Zemědělské Noviny, prosinec 1984 (XL/285-308)
1984-12-01 / No. 285
DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ a VV2IVY CSR ■ ROČNÍK XL.-ČÍSLO 285 PRAHA, SOBOTA 1. PROSINCE 1984 CENA 70 HAL družstevníků o Pracovní atmosféra druhého dne sjezdového jednání Impuls k dalším tvůrčím činům TAKÉ VČERA S ÜCASTÍ STRANICKÉ A VLÁDNÍ DELEGACE A PŘEDSTAVITELŮ NF • POKRAČOVALA DISKUSE K PŘEDNESENÝM HLAVNÍM REFERÁTŮM 9 SRDEČNÁ A PODNETNÁ BESEDA SE ZAHRANIČNÍMI DELEGACEMI • SETKÁNÍ 28 HRDINŮ SOCIALISTICKÉ PRÁCE — DELEGÁTŮ SJEZDU • VYSTOUPENÍ ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ NA JUBILEJNÍM ROKOVÁNÍ DRUŽSTEVNÍKŮ PRAHA 1984 Praha (zn/č) — Diskusí k hlavním sjezdovým referátům pokračoval včera v pražském Paláci kultury X. celostátní sjezd jednotných zemědělských družstev. Také včerejšího jednání se zúčastnila delegace ÜV KSC, vlády ČSSR, Federálního shromáždění ČSSR a ÜV Národní fronty ČSSR a další hosté. Dopolední pořad řídil ministr zemědělství a výživy ČSR Vladislav Třeška. Jako první promluvil v diskusi Ladislav Taškář z JZD ČSSP Budoucnost Mojmírovce, okres Nitra, který hovořil o realizaci intenzifikačního programu rámci okresu. Uvedl, že náročv nost úkolů vyžaduje důslednou aplikaci nejnovějších poznatků vědy a techniky, ale také odpovídající materiálně technické zabezpečení. V této souvislosti ocenil, že v investiční výstavbě se v uplynulých letech vybudovala rada moderních kapacit pro ustájení hospodářských zvířat, nové seníky a zpevněná hnojiště. Otázkami zabezpečení dostatku píce pro Skot se zabýval Libor Mahdal z JZD Javorina Dolní Němčí, okres Uherské Hradiště. Z výměry zemědělské pudy JZD tvoří 24 procenta louky a pastviny. To umožňuje vysokou intenzifikací chovu Skotu, kterého mají 3300 kusů. Velkou pozornost věnují zvyšování kvality píce a dosahovaná užitkovqst svědčí o tom, že se jim to daří. Vždyť s roční produkcí 5300 litrů mléka na dojnici se řadí mezi přední podniky v ČSR. Josef Charousek z JZD Pokrok Bílá, okres Liberec, seznámil účastníky sjezdu s výsledky, kterých družstvo dosáhlo uplynulých pětj letech. Napřív klad hektarové výnosy obilovin se zvýšily o pětinu; výnosy pícnin dosahují 7,5 tuny z hektaru a z trvalých travních porostu v přepočtu na seno 4,5 tuny. Na vysoké úrovni je výroba vepřového masa a denními přírůstky ve výši 693 gramy patří podnik mezi přední v ČSR. Zároveň poukázal na některé problémy, zejména nedostatek mechanizace pro těžko přístupné plochy na úpatí Jizerských a Lužických hor. O uplatňování vědeckotechnického rozvoje v JZD Pokrok Ostrov, okres Trnava, hovořila Mária Paulechová. Zavádění nejnovějších poznatků v pícninářství podle doporučení ústavu vědeckého systému hospodaření přineslo nejen růst hektarových výnosů, ale i kvality objemných krmiv. Odrazilo se to např. v dojivosti krav, která letos přesáhne 5000 litrů. Ostrovští spolupracují s tímto ústavem i při využívání závlah, keré mají vybudovány na více než dvou třetinách orné půdy, což je více než v ostatních družstvech. Komplexní péče o pracující v JZD ČSSP Poľana Jarabina v okrese Stará Ľubovňa byla námětem vystoupení Márie Chanátové. Uvedla, že v podniku pustavili pro své pracující již 77 bytů, což je nejvíce v okrese. I díky tomu družstvo patří věkovým průměrem svých členů k nejmladším. Vždyt z 540 družstevníků více než třetině není ani 35 let. JZD pro jejich děti vybudovalo potřebný počet jeslí a mateřských škol a dnes pomáhá i ostatním podnikům. Rezervami ve zvyšování produkce a především kvality brambor se zabýval Vlastimil Čech z JZD Rozkvět Kámen, okres Havlíčkův Brod, který zdůraznil, že jenom komplexním přístupem k řešení této problematiky lze dosáhnout vytyčených úkolů. V družstvu pěstují brambory pro sadbu na výměře 525 hektarů, jejich KRB si stanovila za cíl dosáhnout výnosu 17 tun sadby z hektaru a snížit ztráty pbd 10 procent. Chce toho docílit zejména užší spoluprací s Výzkumným ústavem bramborářským. O hospodaření v pohraničí hovořila ,pak Růžena Janouškovcová z JZD Mír Pšov se sídlem v Novosedlech, okres Karlovy Vary. Upozornila na problémy při získávání mladých lidí pro práci v družstvu a při jejich stabilizaci. Proto je potřebné vytvářet všude takové podmínky, aby nedocházelo k migraci mezi okresy. To vyžaduje nejen dále řešit situaci v budování družstevních bytů. ale i trvalou pozornost věnovat plnění sociálních programů JZD a rozvoji kulturního života na vesnici. Rakovnický okres se na celkové produkci chmele v ČSR podílí čtvrtinou. Karel Staněk z JZD Dukla Kolešovice se proto zaměřil na problematiku sklizně této plodiny, kterou pěstují na 145 hektarech. Družstvu se příliš nedaří nahrazovat přirozený úbytek pracovníků, protože mladé lidi odrazuje vysoký podíl namáhavé ruční práce. A tak í přesto, že sklizeň chmele je stoprocentně mechanizována, je její průběh závislý na pomoci brigádníků. Také jarní práce — drátkování a zavádění chmele — provádějí v celém rozsahů studenti a žáci středních škol a učilišť. Jan Barii z JZD Ondava Čejkov, okres Trebišov, obrátil pozornost na problematiku východoslovenské nížiny, v n’íž je 200 000 ha zemědělské půdy. Jistotu pro práci dávají družstevníkům především vodohospodářské úpravy, které ochránily pole proti záplavám, a dále mellorace. Například v minulé pětiletce bylo odvodněno 68 000 ha půdy. Účelnost investic potvrzuje růst zemědělské produkce. Současné hektarové výnosy v nížině zhruba odpovídají výnosům v klimaticky výhodnějších podmínkách a po dokončení programu „bioprojekt“ by měly být ještě příhodnější. Nad využíváním mikroelektroniky v zemědělství se zamyslel Josef Hanzal z JZD Nový směr Dubne z Českobudějovicka. Jeho podnik v letošním .roce zahájil výrobu elektronického dávkovače jadrných krmiv, který vzešel ze spolupráce sousedního JZD Dříteň, ČSAV a Potravinoprojektu. O jeho přínosu svědčí to, že při ověřování uspořili ve stáji dojnic 10 procent jadrných krmiv a užitkovost stoupla o 15 procent. Již v příštím roce hodlají v Dubne vyrobit nejméně 200 těchto přístrojů a v dalších letech je inovovat a zdokonalovat. Přidruženou výrobou na Jablonecku se zabýval Jaroslav Richter z JZD Družba Jeníšovice. Podtrhl význam této produkce, která zemědělcům podhorských a horských oblastí přináší nemalé prostředky pro další intenzifikaci zemědělství. Nejlepších výsledků dosahují družstva tohoto okresu, především v kovovýrobe, v budování seníků a dalších skladů a úspěšně rozvíjejí i spolupráci např. s Agrozetem Jičín a Liazem Jablonec. Kriticky se vyjádřil, o problémech materiálně technického zásobování, které ovlivňují ekonomický efekt přidružené vý-. roby. O podílu vědeckovýzkumné základny na výsledcích družstva hovořil Jan Vybíral z JZD Družba Kroměříž. S její pomocí dosáhli družstevníci vysokých hektarových výnosů obilovin, ale také luskovin a dalších plodin. Spojením pracovníků vědy, výzkumu a praxe formou KRB, které jsou v družstvu čtyři, se průběžně řeší mnohé otázky zvyšování zemědělské produkce. Významným přínosem je například efektivní využívání sluneční energie. Textilní solární kolektory, kterýčh v příštím roce vyrobí již 15 až 20 000m 2, nacházejí široké Uplatnění nejen v zemědělství, ale 1 v jiných oblastech národního hospodářství. Václav Kavka z JZD ČSSP Záhornice, okres Nymburk, se zabýval problematikou kvality osiva cukrovky, zemědělské techniky a pěstováním této plodiny na těžkých půdách, jež tvoří až 97 procent z celkové výměry družstva. Zabýval se též nedostatky v nákupu cukrové řepy. Jejich odstranění, zejména při přejímání řepy v cukrovarech, může okamžitě přinést značný efekt. Výstavbě zvláštních tzv. zelených investic se věnoval Ladislav Věnkus z JZD Ivana Kubince Opava-Kyiešovice. Jde mimo jiné o budování polních cest, velkokapacitních seníků a silážních žlabů. Těch družstvo z . „'plynulé dva roky postavilo šesí o celkové kapacitě 15 000 metni krychlových. Přednostně zvolilo jejich výstavbu proto, že ztráty u siláže činily v mi(Pokračování na str. 2) Ve všech prostorách Paláce kultury se v těchto dnech můžete setkat s delegáty X. celostátního. sjezdu JZD. Mnozí z nich si i tady najdou chvíli na členi Zemědělských novin. Aby se na tomto' významném rokování cítili všichni příjemně, o to se stará i několik jolklórnich a hudebních souborů JZD z celé naší republiky. Jdap; foto B. Kostka) •O ČEM BYCHOM CHTĚLI HOVOŘIT NA XI. SJEZDU JZD Otevřené brány pokroku Delegátem X. sjezdu JZD je také ing. Václav Klejch, předseda JZD Obránců míru se sídlem v Dolním Újezdě. Družstvo hospodařící na výměře G320 hektarů zemědělské půdy je největším nejen v okrese Svitavy, ale i v celém Východočeském kraji. „Když jsme se ■ před sedmi lety slučovali v nový ekonomický celek, řekli jsme si, že budeme hospodařit tak. aby se o našem družstvu nehovořilo jen jako o největším v kraji, ale také jako o prosperujícím zemědělském podniku.“ řekl mi V. Klejch. „Tehdy nám nešlo jen o množství, o tuny a litry, ale také o to, za kolik budeme vyrábět.“ Pro necelých devět set družstevníků nebylo snadné stanovený cíl splnit. Nejdříve se podařilo zvýšit výrobu, užitkovost hospodářských zvířat výnosy na polích. „Měli jsme 1 z výsledků radost, ale zároveň jsme se zamýšleli nad tím, jak zastavit růst nákladů.“ Rozhodujícím momentem byla změna struktury řízení. Od odvětvového způsobu zde přešli ke střediskovému hospodaření. Tím se podařilo omezit zbytečné přejezdy strojů, snížit náklady na přepravu nejen krmiv, ale ťchlévské mrvy a ostatních materiálů a uspořit , pohonné hmoty. způsob řízoní přispěl Odvětvový především k odstranění patriotismu mezi bývalými družstvy, hlavně mezi funkcionári. Z hlediska operativního rozhodování 1 úspor materiálů, hlavně pohonných hmot, je skutečně daleko výhodnější střediskový způsob 'ÍHsent. Umožňuje využít chozrasčotu i tvůrčího myšlení jednotlivých techniků. Jde o to, aby zootechnik či agronom nečekal na příkazy, ale sám dokázal operativně rozhodnout. Důležitým příspěvkem k rozvoji pracovní iniciativy se stal nový způsob odměňování. „Vlastně jsme začali lidem platit pouze za skutečně vykonanou a kvalitní práci." , uvedl předseda V, Klejch. Ekonomika je neúprosná. Hospodaření družstva je založeno pouze na zemědělské výrobě. Toto ]ZD prokazuje, že je možné úspěšně rozvíjet zemědělský podnik l bez přidružené výroby. Roční výkony zde přesahují 150 miliónů korun. Z výsledků lze uvést průměrný hektarový výnos obilí 5,3 tuny zrna, průměrnou roční užitkovost dojnic 4300 litrů mléka, přírůstky hovězího žíru 950 gramů a u výroby vepřového masa 740 gramů masa. Průměrná mzda družstevníků činí téměř 3000 korun měsíčně. Tomu odpovídají i výsledky hospodaření čtyř středisek, na kterých se daří zvyšovat efektivnost a produktivitu práce. „Když stejnou činnost dokáže udělat méně Udí s nižší spotřebou nafty nebo krmiv, když klesnou úhyny zvířat, potom může vedoucí střediska na konci roku vyplatit odpovídající podíly. Zkrátka rozdělí zbývající množství mezd, které na celý rok dostal k dispozici. Tím se nám podařilo vtáhnout do ekonomického myšlení všechny družstevníky. Nikomu není jedno, zda se vyrábí litr mléka s náklady 5 nebo 3,70 Kčs. Jde o to nevyrábět za každou cenu,“ dodal. ing. V. Klejch. A to byl rovněž jeden z rozhodujících momentů v rozvoji největšího družstva ve Výcho-' dočeském kraji. , Současné úrovni odpovídá 1 vyspělý kádr družstevníků. Je zde například 27 vysokoškoláků a přes 150 středoškoláků. Pracují nejen jako technici, ale i jako řidiči výkonných strojů a při obsluze moderní techniky. Jedním z takových pracovišť je například stáj prvotelek pro 800 dojnic s kruhovým skladem chlévské mrvy. „Když jsme žádali o stlaný provoz, tvrdili nám projektanti, že od nich chceme lidovou tvořivost. Svůj záměr jsme prosadili, a dnes, můžeme říci, že v této stáji vyrábíme nejen dostatečné množství mléka a masa, ale i chlévské mrvy. Organická hnojiva potřebujeme k vyrovnání vztahů mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, k tomu, abychom zachovali i v příštích letech úrodnost půdy. Proto u nás například zatížení Skotu představuje 118 kusů na 100 hektarů zemědělské půdy. hektaru v průměrů Z každého vyrábíme 1630 litrů mléka a 450 kg masa,“ řekl mi předseda JZD ing. V. Klejch. Taková je současná úroveň řízení a výroby největšího družstva ve Východočeském kraji. Dosažené výsledky jsou o to cennější, že jich družstevníci docilují bez přidružené výroby. Předseda družstva se v našem krátkém rozhovoru zamýšlel i nad budoucností. „Chtěl bych, aby zástupce našeho JZD na příštím XI. sjezdu JZD mohl hovořit o tom, že naše družstvo stabilně dociluje v průměru 6 tun zrna z hektaru, 5 tisíc litrů mléka ročně od jedné dojnice a kilogramové přírůstky ve výkrmu skotu. Konečným cílem pro další pětileté období je vyrábět z každého hektaru zemědělské půdy 2000 litrů mléka a 500 kilogramů masa. K naplnění tohoto programu však musíme zcela otevřít brány pokroku, uplatňování nejnovějších vědeckotechnických poznatků v praxi. Abych ale nemluvil do vetru. Již nyní je například výživa zvířat založena na vědeckých poznatcích. Samozřejmostí jsou metabolické testy, na jejichž základě tvoříme krmnou dávku. Máme konkrétní výsledky z přenosu raných embryi u skotu.“ Dále se předseda družstva rozhovořil o výpočetní technice. Ta by měla v příštích letech rovněž , přispět k růstu produkce. „Naše družstvo není napojeno na okresní středisko výpočetní techniky. Jsme toho názoru. že poskytuje informace velice pomalu a jeho zaměření nevyhovuje našim požadavkům.“ Před časem se vrátili, zootechnik, krmivář a plánovač ze zkušené v JZD Slušovice. Další družstevníci se na podobnou cestu chystají. V příštím roce bude v JZD Dolní Újezd Instalováno několik minipočítačů. Na každém středisku bude jeden. Po jejich uvedení do provozu bude teprve zřízeno centrum výpočetní techniky v družstvu. „Chceme, aby počítače sloužily nám a ne my počítačům. V žádném případě nevzroste počet lidí v administrativě. Vycházíme z toho, že s výpočetní technikou budou pracovat lidé, jimž má sloužit. Vedoucí středisek, zootechnici, výživářl, plánovači . — tedy ti družstevníci, kteří nyní pracují bez výpočetní techniky,“ dodal závěrem předseda JZD ing. V. Klejch. V JZD Dolní Újezd tedy nejde jen o myšlenky nebo sny, ale o zcela reálné plány promyšlený program, který oda povídá průběhu jednání X. sjezdu ]ZD. V tomto JZD má vzrůstat produkce rychleji ’ než vstupy do výroby. A to svědčí o odpovědném přístupu ke každodenní práci i o reálnosti piánu do budoucnosti. Ing. Fr. SAVOV Ing. V. Klejch (Foto B. Nouza) í Dvě setkání Horní fotografie z přestávky sjezdového jednání Je vpravdě historická. Zaznamenala setká• ní delegátů hrdinů socialise tícké práce. Jejich podíl na dosavadních úspěších československého zemědělství je nesmazatelný. Také další setkám, zaznamenané na druhém snímku, bylo velmi významné. Tajemník ŰV KSČ F. Pitra, vedoucí oddělení Ov KSČ J. Varga, ministr zemědělství a výživy ČSSR M. Toman, předseda ŰV SDR P. Jonáš a další představitelé besedovali se členy zahraničních delegací účastnících se X. celostátního sjezdu JZD. Hosté ocenili dosavadní průběh sjezdu a poděkovali za srdečné a přátelské přijetí, jakého se jim » Československu dostalo. (Foto J. Vlasák) Pevná pouta přátelství V diskusi ve čtvrtek vystoupil rovněž Anatolij Pctrovič Čubarov, náměstek ministra zemědělství SSSR, náměstek předsedy Všesvazové rady knichozú a vedoucí delegace SSSR, který řekl: Dovolte mi, abych vám jménem Všesvazové rady kolcho zů, ministerstva zemědělství i všech našich pracovníků v zemědělství tlumočil nejsrdečnější bratrské pozdravy a popřál vašemu sjezdů mnoho pracovních úspěchů. S vděčností jsme přijali, pozvání k účasti na jednání vašeho sjezdu. Máme radost z dobré práce a velkých úspěchů, o kterých hovořil ve svém vystoupení předseda vlády ČSSR soudruh Lubomír Strougal. Národy našich zemí spojují pevná pouta přátelství a spolupráce. Toto přátelství překonalo všechny zkoušky a nabývá stále nových, účinnějších forem. Sovětsko-československti přátelství a spolupráce je naším společným majetkem, je důležitým přínosem pří uskutečňování plánů sociálně ekonomického rozvoje našich zemí. v našem společném boji za mír a bezpečnost národů. V referátu i ve vystoupeni delegátů bylo velmi přesvědčivě ukázáno, že za 35 let socialistické přestavby zemědělství Československa dosáhli vaši zemědělci vynikajících úspěchů. To je výsledek velké politické a organizátorské práce stranických organizací, obětavé práce vašich rolníků, dělnické třídy, odborníků i vědců. Pracující Československa socialistického mohou být právem hrdi na vynikající úspěchy dosažené v zemědělství. Dobré výsledky sovětsko-československé spolupráce jsou zjevné í při řešení zemědělských otázek. Pomáháme si navzájem technikou, vyměňujeme si technologie, společně konstruujeme a vyrábíme stroje a zařízení pro obdělávání mnoha zemědělských plodin, výrobu liripiv á /|i.:,u'pván; zemědělské produkce. Rovněž se úspěšně rozvíjí spolupráce ve šlcchtitelství a semenářství polních plodin, v ovocnářství a chmelařství. Hluboká zainteresovanost na výsledcích a metodách naší práce, úzká spolupráce a vzájemné svazky se staly dobrou tradicí a normou našich vzájemných vztahů. V nich se názorně projevují principy socialistického internacionalismu. Chtěl bych vás v krátkosti seznámit se životem a prací sovětských kolchozníků. V naší zemi je nřibližně 26 tisíc kolchozu. Produkují polovinu tržního obilí, masa a mléka, více než 70 % bavlny a slunečnicových semen, více než 90 % cukrové řepy. Jsou to mohutné zemědělské podniky, jejichž technická vybavenost je na vysoké úrovni, s 'podporou státu, na základě kolektivní práce, nahromadily kolchozy ohromné bohatství. Jejich základní a oběžné prostředky představují v peněžním vyjádření více než 120 miliard rublů. Jak Je vám známo, zemědělství je v Sovětském svazu rozvíjeno ve složitých přírodních podmínkách, na rozsáhlém území, a má velmi rozmanitý charakter. Komunistická strana a všechen lid vyvíjí v posledních letech velké úsilí při realizaci opatření k dalšímu rozvoji zemědělské ekonomiky. Je činěno mnoho ouatření k posílení a kvalitativní obnově materiálně technické základny lcolchozů a sovchozů. 6yly vytvořeny stabilní a příznivé ekonomické podmínky pro úspěšnou chozrasčotní činnost. Došlo k velkým sociálním přeměnám v životních podmínkách sovětského rolnictva, změnila se tvář vesnice, která je dnes vpravdě gigantickým staveništěm. Na vesnici jsou,, každoročně vybudovány obytné domy o celkové ploše 35 mil. m2, více než dvaapůl miliónů lidí dostává nové dobře vybavené byty. Výsledek — viditelně se snížil odliv zemědělského obyvatelstva do měst, stále více kolchozu a sovchozů má své stabilní pracovní kolektivy. Současná zemědělská politika strany a tvůrčí práce pracovníků z polí a farem, celého zemědělsko-průmyslového komplexu, umožnily v krajně nepříznivých přírodních podmínkách zvyšovat produkci potravinářských výrobků. Jen v letech 1983 až 1984, kdy bylo započato s praktickou realizací Potravinového programu SSSR, schváleného květnovým plénpm ŰV KSSS v roce 1982, vzrostla hrubá zemědělská produkce, ve srovnáni s prvními dvěma lety stávající pětiletky, o 20 mld rublů. Blahopřejné telegramy Praha (fitk) — Generální tajemník ŰV KSČ, prezident ČSSR G. Husák a předseda vlády ČSSR L. Strougal zaslali generálnímu tajemníkovi ústředního výboru Lidové revoluční strany Laosu, předsedovi rady ministrů Laoské lidově demokratické republiky Kaysone Plinmvihanovi a prezidentu Laoské lidově demokratické republiky Souphanouvongovi u příležitosti státního svátku LLDR, blahopřejný telegram tohoto znění: Komunistické strany Československa, vlády a lidu Československé socialistické republiky i jménem svým vřelé soudružské pozdravy a blahopřání. Vítězství národně demokratické revoluce v roce 1975 vytvořilo příznivé podmínky pro budování nové společnosti v Laosu. Laoský lid pod vedením Lidové revoluční strany Laosu dosáhl mnoha úspěchů na cestě budování základů socialistické společnosti, při upevňování a obraně revolučních vymožeností a nezávislosti své země před útoky imperialismu, hpgemonlsmu a reakčních sil. Jsou výsledkem jeho obětavé práce, plodné mnohostranné spolupráce LLDR se Sovětským svazem, Vietnamskou socialistickou republikou. Kambodžskou lidovou republikou a dalšími socialistickými zeměmi. Laoská lidově demokratická republika přispívá k boji za upevnění míru a bezpečnosti národů, za rozvoj spolupráce a dobrých sousedských vztahů mezi zeměmi jihovýchodní Asie. Rádi konstatujeme, že naše strany, státy a národy' pojí pevné přátelství a mnohostranná spolupráce, spočívající na principech marxismú-leninismu a socialistického Internacionalismu. Cestou jejich dalšího rozvoje, ku prospěchu našich bratrských národů, jednoty a semknutosti celého socialistického společenství půjdeme i nadále v duchu Smlouvy o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a LLDR. Přejeme. Vám, vážení soudruzi, i všěmu laoskému lidu mnoho úspěchu při budování socialismu ve Vaší vlasti, v boji za mír a pokrok na celém světě. Člen předsednictva ŰV KSČ a předseda FS ČSSR A. Indra zaslal členu politického byra ŰV Lidové revoluční ' strany Laosú, prezidentu a předsedovi Ňejvyššího lidového shromáždění Laoské lidově demokratické republiky Souphanouvongovi blahopřejný telegram ke státnímu svátku LLDR. Ústřední výbor Národní fronty ČSSR zaslal pozdravný telegram Frontě národní výstavby Laosu ke státnímu svátku LLDR. Vážení soudruzi, při příležitosti 9. výročí vyhlášení Laoské lidově demokratické republiky zasíláme Vám, ústřednímu výboru Lidové revoluční strany Laosu, vládě a bratrskému laoskému lidu jménem ústředního výboru v Hlasy delegátů Qhnpmp íít yúčp iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii Uiluulliy lil, ® iöC V polední přestávce jsme se setkali se dvěma delegáty mlado boleslavského okresu JAROSLAVEM BELOHLAVEM z JZD VftSR v Čisté a JAROSLAVEM FORMÄNKEM z JZD Rozvoj ve Skalsku P1běTMa,.lsn\e p?Iozili stejnou otázku. „V čem se podle vašeho náhledu lisí letošní jubilejní sjezd od těch předcházejících?“ JAROSLAV BELOHLAV: „Jsem už na třetím sjezdu JZD. Minulé se konaly ve Sjezdovém paláci v Parku kultury. Letos jsme se sešli v důstojném prostředí Paláce kultury. Myslím, že i v tomto je vyjádřen společenský význam tohoto vrcholného sněmování družstevních rolníků. Ale nejde jen o vnější rozdíly. Sjezd se sešel v době, kdy se bilancuje třicetipětiletá bilance socialistického vývoje na naší vesnici. A ta je radostná. Ale jak už je to v- povaze zemědělců, sotva se ohlédnou zpět, už zase myslí na to, co bude dál. Ani u nás nejsme výjimkou. Myslíme zejména na rostlinnou výrobu. Např. u cukrovky jsme letos dosáhli na 210 hektarech průměrnou sklizeň 43,5 tun z hektaru při cukernatosti 15,4 °/o. Považujeme to na naše podmínky za úspěoh. Ale chtěli bychom jít výše. A proto si myslíme, že by se mělo důsledně uvést, do života, co řekl ve vystoupení soudruh Strougal o plánování výroby. Celý systém by se měl zjednodušit tak, aby zemědělské podniky mohly pěstovat to, co se v daných přírodních podmínkách daří, pro co mají ekonomické i kádrové předpoklady.“ JAROSLAV FORMANEK: „Já jsem už na čtvrtém sjezdu JZD. Ale myslím, že žádný z těch předcházejících se nekonal v tak radostné atmosféře jako letos. V minulosti jsme se mohli setkat s výčitkou, že nedržíme krok s potřebami společnosti, někdy se mluvilo o dluzích zemědělců ve výrobě masa a jiných potravin. V uplynulém období od posledního sjezdu sa však situace od základu změnila. Dnes nám nikdo nemůže vyčítat, že by něco z toho, co vyrábíme, na trhu chybělo. Tím ovšem vůbec nechci říci, že by sjezdové jednání mělo jen pět chválu o naší práci. Naopak, myslím, že by neškodilo více kritické náročnosti jak vůči nám, tak t k naším partnerům ,v zemědělskoprůmyslovém komplexu. U nás jsme vždy uměli pěstovat obiloviny. Letos jsme sklízeli 6,3 tuny zrna z hektaru. I my však chceme jít s výnosy výše. O tom už pak rozhodují i zdánlivé maličkosti. Ty mnohdy ztrpčují život našich řídících pracovníků. Za mnohé uvedu jednu: Do opravářských dílen potřebujeme ke Svařování plyn. Za prvé je ho nedostatek a za druhé jej musíme dovážet ze vzdálenosti 120 km a ještě je limitován. Značné rezervy jsou i v konstrukci zemědělských strojů. Máme-li snižovat náklady na naši výrobu, jak to nabádá 11. zasedání ÜV KSČ a jak to zaznívá i na sjezdu, pak k tomu mohou přispět zemědělští strojaři tím, že nám nabídnou konstrukčně dokonalejší stroje, které by měly vyšší výkony při nižší spotřebě pohonných látek i nižších nárocích na náhradní díly. Přimlouvám se proto za další prohloubení vztahů mezi partnery zemědělskoprůmyslového komplexu.“ Ing. Josef PAfUK