Československý Architekt, 1974 (XX/1-26)

1974-04-29 / No. 7

PRAH A 29. 4. 1974 • CENA1,— KČS • ČÍSLO 7 PÍÍIIETi U MINISTRA KULTURY ČSR Koncem února přijal ministr kultury ČSR dr. Milan Klusák vedoucí představitele Svazu architektů ČSR, aby s nimi projednal další roz­voj spolupráce Svazu a ministerstva kultury. Zástupci Svazu informo­vali ministra Klusáka o plánu činnosti a hlavních úkolech SA ČSR v roce 1974._______________________________________________ V obsáhlé diskusi byl mimo jiné položen důraz na nutnost projed­nání a navázání spolupráce se Svazem českých výtvarných umělců. Závěrem podnětného setkání bylo dohodnuto, že v nejbližší době bude vypracován návrh minimálního programu spolupráce mezi mi­nisterstvem kultury ČSR a Svazem architektů ČSR na rok 1974.____ i. M''-teré diskusní příspěvky přednesené .asedání ÜV SA ČSR, které bylo vě­nováno jednání ÚV KSČ k ekonomic­­kým otázkám, jsme publikovali v pátém čísle našeho časopisu. Dnes uveřejňu­jeme vystoupení akad. arch. ADOLFA ZIKMUNDA PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA NDIVIDUÁINÍ BYTOVÉ VYSTAVRY Ve svém diskusním příspěvku k refe­rátu soudruha předsedy bych chtěl za­měřit pozornost členů ústředního výboru svazu k otázkám, které souvisejí s prací národních výborů na úseku zvelebovací činnosti. 1ám na mysli svépomocnou výstav- L — zejména různé formy bydlení v rodinných domcích, a tak zvanou akci „Z". Pro představu o rozsahu uvádím, že v okrese Gottwaldov se staví ročně průměrně svépomocí 400—450 bytů v rodinných domcích, což představuje asi 110 miliónů Kčs hodnoty díla.-V in­vestiční části akce „Z" bylo v roce 1973 vytvořeno dílo v hodnotě 90 mil. Kčs. Za tuto pětiletku bude svépomocí ob­čanů v gottwaldovském okrese vytvoře­no dílo v hodnotě téměř 1 miliardy korun. V Jihomoravském kraji se ročně ve zvelebovací činnosti vybuduje dílo, jak se uvádí, v hodnotě cca 2,5 miliardy Kčs. K zajištění projektové přípravy pro tyto investice by bylo třeba kapacity jedné projektové organizace a zatím projekto­vá příprava u těchto akcí jde v podsta­tě mimo pozornost projektových ústavů. Při zajišťování projektové přípravy pro individuální bytovou výstavbu je využíváno možností, daných vyhláškou č. 108—137 o oprávnění k projektování a daří se zejména ve městech získat kvalitní projektanty a architekty (dík po­chopení vedení projektových ústavů) pro vypracovávání návrhů na stavbu ro­dinných domků. Některé stavební úřady — jako např. odbor územního plánová­ní a architektury MěstNV v Gottwaldo­vě — mají na základě několikaletých zkušeností vypracované seznamy osvěd­čených projektantů, které doporučují stavebníkům k vypracování návrhů je­jich rodinných domků. Tímto je však pokryta jen menší část individuální výstavby a zejména pro­gresivní formy jako je skupinová výstav­ba rodinných domků, pokud tyto nejsou součástí sídlištní výstavby, zahrnuté do KBV, je projekční příprava zajišťována jen s velkými potížemi. Uzemni řešení nemůže být svěřeno projektantům — jednotlivcům a rozsah projekčních prací u skupinové výstavby přesahuje možnosti vyhl. č. 108—137. Mimo to jednotliví projektanti neproje­a vují zájem o rozsáhlé projektové práce zaměstnavatelé nedávají souhlas k těmto činnostem. Výstavba se pak neuskutečňuje podle kvalitních podkladů. Nejsložitěji a s nej­většími potížemi se zajišťuje projektová příprava pro investiční část akce „Z". U staveb malého rozsahu je uplatňo­vána vyhl. č. 108 a 137 obdobně jako u individuální bytové výstavby. Pro náročnější stavby, jejichž podíl z celkového rozsahu akce je asi 2/3, není prakticky nikdy rezervována pro­jekční kapacita. Domnívám se, že by bylo správné, aby u projektových organizací byla rezervo­vána část jejich kapacity — například 5—8 % — pro projektové práce akcí národních výborů na úseku zvelebovací činnosti. Akad. arch. ADOLF ZIKMUND Krajina u Jetřichovic na Děčínsku — místo zatím nedotčené nevhod­nými rekreačními objekty. O této problematice se tentokrát dočtete v našem Interviewu po drátě na str. 2 Snímek Lubomíra Štěpána NOVÁ MĚSTSKÁ CENTRA (strana 3) MAGICKÉ PŮSOBENI BARVY (strana S GEOLOGY PO ČESKÁCR II IS A O ECH (strany 4-5) ČESKÁ NÁRODNÍ RÁDA 0 ŽIVOTNÍM PROSlDi Motto: K životnímu prostředí přistupuje­­me jako k té části světa, s niž člověk přichází do styku, kterou přetváří a vy­užívá pro uspokojování svých potřeb. Soustřeďujeme se především na hmot­nou část prostředí, která je dána prosto­­rem nebo v menším měřítku územím, kde člověk bydlí, pracuje a odpočívá. (Z vystoupení místopředsedy vlády ČSR, předsedy Rady pro životní prostředí při vládě ČSR, Ing. Stanislava Rázla v ČNR.) Závěrem minulého roku projednávalo plénum České národní rady velmi zá­važnou problematiku životního prostře­dí, jeho ochrany před negativními vlivy soudobého života lidské společnosti a jeho přetváření s cílem zabezpečit do­konalejší uspokojování základních život­ních potřeb' naší i příštích generací. Vracíme-li se k této události teprve nyní, není to proto, že bychom ji snad byli přehlédli. Právě naopak, bylo nejprve nutné celý materiál důkladně prostudo­vat a zejména bylo nezbytné vyvodit zá­věry vyplývající z jednání pro činnost architektů a urbanistů i pro Svaz archi­tektů ČSR jako celek. A k tomu chceme zaměřit dnes především svoji pozornost. Můžeme přitom čtenáře odkázat i na časopis Tvorba č. 6 z letošního roku, kde jsou formou rozhovoru zveřejněny obsa­hově některé části z vystoupení s. Rázla v plénu ČNR. Především jde o otázku rozvoje vý­robních sil a jeho účinků pro stava kva­litu životního prostředí. Roční objem vý­­výroby z roku 1938 se realizuje v součas­né době během necelých dvou měsíců. Ale to tedy také znamená, že osmkrát rychleji než před třicetipěti lety čerpá­me přírodní zdroje atp. Asi jen 5,4 % území ČSR je přitom zatěžováno zne­čistěným ovzduším nad stanovené nor­my, což by nebylo tak mnoho, ale na tomto území žije čtvrtina obyvatel ČSR. U této čtvrtiny obyvatel se proto proje­vuje nejen spontánní touha, ale téměř životní nutnost opouštět, alespoň dočas­ně, své obydlí v tomto území a trávit především svůj volný čas mimo, v ob­lastech čistého ovzduší, neporušené kra­jiny apod. Jednání XIV. sjezdu KSČ (obdobně jako XXIV. sjezd KSSS, sjezd SED aj.) položilo zcela zákonitě životni úroveň, životní způsob a životní prostředí do vzájemné souvislosti a podmíněnosti. Analýza této myšlenky vyústí proto opět zcela logicky a zákonitě v jediný závěr: Problematika tvorby životního prostře­dí se nedá omezit jen na otázky tech­nické, technologické nebo ekonomické, stejně jako nelze zúžit jen na problémy biologické, ekonomické nebo hygienic­ké. Úspěšné komplexní řešeni problémů životního prostředí, k němuž má socialis­tické zřízení podstatně lepší předpokla­dy než jiné společenské systémy, vyža­duje kromě řešení všech těchto otázek ještě, zejména v syntéze závěrečných doporučení, zohlednění všech vztahů, včetně např. vlivů industrializace, urba­nizace. vědecko-technické revoluce změn způsobu života atp. na člověka a lid­skou společnost i na materiální svět ji obklopující. Tento závěr ukazuje současně obecně známou skutečnost, že se ani architekt či urbanista nemůže otázce životního prostředí vyhnout v celém jejím kom­plexu, ale navíc i to, že z hlediska tvor­by materiálních podmínek života společ­nosti výstavbou a urbanismem, musí zde architekt přiznat a přijmout svou spole­čenskou úlohu vůdčího pracovníka syn­tézy poznatků ve formě komplexních územních, urbanistických i architekto­nických řešení. To jsme ostatně jasně vyjádřili i ve stanovách SA ČSR. Socialistická tvorba životního prostře­dí, spočívající na principech vědeckého komunismu, marxismu-leninismu, je vý­razně humanistická, ale i reálná, vychá­zí jejnak z vědeckých poznatků, jednak z exaktních výpočtů optimálního a ra­cionálního využití prostředků a zdrojů. Prospěch člověka vidí v celém komplexu, tedy jako prospěch zabezpečovaný sou­časně jak rozvojem výrobních sil a uplat­ňováním vymožeností vědy a techniky, tak i ochranou přírody, jejích zdrojů, ale i kulturních památek a dědictví minu­lých dob atp. Životní způsob člověka se přitom v socialistické společnosti utváří kvalitativně zcela odlišně od života v ji­ných systémech, zejména v kapitalistic­kém. Socialistická tvorba a ochrana život­ního prostředí je současně výrazným či­nitelem mírové ofenzívy socialistických zemí, jak se projevuje např. na součas­ném zasedání konference o spolupráci a bezpečnosti v Evropě i na jiných mezi­národních jednáních. Mezinárodní pro­jednávání otázek životního prostředí na­pomáhá rozvíjet mírovou spolupráci v řadě dalších oblastí, v mezinárodním obchodu, v kulturních stycích atd. Proto se také Mezinárodni svaz architektů (UIA) bude otázkami životního prostředí soustavně zabývat a iniciativa českoslo­venských architektů v tomto směru hraje již dnes významnou roli. Svaz architektů ČSR, stejně jako naši soudruzi v ZSA a v mezinárodních otázkách potom FSA ČSSR, stojí tedy před možnostmi velké iniciativy v oblas­ti, která je činností architektů a urba­nistů vlastní. Nejde jen o praktické ře­šení otázek bydlení, občanského vyba­vení, pracovního prostředí atd., o nichž se zmiňoval ve svém vystoupení v ČNR s. Rázl. Ty budou řešeny činností archi­tektů běžně, v jejich praktické činnosti vedoucích projektantů, pracovníků ná­rodních výborů a centrálních orgánů. To co Svaz architektů ČSR však musí ze­jména sledovat, to je ideová a ideolo­gická stránka této činnosti. To, že se životni prostředí socialistické společnosti musí kvalitativně odlišovat od životního prostředí, které poskytuje a může oby­vatelstvu poskytnout společnost kapita­listická se sice snadno řekne, ale dale­ko nesnadněji potom konkrétně specifi­kuje. A náš Svaz ve své obnovené čin­nosti existuje přece jen již dosti dlouho na to, aby mu jeho členové i širší archi­tektonická veřejnost tolerovali jen ne­určité fráze. Chystáme proto sympozium o životním prostředí, které uskutečníme v jedné z postižených oblastí, tj. na Sokolovsku a tady bude již nezbytné jít až na kon-, krétní zjištění a směrnice pro činnost Svazu i jeho členů v oblasti životního prostředí. Půjde o to, jak řešit otázky urbanizace, industrializace, intenzifikace zemědělství atd. ve světle ochrany a tvorby životního prostředí socialistické společnosti. Výsledky tohoto sympozia se pak promítnou do jednání Konference SA ČSR, která bude uspořádána na podzim t. r. především k ideologickým otázkám architektury a urbanismu v ČSR. Obě tyto akce musí být maximálně vy­užity k objasnění ideových a ideologic­kých otázek naší činnosti a pomoci k to­mu, abychom v celém souhrnu naší spo­lečnosti plnili své posláni a úlohy ještě daleko iniciativněji a dokonaleji. Nároky na další zdokonalování a pro­hlubování činnosti architektů a urba­nistů neklade však jen jedno ojedinělé zasedání ČNR. ÚV KSČ, který důsledně sleduje rozpracování směrnic XIV, sjez­du, z každého svého zasedání, v kaž­dém svém usnesení přináší mnoho pod­nětů pro zlepšení činnosti našeho Svazu i všech jeho členů. Vyjadřuje se tím zá­konitá komplexnost celé naši společnos­ti a nezbytnost permanentního zdokona­lování její činnosti. Architekti, kteří po­vahou své práce jsou vedeni k hledání neustále nových řešení, musí proto být i zde vpředu. Ing. arch. VACLAV KASALICKÝ, CSc. místopředseda SA ČSR Sídliště v Kutné Hoře, autor Ing. arch. M. Cajthaml CSc., Krajský projektový ústav, Praha Československý architekt

Next