Československý Svět, leden-červen 1955 (X/1-27)

1955-01-01 / No. 1

V PRAZE Í; CEDNA 1955 ROČNÍK X. • CENA 60 HAL. TÝDENÍK ČESKOSLOVENSKÉHO ÚSTAVU ZAHRANIČNÍHO FRANCOUZSKÝ LID NESOUHLASÍ $ VYZBROJENÍM ZÁPADNÍHO NĚMECKA V posledních dnech letošního ro­ku, tak bohatého na mezinárodní události, sledoval celý svět s vel­kou pozorností jednání o ratifika­ci pařížských dohod ve francouz­ském Národním shromáždění. Prů­běh tohoto jednání neobyčejně vý­stižně obrážel stále zvětšující od­por nejširších vrstev francouzské­ho lidu proti oživení wehrmacht, proti opětnému vyzbrojení němec­kého militarismu. Boj francouzské­ho lidu proti vzkříšení jeho odvě­kého nepřítele, armád německého militarismu nalezl vřelé porozu­mění u všech mírumilovných lidí na světě. Naproti tomu vystoupily do popředí při jednání francouz­ské sněmovny o ratifikaci zahra­niční síly, které si zcela neopráv­něně dovolovaly vměšovat se do vnitřních záležitostí francouzské­ho lidu pod záminkou, že jednají v zájmu bezpečnosti Evropy. Již před zahájením rozpravy o ratifikaci nasadila francouzská vláda a ostatní přívrženci paříž­ských dohod všechno úsilí, aby za­bezpečili přesvědčivý úspěch. Mi­nisterský předseda Menděs-France si byl tak jistý vítězstvím, že ještě v předvečer jednání prohlásil, že se nespokojí jen prostou většinou, nýbrž že obdrží jistě zdrcující vět­šinu hlasů pro svůj návrh na rati­fikaci válečných pařížských dohod. Počítal při tom s tím, že brzo po podpisu těchto dohod schválilo předběžně již 350 poslanců jeho posmj při pařížských jednáních o remilitarisai nápadního Ně­mecka. Přívrženci pařížských dohod oče­kávali proto s jistotou, že jednání o ratifikaci proběhne zcela hladce a že světoví zbrojaři dostanou již pod stromeček hned první oficiál­ní zakázky pro remilitarisaci zá­padního Německa. Doufali, že se jim podaří předstihnout vedoucí síly široké mírumilovné francouz­ské veřejnosti, které nebudou s to v tak krátké době účinně varovat a burcovat francouzský lid na ochranu jeho životních zájmů. Pokrokové síly poznaly včas osudové nebezpečí, které vyplývá pro Francii z ratifikace pařížských dohod. V celé zemi zesílily místní výbory proti německé remilitari­saci svou činnost. Ze všech míst a z nesčetných závodů a podniků přijíždělo do Bourbonského paláce v Paříži, kde zasedá Národní shro­máždění, stále více delegací, aby jako mluvčí Francouzů všech vrstev, skupin a povolání v posled­ní chvíli tlumočily poslancům je­jich opravdové přání, to jest zne­možnit oživení wehrmacht, jež napáchala ve Francii nezapome­nutelné zločiny. Optimistické výpočty původců pařížských dohod vyšly naprázd­no. Již první dny rozpravy ve francouzském Národním shromáž­dění se vyznačovaly ostrým bojem mezi přívrženci Menděs-France a jeho odpůrci, jichž počet stále při­býval. Dne 24. prosince došlo k situaci, která způsobila pravé zděšení u hlavních původců váleč­ných pařížských dohod. V ostrém světle se ukázalo, jak silný může mít Viiv široká Lancouzská veřej­nost i na poslance, kteří se až do­sud nevyznačovali přílišnou po­zorností k přáním svých voličů. Tento den utrpěl Menděs-France, kterému nestačila z počátku ani prostá většina, první porážku v otázce remilitarisace západního Německa a vytvoření západoevrop­ské unie. ■ Tento přesvědčivý projev sla­bosti Menděs-Franceova postavení ihned zmobilisoval hlavní původce pařížských dohod, Washington a Londýn. Před vážným nebezpečím, které tím vzniklo pro uskutečnění jejich plánu na oživení wehrmacht, neváhali se otevřeně vmísit do ci­zích záležitostí. Nátlak a vyhrůžky západních vládních kruhů byly tak zjevné, že vyvolaly svou neomaleností i nelibost francouzských přívrženců pařížských dohod, kteří se právem obávali ještě většího rozhořčení francouzského lidu nad plány na oživení wehrmacht. Na druhé stra­ně však viděli, že se nyní musí již zcela otevřeně a nedvojsmyslně rozhodnout mezi opětným ohrože­ním Francie oživeným německým militarismem a mezi opravdovým zájmem francouzského lidu o za­jištění bezpečnosti v Evropě. Soustředěnému nátlaku velmoci , západního bloku nemůže sice na trvalo odolat francouzského buržoasní většina Národního shro­máždění, které vzešlo z voleb 1951 a které již zdaleka neobráží dneš­ní mínění a zájmy francouzských voličů. Nicméně průběh jednání o ratifikaci pařížských dohod pře­svědčil i vládnoucí kruhy na Zá­padě, že francouzská veřejnost ne­souhlasí a nikdy nebude souhlasit š vyzbrojením západního Němec­ka. Redakční článek vlivného ame­rického listu „Wall Street Jour­nal“ Qtevřeně doznal, že ať dopad­ne jednání o ratifikaci pařížských dohod ve francouzském Národním shromáždění jakkoli, „je třeba chápat, že odmítavé hlasování bu­de. výrazem nt...perného stanoviska Francie, kdežto kladné hlasování bude dvojsmyslné, zdráhavé a ne­rozhodné, plné otazníků pro bu­doucnost.“ Francouzský lid se nespokojil svým dalším úspěchem v boji za udržení míru. Nedá se odradit ta­ké dočasnými neúspěchy. Ví, že není sám a že spolu s ním se vzty­čuje na světě stále mohutnější fronta těch, kteří jsou odhodláni zmařit, všechny plány agresorů. František Fachner I DO NOVÉHO SLAVNÉHO ROKU Marie Trojanová, sekretářka Ústřední rady odborů, předsedkyně Československého ústavu zahraničního J iž po desáté začínáme rok ve šťastné, krás­né zemi, osvobozené slavnou Sovětskou armádou od fašistických utlačovatelů. Při tvůrčí radostné práci každému z nás připadá, že 10 let uběhlo mžikem a že je tomu nedávno, kdy do pražských ulic přijely ověnčené tanky hrdinné Sovětské armády, aby naši matičku Prahu zachránily před mučením, které ustu­pující fašistické hordy měly v úmyslu provést tak, jak tomu bylo v mnohých městech Sovět­ského svazu, Polska a jinde. Každý poctivý Čech a Slovák právě v tyto dny si uvědomuje tím více skutečnost, že ve světě jsou znovu síly, které by chtěly rozpoutat novou, ještě strašnější válku a jimž mír je solí v očích. Jsou to ti, kteří na válce Vydělávají a pro kte­ré je hlavním cílem zisk, aby tak naplnili své bezedné měšce i za cenu nesmírného utrpení milionů pracujících. Lid však velmi dobře ví, kdo jsou ti, kteří se spikli proti míru. Ví, že jsou to především monopolisté, zbrojaři i staří hitlerovští generálové, kteří usilují o znovu­vyzbrojení západního Německa a kteří se ne­chtějí vzdát touhy po světovládě, po nových výbojích. Znovu haraší zbraněmi a neštíti se ani nej­nestydatějšího vydírání, jak to nejlépe dokazu­je spěch s ratifikací londýnských a pařížských dohod. Při tom všem se buržoasie snaží okla­mat lid v těchto zemích sítí lží a pomluv. Že se jim tyto plány na zdeptání a porobení lid­stva nedaří, to dokazují četné manifestace a stávky v kapitalistických zemích. A kdo by také nechtěl žít v míru, pracovat a budovat pro lepší a šťastnější přítomnost, ale i krás­nou perspektivu budoucnosti. Mezi poctivými a mírumilovnými lidmi takového člověka, kte­rý by chtěl raději bořit než stavět, nenajdeš. Právě tak i náš československý lid, který v pevné jednotě, kterou znovu před celým svě­tem dokázal při volbách do Národního shro­mážděn, jde vstříc novým smělým cílům v bu­dování socialismu. Na prahu nového roku přehlížíme i výsled­ky práce, kterých jsme v uplynulém roce do­sáhli. Je jich skutečně nemálo. To však nás nevede k sebeuspokojení nad dosaženými úspěchy, ale musí v každém z nás vyvolat hrdost nad tím, že naše země r° stává silnější a krásnější a že dává všem, kdož se o to svojí prací přičiňují, možnost plného, bohatého ži­vota v míru. Z tvořivé práce vyrůstá štěstí na­šich milých a roste blahobyt naší krásné vlasti. Proto v nastávajícím roce každý náš občan, ať muž nebo žena, ať otec či matka, všichni, kdož chtějí vidět vyrůstat svoje děti ve štěstí a spokojenosti, se zanícením a roz­hodností dávají výraz svému nezdolnému od­hodlání bděle střežit mír, svobodu, pokojné a úspěšné budování naší, každým rokem bo­hatší vlasti. Do nového roku 1955 náš lid vykročí vstříc novým, světlým zítřkům, směle a rozhodně v nerozborném spojenectví se svými skvělými, v pravdě bratrskými přáteli, ..Sovětským sva­zem, Lidovou Čínou, zeměmi tábora míru i všemi pokrokovými a mírumilovnými lidmi světa,* mír vybojovat. Náš lid se neleká žád­ných překážek, nechce zůstat stát před žád­nou těžkostí, ale je odhodlán jako dobrý hos­podář své země všechny úkoly splnit, obrany­schopnost drahé vlasti zabezpečit a cestu na­stoupenou před deseti lety neopustit. Socialismus vybudovat, m;r a štěstí pro všechno lidstvo pomoci natrvalo zajistit. b esuch 8c UW** •r 5, JAN VfcS SPOLEČNĚ PROTI NOVÉ WEHRMACHT V posledních dnech se všichni naši pracující pevně semkli k boji za odvrácení nebezpečí, které hro­zí ze znovuvyzbrojení .západního Německa. Stovky resolucí a dopi­sů, adresovaných západoněmec­­kým a francouzským dělníkům i všem mírumilovným lidem v.těch­to zemích, hovoří o tom, že zacho­vání míru je jejich hlavním zá­jmem. Pracovníci energotrustu, rozvod­ného závodu v Plzni, podali všem zaměstnancům energetických zá­vodů ve Francii resoluci, v níž píší: „Nedopusťte, aby přijetím pařížských dohod byly opět dány zbraně do rukou zá- , padoněmeckých militarists Společnými akcemi zabraňte uskutečnění válečných plá­nů.“* Krnovští textiláci z národního podniku Karnola splnili 18. pro­since plán hrubé hodnoty výroby na rok 1954 na 100 procent O svých úspěších napsali pra­covníkům textilních závodů Baum­­woll Spinnerei und Weberei Arlen- Rielasingen (Hegau) a Baumwoll Spinnerei Speyer v západním Ně­mecku dopis, kterým je též vyzý­vají k rozhodnému boji proti rati­fikaci pařížských a londýnských dohod. „Obracíme se zvláště na vás, německé matky,“ volají krnovští textiláci v závěru svého dopisu, „nedopusťte již nikdy, aby tisíce bom­bardérů vzlétlo nad vaši těž­ce zkoušenou vlast a po de­setitisících vraždily vaše dě­ti a muže. Na vás záleží a my vám věříme.“ * Pracovníci provozu 62 Elektro­technické továrny Závodů V. I. Lenina v Plzni-Doudlevcích se obrátili dopisem na všechny pří­stavní dělníky ve Francii. „Sledujeme váš boj" — píší dále kromě jiného —­­„který vedete proti podepsá­­ní dohod o znovuvyzbrojení západního Německa. Bude však třeba, abyste jej ne­ustále zvyšovali a dovedli až do úplného vítězství.“ Přečtěte si: Nastr. 2: Cesta mierového bu­dovania Nastr. 3: Z reportérova zápis­níku — nová rubrika poznámek Na str. 8: Zahajujeme seriál re­portáží z krajů, kudy v roce 1945 přišla So­větská armáda osvo­bodit Československo. Tentokrát hovoříme o Prešovskú V tomto čísle hlubotisková pří­loha k Novému roku

Next