Zemědělské Noviny, leden 1984 (XL/1-26)

1984-01-02 / No. 1

DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVV ČSR VCi ROČNÍK XL. - ČÍSLO 1 PRAHA, PONDĚLÍ 2. LEDNA 1984 CENA 50 HAL Novoroční projev generálního tajemníka ŰV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka Tvořivou prací za mír Vážení spoluobčané, soudružky a soudruzi, drazí přátelé. Na prahu nového roku 1984 vás všechny srdeč­ně zdravím jménem ústředního výboru Komunistické strany Československa a ústředního výboru Národní fronty, jménem československé vlády a jménem svým. Upřímně vám přeji zdraví, štěstí, spokojenost v osob­ním životě a úspěch v práci. V dnešní den se zamýšlíme nad uplynulým rokem a jeho výsledky, nad úkoly a perspektivami roku no­vého. Spolu se svými osobními nadějemi spojují s ním milióny našich občanů především přání, aby pokra­čoval úspěšný rozvoj naší společnosti a aby mohly žít a pracovat v míru. Zabezpečení mírového a spokojeného života pro naše národy je hlavní starostí vrcholných stranických a státních orgánů. Ústřední výbor KSČ se na svém listopadovém zasedání, jak o tom byla naše veřejnost podrobně informována, zabýval právě těmito základ­ními otázkami. S plnou vážnosti jsme posoudili slo­žitou mezinárodní situaci a náročně hodnotili hospo­dářské výsledky loňského roku. Přijali jsme nezbytné závěry pro další uskutečňování programu XVÍ. sjezdu, pro zajištění dosažené vysoké životní úrovně a so­ciálních jistot lidu. Drazí přátelé, dobrý život našich občanů a pevné postavení Čes­koslovenska ve světě vyžadují trvalou pozornost růstu národního hospodářství. V uplynulém roce vykonali dělníci, rolníci a příslušníci inteligence, pracovníci všech odvětví průmyslu, stavebnictví, dopravy a spo­jů, zemědělství, obchodu, služeb a dalších úseků mno­ho obětavé práce, jejich zásluhou se podařilo nejen splnit, ale v hlavních směrech i překročit úkoly stát­ního plánu, urychlit hospodářský rozvoj a udělat dů­ležitý krok ke splnění 7. pětiletky. Vybudovali jsme řadu nových významných výrob­ních kapacit, postavili tisíce nových bytů, stovky škol, nemocnic a dalších sociálních, kulturních a sportov­ních zařízení. Upevnili jsme vnitřní a vnější rovno­váhu naš ekonomiky. Za neivýznamněišf považujeme, že to umožnilo, aby lidé mohli slušně, spokojeně žít bez obav o zítřek. Úspěšně pokračoval rozvoj školství, zdravotnictví, vědv a výzkumu, kultury a umění i dalších oblastí. Oceňujeme také činnost příslušníků ozbrojených slo­žek při zajišťováni obrany a bezpečnosti naší vlasti. Pro aktivní, tvůrčí ovzduší a hlnboký demokratismus společnosti je příznačná vysoká úroveň aktivity spo­lečenských organizací a národních výborů, rostoucí účast pracujících na řízení a správě. To přispívá k příznivé, stabilní vnitropoliteké situaci, charakte­ristické pro náš stát. Pravda, máme i problémy a slabá místa. Na růz­ných úsecích trvá nemálo těžkostí, zbytečných nedo­statků, projevů nízké kázně a odpovědnosti. Otevřeně o nich hovoříme a usihreme za široké účasti veřej­ností o jejich nápravu. Když však zvážíme celkové výsledky, můžeme odpovědně říci, že rok 1983 byl pro socialistické Československo dobrým rokem. Chtěl bych poděkovat komunistům, nestraníkům, příslušníkům dalších politických stran, odborářům, mládežníkům i členům dalších organizací Národní fronty za jejich přínos k rozvoji společnosti. Děkuji rovněž za podporu politiky komunistické strany, Ná­rodní fronty a socialistického státu. Jejím smyslem je práce pra hlaho lidu, pro bezpečnost a rozkvět vlasti, pro mír a pokrok ve světě. Při plnění letošních úkolů budeme vycházet z dob­rého základu, který máme, dále prohlubovat pozitiv­ní společenské a hospodářské tendence a usilovat, abychom rychleji pokročili kupředu. Rostoucí náro­ky, které klade doba, potřeby naší společnosti a sou­těž se svě'em, nedovolují uspokojovat se s dosaže­ným. Vyžadují lépe využívat existujících možností, efektivněji hospodařit, účinněji řídit. Velký význam přikládáme zejména urychlení tempa vědeckotechnic­kého pokroku a prohloubení účasti v mezinárodní socialistické integraci. Pro celou společnost i pro každého jednotlivce platí za socialismu prostá zása­da: chceme-li lépe žít, musíme lépe pracovat. Tvořivá práce je také hlavním přínosem k zajištění míru a bezpečnosti naší země. Naši občané ve své zdrcující většině vědí, odkud pramení vážné ohrožení míru. Na tisících shromáždění vyjádřili svůj odpor k agresivním záměrům reakčního, především americké­ho imperialismu. S pochopením .přijímají nezbytná obranná opatření, která provádíme společně se So­větským svazem a dalšími socialistickými státy vzhle­dem k rozmísťování nových amerických raket v zá­padní Evropě. V zájmu míru nelze dovolit agresivním silám imperialismu, aby narušily existující strategic­kou rovnováhu ve světě, ohrozily poválečné uspořá­dání v Evropě, bezpečnost našeho a dalších socialis­­tiských států. Nemůžeme zapomenout na Mnichov, na zničení státní samostatnosti, národní svobody a ohro­žení samotné existence našich národů. Neděláme si iluze, že mezinárodní vývoj bude pro­bíhat bez komplikací. Odvrácení válečné hrozby vy­žaduje, abychom trvale upevňovali jednotu lidu, hos­podářskou a politickou sílu země, spojenecké svazky se státy Varšavské smlouvy a dbali o zvyšování obra­nyschopnosti. Vyžaduje také, aby se dále posilovala semknutost socialistických zemí, aby sílilo mírové hnutí, ve kterém se na celém světě sdružují pokro­koví, reálně [svažující lidé bez rozdílu politické a ná boženské příslušnosti. Nebudeme šetřit sil, abychom k tomu co nejvíce přispěli. Sdílíme hluboký humanismus stanoviska, vyslove­ného nedávno soudruhem jurijem Andropovem, aby lidstvo dosáhlo lepšího údělu nežli žít ve světě zmí­taném konflikty a pod hrozbou jaderných zbraní. K tomu také směřují mírové návrhy Sovětského svazu a socialistických zemí, které plně podporujeme. Dnešní poměř sil ve světě, moc a síla Sovětského svazu, socialistického společenství, rozmach protivá­­léčného hnutí — to vše nás opravňuje k přesvědčení, že nakonec zdravý rozum zvítězí a že se podaří za­chovat mír světu i našemu lidu. Na každém záleží a věříme, že každý k tomu přispěje svou poctivou prací. Letošním rokem vstupujeme do období, kdy si bu­deme postupně připomínat slavné mezníky národně osvobozeneckého zápasu Cecilů a Slováků, čtyřicá­té výročí Slovenského národního povstání, boje na Dukle, povstání českého lidu a dovršení osvobození naší vlasti Sovětskou armádou v květnu 1945. Tyto dějinné události našemu lidu otevřely cestu k obnově národní svobody a státní samostatnosti, ke spoleh­livé mezinárodní záruce nezávislosti Československa, k velkému sociálnímu, ekonomickému a kulturnímu rozvoji. Výsledky téměř čtyř desetiletí poválečného vývoje prověřily a plně prokázaly správnost naší so­cialistické cesty, která plně odpovídá zájmům a po­třebám lidu a má proto jeho plnou podporu. Budeme po ní dále důsledně pokračovat. Mírovou socialistickou přítomnost a budoucnost opíráme především o věrné přátelství a pevná spo­jenectví s naším nejlepším přítelem, se Sovětským svazem, o naši příslušnost k socialistickému spole­čenství. Na prahu nového roku posíláme vřelé po­zdravy a přání dalších úspěchů sovětskému lidu i lidu dalších bratrských socialistických zemí. Bojovou solidaritu vyjadřujeme všem, kdo ve světě bojují za mír a pokrok, proti kapitalistickému vyko­řisťování a imperialistickému útlaku, za svobodu lid­stva. Srdečně zdravíme všechny přátele Českosloven­ska v zahraničí. Vážení spoluobčané, soudružky a soudruzi. Naše socialistické zřízení, naše hmotné zdroje, ener­gie a zkušenosti pracujících, jejich angažovanost, vůle a odhodlání pracovat pro rozkvět vlasti — to vše nás opravňuje k tomu. abychom hleděli do no­vého roku s důvěrou a střízlivým optimismem. Udělejme společně všechno, aby rok 1984 byl dal­ším rokem mírového života a rozvoje naší společ­nosti. Ještě jednou vám všem, drazí přátelé, z celého srdce přeji dobré zdraví, úspěchy v práci a osobni apokojenost v novém roce. A /ři V : Generální tajemník ŰV KSČ a prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák při novoročním projevu. (Foto ČTK — f. Kruliš) Z provozů, které ani minuty nemohou být bez lidi Začátek bez přestávky Praha (ZN) — Ani ve svátečních hodinách prvního dne roku 1984 se nezastavil pracovní ruch v nepřetržitých provozech v celé Československé socialistické republice. O výsledcích pracovního úsilí našich občanů, kteří zaměnili odpočinek v kruhu svých blíz­kých. za svá pracoviště, infor­mují naši i agenturní zpravo­dajové. ENERGIE Z CHVALETIC Do elektráren v Opatovicích, Chvaleticích a teplárny v Par­dubicích nastoupilo v neděli přes 120 zaměstnanců. V největ­ší východočeské elektrárně ve Chvaleticích byly v provozu po­dle dispozic státního dispečinku jen dva 200 MW bloky, další dva byly v pohotovostní záloze. V přístavu, kam v loňském roce zaměstnanci chvaletického zá­vodu Československé plavby labsko-oderské přepravili přes čtyři milióny tun energetického uhlí, byl klid. Východočeští energetici z tohoto koncerno­vého podniku ukončili třetí rok sedmé pětiletky s dobrými vý­sledky. Plán výroby elektrická energie splnili s osmidenním předstihem, hospodárným pro­vozem zařízení dokázali navíc uspořit téměř 68 000 tun uhlí a 255 tun mazutu za více než osm miliónů korun. TAVBA O POLNOCI Rovněž stovky dělníků a tech­niků severomoravských hutních podniků zastihl příchod Nového roku na pracovištích nepřetr­žitých provozů. Téměř na mi­nutu přesně s půlnocí ozářily oblohu nad n. p. Nová huť Kle­menta Gottwalda v Ostravě-Kun­­čicích gejzíry jisker z prvních taveb surového železa a oceli, o pět minut později pak žár z koksu, vytlačovaného z koksá­renských baterií. Zatímco po 25 minutách roku 1984 v ostravských sídlištích pomalu dohasínaly světlice a prskavky, v k. p. Vítkovice — Železárny a strojírny Klementa Gottwalda začal „ohňostroj" u vysoké pece č. 4, z níž bylo při první letošní tavbě vypuštěno 240 tun surového železa. Dvě tavby stíhly v první ho­dině tohoto roku vypustit ob­sluhy ocelářských peci n. p. Třinecké železárny VRSR. V prů­běhu ranni směny mezi pracov­níky tohoto podniku zavítal místopředseda vlády ČSR Zde­něk Krč. KOTLE NEVYHASLY Na svá početná pracoviště v západočeské metropoli přišli ve sváteční dny také obsluhy blokových kotelen a velkých sídlištních výtopen. Byla mezi nimi i velká skupina pracovní­ků teplárny energetických zá­vodů v Jateční ulici, provozu, který současně patří k největ­ším dodavatelům tepla v Plzni. Směna, kterou právě v posled­ní den roku 1983 vedl Miroslav Hron, zásobovala teplem nej­větší plzeňské sídliště, mnoha­tisícové severní předměstí, ne­mocnice krajského města a dal­ší objekty. Pro nově budovaná plzeňská sídliště na Košutce a Vinici. Současně se staví druhá etapa výtopny energetických závodů, která bude dodávat technologickou páru plzeňským pivovarům 1 depu ČSD a zvýši své dodávky pro Škodovku a její atomový program. Tato vlá­dou sledovaná energetická stav­ba zahájí svůj provoz již v pří­ští topné sezóně a její význam­nou předností bude již kombi­novaná výroba tepla a elektři-. ny. Stoupne rovněž zužitkováni spotřebovávané základní ener­gie, kterou představuje uhelné palivo s menší výhřevností. Do­budování tohoto velkého teplá­renského komplexu umožní vy­řadit z provozu sídlištní výtop­ny a omezení dalších rozptýle­ných zdrojů, což se projeví na dosud nepříliš čistém ovzduší krajského města, a přinese 1 značné úspory ve spotřebě uhlí i pohonných hmot. Zemětřesení v Kábulu Kábul (ČTK) — Silné ze­mětřesení postihlo v sobotu afghánské hlavní město Kábul. Podle zprávy kábulského seiz­mologického ústavu dosáhla sé­rie otřesů půdy síly sedmi stup­ňů dvanáctistupňové Mercalliho stupnice. Afghánská agentura Báchtar oznámila, že zemětře­sení, jehož epicentrum bylo v provincii Bedachšán, asi 280 ki­lometrů severovýchodně od Ká­bulu, způsobilo hmotné škody a vyžádalo si i zranění osob. Islámábád — Nejméně 12 lidí zemřelo při silném země­třesení, které zasáhlo v noci na neděli rozsáhlé oblasti taká v severním Pákistánu a v Indii.» Vojenský převrat v Nigérii Lagos (čtk) — Šéfem nige­­rijské vojenské vlády, která v sobotu svrhla prezidenta Shehu Shagariho, je generálmajor Mo­hammed Buhári. V nedělním rozhlasovém projevu zdůraznil, že armáda se rozhodla pro převrat především „vzhledem k tíživé hospodářské situaci země“. Nígerijské ozbrojené sí­ly po převratu vytvořily fede­rální vojenskou vládu, která se skládá z Nejvyšší vojenské ra­dy, Národní rady států a fede­rální výkonné rady. V jednotli­vých státech federace budou ustaveny výkonné rady státu. Podle informací nígerijské tis­kové agentury NAN panuje v Nigérii klid, situace je „nor­mální" a obchody jsou ote­vřeny. Vojenský převrat při­pomínají jen vojenské hlídky na klíčových místech hlavního města. Jsou však uzavřeny hra­nice země a je přerušeno veš­keré telefonní a dálnopisné spojení se světem. POČASÍ DNES bude v ČSR oblačno až zataženo, na většině území déšť, na horách sněžení. Ranní teploty 4 až 1 st., odpolední 4 až 7 st. Celsia. Západní vítr 8 až 12 metrů za sekundu. ■ KOUPÍME ořezávače řepy 3 OCX a .vyorávače 3 VCX v provo­zuschopném stavu. Státní statek, n, p., 408 24 Rumburk, odd. MTZ, tel. 2239. C 11537 ■ KOUPÍME: předčističku ubili K 525, výkun 50 t/hud., postřiko­vač Kertitől K 20/18, most. vá­hu 30—40 t, pneumatiky a vzduš­nice 4,50—10. PRODÁME nepouži­tý bezpečnostní pokladn! kufr. JZD 391 62 Opařany, tel. Tábor 959 26. C 11538 ■ PRODÁME tento materiál: 424 015 ventil průchod. 5/4“, po 42 Kčs (150 ks) a 426 016 ventil prfich. šikmý 5/4“ po 54 Kčs (300 kosů). Státní statek, n. p., 471 41 Dubá. C11530 ■ PRODÁME 100 bm litin, odpad, rour 0 100 mm a 130 bm litin, od­pad. rour 0 150 mm. Státní stat­ky, o. p., Bruntál, závod 09 - 795 11 Rýmařov, tel. 2570. C 11540 ■ KOUPÍME mostní váhu 30—50 tnn. JZD Nový směr, 507 71 Mile­­tín, tel. 93 109. C 11541 ■ KOUPÍME nákladní automobil Škoda 706 typ MTSP-24 a MTSP­­-27, příp. i s nástavbou. JZD 54101 Trutnov se sídlem ve Vo­lánévá. C 11542 ■ PRODÁME 15 t osiva jarního ječmene Spartan. (ZD Bubovice. 262 72 Březnice, tel. 98 29 21—3. C 11543 ■ PRODÁME nový, nepoužitý sou­struh typ SI — 250/1700 mm, do­voz z KLDR, cena 113 000 Kčs. JRD CSSP, 919 26 Zavar, tel. 971 77, I. 0. C 11566 ■ PRODÁME náhr. díly na nákl. aut. ROMÁN a některé druhy pneumatik, (seznamy zašleme). Vitana, k. p., závod 03 — 332 32 Sardubice. C11567 Zdá se možná zvláštní, že podnik nalezl své sídlo daleko v pohraničí v nevelké obci s asi tisícem obyvatel. Vysvětle­ním jsou však zdejší tradice: Právě tady se totiž začala už v druhé polovině minulého sto­letí výrazně rozvíjet tovární vý­roba stuh u nás, jejíž další střediska pak vznikla až na přelomu století v okolí Dobruš­ky, Domažlic, Vejprt a Krnova. Takže na současnosti se vlast­ně „podepsala“ minulost a ne­překvapí jestliže dodáme, že s celkem deseti závody Stapu se můžeme setkat nejenom ve zdejším děčínském okrese, ale i v okresech Liberec, Rychnov nad Kněžnou a Havlíčkův Brod. Tedy opět tam, kde jsou také stuhařské tradice. Od nepaměti sloužily lidem stuhy k zvýraznění krásy, vy­jadřovaly radost, lásku, bohat­ství 1 moc, byly jím věrnými průvodci po celý život. Stuhy hedvábné, lesklé, zářivých a pestrých barev, s vytkávanými vzory a často nitěmi z ngj­­dražšich kovů i stuhy méně honosné s prostými lidovými motivy. Samozřejmě, z tohoto převážně ozdobného poslání dnes už mnoho nezůstalo. 'Nic­méně důležité a nezbytné jsou i pro naši moderní dobu. Potvrzuji to ostatně slova výrobního náměstka ředitele B. Žličaře: „Náš současný sor­timent je velice široký. Obsa­huje především tkané, pletené, řezané - a lepené stuhy, tkané a pletené pruženky, tkané po­pruhy, zdrhovadiové pásy, splé­tané prýmky, leónské dráty, ni­tě, šňůrky, vánoční ozdoby jiné výrobky. Všechny — a je a jich přes dva tisíce — děláme v mnoha druzích, rozměrech, barvách a vzorech. Většina z nich je určena k dalšímu zpra­cováni v různých průmyslových odvětvích. Hlavně při výrobě prádla, oděvů, obuvi a spor­tovních, turistických a zdravot nických potřeb, ale také v ná bytkářském a elektrotechnik kém průmyslu, ve strojírenství a stavebnictví. Kolem patnácti procent produkce se mimo to vyváží." S výrobky vilémovského Sta­pu se obyčejně setkáváme v ob­chodech například v podobě ozdobných, začišťovacích zpevňovacích stuh či záclono­a vých lemovek. Mnohdy se po­zastavujeme nad jejich nedo­statkem. Kupodivu však podnik požadavky vnitřního trhu bez problémů plní. Je tedy spíše otázkou nakolik odpovídají skutečné poptávce. Na druhé straně ovšem tak docela bez problémů v podniku zase ne­jsou. „Když jsme začínali", dodá vá ředitel podniku ]. Soukup, „dostali jsme do vlnku větši­nou zastaralé a opotřebené stroje, přičemž dost práce se ještě muselo dělat ručně. Ne­zbylo než radikálně modernizo­vat výrobu. Jenže naše textilní strojírenství se nezabývalo a ani dnes se nezabývá výrobou stuhařských strojů a obdobná situace je i v dalších socialis­tických zemích. Museli jsme si tedy pomoci sami. Především vlastní výrobou některých stro­jů, využitím technologií a za­řízení původně určených pro : jiná textilní odvětví i dovozem z nesocialistických států. Tako­vý dovoz však není nijak la­ciný a tak stále hledáme inož nosti, jak se obejít i bez něj Letos například již druhým ro­kem vyrábíme pro vlastni po­třebu jehlové tkací stroje v kooperaci s jednou švýcarskou firmou a obdobně chceme vy­rábět t kontinuální barvicí lin­ky.“ Daio by se ovšem říci, že prá­vě v tomto směru, v postupném nahrazování devizově náročné­ho dovozu vlastní produkci, by vilémovský Stap mohl být pří­kladem mnoha jiným. Již v ro­ce 1976 se také vydali na ces­tu opatření, která především omezují dovoz některých stu­hařských výrobků do naši re­publiky. Zatím už takto ušetřili národnímu hospodářství zhruba sto miliónů korun ve volných měnách. Chystají k tomu úspo­ru dalších 53 miliónů ročně za­vedením moderní technologie výroby zdrhovadlových pásů s u­­závěrovou spirálou z plastické hmoty, a to jejím přitkáváním přímo na stavech. Máme za sebou první den roku 19841 Privítali jsme jej tradičně s přípitkem, s přáním úspěchů a mnoha předsevzetí­mi. jinak to snad ani nemůže být. Pro zemědělství začal však nový rok proti kalendářnímu už mnohem dříve, v podzimu, kdy se připravovala půda a se­lo se pro novou úrodu. Poprav­dě řečeno, přes všechny nema­lé úspěchy, které potvrdila bi­lance hospodaření na polích i ve stájích, udělal loňský rok také nejednu vrásku. Hlavně těm, kteří mají na starosti prá­ci ■ na polích. Tak nezvykle dlouhé sucho a citelný nedo­statek vláhy málo kdo pamatu­je. A přece, když se schylovalo ke konci roku, nepatrná vláha přišla nadmíru vhod. Rok 1983, skoupý na vodu, jakoby chtěl ve svých posledních dnech ze­mědělství aspoň trochu splatit dluh. Stačilo pár kapek a na mnoha polích se ozimy zazele­naly. Zmizelo dost zasetých po­zemků, kde stáli agronomové v rozpacích, jaký ten letošní rok u obilovin a řepky bude! Stejnou otázku si kladou i na mnoha místech Středočeského kraje. Např. v JZD Svornost Ve­leli v okrese Praha-východ ani dnes, kdy nás nový rok vítá teplým, slunným počasím, ne•• mohou na polích příliš chválit. S provozním agronomem ing. Ioseleni Machem a henkou Be­ranovou, hospodárkou agrono­mů Ioba na obrázku) jsme se o tom přesvědčili v předsil­vestrovském dr.u přímo na poli. Slušně vzrostlý ozimý ječmen dává naději, stejně tak vedle na druhém honu ozimá pšenice, zasetá bezorebným výsevem. Přesto mladý agronom ing. Mach si netroufl odhadnout, ko­lik je u nich po suchém podzi­mu obilovin ještě v sázce. Ale ty deštíky nebyly přece jen marné. Podle jeho názoru asi u 20 procent ozimů se dá ho­vořit o jejich záchraně. A tak vidíte, vítání nového roku 1984 pohledem agronomů je stále provázeno starostí a přáním, aby to, co pokazil su­chý loňský rok, napravil z čás­ti ten, do něhož jsme vykročili. Hodně totiž rozhodne předjaří a jaro. (tch) foto: B. Nouza — OD OZDOBY K PRAKTICKÉMU VÝROBKU Proměny stuhy Samotný název podniku Stap Vilémov asi málokomu něco řekne. Snad jen tolik, že leží v Šluknovském výběžku jen kousek od hranic s Německou demokratickou republikou. Te­dy až daleko na severu, v hlubokém pohraničí. A přece každý z nás jeho výrobky běžně používá. Přesněji řečeno, jsou hlav­ně součástí našich oděvů. Stap Vilémov totiž v převážné míře vyrábí to, co spojuje jediné slovo — stuhy. o4g.fLO.KO.mo.ua Radovan MUŠKA Kilometry stuh, prýmků, šňůrek x rukou pracovníků a pracovnic o dalších výrobků vycházejí vtlémovského Stapu. (Foto archivI Z REPORTÉROVA BLOKU Zái jem ze Nic se nedá dělat, služba je služba, a tak i vedoucí hospo­dářství smiřických Velkovýkrmen ze Světí Václav Lhotský nemohl včera nikterak dlouho vyspávat. Povinnost mu dovolila připít si doma na zdraví a šťastný Nový rok skutečně pouze symbolicky. Byly přibližně čtyři hodiny ráno a už měl za sebou prohlídku kravína v Nedělišti, později po­přál vše nejlepší ošetřovatelské­mu personálu ve Světí, Kydlíno­­vě a Správčicích. Všude to kla­palo jako v normální všední den. Bylo tomu tak i na velko­­farmě brojlerových krůt ve Ško­ličce na Královéhradecko. Spolu s ním jsem tady hovořil se Zootechnikern Rudolfem Boha­tým a usměvavými ošetřovatelka­mi — Zdenou Hoškovou, Marii Čudovou, Jaroslavou Šimonovou a Pavlou Boučkov>u. O rytmický chod farmy tu < šem od čas­ného novoročního rána dbala i Zdena Gnolová a Františka Nováková s údržbářem Milanem Antoníčkem. Nepřijel jsem mezi ně náhod­ně. Věděl jsem, že je tu experi­mentální velkochov s klečovým výkrmem, s roční výrobou přesa­hující 650 tun jatečných krůt! A také to, že se zde chystají Skalický dokázat ještě víc. Míním tím především efektivnější produkci, úspory krmiv, snížení vlastních nákladů. Poznal jsem, že tajnní sehraný kolektiv a to vpravdě má zájem, a v podstbtě také přesně ví, co je k tornu třeba. To zásadní spatřují ve sníže­ní úhynů krůt ze 13 na 9 až 8 procent. Je to svrchovaným přáním všech ošetřovatelek drů­beže i zdejšího vedení. Dopracovat se chtějí ke zmí­něné metě nejdéle do dvou let. Jisté zlepšení v tomto ohledu očekávají od přechodu na hlu­bokou podestýlku po příkladu JZD Hvězda Dubenec, a hlavně pak od spolupráce s odborní­ky Státního veterinárního ústavu v Brně. „Největší starosti nám dělá úhyn ve stáří sedmi týdnů," po­steskla si jedna z ošetřovatelek. „Vidíme v tom velkou ztrátu jadrných krmiv, energie a nako­nec i zbytečný výpadek dietního masa pro trh. Nadto, je s tím v každé hale v tomto obdob! i pěkná dřina. Sázíme i na na­šeho zootechnika R. Bohatého, pevně doufáme, že nám v břez­nu neuteče jinam. Vždyť je to odborník na svém místě." Ing. Jan TRDLIKÁT

Next