Hospodářské Noviny, leden-červen 1958 (II/1-26)
1958-01-05 / No. 1
V w (Dokončení se str. 1.) ba televisorů Mánes a Athos bude podstatně vyšší než v roce minulém, v jehož II. pololetí byly obě výroby zahajovány. Bude také vyrobeno několik tisíc televisorů Aleš s obrazovkou 43 centimetrů a mimo to bude zahájena kusová výroba ve skříňovém provedení. Teleřvisor ASTRA bude mít ověřovací sérii. Vyráběné televisory budou mít také III. televisní pásmo, ve kterém mají vysílat další čs. vysílače,, na příklad Brno a Hradec, jejichž montáž na místě započne v III. čtvrtletí 1958. Celkem vzroste výroba televisních přijímačů proti loňskému roku na 165 procent, t. j. bude jich vyrobeno přes 130.000. Dále se vyrábějí pro televisi reportážní vozy a studiová zařízení. Průmyslová televise se uplatní v řadě oborů, při čemž bude přizpůsobena pro různá použití. Z oboru elektroakustiky bude vyrobeno několik souprav pro širokouhlý film s vysoce kvalitní reprodukcí. Ze spotřebního zboží přijde na trh řada nových přijímačů s tlačítky, s možností příjmu frekvenčně modulovaného rozhlasu, což znamená zvýšení kvality přednesu, k čemuž přispěje také výroba hudebních skříni. Výroba rozhlasových přijímačů různých typů se zvýší proti minulému roku na 110 %, což představuje daleko přes 300.000 kusů. Ve výrobě obrazovek bude těžiště výroby přesouváno k větším rozměrům. Výroba transistorů se v roce 1958 dostává ze stadia poloprovozní výroby do výroby sériové. V součástkové základně jak v prvcích konstrukčních, tak i klasických bude vyráběna řada miniaturních typů, při čemž má velký význam zavedení výroby keramických kondensátorů s vysokou dielektrickou konstantou. V oboru telekomunikací rok 1958 vytváří předpoklady pro rozvoj telekomunikačních zařízení, který se podstatně ■ projeví v objemu výroby roku 1959. Ve vývoji se pracuje na dálkovém automatickém spojení, které urychlí meziměstský styk. Přístroje pro měření a indikaci radioaktivity budou vyráběny v několika druzích. ■'Pro zajímavost nutno se také zmínit o novém výrobním oboru, který dříve u nás nebyl rozvíjen: přistupujeme k výrobě prodejních automatů —' na. prodej kusového zboží. y oboru jemné mechaniky a optiky vzroste výroba spotřebního zboži o 22 procent, z toho výroba fotografických přístrojů o 21 Bude pokračováno ve výrobě zrcadlovek typu FLEXARET IV a - IVa, Mikroma II (komora na 16mm film jak černobílý, tak barevný inversní), ke které bude dodáván i projekční přístroj a příslušenství. Nově přijde do prodeje fotografický přístroj FLEXARET V — dvouoká zrcadlovka s automatickým natahováním závěrky při přetáčení filmu. Rovněž budeme vyrábět fotografický přístroj OPTINETA na 35mm film, s centrální uzávěrkou, blokováním přetáčení filmu a spouště a s počítadlem obrázků. Z novinek projekční techniky bude to klubový promítací přístroj na 16mm film s optickým i magnetickým záznamem zvuku — zn. CLUB-MAGNETIC. Ve snímacích přístrojích (celkové zvýšení o 67 %) bude pokračováno ve výrobě ADMIRY 8 II a uvedeme do prodeje další zdokonalený model. Zvyšuje se I výroba zvětšovacích přístrojů ve všech dosavadních sortimentech. Výroba se rozšiřuje na příklad o kufříkový zvětšovací stroj 24X36. Také v četných dalších výrobních oborech, jako na příklad u časomerných přístrojů, léčebných přístrojů, měřících přístrojů, u loveckých sportovních zbraní, traktorů, přesného nářadí a měřidel, jsou úkoly značně náročné. Nyní půjde o to, aby si všichni pracovníci přesného strojírenství, t. jjak dělníci, technici i ekonomové, uvědomili, že splnění těchto úkolů v roce 1958 přináší s sebou reálné předpoklady pro rozvoj našeho hospodářství v letech dalších. Plánované hospodářství ekonomický časopis pro pracovníky na všech stupních řízení a plánování národního hospodářství, vychází od roku 1958 jako měsíčník s bohatým obsahem a v nové úpravě. První číslo XI. ročníku Plánovaného hospodářství přináší tyto články: »Za vyšší efektivnost národního hospodářství«, »investiční výstavba a územní plánování«, »Produktivita práce v kamenouhelném průmyslu«, »Vliv devisové politiky na zahraniční obchod a jeho efektivnost«, »Plánování dopravního parku zemědělských závodů«. K diskusi jsou v tomto čísle časopisu předkládány otázky odběratelsko-dodavatelských vztahů a otázky použití matematiky při ekonomických rozborech. Dále časopis přináší přehled o investiční politice v zpracovatelském průmyslu USA a recensi nové knihy o plánování národního hospodářství SSSR. Časopis Plánované hospodářství rozšiřuje PNS, objednávky přijímá každý poštovní úřad nebo doručovatel, cena jednoho výtisku je Kčs 2,50, předplatné na rok 1958 Kčs 30,—. 2 • HOSPODÁŘSKÉ NOVINY ( :. 1 i v "'sď' r*& HLAVNÉ PROBLÉMY ROZVOJA CHEMICKÉHO PRIEMYSLU Rozširovať výrobu základných chemických výrobkov Inž. Jozef Púčik, minister chemického priemyslu V roku 1958 má sa výroba chemického priemyslu zvýšiť o 9,1 % oproti skutočnosti roku 1957. Možno teda povedať, že vzostup výroby je približne rovnaký ako v minulých rokoch. No v celom rade výrobných odborov chemického priemyslu bude potrebné v roku 1958 zabezpečiť vzrast výroby oveľa rýchlejším tempom. Napríklad výrobu autobenzínu treba zvýšiť o 33 %, motorovej nafty takmer o 24 percent, viskózovej striže o 15,5 %, nébielenej celulózy, PVC a motorových olejov o viac ako 11 % a dusíkatých hnojív dokonca o viac ako 55 %. Popritom zostáva vážnym problémom, ako najlepšie zabezpečiť rast výrobkov anorganickej chémie, ktorá tvorí základ rozvoja ostatných odborov chemickej výroby i ostatných výrobných odvetví. To sa týka predovšetkým výroby kyseliny sírovej, hydroxydu sodného, chlóru, sódy a karbidu vápnika. Taktiež vo výrobkoch prevažne závisiacich od dovozu surovín nebude chemický priemysel schopný v roku 1958 plne uspokojiť požiadavky národného hospodárstva. Ide predovšetkým o gumárenskú výrobu, výrobu plastických hmôt a pohonných látok'. Keď aj napríklad vo výrobe plastických hmôt dosiahneme vyšší vzostup ako v minulých rokoch, pre nedostatok základných surovín nebudú plne uspokojené požiadavky spotrebiteľov. Ťažkou úlohou je taktiež rozšírenie výroby viskózového hodvábu a viskózovej striže v sortimente, ktorý žiada spotrebný priemysel, najmä ak nám treba rátať so spracúvaním bukovej celulózy, s ktorou dosiaľ nemáme potrebné prevádzkové skúsenosti. , Nakoľko chemický priemysel vo veľkej miere závisí od, dovozu minerálnych a iných surovín a taktiež preto, že v minulých rokoch nebol dostatočne zabezpečený progresívny rast výroby základných chemických výrobkov, vzrastá naša požiadavka na dovoz. Pri stúpajúcej tuzemskej potrebe chemických výrobkov chemický priemysel neposkytuje zahraničnému obchodu dostatok vývozných fondov na krytie zvýšených požiadaviek na dovoz. Najdôležitejšie bude teda využívať všetky prostriedky na zvýšenie výroby základných chemických výrobkov a výrobkov vhodných na vývoz. ZVYŠOVAT PRODUKTIVITU P R Ä C E Zvýšenie výroby prinesie prospech všetkým pracujúcim iba vtedy, ak sa budú súčasne v plnom rozsahu rešpektovať zásady zvyšovania efektívnosti výroby. Preto určené výrobné úlohy nemožno plniť len vyšším počtom pracovníkov, ale predovšetkým maximálnou produktivitou práce. V súlade s touto požiadavkou plán na rok 1958 počíta so zvýšením počtu pracovníkov o 2,8 % pri súčasnom zvýšení produktivity práce o 5,3 % oproti skutočnosti roku 1957. To znamená, že rast výroby treba kryť z 58 % vyššou produktivitou práce. Pritom treba znížiť úplné vlastné náklady na výrobu tovaru o 2,5 %. Možnosti v znižovaní vlastných nákladov treba hľadať predovšetkým v hospodárení so surovinami. Samozrejme, že znižovanie spotreby surovín v žiadnom prípade nesmie sa odzrkadľovať v znižovaní kvality výrobkov. Naopak, trvalé zvyšovanie kvality musí byť základným problémom výroby, lebo iba zvyšovaním kvality výrobkov možno v národnom hospodárstve trvale znižovať materiálovú spotrebu. Veľmi zreteľne tento problém vyniká na príklade pneumatík, náterových hmôt a i. Ich lepšia kvalita sa prejavuje omnoho väčšími úsporami u spotrebiteľov. SPRÁVNE ROZMIESTŇOVAŤ INVESTIČNÉ PROSTRIEDKY V roku 1958 sa počíta s veľkým vzrastom objemu investícií pre chemický priemysel. V porovnaní s predchádzajúcimi rokmi návrh plánu je o 21 k% vyšší ako očakávané splnenie v roku 1957 a o 78 % vyšší ako skutočnosť roku 1955. Súčasne stúpa i koncentrácia investičných prostriedkov do vybraných veľkých podnikov. V 13 podnikoch je sústredené 77,2 % z celkového objemu investícií, z toho v 3 národných podnikoch 31,3 % z celkového objemu investícií. Pritom viac ako tri štvrtiny všetkých prostriedkov sa použijú na dokončovanie rozostavaných závodov a výrobní. Preto plán predpokladá dokončenie výstavby výrobne kyseliny sírovej a dusíkatých hnojív v Lovosiciach, výrobne čpavku v Stalinových závodoch, Papierní v Stětí a iných rozostavaných výrobní. Najväčšie ťažkosti pri zabezpečovaní plánovanej investičnej výstavby sú v zabezpečení strojového zariadenia pre nové investície. Chemický priemysel hrá v rozvoji národného hospodárstva dôležitú úlohu. Svojimi výrobkami stále viac zasahuje do všetkých odvetví. Netreba tu zdôrazňovať, čo napríklad znamenajú nové hmoty pre strojárenskú výrobu a pre spotrebný priemysel alebo umelé vlákna pre textilnú výrobu. Čim rýchlejšie sa bude zabezpečovať rozvoj chemického priemyslu v ČSR, tým rýchlejšie bude možno zabezpečiť technický rozvoj v celom národnom hospodárstve. To by si mali uvedomiť predovšetkým pracovníci strojárenských závodov a v plnom rozsahu a včas dodávať zariadenia pre investičnú výstavbu v chemickom priemysle. S NOVÝMI ZÄSADAMI RIADENIA LEPŠIE UPLATŇOVAT ZVÝŠENO PRAVOMOC Úlohy chemického priemyslu v roku 1958 vyžadujú, aby sa predovšetkým využívali rezervy, ktoré boli odhalené pri vypracúvaní dlhodobých plánov opatrení na zabezpečenie uznesenia februárového zasadnutia ÚV KSČ o zvyšovaní efektívnosti národného hospodárstva. Závery z previerok efektívnosti výroby, uskutočnených v druhom polroku 1957, ukázali, akým smerom majú podniky zamerať svoje ďalšie úsilie. Postupné uplatňovanie nových zásad plánovania, financovania, hmotnej zainteresovanosti a evidencie v priebehu roku 1958 prinesié podstatné rozšírenie právomoci a zodpovednosti riaditeľov a všetkých vedúcich pracovníkov novovytvorených výrobnohospodárskych jednotiek. Hlavnou podmienkou splnenia všetkých úloh v roku 1958 je čo najužšia spolupráca vedúcich hospodárskych pracovníkov so straníckymi a odborovými organizáciami. Len široká pomoc všetkých pracujúcich pri riadení výroby môže priniesť úspech. Proč T 22 v Kadani? Pod titulkem »Kocourkov v Kadani« uveřejnily Hospodářské noviny ze dne 24. listopadu 1957 kritiku o Výstavbě »typového« domu v Kadani na Karlovarsku. Ústřední správa pro bytovou ä občanskou výstavbu odpověděla takto: Kritika Jana Kapistry je* Vcelku správná. Je však nutno ji zpřesnit. Typ T 22 byl schválen Vládním výborem pro výstavbu 16. 8. 1955 (ještě před ustavením ÜSBOV) po jeho předchozím projednání mezi jinými také s technickou skupinou ministerstva stavebnictví. Typové podklady k schválení předkládala Vládnímu výboru pro výstavbu tehdejší skupina ministerstva místního hospodářství. Bylo třeba, aby ministerstvo stavebnictví zajistilo výrobu typových železobetonových prefabrikátů pro tyto typy-K samotné stavbě T 22 (84 bytových jednotek) je třeba uvésti toto: Původní příkaz k zahájení stavby byl dán ministerstvem stavebnictví v roce 1956 Pozemním stavbám, n. p., Karlovy Vary, které odmítly stavbu převzít do svého výrobního plánu proto, že považovaly tento typ za nehospodárný, a také proto, že ministerstvo stavebnictví nezajistilo výrobu typových železobetonových prefabrikátů a příslušné mechanisační prostředky. V říjnu 1957 zahájily Severočeské hnědouhelné doly výstavbu vlastními prostředky. Byla provedena demolisace starých objektů, na stavbu byl dodán bagr a byly zahájeny výkopové práce. Přitom požádaly. SHD ministerstvo stavebnictví, aby stavbu převzal národní podnik Pozemní stavby v Karlových Varech. Ministerstvo žádosti vyhovělo a znovu dalo příkaz Pozemním stavbám v Karlových Varech, aby stavbu převzaly. Pozemní stavby však znovu odmítly. Ministerstvo stavebnictví trvalo nadále na svém stanovisku a tvrdilo, že všechny stavby typu T 22, u nichž byly vypracovány projekty, se musí uskutečnit. Nakonec Pozemní stavby v Karlových Varech převzaly akci do výrobního plánu. Po krátké době ji ale opět delimitovaly z příkazu hlavní správy 2 ministerstva stavebnictví na Průmstav Praha, závod Kolín, který dnes stavbu provádí. Je faktem, že zhruba 20 ,%' železobetonových prefabrikátů se must vyrábět na staveništi. Generální investor při KNV v době schvalování stavby nebyl ještě ustaven a nenese proto vinu na této záležitosti. Vlastní zahájení stavby provedly Severočeské hnědouhelné doly. Až potud odpověď Ústřední správy pro bytovou a občanskou výstavbu. Zdá se, že autor poznámky »Kocourkov v Kadani«, otištěné 24. listopadu v Hospodářských novinách, nevystihl název své poznámky zcela správně a zbytečně skromně jej lokalisoval na město Kadaň. Budiž mu to však prominuto. Neměl totiž ještě k disposici vysvětlení Ústřední správy pro bytovou a občanskou výstavbu. Věříme, že kdyby býval mohl při psaní své poznámky toto vysvětlení číst, zjistil by, že tento Kocourkov přesahuje rámec jednoho města a dokonce i jednoho kraje a že by býval podle toho název upravil. Je dost možné, že by napsal, že jde o Kocourkov tak říkajíc »odvětvový«. Leč název poznámky není to hlavní. Rozhodující je to, že nejasnosti v, bytové výstavbě, kompetenční spory, neplodné zásahy atd mají vždy za následek velké hospodářské škody. A těmto škodám zabránit — to je to hlavní. Redakce Korosé pohlcuje miliardy Škody způsobeni nedostatečnou ochranou materiálů v našem průmyslu činí do roka až tři miliardy korun. Dokud jsme používali v hojné míře barevných kovů, neprojevovaly se účinky korosé v tak pronikavé formě, jako je tomu dnes. Stejně tak s vývojem techniky objevují se nové korosní oblasti — vyrábíme zařízení pracující ve vysokých teplotách, a to vyžaduje zabývat se mnohem důsledněji preventivní ochranou proti korosi. Je pravda, že máme u nás výzkumný ústav ochrany materiálu, který je první svého druhu na světě, že máme specialisovaný závod ná výrobu prostředků pro povrchové úpravy — n. p. Kovofiniš v Ledči nad Sázavou — avšak pro hospodářské potřeby našeho státu to zdaleka nestačí. Povrchová ochrana ve strojírenských závodech je stále ještě podceňována a jen tam, kde nás tlačí zahraniční konkurence, se jí zatím hlouběji zabýváme. A přece nejde jen o ochranu, ale hlavně o prodloužení životnosti našich výrobků a zařízení, o jejich trvanlivost. Ve třech největších chemických závodech vynakládají ročně jednu miliardu na obnovu zařízení, které podlehlo korosi. Naši projektanti a konstruktéři ponechávají otázky povrchové ochrany vůbec stranou a někdy musí korosní technici na poslední chvíli zachraňovat takové omyly, které by připravily naše hospodářství o milionové částky. Takové příklady existují při výstavbě dálkového potrubí, při výstavbě našich vodních děl i při dodávkách celků pro elektrisaci našich železnic. V podnicích ministerstva těžkého strojírenství činí náklady na povrchovou ochranu 9 % z celkové čátky výrobních nákladů. Povrchová ochrana automobilu stojí dokonce celou pětinu z jeho výrobních nákladů, u nábytku to je dokonce 30 %'. Tyto náklady by mohly být podstatně nižší, kdyby i procesy povrchových úprav byly u nás mechanispyány . a automatisovány tak jako v každé jiné technologii, kdyby se v projektech na .kh závodů počítalo s vybudováním dokonalých cechů pro povrchovou ochranu, kdyby se přestal namnoze používat ještě štětec a zaváděly se máčecí linky anebo kdyby na příklad hned v hutích při válcování plechu prováděli jeho povrchovou ochranu. Problémů boje proti korosi je opravdu hodně. Je proto správné, jestliže jim byla věnována celá výstava, která je v současné době otevřena v Národním technickém museu v Praze. Miroslav Sígl Prémie a méněhodnotné palivo Velmi nepříznivá situace v dodávkách paliv pro kotelny průmyslových podniků způsobuje obtíže v zásobování výrobních objektů tepelnou energií. Již několik let jsou kotelny nuceny odebírat méněhodnotná paliva, která neodpovídají instalovaným zařízením, konstruovaným na paliva kvalitní. Podniky vyrábějící kotelní zařízeni mohou jen v omezeném rozsahu pomáhat kotelnám při řešeni stále rostoucích provozních a hospodářských obtíží. Nepříznivá situace vyvrcholila koncem roku 1956 a vládou byl vytýčen úkol podstatně snížit spotřebu černého uhlí v kotelních provozech. Dobře tento úkol zvládl sektor přesného strojírenství. Tak jako v ostatních odvětvích bylo nutno urychleně nalézt cestu, jak během necelého roku přebudovat palivovou základnu v kotelnách. Pracovníci energetického hospodářství ministerstva přesného strojírenství sáhli k svépomoci jednak při účinném řešení problémů hospodárného využití podřadných paliv, jednak při rychlém provádění rekonstrukcí pro využití výskytu zemního plynu. K zdoláni úkolu byly vypsány prémie, které se staly opravdovou formou materiální zainteresovanosti jak energetiků, zlepšovatelů, údržbářů, tak i topičů a dalších lidí v podniku. Dík spolupráci všech těchto pracovníků můžeme dnes po roce konstatovat, že v ministerstvu přesného strojírenství se obejdou podniky Dez černého uhlí v kotelnách vůbec, že se podstatně zvýší spalováni hnědouhelných mourů. Tím se vytvořily i dobré předpoklady pro zajištěni plynulé výroby nejvýznamnějších podniků jak v této zimě, tak i v d Iší budoucnosti. Konečný výsledek za rok 1957 hovoří pak nejvýmluvněji: v podnicích ministerstvá přesného 'strojírenství bylo rekonstruováno 120 topenišť. Za tento rok dosáhly podniky 2,6 milionu Kčs úspor a to pouze z rozdílu ceny paliv bez zahrnutí dalších úspor investičních, provozních a pod. Palivová Základna se v odvětví přesného strojírenství změnila tak, že proti roku 1956 klesla potřeba černého uhlí o 76 %, které je používáno prakticky jen pro technické účely. Ing. Stanislav Bohumínský Ještě nevyužité továrny v pohraničí Jedním z pohraničních krajů, kde je z dřívějška mnoho továrních objektů, kterých by bylo možno použít pro zavedení nových výrob a tak ušetřit na stavebních investicích, je právě Karlovarsko. V současné době se projednává převzetí dalších objektů pro zavedení průmyslové výroby. Je třeba ocenit dobrou snahu zejména ministerstva přesného strojírenství a ministerstva těžkého strojírenství, které přistoupily iniciativně k využití pohraničních závodů. Je škcda, že této akci věnuje malou pozornost ministerstvo automobilového průmyslu a zemědělských strojů a že zájem ještě neprojevily další resorty, na příklad ministerstvo stavebnictví, chemického průmyslu a zejména pak ministerstvo spotřebního průmyslu. Na Karlovarsku čeká ještě asi 100.000 m2 výrobních ploch, vhodných na příklad pro silnoproudou a slaboproudou elektrotechniku, pro výrobu součástek pro automobily a zemědělské stroje, náhradních dílů k textilním a obráběcím strojům, pro výrobu plastických hmot, umělých vláken, barev a laků, stavebních dílců a prefabrikátů, dále bývalé přádelny, tkalcovny, závody na výrobu krajek, rukaviček, pleteného a stávkového zboží, které lze snadno renovovat. Přitom je si třeba uvědomit, že nejde pouze o využití objektů, které jsou v současné době prázdné, nýbrž o využití továren, které nj i slouží jako nejrůzr“iší sklady, kanceláře a podobně. Proto by bylo třeba ve spolupráci s národními výbory dosáhnout, aby objekty byly uvolněny pro původní účely. Velmi dobrých zkušeností se dosáhlo v akci obnovování průmyslové výroby v pohraničí ve sr luprácí s KNV Karlovy Vary (zvláště s krajskou plánovací komisí a průmyslovým odborem) a s ONV v Aši a Kraslicích. Naproti tomu se právě na Karlovarsku ukazuje, že podniky místního průmyslu a komunálních služeb věnuji malou pozornost využití malých průmyslových objektů. Stojně * k nedostatečně si této otázky všímají nrůmyslové podniky na samotném Karlovarsku. Ing. J. Pražák