Hlas Revoluce, 1969 (XXII/1-51)
1969-11-21 / No. 46
22. listopddu: ^uSislé postříleli v Tisovci 14 partyzánů. 23. listopadu: U nádraží v Detve vyhazují partvzáni do povětří vlak, ve kterém vezli fašisté kořist z Maďarska. — Sovětská armáda prolomila nepřátelskou obranu u Sobranců a město osvobodila. Zároveň osvobozeny Veľké Kapušany.byly 24. listopadu: V prostoru Habura a Borov se partyzánská brigáda Capajev po dohodě se sovětským velením probojovala k Sovětské armádě a prolomila německou frontu v šíři 2 kilometrů. Při této akci padlo asi 60 partyzánů, mezi nimi i velitel brigády npor. Ľudovít Kukorelli, hrdina SNP. — Sovětská armáda osvobozuje Čiernou pri Cope. 25. listopadu: Rozkazem Hlavnibo štábu partyzánského hnuti je v Lomnlsté dolině zřízen 2. partyzánský pluk Jana Švermy pod velením K. N. Danilova. — Sovětská armáda osvobozuje Sninu. — V lese u Uhrovského Podhradí chytili fašisté 8 obyvatel obce, které umučili, protože neprozradili úkryty partyzánů. 2fi. listopadu: Sovětská armáda osvobozuje Michalovce, Humenné, Medzilaborce a Kráf. Chlmec. — V prostoru Mlchalovců přechází frontu partyzánská skupina Kriváň. — Fašisté vypaluji Kravany na okrese Trebišov. — Nedaleko Bánovců v háji Cibislavka vraždi Němci 44 partyzánů a civilních oběanů. 27. listopadu: 67. střelecký sbor Sovětské armády osvobozuje Svidník. 28. listopadu: Sovětská a československá vojska zahajuji generálni útok k překročení Ondavy. — Cs. a sovětští vojáci osvobozuji Stropkov. Ředitel školy v Unterhaching (NSR), Andreas Neumeier, jinak také člen městské rady za CSU, dal vyvěsit na škole jako závazný školní řád nacistickou vyhlášku z roku 1939. Žáci i rodiče podali protest. UnHIBHBÍ USNESENÍ federálního výboru ČSSPB ze dne 11.11.1969 1. Federální výbor projednal návrh analýzy činnosti ÜV SPB a federálního výboru ČSSPB od ledna 1968 do současné doby. FV vyslovuje souhlas s přednesenou analýzou, kterou považuje za první krok k důsledné konsolidaci činnosti v odbojářském hnutí. 2. Federální výbor se plně distancuje od všech nesprávných stanovisek a dokumentů, zejména z posrpnového období 1968, které byly vydány OV SPB nebo jeho jménem, a které jsou v rozporu s politikou KSČ, vyjádřenou v závěrech květnového a zářijového zasedání OV KSČ. Ruší všechna nesprávná usnesení a ukládá předsednictvu FV ČSSPB konkrétní provedení tohoto usnesení. Pokud jde o jednáni delegace českého přípravného výboru SPB v Bratislavě, týkající se kandidatury s. Smrkovského na předsedu FS, ukládá se předsednictvu federálního výboru tuto záměrnou nátlakovou akci a zejména její vznik a širší souvislosti podrobněji přešetřit a navrhnout doplnění lýzy federálního výboru na anajeho nejbllžším zasedání. 3. FV ČSSPB přijímá rezignaci s. Josefa Huška na funkci generálního tajemníka FV. Zplnomocňuje předsednictvo FV ČSSPB, aby pověřilo jednoho z členů předsednictva dočasným zastupováním generálního tajemníka. Ukládá dále předsednictvu, aby na nejbllžším zasedání FV předložilo návrh na zvolení nového generálního tajemníka. 4. FV bere na vědomí, že: a — usnesením ŰV ČSPB ze dne 30. 10. t. r. byl uvolněn na vlastní žádost z předsednictva FV ČSSPB prof. MUDr. František Bláha, z předsednictva a pléna FV ČSSPB s. dr. Jan Šatoplech, Karel Rosmus, inž. Imrich Hudec, Marie Trojanová a prof. František Němec; b — z funkce člena předsednictva a FV ČSSPB byl uvolněn s. gen. Václav Kužel; z funkce člena FV ČSSPB byl odvolán Bohumil Kuba a z funkce náhradníka FV ČSSPB dr. František Koutný; c — OV ČSPB současně delegoval do FV ČSSPB soudruhy dr. Vojtěj cha Erbana, plk. inž. Ladislava Kiliána, Václava Koutného, Josefa Paška, inž. Vladimíré Ptáčka; d — usnesením ÜV SZPB ze dne 6. 11. t. r. byl odvolán z funkce člena FV ČSSPB s. prof. inž. Pavel Stahl; zároveň byl převeden z řad náhradníků do řad členů FV ČSSPB s. pplk. Martin Kučera. 5. Federální výbor ČSSPB volí do předsednictva FV soudruhy Vincence Červinku, dr. Vojtěcha Erbana, Emila Hršela, plk. inž. Ladislava Kilána, Václava Koutného, Josefa Paška a inž. Vladimíra Ptáčka. Místopředsedou FV ČSSPB se podle stanov stává předseda ÜV ČSPB s. Josef Vojáček. 6. Federální výbor schvaluje delegaci na kongres FIR v tomto složení: s. dr. Samuel Falfan Jako vedoucí, členové ss. Miroslav Besser, Vincenc Červinka, Peter Dudáš, dr. Vojtěch Erban, Inž. Julius Golan, Michal Hardík, Miloš Hrušovský, Josef Hušek, Michal Kudzej, Stefan Lepíš, Štefan Orlík, Josef Pa- (Dokončení na str. 4.) !!S5S5a£Sa!S23SS2SSSSSS5!53SSK!55!55S!S5S3S!5!iS!i ■ »iiaiinH»»«»'« Stalo se před 25 lety Dramatický podzim 1944 v Buchenwaldu Po celé dny a noci byl Ettersberg zahalen do neproniknutelné, studené mlhy. Reflektory na věíi č. 1 nad vchodem do tábora, jindy osvětlující celé apelové náměstí, dosáhly jen k několika předním řadám vězňů, shromážděných na nekonečných apelech. I v Buchenwaldu byl začátek poslední zimy 1944 až 1945 zlý. Koncem léta se porážka hitlerovského Německa zdála být již na dosah ruky. Ale pak spojenecké ofenzívy uvázly a z vytouženého návratu domů nebylo nic. Jak hrozný byl ten pád z naděje do zklamání! Na dvoře krematoria se pak kupily každým dnem větší a hrozivější hromady mrtvol. V listopadu 611, v prosinci 1113, v lednu 2002, v únoru 5523... Německé fronty se tak tak držely, ale do kasáren SS v Buchenwaldu přibývaly stovky a nakonec tisíce ozbrojenců. Ale nic nemohlo zastrašit ke všemu odhodlaný kolektiv antifašistů z celé 'Evropy, kteří považovali za svou povinnost pokračovat i tady v boji proti nelidskému fašismu. Tenkrát, koncem roku 1944, kráčely mlhou a temným večerem postavy několika vězňů k baráku patologie. Na nenápadném místě, kde se esesáci neradi ukazovali, konala se tehdy tajná schůzka českých vězňů, představitelů všech politických směrů; na ní založili Národní výbor, který napříště řídil Ilegální činnost několika tisíc Čechů, deportovaných do tohoto koncentračního tábora. Ostnaté dráty nedokázaly izolovat vězně od politických cílů domácího odboje, kde v té době rovněž vznikaly revoluční národní výbory, sjednocující ltd k boji proti nacistickým okupantům. Díky tomu, že v Buchenwaldu byl tajně odposloucháván zahraniční rozhlas, dovídali jsme se včas o významných projevech představitelů moskevské i londýnské emigrace, vědělt jsme již tehdy o národní frontě jako základně všech demokratických sil, o návrzích na hospodářské uspořádání budoucí republiky, o tom, že po porážce Německa budou souzení všichni, kdo hrůzovládu rozpoutali a prováděli. Bohužel právě v posledních měsících roku 1944 byla podzemní organizace buchenwaldských antifašistů vážně ohrn*onn Došlo k tomu v souvislosti s prozrazením tryzny za Ernsta Thälmana, kterého esesáci zavraždili v srpnu 1944 v buchenwaldském krematoriu. Kamarádi z desinfekce a skladiště cenností vězňů, připravili tryznu ve sklepě pod desinfekční stanicí. Vyzdobili místnost rudou a černou látkou, ze zahrady opatřili květiny, v popředí stál velký Thdlmanův obraz. Jednoho říjnového večera byla slavnost zahájena. Zúčastnilo se jí několik desítek antifašistů, zástupců všech národností, vězněných v Buchenwaldu. Slavnostní projev pronesl německý antifašista Robert Sievert. Na závěr, v hlubokém pohnutí, účastníci tiše zazpívali Varšavjanku. Po celou dobu tryzny byla desinfekce obklopena řetězem spolehlivých antifašistů, aby nikdo nepovolaný do prostoru nevnikl. Přesto se táborové gestapo o tajné schůzi dovědělo. 30. října 1944 náhle udeřilo. Bylo zatčeno 12 soudruhů, kteří byli v podezření, že osjavu organizovali. Všichni byli Ihned vrženi do temnice, odkud se málokdo vracel živý. Jiní byli dopraveni do budovy gestapa ve Výmaru. Tam začaly kruté výslechy. Všech, kdo se v Buchenwaldu nějakým způsobem zúčastnili ilegální práce, a to byly stovky antifašistů, se zmocnila nervozita a obavy. Po celý listopad gestapo zatýkalo další vězně. Dne 28. listopadu byl odvlečen i nejstarší tábora Erich Reschke. Ted záleželo vše na statečnosti a odolnosti těch, kdo se octli v temnici. Tenkrát tragicky zahynul brněnský komunistický novinář J. Lieberzeit. Zesláblý mnohaletým vězněním se obával, že by na gestapu nevydržel mučení, a že by mohl prozradit své kamarády. Proto raději volil dobrovolnou smrt. Ale nikdo ze zatčených nepromluvil. Všichni vypovídali stejně, jak bylo předem domluveno: že šlo o pouhou vzpomínku na kamarády, zabité při bombardování tábora. Když v táboře zavládl, . jak jsme říkávali, „hustý vzduch“, došlo však také k událostem, na něž dnes vzpomínám s úsměvem. 1 za napjaté situace se nesměla ilegální práce zastavit. Kde najít místo pro bezpečné tajné schůze? Východisko našel Václav Koucký z Nýřan, který byl zástupcem blokaře na karanténním baráku č. 17. Jednoho dne obehnal celý barák dvojitým plotem z ostnatého drátu a nad vraty do ohrady umístil nápis: Achtung! Läuse! Fleckfieber! Ansteckungsgefahr! Od té chvíle se esesáci bloku, na němž ůdafně hrozila nákaza skrvnttým tyfem, daleko vyhýbali. Ilegální schůzky mohly pokračovat. Spojenými silami buchenwaldských antifašistů, kteří ani v době největšího nebezpečí neztratili hlavu, se podařilo zachránit mohutnou podzemní organizaci, již v závěrečných dnech války čekalo velké poslání. / Miloslav Moult* Pomník jana Svermy, hrdiny Slovenského národního povstání, byl odhalen v pondělí 10. listopadu v Praze u Švermova mostu u příležitosti 25. výročí Švermova úmrtf. Pomník je dílem prof. Antonína Nykla. Slavnostního odhalení se zúčastnili členové předsednictva ÜV KSČ v čele s dr. Gustávem Husákem a příslušníci rodiny Jana Švermy. Foto ČTK-Karas JIŽ 30 LET OD 17. LISTOPADU Dva dni před 30. výročím 17. listopadu 1939 sešlo se ve smíchovském Domě strojírenství na 500 bývalých přímých účastníků a řada hostí, mezi nimi zástupci Národní fronty, pražských vysokých škol i zahraničních odbojářů, zejména těch, kteří byli před 30 lety spolu s českými studenty uvězněni v Sachsenhausenu a upřímně a nezištně jim pomáhali. Po slavnostním zahájení I. místopředsedou OV ČSPB plukovníkem ing. Ladislavem Kiliánem přednesl slavnostní vzpomínkový projev člen předsednictva OV ČSPB doc. dr. Josef Nikl. V nebombastickém a citlivém projevu vyzvedl pokrokový humanistický odkaz 17. listopadu a zejména vynikající byla ona část, která hovořila o první studentské oběti podzimu 1939 — Janu Opletalovi. Vyzvedl rovněž 17. listopad jako nedílnou součást boje všeho našeho lidu proti fašismu a za národní osvobození a zdůraznil, jakou politickou školon byl pro české studenty pobyt v koncentračním táboře Sachsenhausen. Velmi přesvědčivý a původní byl Niklův názor, že ani 15. listopad, den pohřbu Jana Opletala, tím méně 28. říjen 1939 nebyly žádnou studentskou sóloakcí, ale naopak, výrazem smýšlení celého národa a všech jeho vrstev v této době. Po docentu Nikloví promluvili někteří hosté, mezi nimi zástupce NF ČSR Miroslav Vácik, oblíbený „táta” českých studentů v Sachsenhausenu, býv. německý politický vězeň Naujoks a řada dalších. V závěru slavnostního shromáždění na paměť 30. výročí 17. listopadu 1939 byly uděleny přítomným přímým účastníkům této akce pamětní medaile. Výročí 17. listopadu vzpomněli, jako každoročně, i studenti ostatních českých a moravských universitních měst. 17. listopadu pak byly položeny pamětní věnce na památná místa studentského odporu, především v býv. ruzyňských kasárnách. Týž den se konalo tradiční slavnostní zasedáni v historickém Karolinu, na němž pronesl slavnostní projev ministr školství České socialistické republiky prof. dr. Jaromír Hrbek. red. Ústřední výbpr KSČ Váženi soudruzi, plénum federálního výboru Československého svazu protifašistických bojovníků vám posílá soudružský pozdrav ze svého zasedání. Federální výbor přehodnotil činnost svazu od ledna minulého roku do současností, schválil předloženou analýzu jako významný krok k důsledné konsolidaci činnosti odbojářského hnutí. V této souvislosti federální výbor odvolal všechna nesprávná usnesení a dokumenty ŰV SPB, zejména z posrpnového období minulého roku, které byly vydány OV SPB nebo jeho jménem, a které jsou v rozporu s politikou KSČ, vyjádřenou v závěrech květnového a zářijového zasedání OV KSČ. Federální výbor na svém zasedání znovu zdůraznil význam a prohlubování vedoucí úlohy KSČ v naší socialistické společnosti, v Národní frontě a tedy také ve společenských organizacích; českoslovenští protifašističtí bojovníci jsou si vědomi a uznávají vedoucí úlohu strany již z válečných dob boje proti fašismu. Považujeme za naléhavý úkol zvýraznit Internacionální funkci federálního výboru ČSSPB. Vidíme tento úkol vnitropoliticky v prohlubování bratrství obou našich národů i národností, žijících na území ČSSR, v oblasti mezinárodní považujeme v současné době za nejdůležitější obnovit a soustavně prohlubovat soudružské vztahy s antifašistickými organizacemi socialistických států, především se Sovětským výborem bývalých bojovníků, a to ve smyslu závěrů jak nedávných Jednání čs. stranické a státní delegace v SSSR, tak závěrů moskevské konference komunistických a dělnických stran. Všechny závěry, které federální výbor dnes přijal, chceme neodkladně uskutečňovat v každodenní činnosti, zejména v politicko-výchovné práci, kde se chceme zaměřit zvláště na popularizaci protifašistických tradic mezi mládeží. Využijeme příprav a průběhu 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou k tomu, abychom vysoko vyzvedli historickou úlohu Sovětského svazu na obnovení samostatnosti a svobody našeho lidu a zajištění rozvoje naší socialistické společnosti. Vážení soudruzi, členové federálního výboru ČSSPB vás ujišťují, že se na ně ústřední výbor KSČ může plně spolehnout při řešení současných otázek rozvoje naší společnosti ve smyslu závěrů zářijového pléna OV KSČ. Dr. Samuel Falfan, CSc. 11. 11. 1969. předseda FV ČSSPB PRAHA