČ a ekonomem. JZD Pe­ruc loni splnilo všechny své úko­ly přes 100 %■ S pracujícími ne­jsou žádné potíže, dělají ve svém družstvu rádi, o čemž svědčí sku­tečnost, že neznají fluktuaci. Po­tíže jsou jen se stroji, jako všu­de. S náhradními díly, s tím, že například servis pro Škodovky jim byl určen až v Prunéřově u -Kadaně, že by do těžké řepařské půdy potřebovali výkonnější trak­tory, že si musí sami vyrábět brá­ny a pluhy apod. Ale Peručtí ne-­­fňukají. „Tak můžeme vyjet za letad­lem." míní agronom, když slunce hodilo hrsti zlata do poli. Budete muset změnit program,* oznamuje však zvenku přicháze-’ jící muž: „Je tam silný vítr a pi­lot musel odletět." Vichr clou­mal i s námi a byl zatraceně stu­dený. Václav KRAUS Bílá a bez pentií Cestou do prodejny Krásné jizby na Národní třídě o Praze jsem minul několik pouličních prodavačů. Nabízeli spletence hnědého proulí s papírovými pentlemi na konci. „Jaká konkurence?" směje se Antonín Bernard, mistr lidové umělecké výroby, který v Krás­né jizbě předvádí pletení pra­vých velikonočních pomlázek. „Vždyt to nařezali z obyčejné vrby. A pentle mají dávat až děvčata, když je chlapci vypla- , tí.“ Vytahuje proutí z košíkář­ské vrby a namáčí je v dětské vaničce. Prohlížím sl hotové pomlázky. Jsou lehoučké a dob­ře sedí v ruce. „Proutí se musí nařezat, když v něm začne proudit míza. Po­tom se namáčí, loupe, suší, až vypadá takhle," bere pár bílých šlahounů a omotává kolem nich dřevěný . plátek. Rukověť je ho­tova. „Když jsem před léty praco­val v Bratislavě, kdosi mě po­žádal, abych mu udělal pomláz­ku. Nikdo z naši dílny to ne­uměl, a tak nás to naučila do­movnice," vypráví Antonín Ber­nard. „Košíkáře dělám celý ži­vot, teď je mi dvaasedmdesát. Říkáte, že na to nevypadám Víte, já Ilju na jižní Moravě, a to víno možná dělá svoje,“ oěl se smějí a prsty navyklými pohyby pletou. „Kdepak uměni, to je řemeslo. Já už na to ani nemusím myslet,“ říká. Pozoruje ho malý Tomáš. Po­mlázka putuje do jeho ruky, v druhé má maminku. Vycházejí na ulici. „Počkej v pondělí,“ po­vídá kluk a bílé proutí opisuje kruhy nad špinavým chodní­kem, mezi tramvajemi a auty, iMh

Next