Československý Svět, leden-červen 1970 (XXV/1-12)
1970-01-15 / No. 1
stup do nového roku bývá veselý a plný očekávání, co nám přinese, zda splní to co nesplnil starý rok. Každý z nás bývá v tomto směru optimista. Bývá i ochotný k předsevzetím, co vše dobrého vykoná. Předvídat, co bude je velmi nesnadné, ale každý z nás se může přičinit, aby budoucí dění bylo lepší než to minulé. Aby i celý život nás všech se lepšil a měl méně toho nehezkého. Není ale na škodu při vstupu do roku 1970 se trošičku zastavit u významných výročí. Vždyť historie k nám promlouvá stále. Dějiny se sice neopakují, ale minulé dění může být poučením pro dnešek a v jistém smyslu i mementem. A tak si v krátkosti připomeňte s námi některé historické události roku 1970. Především si připomínáme čtvrtstoletí doby, kdy v litých bojích se k nám do Československé republiky vracela svoboda. Její návrat byl vykoupen krví prolitou mladými lidmi v nejkrásnějším rozkvětu života. Bojovali za to, aby násilí bylo odstraněno, aby fašismus byl vykořeněn a neváhali přinést oběť nejvyšší. Statisíce jich bylo ... Cesta vedla z daleka, z Uralu či z písků pouště a ostrovů v Tichomoří. K nám ji přinesli rudoarmějci s našimi hochy ze Svobodovy armády i spojenci ze Západu. Vzpomínáme této pro nás významné události básní Vítězslava Nezvala. Boje II. světové války byly kruté a smrt měla své žně. Snad za všechna ta nesmyslná ničení, vzpomeňme chmurného dne 6. 8. 1945, kdy byla svržena prvá atomová bomba na Hirošimu. Jeji horký dech spálil doslova naráz oběti, které bylo nutno počitat na stotisíc; na následky zmírají lidé dodnes. Ale přinesla především novou hrozbu pro budoucnost lidstva, novou hrůzu! (Obr. 1.) Její memento snad jen trochu ohlazuje fakt, že 25. 4. téhož roku byla založena OSN a podepsána její charta, která sleduje jako hlavní cíl jednáním a řešením sporů mezi státy zamezit vzniku nových válek. První zasedání OSN bylo v San Franciscu (obr. 8). 25. 4. 1945 byla zahájena Postupimská konference, která měla udělat tečku za II. světovou válkou. Udělala? (Obr. 2.) Vzpomínáme-li osvobození Československa, uvažujeme-li o vzniku prvé republiky vůbec a toho proč byla nastoupena novou republikou socialistická cesta, zastavme se i u jednoho z mezníků současné epochy: stého výročí narození génia našeho století Vladimíra Iljiče Lenina, zakladatele a tvůrce prvého socialistického státu světa, který dal impuls pro rozvoj socialistické myšlenky. (Obr. Č.3.) Připomeňme si i několik historických výročí: 550 let od narození Jiříka z Poděbrad, krále českého zvoleného vůlí lidu, jehož jméno je spjato mimo jiné a s pokusem, v tehdejší době významným neobvyklým — dosáhnout dohody mezi rozhodujícími vládci a zamezit tak zbytečným válkám a dosáhnout míru v Evropě. (Obr. č. 4 — Volba Jiříka za krále českého na obr. malíře Brožíka.) ■ Tři sta let uplyne od úmrtí velkého Čecha, učitele národů, Jana Ámose Komenského. Toto výročí je zařazeno do kalendáře světových výročí UNESCO. (Obr. č. 5.) Vzpomeneme konečně i toho, že 1. 5. 1890 byl v Čechách právě tak jako v celém světě, poprvé oslavován Svátek práce, svátek dělnictva, den zasvěcený boji za dělnická práva. Mezi účastníky prvého shromáždění byl i český básník a spisovatel Jan Neruda. (Na obr. č. 6 je výbor pro oslavu 1. máje 1890 v Praze; na obr. č. 7 pak čelo májového průvodu 1918 v Praze.) Bude i šedesátépáté výročí uskutečnění prvého bezdrátového přenosu a to krajanem Murgašem v USA (25. 7.1905). Na závěr ještě jedno výročí: 1. 2. 1945 zasedala v Paříži prvá demokratická federace žen, organizace usilující především o dorozumění mezi národy. (9 — emblém MDFŽ.) Bylo by možno připomenout i další významná výročí, snad u některých bude možnost zastavit se na stránkách Československého světa během roku. Jiná však nebudou ani připomenuta, ač by si to zasluhovala. Běh života je stírá, neponechává nám čas, ale neubírá jim na zásluhách. Chceme se především na svých stránkách zastavovat u událostí nových, u nového dění, nového života. A dovolte nám, abychom na počátku roku vyslovili naději, že to bude psaní, které nám půjde lehce od péra, protože, věříme, bude možno vzpomínat věcí dobrých. Nejsme snílkové, abychom nevěděli, že náš život se skládá z mnoha událostí a rozhodně není vždy jen příjemný a růžový. Ale chtěli bychom, aby těch dobrých, optimistických věcí byla převaha. Protože za ta léta známe Vás, víme, že je to i přání Vás všech, ať žijete v našem sousedství či za několika oceány, ve městech, farmách nebo bungalovech třeba někde ve vnitrozemí Afriky. Doufáme, že pouto mezi námi a Vámi, a našim prostřednictvím mezi krajany navzájem, bude ještě pevnější a tím radostnější, protože ta naše krajanská rodina, které jsme zasvětili své životy, to je takový malý parlament, usilující, aby v celém světě byl mír a dorozumění. DÍKŮVZDÁNÍ ZA VÍTĚZSTVÍ Vítězslav Nezval Namodralé české hory, vaše čestná stráž stojí opět v pozoru a zvedá trikolóry. Namodralá vojska, české pohraniční sbory, vykoupené mučedníky, vykoupené dráž než se vykupuje krví matky život syna, hory, jimiž vroubena je naše domovina, zemský ráj, jejž objímáte paží, je zas náš. Český národe, buď vděčný všem těm hrdinům, kteří dali za tě krev a doposud nás chrání. Ať se dnes tvůj jazyk změní v píseň díkůvzdání za to, že jsi nepodlehl, neupadl v rum, pozdrav s obnaženou hlavou svoje mučedníky, pozdrav s obnaženou hlavou slavné ruské šiky, jež se za tě bily, jež ti zachránily dům. České luhy, české háje, Cechy, Moravo, Slezsko, bratři Slováci, řekněte v unisonu hlasem polnic, hlasem sirén, hlasem pražských zvonů, ústy řek, jež vlévají se v tebe, Vltavo: věrni zůstaneme všemu, co nás navždy pojí, věrni zůstaneme těm, kdož padli za nás v boji, sobě, vlasti, horám, nad nimiž je modravo. (Výňatek ze stejnojmenné básně) äcLjf ĺ "K r X.-.J >’>r, C jiíiAM o ú* .W~ JOHAN-AMOS ('OMENU' Annu Christi M PC LXV. .-walls finr ■ t'ffijirm Ĺn. ~}rfnt.-artr. r r,., i ncfti