Zemědělské Noviny, září 1983 (XXXIX/206-231)
1983-09-01 / No. 206
Celostátní aktiv vedoucích národohospodářských pracovníků v Praze Udržet nastoupené tempo rozvoje Hlavní projev přednesl L. Štrougal Pi^aha (čtk) — Celostátní aktiv o plnění závěrů předsednic- ‘ Štrougal. Můžeme konstatovat, lva ÜV KSČ a vlády ČSSR k současnému stavu národního hospodářství, k plnění úkolů sedmé pětiletky a k plnění plánu na rok 1383 uspořádaly včera v Paláci kultury v Praze ústřední výbor KSČ, vláda ČSSR a Ústřední rada odborů. Na tribuně zaujali místa člen předsednictva uV KSČ a předseda vlády ČSSR L. Štrougal a další členové předsednictva ÜV KSČ P. fcolotka, K. Hoffmann, A. Indra, M. Jakeš, A. Kapek, J. Kempný a J. Korčák, kandidáti předsednictva ŰV KSČ J. Haman a M. Hruškovič a tajemníci ÜV KSČ M. Beňo, J. Havlin a J. Poledník. Přítomni byli dále člen předsednictva a tajemník ÜV Komunistické strany Slovenska J. Janík, vedoucí oddělení Ov KSČ a OV KSS, tajemníci krajských výborů strany pro průmysl zemědělství, předsedové podnia kových a celozávodních výborů strany z nejdůležitějších čs. podniků. Aktivu se rovněž zúčastnili místopředsedové vlády ČSSR L. Gerle, K. Laco, M. Lúčan, Obzina a S. Potáč, ministři vláJ. dy ČSSR, místopředsedové ministři vlád ČSR a SSR a dala ší vedoucí pracovníci federálních a národních republikových resortů a předsedové krajských národních výborů. Jednání byli přítomni také místopředseda ORO V. Běžel, tajemník 0RO V. Mařík, tajemníci ÖOR a SOR, předsedové ŰV odborových svazů a předsedové podnikových a závodních výborů ROH a z nejvýznamnějších podniku. Mezi účastníky byli též představitelé SSM, Čs. vědeckotechnické společnosti, družstevních orgánů, generální ředitelé výrobních hospodářských jednotek, organizací zahraničního a vnitřního obchodu, podnikoví ředitelé významných podniků ze všech odvětví čs. národního hospodářství a další vedoucí pracovníci.' Jednání aktivu zahájil a řídil člen předsednictva a tajemník ÜV KSČ M. Jakeš. HlavnL projev přednesl soudruh L. Štrougal. ■ O ÚSPĚCHU SE TEPRVE ROZHODNE V úvodu L. Štrougal ocenil mimořádný význam příznivých hospodářských výsledků letošního rokp. Potvrzují — řekl — že naše ekonomika má velké rezervy a tedy i dostatečnou schopnost řešit současné velmi závažné národohospodářské rozvojové záměry. Ekonomické výsledky za první polovinu 7. pětiletky umožňují učinit závěr, v že dochází k žádoucímu obratu intenzifikaci hospodářských rezerv a k lepšímu zhodnocování materiálových vstupů, V řadě oblasti se obnovuje a upevňuje ekonomická přičemž se zejména rovnováha, důsledně li PRODÁME 2 nové automatické váhy do 50 kg — kruhová stopnice. JZD 201 45 Malotice. C 10293 H NABÍZÍME k dodáni 8—10 000 IStýdenníeh kurie plemene hybrid KIM z NDR, ve velmi dobrém zdrav, stavu (předp. úhyn do J8 týdnů 6 prúc. j va 43. týdnu 1983 Drůbežárny 5S9 67 Osík u Idiomy* le, tel. Litomyšl 2321. C 10281 S PRODÁME lisy K 442, čelnf stohař na podvozku SK-4, třířád kové soupravy na sklizeň cukrovky, drtič slámy FGF 120 M. homogenizátor RD-10D (výr. Agro podnik Gottwaldovi, trafostanici 250 KVA, šestiřádkový jednntič cukrovky, šnekuvý obraceč pice (vhodný pro travnf porosty |, žlabové pásovú dopravníky ŽPD 650/ /U, SK-5 i na náhradní díly. Všechny stroje jsou v provozuschopném stavu. Dále prodáme účtovací stroje s děrovačem ASCOTA ’ 170/45, ASCOTA 170/55 a el. kal kulačko Cellatron. jZD Sokolovo. 683 41 Bohdalice, tel. 7062. C 10278 m VYMENÍME aotojeřáb AD 060 za antabagr D 032, v dobrém těch stava. ZSS 562 01 Üstt n. Orl., tel. 2311. C 10294 ■ PRODAME 2 míchačky s- noceným mícháním 500 t typ MNA 500 za zůstatkovou hodnota, r. v. 1979 a .1983. ZSS 430 01 Chomutov, tel. 3618. C 10295 m KOUPÍME 1—2 provozuschopné traktory Z 5011 nebo Z 6011, příp. i s vleky — nutné potřebujeme. Středočeská zřidla, n. p., 41614 Bílina, tel. 92 5014, dips 184 670. C 10296 B PRODAME 10 pneumatik, rozměr 9,00—20, Chemlon. |ZD Ostaš 549 55 Žďár nad Metuji. C10237 B VYMĚNÍME prepravník volných směsí ZVVZ VLH 706 — 124 za nákladní automobil T 148 S 3 nebo valnic, nebo prodáme s koupíme. JZD 789 72 Dubicko. C 10238 B PRODÁME plemenné prasnič ky FI generace BUXL. Odběr ve III. čtvrtletí 1983. JZD Vítězný Únor, 679 71 Lysice. C 10121 realizuje záměr obnovy vnějších ekonomických vztahů. Dosahujeme snížení zadluženosti ve volných měnách, musíme krýt rozdíly ze zhoršených směnných relací . mezi cenami vývozu a dovozu. Museli jsme snížit zdroje pro vnitřní užití, zejména do investic. Víme však — uvedl L. Štrougal — že ve využití základních fondů máme velké rezervy a že náš ekonomický rozvoj je investičně a růstem zásob nadměrný a omezuje tak zdroje určené pro konečnou spotřebu. Výsledky první poloviny 7. pětiletky naznačuji zlepšující se tendence, ale nelze zapomínat, že o jejím úspěchu se rozhodne v závěru tohoto roku a následujících dvou letech. ■ JEDNA Z DŮLEŽITÝCH REZERV Předseda vlády ČSSR se dále soustředil na některé problémy, které je třeba řešit pro udržení •nastoupeného tempa rychlejšího ekonomického rozvoje. Jednu z nejdůležitějších rezerv — zdůraznil — spatřujeme v rychlejší míře zapojování do mezinárodní dělby práce. Sedmý pětiletý plán předpokládá vzestup vývozu v roce 1985 proti roku 1980 o 43 procent a dovozu o 19 procent. Vývoj ukazuje, že jsou předpoklady k plnění vývozních úkolů ve vztahu k socialistickým zemím, ale nedaří se plnit vývoz do nesocialistických zemí. ■ VÝVOZ V POPŘEDÍ zajmu Naše základní strategie spočívá v rozšiřování vzájemného obchodu a ekonomické spolupráce se SSSR —• pokračoval L. ze letos dosáhne roční obrat poprvé v historii částky vyšší než deset miliard rublů. Náš vývoz do Sovětského svazu vzrostl za první dva roky této pětiletky o 29 procent a v 1. pololetí 1983 o 12,4 procenta. Na růst exportní výkonnosti položil značný důraz XVI. sjezd KSČ. V této oblastí se proti sedmdesátým letům výrazně zhoršily vnější podmínky — politické, ekonomické, ideologické i vojenské. Předsednictvo ŰV KSČ a vláda ČSSR uložily federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a výrobním resortům rozhodněji zvyšovat vývoz, hledat nové komodity, po kterých je poptávka, a operativní možnosti záměny vývozních fondů. Všechny předpoklady je třeba zužitkovat. Rozhodne zde rychlost, pružnost, operativnost 1 jednotnost postupu výroby a zahraničního obchodu. Jsme sl vědomi — řekl L. Štrougal — že sortimentní záměny vývozu do nesocialistických zemí se neobejdou bez problémů. Ovšem v současné době musíme zajistit produkci deviz vývozem na úhradu nezbytných a účelných dovozů. V této souvislosti je třeba sí uvědomit, že jsme na počátku procesu snižování dovozní náročnosti a dosahování úspor y dovozech. Rozhodující úlohu pří dodržování principů hospodárnosti a v objektivizaci požadavků na dovozy musí sehrát dovozní komise na podnicích, výrobních hospodářských jednotkách a ministerstvech. V některých případech převládá snaha klást požadavky na dovoz bez ohledu na přínos pro efektivní výrobu. ■ ZDROJE RŰSTU ŽIVOTNÍ ŰROVNÉ V části věnované otázkám životní úrovně poukázal L. Štrougal na skutečnost, že v letošním roce dochází v tvorbě zdrojů k určitému zlepšení, což umožní zvýšit osobní spotřebu obyvatelstva. Plán počítá s jejím růstem o 1,3 procenta. Reálné možnosti dosažení takového přírůstku jsou průběhem prvního pololetí ověřeny. Hlavním zdrojem růstu životní úrovně musí však být růst národního důchodu a společenské produktivity práce. V souvislosti s otázkami životní úrovně se zabýval zásobováním vnitřního trhu průmyslovým a potravinářským zbožím, jejich kvalitou, sortimentem a množstvím, rozvojem placených služeb poskytovaných obyvatelstvu organizacemi místního hospodářství a výrobními družstvy a poslá■ ním národních výborů při jejich řízení a rozšiřování. Konstatoval, že.činnost řídících orgánů i národních výborů se v tomto směru po .6, zasedání ÜV KSČ zaktivizovala. V další části věnoval L. Štrougal pozornost inVestiční výstavbě. I když v této oblasti dochází k postupnému zlepšení, stále se nám ještě nedaří v celém rozsahu dodržovat plánované termíny dokončování staveb a uvádění kapacit do provozu. Kriticky poukázal rovněž na přetrvávající nedostatky v komplexní bytové výstavbě, zejména na nerovnoměrné dokončování bytů, což svědčí o nedostatcích v kvalitě stavebních prací, nedostatečné úrovni řízení a kontroly. e mimořádný význam VĚDECKOTECHNICKÉHO POTENCIÁLU Předseda vlády CSSR dále hovořil o mimořádném významu vědeckotechnického rozvoje, především v odvětví strojírenství a elektrotechnického průmyslu. Na nich zejména závisí tempo inovačních procesů v celém národním hospodářství a v návaznosti na to i růst jeho exportní schopnosti, #' Na úseku zemědělství se již prosazují některé pozitivní tendence a začíná se příznivě projevovat vliv přijatých opatřeni ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení zemědělství od roku 1982. K plnějšímu rozvinutí pracovní iniciativy je zapotřebí výrazněji uplatnit ve vnitropodnikové organizaci a v řízeni zemědělských podniků chozrasčotni principy a progresivní formy odměňování. ■ NAPLŇOVAT ZÄSADÝ SOUBORU OPATŘENI Jako správné a potřebné „— konstatoval L. Štrougal — se v našem národním hospodářství ukázaly především principy a zásady Souboru opatření. Jejich přínosem je také skutečnost, že se začínají projevovat změny v myšlení a jednání lidí, které se mnohem více než dříve orientují na otázky efektivnosti a kvality. Zároveň však upozornil, že Soubor opatření nepůsobí zatím komplexně a s plnou intenzitou na všech úsecích a ve všech fázích reprodukčního procesu. Příčiny jsou především v tom, že ne všem řídícím pracovníkům se podařilo zvládnout jeho zásady a aplikovat je v praxi. Zejména rozvoj chozrasčotu. je v mnoha případech brzděn nadměrně podrobnou administrativou, neodůvodněnou centralizací a redistribute prostředků ve výrobních hospodářských jednotkách. To se musí velmi rychle změnit. Vedení strany a vláda už nikomu nemohou poskytnout další čas k plnému pochopení stadii věcí a ke skutečnému účinnému naplňování role vea doucích hospodářských pracovníků. o V závěru L. Štrougal hovořil základních směrech hospodářského a sociálního rozvoje na příští léta. V současné době je nutné soustředit se na udržení nastoupené dynamiky rychlejšího hospodářského rozvoje a tedy předstihu v plnění plánovaného objemu výroby a upravených vlastních výkonů při plném dodržení stanovených směrů užití produkce. Společným úsilím, je třeba zabezpečit dosažení vyššího, než plánovaného růstu národního důchodu v letošním roce. K tomu je nezbytné správně využít zájmu lidí, usměrnit široké hnutí soutěžících kolektivů na základní výrobní úkoly, na odstraňování nedostatků a všech slabých míst. Velikou úlohu v procesu organizování a sjednocování společného úsilí, v aktivlzaci lidí mají orgány a organizace KSS. Své poslání musejí důsledně naplnit také společenské organizace, především ROH a SSM. Na závěr celostátního aktivu soudruh M. Jakeš připomněl vysokou odpovědnost všech politických 1 hospodářských orgánů za plnění úkolů XVI. sjezdu KSC. To znamená na všech úsecích našeho národního hospodářství důsledně a neodkladně mobilizovat zdroje a rezervy k efektivnímu zajišťování úkolů 7. pětiletky. fMezititulky ZN] Podstatný výtah z projevu L. Štrougala zveřejníme v zítřejších vydáních našeho listu. Záběr ze včerejšího aktivu v Paláci kultury. (Foto CTK) UČNI NA PRAHU NOVÉHO ŠKOLNÍHO ROKU Domov na čtyřicet měsíců i ]akě to asi bude? — ptá se teď třiadvacet dívek, lesül tam najdu správně kamarády? — to se zase tiše pro sebe táže sedmadvacet chlapců. A dej na sebe pozor, poslouchej dobře a pamatuj si: jdeš poprvé v Životě „do světa"I Tak si ho udělej hezký, jako jsme se snažili vytvořit jej pro tebe my s tátou ...I To spíš šeptem říkají maminky, když naposledy kontrolují pečlivě na chystanou velkou tašku, jak ta léta jenom uběhla, a kluk, děvče nám jde do učení... Zkusme na první i další otázky, které mají „prvňáčci“ středního odborného učiliště zemědělského ve Vlašimi, odpovědět. Toto místo, kde po tři roky a čtyři měsíce získávají mladí lidé' základ pro svou příští práci, má bohatou a dobrou tradici. Spočívá nejen v sehraném kolektivu pedagogů, mistrů odborného výcviku a vychovatelů, ale také ve velice úzkém kontaktu s několika zemědělskými podniky zdejšího, benešovského okresu. „Zejména v posledních letech se naše spolupráce se zemědělci mnohostranně rozvinula.“ říká ředitel učiliště G. Stančev. „Našíp mateřským, tedy školním závodem je Státní statek Vlašim, kde učni získávají přímo v praxi zkušenosti. Děvčata z oboru chovatelek se zaměřením na chov skotu, prasat a ovcí jezdí nejvíc na farmu Pavlovice, kde pracuji jak va velkokapacitním teletníku, tak v kravíně a chlapci zase ověřují nově získanou teorii z oboru strojník v centrálních dílnách statku, které jsou také v Pavlovicích nebo na hospodářství Ovčíny. Kromě toho spolupracujeme také s družstevníky z JZD čs.-polského přátelství ve Strubařově na farmě Chotýšany, kde se budoucí ošetřovatelky seznamují s moderní technologií velkokapacitní kruhové dojírny. Pak jezdíme také do JZD Louiíovice do provozů chovu prasat a do budoucna bychom ještě chtěli získat další zemědělský podnik pro trvalou spolupráci,, aby škála nových poznatků byla pro učně co největší.“ Jistě to nebude velký problém, pretože mnoho zemědělských podniků se před časem obrátilo právě na toto učiliště, aby jeho pracovníci pomohli se zvýšením odborné kvalifikace všech, kteří nemají výuční Ust. Tak například v roce 1982 vyučili na šest set dospělých, ta kterými o volných dnech včetně zimních prázdnin jezdili pedagogové do nejrůznějších kulturních domů či' místních škol a připravili je ke zkouškám. í v letošním roce budou v této práci pokračovat, takže by v okrese už brzy neměl být téměř jediný pracovník v živočišné výrobě ani v mechanizaci, který by nebyl řádně vyučen. V novém školním roce však ve Vlašimi na učně čekají dvě překvapení: učiliště získalo od Státního statku Vlašim část starší bduovy, kde měl dřív ředitelství. Tu zadaptovalo za vydatné pomoci jak městského i národního výboru, tak okresní krajské zemědělské správy. A dnes zde chlapci a děvčata najdou pěknou místnost, kde se budoucí manželky naučí šít i vařit, dále třídu určenou pro instrukční odborný výcvik klubovnu pro svazáckou práci. a Druhým překvapením bude bohatý výběr nejrůznějších kroužků — podle zálib a zájmů. „Chtěli bychom věnovat této mimoškolní činnosti mimořádnou pozornost, aby naší učni měli ve svém dalším životě z čeho čerpat pro volné chvíle. Tak jsme si řekli, že každý z pedagogů povede jeden samostatný kroužek, a to nejméně dvě hodiny každý druhý týden. Mimo to se každý z učňů může ještě zapojit do práce v naších tradičních kroužcích, jako je fotografický, branný, sportovní, kulturní nebo t kroužek psaní na stroji či zdravotnický.“ Za krátkou dobu nastanou právě v tomto okrese druhé, neméně významné žně — sklizeň brambor. Tady na Benešovsku jich pěstují nejvíc ze Středočeského kraje. Každoročně tu učni pomáhají úrodu sklidit, například na hospodářství Ovčíny Státního statku Vlašim mají už — dalo by se říci — téměř vlastní pole. Ale 1 jinde pomáhají. Už teď starší učni ze druhých a třetích ročníků z oboru strojník pracují například v dílnách statku na opravách mechanizace pro podzimní práce. Ti, kdo překročili práh viašimského učiliště letos poprvé, zakrátko poznají, že tu jsou jako doma. Nové dojmy, společná práce i zábava — to všechno jim poodhrne roušku doposud neznámého světa — světa, který znamená být trošku víc dospělý. A bude to o zároveň počátek snahy všech Udí, kteří se o chlapce a děvčata budou plné tři roky 7 čtyři měsíce starat, aby právě tento svět poznali nejen jako danou a neměnnou v~ ale aby ho také v budoucnosti dokázali co nejlépe zdokonalovat. Zuzana PETEROVÄ O HOSPODAŘENÍ S KRMIVÝ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH S pící jako se šafránem Praha (zn) — Příroda byla letos různě štědrá v přidělování vláhy, a to se také projevilo na výnosech objemné píce. Zejména druhé seče byly ve většině oblastí velmi slabé a zemědělci se jejich výpadek snaží zčásti vyrovnat tint, že zaseli strniskové směsky na větší výměře. Tam, kde mají-méně zeleného krmení, přizpůsobují tomuto stavu i krmné dávky. Opět se zenjědělci přesvědčují, jakou cenu mají zásoby konzervovaných krmi v. Podrobněji o tom hovoří pracovníci zemědělských správ a zemědělských podniků. Ing. V. Víta, hlavní zootechnik KZS Středočeského kraje: V porovnání s minulými roky mají středočeští zemědělci více sklizeného a připraveného sena na zimní období než jindy. Pomohlo jim k tomu jednak příhodné klimatické období na jaře a jednak i to, že v mnohých zemědělských podnicích rozšířili plochy s víceletými pícninami. Kromě toho se pase více skotu než loni. Na druhé straně ale okresy Nymburk, Mladá Boleslav a Mělník víc než jiné v kraji trpí nedostatkem vláhy, což se pro- Blahopřání Praha fčtkl — Pre;. ’lent ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram vůdci libyjské revoluce plukovníku Muamaru Knddáfímu při příležitosti státního svátku jeho země. Předseda vlády USSR L. Štrougal zaslal blahopřejný telegram členu revolučního vedení Všeobecného lidového kongresu Libyjské arabské lidové socialistické džamáhiríje Abdasl Salámu Ahmadu Džallúdovi při příležitosti státního svátku jeho země. Rovněž ministr zahraničních věcí ČSSR B, Chňoupek blahopřál při této příležitostí tajemníku byra pro zahraniční styky všeobecného lidového výboru Abdalu Atímu Ubajdímu. V Knize cti ROH Praha (čtk) — Při příležitosti nadcházejícího Dne horníků a energetiků bylo včera v Praze zapsáno do Knihy cti ROH dalších deset BSP dosahujicích vynikajících příkladných výsledků v pracovní 1 mimopracovní oblasti. aktu se zúčastnili Slavnostního člen předsednictva ŰV KSČ a předseda ÚRO K. Hoffmann, kandidát předsednictva a tajemník OV KSČ J. Haman, ministr paliv 'a energetiky ČSSR V. Ehrenberger, ministr hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR E. Saul, předseda ÜVOS pracovníků hornictví a energetiky O. Bogner a další hosté. Tajemník ÜRO V. Mařík při. této příležitosti zdůraznil, že před 25 léty to byly jjrávě havířské kolektivy, jejichž Iniciativa se stala jedním z nejvýznamnějších podnětů ke spontánnímu rozvoji mohutného celostátního hnutí, které si vytyčilo náročný program, symbolizovaný heslem „Socialisticky pracovat — socialisticky žít“. 0 využili Trojské kotliny Praha (čtk) — ním koncepce využití Upřesněpražské Trojské kotliny se zabývala včerejší výjezdní porada, které se zúčastnili člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník MV KSČ v Praze A. Kapek, primátor hlavního města Prahy F. Štafa a další představitelé. Účastníci porady navštívili areál pražského PKOjF, kde se zajímali o rekonstrukci střední haly Sjezdového paláce, o využití lapidária a dalších objektů i o celkový program vlastní činnosti PKOJF. Poté zavítali do opravovaného trojského zámku, zhlédli území crčené prb botanickou zahradu a ve Stromovce se seznámili s uřípravou výstavby části středního komunikačního systému, který tu vznikne v podobě podzemních tunelů. jevuje menším množstvím krmení, a proto skot z těchto tří okresů je přednostně odebírán na jatka. Nadějnější vyhlídky jsou po vydatných deštích v první srpnové dekádě a také vysetí strniskových meziplodin na větší výměře, než určoval plán, přispěje k tomu, že se zelený pás krmení udrží až do zámrazu. Svou kladnou úlohu v hospodaření zeleným krmivém udělali včasná opatření, kdy se do krmné dávky v mnohých zemědělských podnicích míchala sláma. Nyní rozhodující slovo k . dostatečným zásobám na zimu řeknou výsledky ze sklizně silážní kukuřice a chrástu. Josef Sládek, hlavní zootechnik JZD Škvořetifce, okres Strakonice: Na jaře a začátkem léta bylo u nás zeleného krmení dostatek, v současné době nás však trápí sucho. Otavy již máme sklizeny, nyní Jsme „ukrojili“ prvních sto hektarů ze čtyř set plánovaných ve třetích s-;őti<h-. Tato hmota je .sušená a zkratovaná skotu. Ná zlipní období jsme v současné době zásobeni zhruba ze tří čtvrtin. Situace je dobrá v senážích, sena máme zatím 85 vagónů, potřebovali bychom však zhruba o 250 tun více. Pěstujeme rovněž kukuřici, její porosty jsou však výrazně slabší než loni. Podle odhadu získáme asi o třetinu méně siláže, než tomu bylo v roce 1982. Výpadek se snažíme vyrovnat setím letních meziplodin, kdy na plán 80 hektarů jsme již oseli 125 hektarů, ale chceme to dotáhnout na 180 hektarů. Josef Gharousek, předseda JZD Pokrok v Bílé, okres Liberec: Za letošní rok se nám stav zvýší o 200 dojnic. Přesto se daří ve velkokapacitním kravíně, který ještě nemáme zcela naplněný, 1 v srpnu udržet denní užitkovost na 11,75 litrech mléka. Od 10. srpna jsme museli začít krmit i kukuřici. Ovšem zatím nikoliv z porostů určených na silážování. V těchto dnech ještě sklízíme otavy a zřejmě se podaří vyrobit z nich o 200 tun sena víc, než jsme počítali. Z prvních sečí máme také víc sena a senáže, než jsme plánovali, ale vzhledem k tomu, že vlivem sucha kukuřice nedají plánovaných 40 tun zelené hmoty z hektaru, využíváme kde jaký kousek jetelů. Některé budeme sekat potřetí, počítáme s krmnou kapustou, která po deštích v srpnu začala rychleji růst, máme 1 krmnou řepu. Dobře jsme uložili 1 krmnou slámu a využijeme loňských zbytků sena a senáže z jedné nevybrané jámy. Přesto nám to dá na podzim 1 v zimě asi dost přemýšlení, jak nejlépe krmivá využít, aby se nám podařilo se co nejvíc přiblížit letos roční užitkovost! čtyř tisíc litrů, o kterou se spolu s celým kolektivem snažíme. Ing. Ludvik Veselý, zootechnik-krmivář JZD Mír, Velké Bílovice, okres Břeclav: Jako všude na Břeclavsku, to není ani u nás se zeleným krmením valné. Přece jen však jsou znát závlahy, neboť můžeme krmit čtvrté seče vojtěšek, které dávají 5—6 tun, z hektaru. Denně zkratujeme 75 tun objemného krmiva, z něhož je ,10 tun zelené vojtěšky, kterou dáváme především dojnicím, dále 40 tun zelené kukuřice a zbytek je ioňská siláž,; s kterou vydržíme do 15. září. Zatím na situaci nepohlížím zvlášť chmurně, nebof kde jsme s pomoci závlah zalili strniskové směsky, jsou 10—15 cm vysoké, ovšem z podsevů letos nic nebude a také kukuřičné siláže uděláme o třetinu méně než loni. V zásobách však máme 90 vagónů sena, 50 vagónů vojtěškové a stejné množství ovesné senáže, s řepnými skrojky zužitkujeme maximum slámy. Když k tomu připočteme řepné řízky, které jsme lont vůbec nepotřebovali, měli bychom důsledky sucha přečkat bez velké pohromy. To však neznamená, že s krmivém plýtváme. Zelenou vojtěšku máme jen pro dojnice, do kukuřičné siláže přidáváme slámu ze zrnové kukuřice a budeme hledět zužitkovat také co nejvíce krmné slámy. ☆ Letošní situace se suchem nám však znovu připomenula, jak důležité je mít zásobu kvalitních siláží a vůbec zásoby objemné píce, které umožní extrémní rok lehčeji překonat bez rušivých nárazů ve výrobě. SKLIZEN JABLEK odrůdy james Grieve začala v minulých dnech v jZD Ceskoslovensko-sovětského přátelství v Tuchorazi. Družstvo obhospodařuje rozlehlou plochu sadů a jen jablek ‘se zde pěstuje jedenáct odrůd na 260 hektarech. Odrůdy J ames Grieve, kterou družstevníci dodávají do Agropodniku Kutná Hora, chtějí sklidit téměř 300 tu n. Z celkové rozlohy jabloňových sadů plánují výnos 3000 tun kvalitního ovoce. {Foto CTK — Petr josekj Škola a věda Rodiče leckdy zprvu hudraji, když otevrou učebnice svých třeba jen desetiletých děti a zjisti, že učivo je pro ně zcela nové, ač sami kdysi obstáli u zkoušky dospělosti či u nejedné státnice. Rozpaky však brzy vystřídá stesk nad tím, že k mnohp poznatkům, které dává dnešní základní škola svým žákům, se museli často lopotně dopracovávat léty praxe. A další zůstaly pro ně utajeny do dnešního dne. Nejde přitom pouze o množiny, které prokazatelně přispěly k rozvoji abstraktního myšleni u nejmladších školáků a usnadňuji jim pochopit složité pojmy ve fyzice, chemii, či jazycích. Ale i 0 tak praktický předmět, jakým ie pracovni vyučování. Již od útlého školního věku se děti uči zacházet s běžnými nástroji a stroji, řezat, stříhat, brousit, pilovat 1 vrtat, znát vlastnosti materiálů. Poznávají půdu, dokáži udělat její rozbor a doporučit látky, jichž se v ni pro růst dané rostliny nedostává. Seznamuji se s pěstováním zeleniny a ovoce i s jejich zpracováním a využitím. Tak se již na základní škole utváři prvotní kladný vztah žáků k práci, k technice i přírodě. Pracovní vyučování zvýrazňuje polytechnický charakter školy a stává se podnětem rozr :nité zájmové činnosti žáků, jejich technické tvořivosti. Pochopitelně, že takto zaměřená výchova a výuka v dnešní škole není samoúčelná. Vždyf, jak zdůraznilo nedávné 8. zasedáni ÚV KSČ, konec osmdesátých a začátek devadesátých let bude znamenat další kvalitativní změny v technice, v uplatňováni mikroelektroniky, robotiky, biotechnologie, ale i nových spojení vědy a praxe. Proto je nezbytné, aby již dnes na tyto požadavky reagovala také škola. Aby vychovávala mládež k technické orientaci, k chápáni zákonitostí přírody, k osvojováni si plodů vědeckotechnické revoluce. Soudruh G. Husák na zmíněném zasedáni ÚV KSČ hovořil o uplatňováni výsledků vědy a techniky jako o otázce životni naléhavosti pro dalši rozvoj socialistické společnosti. Jedním ze základních předpokladů pro zvládnuti tohoto úkolu přitom je soustavný růst vzdělanosti. Připomínáme si to právě dnes, kdy škola otevírá své brány novému roku. V příštích deseti měsících zavŕši dalši významnou etapu plněni projektu rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy. Právě tento projekt má školní výchovu a výuku přizpůsobit potřebám, jež na příští generace klade rozvoj vyspělé socialistické společnosti. Proto vedle organizačních změn, jakými jsou například přechod na desetiletou povinnou školní docházku či nová koncepce přípravy dělnického dorostu, je hlavni smysi projektu v obsahu vzdělávání.’ A právě pro něj ie charakteristické spojení s vědou, s požadavky vědeckotechnického rozvoje, a to vždy přiměřeně věku a vyspělosti mladých lidi. Karel KLOUDA