Film A Doba, 1963 (IX/1-12)

1963-06-01 / No. 6

BURT LANCASTER A ALAIN DELON V GEPARDOVI ----------------CORRADO DOPIS TERZI MILAN DUBEN 1963Z ITÁLIE PSÁNO PRO FILM A DOBU Požádali jste mě, drazí přátelé, o informativní článek o dnešním italském filmu a já jsem jej slíbil na únor; do práce jsem se však pustil se značným zpož­děním. Chcete vědět proč? Protože pokaždé, když jsem se chystal psát, byl uveden nějaký nový dobrý film nebo se vláda dopustila dalšího ze svých skandálních zá­kroků. Jestli si dobře vzpomínám, vyšel můj předchozí článek ve „Filmu a době“ v polovině roku 1960, když byl v Itálii uveden Sladký život a Rocco a jeho bratři, a i tehdy jsem začínal touto omluvou. Jnamená to jen jedno : že se si­tuace v hrubých rysech nezměnila, italský film dává stále dobré plody, avšak zá­roveň jej v jeho nejvlastnějších kořenech ohrožuje vládnoucí třída, která by mu prostřednictvím svých výkonnostních orgánů chtěla osekat nejzdravější větve. Když se podíváme na situaci zblízka, via me zhruba toto : na jedné straně fadu pln vysoké úrovně, jako 8’/2 (Fellini), Gepai (Visconti), Mafián (Lattuada), Hodir lásky (Luciano Sake), Mladí se mile (Alberto Caldana), Snoubenci (Erman; Olmi), Ruce nad městem (Francesco R si), Veronský proces (Carlo Lizzani Skryté násilí (Giorgio Moser), Lidské m: so (Giuseppe Fina), Třídní schůzka a Arti rův ostrov (Damiano Damiani), Cty neapolské dny (Nanni Loy), Rogop; (soubor tří epizod od Rosselliniho, G darda a Gregorettiho), Předjíždění a P> chod na Řím (Dino Risi), Soudruzi (M rio Monicelli) atd., a na druhé straně řai vážných zásahů do svobody uměleckého projev Nejzávažnějším z těchto činů je zákaz J mu Včelí královna. Je to poprvé, toho si p všimněte, co se něco takového v Itálii stal Až dosud si vždyplm nějak našel cestu do kit bud jej tvůrce sestřihal, nebo si to cenzoři ro mysleli a nakonec dali souhlas. Samozřejmě, v této křesťanskodemokratick klerikální Itálii, kterou demagogická pokr tecká politika navykla na nejrůznější kompr misy, se nebudeme divit, když hned zítra zai jeme nějaký pěkný cenzurní manévr : posta zvrat v nadcházejících volbách, aby pro Ferr riho vyvstala naděje, že jeho plm spatří svět projektorů. (Což se skutečně v rámci předv lební taktiky stalo •— pozn. překl.) Ještě je třeba připomenout jinou událo: V Miláně byl zakázán Buňuelův plm Vir diana. Zakázal jej neslavně proslulý prok rátor Spagnuolo, který před třemi lety nařídí aby se scéna Nadina znásilnění v Roccovi jeho bratřích promítala přes závoj. V Řír. však došlo ke zcela opačnému rozhodnutí. T, mější stejně vysoko postavený prokurátor Vir dianu povolil, neviděl v ní žádné „urážl náboženství" jako jeho milánský kolega. Ji vidíte, cenzurní problém v Itálii spočívá ta, v tom, že co je dovoleno v jednom městě, nést se v druhém. Rovněž Pier Paolo Pasolini byl obžalovi Z „urážky státního náboženství“, jeho epizod nazvaná La Ricotta, byla zplmu Rogopa vystřižena, on sám byl postaven před soud odsouzen ke čtyřem měsícům podmíněně. Tak jak vidíte, drazí přátelé, situace je st, le plná rozporů a protikladů, abych použil o, vyklých výrazů. Cenzurní zákazy stále pr, následují naše nejlepší plmy, docházíme c к procesům a odsouzením. V první doběproj vovala vláda levého středu (nazvaná tak pr, to, že ji v parlamentu podporují hlasy levico, socialistické strany, jejímž „vůdcem“ Pietro Nenni) к Jilmu snášenlivost. Avšak n dávné události rozbily všechny podobné d, mněnky i naděje a ukázaly, že vláda povolí Jilmu uzdu jen zdánlivě, z demagogickým důvodů. Naopak, nová zákonná opatřen к nimž za vlády levého středu došlo, situa jen zhoršila, přestože zprvu působila jai zlepšení. Dnes již nestačí cenzurní povolení Viridiana byla cenzurou schválena, a pře dosáhl milánský prokurátor jejího zákaz. Včelí královna Marca Ferreriho je pi běh na rozmezí komedie a satiry, který cht 322

Next