Československý Svět, leden-červen 1955 (X/1-27)
1955-01-01 / No. 1
V PRAZE Í; CEDNA 1955 ROČNÍK X. • CENA 60 HAL. TÝDENÍK ČESKOSLOVENSKÉHO ÚSTAVU ZAHRANIČNÍHO FRANCOUZSKÝ LID NESOUHLASÍ $ VYZBROJENÍM ZÁPADNÍHO NĚMECKA V posledních dnech letošního roku, tak bohatého na mezinárodní události, sledoval celý svět s velkou pozorností jednání o ratifikaci pařížských dohod ve francouzském Národním shromáždění. Průběh tohoto jednání neobyčejně výstižně obrážel stále zvětšující odpor nejširších vrstev francouzského lidu proti oživení wehrmacht, proti opětnému vyzbrojení německého militarismu. Boj francouzského lidu proti vzkříšení jeho odvěkého nepřítele, armád německého militarismu nalezl vřelé porozumění u všech mírumilovných lidí na světě. Naproti tomu vystoupily do popředí při jednání francouzské sněmovny o ratifikaci zahraniční síly, které si zcela neoprávněně dovolovaly vměšovat se do vnitřních záležitostí francouzského lidu pod záminkou, že jednají v zájmu bezpečnosti Evropy. Již před zahájením rozpravy o ratifikaci nasadila francouzská vláda a ostatní přívrženci pařížských dohod všechno úsilí, aby zabezpečili přesvědčivý úspěch. Ministerský předseda Menděs-France si byl tak jistý vítězstvím, že ještě v předvečer jednání prohlásil, že se nespokojí jen prostou většinou, nýbrž že obdrží jistě zdrcující většinu hlasů pro svůj návrh na ratifikaci válečných pařížských dohod. Počítal při tom s tím, že brzo po podpisu těchto dohod schválilo předběžně již 350 poslanců jeho posmj při pařížských jednáních o remilitarisai nápadního Německa. Přívrženci pařížských dohod očekávali proto s jistotou, že jednání o ratifikaci proběhne zcela hladce a že světoví zbrojaři dostanou již pod stromeček hned první oficiální zakázky pro remilitarisaci západního Německa. Doufali, že se jim podaří předstihnout vedoucí síly široké mírumilovné francouzské veřejnosti, které nebudou s to v tak krátké době účinně varovat a burcovat francouzský lid na ochranu jeho životních zájmů. Pokrokové síly poznaly včas osudové nebezpečí, které vyplývá pro Francii z ratifikace pařížských dohod. V celé zemi zesílily místní výbory proti německé remilitarisaci svou činnost. Ze všech míst a z nesčetných závodů a podniků přijíždělo do Bourbonského paláce v Paříži, kde zasedá Národní shromáždění, stále více delegací, aby jako mluvčí Francouzů všech vrstev, skupin a povolání v poslední chvíli tlumočily poslancům jejich opravdové přání, to jest znemožnit oživení wehrmacht, jež napáchala ve Francii nezapomenutelné zločiny. Optimistické výpočty původců pařížských dohod vyšly naprázdno. Již první dny rozpravy ve francouzském Národním shromáždění se vyznačovaly ostrým bojem mezi přívrženci Menděs-France a jeho odpůrci, jichž počet stále přibýval. Dne 24. prosince došlo k situaci, která způsobila pravé zděšení u hlavních původců válečných pařížských dohod. V ostrém světle se ukázalo, jak silný může mít Viiv široká Lancouzská veřejnost i na poslance, kteří se až dosud nevyznačovali přílišnou pozorností k přáním svých voličů. Tento den utrpěl Menděs-France, kterému nestačila z počátku ani prostá většina, první porážku v otázce remilitarisace západního Německa a vytvoření západoevropské unie. ■ Tento přesvědčivý projev slabosti Menděs-Franceova postavení ihned zmobilisoval hlavní původce pařížských dohod, Washington a Londýn. Před vážným nebezpečím, které tím vzniklo pro uskutečnění jejich plánu na oživení wehrmacht, neváhali se otevřeně vmísit do cizích záležitostí. Nátlak a vyhrůžky západních vládních kruhů byly tak zjevné, že vyvolaly svou neomaleností i nelibost francouzských přívrženců pařížských dohod, kteří se právem obávali ještě většího rozhořčení francouzského lidu nad plány na oživení wehrmacht. Na druhé straně však viděli, že se nyní musí již zcela otevřeně a nedvojsmyslně rozhodnout mezi opětným ohrožením Francie oživeným německým militarismem a mezi opravdovým zájmem francouzského lidu o zajištění bezpečnosti v Evropě. Soustředěnému nátlaku velmoci , západního bloku nemůže sice na trvalo odolat francouzského buržoasní většina Národního shromáždění, které vzešlo z voleb 1951 a které již zdaleka neobráží dnešní mínění a zájmy francouzských voličů. Nicméně průběh jednání o ratifikaci pařížských dohod přesvědčil i vládnoucí kruhy na Západě, že francouzská veřejnost nesouhlasí a nikdy nebude souhlasit š vyzbrojením západního Německa. Redakční článek vlivného amerického listu „Wall Street Journal“ Qtevřeně doznal, že ať dopadne jednání o ratifikaci pařížských dohod ve francouzském Národním shromáždění jakkoli, „je třeba chápat, že odmítavé hlasování bude. výrazem nt...perného stanoviska Francie, kdežto kladné hlasování bude dvojsmyslné, zdráhavé a nerozhodné, plné otazníků pro budoucnost.“ Francouzský lid se nespokojil svým dalším úspěchem v boji za udržení míru. Nedá se odradit také dočasnými neúspěchy. Ví, že není sám a že spolu s ním se vztyčuje na světě stále mohutnější fronta těch, kteří jsou odhodláni zmařit, všechny plány agresorů. František Fachner I DO NOVÉHO SLAVNÉHO ROKU Marie Trojanová, sekretářka Ústřední rady odborů, předsedkyně Československého ústavu zahraničního J iž po desáté začínáme rok ve šťastné, krásné zemi, osvobozené slavnou Sovětskou armádou od fašistických utlačovatelů. Při tvůrčí radostné práci každému z nás připadá, že 10 let uběhlo mžikem a že je tomu nedávno, kdy do pražských ulic přijely ověnčené tanky hrdinné Sovětské armády, aby naši matičku Prahu zachránily před mučením, které ustupující fašistické hordy měly v úmyslu provést tak, jak tomu bylo v mnohých městech Sovětského svazu, Polska a jinde. Každý poctivý Čech a Slovák právě v tyto dny si uvědomuje tím více skutečnost, že ve světě jsou znovu síly, které by chtěly rozpoutat novou, ještě strašnější válku a jimž mír je solí v očích. Jsou to ti, kteří na válce Vydělávají a pro které je hlavním cílem zisk, aby tak naplnili své bezedné měšce i za cenu nesmírného utrpení milionů pracujících. Lid však velmi dobře ví, kdo jsou ti, kteří se spikli proti míru. Ví, že jsou to především monopolisté, zbrojaři i staří hitlerovští generálové, kteří usilují o znovuvyzbrojení západního Německa a kteří se nechtějí vzdát touhy po světovládě, po nových výbojích. Znovu haraší zbraněmi a neštíti se ani nejnestydatějšího vydírání, jak to nejlépe dokazuje spěch s ratifikací londýnských a pařížských dohod. Při tom všem se buržoasie snaží oklamat lid v těchto zemích sítí lží a pomluv. Že se jim tyto plány na zdeptání a porobení lidstva nedaří, to dokazují četné manifestace a stávky v kapitalistických zemích. A kdo by také nechtěl žít v míru, pracovat a budovat pro lepší a šťastnější přítomnost, ale i krásnou perspektivu budoucnosti. Mezi poctivými a mírumilovnými lidmi takového člověka, který by chtěl raději bořit než stavět, nenajdeš. Právě tak i náš československý lid, který v pevné jednotě, kterou znovu před celým světem dokázal při volbách do Národního shromážděn, jde vstříc novým smělým cílům v budování socialismu. Na prahu nového roku přehlížíme i výsledky práce, kterých jsme v uplynulém roce dosáhli. Je jich skutečně nemálo. To však nás nevede k sebeuspokojení nad dosaženými úspěchy, ale musí v každém z nás vyvolat hrdost nad tím, že naše země r° stává silnější a krásnější a že dává všem, kdož se o to svojí prací přičiňují, možnost plného, bohatého života v míru. Z tvořivé práce vyrůstá štěstí našich milých a roste blahobyt naší krásné vlasti. Proto v nastávajícím roce každý náš občan, ať muž nebo žena, ať otec či matka, všichni, kdož chtějí vidět vyrůstat svoje děti ve štěstí a spokojenosti, se zanícením a rozhodností dávají výraz svému nezdolnému odhodlání bděle střežit mír, svobodu, pokojné a úspěšné budování naší, každým rokem bohatší vlasti. Do nového roku 1955 náš lid vykročí vstříc novým, světlým zítřkům, směle a rozhodně v nerozborném spojenectví se svými skvělými, v pravdě bratrskými přáteli, ..Sovětským svazem, Lidovou Čínou, zeměmi tábora míru i všemi pokrokovými a mírumilovnými lidmi světa,* mír vybojovat. Náš lid se neleká žádných překážek, nechce zůstat stát před žádnou těžkostí, ale je odhodlán jako dobrý hospodář své země všechny úkoly splnit, obranyschopnost drahé vlasti zabezpečit a cestu nastoupenou před deseti lety neopustit. Socialismus vybudovat, m;r a štěstí pro všechno lidstvo pomoci natrvalo zajistit. b esuch 8c UW** •r 5, JAN VfcS SPOLEČNĚ PROTI NOVÉ WEHRMACHT V posledních dnech se všichni naši pracující pevně semkli k boji za odvrácení nebezpečí, které hrozí ze znovuvyzbrojení .západního Německa. Stovky resolucí a dopisů, adresovaných západoněmeckým a francouzským dělníkům i všem mírumilovným lidem v.těchto zemích, hovoří o tom, že zachování míru je jejich hlavním zájmem. Pracovníci energotrustu, rozvodného závodu v Plzni, podali všem zaměstnancům energetických závodů ve Francii resoluci, v níž píší: „Nedopusťte, aby přijetím pařížských dohod byly opět dány zbraně do rukou zá- , padoněmeckých militarists Společnými akcemi zabraňte uskutečnění válečných plánů.“* Krnovští textiláci z národního podniku Karnola splnili 18. prosince plán hrubé hodnoty výroby na rok 1954 na 100 procent O svých úspěších napsali pracovníkům textilních závodů Baumwoll Spinnerei und Weberei Arlen- Rielasingen (Hegau) a Baumwoll Spinnerei Speyer v západním Německu dopis, kterým je též vyzývají k rozhodnému boji proti ratifikaci pařížských a londýnských dohod. „Obracíme se zvláště na vás, německé matky,“ volají krnovští textiláci v závěru svého dopisu, „nedopusťte již nikdy, aby tisíce bombardérů vzlétlo nad vaši těžce zkoušenou vlast a po desetitisících vraždily vaše děti a muže. Na vás záleží a my vám věříme.“ * Pracovníci provozu 62 Elektrotechnické továrny Závodů V. I. Lenina v Plzni-Doudlevcích se obrátili dopisem na všechny přístavní dělníky ve Francii. „Sledujeme váš boj" — píší dále kromě jiného —„který vedete proti podepsání dohod o znovuvyzbrojení západního Německa. Bude však třeba, abyste jej neustále zvyšovali a dovedli až do úplného vítězství.“ Přečtěte si: Nastr. 2: Cesta mierového budovania Nastr. 3: Z reportérova zápisníku — nová rubrika poznámek Na str. 8: Zahajujeme seriál reportáží z krajů, kudy v roce 1945 přišla Sovětská armáda osvobodit Československo. Tentokrát hovoříme o Prešovskú V tomto čísle hlubotisková příloha k Novému roku