Československý Sport, leden-březen 1975 (XXIII/1-75)

1975-01-02 / No. 1

VÝCHOVNÍ PRACOVNÍCI SE UCŇOM nedali Lutínské utkání století V odborném učilišti SIGMA LUTlN připravila organizace Socialistic­kého svazu mládeže s tělovýchovně brannou radou mezitřídní svazácký turnaj v malé kopané. Družstva tvořili učni I. a II. ročníků. Hrálo se ve čtyřech skupinách po čtyřech účastnících, vyřazova­­cím systémem každý s každým, 2X20 minut po­dle pravidel ma­lé kopané. Byla to série utkáni, plná zvratů a po­rážek horkých favoritů, za mo­hutného povzbu­zováni učňů x odborného učiliště. Vítězné druž­stvo pak převzalo věcnou odměnu ■ ■ ■ ZAVINIL TO F. BELŠÁN Klukovská hra Zajímavou soutěž uspořádali v TJ Sokol Lázně Kynžvar*. Vyšlí z fak­tu, že házení a chytání létajících talířů se stává ve světě novou hrou, zábavou 1 sportem. Masové vybave­ní tímto sportovním náčiním vlastně »zavinil« autor spartakiádní skladby mladších žáků Pavel Belšán.. A tak tisíce chlapců nutí své sourozence a rodinné příslušníky k házenf o zá­vod — kdo rychleji, kdo nejdál, kdo víckrát. V Sokole Kynžvart soutěžili mlad­ší žáci v házené ve dvojicích na vzdálenost tří značkových- mezer v tělocvičně. Výsledky červeným talířem: 1. Kosař—J. Šípek 142 X 2. Straka—S. Grunza 122 X Výsledky bílým talířem: 1. Straka—S. Grunza 166 X 2. Vosyka—F. Šípek 96 X Podobné soutěže zároveň zlepšují kvalitu spartakiádního cvičení mladších žáků. Chlapci již s tímto náčiním cvičili veřejně u příleži­tosti oslav 57. výročí VRSR. Přiro­zené a spontánní vystoupení hochů přítomné diváky upoutalo a velmi se všichni těší, až je zase uvidí. (JH) na výroční členské schůzi ZO SSM při OU. Důkaz o tom, že v Sigmě Lutín sportují nejen učni, ale také vý­chovní pracovníci OU, podalo utká­ní v malé kopané, které se konalo jako »utkání století« mezi učni a výchovnými pracovníky. K měření sil došlo na poli zcela jiném, než jsou školní lavice či učňovské díl­ny — na poli sportovním, kde um školní nahradil um fotbalový. Vítězné mužstvo učilištního turna­je nastoupilo proti »starým« har­covníkům dřívějších plácků. Ti, kdo čekali snadné vítězství učňů, se do­žili velkého překvapení, protože výkon výchovných pracovníků před­čil všechna očekávání. Předvedli líbi­vý koncertní fotbal a ukázali mladým, co by mohli vidět i v mistrovských soutěžích — přesné přihrávky, střel­bu oběma nohama, techniku, radost ze hry. Zápas skončil nerozhodně 1:1, o vítězi rozhodly až pokutové kopy, v nichž byli učni úspěšnější a vyhráli 3:2. Po úspěchu tohoto utkání se s po­dobnými zápasy počítá i v odbíjené a stolním tenisu. (JSI) V SOKOLE TOVACOV na Přerovsku nacvičuje spartakiádní skladbu F. Orálek, kterému je 86 let. Díky pravidelnému cvičeni se těší pev­nému zdraví a chystá se na Stra­hov. Bude nejstáršim cvičencem Css 1975? (KG) V MODERNÍM PAVILÓNU ZDŠ Zebrák je i moderní tělocvična. S plným zaujetím v ní většina žáků školy nacvičuje spartakiádní skladby, s nimiž se pochlubí na veřejném vystoupení v Žebráku, na okrskové spartakiádě v Hořovicích i na okresní spartakiádě v Berouně Foto Václav Klier SOUTĚŽ VE SPARTAKIÁDNÍ PROPAGACI Dětský výkres Propagační komise okresního spartakiádního štábu v Lounech vypsala několik soutěží k propaga­ci spartakiády. Z nejlepších prací se uspořádá putovní výstavka po okrese a všechny příspěvky dohro­mady vytvoří výzkumný dokumen­tační materiál. Děti předškolního věku soutěží o nejlepší výkres, pro starší mlá­dež a dospělé je soutěž o nejlepší spartakiádní fotografii. Další akce se zaměřují na zís­kání odznaku zdatnosti. V květnu má vyjít na Lounsku brožura 30 let svobody — 30 let tělovýchovy na Lounsku. Publikace ukazuje písmem i fotografií vývoj tělovýchovy a sportu na Lounsku. (BD) IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIMIIIIIIIIIIMIIIIIIIIIII čédbsícveMkif čfldftr VYDÁVÁ OSTftEDNl VÝBOR ČSTV. Vychází šestkrát týdně kromě ne­děle. šéfredaktor JAROMÍR TOMÁ­NEK, zástupce šéfredaktora JARO­SLAV |AROŠ. Adresa redakce: Praha 1, Na poříčí 30, poštovní směrovací číslo 115 23. Telefo­ny ústředna 24 98 51, sekretariát 24 77 98, sportovní oddělení 24 95 21. kopaná 22 79 91, organizační 24 10 03. zahraniční 24 11 58. dopisů 24 77 90, hospodářské archív a informace 24 77 90 — Dálnopis 12 15 14 — FI­LIÁLNÍ REDAKCE Brno, náměstí Rudé armády 13—15, telefon 584 40. £84 30 Poštovní adresa. Poštcvní schránka 314. 858 48 Brno. — OSTRÁ VA i. Novinářská 3 telefon 52171. 524 31. dálnopis 05 25 02 Poštcvní adresa. Pošt. schránka 18, 709 1S Ostrava 9 Mař Hory - TELEFONY KRAJSKÝCH ZPRAVODAI0 PLZEŇ 243 42. PARDUBICE 317 83. BRATI­SLAVA 550 28. — Měsíční předolatné 14,80 Kčs — Tiskne Rudé právo, tiskařské závody Praha. Rozši­řuje PNS. Informace o předplat­ném podá a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. Objed­návky do zahraničí vyřizuje PNS, ústřední expedice tisku, oddělení vývoz tisku. Jindřišská 14, 125 05 Praha 1. — NEVYŽÁDANÉ PftlSPEV­­KY SE NEVRACEJÍ. iiiiiiiimiiiiiimmimiiiiiiiminiviiiiniiiiHmiiiiiiiiiii O ČŽibtícvcMkýtpottr ■ ■ ■ Sportovní I W • cín Všech sto pracovníků kladen­ských válcoven PH se pravidelně věnuje sportu. Začátkem září navíc přibrali nácvik spartakiády, hlavně zásluhou metodika ZRTV na OV ČSTV Františka Kroupy. Podobně v rámci akce Buď fit se pracující BSP údržby těžkých tratí válcoven PH rozhodli zorganizovat turnaj v nohejbalu a stolním te­nise. (KH) ODBORÁŘI Z ÚSTECKÁ OPRÁŠILI DRESY Ceny vítězům, radost všem Odborové hry mají v okrese Ostí nad Labem už dlouholetou tradici. Například liga neregistrovaných v kopané vznikla z podnětu OV ČSTV a OOR již před devíti lety a v současné době hraje ve dvou sku­pinách dvacet převážně závodních a podnikových družstev. Na závěr roku 1974 převzala vítězná druž­stva Rapid Setuza Střekov z I. ligy a Chemička Ostí z II. ligy čestná uznání a věcné ceny z rukou před­sedy OOR Václava Frolicha. Ke chvále sportovní komise okres­ní odborové rady, kterou již něko­lik let vede soudruh Vlk, nutno připomenout, že se její péče ne­soustřeďuje Jenom na fotbal. Příle­žitost dostali i další zájemci o spor­tovní vyžití, nezapomnělo se ani na ženy. V další populární soutěži, v no­hejbalu, si palmu vítězství odneslo družstvo závodu Tonaso Neštěmíce, ve stolním tenisu byli nejúspěš­nější hráči z Městského stavebního podniku ve skupině A, ve skupině B zvítězilo družstvo krajského sou­du. V odbíjené žen obsadilo první místo družstvo Chemopharma Před­lice, v soutěži mužů tým Loko-depo ČSD. Odborové hry jsou příležitostí pro neorganizované kolektivy a jednot­livce, aby »oprášili« založený spor­tovní dres a prožili ještě hodně pěkných chvil na hřištích a v tě­locvičnách. Rok od roku roste účast pracujících v odborářských sportov­ních soutěžích. To prokázal i prů­běh roku 1974, i účast zástupců závodů na aktivu, který sportovní komise OOR na závěr těchto sou­těží uspořádala. Byl i příslibem, že spartakiádní rok bude také v od­borářské tělovýchově pestrý a bo­hatý. (Ks) mmmmmzm I > Kresba: Václav Švaňha 2. 1. 1975 Kde už nejsou lvi... Hřensko mohlo být až do nedáv­na označeno na naší tělovýchovné mapě bíle. Cvičit se tu přestalo již dávno. Jeden vodácký sjezd po říč­ce Kamenici ročně to také nemohl zachránit. Pohraničníci L. Forst a ]. Pernický přemýšleli o tom, jak tělovýchovnou činnost v místě oži­vit. A začali správně s mládeží. Po­mohly jim školy v Hřensku a Růžo­vé i svazácké organizace útvaru a v prostoru Mezné byl uspořádán branný závod. Půl stovky dětí soutěžilo s ver­vou, většinu tvořili členové pionýr­ských oddílů mladých ochránců hranic z Růžové a Hřenska. A děti i pořadatele při táboráku zahřál nejen horký čaj, ale i vědomí dobře zorganizované akce, která v Hřen­sku zřejmě nebude poslední. jam Horská služba nejen zachraňuje... »Určitě přijeď. Budeme tě čekat v sobotu před polednem,« zval mě náčelník Horské služby oblasti Jeseníky Zdeněk Zerzáň. A jako správný šéf ochránců zdraví a života návštěvníků hor nezapomněl připojit: »A nechoď pěšky. Nahoře je pořádná fujavice, sníh je mokrý a cesty zaváté. Raději vyjeď až na Ovčárnu autobusem, ať tě náhodou nemu­síme hledat.« Abych pravdu řekl, moc radosti jsem z jeho připomínky neměl, neboť tolik jsem se těšil na oblí­bený výstup z Karlova přes Vel­ký kotel. Když Jsem však pod Petrovými kameny opustil k prask­nutí přecpaný autobus, dal jsem mu jednoznačně za pravdu, neboť venku byl nečas, jako by se čer­ti ženili. A tak jšfem nejkratší cestou honem pádil k cíli cesty — do nového střediska Horské služby, které vyrostlo blízko úpa­tí Praděda. Jakmile jsem překročil Jeho práh, ocitl jsem se ve velmi pří­jemném interiéru chaty, na kte­rou mohou být její budovatelé právem hrdi. Na výstavbě, která trvala šest let, odpracovalo na třicet členů HS více než 20 tisíc brigádnických hodin a vytvořilo tak dílo o hodnotě 800 000 Kčs. Za všechny pilné jmenujme ales­poň ty nejzasloužilejší. Miroslav Vašut odpracoval 1367 hodin, Jo­sef Březík 1339, Ladislav Mrkvič­ka 1152, Emil Kothánek 1132, Ru dolf Hackenberk 919, Jaromír Sta­něk 910, Stanislav Lužík 871, Petr Lužík 821, Josef Obelcz 711 a ing. Leo Kuřítka 608. Ve středisku jsou dvě ubytovací místnosti, skladiště záchranného materiálu, ošetřov­na, dispečink, klubovna, garáže a sociální zařízení. PODNĚT K BUDOVÁNI dal neutěšený stav starého stře­diska, . přineseni zraněného lyža­ře na ošetřovnu vyžadovalo od těch, kdož nesli nosítka, přímo artistické umění. Ozké klouzavé schody, propadající se podlaha, chybějící voda a další nedostatky práci HS velmi znepříjemňovaly, ale pokud jezdili do hor jen skal­ní fandové, jakžtakž to stačilo. Avšak s obrovským rozvojem tu­ristického ruchu, který nastal v posledním desetiletí, se muselo přistoupit k radikální nápravě. A tou byla výstavba nového stán­ku Horské služby. PRVNÍ VÝKOPOVÉ PRÁCE začaly v létě roku 1968 a pokra­čovaly o rok později. V dalších letech přišla na řadu hrubá stav­ba, výkop studny, zařízení inte­riéru, omítnutí a terénní úpravy. Nyní se už o tom píše snadno a budovatelé na všechny tram­poty vzpomínají s úsměvem, ale mnohdy jim do smíchu nebylo. Kromě překážek, které jim do cesty kladla příroda v podobě půlroční horské zimy (stavět se mohlo jen od května do listopa­du — proto těch šest let), museli se nejednou potýkat I s nedostat­kem materiálu. Jednou např. chy­běly drenážní trubky, podruhé za­se cement, ale vždy našli nějaké vhodné řešení, aby stavba nezů­stávala stát. PRES VŠECHNY OBTÍŽE však přece jen přišel onen dlou­ho očekávaný okamžik — slav­nostní otevření. Sjelo se hodně lidí, včetně předsedy Č0V ČSTV dr. Miroslava Hlaváčka, který svou přítomností vyjádřil poděko­vání vrcholných tělovýchovných orgánů práci Horské služby. V těchto dnech už na středisku běží všední život. Celotýdenní dvoučlenná služba je na víkend střídána dobrovolníky, kteří tvo­ří podstatnou část členstva. Jeden u z nich má dispečerskou službu telefonu, ostatní se střídají v terénu. Vznikne-li nějaká ne­nadálá situace, stačí se spojit vy­sílačkou s dispečerem, který po­dle poplachového plánu zařídí po­třebné kroky. ŽE NENÍ NOUZE o poplachy, svědčí řada »hleda­ček« za poslední období. Ovšem mohlo by jich být značně méně, kdyby návštěvníci hor respekto­vali základní zásady o pobytu v horách a dbali pokynů HS. Pra­xe je žel taková, že mnozí lidé jsou neukáznění. Vyhlásí se třeba lavinové nebezpečí a někteří tu­risté, místo aby se tomuto místu zdaleka vyhnuli, honem se běží podívat na laviny zblízka. Že to může skončit tragicky, na to ani nepomyslí. No návštěvě Dalším nešvarem Je přeceňová­ní vlastních sil. Za všechny pří­pady jeden z nedávných dnů. Mla­dý pár šel za sněžení po hřebe­nu na Skřítek. Z neznámých dů­vodů však chlapec poslal svou partnerku dopředu, ať prý ho čeká na Jelení studánce. Když však nešel, odešla dívka na Skří­tek, kde oznámila jeho ztrátu. Vyhlásilo se pátrání. Nejprve ob­telefonovali chaty v okolí a pak šlo padesát lidí do terénu hle­dat. Našli ho o půl druhé v noci. Pokazilo se mu vázání na běž­kách, navíc se mu lepil sníh na brýle, takže za špatné viditel­nosti sešel z cesty. Ovšem ne každý případ je s tak šťastným koncem. me Trestuhodným nešvarem může­označit počínání některých jedinců, kteří přijedou s výpravou autobusem, ale když neseženou nocleh, klidně odjedou vlakem, aniž by cokoliv někomu řekli. Po­chopitelně, že když při odjezdu chybějí, nahlásí se to HS, která začne perná práce, zatímco do­tyčný už třeba dávno sedí doma v teple. Mohlo by se zdát, že je to případ ojedinělý, ale členové HS mě ujistili, že podobných je celá řada. »LIDÉ HODNĚ RISKUJI, někdy nevědomě, mnohdy však vědomě,« říká MUDr. Miloš Kuba, hlavní zdravotník jesenické ob­lasti a člen federálního výboru HS, a dodává: »Přijíždějí bez vhodné výstroje a výzbroje, mají nevhodně seřízené bezpečnostní vázání, čímž dochází ke kompli­kovaným zlomeninám, mnohdy s trvalými následky, nemají po­jistné řemeny, takže lyže, která jim na svahu ujede, nebezpečně ohrožuje další lyžaře, pletou si nás s lékárnou a žádají léky, kte­ré si mohli sami obstarat, jako např. kinedril, Či chtějí bandáž na zápěstí, které je bolí už dva měsíce a podobně.« Čili jde o chronické neduhy, které se přes všechna varování rok co rok vyskytují znovu. A ne­jen v Jeseníkách. Naštěstí pro ty­to lyžaře je úroveň členů HS vy­soká i po zdravotní stránce, tak­že díky jejich perfektně udělané první pomoci se léčení úrazů pod­statně zkrátí. Ale spoléhat na to, že mě Hor­ská služba vždy najde a pomůže, by se mohlo jednou krůtě vy­mstít. Proto až se vydáte do hor za krásami zimní přírody, respek­tujte plně nařízení chlapců v čer­vených větrovkách. Různé příka­zy a zákazy nevydávají k znepří­jemnění vašeho pobytu na horách, nýbrž proto, abyste se na konci víkendu či dovolené mohli do ro­dinného kruhu vrátit živi a zdrávi. Text i foto: MIROSLAV MRKVICA mm NOVE STŘEDISKO jesenické Horské služby v celé své zimní kráse. Jeho hodnota je 800 000 Kčs. j i | -v»f'■?» , !

Next