Zemědělské Noviny, červen 1983 (XXXIX/127-152)

1983-06-01 / No. 127

j DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VY2IVY CSR V * » ~ ROČNÍK XXXIX - ČÍSLO 127 PRAHA, STŘEDA 1. ČERVNA 1983 CENA 50 HALí /československé děti se svými vrstevníky v jiných zemích slaví ^ dnes svůj svátek. Ty naše mohou oslavit první červen v radosti a pohodě. Žádné z nich netrpí hladem ani nouzí, nechodí v roz­trhaných šatech a děravých botách a je-li náhodou nemocné, ne­musí mít strach, že táta s mámou nehodou mít dost peněz na lékaře či léky. Na československé děti se samozřejmě můžeme podívat i očima statistiků. Ti sečetli, že například v roce 1981 měly ty nejmenší k dispozici 115 tisíc míst ve 2756 jeslích. V 11 283 mateřských školách bylo zase v minulém školním roce umístěno víc jak 707 tisíc dětí, což je téměř dvakrát tolik než na počátku sedmdesátých let Není jistě zapotřebí uvádět další číselné údaje, chceme-li konstatovat, že pokud jde o materiální zabezpečení dětí, je socialistická společnost štědrá a velkorysá. To nejdůležitější — totiž materiální zázemí — naše děti pro svůj všestranný rozvoj tedy nepochybně mají. Je to ovšem s nimi jako s těmi mladými stromky — jen půda, živiny a vláha v ní ke zdárnému růstu nestačí. Zapotřebí je I vhodného klimatu a včas i na správném místě přiložené ruky sadařovy. Pokud jde o děti — z těch mohou vyrůst opravdoví lidé jen ve vhodném rodinném a společenském prostředí, a za cílevědomého výchov­ného působení na i i i / c ně. Po stránce od­jako mladé stromky — lidní výzbroj ško­la. Vytváří jejich hodnotový systém a morální měřítka — a tak vlastně v podstatné míře formuje charaktery dětí, jejich před­stavy o životě, vztah k jiným lidem a ke společnosti vůbec. jistě by nám ubyly mnohé starosti, kdyby — řečeno obrazně — školní lavice nikdy neopustily, jenomže děti vyrůstají v rodinách, přicházejí mezi kamarády — prostě do nejrůznějších prostředí, jež vnímavě pozorují a učí se z nich. A někdy — buďme upřímní — si právě mimo školu osvojují značně pochybný hodnotový a mravní systém. Ve škole je za výbornou práci jednička, za špatnou pětka nebo propadnutí. Když někdo odcizí spolužákovi kružítko, je za to zá­pis do žákovské knížky, a když — dejme tomu — hodinky, tak dvojka z chování anebo ještě přísnější trest. Tak a podobně to chodí dlouhá léta základní školy, podle „pravidel hry“, z nichž neexistují výjimky. Proto přejdou dětem do krve, zdají se jim naprosto přirozená a správná. Dítě předpokládá, že co ho uč! škola, učí ho pro život. Pak si ale jednou všimne, že třeba strýc je třikrát týdně doma z práce už ve dvě, zatímco má pracovat do půl čtvrté. Anebo si uvědomí, že si maluje na kancelářský papír, který maminka nekupuje v pa­pírnictví, nýbrž nosí ze zaměstnáni, či že topí doma naftou, kte­rou táta „ušetří“ při jízdách s družstevním náklaďákem. V tako­vých a podobných případech — mají tisíce podob a je jich plno všude kolem nás — pak dítě nutně dospěje k jedinému závěru: V životě je to jinak než ve škole, a když je člověk šikovný a ví jak na to, projde mu beztrestně lecjaká špatnost. Dojde-li k takovémuto poznání už mladý, ještě ohebný prou­tek, je pokřiven pro celý život. Přitom morální rozklad mohou u dítěte působit i zcela banální a — žel — všední skutečnosti. Dítě třeba klopýtá půl roku po chodníku, který kdosi rozkopal a neuvedl do pořádku. Každou sobotu jezdí vlakem k babičce — vlakem, který je pokaždé špinavý. Když ho maminka pošle do obchodu, je tam zpravidla fronta a za pultem trvale nasupená prodavačka. Nemělo by to tak být, ale z nějakých příčin to tak je — řekne si dítě. Pokud alespoň tohle ještě dokáže rozpoznat, je to dobré. Mnohem horší situace ovšem nastane, když věci ne­správné a nenormálni přestane dítě registrovat, poněvadž se mu bž jeví jako normální. Chyby a špatnosti okolí se pro něho po­stupně stávají normou. „Mladí lidé mají velmi přísná měřítka na to, co je dobré a co špatné, jsou zvlášf citliví na nesoulad slov a činů, hluboce se jich dotýká nedůslednost, formalismus, bezzásadovost a pokry­tectví,“ připomněl v březnu 1980 na 15. zasedání ŰV KSČ Vasil Bifak. My, dospělí, bychom si to měli brát trvale k srdci. A hlav­ně se snažit, abychom svým chováním a jednáním vštěpovali na­šim dětem takuvá morálně hodnotová měřítka,' která by jim po­mohla vyrůst v plnohodnotné lidi, v osobnosti socialistické éry. Jar o měřice nad Rokytnou (haj — Na slavnost ním celoodborovém aktivu VHJ Osevy uspořádaném včera v Ja romSřicích nad Rokytnou se sešlo přes 100 nejlepšxch pra covníků podniků a ústavů této výrobně hospodářské jednotky Společně za účasti zástupce stranických, vládních a odboro vých orgánů zhodnotili výsledky dosažené ve šlechtěni novýcl odrůd i výrobě osiv. Zároveň poukázali na rezervy, které chtě jí v nejbližšx době využít, aby dále zlepšili své služby vůč zemědělským podnikům. Dosažené cíle a záměry šlechtitelů a semenářů Základ pro dobré výnosy Generální ředitel Osevy íng. J. Veselský ve svém vystoupení mimo jiné zdůraznil nezastupi­telnou úlohu, kterou má Ose­­va při zabezpečování dalšího rozvoje rostlinné výroby. Organizace mé přímou odpo­vědnost nejen za. tvorbu no­vých výkonných odrůd a záso­bování družstev, státních stat­ků a dalších pěstitelů biologic­ky hodnotnými osivy a sadbou, ale současně i za široké využi­tí nejnovějších vědecko-technic­­kých poznatků v praxi. S VÝKONNÉ ODRODY PRO PRAXI Vizitkou dobré práce našich šlechtitelů je 74 nových odrůd plodin a 36 odrůd zahradních plodin, povolených za posled­ních 6 let. Je mezi nimi napří­klad 23 nových výkonných od­růd obilovin, 12 odrůd trav a jetelů, 10 odrůd luskovin, 9 od­růd kukuřice, 3 odrůdy olejnín a další. Přesto, že za toto ob­dobí bylo vyšlechtěno a povo­leno 7 odrůd brambor, 2 odrů­dy krmné řepy a 1 odrůda cu­krovky, stále ještě není sorti­ment těchto okopanin na tako­vé úrovni, jak praxe potřebuje. Proto vyšlechtění dalších vý­konných odrůd těchto plodin, vhodných pro velkovýrobu, zů­stává jedním ze stěžejních úko­lů, na který je přednostně sou­středěna pozornost Osevy. Ne­malé záměry a cíle mají vý­zkumníci a šlechtitelé také v oblasti dalšího vzestupu našeho obilnářství, pícninářství na or­ně půdě a ve výrobě luskovin, aby přispěli k plnění bílkovin­ného programu. ■ POZORNOST Úzkoprofilovým osivům Výroba osiv a sadby je v sou­časné době již na tak vysoké úrovní, že u hlavních plodin je zabezpečena lOOprocentní ob­měna uznaných osiv a nejméně 65procentní obměna uznané sadby brambor, z toho raných odrůd na 100 procent. Přetrvá­vají však problémy ve výrobě osiva semenných, okopanin, je­telovin a některých trav, kte­ré jsou dôležitými komponenty do kvalitních travních směsí. Pro zlepšení situace í v této oblasti semenářství se hledají různé cesty včetně množení těchto osiv v příhodnějších podmínkách v zahraničí, pře­devším ve státech RVHP. Uvažu­je se i o vyšší hmotné zaintere­sovanosti našich množíte! ů těchto nedostatkových druhů osiv, aby se pro ně jejich vý­roba stala přitažlivější a věno­vali jí větší pozornost a péči. Zanedbatelné nejsou ani vý­sledky, které dosahují podniky Osevy na celkové 1 výměře 105 tisíc ha zemědělské půdy, z to­ho 92 000 hektarů orné půdy. Mimo jiné o tom svědčí loňský průměrný hektarový výnos obi­lovin 4,46 tuny a překročení plánované výroby brambor, cukrovky i krmných plodin. Při tom je značná pozornost věnována i tomu, aby se po­stupně na polích i ve stájích snižovaly vstupy do výroby, rychle se uplatňovala účelná úsporná opatření a využily se všechny vnitřní rezervy, které v podnicích Osevy jsou. ■ OCENĚNÍ NEJLEPŠÍCH Součástí programu celoodbo­­rového aktivu bylo předání Čestných uznání vlády ČSSR a ÜRO Osevě, Krajskému seme­­nářskému podniku Brno a dal­ším kolektivům jednotlivých podniků a ústavů VH] Osevy. Dále bylo předáno 51 resort­ních vyznamenání vynikajícím pracovníkům ministerstva ze­mědělství a výživy CSR, nejlep­ším pracovníkům z generální­ho ředitelství, krajských seme­­nářských podniků, ských státních statků semenář­­a vý­zkumných p šlechtitelských ústavů. Odměněni byli také ví­tězové 14 výrobkových soutěže­ní. V 7 z nich sel na prvním místě umístil Krajský semenář­­ský podnik Choceň. Mezi vítězi nechyběl ani Ověřovací seme­nársky státní statek Bezno, který mimo jiné získal první místo v soutěži o maximální produkcí cukru z jednotky plo­chy a druhé místo v soutěží o maximální tržní produkci mlé­ka. Jménem všech vyznamena­ných poděkoval za ocenění prá­ce F. Kučírek z Osevy, projek­tového ústavu Havlíčkův Brod, kterému^ ministr zemědělství a výživy ČSR a Český výbor od­borového svazu pracovníků v zemědělství propůjčil čestný název Průkopník socialistické práce. V závěru jednání blahopřál všem vyznamenaným tajemník Českého výboru odborového svazu pracovníků v zeměděl­ství M. Malý. Ocenil dovednost a iniciativu všech pracovníků VHJ Osevy, která se mimo jiné podílí i na položení dobrého základu k letošní úrodě. I STAV POLNÍCH JARNÍCH PRACÍ K 30. 5. 1983 (V PROCENTECH) K dyž byl před čtyřiadvaceti roky vyhlášen červen jako Měsíc myslivosti, šlo především o připomenutí vztahu člověka k lovné zvěři. Už ale asi deset let hovoříme o Měsíci myslivosti a ochrany přírody. Důvod je jas­ný — některých druhů lovné zvěře ubývá tak, jak se k hor­šímu mění příroda kolem nás. Civilizační faktory totiž nemají pouze pozitivní vliv na rozvoj i.f ” >, >S Z toho = „ Z toho Kraj «X " .5 2 2 1 o S Seno Senáž • « o Seno Sena. 15 5* í 53 ® «Sh OJ J C/D — O c/ifljo středočeský 57,8 22,5 17,6 26,9 8,7 5,1 28,1 Jihočeský — 29,5 27,9 30,5 14 2,9 27,3 Západočeský — 9,7 o,9 9,5 3,6 0,5 - 8,2 Severočeský 68,1 21,3 10,6 12,5 18,9 36,4 4,1 Východočeský 41,5 21,0 7,8 21,1 17,3 2,9 41,0 jihomoravský 89,3 3:1,6 41,4 28,6 11,8 11,4 13,3 Severomorav. 80,7 i,5,Q 41,1 29,9 17,9 11,7 18,1 CSR celkem 76,6 24,9 29,5 20.5 12,9 7,7 22,9 V DĚTECH IE ŽIVOT VĚČNÝ. Co v máji dokvetlo, zůstává dědic­tvím červnu, měsíci nezralých plodů. A červen právě dnes ote­vírá bránu smíchem i pláčem nejmilejším, všemi hlásky, hlasy i halasy dětí. Život je jako strom, jak ušlechtilá jabloň, pevně drtící a chovající svá dnes ještě malá jablíčka, zráním slibující naplněnou budoucnost. V dětech je život věčný, ony jsou vždycky hlavním odkazem i pamětí generací. Nebylo vždycky všem dětem dopřáno, aby měly v dospělosti na svá léta nejmladší jen krásné vzpomínky. Po věčné časy bu­dou žalovat děti lidické i terezínské, lejich příběh neměl štast­­ný konec, byla jim odepřena klidná probuzení do nového dne. Byly doby, kdy nejen v pohádkách vládli zlí čarodějové, kteří se opovážili vstoupit i do světa dětských her. Tam by už nikdy neměli nalézt místo ani čas pro své hry s ohněm... Děti patří nám všem, všechny děti, které vidíme vyrůstat, jsou naše —- blonďaté i tmavovlasé, poslušné nebo umíněné, tiché, mírné či s raráškem v těle. Oslaví svůj dnešní svátek hrou, a písničkou pošlou pozdrav svým malým kamarádům do celého světa. Každý jejich den by měl být takový, už provždycky. Svět, ve kterém my všichni žijeme, necht je jako zdravý, pevný strom, jehož haluze mají dost síly pro stvoření a udržení i mnoha ži­votů příštích. Ipod — foto B. NOUZAj t SOUSTRASTNÝ TELEGRAM ÚV KSČ Památce neohroženého bojovníka ní Praha (čtk) — Üstred­­výbor KSČ zaslal ústřednímu výboru KSSS k úmrtí člena politického byra ŰV KSSS a předsedy výboru stranické kontro­ly při ÜV KSSS A. Pelše­­ho soustrastný telegram tohoto znění: Drazí soudruzi, s velkým pohnutím jsme při­jali zprávu o úmrtí významné­ho představitele Komunistické strany Sovětského svazu a so­větského státu, člena politické­ho byra ŰV KSSS a předsedy výboru stranické kontroly při ÜV KSSS, dvojnásobného ’hrdi­ny socialistické práce SSSR, soudruha A. Pelšeho. V opobě soudruha Pelšeho ztrácí komunistická strana So­větského svazu a sovětský lid neohroženého bojovníka, velké­ho vlastence a internaclonalls­­tu, který celý svůj život zasvě­til uskutečňování Ideálů Velké­ho října, boji za vítězství věcí socialismu, míru a pokroku. Spolu s vámi, drazí soudruzi, sdílejí zármutek i českoslovenští komunisté a pracující lid naší země, který si vážil soudruha Pelšeho jako svého velkého pří­tele. Záslužná a plodná práce A. Pelšeho při upevňování čs.-sovětského přátelství a roz­voji všestranné spolupráce me­zi našimi bratrskými komunis­tickými stranami a zeměmi by­la (jš&Saa vysokým českoslo­venským vyznamenáním — Řá­dem Klementa Gottwalda. Jméno soudruha Pelšeho zůstane na­vždy v srdcích a myslích čes­koslovenských národů. Čest jeho nehynoucí památce! NADCHÁZEJÍCÍ DNY JSOU KLÍČEM KE KVALITĚ jpjfáfc ^i«j| LjfcJol JUIJ.O lícilyíiuU.L1 pdlL Červen muže naplno vonět senem Blahopřání Deště vegetaci prospěly • Obnovit předchozí tempo a neztratit předstih • Začíná píc­­ninářský vrchoí • Zvýšenou pozornost při ochraně proti chorobám a škůdcům • Za­číná sklizeň raných brambor Praha (buk) — Jak vyplývá z předpovědi meteorologů pro červen, bude slunečno a dešťové přeháňky jen ojedinělé, takže je předpoklad, aby ty příští dny byly vůní sena doslova provo­něny. Jak na včerejší besedě se zemědělskými novináři uvedl re difel odboru zemědělské výroby MZVž ČSR ing. Z. Šafařík, je In žádoucí zejména proto, že letošní vegetace nabízí mimořádně dob­rou úrodu. Navíc i proto, že květnové deště, až na málo výjimek, většině porostů pícnin, obilovin, cukrovky, brambor, i zelenině a dalším plodinám prospěly. Zvláště pak na Moravě. Jak vyplývá z přehledu hlav­ních prací k 30. květnu, trvá proti minulému roku dokonce zřetelný předstih, kterýže žá­doucí nejen udržet, ale obnove­ním počátečního tempa ještě zvětšit. ZAČÍNA ŠPIČKA Podle ing. Z. Šafaříka bude příštích čtrnáct dnů rozhodují­cím obdobím pro kvalitu ob­jemného krmivá. Vyplývá to i z toho, že zatím se vlivem deš­ťů více senážovalo. Třeba u ví­celetých pícnin je stav takový, že je jich sklizeno v ČSR zhru­ba 72 tisíc, hektarů, přičemž bylo získáno z 25 tisíc hektarů seno, ze 32 tisíc ha senáž a ko­lem 56 tisíc tun horkovzduš­ných-úsušků. U víceletých píc­nin se dosahuje v průměru 4,5 až 5 tun sena z hektaru. Dob­rá je úroda i z luk a v obou případech mají možnost všude, kde rychle a dobře sklidí prv­ní seč, získat množství i kva­litu z druhé seče. Vláha je to­ho zárukou. Důležité ovšem je. aby se dávala maximální před­nost senu a tam, kde budou se­­nážovat, je žádoucí, aby byla dodržována metodika, protože jde o kvalitu. Pokud jde o kon­zervační přípravky, je jich za­jištěno dost. Zlepšujícího se počasí je ovšem potřeba využít k maxi­málnímu nasazení veškeré sklizňové techniky a k organi­zování prodloužených a dru­hých směn. Včerejší tiskové besedy se zúčastnil také F. Grepl z kon­cernové obchodní organizace Agrozet Brno. Řekl, že pro sklí­zeči stroje tuzemské výroby je už letos podstatně lepší situa­ce i u prstů a žabek. Operativ­ně, pokud možno vždy do dru­hého dne od ohlášení požadav­ků, budou tyto, ale i některé (Pokračování na str. 4.) PĚTINU PRACUJÍCÍCH V ZEMĚDĚLSTVÍ TVOŘÍ MLÁDEŽ S vázák y je viděl Praha (la) -- Mlad> lidé ve věku od 15 do 30 let, jak vyply­nulo ze včerejší tiskuvé besedy s pracovníky ústředního výboru Svazu družstevních rolníků, tvoří více než pětinu všech pracují­cích zemědělských podniků v ČSSR. z nich co nejrychleji zapojil do nového kolektivu. Dík hejrůznějšlm soutěžím a hnutím, pořádaným především SSM ve spolupráci se SDR, se výraznou měrou podílí na širo­kém uplatňování vědeckotech­nických poznatků v praxi, od-' halování rezerv ve spotřebě krmív, ladem ležících pozemků, pohonných hmot, materiálů atd. .Právě problémům mladé gene­race byla věnována i nedávná zasedání ústředních orgánů SDR a v nejbližších dnech budou podrobněji přijaté usnesení roz­pracovávat plenární zasedání o­­kresních výborů svazu. Tady se bude podrobně hovořit i o kon­krétní pomoci novým nastupu­jícím vysokoškolákům či stře­doškolákům, aby se každý Pomoci v tom by jim mělo nejen představenstvo družstva, nejlepší pracovníci, do jejichž péče mají být převážně svěřo­váni, ale i svazácké organiza­ce. Tady jsou však obrovské re­zervy, protože ty zatím pracují jen v 973 družstvech z 1703, která jsou v ČSSR. Novinářům se včera dostalo informací í o kulturním a spor­tovním vyžití zemědělců, ale i o nové sekačce na trávu. Je­jím výrobcem je DIA Jevíčko a prvních zhruba 1000 kusů by se mělo objevit na trhu ještě' před druhou letošní sklizní pícnin. V NOVÉM BYDŽOVĚ, v závodě Průmyslu mléčné výživy, tým místních pracovníků se snaží nejen vymýšlet, ale dobré ná­pady at k úspoře materiálu, elektrické energie, suroviny, či snížení pracnosti hned uplat­ňuje. Viděli jste například, aby se někde mléko pro velkospotře­­bitele neplnilo do konví, ale do nevratných obalů z plastu? Celkem ne příliš náročný a slo­žitý zásah do zařízení plnicího automatu, navíc trochu širší pás plastiku a dvanáctilltrovtj pytel mléka byl naplněn. Ušet­ři se čas nutný na vymytí kon­vi, manipulace je snazší a hy­giena stoprocentní. Odpadlo zbytečné „handrkovaní“ mléka­řů o konve, které se na své každodenní poutí sem tam ztrá­cely. Na snímku je Marie Ha­luzová pří plnění mléka do vel­­kospotřebitelského balení. Den­ně se z bydžovské mlékárny přepravuje 120 plastických pyt­lů s mlékem. Při pohledu na další náš sní­mek si řeknete\ zcela běžná věc, plnění joookoktajlu — 5500 až 6000 litrů za směnu. Ve spojitosti se zlepšovatel­­ským hnutím však nemáme na mysli jakékoliv technické vy­lepšení automatu z Blanických strojíren ve Vlašimi — linky BTK-10 — ale jde o připravo­vanou recepturu nového výrob­ku, který bychom měli okusit již letos na podzim. Bude jím elvit obohacený vitamíny sku­piny B. V této kombinaci vita­minů s acidofilním mlékem má nápoj preventivní účinky proti u nás častým onemocněním chřipkového charakteru. Z hle­diska zdravotního se jedná o zdařilý inovovaný výrobek. O tom, že práce v závodech mlékárenského průmyslu je především tfoménou žen, jako v celém potravinářství, svědčí i pohled do další haly bydíov­­ského provozu. Tam také před léty z Chotěbořských strojíren putoval první kontinuální zmá­selňovač světových parametrů, na němž se za hodinu vyrobí 1500 kg másla. Od bydžov­­ských techniků slyšíme slova • chvály na chotěbořské strojaře. Zařízeni i po několikaletém provozu pracuje přesně. Při ja­kékoliv sebemenší závadě servisní služba výrobce zaru­čuje okamžitou nápravu. V tom­to případě lze tedy hovořit ne­jen o nápaditosti Chotěboř­ských — patrné na detailních technických záběrech — ale i o jejich příkladné spolupráci s potravináři, což nelze bohužel tvrdit o všech pracovištích stro­jírenského průmyslu, zvláště pokud jde o servis. E. LINKOVÁ, joto /. VLASÁK Praha (čtk) — Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal bla­hopřejný vi Tuniské telegram prezidento­republiky Habíbu Burgibovi při příležitosti stát­ního svátku jeho země. Při stejné příležitosti blaho­přál předseda vlády ČSSR Lu­bomír Štrougal předsedovi vlá­dy Tuniské republiky Muhamma­­du Mzalímu. POČASÍ DNES: Skoro jasno až polo­jasno, odpoledne v západních Cechách ojediněle bouřky. Ran­ní teploty 11 až 8, denní 24 až 27 st. C., jihovýchodní vítr 3 až 6 m/s. Ve čtvrtek vychází Slunce ve 4.56 a zapadá ve 21.01 hodin, Měsíc vychází v 1.33 a zapadá v 10.43 hodin. Nejen měsíc společnosti, ale také vlivy ne­gativní. A ne vždy můžeme všechno svádět na nutnost pod­řídit přírodu zájmům člověka. Pod koly automobilů „padne“ ročně na 40 tisíc zajíců. Jediný traktorista, jde-li mu pouze o hektary, dokáže za rok zabít na čtyřicet zajíců - a koroptví. Spoustu zvěře otrávíme přemí­rou hnojív a ochranných pro­středků, melioracemi tam, kde nejsou nutné, klučením remíz­ků, místy zbytečným scelová­­ním honů a dalšími přírodě, a tedy 1 člověku neprospěšnými zásahy. Z těchto důvodů už nemůže­me v červnu pouze oslavovat myslivost, vzpomínat na to, že členové Českého mysliveckého svazu ročně odpracují skoro šest miliónů hodin pro společ­nost, vysadí 700 tisíc kuřat ba­žantů, sklidí téměř 12,7 tisíce tun sena. V červnu si musíme spíš připomenout, že lovná zvěř je součástí přírody a chceme-lí ji mít, musíme chránit přírodu jako takovou. A jistěže ne pou­ze v červnu. (mol) Sympozium v Brně Brno (jnč) — V brněnském hotelu International začalo vče­ra mezinárodní sympozium. „Změny půdního prostředí ve vztahu k intenzifikačním fakto­rům“, kterého se kromě našich účastní přední světoví odborni­ci, Posláním sympozia, uspořá­daného lečnosti ČUv zemědělské spo­ČSVTS za spolupráce výzkumných ústavů z Prahy-Ru­­zyně a Hrušovan u Brna, Vyso­ké školy zemědělské v Brně a dalších institucí, je projednat problematiku vlivu různých způsobů zpracování půdy, in­tenzity hnojení, mechanizace, závlah a soustav hospodaření na hlavní půdní vlastnosti. Pří­tomnost odborníků ze Sovětské­ho svazu, Bulharska, Rumunska, Švédská, Nizozemí a dalších vy­tváří možnost široké výměny názorů na závažné otázky sou­časně chemizace a mechaniza­ce při další Intenzifikaci rost­linné výroby ve vztahu k půd­nímu prostředí. Z REPORTÉROVA BLOKU Technika i lidé na Vysočině Slunce jako by chtělo zůstat na obloze o chvíli déle, aby zapla­tilo daň za deště z minulých dnů, aby umožnilo zemědělcům při­vézt ještě o pár fůr sena více. „Kdo by takové nabídky nevyužil,“ řekl nám František Nedělka, vedoucí střediska JZD Horní Křupá v okrese Havlíčkův Brod. „V neděli jsme řádky pokosené pice obrátili a dnes máme prvních sto centů sena pod střechou.“ S tím se každý v okrese Havlíčkův Brod zatím pochlubit nemůže. Kvalita prvních sen není prá­vě nejlepší. Ale to je již riziko včasného pokosu. Některé po­rosty je třeba, jak se říká „pod­trhnout“, aby další mohly být sklizeny v nejlepší kvalitě. „Člověk se musí na místě roz­hodnout, zda senážovat, nebo sušit seno. Teď ale snad bude „pevnější“ čas. a tak se naplno pustíme do sen. Máme zájem práci udělat co nejdříve.“ Vedoucí střediska František Nedělka se svěřuje. „Máme zá­jem sklidit každou plochu. Nej­dříve je třeba s kosou vyjet tam, kde hrozí přestárnutí porostů. Lidem na venkově se často be­re chuť do práce pro nedosta­tek různých maličkostí, např. vidlí — širokých trojek.“ „Nejsou ani pořádně hrábě,“ dodala ještě družstevnice, která šla právě ze stáje. „Ty z umě­lé hmoty za mnoho nestojí!“ Odjížděl jsem z JZD Horní Křupá s přesvědčením, že jsou zde lidé, kteří neponechávají senoseč náhodě, kteří dobře vě­dí, jak využít každé slunné ho­diny. Stále více je slyšet od ve­doucích pracovníků zeměděl­ských podniků, že práce v so­botu a v neděli je příliš drahá’. „Z čeho máme platit přesčasy,“ ptají se někteří technici. Pro­to snad na středisku Státního statku v Chotěboři již skončili sklizeň před pátou hodinou od­poledne. Nákladní auta, řezač­ky, další technika stály vyrov­nané, v klidu. Slova o tom, že není dostatek lidí na druhou směnu, jsou výmluvou. V Hor­ní Krupé jsme se přesvědčili, stejně jako v dalších druž­stvech, že když se lidem dá dů­věra, prostor pro jejich Inicia­tivu, nekoukají na hodiny, ná čas. Když jsou ale n^ poli do večera, neměli by tam chybět i technici. „Očekáváme, že bude jistější čas. A tak je třeba kosit, seno sušit a myslet na zimu,“ to je názor vedoucího střediska. Využít každého slunného dne co nejvíce, to je jistě správná zásada. Platí nejen pro všech­ny zemědělce v okrese Havlíč­kův Brod, ale pro celou Vyso­činu, kde v příštích dnech bu­de večerní vůně sena tím nej­voňavějším parfémem blížícího se léta. . i , Fr. SAVOY

Next