Zemědělské Noviny, listopad 1988 (XLIV/257-282)

1988-11-01 / No. 257

C pingpongovým stolem itojí­­cím v parku a vyrobeným betonu podle zahraničního vzo­z ru se nám před časem pochlu­bili na OV SSM v Rakovníku. Takový stul láká, neboť je vlast­ně místem, kde se lidé scházejí, oby se vhodně pobavili, aniž by přitom museli být někde orga­nizováni, nebo za zábavu platit. Vzpomněl jsem si na tento pří­klad v souvislosti se zasedáním ÚV SSM, které nedávno jednalo o účelném naplňování volného čosu dětí a mládeže. 2e se v přístupu k těmto otáz­kám mnohé u nás mění, dokazu­je například Centrum mládeže pro volný čas, které začíná pra­covat v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze. Tam totiž, kromě různých jednorázových ak­cí, připravují půjčovnu kol a sportovních potřeb, ale také tře­ba pracoviště projektantů ma­lých kluboven. Chtějí mladým li­dem v hledáni náplně volného času pomáhat materiálně, meto­dicky a dokonce i při jejich sta­rostech s místním nepochopením, neboť jak se vyjádřil ředitel Cen- Bez pocitu omezování tra Milan Teplý, rozčilují nás ná­zory„co bigpíťák, Brontosaurus, atd., to podezřelý živel”. Diskuse na zasedáni ukázala, že budovat po republice jen po­dobná nová centra nebude vždy­cky vhodné. Existuje přece dost prostorů využívaných špatně a na ty je třeba se zaměřit Proto se také v programu SSM nazvaném Volný čas, který zasedání schvá­lilo, mládežnické organizaci kla­da za úkol více využívat školy, domy pionýrů, kluby mládeže, kulturní a osvětová zařízení i re­staurace a nenáročná sportoviště a vytvářet právě z nich centra volného času dětí a mládeže. Projednávejme rozšíření možností pro volný čas dětí a mládeže s národními výbory v místech a vy­užívejme pomoci mladých po­slanců — zdůrazňuje se v pro­gramu. Dosud jen málo využívanou cestou je rozvoj podnikavosti vlastních svazáckých organizaci. Ten může být urychlen novou směrnicí pro jejich hospodářskou činnost. Připomíná se však, že ve smyslu zákona o státním podniku je zapotřebí podniky vést k vytváření Fondu mládeže a také lépe využívat už existují­cích Účtů iniciativy mládeže. Takové využívání volného času, které je ze společenského hle­diska žádoucí, je samozřejmě zá­ležitostí širší než jenom svazác­­kou. Proto také ÓV SSM o ní bude dále jednat s vládou i spo­lečenskými organizacemi. Jak vy­plynulo například z diskuse na zasedáni v sekci pro kulturně výchovnou činnost, na osmdesát procent mladých lidí nechce, aby jim někdo volný čas orga­nizoval, ale spíš žádá možnosti, jak by ho sami mohli využit. Ostatně v programu se také ho­voří o tom, aby se nepodceňoval individuální ani skupinový zájem o nové, netradiční a někdy i módní činnosti a vytvářel se pro ně prostor odpovídající přiroze­ným potřebám a věku záiemců i společenskému významu. Do této kategorie mohou patřit třeba různé fan-kluby, ale i kroužky sběratelů, kutilů či třeba tramp­ské osady. Je jasné, že vychovávat mladé Bdi v duchu rozvoje naši spo­lečnosti i při zábavě a odpo­činku, prostě v jejich volném ča­se, je a bude vždycky potřebné. Musí se však hledat takové for­my, které právě při užívání vol­ného času nebráni pocitu vol­nosti a přirozenosti. (jšm) O práci tohoto sdruženi jsme hovořili s vědeckým pracovní­kem Výzkumného ústavu živo­čišné výroby v Nitře ing. Lubo­mírem Bottem, CSc. E. BOTTO: „Naše pracoviště bylo vytvořeno formou sdružení bez právní subjektivity na zá­kladě dohody podepsané před dvěma lety. Popud k jeho vzni­ku dal náš ústav, konkrétně je­ho ředitel akademik Ján Eleš­­ník, DrSc. Cíl spolupráce je jednoznačný: jde nám o efektiv­ní spojení myšlenkového poten­ciálu a materiálově technic­kých prostředků našich a sovět­ských partnerů. V některých oblastech máme lepší výsledky my, v jiných sovětští vědci. Proč tedy své sily nespojit?“ ČLENOVÉ SDRUŽENI Společné čs.-sovětské praco­viště má sídlo v Nitře. Členy sdružení jsou všesvazový vý­zkumný ústav živočišné výroby v Moskvě-Dubrovici, Ostav ge­netiky v chovu hospodářských zvířat v Leningradě-Puškině a Ostav kryobiologie a kryome­­dicíny Akademie věd SSSR v Ztížený závěr letošních polních prací Sníh předběhl kalendář Chomutov (hkj — Téměř s dvoutýdenním předstihem pro­ti loňsku vyjeli se sypači pra­covníci Okresní správy silnic v Chomutově. Včera ráno pokryli s pomoci šesti sypočů ledovou vrstvu horských vozovek škvá­rou, v údolní oblasti silnice ošetřili chemicky, aby řidičům zajistili bezpečnou jízdu. Mráz, mrholení a první sně­hový poprašek ztěžují závěreč­né podzimní práce také na po­lích oborového podniku Státní statky Chomutov, kde zbývá vy­­orat cukrovku ještě z posled­ních 30 hektarů, zatímco skli­zeň kukuřice na siláž zeměděl­ci již skončili. Nepříznivé po­časí v tomto podhorském okre­se brzdí orbu a přípravu půdy včetně smykováni a vláčení. Nejhorší podmínky mají trakto­­risté v těžkých jílovitých pů­dách, kde některé práce muse­jí opakovat, což má vliv na vyšší spotřebu nafty. Okol v setí ozimého ječmene a žita chomutovští pěstitelé si­ce překročili, ale ozimou pšeni­ci mají zasít ještě na 850 hek­tarech, takže plánovanou výmě­ru překročili o 80 procent. Chtějí si tak zlajistit dostatek zeleného krmení pro jarní ob­dobí. Na Lounsku opožděná vege­tace kukuřice a cukrovky zpo­maluje setí ozimé pšenice, kte­rou mají dostat do půdy ještě na jednom tisíci hektarů. Skli­zeň silážní kukuřice zemědělci už končí, část plochy zkr-mují ještě na zeleno. Charkově. Laboratoř v Nitře spolupracuje při řešeni někte­rých dílčích úkolů i s dalšími sovětskými ústavy, s veterinár­ním institutem a Vysokou, ško­lou zemědělskou v Saratově, s Institutem molekulární bio­logie v Moskvě a dalšími. SPOLUPÄCE V PRAXI E. BOTTO: „Na programu la­boratoře se podílí sedm stálých vědeckých pracovníků ze SSSR. Naši stranu zastupuje dalších 23 odborníků. Krátkodobě k nám přijíždějí i další vědci ze sovětských ústavů, ti řeši kon­krétní specifické problémy vy­plývající z výzkumného pro­gramu. Ve smyslu uzavřené smlouvy československá strana zabezpečuje technické a po­mocné pracovníky, provoz a ve­škeré služby potřebné pro čin­nost.“ Pracovní program společného pracoviště je začleněn do Kom­plexního programu vědecko­technického rozvoje zemí RVHP do roku 2000, do jednoho z je­ho prioritních směrů — urych­lený rozvoj biotechnologií. Pl­nění tohoto programu v Nitře zabezpečují úzce specializova­né pracovní kolektivy. Jsou do­časné, krátkodobé, vytvořené vždy pro řešení konkrétní pro­blematiky. Ľ. BOTTO: „Dva roky spoluprá­ce již přinášejí výsledky. Ukon­čili jsme vývoj a zabezpečili výrobu pojízdných laboratoří pro přenos embryí — Embryo­mobil AVIA 31 N, do kterých mikroskopickou a zmrazovaci přístrojovou techniku dodává Sovětský svaz. V patentovacím řízení je nový typ mikromani­­pulátoru, který je několikaná­sobně levnější oproti zahranič­ním přístrojům.“ NADĚJNÉ VÝSLEDKY Výsledků mají v Nitře celou řadu. S vypracováním technolo­gie přenosu embryí jsme se již mohli seznámit na něko­lika výstavách. V současné do­bě se ověřuje přístroj na dlou­hodobé (i několikaleté) zmra­­zování embryí a spermií. Úspěš­né jsou i pokusy s umělým zís­káváním dvojčat u Skotu a ovci. Dělení embryí se zatím daří na 56 až 62 procent. U ovcí se věd­cům dokonce podařilo z jedno­ho embrya získat tři mládata. Zajímavá je i nová sondační technika, která umožní zvýšit zisk vajíček o 25—30 procent oproti klasické chirurgické me­todě. V současné době naši a so­větští vědci pracují například na určování pohlaví embryí a šlechtění specifické účinné mik­roflóry, která by zlepšila vy­užiti objemových krmiv v trá­vicím traktu Skotu a ovcí. Laboratoř není jen izolova­ným vědeckovýzkumným pra­covištěm. Vědci úzce spolupra­cuji se svými mateřskými ústa­vy, odkud přebírají poznatky a výsledky využitelné při plnění programu čs.-sovětského praco­viště. Tím se značně zvyšuje efektivita práce, stejně jako ko­ordinace v řešení problémů na mezinárodni úrovni. Spolupráce československých s sovětských vědců v Nitře Pro rychlejší rozvoj biotechnologií Nitra (jd) — V poslední době se stále více liovoří o potřebě rozvoje přímých výrobních vztahů mezi našimi a sovětskými podniky a organizacemi. Dobré zkušenosti účelné přímé spolu­práce mají například závody ČKD Elektrotechnika Praha a Elek­­trosilo Leningrad, Škoda Plzeň a Uralmaš Sverdlovsk a Třinecké železárny VŘSR s Dněpropetrovským metalurgickým závodem. V oblasti zemědělství se pak nadějnými výsledky může pochlubit společné čs.-sovětské pracoviště biotechnologií v živočišné vý­robě v Nitře, které spolupracuje s několika výzkumnými ústavy v Sovětském svazu. Pracovníci Povodí labe instalují nornou stěnu sloužící k zachy­cení ropné látky na hladině řeky. [Foto Jaromír Dočkal) služby socialistickým podnikům ■ NABÍZÍME k prodeji míchačku MNB 250 za zůstatk. hodnotu. JZD Olšava, 7S3 23 Sehradice, tel. Gott­waldov 934 IS, I. 67, s. Šmotek, te­lex 67 372. «6041 ■ VYMĚNÍME vanový přepravník betonu VP 7 na podvozku T 815 za T 815 třístr. sklápěč, nové za no­vé. Agrostav 470 81 Česká Lípa, tel. 238 76, telex 186537, s. Kitbá­­nek. 86043 ■ VYMĚNÍME autodomíchávač ty­pu Tatra 148 AM 369 za hydraul. nakladač UN 053.59 nebo pod., s cenovým vyrovnáním. U vozidla byla provedena GO a montáž no­vé nástavby v říjnu 1986. Státní statek, n. p„ 568 11 Svitavy, tel. 222 42. 86044 ■ PRODÁME nástavby RMA-8. sa­mosbčrací vozy Horal 39 nU, kom­bajn E-512, Bizon Z-056, traktor, návěsy NS-900, traktory ZT 300, ZT-303. JZD 582 66 Zdírec-Křížová, tel. 453 922 32. 86045 ■ VYMĚNÍME nejetou Š 1203 díl­na za S 1203 pětimíst., novou za novou. Okresní ovocné Skolky 508 01 Hořice v Podkrkonoší. 86046 V KOUPÍME ionizátor tálií z PVC. cena podle dohody, provozuschop­ný. JZD Družba, 345 47 Zahořanv. tel. 0189 8527—9, 86047 ■ PRODÁME sklízeč kukuřice KSKU-6, pařiči kolonu, secí stroj na řepu A-697/1 a 2 plyn. hořáky APH 15 PS, vSe provozuschopní, málo použité. Agrokombinát K. Vary, státní podnik, závod 360 15 Karl. Vary-Sediec, tel. 449 96. ref. s. Odl. 8G006 ■ KOUPÍME buldozer T-130vdob-Tém stavu. JZD Nástup, 47129 Br­­nižtě. tel. Česká Lípa 951 44. s. Dnsbabn. 85093 Ke státnímu svátku Praha (čtk) — Generální tajemník ÚV KSČ M. Jakeš za­slal včera prfezidentu Alžírské demokratické a lidové republi­ky a generálnímu tajemníku strany Fronta národního osvo­bození Šadlímu Bendžedidovi blahopřejný telegram při příle­žitosti státního svátku Alžírské demokratické a lidové republi­ky — 34. výročí zahájení revo­lučního ozbrojeného hoje za ne­závislost. Prezident Československé so­cialistické republiky G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Alžírské demokra­tické a lidové republiky gene­rálnímu tajemníkovi strany Fronta národního osvobození Šadlímu Bendžedidovi při příle­žitosti státního svátku jeho ze­mě. Při stejné příležitosti' zaslal předseda vlády Československé socialistické republiky L. Ada­mec blahopřejný telegram před­sedovi vlády Alžírské demokra­tické a lidové republiky Abda­­lu Hamídu Erahímímu. Blahopřejný telegram Praha (čtk) — Ústřední vý­bor KSC zaslal blahopřejný te­legram ústřednímu výboru Stra­ny pokroku a socialismu (SPS) Maroka u příležitosti 45. výro­čí založení této bratrské strany. V telegramu se mimo jiné zdů­razňuje, že Strana pokroku a socialismu zaujala za uplynu­lých 45 let pevné a nenahradi­telné místo v marockém politic­kém systému. KSČ si vysoce váží aktivity SPS na meziná­rodním poli, zejména při upev­ňování semknutosti a jednoty mezinárodního dělnického a ko­munistického hnutí. Závěrem telegramu jsou vyjádřena přání dalších úspěchů při naplňování linie IV. sjezdu SPS v jejím bo­ji za sociálně ekonomické pře­měny, demokracii a spravedlivé požadavky marockých pracují­cích. L Adamec v Moskvě Moskva (čtk) — Na krát­kou pracovní návštěvu Sovět­ského svazu včera do Moskvy přiletěl člen předsednictva ÚV KSČ, předseda vlády ČSSR La­dislav Adamec. Na moskevském letišti Vnukovo československé­ho hosta přivítal člen politic­kého . byra ÚV KSSS, předseda rady ministrů SSSR Nikolaj Ryžkov a další oficiální osob­nosti. Přítomni byli velvysla­nec ČSSR v Sovětském svazu J. Řehořek a velvyslanec SSSR v ČSSR V. Lomakin. Neúčelná stavba Moskva (čtk) — Stavba největší vodní elektrárny světa o výkonu 2000 megawattů. Tu­­ruchanské na přítoku Jeniseje Nižní Tunguzce, se neuskuteč­ní. Byly vyslyšeny protesty ve­řejnosti a poslanců, oznámil deník Sovětskaja Rossija. Ko­mise provádějící sociální a eko­logickou expertízu dospěla k závěru, že technické a hospo­dářské odůvodnění není dosta­tečné pro další projekci a vý­stavbu. Přehrada o výšce 200 metrů by vytvořila obrovskou nádrž, která by zatopila kraj původního obyvatelstva Even­­ků. A v pokladně byla dvacka Škola, dřevařský závod, kulturní dům. prodejna, parkoviště kamiónů a všude kolem permanentní mlha, táhnoucí se sem z nedalekého Českého lesa. Ale také tělovýchovná jednota Tat­ran, nesoucí v záhlaví titul Vzorná a patříc! — ač čítá fen 196 členů včetně žáků — k nejlepším na okrese. Tak tohle je Přimda, městečko od Tachova co by kamenem dohodil. Oněch 196 sportovců se nezdá na první pohled vůbec ničím fascinující, mrkneme-li však druhým očkem na celkový po­čet obyvatel — 580, už jsou to zcela jiné počty! Před pětadva­ceti lety však tady sport umí­ral na úbytě. Při životě ho dr­želo vlastně jen pár tatíků, co si šli sem-tam kopnout do fot­balové meruny. A právě v té době sem života běh přitáhl i tehdy trošku vykuleného kan­tůrka K. Hallu, aprobace tělo­cvik, přírodopis. „Jsi tělocvi­kář, budeš dělat předsedu spor­tovcům,“ řekli mu hned mezi dveřmi a jemu nezbývalo než kývnout. Vzpomíná na ty časy s neskrývanou nostalgií: „Dělal jsem tehdy všechno Předsedu, jednatele, údržbáře! V pokladně jsme měli přesně 20 korun, ale během pár měsí­ců se dala dohromady fantastic­ká parta. I ve dnech, kdy mrz­lo, až praštělo — a tady umí mrznout! — se na brigádu scházelo kolem třiceti lidi. . To ui dnes není pravda... Neměli jsme peníze, ale zato spoustu elánu a nadšeni. Dnes nám to tady šlape jak podle počítače, přesto se nemohu ubránit do­jmu, že jsme do toho tenkrát dávali všichni víc srdce. Nej­dříve jsme začali s volejbalem, postupem času nám ale narost­la bříška a my, začali funkcio­nalit a už to nebylo nějak ono..." Možná, jisté, ale je, že za pě­tadvacet let jeho předsedováni vyrostl na Přimdě nový tělový­chovný areál, a hlavně se tu dala dohromady parta bezvad­ných lidí. Fotbalisté hrají pod taktovkou místopředsedy TJ J. Sopka krajskou soutěž, stolní tenisté, byť s vydatnou podpo­rou vojáků, válí dokonce národ­ní ligu. U sjezdovky stojí dva zbrusu nové rychlovleky,, v le­tošním roce z brigádnických mozolů vyrostla i. startovací budka. Ubytovna, střežená ši­kovnýma rukama nezištného o­­bětavce K. Valenty staršího, ob­zvláště prý háklivého na slova „finanční odměna“, Je ehlou­bou zdejší tělovýchovy již lé­ta. „Ona i ta chlouba by ale občas potřebovala novou fasá­du,“ durdí čelo K. Halia a me­zi vějířem vrásek se mu ne­ustále krabatí myšlenka, kde sehnat zatracené lešení a ně­jakou korunu na obložení. Lidé tu sportem a tělovýcho­vou opravdu doslova žijí. Není se ale co divit, protože moc příležitostí k jiné zábavě se v Přimdě nenabízí. Snad vůbec nejraději, možná radši než fot­bal, tady mají spartakiády! Před třemi lety se dokonce se skladbou žen, mužů a starších žákyň dostali až na Strahov. O nácvik má zájem hlavně žen­ská část místní populace. Do tělocvičny se tak spolu s ma­minkami dostanou i docela ma­lá škvrňata, takže semínko lás­ky k pohybu se zasévá ve zdej­ších lidech již od plínek... Spartakiády jsou však událostí pro celé městečko. Při nedávné tělovýchovné akademii dokon­ce museli vystoupení dvakrát reprízovať a už dnes ss lidé opět ptají, kdy zase sportovci něco předvedou. Stejně jako po té nejblan­kytnější obloze občas přeběhne temný mráček, má při všech radostech své trápení í K. Hal­ia a „jeho“ tělovýchovná jedno-ta. Nejvíc prý ho hněte, že mís­to ke sportu se občas dostane jen k papírování: „Kupříkladu minulý rok jsem kromě štosů dalších formulářů musel vypra­covat, jo, teď abych to nezko­molil — á, tady to je: „Pokyn, jak . vypracovat zprávu o bez­pečnosti práce na ubytovně." Jednalo se tedy pouze o pokyn a přesto obsahoval 36 bodů! Na schůzi jsem to kritizoval — a letos je kolonek ještě víc.. Také mě štve, že samostatnost ma­lých T/ je až příliš direktivně svazována stále nějakými pří­kazy a zákazy. Na to první, i to poslední jsou směrnice a pod jejich tíhou jako by se občas ztrácel sám člověk a jeho lid­ské radosti a bolístky. Já vím, že musí být pořádek, že se mnohdy jedná o nemalé pení­ze, ale někdy je toho opravdu až příliš moc. Už to pro mě prostě není. Příští rok s tím tady seknu a at předseduje za­se někdo mladší. Sám již delší dobu cítím, že vše jc až moc zaběhnuté, že to dělám příliš rutinně, chtělo by to nějaký nový vítr.. Ten, kdo K. Hallu zná, ví, že to stejně neudělá, že se zase nechá přemluvit. Takových lidi, obětavých dobrovolných funk­cionářů, totiž nemá naše tělo­výchova právě nazbyt. A před­seda K. Halia k TJ Tatran pat­ří stejně jako ... jako mlha k Přimdě! Zdeněk ŠUSTR Řekli: „jsi tělocvikář, budeš i předsedou,“ a K. Halia poslechl Nejvyšší čs. představitelé jednali s Josém Eduardem dos Santosem Přijetí na Pražském hrade Praha (čtk) — Na Pražském hradě se včera dopoledne usku­tečnilo jednání generálního tajemníka ÜV KSČ M. Jakeše a člena předsednictva CV KSČ, prezidenta ČSSR G. Husáka s předsedou MPLA — Strany práce, prezidentem Angolské lidové republiky Josém Eduardem dos Santosem. Z čs. strany se rozhovorů dá­le zúčastnili členové předsed­nictva _ ÚV KSČ — předseda vlády ČSSR L. Adamec a tajem­ník ÚV KSČ V. Biíak, a ministr zahraničních věcí ČSSR J. Jo­hanes. Z Angolské strany byl přítomen člen politického byra a tajemník ÚV MPLA — Strany práce, ministr zahraničních vě­cí ALR Alfonso Van-Dúneín Mbinda Přítomní byli velvy­slanci obou států M. Polanský a Manuel Quarta Punza. José Eduardo dos Santos in­formoval o současné situaci na jihu Afriky. Uvedl, že jihoafric­kému režimu se • nepodařilo realizovat útočné plány vůči Angole, a byla to naopak an­golská lidová armáda, která za pomoci kubánských internacio­­nalistů převzala iniciativu. To vytvořilo podmínky pro zaháje­ní čtyřstranných rozhovorů me­zi Angolou, Kubou a Jihoafric­kou republikou za prostřed­nictví USA o mírovém urovnání na jihozápadě Afriky. V sou­časné době zúčastněné strany vedou intenzívní konzultace o podrobnostech stažení jihoafric­kých ozbrojených sil z Namibie a o dalších vojenských aspek­tech. Tyto konzultace mají v nejbližši době vyústit v doho­du, která vytvoř! příznivé pod­mínky pro mírový rozvoj An­goly a dalších zemí na jihu Afriky. Nejvyšší angolský představi­tel vyjádřil přesvědčení, že spo­lečně s mírovým řešením kon­fliktu na jihozápadě Agriky se vytvoří širší možnosti pro vzá­jemně výhodnou čs.-angolskou hospodářskou a vědeckotech­nickou spolupráci. Generální tajemník ÚV KSČ M. Jakeš seznámil angolského hosta s plněním strategické li­nie XVII, sjezdu KSČ zaměře­né na urychlení sociálně eko­nomického rozvoje společnosti. K dosaženi tohoto Cíle je ne­zbytné realizovat přestavbu a demokratizaci společenského životg, uskutečnit ekonomickou reformu, změnit metody řízení s důrazem na využívání ekono­mických nástrojů. Hovořil rov­něž o demokratizaci a zefek­tivnění práce národních výborů a o aktivizaci Národní, fronty. Oba představitelé vyjádřili plnou shodu názorů na součas­nou mezinárodní situaci a pod­pořili úsilí a mírové návrhy Sovětského svazu zaměřené na odstranění hrozby jaderné vál­ky a na odzbrojení. Byla kon­statována vysoká úroveň poli­tické spolupráce mezi CSSR a ALR, jejímž základem jsou vztahy Komunistické strany Československa a MPLA — — Strany práce. M. Jakeš a Jo­sé Eduardo dos Santos projed­nali další náměty na rozvoj vzájemné hospodářské spolu­práce mezi oběma zeměmi. Jednání se uskutečnilo v přá­telském, soudružském ovzduší. SLAVNOSTNÍ OBĚD Génerální tajemník ÚV KSČ M. Jakeš a prezident ČSSR G. Husák uspořádali včera na Pražském hradě na počest předsedy MPLA — Strany prá­ce a prezidenta Angolské lido­vé republiky Josého Eduarda dos Santose slavnostní oběd. Zúčastnili se ho dále členové předsednictva ÚV KSČ V. Biíak (Pokračováni na str. 3) Afghánský host u G. Husáka Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické republiky G. Husák přijal včera na Pražském hradě předsedu rady ministrů Afghánské re­publiky Muhammada Hasona Šarka, který se v Praze zasta­vil na cestě do New Yorku, kde se zúčastní VS OSN. Mu­hammad Hasan Šárk informo­val G. Husáka o postupu reali­zace programu národního u­­smíření a plnění ženevských dohod, jejichž podpisem byly vytvořeny předpoklady pro komplexní mírové urovnání si­tuace kolem Afghánistánu. G. Husák vyslovil plnou podporu politice národního usmířeni a zdůraznil, že je nezbytné, aby ženevské dohody byly důsled­ně plněny všemi zúčastněnými stranami. V podvečerních ho­dinách přijal předsedu rady mi­nistrů Afghánské republiky Mu­hammada Hasana Šarka také místopředseda vlády ČSSR J. Obzina. Na snímku se Miloš Jakeš zdraví s josém Eduardem dos Santosem. (Foto ČTU) Náš reportér se zúčastnil simulované ropné havárie Připravenost na Labi Společný cvičný zásah ČSSR—NDR International 88 v blízkosti přístavu Prossen Mnozí automobilisté zdolávající koncem posledního říjnové­ho týdne svah na levém břehu východoněmecké části Labe směrem na Pirnu, zastavovali, vystupovali z vozů a senzace­­chtivě pohlíželi skrz splet stromů dolů na řeku nad přísta­vem Prossen, přehrazenou šikmo stojícími tlačnými lodními soupravami. Hleděli na desítky lidských postaviček na rovném břehu mezi vojenskými stany, nákladními automobily, škatul­kami osobních automobilů, polní kuchyní a strakatými krava­mi popásajícími se opodál. Po chvíli je neměnný obraz znudil a odvedl zpět do jejich vozů, aniž by tušili, že se stali přímý­mi svědky společného cvičného protihavarijniho zásahu ČSSR —NDR International 88, zaměřeného na zachycení ropné látky v této řece O mnoho moudřejší těsně po příjezdu na místo cvičení ne­jsme čni my. Teprve při pozor­nějším pohledu rozeznáváme pogumovaný stříbrný válec při­léhající k bokům plavidel a tvo­řící u břehu ohyb, ve kterém se houpá na vodě čtvercová ocelová konstrukce připomína­jící bójku. „Jedná se o nornou stěnu sloužící k zachycení ropné lát­ky na hladině. Má tvar jitrnice o průměru 30 centimetrů a do­le je opatřena hradící zástěr­kou. Dnes Je to vůbec poprvé, kdy ji zkoušíme na celé šiři La­be. Pomáhají nám při tom pra­covníci ČSPLO Děčín, kteří tlačnou lodní soupravou pře­hradili řeku. Norná stěna by se samotná na vodě neudržela, utvořil by se na ni pytel a olej by se. dostal pod ní. Díky pla­vidlům můžeme stěnu ukotvit a toto nebezpečí nehrozí. Pokud jde o tu zvláštní bójku, olej proudí. podél stěny do ohybu u břehu, kde je odebrán pomocí plovoucího kotoučového odole­­jovače. kterému mezi sebou ří­káme, diskot. Tvoří jej ocelové kotouče, které na sebe váží olej a odpuzují vodu Otáčí se a v poloze nad vodou z něj lopatky olej setřou do zásobníku. Ně­mecká strana pod námi použí­vá stejnou techniku jako my.“ (Pokračování na str. 4) Srážka vrtulníků Tokio (čtk) — Čtyři vo­jáci americké námořní pěchoty nalezli včera smrt v troskách vrtulníku CH 46. který se po srážce se strojem téhož typu zřítil v horách na japonském ostrově Okinawa. Oba vojenské vrtulníky se zde účastnily pra­videlného cvičení. Druhý stroj byl při kolizi jenom lehce po­škozen na trupu a podařilo se mu bezpečně přistát na neda­leké základně Tutemna. Zpráva ze zasedání výboru pro stranickou práci v ŰSR Praha (čtk) — V pondělí 31. října 1988 zahájil svoji činnost výbor pro stranickou práci v ČSR. Jeho prvního zasedání se zú­častnil člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ K. Hoffmann. Výbor projednal časový plán hlavních úkolů na čtvrté čtvrt­letí 1988. Mezi úkoly, kterými se bude zabývat, patří plnění opatření vlády ke stabilizaci vnitřního trhu v letech 1988— —1990 a realizace úkolů ve výrobě spotřebního zboží v pod­nicích Jitex Písek a Jitona So­běslav, zabezpečení předvánoč­ního Irhu potravinářským a spotřebním zbožím, analýza příčin zaostávání přípravy a realizace komplexní bytové vý­stavby v ČSR, program moder­nizace odvětví průmyslu říze­ných vládou v osmém pětile-Na straně 2. přinášíme záznam sobotní besedy Míchaila Gorbačova s mlá­deží Moskvy a Moskevské oblasti. pětiletku, plnění plánu rozvo­je národního hospodářství v ČSR v roce 1988 a úkoly stát­ního plánu na rok 1989, návrh zákona Čsské národní rady o (Pokračování na str. 4) Uvedení do funkce Praha (čtk) — Předseda vlády ČSSR L. Adamec uvedl včera do funkce nového předse­du SBČS S. Potáče za přítom­nosti vedoucích pracovníků ban­ky. Předseda SBČS S. Potáč téhož dne přijal předsedu bankovní správy Státní banky SSSR_ Ni Garetovskébo, který je v Čes­koslovensku na oficiální ná­vštěvě. Oba představitelé pro­jednali otázky dalšího prohlou­bení vzájemné spolupráce a in­formovali se o změnách v ban­kovních soustavách obou zemí. Hovoříme s tajemníkem pro ideologickou práci OV KSČ v Pardubicích Janem Kučerou Podpořit ty, kdo se nebojí odpovědnosti Vezměme agitační střediska. Někde jsou hezky upravená, nápa­ditě využívaná, jinde zanedbaná, ošuntělá místo aby probouzela zájem lidi. tak je spíše odpuzují. Řeknete místním funkcionářům: Co s takovými zařízeními uděláme? Rozhodněte podle vlastního uvážení! A to můžeme? — zní překvapená odpověď... Náš rozhovor na OV KSČ v Pardubicích zahájil neformálně fotoreportér Bohuslav Nouza svou poznámkou o neuprave­ných agitačních střediscích. Nad ní jsme se s tajemníkem pro ideologickou práci Janem Ku­čerou shodli, že nejen v eko­nomice, ale právě i v ideolo­gické prácí si lidé navyklí pa­sivnímu vyčkávání na pokyny shora, na to, že svá rozhodnutí musí schovávat za rozhodnutí druhého. Právě do ideologické práce — jak zdůraznilo 10. zasedáni ÚV KSČ — je však třeba vnést více konkrétnosti, tvořivosti, smyslu pro skutečnost v hledá­ní odpovědi na otázky součas­nosti. Jenže jak? To bylo téma našeho dalšího rozhovoru s ta­jemníkem Janem Kučerou. * Co podle vašeho názoru způsobilo, že ideologická, vý­chovná práce v řadě případů ztrácí přesvědčivost? Řekl bych, že je to důsledek té veliké všeobecné nivelizace, toho zprůměrňovánl, zglobali­­xování problémů, lidi, výsledků práce. Administrativní přistup vedl k tomu, že jsme spíše pře­mýšleli, jak naplánovat určitý počet akcí a hlavně jakou for­mou je pak vykazovat. Kon­krétní výsledky v podobě změ­ny myšlení lidí však v takovém vykazování byly jen těžko po­znat. • Vytratila se konkrétní od­povědnost a tím pádem i víra v možnost, že někdo něco do­káže změnit, když je potřeba? Dokonce bych řekl, že to do­šlo tak daleko, že řídící pra­covníci si odvykli rozhodovat, začali se vyhýbat rozhodování a tím pádem i odpovědnosti pod záminkou čekání na poky­ny Shora. Jenže, ža co má vlastně ředitel vysoký plat? No přece za vysokou míru odpo­vědností a právě za povinnost rozhodovat. Přitom se stává, že někdo rozhodovat vůbec nechce a soustředí své úsilí na to, do­­sáhl-li nějakého postu, aby st ho prostě udržel Neříkám že to platí všude. Ale obecně brz­­(Pokračováni na str. 3)

Next