Československý Sport, duben-červen 1972 (XX/78-152)
1972-05-16 / No. 113
NA CÍLOVÉ PÁSCE V TŘINCI, v cíli desáté etapy ZM, vítěz etapy Szurkowski (vlevo), druhý Milde (vpravo) a uprostřed třetí v pořadí náš Moravec, nyní nositel žlutého i fialového trikotu. Foto ČTK ME vzpěračů — váha pérová Šanidzemu svědčí moře Z Konstance telefonuje náš redaktor RUDOLF DRMOLA Studentům a absolventům tělovýchovy se v Konstantě daří. Po Smalcerzovi, který je absolventem varšavské školy, a Belenkovovi, jenž studuje v Minsku, slavil včera úspěch i posluchač tbiliského tělovýchovného učení, 331etý Dito Šanidze. Věčný korunní princ a čekatel zlaté medaile, jemuž mnohdy unikly jen o vlásek nejvyšší pocty, se konečně dočkal. Zlé jazyky tvrdí, že vše bylo jasné už předem — u moře je prý neporazitelný. Něco na tom, asi je, protože Dito je vždy znamenitý při startech v přístavních městech. Prokázal to nejlépe na dubnovém mistrovství SSSR v Tallinu, kde u Baltiku překonal letitý světový rekord Japonce Mijakeho v trojboji, přesvědčil o tom i zde, u Černého moře. Jak vypadala soutěž? O první vzruch se postaral Albánec Pampuri. V tahu prohrál s Trebickim jen proto, že byl o 15 dkg těžší, i tak je jeho stříbrná medaile dosavadním největším překvapením šampionátu. V trhu však Pampuri třikrát ztroskotal na pouhých 85 kg. V této disciplíně byl evidentně nejlepší Šanidze, třebaže při pokusu o světový rekord 125,5 kg neuspěl. Dramatická bitva se rozpoutala v nadhozu. Šanidze postupoval takticky — vzepřel 145, 150 a 152,5 kg. Tím dal malou šanci mladému Bulharu Nurikjanovi, který ho mohl porazit jen díky světovému rekordu 157,5 kg. Na takovou zátěž si ale Nurikjan netroufl a chystal se zhojit světovým rekordem 156 kg. Neuspěl a o tři minuty později se radoval Šanidze, který ve čtvrtém • Dokončeni na str. 8 S pdlt PRAHA Úterý 16. 5. 1972 • Roč. XX • 50 hal. MORAVEC VE ŽLUTÉM TRIKOTU ★ Ä p Nejtěžší etapa nám přinesla vavřín nejkrásnější VitMvi ImMttlwi Náš reprezentant vede s pětivteřinovým náskokem před Něljubinem ■ Modré trikoty patří před závěrečnou polskou třetinou sovětskému družstvu, čs. kvinteto druhé ■ Szurkowski vyhrál v Třinci, jede stále v zeleném trikotu nejlepšího vrchaře ■ Moravec si veze navíc ve svém zavazadle fialový dres nejaktivnějšího jezdce pelotonu ■ Dnes den odpočinku v Třinci, ve středu se vydá cyklistický jubilant do Krakova Z trati Závodu míru dálnopisuje náš redaktor JIŘÍ ČERNÝ Zvedli jsme ruce a začali jásat. Třetí místo Vlastimila Moravce v cíli desáté etapy zajistilo našemu reprezentantu žlutý trikot vedoucího závodníka jubilejního, 25. ročníku Závodu míru. Po čtyřech letech ponese opět Čechoslovák tyto vítězné barvy. Po Emanu Krejču, Janu Veselém, Janu Kubrovi, Janu Smolíkovi a Karlu Vávrovi je šestým mužem naší cyklistické historie, který se může pyšnit touto trofejí nejcennější. Od desáté etapy se toho čekalo opravdu hodně. Vždyť trať byla těžká, tři kopce, které přímo vybízely k únikům, změnily se již předem v postrach unaveného pelotonu. Navíc vítr a déšť cyklistické putování jenom ztížily. Nakonec však dojel jednolitý peloton, změnil se »jenom« nositel žlutého trikotu. Proč se skupina neroztříštila, nesplnila se očekávání odborníků? To jíž na velkých závodech bývá. Zdánlivě lehká etapa, jež nemá přinést pražádné změny, nakonec peloton doslova převrátí, etapy těžké nepřinesou takřka nic. Peloton je unaven, všichni s chutí přihlíželi tomu, jak se na špicic snaží ze všech sil reprezentanti SSSR, Československa a NDR, snaží se navzájem obelstít, překvapit novým taktickým manévrem. Všichni další se jenom vezli a spekulovali, že využijí vlastních našetřených sil k závěrečnému úspěchu. Vyšlo to pouze Ryszardu Szurkowskému, jeho finiš byl zdrcující, přesně takový, jaký jsme znali v posledních letech. Máme tedy žlutý trikot, dočkali jsme se tohoto vavřínu, o kterém jsme si sice mezi sebou rozprávěli, ale báli jsme se vyslovit příliš odvážnou myšlenku hlasitě. Současně s tím však přibyla i celá řada starostí. Je velice obtížné trikot zís-kat, mnohem náročnější je však ho udržet. Zvláště když od druhého Něljubina dělí Moravce pouhých pět vteřin a za ním v minimálních odstupech čekají další. Vlasta však má za sebou celé družstvo (škoda že tady chybí tak silný Rudolf Labus). Řekli to chlapci hned na stadiónu ústy Miloše Hrazdíry: »Budeme na Vlastu dělat, bud! ho dovezeme jako vítěze až do Varšavy, nebo padneme. Třetí možnost není. Jsme tak výborným kolektivem, sehranou partou, že nikdo z nás ani na okamžik nezaváhá obětovat vše ve prospěch kamaráda!« Je pochopitelné, že i Něljubin je členem výborně sehraného kolektivu, který má navíc výhodu plného počtu členů. Sovětští cyklisté však hájí modré trikoty a boj o modré i žlutý, to je velice složitá záležitost. Vždyť již na cestě do Hradce se dostal Leader do neřešitelného dilema. Ovšem sborná je letos ještě v lepší formě a psychické pohodě než v roce minulém. Bude to dramatický souboj sportovních přátel, a nejen střetnutí těchto dvou kolektivů. Krůček za nimi čeká mladá šestka NDR. Měla vše a všechno ztratila. Ne však chuť jít do ohně a snažit se znovu získat zpátky ztracené pozice. A copak nemohou zamíchat karty i Poláci, ne třeba již ve vlastní prospěch, ale pro někoho ze silné trojky? A v jednotlivcích vedle zástupců nejlepšího trojlístku příkladně Francouz Tollet? Boj skončí teprve v sobotním podvečeru ve Varšavě. Věřme, že se nám podaří dovézt žlutého Vlastu až do kýžené mety. Ovšem v etapovém závodě jsou všechny prognózy velice ošidné a navíc pět vteřin pranic neznamená. Ale dnešní vítězství vůle i celého kolektivu nám již nikdo vzít nemůže. Díky vám, chlapci! PŘEDSEDA ÜV ČSTV ANTONÍN H1ML přijal v pondělí 15. května vedení Čs. televize v čele s ústředním ředitelem dr. Janem Zelenkou, CSc. — Jako výraz uznání a vděčnosti za práci vykonanou při přípravě a průběhu MS v ledním hokeji 1972 v Praze předal s. Himl vedení Čs. televize děkovný dopis ÜV ČSTV a kopii sochy hokejisty akademického sochaře Zdeňka Němečka. — V pracovní besedě projednali soudruzi z vedeni ČSTV a Čs. televize aktuální otázky propagandy socialistické tělesné výchovy. Na snímku J. Drhlíka předává ' předseda ÜV ČSTV Janu Zelenkovi sošku hokejisty. V Moskvě vzpěrači: 7 světových rekordů! Jeden rekord SSSR a sedm světových jak na běžícím pásu překonali v Moskvě vzpěrači SSSR. Šarij (do váhy 82,5 kg) v tahu 178 kg, v trhu 154,5 (rekord SSSR), v nadhozu 195, v trojboji 527 kg (dosud Ivanov o 12,5 kg méně). Ve váze do 110 kg Jakubovskij v tahu vzepřel 210,5 kg, v trojboji 590 kg. V nadhozu v téže váze Kozin 170 kg, v trojboji taktéž 590 kg — samé světové rekordy! Prohlášení tělovýchovných pracovníků Isme no straně VIETNAMU Sekretariát ÖV ČSTV a shromáždění pracovníků tělovýchovy přijaly dne 15. 5. 1972 toto prohlášení a protest: Naše city internacionální solidarity • přátelství patří hrdinnému vietnamskému lidu, který odhodlaně a udatně vede dlouholetý boj proti americkému imperialismu. Jsme na jeho strauě i v těchto těžkých chvílích, kdy president USA přistoupil k barbarskému kroku eskalace zločinné války. Protiprávnosti nelidskost, brutalita, masakry pokojného obyvatelstva, vyhlazování měst a vesnic, to jsou běžné metody fašismu, jejichž krutost dokumentuje v nové podobě americký imperialismus právě v Indočíně. Jednoznačně se stavíme za pra* hlášení vlády ČSSR a SSSR k novým agresivním akcím USA ve Vietnamu. Co nejrozhodněji protestujeme proti novému barbarství USA a vyslovujeme naprostou solidaritu hrdinným vietnamským bojovníkům, vietnamské mládeži, a všemu viet. namskému lidu s hlubokým přesvědčením, že ve spravedlivém boji zvítězí. Boxeři Uhelných skladů — I. stupeň! Na slavnostním aktiva MV ČTQ Praha bylo 47 oddílů a odborů pražských TJ vyznamenáno čestným titulem vzorný kolektiv ČTO. Neje vyšší, I. stupeň, dostal boxerský od^ díl Uhelných skladů (trenérem je zasloužilý mistr sportu Jula Torma), II. stupeň dostaly odbor turistiky 4 kuželkářský oddíl téže TJ, dále zá? pasníci a lehcí atleti RH Praha, Vzornou jednotou III. stupně bylo vyznamenáno 40 oddílů. Vloni soutěžilo 27, letos již 136 kolektivů. Vyznamenání předal sportovcům místopředseda ÜV ČSTV ing, Julius Chvalný a předseda MV ČTO František Záděra. Na Štvanici trénovali naši i Švédové Vše pro čtyřhru! Spíše podzim nežli máj panoval včera na Štvanici — ale trénovat se musí. A tak na centrálním dvorci do sebe nemilosrdně »šili« na jedné straně Kodeš s Kukalem, na druhé Pála s Hřebcem. Čtyřhra je největším problémem, Kodeš s Kukalem se potřebují co nejvíce opět sehrát. Zatím je to letošní první příležitost. Také Švédové, kteří jsou již v Praze kompletní, trénovali. Bengtsson zatím odpočíval, v tréninkové čtyřhře ho zastupoval sám Bergelin, trenér Švédů. Hrál s Kjei Johanssonem (dostal přednost před Leifem, jehož projektilové podání a forhedny loni tak ničily naše galeovce) proti Svenssonovi a Borgovi. Ten šestnáctiletý reprezentant je hravý i dravý a rozhodně s ním budou mít v singlu I naši rutinéři starosti. Dnes na Štvanici bude ostrý trénink pokračovat (proti Kodešovi a Kukalovi nastoupí Jankovský s Píseckým], s napětím se sleduje Kodešův kotník; zejména na kluzkém terénu musí stále »malý Jan« hrát opatrně. Kodeš v Paříži č. 1 Včera došlo z Paříže rozlosování Roland Garros. Kodeš jako dvojnásobný vítěz z roku 1970—1971 dostal ovšem jedničku. Další pořadí: Nastase, Smith, Orantes, Hewit, Gimeno, Barthes, Franulovič, Proisy, Metreveli, Graebner, ConNaši fotbaloví reprezentanti běželi do kabin stadiónu ULLEVI ve výborné náladě. Podařilo se jim zvrátit z prvního poločasu nepříznivý výsledek. Výhráli ve Švédsku 2:1, to je dobré a maďarští fotbalisté by to v kvalifikaci MS brali všema deseti. Během večera se o zápase ještě hodně povídalo na společné večeři. Trenér Švédů »Aby« Ericson dost bezradně vykládal hned po zápase švédským novinářům, že nechápal zvrat v druhém poločase, neboť v prvním mohli jejich soupeři dostat tři góly. Připravili jsme tedy překvapení nejen sobě, ale 1 Švédům. Jsme možná trochu nevyzpytatelní, protože dokážeme hrát 45 minut bezkrevně a dalších 45 minut docela aktivně. Ukázal to už zápas proti Rakušanům v Brně, zopakovali jsme si to i v Göteborgu, jen s tím rozdílem, že jsme vyměnili poločasy. Pohyb, pohyb, pohyb Hráči dostali ve švédsku velké poučení. Dnes už se opravdu nedá vyhrát v Evropě zápas, jestliže k němu jedenáctka přistoupl T útlumu, bez tempa, nápadu, iniciativy. Okamžitě se sily vyrovnají, protože i slabší soupeř (tím pochopitelně nemíníme Švédy) dnes ovládá pevnou obranu, často osobní, umí zabezpečit prostor před svou brankou tak, že ho vyvede z míry jen něco opravdu nečekaného, fotbalového. Naši reprezentanti se v předvečer zápasu dívali alespoň na jeden poločas zápasu NSR—Anglie ve švédské barevné televizi. Potom museli honem na kutě, ale i tak viděli obě nejpřednější evropské jedenáctky v neustálém pohybu sem a tam, a tam i sem. Do obrany se zapojilo maximum hráčů a teprve, když se ubránili a získali míč, podnikli bleskový protiútok, a ti, co před chvílí útočili, se ihned vraceli zpět. Vpředu zůstaly jen vysunuté hroty, obvykle dva útočníci. Bezděky to dobře komentoval náš brankář Ivo Viktor: Je to marné, fotbal se už blíží házené, bude vyžadovat stále vyšší fyzickou zátěž, prostě vydržet útočit i bránit v co největším počtu lidíl Rozhýbali jsme se a vyhráli jsme Druhý poločas byl naprosto jiný než první. Hráli jsme jako vyměnění, v našem mužstvu konečně byl pohyb a Švédové rázem viditelně zaostávali. To nám nakonec zápas vyhrálo, i když pochopitelně o tom rozhodla střelecká pohotovost Jokla. Pro trenéry Nováka a Kačániho skončila první vyhledávací etapa. Dostali v ní příležitost nováčkové v reprezentaci nebo ti, co se vraceli po delším čase (Petráš, Plass, Mareš, Luža, Ternény). Naskýtají se další náměty, například ten, aby jako v mužstvu do 23 let tvoří kádr mužstva Dukla Praha (Samek, Dvořák, Bičovský, Nehoda, Gajdůšek), u A-mužsíva také tvořilo páteř momentálně v nejlepší formé hrající ligové mužstvo. To všechno se samozřejmě musí pečlivě zvažovat. Na minišampionátě bude tento týden určena předběžná nominace 25 hráčů. Pojede jich však osmnáct. FRANTIŠEK ŽEMLA nors, Fillol, Pála, Anderson, Phillips-Moore. Ve dvouhrách žen povedou osminky: Goolagongová, Gunterová, Kingová, Casalsová, Durrová, Wadeová, Masthoffová, Tuerová. (o. m.) 1*0 VYHRANÉM STŘETNUTI ŠVÉDSKO—ČSSR 2 Fotbal 1972 - to je pobyb! Říká se — ve stanuti smrt. Vývoj všeho jde na celém světě stále kupředu, všechno je v pohybu a jen pohyb může zaručit úspěch. Platí to i na nejrozšířenější sport na světě — fotbal. Fotbal jako házená?