Zemědělské Noviny, duben 1984 (XL/79-102)
1984-04-02 / No. 79
Pavla SOUKUPA, vedoucího závodu technických služeb a předsedu ZO KSS JRD Budmerice, okres Bratislava-venkov H Jak probíhají jarní práce na poloh vašeho družstva? „Jarní ječmen máme v zemi, zaseta je rovněž vojtěška, kterou pěstujeme na semeno. Začínáme se setím cukrovky. V posledních dnech nám udělaly radost občasné deště. Třebaže nebyly vydatné a nemohly vynahradit silný vláhový deficit, pomohly částečně jak zasetým plodinám, tak i ozimům.“ H Rozvíjí se ve vašem družstvu diskuse před X. celostátním sjezdem JZD? „S předsjezdovou diskusi Jstne V našem družstvu začali už na výroční schůzi a ve výboru Z,O KSS a na představenstvu JRD jsme připravili politicko-organizační zabezpečení této diskuse. Proběhne po výrobních úsecích. Budeme družstevníky seznamovat s přípravami celostátního sjezdu, JZD a zároveň probírat problémy, které zajímají naše družstvo. Vyvnčftolením těchto úsekových schůzí, ikteré se uskuteční v dubnu a' kveŕStitbiKle mimořádná členská scfi\,z® c|ruž štva. Na ní si zárovní Připomeneme 35. výročí ^ložení JRD Budmerice, které pa^l4',|.,,*,' -nejstarším družstvům na Slovensku. Z výsledků' diš.use připravíme dokument pro ugány Svazu družstevních raníků.“ Ü Na co se snažíte disku;,především zaměřit? „Budeme ji usměrňovat především na splnění úkolů pětiletky a zejména v těch oblastech, kde máme určité problémy. Jde především o kukuřici na zrno a cukrovku, kde jsme v loňském roce nedosáhli takových výsledků, jaké bychom si přáli. Proto stranická organizace i vedení družstva mobilizují všechny pracující, abychom na všech výrobních úsecích dosahovali plánovaných cílů.“ fbau) AKTIVIZACE MÍROVÝCH Sil SVETA POKRAČUJE Proti jadernému zbrojení g Tübingen (čík) — K dalšímu zesílení odporu proti dislokaci nových útočných amerických jaderných raket v NSR a proti §| militarizaci západnněmeckého zdravotnictví vyzvali účastnici tři- .? denního mezinárodního kongresu lékařů proti jaderné válce, kte- ’V rý včera skunčil v západoněmcckém univerzitním městě TUbin- / genu. Dvacet nét odborných ořed* Několik stovek účastníků lé- #1 Dvacet pět odborných přednášek vědců z NSR i ze zahraničí, mimo jiné z USA, SSSR, Velké Británie, Rakouska, Západního Berlína a Vietnamu, o nejrůznějších aspektech katastrofálních následků jaderné války pro lidstvo vyslechl rekordní počet více než 5200 lékařů a pracovníků západoněmeckého zdravotnictví a četní hpsté z Dánska. Itálie, Lucemburska, Norska, Švédská a Švýcarska. Několik stovek účastníků lékařského kongresu V Tůbingenu vyjádřilo jeho hlavní závěry na protestní protiválečné demonstraci u americké jaderné základny v nedalekém Mutlangenu, kde pokračuje rozmísťování nových útočných amerických jaderných raket Pershing 2. Brusel — Boj za mír ve světě a za evropský kontinent bez zbraní hromadného ničení je hlavním cílem stran zelených v Evropě. Vyplývá to z prohlášení, které bylo zveřejněno na prvním evropském sjezdu stran ochránců životního (Pokračování na str. 2) SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKŮM B PRODÁME el. motory 92 SP - -25 kW, 2950 ot/min (1 ks), 92 SP - 29 kW, 2790 ot/min (2 ks), výr. MEZ Brnu. Státní statek, OZ 351 34 Skalná, tet. 94 971—4. C 12833 B KOUPÍME multikáru typ M 24 —25 v dobrém techn. slavii, nejr. sklápěč. DP MsNV 794 00 Krnov, tel. 2388, s. Simek. C 12835 B PRODÁME závěsný hydraui. smyk 2-S-8BB, univerzální závěs SP 16 (2 ks), prepravník TL 20, silážní řezačku KS 1,6, nákl, automobil T 138 S 3 (2 ks), autobus Š 706 RTO. nepoužitý šnek sušiny k sušárně BS-6 10 m (2 ks), nepoužitý rotor k úpravě ořezávaěe 3 OCX na sklizeň krmné řepy, nepoužitou nakládací lžící na HON 053 (2 ks). KOUPÍME přední nápravu na Z 12045 nebo Z 8045 a strojní nůžky na plech — 2 ni. JZD Menhartice. 675 31 Jemnice. C 12836 B PRODÁME nuvou lanovou radlici na S-100, buldozer S-X0Ü, čelní nakladač HON-050, 2 sklízeči mlátičky SK-Ef a S 5 T valník v provozuschop. stavu. JZD 25. únor, 507 01 Slatiny, tel. 96 216, 96 123, bl. mech. ing. Veselý. C 12837 B PRODÁME protektory 8,25X20 (10 ks), 9.00X20 (10 ks), 10.00X X20 (10 ks), 15,00X34 (4 ks), 15,00X26 (1 ks). Lesní závod 379 23 Třeboň, tel. 3534. C 12839 B KOUPÍME ihned train 22 KV. 630 KVA. JZD Pndřipsko, 411 86 Bechlín, s. i. Antoš. C 12788 B KOUPÍME kompresor 2 MC 5, neprovozuschopný. JZD Ed. Unce, 696 73 Hrubá Vrbka. C 12791 B KOUPÍME ihned drtiče na slámu na E:512 v provozuschopném stavu. [ZD Vítězný únor, 751 16 Želatoviee, tel. 827,8, hlavní tnechanizátor. C 12792 B PRODÁME PU3S fekál, r. v. 1989, po GO 50 000 km, dobrý stav, 4 čerpadla CEK 15, nová, nepoužitá. Cena podle dohody. JZD 394 64 Počátky, tel. 93 56 43. C 12794 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Letos rychleji v ošetření luk a pastvin Jarní nástup pícninářů I Praha (zn) — S nástupem jara začínají agrono- I műm i ve výše položených podhorských a horských I oblastech starosti s ošetřením a přihnojením luk I a pastvin. Ne všude se jim v minulosti věnovala I náležitá péče, jak o tom svědčí i loňské výnosové I rozdíly. Na Prachaticku a Náchodsku se například I podařilo z každého hektaru trvalých travních po- I roštů sklidit v průměru šest tun v seně, zatímco na i Kladensku to bylo o více než polovinu méně. Jsou to právě zkušenosti úspěšných pícninářů, kteří zavčas zjara nepromeškají nejpříhodnější období k ošetření, přihnojení a popřípadě i dosetí prořídlých a mezerovltýcb trvalých travních porostů. Jak právě tento nástup do jarních prací na loukách a pastvinách pokračuje, o tom nás informovali naši zpravo5ajové. O PŘIKLAD Z PALKOVIC V JZD Rozvoj v Palkovicích v okrese Frýdek-Místek ©šetřili již většinu luk a pastvin, které mají v podhůří Beskyd, mnohdy na místech nepřístupných pro mechanizaci. Proto k ošetření těchto lokalit organizují směny pro techniky a ostatní jčnímu ošejření Brostů v nejvýsírJp3!fíženýclľ'\ řňístech. Mnozí přitom pomáhají při opravách a údržbě pastevních areálů. Například loni družstevníci z Palkovic vybudovali pastevní areál v Mysliku na 70 hektarech s rozvodem vody, napáječkami a pôvodnými krmnými vozy na tvářovừ, krmiva. Letos chca družstvo obdobný pastevní areál vybudovat v Měrkovicích a v dalších letěch ve Lhotě a Metyloviúích. ■ JIHOČEŠI SI POSPÍŠILI V jižních Čechách letošní pozdnejší nástup jara, a zejména poslední dny sice zbrzdily setí jařln, o to větší péči ještě před sněhem a deštěmi však mohli zemědělci věnovat ošetření luk a pastvin. Dlouhotrvající ran-ní mrazy zpevnily půdu, a tak na všechny plochy mohly vjeti těžké mechanizační prostředky. V současnosti již Jihočeši mají přihnojenu více než polovinu všech luk a pastvin a celoroční úkol ve vápnění mají splněn z více než čtvrtiny. Ve srovnání s uplynulými léty mají výrazný předstih i v ošetření lučních a pastevních porostů statkovými hnojivý. Dobře si -v této práci vedou pracovníci oborovélio podniku Státní statky Šumava, kde močůvku i další druhy tekutých statkových hnojív vyvezli i na plochy pokryté v současnosti ještě vrstvou sněhu. ■ PRO ŠPIČKOVOU UŽITKOVOST V JZD Běšiny, které s téměř \42001itrovou užitkovostí dojnic pa«tří k nejlepším na Klatovsk\t, si důležitost pravidelného a svědomitého ošetření luk a pastv.in dobře uvědomují po mnoho let. Vždyť na nich pasou vš echny jalovice a až na jednu -*stáj i všechny dojnice. ZákladVni je mechanické ošetření, ktjeré podle možností uskutečhu b už v zimním a předjarním oU lobi. Hlavně vyrovnají terénní nerovnosti, které ztěžují využití techniky á zvyšují zamokřování. Nezapomínají ani na drobnější opravy meliorací a na dostatečné odvodňování všude tam, kde se to ukázalo potřebné. ■ SNAHA RYCHNOVSKÝCH Za nesmírně důležitý úkol letošního zemědělského roku považují pícnináři okresu Rychnov nád Kněžnou včasné ošetření 9000 hektarů luk a pastvin, z nichž ještě za suchého počasí na více než třech čtvrtinách již práci zvládli. Ve srovnání s předešlými léty je to výrazný předstih, což je trvalým travním porostům jen ku prospěchu. Řada zemědělských podniků v nížinné části okresu již jarní ošetření luk a pastvin skončila. Je tomu tak například v JZD Častolovice, Synkov, Černíkovice, Trnov a v dalších devíti. Podílejí se na tom i piloti Slovairu, kteří pro přihnojení zamokrených travních porostů vyšli zemědělcům vstříc. Vítaná by však byla pomoc i helikoptéry pro přihnojení svažitých pastvin, zejména v podmínkách horského Státního statku Kostelec nad Orlicí. ☆ 1 když na pohodu a radost z teplejších jarních dnů zatím čekáme, mají již agronomové — pícnináři svůj start za sebou. Je to dobrý vklad pro zvýšení výnosnosti z trvalých travních porostů, kterým se mnohde zcela oprávněně dostává náležitá péče. r FRVNl RANÉ KEDLUBNY na severu Čech sázejí na pole v JZD Lube o Travčicích v okrese Litoměřice. Zelenina Terezín jich m 'r od velkopěstilelů i od zahrádkářů v květnu a v červnu vykoupí' více než 800 tun. Jen Trávčičti jich dodají 135 tun, jež sklidí z devíti hektarů zavlažované plochy. Pěstitelé z JZD Labe, kteří jsou v kraji největšími producenty zeleniny, si většinu sadby připravuji ve svíjeli sklenících a pařeništích. V letošním roce si předpěstují téměř devět a půl miliónu kusů sazenic. Na snímku M. Hiátová při vyštipování výhonků v porostu rychlených okureK. I (Foto ČTKI Setkáni snikaragujskp odboráři Praha (čtk) — Na závěr pobytu v Československu se v sobotu v Praze se členy delegace Sandinovské ústřednv pracujících Nikaragujské republiky (CST), vedené národním tajemníkem výkonného výboru CST A. Chavarriou, sešli českoslovenští novináři no tiskové besedě. Účelem návštěvy bylo rozšířit a podepsat dokument o spolupráci mezi ŰRO a CST. Při rozhovorech s představiteli ÜRO byla mimo jiné konstatována shodná stanoviska k son časné mezinárodně politické situaci. která je vinou především ' politiky vlády Spojených států velice napjatá. Nikaragujští hosté dále seznámili novináře také s hlavními úkoly nikaragujských odborů. ny Delegace Sandinovské ústředpracujících Nikaragujské republiky včera odcestovala z ČSSR do Managuy. P. Colotka na Trenfiínsku _ i' ■ 'iÍ i Radost přišla s deštěm dy na jedné straně ochlazení provázené srážkami přerušilo práce na polích, agronomové tuto přestávku jen uvítali. Vždyť dostatek vláhy v tomto období, to je první předpoklad pro to, aby letošní pěstitelský rok byl úspěšný. Množství spadlých srážek bylo na různých místech republiky odlišné. Zatímco Opavsko dostalo v průměru 9 mm dešťových srážek, na Vlaštmsku a Voticku v sobotu ještě pokrýval sníh souvisle pole, Při našem zastavení v JZD Velím na KoUnsku jsme se od vedoucího zahradníka družstva }osefa Hrušky (na snímku u srážkoměru) dozvěděli, že zde sťážky zaznamenávají denně. Za čtvrtek a pátek minulého týdne v průběhu 48 hodin zaznamenali 25,3 milimetru, což odpovídá stejnému počtu litrů na čtvereční metr. V únoru tu spadlo jen 33 mm srážek, což je hluboko pod mnohaletým průměrem místní oblasti. O velmi příznivém vlivu vydatnější spršky na ozimy se ve stejném družstvu přesvědčil agronom Josef Bednář, který má radost z dobře regenerovaných obilovin (druhý snímek). Neméně si vláhu pochvalují i agronomové v okrese Praha-východ, kde prospěje jak vzcházení jařin, zasetých téměř na celé plánované výměře, tak i cukrovky, jejíž osivo je v půdě na 30 procentech plánovaných ploch. Jzk — joto B. Nouza) Sebevětší dávka dusíku by tak nepovzbudila ozimy, případně jíl zaseté jariny, osivo cukrovky a místy zasázené rané brambory, jako vydatný příděl deště o. sněhu v závěru minulého týdne. Příroda doslova pookřála. Jestli V se říká, že z nebe spadly milióny, pak to v daném případě není žádná nadsázka. Vždyť po předchozích dvou extrémně suchých létech chyběla v půdě životodárná voda pro tak .potřebný rychlý start jarní vegetace. 1 když te- V PRAZE SE V SOBOTU A V NEDĚLI KONAL ČESKÝ SJEZD ČSCK Přínos dobrovolných zdravotníků Praha (čtk) — Ve znamení hesla „Splněním závěrů XVI. sjezdu KSČ za šťastný život v míru“ začal v sobotu v Praze sjezd Československého červeného kříže v ČSR. Jednání byla přítomna delegace 0V KSČ, vlády ČSR a ÚV Národní fronty ČSR, vedená členem ÚV KSČ, místopředsedou vlády ČSR L. Adamcem. Čtyři sta delegátů zastupují cích na osm set tisíc členů této společenské organizace Národní fronty v průběhu dvou dnů zhodnotilo činnost od sjezdu v roce 1979 * stanovilo základní orientaci práce organizace na další období. Po zahájení sjezdu předsedou ČOV ČSČK V. Víškem a schválení mandátové, návrhové ^’’“-■»volební komise přednesla zpráa vu o činnosti a dalších úkolech ČSČK v ČSR místopředsedkyně ČOV ČSČK A. Stančevová. UšPEŠNA bilance Zpráva dokumentovala, že v období od minulého sjezdu se činnost ČSČK dále rozvinula a zkvalitnila. Prohloubila se jeho spolupráce s orgány a organizacemi Národní fronty, s resorty a dalšími státními orgány a institucemi. Zpráva rovněž upozornila na nepříznivý věkový průměr členské základny a položila proto důraz na práci s mladými lidmi. Konstatovala, že v ČSR je 8882 základních organizací ČSČK, z toho 1845 ve městech, 4557 v obcích, 2100 v osadách, 358 ve zdravotnických zařízeních. Z BOHATÉ DISKUSE Po zprávě revizní komise ČÚV ČSČK pokračoval sjezd diskusí. Delegáti v ní dokumentovali aktivní podíl této organizace na boji za mír a spolupráci mezi národy. Vyměnili si zkušenosti z práce obvodních výborů ČSČK, hovořili o své aktivitě na zdravotně branném úseku činnosti organizace. V diskusi promluvil také vedoucí delegace ÚV KSČ, vlády ČSR a ÚV Národní fronty ČSR, člen ÚV KSČ a místopředseda vlády ČSR L. Adamec._ Zdůraznil mimo jiné, že KSČ spatřuje základ i smysl své politiky v trvalém upevňování spokoje-nosti lidí, v rozšiřování předpokladů pro naplňování jejich oprávněných potřeb. V této souvislosti připomněl, jak obrovská síla je skryta v pracovní a politické aktivitě Československého červeného kříže v ČSR, co všechno může vykonat osm set tisíc uvědomělých a zanícených členů. Konstatoval, že česká organizace ČSČK v uplynulém období upevnila své poslání, získala cenné zkušenosti a vytvořila si pevné zázemí pro přijetí a zabezpečení nadcházejících úkolů. V souvislosti s dalším rozvojem činnosti ČSČK L. Adamec pčratřhl význaln prohlubování vztahů s národními výbory a ostatními organizacemi Národní frontv, zejména s ROH a se SSM. Sjezd pokračoval včera diskusí, Zobrazila se v ní široká škála politickoorganizátorské práce, společenské aktivity, zdravotně výchovné a další specifické činnosti ČSČK. Přinesla též řadu nových zkušeností a podnětů z práce této společenské organizace Národní fronty. V obou sjezdových dnech v ní promluvilo 26 delegátů a hostů. S AKTIVNÍM PŘÍSTUPEM Po zprávách mandátové a volební komise zvolili delegáti nové ústřední orgány ČSČK v ČSR a 280 delegátů na IX. celostátní sjezd ČSČK, který se uskuteční ve dnech 2. a 3. června 1984 v Praze. Jednomyslně přijaté usnesení sjezdu orientuje pozornost celé organizace na další rozvoj aktivní účasti ČSČK při realizaci zdravotní a sociální politiky KSČ. Delegáti sjezdu pak odeslali dopis ústřednímu výboru KSČ. Předsedou ČÚV ČSČK byl opět zvolen prof. MUDr. V. Víšek, DrSc. ZAKLAD TVORBY LESA ING. FRANTIŠEK KALINA, ministr lesního a vodního hospodářství ČSR Lesní hospodářství ČSR prošlo od roku 1945 do současnosti intenzivním vývojem, kterému vytvořila základní předpoklady socializace lesů. Zvýšila se produkční schopnost lesů. takže dnes patříme v těžbě dřeva na 1 hektar k evropské špičce. Se zaváděním mechanizace se podařilo odstranit zejména z těžební činnosti ňantáhavou ruční práci. Spolu s nástupem mechanizace a nových metod práce se zvýšily i nároky na odbornou úroveň pracovníků lesního hospodářství. Významné jsou také změny v nárocích na úlohu lesů. V souladu s vývojem naší socialistické společnosti nabývají na významu i ostatní celospolečenské funkce. Především na úlohu lesa jako významné složky životního prostředí je kladen neustále vetší důraz. Zabezpečit optimální skloubení produkční funkce s ostatními celospolečensky významnými a žádanými funkcemi lesů je především úkolem pěstební činnosti. Tento úsek lesního hospodářství zahrnuje celou škálu dílčích činností, z nichž k nejdůležitějším patří genetika a šlechtění lesních dřevin, sběr osiva a jeho zpracování, pěstováni sadebního materiálu v lesních školkách, obnova lesa a zalesňování, ochrana a výchova lesních kultur a porostu. Ukuly, které lesní hospodářství na úseku pěstební činnosti v souladu s celospolečenskými požadavky zabezpečuje, jsou náročné. Každoroční zalesňování asi 25 tisíc hektarů při měnící se druhové struktuře sadebního materiálu, si vyžádalo přestavbu školkařských provozů, která spočívá především v soustřeďování školkařských ploch a modernizaci provozů. Tím má být zajištěn požadovaný nárůst produkce sadebního materiálu a možnost rozšiřování produktivních metod práce. V průběhu 7. pětiletky bude založeno 277,5 hektaru velkoškolek a dokončena investiční výstavba 238 hektarů velkoškolek, tj. moderních provozů o výměře nad 8 hektarů. Podíl velkoškolek tak v roce 1985 stoupne na 51,4 procenta z celkové výměry školek, což mimo jiné umožní vypěstovat v téuiže roce asi 220 miliónů výsadby schopných sazenic. O tom, že se tyto úkoly rovnoměrně plní, svědčí skutečnost, že produkce sazenic se v průběhu pětiletky zvýšila ze 157,3 miliónu v roně 1981 na 195 miliónů v roce 1983. Součástí celkuvé přestavby a modernizace lesního školkařstvi je výstavba skleníků, závlah, klimatizovaných skladů, využívání chemizace a uplatňováni pokrokových technologii, jako jsou šíje do rašelinných substrátů, a produkce sazenic s obaleným kořenovým systémem, jejichž použití je výhodné z mnoha hledisok. Umožňují nejenom prodloužit sezónní období zalesňovacích prací, ale také umožňují úspěšnou obnovu lesních porostů v extrémních lokalitách včetně oblastí pod vlivem exhalaci. Působení průmyslových imisí na lesní porosty je jedním z hlavních činitelů zásadně uvlivnujícícb úkoly lesního hospodářství současnosti. V oblastech nejvíce vystavených působení imisi se dosud převážně rostoucí jehličnaté porosty domácích dřevin ukázaly jako málo odolné. Jedním ze základních opatření při naplňování cíle zachovat lesní porosty v původní rozloze, je proto náhrada stávajících jehličnatých lesů porosty z odolnějších dřevin, především listnáčů, jako je bříza, jeřáb, buk a javory a z jehličnanů modřín a introdukovaný smrk pichlavý. Přitom zalesňování v oblastech pod vlivem imisí s sebou nutně přináší celý komplex dalších opatření jak ve vztahu k půdě, tak i v pěstebních pracích. Vápněním a přihnojováním se upravuje chemická reakce v pudě, používání sazenic s obalovaným kořenovým systémem a dále zvýšenou ochranu proti buřeni, různým druhům hmyzích škůdců a zvěři tak vytváříme příznivé podmínky pro odrůstáni náhradních lesních porostů. Je pochopitelné, že komplex uvedených opatření je náročný z hlediska nákladů a nároků na spotřebu energie a lidské práce. S ohledem na nutnost zachování lesů jako významné složky životního prostředí je obnova lesů pod vlivem průmyslových imisi považována za stěžejní úkol lesního hospodářství a jako takovému je věnována odpuvídajíci pozornost. Dosavadní výsledky z oblasti Severočeského kraje plně potvrzuji, že takto nastoupená cesta je správná. Na ruzdíl od oblasti pod vlivem průmyslových imisí, kde významově převládají ostatní funkce lesa, především půdoochranná a vodohospodářská, snažíme se na ostatním území dále cílevědomě zvyšovat a zkvalitňovat produkci dřevní hmoty. Jde o nároěný program zahrnující celou řadu činností, jako je používáni některých rychle rostoucích introdukovaných dřevin, pěstování sadebuího materiálu z osiva geneticky hodnotných proveniencí domácích dřevin a další výchovná opatření v kulturách a dospívajících lesních porostech. Pěstební činnost je velice mnohostranná. Významnou roli proto v ní má uplatňování výsledků výzkumu, bez nichž hy nebylo možné všechny náročné cíle v komplexním pojetí zabezpečovat. Z dosavadního plnění za tři roky 7. pětiletky vyplývá, že se lesnímu hospodářství daří naplnit závěry XVI. sjezdn KSČ, kterými bylo vytyčena zvyšovat a rozšiřovat biologickou hodnotu lesního fondu. Výroční ceny Československé televize za rok 1983 Pocty nejúspěšnějším tvůrcům Praha (Ctk) — Výroční ceny Československé televize za rok 1983 byly v sobotu předány v Praze tvůrcům nejúspěšnějších pořadů, které měly mimořádný ohlas u televizních diváků 1 kritiků a výrazně obohatily ideově tematický program CST. Slavnostního předání cen se zúčastnili vedoucí oddělení ÜV KSČ O. Čmolík, ministři kultury ČSR a SSR M. Klusák a M. Válek a další představitelé našeho politického a kulturního života. a dokumentaristiky ČST Praha, autor angažované televizní hry „Parcela 60, katastr Lukovice“ P. Círtek za politicky vyzrálé dílo zobrazující situaci v roce 1968 a kolektiv brněnského televizního studia za inscenaci ze života komunistického poslance J. Jurana „Čas na hodinách“. Dále byli oceněni autoři bratislavského seriálu o nejnovějších poznatcích astronomie a astrofyziky „Okna vesmíru dokořán“ a tvůrčí kolektiv ČST Bratislava za inscenaci „Revoluční etuda“ přibližující, aktuální myšlenky V. I. Lenina. Výroční cenou ČST byl odmě-, něn, kolektiv tvúiců cyklu „Města našich dnů“ a řešitelský kolektiv Výzkumného ústavu rozhlasu a televize, vedený ing. J. Včelákem, za vývoj a realizaci speciálních televizních zařízení. Dále bylo uděleno osm čestných uznání. Na závěr poděkoval vedoucí, oddělení ÚV KSČ O. Čmolík tvůrcům všech oceněných pořadů a popřál jim mnoho úspě'chů do další práce. POČASÍ DNES: Zataženo, občas déšť, na horách sněžení, na Moravě oblačno až zatažena, během dne místy déšť. Ranili teploty 5 až 2 st., odpolední 7 až 10 st., v Čechách v místech s trvalými srážkami kolem 5 st. Jihovýchodní vítr 3—6 m/s. na Českomoravské vrchovině kolem 10 m/s, se bude postupně měnit na jihozápadní. ÚTERÝ A STŘEDA: Očekáváme počasí s velikou oblačnosti a občasnými srážkami. Ranní teploty S až 2 st., odpoledni 7 až 11 stupňů. V úterý vychází Slunce v 6.32 hod. a zapadá v 19.35 bod<t Měsíc vychází v 7.33 hod. a zapadá ve 21.46 hod. Ceny ČST za rok 1983 převzali členové tvůrčího kolektivu „Ekonomického magazínu“ z Hlavní redakce publicistiky Na úkor rolníků Brusel (čtk) — Poprvé v historii západoevropského společenství (EHS) poklesnou letos výkupní ceny zemědělských produktů. Dohodli se na tom po celonočním jednání v sobotu ráno ministři zemědělství EHS, kteří od pátku zasedali v Bruselu. Výkupní ceny, které vstoupily v platnost včera, se snižují v průměru o Jedno procento. Sobotní dohoda sice povede k určitému snížení výdajů na zemědělskou politiku EHS, ale tvrdě postihne zejména menší a drobné producenty. Brány se otevřely Po dešti už včera nezbylo mnoho památky, ráno se naopak probouzelo slunečními paprsky a modrou oblohou. Stojíme vysoko nad údolím a díváme se na protější vršky, jak přes ně vykukuje jarní slunce. Je neděle, osm hodin ráno. Zezdola po klikaté cestě nyní sem k nám nahoru jede autobus. Zastaví na parkovišti a už z něj vysedají nedočkaví kluci a děvčata s maminkami a tatínky, nechybí ani dědečkové a babičky. Jsou prvními návštěvníky letošní sezóny v Koněpruských jeskyních. „Od dnešního dne až do konce října jich takhle k nám přijede kolem sto tisíc. A letos tomu bude přesně pětadvacet let, kdy jsou jeskyně zpřístupněné veřejnosti. Výroční den připadá na druhého srpna a my k tomu chystáme pamětní lístek, který každý z návštěvníků ten den dostane. Tam se také dočte, kolikátým hostem tu vlastně je. Číslo se v srpnu bude pohybovat asi kolem dvou miliónů osmi set padesáti tisíc. Za další dva roky bychom mohíi uvítat už třímilióntého návštěvníka" — vypočítává ředitel Koněpruských jeskyni Jaroslav Vrátný. Teploměr ukazuje pořád ještě nízkou teplotu - čtyři pod nulou. V jeskyních se však pro tentokrát můžeme zahřát. Je tam neustále devět až deset stupňů nad nulou. „Jenomže v létě, kdy praží venku slunce, vápencový povrch se rozehřeje, vzdiiclv má až čtyřicet stupňů, a vy vstoupíte do jeskyni jako do pořádného sklepa. Nej'víc těmito rozdíly v teplotě trpí naši průvodci, kterých tu máme i s brigádníky dvaatřicet. Jenomže láska k této práci dává všem zapomenout i na takovou nepříjemnost a v některých případech jdou studenti z berounských gymnázií, kteří nám v létě nejvíc vypomáhají, studovat na vysokou školu geologickou.“ Jsme čtyři sta sedmdesát metrů nad mořem, kolem dokola jen samé kopce, křivolaké pěšinky dolů do údolí a mnoho zajímavých stromů a keřů. Jaroslav Vrátný vypráví, že práce průvodců jeskyněmi se neodbývá jen v „útrobách" země, ale také na jejím povrchu. A proto se tu starají o vhodnou výsadbu zeleně, likviduji nevhodné porosty a vysazuji naopak nové, jako jalovce, šípky nebo svídu. Všechny dřeviny včetně květin dostávají od správy chráněné krajinné oblasti. Také cestičky, pečlivě udržované, jsou jejich dílem. Vysypávají je vápencovou drtí z blízkého velkodolu Čertovy schody. A tok než sejdeme dolů do jeskyní po pěti stech schodech a než obejdeme tisíc sto padesát metrů hluboko ukrytých chodeb, před Koněpruskými jeskyněmi už stojí další hlouček návštěvníků. Takový a podobný pohled se však nevyskytoval jenom tady, ale všude tam, kde se včera, v ne, děli prvního dubna, otevřely brány hradů a zámků. Zuzana PETEROVA