Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
Tomy ze Štítného wýznum we filosofii. 205 к stoji, twrdi, netočí së. A okolo země wody běžie, we čas dma odtadto, jakož jest to nedarmo zjednala božská mudroši ; thniwý kruh jest nad powětřiem wšudy wuokol, a ten také bčžie a točte se ; pak nad tiem nebe jedno, w němž městec j.est aid. Než Štítného acsthelický pohled na swět, jenžto spoléhá na Aristotelowě učení o hnutí (kap. 11.) s upotřebením dříwe již (\v kap. 10.) wywinutých idei krásy, zaslauží zajisté wšeliké úwahy, a jelikož promysl tento za jeden z nejpůwoduějších mám, promluwím o něm tam, kde o půwodnosli Štítného řeč bude. — Štítného učení o duši lidské nalézá se dílem w kap. 11., kde se podotknuté čtwero hnutí wykládá. Člowěk pozoruje se zde co mikrokosmos „swět menší“, s ohledem na swé bezicolné a wolné hnutí; hlawně ale rozebírá se psychologická stránka w kap. 10., kde se prawí: A duchu proměna záleží we dwém : w znání nebo и widění ftot za jedno beru) a w tom, ježto mysl trží některá žádost, ježto latině slowe affectas ... A druhá proměna w duchu w tom záleží, když bude múdřejší, wzwie něco, ježtoj děiewe newěděla, aneb jasněji bude rozuměli. Tak jsme poddáni těm proměnám, to widíme. Kdožby w tomto nespatřil prawé a důkladné sady psychologické? Půvvodní proměna w duši lidské jest názornost, pojímání totiž předstaw zewnějška „widění“, a z toho powstane chtění „žádost“. S tímto sauwisí sada w kap. 11.: drží w paměti někaký jako obraz, i potáhne sě žádosti Icaktis, kterýžto obraz se dále s předstawami smyslnými pokládá za jednaký slowy : Též o uchu, též o chuti w ústech aid. (str. 062.), což w skutku prawý jest stupeň psychologický. Druhá proměna w duši je mysl we swém spojení s rozumem. S čímž opět sauhlasí sada w kap. 11.: Neb to hnutí jest, když rozum к onomu obrátíme; a we čas jej jasněji má, we čas potuchleji. Znamenité wšak jest, že Štítný proměny dušewní za pauhé nedokonalosti lidské powažuje, a je jen w menší míře andělům, bohu wšak nikoli nepřipisuje : ale ukáižit ežt i té proměny ncbýwá w bohu, ježto btýwá w duši člowěči, neb