Zemědělské Noviny, září 1983 (XXXIX/206-231)

1983-09-01 / No. 206

Celostátní aktiv vedoucích národohospodářských pracovníků v Praze Udržet nastoupené tempo rozvoje Hlavní projev přednesl L. Štrougal Pi^aha (čtk) — Celostátní aktiv o plnění závěrů předsednic- ‘ Štrougal. Můžeme konstatovat, lva ÜV KSČ a vlády ČSSR k současnému stavu národního hospo­dářství, k plnění úkolů sedmé pětiletky a k plnění plánu na rok 1383 uspořádaly včera v Paláci kultury v Praze ústřední výbor KSČ, vláda ČSSR a Ústřední rada odborů. Na tribuně zaujali mís­ta člen předsednictva uV KSČ a předseda vlády ČSSR L. Štrou­gal a další členové předsednictva ÜV KSČ P. fcolotka, K. Hoff­mann, A. Indra, M. Jakeš, A. Kapek, J. Kempný a J. Korčák, kan­didáti předsednictva ŰV KSČ J. Haman a M. Hruškovič a tajem­níci ÜV KSČ M. Beňo, J. Havlin a J. Poledník. Přítomni byli dále člen před­sednictva a tajemník ÜV Komu­nistické strany Slovenska J. Ja­ník, vedoucí oddělení Ov KSČ a OV KSS, tajemníci krajských výborů strany pro průmysl zemědělství, předsedové podni­a kových a celozávodních výborů strany z nejdůležitějších čs. podniků. Aktivu se rovněž zúčastnili místopředsedové vlády ČSSR L. Gerle, K. Laco, M. Lúčan, Obzina a S. Potáč, ministři vlá­J. dy ČSSR, místopředsedové ministři vlád ČSR a SSR a dal­a ší vedoucí pracovníci federál­ních a národních republiko­vých resortů a předsedové krajských národních výborů. Jednání byli přítomni také místopředseda ORO V. Běžel, tajemník 0RO V. Mařík, tajem­níci ÖOR a SOR, předsedové ŰV odborových svazů a předsedové podnikových a závodních výbo­rů ROH a z nejvýznamnějších podniku. Mezi účastníky byli též před­stavitelé SSM, Čs. vědeckotech­nické společnosti, družstevních orgánů, generální ředitelé vý­robních hospodářských jedno­tek, organizací zahraničního a vnitřního obchodu, podnikoví ře­ditelé významných podniků ze všech odvětví čs. národního hospodářství a další vedoucí pracovníci.' Jednání aktivu zahájil a řídil člen předsednictva a tajemník ÜV KSČ M. Jakeš. HlavnL projev přednesl sou­druh L. Štrougal. ■ O ÚSPĚCHU SE TEPRVE ROZHODNE V úvodu L. Štrougal ocenil mimořádný význam příznivých hospodářských výsledků letoš­ního rokp. Potvrzují — řekl — že naše ekonomika má velké rezervy a tedy i dostatečnou schopnost řešit současné velmi závažné národohospodářské rozvojové záměry. Ekonomické výsledky za první polovinu 7. pětiletky umožňují učinit závěr, v že dochází k žádoucímu obratu intenzifikaci hospodářských rezerv a k lepšímu zhodnocová­ní materiálových vstupů, V řa­dě oblasti se obnovuje a upev­ňuje ekonomická přičemž se zejména rovnováha, důsledně li PRODÁME 2 nové automatické váhy do 50 kg — kruhová stop­­nice. JZD 201 45 Malotice. C 10293 H NABÍZÍME k dodáni 8—10 000 IStýdenníeh kurie plemene hybrid KIM z NDR, ve velmi dobrém zdrav, stavu (předp. úhyn do J8 týdnů 6 prúc. j va 43. týdnu 1983 Drůbežárny 5S9 67 Osík u Idiomy* le, tel. Litomyšl 2321. C 10281 S PRODÁME lisy K 442, čelnf stohař na podvozku SK-4, třířád kové soupravy na sklizeň cukrov­ky, drtič slámy FGF 120 M. ho­­mogenizátor RD-10D (výr. Agro podnik Gottwaldovi, trafostanici 250 KVA, šestiřádkový jednntič cukrovky, šnekuvý obraceč pice (vhodný pro travnf porosty |, žla­bové pásovú dopravníky ŽPD 650/ /U, SK-5 i na náhradní díly. Vše­chny stroje jsou v provozuschop­ném stavu. Dále prodáme účtova­cí stroje s děrovačem ASCOTA ’ 170/45, ASCOTA 170/55 a el. kal kulačko Cellatron. jZD Sokolovo. 683 41 Bohdalice, tel. 7062. C 10278 m VYMENÍME aotojeřáb AD 060 za antabagr D 032, v dobrém těch stava. ZSS 562 01 Üstt n. Orl., tel. 2311. C 10294 ■ PRODAME 2 míchačky s- noce­ným mícháním 500 t typ MNA 500 za zůstatkovou hodnota, r. v. 1979 a .1983. ZSS 430 01 Chomutov, tel. 3618. C 10295 m KOUPÍME 1—2 provozuschop­né traktory Z 5011 nebo Z 6011, příp. i s vleky — nutné potřebu­jeme. Středočeská zřidla, n. p., 41614 Bílina, tel. 92 5014, dips 184 670. C 10296 B PRODAME 10 pneumatik, roz­měr 9,00—20, Chemlon. |ZD Ostaš 549 55 Žďár nad Metuji. C10237 B VYMĚNÍME prepravník volných směsí ZVVZ VLH 706 — 124 za nákladní automobil T 148 S 3 nebo valnic, nebo prodáme s koupíme. JZD 789 72 Dubicko. C 10238 B PRODÁME plemenné prasnič ky FI generace BUXL. Odběr ve III. čtvrtletí 1983. JZD Vítězný Únor, 679 71 Lysice. C 10121 realizuje záměr obnovy vněj­ších ekonomických vztahů. Dosahujeme snížení zadluže­nosti ve volných měnách, musí­me krýt rozdíly ze zhoršených směnných relací . mezi cenami vývozu a dovozu. Museli jsme snížit zdroje pro vnitřní užití, zejména do investic. Víme však — uvedl L. Štrougal — že ve využití základních fondů máme velké rezervy a že náš ekono­mický rozvoj je investičně a růstem zásob nadměrný a ome­zuje tak zdroje určené pro ko­nečnou spotřebu. Výsledky první poloviny 7. pětiletky naznačuji zlepšující se tendence, ale nelze zapomí­nat, že o jejím úspěchu se roz­hodne v závěru tohoto roku a následujících dvou letech. ■ JEDNA Z DŮLEŽITÝCH REZERV Předseda vlády ČSSR se dále soustředil na některé problémy, které je třeba řešit pro udržení •nastoupeného tempa rychlejší­ho ekonomického rozvoje. Jed­nu z nejdůležitějších rezerv — zdůraznil — spatřujeme v rych­lejší míře zapojování do mezi­národní dělby práce. Sedmý pě­tiletý plán předpokládá vzestup vývozu v roce 1985 proti roku 1980 o 43 procent a dovozu o 19 procent. Vývoj ukazuje, že jsou předpoklady k plnění vý­vozních úkolů ve vztahu k so­cialistickým zemím, ale nedaří se plnit vývoz do nesocialistic­kých zemí. ■ VÝVOZ V POPŘEDÍ zajmu Naše základní strategie spo­čívá v rozšiřování vzájemného obchodu a ekonomické spolu­práce se SSSR —• pokračoval L. ze letos dosáhne roční obrat poprvé v historii částky vyšší než deset miliard rublů. Náš vývoz do Sovětského svazu vzrostl za první dva roky této pětiletky o 29 procent a v 1. pololetí 1983 o 12,4 procenta. Na růst exportní výkonnosti položil značný důraz XVI. sjezd KSČ. V této oblastí se proti sedmdesátým letům výrazně zhoršily vnější podmínky — po­litické, ekonomické, ideologic­ké i vojenské. Předsednictvo ŰV KSČ a vláda ČSSR uložily federálnímu ministerstvu zahra­ničního obchodu a výrobním resortům rozhodněji zvyšovat vývoz, hledat nové komodity, po kterých je poptávka, a ope­rativní možnosti záměny vývoz­ních fondů. Všechny předpokla­dy je třeba zužitkovat. Rozhod­ne zde rychlost, pružnost, ope­rativnost 1 jednotnost postupu výroby a zahraničního obcho­du. Jsme sl vědomi — řekl L. Štrougal — že sortimentní zá­měny vývozu do nesocialistic­kých zemí se neobejdou bez problémů. Ovšem v současné době musíme zajistit produkci deviz vývozem na úhradu ne­zbytných a účelných dovozů. V této souvislosti je třeba sí uvědomit, že jsme na počátku procesu snižování dovozní ná­ročnosti a dosahování úspor y dovozech. Rozhodující úlohu pří dodržování principů hospodár­nosti a v objektivizaci požadav­ků na dovozy musí sehrát do­vozní komise na podnicích, vý­robních hospodářských jednot­kách a ministerstvech. V ně­kterých případech převládá snaha klást požadavky na do­voz bez ohledu na přínos pro efektivní výrobu. ■ ZDROJE RŰSTU ŽIVOTNÍ ŰROVNÉ V části věnované otázkám ži­votní úrovně poukázal L. Štrou­gal na skutečnost, že v letoš­ním roce dochází v tvorbě zdro­jů k určitému zlepšení, což umožní zvýšit osobní spotřebu obyvatelstva. Plán počítá s je­jím růstem o 1,3 procenta. Reálné možnosti dosažení tako­vého přírůstku jsou průběhem prvního pololetí ověřeny. Hlav­ním zdrojem růstu životní úrov­ně musí však být růst národní­ho důchodu a společenské pro­duktivity práce. V souvislosti s otázkami životní úrovně se zabýval zásobováním vnitřního trhu průmyslovým a potravi­nářským zbožím, jejich kvali­tou, sortimentem a množstvím, rozvojem placených služeb po­skytovaných obyvatelstvu orga­nizacemi místního hospodářství a výrobními družstvy a poslá­­■ ním národních výborů při je­jich řízení a rozšiřování. Kon­statoval, že.činnost řídících or­gánů i národních výborů se v tomto směru po .6, zasedání ÜV KSČ zaktivizovala. V další části věnoval L. Štrou­gal pozornost inVestiční výstav­bě. I když v této oblasti do­chází k postupnému zlepšení, stále se nám ještě nedaří v ce­lém rozsahu dodržovat pláno­vané termíny dokončování sta­veb a uvádění kapacit do pro­vozu. Kriticky poukázal rovněž na přetrvávající nedostatky v komplexní bytové výstavbě, ze­jména na nerovnoměrné dokon­čování bytů, což svědčí o ne­dostatcích v kvalitě stavebních prací, nedostatečné úrovni ří­zení a kontroly. e mimořádný význam VĚDECKOTECHNICKÉHO POTENCIÁLU Předseda vlády CSSR dále hovořil o mimořádném význa­mu vědeckotechnického rozvo­je, především v odvětví strojí­renství a elektrotechnického průmyslu. Na nich zejména zá­visí tempo inovačních procesů v celém národním hospodářství a v návaznosti na to i růst je­ho exportní schopnosti, #' Na úseku zemědělství se již prosazují některé pozitivní ten­dence a začíná se příznivě proje­vovat vliv přijatých opatřeni ke zdokonalení soustavy plánovi­tého řízení zemědělství od ro­ku 1982. K plnějšímu rozvinutí pracovní iniciativy je zapotřebí výrazněji uplatnit ve vnitro­podnikové organizaci a v řízeni zemědělských podniků chozras­­čotni principy a progresivní for­my odměňování. ■ NAPLŇOVAT ZÄSADÝ SOUBORU OPATŘENI Jako správné a potřebné „— konstatoval L. Štrougal — se v našem národním hospodářství ukázaly především principy a zásady Souboru opatření. Jejich přínosem je také skutečnost, že se začínají projevovat změny v myšlení a jednání lidí, které se mnohem více než dříve ori­entují na otázky efektivnosti a kvality. Zároveň však upozor­nil, že Soubor opatření nepůso­bí zatím komplexně a s plnou intenzitou na všech úsecích a ve všech fázích reprodukčního procesu. Příčiny jsou přede­vším v tom, že ne všem řídícím pracovníkům se podařilo zvlád­nout jeho zásady a aplikovat je v praxi. Zejména rozvoj chozrasčotu. je v mnoha přípa­dech brzděn nadměrně podrob­nou administrativou, neodůvod­něnou centralizací a redistribu­te prostředků ve výrobních hospodářských jednotkách. To se musí velmi rychle změnit. Vedení strany a vláda už ni­komu nemohou poskytnout dal­ší čas k plnému pochopení sta­dii věcí a ke skutečnému účinnému naplňování role ve­a doucích hospodářských pracov­níků. o V závěru L. Štrougal hovořil základních směrech hospo­dářského a sociálního rozvoje na příští léta. V současné do­bě je nutné soustředit se na udržení nastoupené dynamiky rychlejšího hospodářského roz­voje a tedy předstihu v plnění plánovaného objemu výroby a upravených vlastních výkonů při plném dodržení stanove­ných směrů užití produkce. Spo­lečným úsilím, je třeba zabez­pečit dosažení vyššího, než plá­novaného růstu národního dů­chodu v letošním roce. K tomu je nezbytné správně využít zá­jmu lidí, usměrnit široké hnutí soutěžících kolektivů na zá­kladní výrobní úkoly, na od­straňování nedostatků a všech slabých míst. Velikou úlohu v procesu or­ganizování a sjednocování spo­lečného úsilí, v aktivlzaci lidí mají orgány a organizace KSS. Své poslání musejí důsledně naplnit také společenské orga­nizace, především ROH a SSM. Na závěr celostátního aktivu soudruh M. Jakeš připomněl vy­sokou odpovědnost všech poli­tických 1 hospodářských orgá­nů za plnění úkolů XVI. sjezdu KSC. To znamená na všech úse­cích našeho národního hospo­dářství důsledně a neodkladně mobilizovat zdroje a rezervy k efektivnímu zajišťování úkolů 7. pětiletky. fMezititulky ZN] Podstatný výtah z pro­jevu L. Štrougala zve­řejníme v zítřejších vy­dáních našeho listu. Záběr ze včerejšího aktivu v Paláci kultury. (Foto CTK) UČNI NA PRAHU NOVÉHO ŠKOLNÍHO ROKU Domov na čtyřicet měsíců i ]akě to asi bude? — ptá se teď třiadvacet dívek, lesül tam najdu správně kamarády? — to se zase tiše pro sebe táže sedma­dvacet chlapců. A dej na sebe pozor, poslouchej dobře a pama­tuj si: jdeš poprvé v Životě „do světa"I Tak si ho udělej hezký, jako jsme se snažili vytvořit jej pro tebe my s tátou ...I To spíš šeptem říkají maminky, když naposledy kontrolují pečlivě na chystanou velkou tašku, jak ta léta jenom uběhla, a kluk, děvče nám jde do učení... Zkusme na první i další otázky, které mají „prvňáčci“ středního odborného učiliště ze­mědělského ve Vlašimi, odpo­vědět. Toto místo, kde po tři roky a čtyři měsíce získávají mladí lidé' základ pro svou příští práci, má bohatou a dob­rou tradici. Spočívá nejen v se­hraném kolektivu pedagogů, mistrů odborného výcviku a vy­chovatelů, ale také ve velice úzkém kontaktu s několika ze­mědělskými podniky zdejšího, benešovského okresu. „Zejména v posledních le­tech se naše spolupráce se ze­mědělci mnohostranně rozvinu­la.“ říká ředitel učiliště G. Stančev. „Našíp mateřským, te­dy školním závodem je Státní statek Vlašim, kde učni získá­vají přímo v praxi zkušenosti. Děvčata z oboru chovatelek se zaměřením na chov skotu, pra­sat a ovcí jezdí nejvíc na far­mu Pavlovice, kde pracuji jak va velkokapacitním teletníku, tak v kravíně a chlapci zase ověřují nově získanou teorii z oboru strojník v centrálních dílnách statku, které jsou také v Pavlovicích nebo na hospo­dářství Ovčíny. Kromě toho spolupracujeme také s druž­stevníky z JZD čs.-polského přátelství ve Strubařově na farmě Chotýšany, kde se bu­doucí ošetřovatelky seznamují s moderní technologií velkoka­pacitní kruhové dojírny. Pak jezdíme také do JZD Louiíovice do provozů chovu prasat a do budoucna bychom ještě chtěli získat další zemědělský pod­nik pro trvalou spolupráci,, aby škála nových poznatků byla pro učně co největší.“ Jistě to nebude velký pro­blém, pretože mnoho zeměděl­ských podniků se před časem obrátilo právě na toto učiliště, aby jeho pracovníci pomohli se zvýšením odborné kvalifikace všech, kteří nemají výuční Ust. Tak například v roce 1982 vy­učili na šest set dospělých, ta kterými o volných dnech včet­ně zimních prázdnin jezdili pe­dagogové do nejrůznějších kulturních domů či' místních škol a připravili je ke zkouš­kám. í v letošním roce budou v této práci pokračovat, takže by v okrese už brzy neměl být téměř jediný pracovník v živo­čišné výrobě ani v mechaniza­ci, který by nebyl řádně vy­učen. V novém školním roce však ve Vlašimi na učně čekají dvě překvapení: učiliště získalo od Státního statku Vlašim část starší bduovy, kde měl dřív ře­ditelství. Tu zadaptovalo za vy­datné pomoci jak městského i národního výboru, tak okresní krajské zemědělské správy. A dnes zde chlapci a děvčata najdou pěknou místnost, kde se budoucí manželky naučí šít i vařit, dále třídu určenou pro instrukční odborný výcvik klubovnu pro svazáckou práci. a Druhým překvapením bude bo­hatý výběr nejrůznějších krouž­ků — podle zálib a zájmů. „Chtěli bychom věnovat této mimoškolní činnosti mimořád­nou pozornost, aby naší učni měli ve svém dalším životě z čeho čerpat pro volné chvíle. Tak jsme si řekli, že každý z pedagogů povede jeden samo­statný kroužek, a to nejméně dvě hodiny každý druhý týden. Mimo to se každý z učňů může ještě zapojit do práce v na­ších tradičních kroužcích, jako je fotografický, branný, spor­tovní, kulturní nebo t kroužek psaní na stroji či zdravotnic­ký.“ Za krátkou dobu nastanou právě v tomto okrese druhé, neméně významné žně — skli­zeň brambor. Tady na Bene­­šovsku jich pěstují nejvíc ze Středočeského kraje. Každoroč­ně tu učni pomáhají úrodu skli­dit, například na hospodářství Ovčíny Státního statku Vlašim mají už — dalo by se říci — téměř vlastní pole. Ale 1 jinde pomáhají. Už teď starší učni ze druhých a třetích ročníků z oboru strojník pracují napří­klad v dílnách statku na opra­vách mechanizace pro podzim­ní práce. Ti, kdo překročili práh via­­šimského učiliště letos poprvé, zakrátko poznají, že tu jsou jako doma. Nové dojmy, spo­lečná práce i zábava — to všechno jim poodhrne roušku doposud neznámého světa — světa, který znamená být trošku víc dospělý. A bude to o zároveň počátek snahy všech Udí, kteří se o chlapce a děv­čata budou plné tři roky 7 čty­ři měsíce starat, aby právě ten­to svět poznali nejen jako da­nou a neměnnou v~ ale aby ho také v budoucnosti dokáza­li co nejlépe zdokonalovat. Zuzana PETEROVÄ O HOSPODAŘENÍ S KRMIVÝ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH S pící jako se šafránem Praha (zn) — Příroda byla letos různě štědrá v přidělování vláhy, a to se také projevilo na výnosech objemné píce. Ze­jména druhé seče byly ve většině oblastí velmi slabé a země­dělci se jejich výpadek snaží zčásti vyrovnat tint, že zaseli str­­niskové směsky na větší výměře. Tam, kde mají-méně zelené­ho krmení, přizpůsobují tomuto stavu i krmné dávky. Opět se zenjědělci přesvědčují, jakou cenu mají zásoby konzervova­ných krmi v. Podrobněji o tom hovoří pracovníci zemědělských správ a zemědělských podni­ků. Ing. V. Víta, hlavní zootech­nik KZS Středočeského kraje: V porovnání s minulými ro­ky mají středočeští zemědělci více sklizeného a připraveného sena na zimní období než jin­dy. Pomohlo jim k tomu jed­nak příhodné klimatické obdo­bí na jaře a jednak i to, že v mnohých zemědělských podni­cích rozšířili plochy s vícele­tými pícninami. Kromě toho se pase více skotu než loni. Na druhé straně ale okresy Nym­burk, Mladá Boleslav a Mělník víc než jiné v kraji trpí ne­dostatkem vláhy, což se pro- Blahopřání Praha fčtkl — Pre;. ’lent ČSSR G. Husák zaslal blaho­přejný telegram vůdci libyjské revoluce plukovníku Muamaru Knddáfímu při příležitosti stát­ního svátku jeho země. Předseda vlády USSR L. Štrougal zaslal blahopřejný te­legram členu revolučního vede­ní Všeobecného lidového kon­gresu Libyjské arabské lidové socialistické džamáhiríje Abda­­sl Salámu Ahmadu Džallúdovi při příležitosti státního svátku jeho země. Rovněž ministr zahraničních věcí ČSSR B, Chňoupek blaho­přál při této příležitostí tajem­níku byra pro zahraniční styky všeobecného lidového výboru Abdalu Atímu Ubajdímu. V Knize cti ROH Praha (čtk) — Při příleži­tosti nadcházejícího Dne horní­ků a energetiků bylo včera v Praze zapsáno do Knihy cti ROH dalších deset BSP dosahu­­jicích vynikajících příkladných výsledků v pracovní 1 mimo­pracovní oblasti. aktu se zúčastnili Slavnostního člen před­sednictva ŰV KSČ a předseda ÚRO K. Hoffmann, kandidát předsednictva a tajemník OV KSČ J. Haman, ministr paliv 'a energetiky ČSSR V. Ehrenber­­ger, ministr hutnictví a těžkého strojírenství ČSSR E. Saul, předseda ÜVOS pracovníků hor­nictví a energetiky O. Bogner a další hosté. Tajemník ÜRO V. Mařík při. této příležitosti zdů­raznil, že před 25 léty to byly jjrávě havířské kolektivy, je­jichž Iniciativa se stala jedním z nejvýznamnějších podnětů ke spontánnímu rozvoji mohutného celostátního hnutí, které si vy­tyčilo náročný program, sym­bolizovaný heslem „Socialistic­ky pracovat — socialisticky žít“. 0 využili Trojské kotliny Praha (čtk) — ním koncepce využití Upřesně­pražské Trojské kotliny se zabývala včerejší výjezdní porada, které se zúčastnili člen předsednic­tva ÚV KSČ a vedoucí tajem­ník MV KSČ v Praze A. Kapek, primátor hlavního města Prahy F. Štafa a další představitelé. Účastníci porady navštívili areál pražského PKOjF, kde se zajímali o rekonstrukci střední haly Sjezdového paláce, o vy­užití lapidária a dalších objek­tů i o celkový program vlastní činnosti PKOJF. Poté zavítali do opravovaného trojského zám­ku, zhlédli území crčené prb botanickou zahradu a ve Stro­movce se seznámili s uřípravou výstavby části středního komu­nikačního systému, který tu vznikne v podobě podzemních tunelů. jevuje menším množstvím kr­mení, a proto skot z těchto tří okresů je přednostně odebírán na jatka. Nadějnější vyhlídky jsou po vydatných deštích v první srpnové dekádě a také vysetí strniskových meziplodin na větší výměře, než určoval plán, přispěje k tomu, že se ze­lený pás krmení udrží až do zámrazu. Svou kladnou úlohu v hospodaření zeleným krmi­vém udělali včasná opatření, kdy se do krmné dávky v mno­hých zemědělských podnicích míchala sláma. Nyní rozhodují­cí slovo k . dostatečným záso­bám na zimu řeknou výsledky ze sklizně silážní kukuřice a chrástu. Josef Sládek, hlavní zootech­nik JZD Škvořetifce, okres Stra­konice: Na jaře a začátkem léta by­lo u nás zeleného krmení do­statek, v současné době nás však trápí sucho. Otavy již má­me sklizeny, nyní Jsme „ukro­jili“ prvních sto hektarů ze čtyř set plánovaných ve třetích s-;őti<h-. Tato hmota je .sušená a zkratovaná skotu. Ná zlipní období jsme v současné době zásobeni zhruba ze tří čtvrtin. Situace je dobrá v senážích, sena máme zatím 85 vagónů, potřebovali bychom však zhru­ba o 250 tun více. Pěstujeme rovněž kukuřici, její porosty jsou však výrazně slabší než loni. Podle odhadu získáme asi o třetinu méně siláže, než to­mu bylo v roce 1982. Výpadek se snažíme vyrovnat setím let­ních meziplodin, kdy na plán 80 hektarů jsme již oseli 125 hektarů, ale chceme to dotáh­nout na 180 hektarů. Josef Gharousek, předseda JZD Pokrok v Bílé, okres Libe­rec: Za letošní rok se nám stav zvýší o 200 dojnic. Přesto se daří ve velkokapacitním kraví­ně, který ještě nemáme zcela naplněný, 1 v srpnu udržet den­ní užitkovost na 11,75 litrech mléka. Od 10. srpna jsme mu­seli začít krmit i kukuřici. Ovšem zatím nikoliv z porostů určených na silážování. V těch­to dnech ještě sklízíme otavy a zřejmě se podaří vyrobit z nich o 200 tun sena víc, než jsme počítali. Z prvních sečí máme také víc sena a sená­­že, než jsme plánovali, ale vzhledem k tomu, že vlivem sucha kukuřice nedají plánova­ných 40 tun zelené hmoty z hektaru, využíváme kde jaký kousek jetelů. Některé budeme sekat potřetí, počítáme s krm­nou kapustou, která po deš­tích v srpnu začala rychleji růst, máme 1 krmnou řepu. Dobře jsme uložili 1 krmnou slámu a využijeme loňských zbytků sena a senáže z jedné nevybrané jámy. Přesto nám to dá na pod­zim 1 v zimě asi dost přemýš­lení, jak nejlépe krmivá vy­užít, aby se nám podařilo se co nejvíc přiblížit letos roční užitkovost! čtyř tisíc litrů, o kterou se spolu s celým ko­lektivem snažíme. Ing. Ludvik Veselý, zootech­­nik-krmivář JZD Mír, Velké Bí­lovice, okres Břeclav: Jako všude na Břeclavsku, to není ani u nás se zeleným kr­mením valné. Přece jen však jsou znát závlahy, neboť může­me krmit čtvrté seče vojtěšek, které dávají 5—6 tun, z hek­taru. Denně zkratujeme 75 tun objemného krmiva, z něhož je ,10 tun zelené vojtěšky, kterou dáváme především dojnicím, dále 40 tun zelené kukuřice a zbytek je ioňská siláž,; s kte­rou vydržíme do 15. září. Zatím na situaci nepohlížím zvlášť chmurně, nebof kde jsme s pomoci závlah zalili strnis­­kové směsky, jsou 10—15 cm vysoké, ovšem z podsevů letos nic nebude a také kukuřičné siláže uděláme o třetinu mé­ně než loni. V zásobách však máme 90 vagónů sena, 50 va­gónů vojtěškové a stejné množ­ství ovesné senáže, s řepnými skrojky zužitkujeme maximum slámy. Když k tomu připočte­me řepné řízky, které jsme lo­nt vůbec nepotřebovali, měli bychom důsledky sucha přeč­kat bez velké pohromy. To však neznamená, že s krmivém plýtváme. Zelenou vojtěšku má­me jen pro dojnice, do kuku­řičné siláže přidáváme slámu ze zrnové kukuřice a budeme hledět zužitkovat také co nej­více krmné slámy. ☆ Letošní situace se suchem nám však znovu připomenula, jak důležité je mít zásobu kva­litních siláží a vůbec zásoby objemné píce, které umožní ex­trémní rok lehčeji překonat bez rušivých nárazů ve výrobě. SKLIZEN JABLEK odrůdy james Grieve začala v minulých dnech v jZD Ceskoslovensko-sovětské­­ho přátelství v Tuchorazi. Družstvo obhospodařuje rozlehlou plochu sadů a jen jablek ‘se zde pěs­tuje jedenáct odrůd na 260 hektarech. Odrůdy J ames Grieve, kterou družstevníci dodávají do Ag­­ropodniku Kutná Hora, chtějí sklidit téměř 300 tu n. Z celkové rozlohy jabloňových sadů plánují vý­nos 3000 tun kvalitního ovoce. {Foto CTK — Petr josekj Škola a věda Rodiče leckdy zprvu hudraji, když otevrou učebnice svých tře­ba jen desetiletých děti a zjisti, že učivo je pro ně zcela nové, ač sami kdysi obstáli u zkoušky dospělosti či u nejedné státnice. Rozpaky však brzy vystřídá stesk nad tím, že k mnohp poznatkům, které dává dnešní základní ško­la svým žákům, se museli často lopotně dopracovávat léty praxe. A další zůstaly pro ně utajeny do dnešního dne. Nejde přitom pouze o množi­ny, které prokazatelně přispěly k rozvoji abstraktního myšleni u nejmladších školáků a usnadňu­ji jim pochopit složité pojmy ve fyzice, chemii, či jazycích. Ale i 0 tak praktický předmět, jakým ie pracovni vyučování. Již od útlé­ho školního věku se děti uči za­cházet s běžnými nástroji a stro­ji, řezat, stříhat, brousit, pilovat 1 vrtat, znát vlastnosti materiálů. Poznávají půdu, dokáži udělat její rozbor a doporučit látky, jichž se v ni pro růst dané rost­liny nedostává. Seznamuji se s pěstováním zeleniny a ovoce i s jejich zpracováním a využitím. Tak se již na základní škole utváři prvotní kladný vztah žáků k práci, k technice i přírodě. Pracovní vyučování zvýrazňuje polytechnický charakter školy a stává se podnětem rozr :nité zájmové činnosti žáků, jejich technické tvořivosti. Pochopitelně, že takto zaměře­ná výchova a výuka v dnešní škole není samoúčelná. Vždyf, jak zdůraznilo nedávné 8. zase­dáni ÚV KSČ, konec osmdesá­tých a začátek devadesátých let bude znamenat další kvalitativní změny v technice, v uplatňováni mikroelektroniky, robotiky, bio­technologie, ale i nových spoje­ní vědy a praxe. Proto je nezbyt­né, aby již dnes na tyto poža­davky reagovala také škola. Aby vychovávala mládež k technické orientaci, k chápáni zákonitostí přírody, k osvojováni si plodů vě­deckotechnické revoluce. Sou­druh G. Husák na zmíněném za­sedáni ÚV KSČ hovořil o uplat­ňováni výsledků vědy a techniky jako o otázce životni naléhavosti pro dalši rozvoj socialistické spo­lečnosti. Jedním ze základních předpokladů pro zvládnuti toho­to úkolu přitom je soustavný růst vzdělanosti. Připomínáme si to právě dnes, kdy škola otevírá své brány no­vému roku. V příštích deseti mě­sících zavŕši dalši významnou eta­pu plněni projektu rozvoje čes­koslovenské výchovně vzdělávací soustavy. Právě tento projekt má školní výchovu a výuku přizpůso­bit potřebám, jež na příští ge­nerace klade rozvoj vyspělé so­cialistické společnosti. Proto ve­dle organizačních změn, jakými jsou například přechod na dese­tiletou povinnou školní docházku či nová koncepce přípravy děl­nického dorostu, je hlavni smysi projektu v obsahu vzdělávání.’ A právě pro něj ie charakteris­tické spojení s vědou, s poža­davky vědeckotechnického rozvo­je, a to vždy přiměřeně věku a vyspělosti mladých lidi. Karel KLOUDA

Next