Československý Svět, červenec-prosinec 1967 (XXII/14-26)

1967-07-06 / No. 14

S nad v málokterém z našich měst je to­lik ukázek gotiky, renesance, baroka i laškovného rokoka a vážného empíru jako v Jihlavě. Dokladem péče naší vlády o zachování uměleckých památek je Ob­lastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Její vznik vděčí náhodě. Když se v roce 1960 zahajovaly opravy starých domü v Ko­menského ulici ještě nikdo netušil, jaký skvost renezančního umění bude odhalen. Odpadlý kus omítky z překrásně zakle­nutého mázhauzu prozradil jak cenné fresky zakrývá staletý nános přemaleb. Státní památková péče spolu s Krajským národním výborem rozhodla tento jedi­nečný dům restaurovat a předat kultur­ním účelům. Přes čtyři roky zde byly prováděny opravy jejichž náklad činil jeden a půl miliónu Kčs, ale bylo zacho-váno dílo, kterým se žádné z našich měst nemůže pochlubit. Budova sama o sobě je uměleckým dílem renezančního stavitelství. Nástropní fres­ka s osmi cherubíny symbolizujícími múzy zazářila jasností a svěžestí barev, která svědčí o umělecké dovednosti na­šich předků. Letopočet hlásá rok 1566, což návštěvníka upozorňuje, že malby jsou přes 400 let staré. Kromě fresek byly v domě objeveny dva překrásné květino­vými ornamenty a rozvilinami malované dřevěné trámové stropy. I tyto byly za­chovány. Kus po kuse byly rozebrány a namočeny do zvi. pryskyřice a konzervo­vány, malby byly odborně restaurovány a strop zavěšen na ocelovou konstrukci protože pro své stáří nemohl již nosnou funkci zastávat. Další pracovníci umělec­kých řemesel — kováři — provedli pro ga­lerii kovářské práce a restaurovali rene­­zanční zábradlí. Kamenníci doplnili ka­menná ostění dveřních východů vy­měnili v přízemí kamenný nosný sloup a vyměnili dlažby, takže z nenápadného domu vytvořili umělecké dílo. Ostatní již hodnotí četní návštěvníci od nás a hlavně z ciziny. Městská komise cestovního ruchu v Jihlavě K titulku, který jste si přečetli, ještě přidám slavné autory, jejichž hudba členy Souboru doprovází. Jsou jimi Antonín Dvořák a Bo­huslav Martinů. Československý státní sou­bor písní a tanců, nositel Řádu práce, jehož program mnozí naši krajané znají ze zámoř­ských zájezdů, má dva typy pořadů. První, který vy přátelé, znáte, čerpá z lido­vého umění ještě žijícího mezi našim lidem. Druhý program vychází z hudební tvorby zatím dvou našich klasiků, Dvořáka a Mar­tinů, a měl premiéru koncem května ve Vi­nohradském divadle v Praze. Prvá část hu­debně tanečního a pěveckého večera je slo­žena z cyklu B. Martinů: Kytice, Sestra tra­vička, Koleda, člověk a smrt, Otvírání stu­dánek. Hudbou, zpěvem a tancem předvádí sbor tančících chlapců a dívek lidové hry a hlas národního umělce Zdeňka Štěpánka dokresluje kouzlo přírody a lidových her, i vztah Bohuslava Martinů k domovu na Českomoravské vrchovině. Druhá část zazněla světoznámými melo­diemi Dvořákových Slovanských tanců i Mo­ravskými dvojzpěvy — Skromná, Holub na javore a Slavikovský kolečko. Národní umě­lec František Smolík doprovázel pořad čet­bou některých dopisů Antonína Dvořáka. Také ony vyjadřují lásku umělcovu k do­movu, k české hudbě, k vlasti, kterou mi­loval a i radost z úspěchů dosažených doma po návratu z ciziny. —ha vo— Na snímku nahoře: Na jevišti ožily Dvořá­kovy Slovanské tance klenot renezančního umění OBLASTNÍ GALERIE VYSOČINY V JIHLAVĚ Z DOMOVA Československého stolního souboru písní o tanců Pro návštěvníky EXPO 67 a zvláště česko­slovenského pavilónu v Montrealu — a právě tak pro krajany kdekoliv ve světě, je určena publikace nakladatelství Kruh v Hradci Králové. Jmenuje se „TŘEBECHOVICKÝ BETLÉM“ a je to soubor fotografií, které zhotovil Miroslav Fejk. Už jsme psali, jak velký zájem vzbuzuje v československém pavilónu na Světové výstavě řezbářské dílo Josefa Probošta a Josefa Kapuciána, v němž zobrazili nejenom narození Kristovo, ale i legendu celého Nového zákona. Celé toto DVANÁSŤ STOROČÍ VÝTVARNÉHO UMENIA NA SLOVENSKU Slovenská národná galéria v Bratislave si za krátky čas svojho trvania získala veľkú popularitu. Galéria vznikla v roku 1949 a odvtedy zhromaždila vyše 20 000 umeleckých diel, medzi ktorými je aj vyše sto unikátnych gotických a barokných diel. Prirodzene, že najbohatšie sú zbierky umenia XIX. a XX. storočia. Najnovšia výstava DVANÁSŤ STOROČÍ VÝTVARNÉHO UMENIA NA SLOVENSKU, ktorú inštalovali v priestoroch galérie, svojím významom prekračuje hranice ČSSR a vzbudila zaslúženú pozornosť účastníkov Medzinárodného kongresu AICA (Association International Critiques d’Art) na čele s jej predsedom Giulliom Carlosom Arganom. O tejto jedinečnej výstave sme sa pozhovárali s jej generálnym komisárom d r. Karolom Vaculíkom, riaditeľom Slo­venskej národnej galérie. O O AKÚ VÝSTAVU IDE? Je to prvý pokus podať ucelenú predstavu o vývoji umenia na Slovensku od čias ob­dobia Veľkej Moravy, resp. čias predchád­zajúcej slovansko-avarskej kultúry až po sú­časnosť. O v Com je jej ťažisko? Nesporne v inštalácii gotického materiálu, ktorý ako kvalitou, tak aj počtom patrí k vý­znamným a prekvapujúcim súborom i v ce­losvetovom rozsahu — ako to jednomyseľne vyjadrili rôzni zahraniční odborníci pro­stredníctvom prof. G. C. Argana, predsedu Medzinárodného združenia kritikov umenia (AICA). O CO POVAŽUJETE ZA POZORUHODNÝ PRÍNOS VÝSTAVY? Náčrt obdobia prvej polovice XV. sto­ročia, kedy prejavuje slovenské gotické ume­nie veľmi silné a bezprostredné kontakty s českým umeleckým vývojom, najmä s ma­liarskym okruhom nadväzujúcim na prínos Třeboňského majstra a na český „krásny sloh“. Ako ďalšiu vývojovú fázu v rámci in­štalácie gotiky sme sa snažili konštituovať obdobie druhej polovice XV. storočia v jej idealizovaných, archaizujúcich podobách, ale aj silejúceho realizmu, ktorý naplno vy­znieva v závere inštalácie v diele Majstra M. S. a Majstra Pavla z Levoče zo začiatku XV. storočia. O MNOHÝCH PREKVAPILO, ŽE PRE STARŠIE HISTORICKÉ OBDOBIE POUŽÍ­VATE TERMÍN „SLOVENSKÉ UMENIE“. PREČO? Nie je to nič neobvyklého a vyplýva to z bežnej medzinárodnej praxe označovat umenie tej ktorej oblasti pomenovaním po­dľa krajiny, v ktorej sa tento vývoj práve odohrával (napr.: porýnske, katalánske, sliezske apod.). Nejde tu zrejme o ozna­čenie iba nacionálne, ale predovšetkým geo­grafické, teritoriálne. Okrem toho až do XIX. stor. nehrala otázka nacionality v tých­to vzfahoch nijakú závažnejšiu úlohu. Som toho názoru, že všetko, čo bolo kýmkoľvek vytvorené pre toto územie a spoločenské prostredie a tvorilo kultúrne povedomie tej­to zeme, možno označit pod pojem sloven­skej výtvarnej kultúry. <> KTORÉ SÚ NAJVZÁCNEJŠIE EXPO­NÁTY NA VÝSTAVE? Vzácny je každý exponát a najmä pre naše dejiny umenia, lebo každý z vystavo­vaných exponátov nejakým spôsobom ob­jasňuje určitú stránku či podobu nášho ume­nia minulosti. Sú to predovšetkým transfery nástenných malieb zo XIV. stor. a z prvej polovice XV. stor., ďalej prekrásna plastika Madony z Lomničky z roku 1410—20, zaují­mavý cyklus gotických tabuľových malieb zo Spišského Podhradia, sochárske i maliar­ske dielo Majstra M. S. z roku 1506 a ne­sporne je zaujímavá aj náznaková rekon­štrukcia hlavného oltára z kostola sv. Jakuba v Levoči, dielo Majstra Pavla z Levoče. dílo je obsaženo vcelku i jednotlivostech v publikaci „Třebechovický Betlém“. Má průvodní text Miroslava Rampy a rezumé v jazyce anglickém, francouzském, němec­kém a ruském. Je to skvost do každé knihovny. Pracovníci Historického ústavu Cs. aka­demie věd sestavili v redakci Pavla Olivy, Josefa Janáčka a Jiřího Korálky význačnou publikaci „ABC SVĚTOVÝCH DÉJIN“. Je to přehledný a přece velmi podrobný his-torický sborník, který zachycuje dějiny světa od nejstarších dob až dodnes. A je přitom první tak důkladně zpracovanou his­torií lidstva, která byla u nás po roce 1945 vydána. Není to jen výpis událostí, nýbrž zachycuje i historické souvislosti, příčiny a následky událostí. Celé dílo má více než tisíc stran, podrobný rejstřík a na 300 obráz­ků. Je rozděleno chronologicky, na dobu po­čátků lidstva, nejstarší civilizaci, antiku, he­­lenismus, a římskou republiku, rozmach a pád starověkých říší, středověk, feudalismus, počátky a rozmach kapitalismu, od kapita­lismu k imperialismu, dobu obou světových válek a další vývoj. V každé kapitole se hovoří o všech světadílech i jednotlivých ze­mích. Přitom se v tomto „ABC světových dějin“ dostává rovným dílem místa jak po­litickým dějinám, tak i historii kulturní, sportovní aj. Dílo vydalo nakladatelství Orbis v Praze. Slovenský majster z prvej tretiny 15. storočia — z Lomničky, Madona lipové drevo ► Majster M. S. — Sva­tá Katarína, 1506 ◄ Jakub Bogdan, Zápas kohútov, okolo r. 1660 až 1724 abc SVĚTOVÝCH DĚJIN ČESKOSLOVENSKÝ SVĚT vychází každý druhý čtvrtek — Vydává Československý ústav zahraniční — Vedoucí redaktor M. VI. Černý. Redakce a ad­ministrace Praha 1-Malá Strana, Karmelitská ul. č. 25, tel. 530441 až 42. Předplatná v tuzemsku 30 Kčs ročná, jednotlivá čísla 1,20 Kčs. — Novinová sazba povolena ministerstvem spojů i. zn. OS/ 14-2370 : 47490-55 ze dne 2. XII. 1950. - Tiskárny: Mír, novinářské závody, n. p. závod 3, provovozna 32, Václavské námésti 30, Praha 1, a Svoboda, n. p.f závod 1, Praha 5-Smichov, S. M. Kirova 43 — Dohlédací poštovní úřad Praha 022.

Next