Zemědělské Noviny, leden 1984 (XL/1-26)
1984-01-02 / No. 1
DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVV ČSR VCi ROČNÍK XL. - ČÍSLO 1 PRAHA, PONDĚLÍ 2. LEDNA 1984 CENA 50 HAL Novoroční projev generálního tajemníka ŰV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka Tvořivou prací za mír Vážení spoluobčané, soudružky a soudruzi, drazí přátelé. Na prahu nového roku 1984 vás všechny srdečně zdravím jménem ústředního výboru Komunistické strany Československa a ústředního výboru Národní fronty, jménem československé vlády a jménem svým. Upřímně vám přeji zdraví, štěstí, spokojenost v osobním životě a úspěch v práci. V dnešní den se zamýšlíme nad uplynulým rokem a jeho výsledky, nad úkoly a perspektivami roku nového. Spolu se svými osobními nadějemi spojují s ním milióny našich občanů především přání, aby pokračoval úspěšný rozvoj naší společnosti a aby mohly žít a pracovat v míru. Zabezpečení mírového a spokojeného života pro naše národy je hlavní starostí vrcholných stranických a státních orgánů. Ústřední výbor KSČ se na svém listopadovém zasedání, jak o tom byla naše veřejnost podrobně informována, zabýval právě těmito základními otázkami. S plnou vážnosti jsme posoudili složitou mezinárodní situaci a náročně hodnotili hospodářské výsledky loňského roku. Přijali jsme nezbytné závěry pro další uskutečňování programu XVÍ. sjezdu, pro zajištění dosažené vysoké životní úrovně a sociálních jistot lidu. Drazí přátelé, dobrý život našich občanů a pevné postavení Československa ve světě vyžadují trvalou pozornost růstu národního hospodářství. V uplynulém roce vykonali dělníci, rolníci a příslušníci inteligence, pracovníci všech odvětví průmyslu, stavebnictví, dopravy a spojů, zemědělství, obchodu, služeb a dalších úseků mnoho obětavé práce, jejich zásluhou se podařilo nejen splnit, ale v hlavních směrech i překročit úkoly státního plánu, urychlit hospodářský rozvoj a udělat důležitý krok ke splnění 7. pětiletky. Vybudovali jsme řadu nových významných výrobních kapacit, postavili tisíce nových bytů, stovky škol, nemocnic a dalších sociálních, kulturních a sportovních zařízení. Upevnili jsme vnitřní a vnější rovnováhu naš ekonomiky. Za neivýznamněišf považujeme, že to umožnilo, aby lidé mohli slušně, spokojeně žít bez obav o zítřek. Úspěšně pokračoval rozvoj školství, zdravotnictví, vědv a výzkumu, kultury a umění i dalších oblastí. Oceňujeme také činnost příslušníků ozbrojených složek při zajišťováni obrany a bezpečnosti naší vlasti. Pro aktivní, tvůrčí ovzduší a hlnboký demokratismus společnosti je příznačná vysoká úroveň aktivity společenských organizací a národních výborů, rostoucí účast pracujících na řízení a správě. To přispívá k příznivé, stabilní vnitropoliteké situaci, charakteristické pro náš stát. Pravda, máme i problémy a slabá místa. Na různých úsecích trvá nemálo těžkostí, zbytečných nedostatků, projevů nízké kázně a odpovědnosti. Otevřeně o nich hovoříme a usihreme za široké účasti veřejností o jejich nápravu. Když však zvážíme celkové výsledky, můžeme odpovědně říci, že rok 1983 byl pro socialistické Československo dobrým rokem. Chtěl bych poděkovat komunistům, nestraníkům, příslušníkům dalších politických stran, odborářům, mládežníkům i členům dalších organizací Národní fronty za jejich přínos k rozvoji společnosti. Děkuji rovněž za podporu politiky komunistické strany, Národní fronty a socialistického státu. Jejím smyslem je práce pra hlaho lidu, pro bezpečnost a rozkvět vlasti, pro mír a pokrok ve světě. Při plnění letošních úkolů budeme vycházet z dobrého základu, který máme, dále prohlubovat pozitivní společenské a hospodářské tendence a usilovat, abychom rychleji pokročili kupředu. Rostoucí nároky, které klade doba, potřeby naší společnosti a soutěž se svě'em, nedovolují uspokojovat se s dosaženým. Vyžadují lépe využívat existujících možností, efektivněji hospodařit, účinněji řídit. Velký význam přikládáme zejména urychlení tempa vědeckotechnického pokroku a prohloubení účasti v mezinárodní socialistické integraci. Pro celou společnost i pro každého jednotlivce platí za socialismu prostá zásada: chceme-li lépe žít, musíme lépe pracovat. Tvořivá práce je také hlavním přínosem k zajištění míru a bezpečnosti naší země. Naši občané ve své zdrcující většině vědí, odkud pramení vážné ohrožení míru. Na tisících shromáždění vyjádřili svůj odpor k agresivním záměrům reakčního, především amerického imperialismu. S pochopením .přijímají nezbytná obranná opatření, která provádíme společně se Sovětským svazem a dalšími socialistickými státy vzhledem k rozmísťování nových amerických raket v západní Evropě. V zájmu míru nelze dovolit agresivním silám imperialismu, aby narušily existující strategickou rovnováhu ve světě, ohrozily poválečné uspořádání v Evropě, bezpečnost našeho a dalších socialistiských států. Nemůžeme zapomenout na Mnichov, na zničení státní samostatnosti, národní svobody a ohrožení samotné existence našich národů. Neděláme si iluze, že mezinárodní vývoj bude probíhat bez komplikací. Odvrácení válečné hrozby vyžaduje, abychom trvale upevňovali jednotu lidu, hospodářskou a politickou sílu země, spojenecké svazky se státy Varšavské smlouvy a dbali o zvyšování obranyschopnosti. Vyžaduje také, aby se dále posilovala semknutost socialistických zemí, aby sílilo mírové hnutí, ve kterém se na celém světě sdružují pokrokoví, reálně [svažující lidé bez rozdílu politické a ná boženské příslušnosti. Nebudeme šetřit sil, abychom k tomu co nejvíce přispěli. Sdílíme hluboký humanismus stanoviska, vysloveného nedávno soudruhem jurijem Andropovem, aby lidstvo dosáhlo lepšího údělu nežli žít ve světě zmítaném konflikty a pod hrozbou jaderných zbraní. K tomu také směřují mírové návrhy Sovětského svazu a socialistických zemí, které plně podporujeme. Dnešní poměř sil ve světě, moc a síla Sovětského svazu, socialistického společenství, rozmach protiváléčného hnutí — to vše nás opravňuje k přesvědčení, že nakonec zdravý rozum zvítězí a že se podaří zachovat mír světu i našemu lidu. Na každém záleží a věříme, že každý k tomu přispěje svou poctivou prací. Letošním rokem vstupujeme do období, kdy si budeme postupně připomínat slavné mezníky národně osvobozeneckého zápasu Cecilů a Slováků, čtyřicáté výročí Slovenského národního povstání, boje na Dukle, povstání českého lidu a dovršení osvobození naší vlasti Sovětskou armádou v květnu 1945. Tyto dějinné události našemu lidu otevřely cestu k obnově národní svobody a státní samostatnosti, ke spolehlivé mezinárodní záruce nezávislosti Československa, k velkému sociálnímu, ekonomickému a kulturnímu rozvoji. Výsledky téměř čtyř desetiletí poválečného vývoje prověřily a plně prokázaly správnost naší socialistické cesty, která plně odpovídá zájmům a potřebám lidu a má proto jeho plnou podporu. Budeme po ní dále důsledně pokračovat. Mírovou socialistickou přítomnost a budoucnost opíráme především o věrné přátelství a pevná spojenectví s naším nejlepším přítelem, se Sovětským svazem, o naši příslušnost k socialistickému společenství. Na prahu nového roku posíláme vřelé pozdravy a přání dalších úspěchů sovětskému lidu i lidu dalších bratrských socialistických zemí. Bojovou solidaritu vyjadřujeme všem, kdo ve světě bojují za mír a pokrok, proti kapitalistickému vykořisťování a imperialistickému útlaku, za svobodu lidstva. Srdečně zdravíme všechny přátele Československa v zahraničí. Vážení spoluobčané, soudružky a soudruzi. Naše socialistické zřízení, naše hmotné zdroje, energie a zkušenosti pracujících, jejich angažovanost, vůle a odhodlání pracovat pro rozkvět vlasti — to vše nás opravňuje k tomu. abychom hleděli do nového roku s důvěrou a střízlivým optimismem. Udělejme společně všechno, aby rok 1984 byl dalším rokem mírového života a rozvoje naší společnosti. Ještě jednou vám všem, drazí přátelé, z celého srdce přeji dobré zdraví, úspěchy v práci a osobni apokojenost v novém roce. A /ři V : Generální tajemník ŰV KSČ a prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák při novoročním projevu. (Foto ČTK — f. Kruliš) Z provozů, které ani minuty nemohou být bez lidi Začátek bez přestávky Praha (ZN) — Ani ve svátečních hodinách prvního dne roku 1984 se nezastavil pracovní ruch v nepřetržitých provozech v celé Československé socialistické republice. O výsledcích pracovního úsilí našich občanů, kteří zaměnili odpočinek v kruhu svých blízkých. za svá pracoviště, informují naši i agenturní zpravodajové. ENERGIE Z CHVALETIC Do elektráren v Opatovicích, Chvaleticích a teplárny v Pardubicích nastoupilo v neděli přes 120 zaměstnanců. V největší východočeské elektrárně ve Chvaleticích byly v provozu podle dispozic státního dispečinku jen dva 200 MW bloky, další dva byly v pohotovostní záloze. V přístavu, kam v loňském roce zaměstnanci chvaletického závodu Československé plavby labsko-oderské přepravili přes čtyři milióny tun energetického uhlí, byl klid. Východočeští energetici z tohoto koncernového podniku ukončili třetí rok sedmé pětiletky s dobrými výsledky. Plán výroby elektrická energie splnili s osmidenním předstihem, hospodárným provozem zařízení dokázali navíc uspořit téměř 68 000 tun uhlí a 255 tun mazutu za více než osm miliónů korun. TAVBA O POLNOCI Rovněž stovky dělníků a techniků severomoravských hutních podniků zastihl příchod Nového roku na pracovištích nepřetržitých provozů. Téměř na minutu přesně s půlnocí ozářily oblohu nad n. p. Nová huť Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích gejzíry jisker z prvních taveb surového železa a oceli, o pět minut později pak žár z koksu, vytlačovaného z koksárenských baterií. Zatímco po 25 minutách roku 1984 v ostravských sídlištích pomalu dohasínaly světlice a prskavky, v k. p. Vítkovice — Železárny a strojírny Klementa Gottwalda začal „ohňostroj" u vysoké pece č. 4, z níž bylo při první letošní tavbě vypuštěno 240 tun surového železa. Dvě tavby stíhly v první hodině tohoto roku vypustit obsluhy ocelářských peci n. p. Třinecké železárny VRSR. V průběhu ranni směny mezi pracovníky tohoto podniku zavítal místopředseda vlády ČSR Zdeněk Krč. KOTLE NEVYHASLY Na svá početná pracoviště v západočeské metropoli přišli ve sváteční dny také obsluhy blokových kotelen a velkých sídlištních výtopen. Byla mezi nimi i velká skupina pracovníků teplárny energetických závodů v Jateční ulici, provozu, který současně patří k největším dodavatelům tepla v Plzni. Směna, kterou právě v poslední den roku 1983 vedl Miroslav Hron, zásobovala teplem největší plzeňské sídliště, mnohatisícové severní předměstí, nemocnice krajského města a další objekty. Pro nově budovaná plzeňská sídliště na Košutce a Vinici. Současně se staví druhá etapa výtopny energetických závodů, která bude dodávat technologickou páru plzeňským pivovarům 1 depu ČSD a zvýši své dodávky pro Škodovku a její atomový program. Tato vládou sledovaná energetická stavba zahájí svůj provoz již v příští topné sezóně a její významnou předností bude již kombinovaná výroba tepla a elektři-. ny. Stoupne rovněž zužitkováni spotřebovávané základní energie, kterou představuje uhelné palivo s menší výhřevností. Dobudování tohoto velkého teplárenského komplexu umožní vyřadit z provozu sídlištní výtopny a omezení dalších rozptýlených zdrojů, což se projeví na dosud nepříliš čistém ovzduší krajského města, a přinese 1 značné úspory ve spotřebě uhlí i pohonných hmot. Zemětřesení v Kábulu Kábul (ČTK) — Silné zemětřesení postihlo v sobotu afghánské hlavní město Kábul. Podle zprávy kábulského seizmologického ústavu dosáhla série otřesů půdy síly sedmi stupňů dvanáctistupňové Mercalliho stupnice. Afghánská agentura Báchtar oznámila, že zemětřesení, jehož epicentrum bylo v provincii Bedachšán, asi 280 kilometrů severovýchodně od Kábulu, způsobilo hmotné škody a vyžádalo si i zranění osob. Islámábád — Nejméně 12 lidí zemřelo při silném zemětřesení, které zasáhlo v noci na neděli rozsáhlé oblasti taká v severním Pákistánu a v Indii.» Vojenský převrat v Nigérii Lagos (čtk) — Šéfem nigerijské vojenské vlády, která v sobotu svrhla prezidenta Shehu Shagariho, je generálmajor Mohammed Buhári. V nedělním rozhlasovém projevu zdůraznil, že armáda se rozhodla pro převrat především „vzhledem k tíživé hospodářské situaci země“. Nígerijské ozbrojené síly po převratu vytvořily federální vojenskou vládu, která se skládá z Nejvyšší vojenské rady, Národní rady států a federální výkonné rady. V jednotlivých státech federace budou ustaveny výkonné rady státu. Podle informací nígerijské tiskové agentury NAN panuje v Nigérii klid, situace je „normální" a obchody jsou otevřeny. Vojenský převrat připomínají jen vojenské hlídky na klíčových místech hlavního města. Jsou však uzavřeny hranice země a je přerušeno veškeré telefonní a dálnopisné spojení se světem. POČASÍ DNES bude v ČSR oblačno až zataženo, na většině území déšť, na horách sněžení. Ranní teploty 4 až 1 st., odpolední 4 až 7 st. Celsia. Západní vítr 8 až 12 metrů za sekundu. ■ KOUPÍME ořezávače řepy 3 OCX a .vyorávače 3 VCX v provozuschopném stavu. Státní statek, n, p., 408 24 Rumburk, odd. MTZ, tel. 2239. C 11537 ■ KOUPÍME: předčističku ubili K 525, výkun 50 t/hud., postřikovač Kertitől K 20/18, most. váhu 30—40 t, pneumatiky a vzdušnice 4,50—10. PRODÁME nepoužitý bezpečnostní pokladn! kufr. JZD 391 62 Opařany, tel. Tábor 959 26. C 11538 ■ PRODÁME tento materiál: 424 015 ventil průchod. 5/4“, po 42 Kčs (150 ks) a 426 016 ventil prfich. šikmý 5/4“ po 54 Kčs (300 kosů). Státní statek, n. p., 471 41 Dubá. C11530 ■ PRODÁME 100 bm litin, odpad, rour 0 100 mm a 130 bm litin, odpad. rour 0 150 mm. Státní statky, o. p., Bruntál, závod 09 - 795 11 Rýmařov, tel. 2570. C 11540 ■ KOUPÍME mostní váhu 30—50 tnn. JZD Nový směr, 507 71 Miletín, tel. 93 109. C 11541 ■ KOUPÍME nákladní automobil Škoda 706 typ MTSP-24 a MTSP-27, příp. i s nástavbou. JZD 54101 Trutnov se sídlem ve Volánévá. C 11542 ■ PRODÁME 15 t osiva jarního ječmene Spartan. (ZD Bubovice. 262 72 Březnice, tel. 98 29 21—3. C 11543 ■ PRODÁME nový, nepoužitý soustruh typ SI — 250/1700 mm, dovoz z KLDR, cena 113 000 Kčs. JRD CSSP, 919 26 Zavar, tel. 971 77, I. 0. C 11566 ■ PRODÁME náhr. díly na nákl. aut. ROMÁN a některé druhy pneumatik, (seznamy zašleme). Vitana, k. p., závod 03 — 332 32 Sardubice. C11567 Zdá se možná zvláštní, že podnik nalezl své sídlo daleko v pohraničí v nevelké obci s asi tisícem obyvatel. Vysvětlením jsou však zdejší tradice: Právě tady se totiž začala už v druhé polovině minulého století výrazně rozvíjet tovární výroba stuh u nás, jejíž další střediska pak vznikla až na přelomu století v okolí Dobrušky, Domažlic, Vejprt a Krnova. Takže na současnosti se vlastně „podepsala“ minulost a nepřekvapí jestliže dodáme, že s celkem deseti závody Stapu se můžeme setkat nejenom ve zdejším děčínském okrese, ale i v okresech Liberec, Rychnov nad Kněžnou a Havlíčkův Brod. Tedy opět tam, kde jsou také stuhařské tradice. Od nepaměti sloužily lidem stuhy k zvýraznění krásy, vyjadřovaly radost, lásku, bohatství 1 moc, byly jím věrnými průvodci po celý život. Stuhy hedvábné, lesklé, zářivých a pestrých barev, s vytkávanými vzory a často nitěmi z ngjdražšich kovů i stuhy méně honosné s prostými lidovými motivy. Samozřejmě, z tohoto převážně ozdobného poslání dnes už mnoho nezůstalo. 'Nicméně důležité a nezbytné jsou i pro naši moderní dobu. Potvrzuji to ostatně slova výrobního náměstka ředitele B. Žličaře: „Náš současný sortiment je velice široký. Obsahuje především tkané, pletené, řezané - a lepené stuhy, tkané a pletené pruženky, tkané popruhy, zdrhovadiové pásy, splétané prýmky, leónské dráty, nitě, šňůrky, vánoční ozdoby jiné výrobky. Všechny — a je a jich přes dva tisíce — děláme v mnoha druzích, rozměrech, barvách a vzorech. Většina z nich je určena k dalšímu zpracováni v různých průmyslových odvětvích. Hlavně při výrobě prádla, oděvů, obuvi a sportovních, turistických a zdravot nických potřeb, ale také v ná bytkářském a elektrotechnik kém průmyslu, ve strojírenství a stavebnictví. Kolem patnácti procent produkce se mimo to vyváží." S výrobky vilémovského Stapu se obyčejně setkáváme v obchodech například v podobě ozdobných, začišťovacích zpevňovacích stuh či záclonoa vých lemovek. Mnohdy se pozastavujeme nad jejich nedostatkem. Kupodivu však podnik požadavky vnitřního trhu bez problémů plní. Je tedy spíše otázkou nakolik odpovídají skutečné poptávce. Na druhé straně ovšem tak docela bez problémů v podniku zase nejsou. „Když jsme začínali", dodá vá ředitel podniku ]. Soukup, „dostali jsme do vlnku většinou zastaralé a opotřebené stroje, přičemž dost práce se ještě muselo dělat ručně. Nezbylo než radikálně modernizovat výrobu. Jenže naše textilní strojírenství se nezabývalo a ani dnes se nezabývá výrobou stuhařských strojů a obdobná situace je i v dalších socialistických zemích. Museli jsme si tedy pomoci sami. Především vlastní výrobou některých strojů, využitím technologií a zařízení původně určených pro : jiná textilní odvětví i dovozem z nesocialistických států. Takový dovoz však není nijak laciný a tak stále hledáme inož nosti, jak se obejít i bez něj Letos například již druhým rokem vyrábíme pro vlastni potřebu jehlové tkací stroje v kooperaci s jednou švýcarskou firmou a obdobně chceme vyrábět t kontinuální barvicí linky.“ Daio by se ovšem říci, že právě v tomto směru, v postupném nahrazování devizově náročného dovozu vlastní produkci, by vilémovský Stap mohl být příkladem mnoha jiným. Již v roce 1976 se také vydali na cestu opatření, která především omezují dovoz některých stuhařských výrobků do naši republiky. Zatím už takto ušetřili národnímu hospodářství zhruba sto miliónů korun ve volných měnách. Chystají k tomu úsporu dalších 53 miliónů ročně zavedením moderní technologie výroby zdrhovadlových pásů s uzávěrovou spirálou z plastické hmoty, a to jejím přitkáváním přímo na stavech. Máme za sebou první den roku 19841 Privítali jsme jej tradičně s přípitkem, s přáním úspěchů a mnoha předsevzetími. jinak to snad ani nemůže být. Pro zemědělství začal však nový rok proti kalendářnímu už mnohem dříve, v podzimu, kdy se připravovala půda a selo se pro novou úrodu. Popravdě řečeno, přes všechny nemalé úspěchy, které potvrdila bilance hospodaření na polích i ve stájích, udělal loňský rok také nejednu vrásku. Hlavně těm, kteří mají na starosti práci ■ na polích. Tak nezvykle dlouhé sucho a citelný nedostatek vláhy málo kdo pamatuje. A přece, když se schylovalo ke konci roku, nepatrná vláha přišla nadmíru vhod. Rok 1983, skoupý na vodu, jakoby chtěl ve svých posledních dnech zemědělství aspoň trochu splatit dluh. Stačilo pár kapek a na mnoha polích se ozimy zazelenaly. Zmizelo dost zasetých pozemků, kde stáli agronomové v rozpacích, jaký ten letošní rok u obilovin a řepky bude! Stejnou otázku si kladou i na mnoha místech Středočeského kraje. Např. v JZD Svornost Veleli v okrese Praha-východ ani dnes, kdy nás nový rok vítá teplým, slunným počasím, ne•• mohou na polích příliš chválit. S provozním agronomem ing. Ioseleni Machem a henkou Beranovou, hospodárkou agronomů Ioba na obrázku) jsme se o tom přesvědčili v předsilvestrovském dr.u přímo na poli. Slušně vzrostlý ozimý ječmen dává naději, stejně tak vedle na druhém honu ozimá pšenice, zasetá bezorebným výsevem. Přesto mladý agronom ing. Mach si netroufl odhadnout, kolik je u nich po suchém podzimu obilovin ještě v sázce. Ale ty deštíky nebyly přece jen marné. Podle jeho názoru asi u 20 procent ozimů se dá hovořit o jejich záchraně. A tak vidíte, vítání nového roku 1984 pohledem agronomů je stále provázeno starostí a přáním, aby to, co pokazil suchý loňský rok, napravil z části ten, do něhož jsme vykročili. Hodně totiž rozhodne předjaří a jaro. (tch) foto: B. Nouza — OD OZDOBY K PRAKTICKÉMU VÝROBKU Proměny stuhy Samotný název podniku Stap Vilémov asi málokomu něco řekne. Snad jen tolik, že leží v Šluknovském výběžku jen kousek od hranic s Německou demokratickou republikou. Tedy až daleko na severu, v hlubokém pohraničí. A přece každý z nás jeho výrobky běžně používá. Přesněji řečeno, jsou hlavně součástí našich oděvů. Stap Vilémov totiž v převážné míře vyrábí to, co spojuje jediné slovo — stuhy. o4g.fLO.KO.mo.ua Radovan MUŠKA Kilometry stuh, prýmků, šňůrek x rukou pracovníků a pracovnic o dalších výrobků vycházejí vtlémovského Stapu. (Foto archivI Z REPORTÉROVA BLOKU Zái jem ze Nic se nedá dělat, služba je služba, a tak i vedoucí hospodářství smiřických Velkovýkrmen ze Světí Václav Lhotský nemohl včera nikterak dlouho vyspávat. Povinnost mu dovolila připít si doma na zdraví a šťastný Nový rok skutečně pouze symbolicky. Byly přibližně čtyři hodiny ráno a už měl za sebou prohlídku kravína v Nedělišti, později popřál vše nejlepší ošetřovatelskému personálu ve Světí, Kydlínově a Správčicích. Všude to klapalo jako v normální všední den. Bylo tomu tak i na velkofarmě brojlerových krůt ve Školičce na Královéhradecko. Spolu s ním jsem tady hovořil se Zootechnikern Rudolfem Bohatým a usměvavými ošetřovatelkami — Zdenou Hoškovou, Marii Čudovou, Jaroslavou Šimonovou a Pavlou Boučkov>u. O rytmický chod farmy tu < šem od časného novoročního rána dbala i Zdena Gnolová a Františka Nováková s údržbářem Milanem Antoníčkem. Nepřijel jsem mezi ně náhodně. Věděl jsem, že je tu experimentální velkochov s klečovým výkrmem, s roční výrobou přesahující 650 tun jatečných krůt! A také to, že se zde chystají Skalický dokázat ještě víc. Míním tím především efektivnější produkci, úspory krmiv, snížení vlastních nákladů. Poznal jsem, že tajnní sehraný kolektiv a to vpravdě má zájem, a v podstbtě také přesně ví, co je k tornu třeba. To zásadní spatřují ve snížení úhynů krůt ze 13 na 9 až 8 procent. Je to svrchovaným přáním všech ošetřovatelek drůbeže i zdejšího vedení. Dopracovat se chtějí ke zmíněné metě nejdéle do dvou let. Jisté zlepšení v tomto ohledu očekávají od přechodu na hlubokou podestýlku po příkladu JZD Hvězda Dubenec, a hlavně pak od spolupráce s odborníky Státního veterinárního ústavu v Brně. „Největší starosti nám dělá úhyn ve stáří sedmi týdnů," posteskla si jedna z ošetřovatelek. „Vidíme v tom velkou ztrátu jadrných krmiv, energie a nakonec i zbytečný výpadek dietního masa pro trh. Nadto, je s tím v každé hale v tomto obdob! i pěkná dřina. Sázíme i na našeho zootechnika R. Bohatého, pevně doufáme, že nám v březnu neuteče jinam. Vždyť je to odborník na svém místě." Ing. Jan TRDLIKÁT