Československý Svět, červenec-prosinec 1957 (XII/27-52)

1957-07-04 / No. 27

Cestuji republikou Vracíme se ještě k nedávné návštěvě krajanských delegátů z devíti evrop­ských i zámořských zemí v Československu u příležitosti Mezinárodní pouti v Lidicích. Část delegátů se už mezitím vrátila do svých don}ovů a jistě vypravuje o svých bohatých dojmech, hlavně ze zájezdu po Česko­slovensku. Ale my bychom dnes chtěli hovořit o krajanech z USA, Argen­tiny, Austrálie a Kanady, kteří pokračují v cestě po Československu. Navštívili Ostravsko, Gottwaldov, Luhačovice, strážnické slavnosti, Tatry, Banskou Bystrici, Bratislavu a také oni se pak rozejeli ke svým příbuz­ným. Jejich cesta byla bohatá na dojmy. Vždyť jsou mezi nimi mnozí, kteří v těchto městech ani dříve nebyli a jen čítali, jak krásná je jejich vlast, jak bohatá je na nerostná bohatství i folklor. A o tom všem se na každém kroku přesvědčili a k 'tomu ještě viděli nová města, moderní domy a továrny. V příštím čísle přineseme reportáž o další části cesty naší kra­janské delegace. Na našem snímku je skupina krajanských delegátů při pro­hlídce světoznámých Karlových Var. A že se jim v Lázních I., z nichž právě vycházejí, velmi líbilo, ukazují jejich rozesmáté, spokojené tváře ... Na začátku léta Dlouho jsme odolávali. Den co den slunce zvědavě nakouklo do školních učeben, prosvěťlovalo stroje v továrnách a lákalo k sobě ženy z laboratoří i stroj­vedoucí nákladních vlaků. Avšak práce byla,přednější, a proto nás slunce nezvik­­lalo. Aby hovělc mohl plnými doušky vychutnat, odpočinek,, musí mít za sebou poctivé dílo splněné včas. Ten okamžik přišel! Dětem skončila škola, část dělníků a techniků z průmys­lových závodů odložila na čtrnáct , dní, na tři neděle, na měsíc fhavíři na pět ne­děl) pracovní nástroje, montérky a pláš­tě, rozloučení se spolupracovníky, kteří si vybrali dovolenou v zimě, protože hol­dují bílému opojení, a už všichni spě­chají do otevřené náruče přírody. ■ Města se vylidňují. Nádraží a autobu­sová stanoviště jako obrovské magnety phtahují statisíce malých i velkých s kufry, s tlumoky na zádech. Po silnicích se doslova wait proud motocyklů a auto­mobilů. Všichni mají jeden společný cíl, třebaže jedou na východ, jih, západ a severr k průzračným chladivým vodám řek, jezer a rybníků, k lesům, kde se tak sladce sní, když věkovité modříny šumí svou ukolébavku. Rychlík supí, nazad ubíhá březový háj, chomáčky hus, pasoucí se stádečko ovcí. Nárazy na koleje vytvářejí zvláštní ryt­mus, v němž můžeš zpívat snad jakou­koli píseň, říkat si, cokoli tě napadne. První ostych je za námi, z útržků slov se klube srdečný rozhovor a než se naděješ, ve všech vagonech je jako na česnu úlů. Do směsice hlasů cinkne stříbrný zvonek dětského smíchu, lidé se sesedají blíž, čas utiicá jako voda, na každé stanici veselé loučení, na každé stanici nové shledání s lidmi, které vidíme sice ponejprv v ži­votě, ale jsme rádi, že je budeme moci počítat ke svým přátelům. Veselé stěhování národů. Na sto kilo­metrů od nás je nyní Praha, Ostrava, Bratislava, Brno, Plzeň. Vesnická měs­tečka a tiché vesnice se nadouvají příli­vem nových obyvatel, kteří tu stráví prázdniny a dovolenou. Letos jen do pio­nýrských táborů odjelo hodně přes 100 tisíc menších dětí. Potkáte se s nimi všude tam, kde jsou nejpříhodnější pod-minky pro ideální zotavenou — na Šu­mavě, v Beskydech, v jizerských horách, v Krkonoších, v Tatrách, iť tichých wd zadumaných jižních Čech, v půvabném českém Středohoří, eh, dlouho, dlouho bychom musili vypočítávat, kde všude je krásně, v létě, kde teplý vítr s měk­kým pohlazením přináší vůni dozrávají­cích žit s příslibem chleba pro všechny, když nezahálejí, ale naopak s chutí jdou do práce, které máme víc než dost. Odborová organisace posílá do svých rekreačních středisek ROH asi 160.000 nejlepších pracovníků, kteří zlepšují vý­robní postupy, přispívají k dokonalejší organisaqi práce, aktivně se podílejí na tom, abychom rok od roku vyráběli více, lépe a levněji. Těm patří především náš dík, protože za jejich přispění se na ši­roké frontě rozvijí soutěž v dílnách a mezi podniky. Smyslem této soutěže je vyměňovat si dobré zkušenosti, radit se, jak nejrychleji zvládnout ty nebo ony potíže; silnější pomáhá slabšímu partne­ru a tak i, když je. nakonec jen jeden vítěz, nikdo není poražen, nýbrž všichni pracují snadněji, hospodárněji a na zá­kladě toho i zvyšují své výdělky. Dychtivýma očima obzírají dospěli i děti ve dnech zaslouženého odpočinku kraj až k obzoru, laskají se s nadých­nutými obláčky ■tak bílými, že se zdá, jako by je přinesli z chemické čistírny ... Zvláštní kouzlo má u nás čas začínají­cího léta. Ve tvářích lidí čteš radostné vzrušení, nedočkavost, co pěkného je če­ká zítřejšího rána,, čím oblaží.svůj zrak při západu slunce, kdy šlojíř soumraku pozvolna hálí krajinu před spánkem. Tichnáu ptáci, v propastné hloubce nebe še třpytla první hvězda, odkudsi se line píseň. Mazlivá melodie, v níž není ani stopy po laciné sentimentalitě, jako kvetoucí svlačec se ovíjí kolem srdce a konejší duši. Je u nás vskutku krásně. Na jaře, v zimě, v červenci, který nám horce dýchá do tváří. A bude u nás den ode dne krás­něji, protože pracujeme jen pro sebe a bez pánů. Potřebujeme pouze jedno: ovzduší míru a přátelství! Josef Keclík TÝDENÍK ČESKOSLOVENSKÉHO ÚSTAVU ZAHRANIČNÍHO v Praze 4. Července 1957 ROČNÍK XII. • CENA 60 HALERO ČESKOSLOVENSKÝ VJ* Mírová spolupráce vědců Dne X. července byla zahájena významná mezinárodní vědecká akce, Mezi­národní geofysikální rok. Vědečtí pracovníci celého světa spojili své síly k tomu, aby byly podstatně rozšířeny dosavadní vědecké poznatky, týkající se Země. Akce je řízena Mezinárodní radou vědeckých unií při Organisaci spo­jených národů, která vytvořila zvláštní celosvětový komitét pro jednotný vědeckovýzkumný plán, jehož generální sekretariát je v Belgii v meteoro­logické a geofysikální laboratoři v Uccle na okraji Bruselu. V průběhu Mezinárodního geofysikál­­ního roku budou pozorovány a zkoumá­ny přírodní jevy, probíhající uvnitř Ze­mě, na jejím povrchu, na mořích a oceánech i nad jejím povrchem — v ovzduší — až do výše několika set kilo­metrů. Podstata většiny těchto jevů je velmi složitá a její poznání dosud trpě­lo tím, že potřebná měření nebyla pro­váděna soustavně a na základě jednot­ného plánu. Nyní se budou měření pro­vádět podle předem stanoveného pro­gramu současně na četných místech ze­měkoule a výsledky budou jednotně zpracovávány. Vědecká akce v podob­ném rozsahu dosud na světě nebyla. Do­sud byly pořádány pouze mezinárodní polární roky, které se omezily na vý­zkum oblastí severního a jižního pólu a zúčastnily se jich jen necelé dvě desít­ky států. Mezinárodního geofysikálního roku se zúčastní na sedmdesát států. Z celkového počtu asi 2000 výzkumných stanic na celém světě zřídil jen Sovětský svaz plnou čtvrtinu. Výzkum tentokrát není omezen jen na polární kraje, nýbrž na celou Zemi, při čemž značná jeho část připadá tentokrát na oblasti rovníkové. Při výzkumu se použije všech nejnovějších vymožeností techniky. Tak na příklad bude použito i raket a umělých družic — satelitů — pro přímý fysikální výzkum ve výškách několika set kilometrů nad Zemí. Mezi­národní geofysikální rok poskytne i no­vé podklady o bohatství nitra naší Země. Velký význam bude mít i hlubší stu­dium vztahů mezi sluneční aktivitou a elektromagnetickým polem zemským. Výsledky jeho zkoumání ovlivní jistě některé části přírodních, ale i společen­ských věd a umožní poznat některé dnes třeba jenom tušené nebe předpokládané závislosti. Není vyloučeno, že bude zna­menat i zrod některých nových vědních oborů. Mezinárodního geofysikálního roku se účastní tentokrát i českoslovenští vědci, a to ve všech oborech s výjimkou vý­zkumu ledovců a oceánů. Naši vědci jsou ha své úkoly dobře připraveni. Byl zvýšen stav vědeckých a odborných pra­covníků a naše vědecká pracoviště byla vybavena mnohými důležitými přístroji, z nichž některé jsou vlastní konstrukce. Výzkum u nás bude prováděn celkem na dvanácti velkých vědeckých pracoviš­tích, z nichž některé mají řadu poboček a stanic — do Mezinárodního geofysikál­ního roku je na příklad zařazeno také 30 stanic Hydrometeorologického ústavu a pod. Většinou jde o pracoviště Česko­­slóvenské akademie věd, Slovenské aka­demie věd a vysokých škol. Pozorování se rovněž zúčastní více než dvacet lido­vých hvězdáren a několik desítek .astro­nomických kroužků při průmyslových závodech. I tato pozorování našich ama­térů, organisovaná a koordinovaná Čes­koslovenskou astronomickou společností, se budou řídit přesným a závazným pro­gramem. Naši meteorologové budou provádět přízemní i výšková pozorování, observa­toře u Prahy a v Hurbanovu na Sloven­sku budou sledovat poruchy zemského magnetismu a' magnetické bouře, asr dvacet stanic bude sledovat noční sví­tící oblaka, v několika oborech budou prováděna měření ionosféry, bude se zkoumat sluneční činnost a intensita kosmického záření a na třech stanicích v rudných dolech se budou za pomoci speciálních kyvadlových přístrojů sledo­vat horotvorné pohyby zemské kůry v hloubkách 1000 m, 1300 m a 1450 m pod povrchem zemským. Mezinárodní geofysikální rok skončí za půl druhého roku. Teprve potom bu­dou jeho výsledky v mezinárodním mě­řítku zpracdvány a zjištěny jeho výsled­ky. Jeden výsledek je tu však již na po­čátku celé veliké vědecké akce: že vědci všech národů celého světa zasedli ke spolupráci, která může hodně přispět k vzájemnému sblížení národů, k posí­lení přesvědčení, že vědecký výzkum má sloužit jen k blahu a prospěchu všeho lidstva a k upevnění míru na celém světě. Barmská parlamentní delegace v ČSR Do Prahy přijela dne 1. července parlamentní delegace Barmského svazu, kterou vede poslanec Thakin Thein Maung. Delegace, ve které jsou členové sněmovny národností a posla­necké sněmovny, se seznámí se živo­tem našeho lidu, prohlédne si hlavní město a navštíví v některých krajích závody, jednotná zémědělská druž­stva, výzkumné ústavy a zdravotnická a lázeňská zařízení. Barmský svaz leží v západní části Indočínského poloostrova. Žije tu na 20 milionů obyvatel, z nichž 70 pro­cent se zabývá zemědělstvím. Od ro­ku 1885 byla Barma britskou kolonií až do roku 1948. Dne 4. ledna toho roku vystoupila Barma z Britského společenství národů, byla vyhlášena nezávislost země, přijata demokratíc-ká ústava a vytvořena parlamentní nezávislá republika Barmský svaz. Byl přijat pětiletý plán rozvoje země­dělství a čtyřletý plán rozvoje prů­myslu. V zahraniční politice sleduje Barmský svaz politiku neutrality a barmská delegace se zúčastnila také Bandungské konference asijských a afrických zemí. Styky mezi Českoslo­venskem a Barmským svazem se zvláště v poslední době úspěšně roz­víjejí. Jejich základ byl položen v r. 1952 zřízením generálního konsulátu se Sídlem v Rangúnu, který byl v mi­nulém roce povýšen na vyslanectví. V roce 1955 byla uzavřena dlouhodobá obchodní a platební dohoda a už na konci tohoto roku byl objem česko­slovenského obchodu s Barmou sed­­mináschně vyšší. K vzájemným hos­podářským stykům značně přispělo i uspořádání první samostatné výsta­vy našeho průmyslu v Rangúnu kon­cem roku 1955. V roce 1956 navštívil Československo barmský ministr obchodu U Tin a velký počet oficiál­ních osobností i-soukromých podnika­telů z Barmy zhlédl strojírenskou výstavu v Brně. Československo-barmské styky se však neomezují jen na hospodářství. V Československu dleli barmští od­borářští a‘kulturní pracovníci i před­stavitelé mládeže a studentstva, v Barmě hostoval náš vynikající sou­bor SĽUK. Barma se zúčastní i le­tošního Mezinárodního filmového fes­tivalu v Karlových Varech. Návštěva parlamentní delegace Barmského svazu, která k nám při­jela, bude nepochybně dalším příno­sem k rozvoji vzájemných styků obou zemí na poli hospodářském i kultur­ním a k upevnění vzájemného přátel­ství národů obou států. Na snímku: Barmská parlamentní de­legace opouští ruzyňské letiště. l Í ?*fc‘ 29. června se československé dětí rozloučily se školními lavicemi. Na našem snímku jsou děti 91. osmilet­­ky v Praze-Nuslích. Novým dálkovým plynovodem Olo­mouc—Pardubice začíná proudit do­sud nedostatečně využitý plyn % ostravských koksoven. 30. června bylo toto velké dílo, včetně tlako­vých zkoušek, skončeno. Pracovníci Východočeských plynáren připojili nedaleko Pardubic 11. zv. ochoz — zařízení, které pomůže udržovat tlak plynu, pardubickému městskému potrubí nejpříznivější, I Československo je zapojeno svými akcemi do Mezinárodního geofysi­kálního roku. V každé jasné bezmě­síční noci se po celou noc fotogra­fují meteory. Na snímku: promova­­iý fysik asistent Jaroslav Rajchl, pracovník výzkumu meziplanetár­ních hmot. V Praze v Domě kultury pracujících ve strojírenství vystoupil pěvecký a taneční soubor »Falken und Natur­freunde - Jugend« z Frankfurtu nad Mohanem v západním Německu.

Next