Československý Svět, červenec-prosinec 1952 (VII/27-52)

1952-07-05 / No. 27

ra r í27 v praže 5. Července 1952 R O C N I K VII. > CENA Kčs 3I J ČESKOSLOVENSKÝ Z obsahu listu: Str. 3: Beseda s desaťtonárom Str. Jf.’ Zně horských krajů Str. 6: Dopisy krajanů Str. 8: Pohádka Bož. Němcové J ORGÁN ČESKOSLOVENSKÉHO ÚSTAVU ZAHRANIČNÍHO Rozvoj potravinářského průmyslu v ČSR In£. Ludmila Jankovcová, ministryně potravinářského průmyslu Péče o výživu pracujícího člověka je v Československu předmětem ve­řejného zájmu. Tento veřejný zájem se však neprojevuje pouhým dohle­dem na základní pravidla hygieny, jak je tomu v zemích, kde potravi­nářství je v rukou jednotlivých pod­nikatelů, nýbrž projevuje se pláno­vitým státním řízením výroby samé. Toto řizeni předepisuje jednotlivým závodům pevné úkoly co do množ­ství, jakosti i sortimentu výrobků a rovněž pevné úkoly co do hospodár­nosti. Je samozřejmé, že jsou notravinář­­skému průmyslu každoročně předepi­sovány plánem vyšši a vyšší výrob ni úkoly. Z r. 1949 na r 1950 stoupla naše znárodněná potravinářská výro­ba téměř o čtvrtinu, z r 1950 na rok 1951 opět bezmála o pětinu úrovně předchozího roku a pokud jde o Slo­vensko, kde zprůmyslovění jde ku­předu zvlášť rychle, je tempo vzestu­pu ještě prudší. Protože výrobky po­travinářského průmyslu jsou určeny převážně k individuální spotřebě a protože plánem předepsané procento vzestupu potravinářské výroby je podstatně vyšši než percentuálni pří­růstek obyvatelstva, je státním ná­rodohospodářským plánem současně zajišťován i vysoký přírůstek spotře­by potravin na jednoho obyvatele. Tento přírůstek je zvlášť veliký u potravin hodnotnějších, jako mlé­ko, máslo a celá konservárenská vý­roba. Příkladem je také výroba mas­ná, u které se předpokládá tak pod­statný vzestup, že k jeho zajištěni bylo stranou a vládou vypracováno a přijato v únoru t. r. zvláštní usne­sení, řešící celou problematiku sou borně (komplexně), t. j. tak, aby ke zvýšení masné výroby přispěl v od­povídající míře jak úsek zemědělský, tak i úsek vlastního potravinářského průmyslu. Potravinářskému průmys­lu se tu zejména ukládá zlepšit vý­těžnost, ukládá se mu však též pe­čovat ve svých objektech (cukrova­rech, lihovarech, pivovarech i jiných závodech) odokrmoyání a ustájeni dobytka a ukládá se mu i výroba hodnotných bílkovitých krmiv z kvas­nic. Převzaté úkoly jsou pak soustav­ně sledovány a kontrolovány a vý­sledky ukazují, že pracující obětavě se snaží předepsané ukazatele, zejmé­na výtěžnostní, dodržet, případně do­sáhnout i výsledků lepších než jaké jsou předepsány. Pokud jde o jakost, projevuje se veřejná péče nejen ve vydávání ja­kostních předpisů a norem, ale i v kontrole těchto norem a nakonec i ve vytvářeni technologických před­pokladů pro výrobu nejjakostnějších potravinářských výrobků. Příkladem může být Apóvá receptura žitného chleba, sestrojená potravinářskými výzkumníky.. Potravinářští výzkum­níci vypěstovali čistou kulturu peká­renských kvasinek a bakterií mléč­ného kysáni, která přispívá k chuťo­vým vlastnostem žitného chleba, vy­zkoušel; i , nejlepší způsob pečeni chleba a prostudovali, ze které suro­viny — žitné mouky — lze vyrábět správným mícháním jednotlivých druhů mouky nejlepší chléb. Pokud jde o sortiment, je snahou našeho znárodněného potravinářské­ho průmyslu udržet co možná široký sortiment; aby'zejména těm rodinám, ve kterých jsou oba manželé zaměst­náni, byla zachována možnost stej­ně rozmanitého jídelního lístku jako tam, kde žena se věnuje pouze úkolu hospodyně. Potravinářský průmysl vedle své funkce na poli výživy plní j poslání pomocníka pro ostatní průmyslová odvětví. Díky úspěchům potravinář­ského výzkumu bude na příklad s to dodávat kvasnou cestou vyrobená organická rozpustidla, získávaná z nej běžnějších domácích surovin. Potravinářský průmysl přispívá k výstavbě hospodářství'i tím způ­sobem, že přejímá každý rok nema­lý úkol, pokud jde o zhospodárnění výroby. Vzhledem k tomu, že potra­vinářství zpracovává cenné surovi­ny, je tu neustálá snaha omezit ztrá­ty těchto surovin. Současně se však hledají cesty zhospodárnění i pomo­cí mechanisace, aby z potravinářské­ho průmyslu vymizely tělesně namá­havé práce. Ke zhospodárnění přispí­vá konečně také i to, že zestátněný průmysl je možno soustředit do jed­notek účelné velikosti a rušit provo­zovny nevyhovující. V tomto směru jsou zvlášť velké úkoly ve výrobě masné a ve výrobě pekařské, která až do svého převzetí státem měla vlastnosti malovýroby. Na těchto dvou úsecích se s využitím sovět­ských zkušeností budují u nás nové závody, jejichž velikost je volena účelně s ohledem na pokud možno nejlepší využití všech mechanisač­­ních prostředků. Tyto mechanisační prostředky bu­de možno u nás vyrobit v žádoucí mí ře právě proto, že nynější vývojová etapa klade zvláštní důraz na rozvoj strojírenského a ostatního těžkého průmyslu. Je to právě princip pláno­vitosti ve výstavbě, který je jednou z nejzřejmějších předností socialistic­kého způsobu výroby, neboť umož­ňuje zabránit neúměrnostem, zabrá­nit nehospodárnému využívání pří­rodních zdrojů i lidské práce a umož­ňuje orientovat vzájemně dobře vy­váženým způsobem všechny síly k po­třebám pracujícího člověka, k zajiš­tění jeho stále stoupající životní úrov­ně a trvalého míru. Novú socialistická města, obrovské průmyslové stavby a střediska vyrůstají po celém Československu. Rostou přehrady i obytné domy. Do budovatelských úkolů patři i stavba třetí vysoké pece na Ostravsku. Mládež z Plzeň­ska na ní také pracuje a denné plní svůj úkol na 200 procent Vytvoříme pevný pilíř světového míru M.Trojanová, poslankyněNárodního shromáždění Všichni ti, kteří chtějí žít v míru a štěstí, otřásli se hně­vem, když bylo ohlášeno, že dne 26. 5. 1952 byla v Bon­nu podepsána t. zv. generál­ní smlouva s Adenauerem. Vzápětí na to, hned druhý den, byla v Paříži zástupci Francie, Itálie, Belgie, Ho­landska, Lucemburska a zá­padního Německa podepsána smlouva o t. zv. evropském obranném společenství. Hlav­ním cílem těchto smluv je začlenit západní Německo do útočného atlantického bloku. Každý myslící člověk ví, že t. zv. generální smlouva je ve skutečnosti smlouvou se­parátní, a že je přímým ohro­žením míru v Evropě. Kaž­dý, kdo sleduje události, mu­sí vidět, že evropským ná­rodům znovu hrozí nebezpe­čí z obnovy německého mi­litarismu a revanšismu. Je nad slunce jasné, že obnove­ním německé fašistické armá­dy pod vedením starých hit­lerovských generálů a za pomoci všech revanšistů v západním Německu ohro­žují nejen mír v Evropě, ale i bezpečnost a mír pro účast­níky dohody t. zv. evropské­ho obranného společenství. Proto lid všech těchto ze­mí se staví do jedné fronty s bojovníky za mír a žádá, o .VJ-'- -."V.ľťn Německa byla řešeny podle návrhu SSSR, který je návrhem mírovým a který zaručuje jeho pro­jednáním a uskutečněním vytvoření jednotného míru­milovného Německa. Proto i my, kteří jsme bez­prostředními sousedy se zá­padním Německem, s odpo­rem a rozhořčením sleduje­me vývoj mezinárodní situa­ce. Ministr zahraničních věcí Viliam Široký pří projedná­vání dopisu některým parla­mentům evropských zemí v Náródním shromáždění ČSR řekl: »Těžko si předsta­vit v historii národů haně lí­nější a potupnější dokumen­ty jako je pověstná generál­ní smlouva a pakt o t. zv. obranném společenství. Zdá se nám, že na scéně západo­evropských států se objevují novodobí háchovci a quislin­govci, kteří se dobrovolně vzdávají státní svéprávnosti a státní nezávislosti. Jen li­dé, kterým je bližší služeb­níčkování cizím mocipánom než poctivý a upřímný vz'ah k národní a státní věci své­ho lidu, jsou schopni vzdát se samostatné národní obia­­ny, samostatné zahraniční politiky, samostatného roz­počtu a zbavit Národní shro­máždění práva jednat o těch­to výsostných otázkách. Ták zv. generální smlouva je vý­směchem nejzákladněiších zásad demokracie, svobody a nezávislosti národů, neboť znamená ne/en uzákonění rozdělení Německa, ale i zotročení západního Němec­ka a jeho degradaci na úro­veň bezprávné kolonie vy­dané na milost a nemilost ci­zí soldatesce, na milost a nemilost válečným paličům.« Všechen náš lid nejen, že plně souhlasí s obsahem do­pisu, kterým se N. S, obráti­lo k parlamentům některých evropských zemí, ale ze všech svých sil bojuje za udržení míru ve světě Náš lid má to veliké štěstí, že může bojovat prací, a že v té­to bitvě má i veliké úspěchy a pracuje tak, aby v této bitvě měl i konečné vítěz­ství, ' - t , ční socialismu v naší zemi. Na­še mohutné stavby socialis­mu jdou dík mohutnému rozmachu socialistické sou­těže, údernického a novátor­ského hnutí stále rychle ku­předu. Náš lid na hrozby světovému míru, na obnovu německého nacismu a mili­tarismu odpovídá zesílením boje za světový mír, odpo­vídá obrovským úsilím o zvýšení, zhospodárnění a zkvalitnění naší výroby. Odpovídá zvýšením politic­ké a hospodářské síly a obra­nyschopnosti naší republiky. Nejen plní, ale překračuje úkoly pětiletého plánu, aby pod vedením svého milova­ného presidenta Klementa Gottwalda v naši zemi vy­budoval socialismus a z na­ší země vytvořil jeden z pev­ných pilířů světového míru. Pamiatnik slovenského národného povstania Na vrchu Banoš u Banskej Bystrice bude postavený Pa­miatnik, ktorý bude navždy pripomínať slávne slovenské národné povstanie, ktorým slovenský ľud ukázal celému svetu svoju vôlu bojovať všetkými silami proti fašizmu. V Pražskom umeleckopriemyselnom múzeu bola otvo­rená výstava návrhov, ktoré do súťaže o Pamialnik poslalo 56 architektov. Na snímku návrh inž. arch. dr. Jána Svetlíka, odmenený II. cenou vo výši 70.000 Kčs.

Next