Hospodářské Noviny, leden-červen 1965 (IX/1-25)

1965-01-08 / No. 1

samozřejmá každodenní práce ný krok kupředu — typickým dokladem je např. stavebnictví. Zde ještě před patnácti lety vzbuzoval buldozer nebo jeřáb živou pozornost nejen náhodných , chodců, ale i samých stavbařů; použití překladů nebo dokonce stropů z prefabrikátů bylo tech­nicky progresivním činem přijímaným niko­liv bez obav. ; však jednoznačně říci, že tempo za- Vdüéní nové techniky, doba, než se nový výrobek nebo i nepatrná zlepšení dostane — přesněji řečeno — probojuje do hromad­né výroby, ať už kýmkoliv, je takové, že i nejnovější myšlenka zastará. Důsledky to­hoto stavu na celkovou úroveň techniky i výroby a její odraz v národním hospo­dářství jsou očividné. Že se zvlášť nepříz­nivě projevuje v zahraničním obchodě, není třeba zdůrazňovat. Činitel času je v této oblasti ještě nemilosrdnější než kdekoliv jinde. I v této sféře lze s uplatněním zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství oprávněně očeká­vat změnu v zájmu o realizaci výsledků vědy a techniky, a to jak u výrobce, tak u uživatele. Od okamžiku, kdy hmotná za­interesovanost podniků bude vázána na sku­tečně dosažené výsledky ve prospěch celé společnosti, bude rychlé uplatnění nejno­vějších poznatků vědy a techniky logickou nutností, a nikoliv jen věcí morálního fak­toru. Bude úkolem podniků, aby vytvořily ta­­• podmínky, aby odpovědnost za těch n.^ký rozvoj cítili všichni pracovníci, ze­jména všichni technici. V neposlední řadě i tím, že podnik zvýší hmotný zájem svých pracovníků na realizaci úkolů rozvoje vědy a techniky vhodnými prémiemi, že při vý­znamných úspěších bude přiznávat i výraz­né odměny ze zdrojů nadřízených orgánů. Není jistě přehnaným optimismem naděje, že v krátkém čase se může za těchto pod minek stát technický rozvoj věcí všech technických pracovníků. Každý dobrý tech­nik je přece svým vztahem k technice, svý­mi znalostmi přímo nucen k tomu, aby pro­blémy svého pracoviště řešil nově, bez sta­ré šablony a také — hospodárně. Rezervy v myšlení, v dobrých nápadech lidí jsou neobyčejné. Právě před rokem tu psal V. Káňa o svých návštěvách u nová­tora Karla Kyzlinka. Psal o jeho pracovním i životním prostředí, o vztahu nadřízených k jeho práci, jedním slovem — o jeho obtí­žích. I jeho výsledcích. Takových Kyzlinků jsou desítky. A takových, jenomže o něco méně houževnatých, méně trpělivých a odol­ných vůči všem možným obtížím, kteří se po druhém nebo desátém pokusn o uplat­nění svých myšlenek vzdali, jsou možná tisíce. Bude v zájmu podniků, aby tyto pra­covníky podporovaly a vytvářely jim pod­mínky k dobré a úspěšné práci. Nebude snad napříště nutné, aby se přední novátoři rozjeli po republice a sami, závod po zá­vodu předváděli a přesvědčovali o výho­dách své metody — navíc často bezúspěšně. jde hlavně o to, aby uplatňování nové techniky, prosazování novátorských metod a vynálezů do výroby, zavádění nových vý­robků jak u výrobců, tak u uživatelů ne­bylo hrdinstvím, při kterém je nutno pře­konávat nával administrativních potíží nesnází, ale aby to byla prostá, samozřej­a má každodenní práce. Miloslav Švehla Nebyl by asi lehký úkol spočítat stránky papíru, hodin konferencí a množství porad věnovaných technickému rozvoji. V tomto směru jsme technickému rozvoji věnovali i pozornost dostatečnou. Slov psaných, pro­nesených, vyhlášených bylo dost, ale méně důvodů ke spokojenosti máme s vlastní rea­lizací a uplatněním technického rozvoje ve výrobní praxi. Nemohlo být mnoho platné přesvědčovat podniky k mobilizaci rezerv, které v podnicích byly a jsou, když konec­konců výsledným efektem jsou pak nesná­ze s plněním ukazatelů plánu. Snaha pod­niků splnit uložené úkoly v zavedené, vše­stranně zvládnuté výrobě a potřeba společ­nosti výrobky technicky zlepšovat a zkva­litňovat se tak dostávala a stále ještě do­­stává proti sobě. Tento rozpor se přiro­zeně nedá řešit nějakým »protlačováním« technického rozvoje do podniku shora. Nelze říci, že by naše výroba a technika neudělaly za uplynulých dvacet let výraz­ EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ dostává se Ti do rukou první číslo no­vého ročníku Hospodářských novin. Sezna­muješ se s jejich rozšířeným rozsahem i jejich novou grafickou úpravou. Na mně je, abych Tě alespoň rámcově seznámil s jejich obsahem, s jejich programem, s nímž redakce vstupuje do roku 1965. Potřeba rozšířit rozsah i náklad Hospo­dářských novin a učinit opatření, aby mohly maximálně účinně a komplexně plnit úko­ly, které jim připadají jako ekonomickému týdeníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vznikla v těchto týdneph a měsících, kdy strana, realizujíc usnesení XII. sjezdu, klade mimořádný dů­raz na další rozvoj národního hospodářství, jmenovitě na jeho vysoce intenzívní vývoj. Tento vývoj bude provázen propracová­ním a postupným zaváděním nových forem v organizaci, řízení, plánování a financování národního hospodářství a velmi, znatelnou změnou struktury naší průmyslové i země­dělské výroby. Jak se už ukázalo, neobejde se bez kvalitativně nového, tvůrčího přístu­pu k řešení nejrůznějších problémů. Ne­obejde se namnoze ani bez ideologického boje. Bez něho by nebylo možné například prosadit do hospodářského života všechny prvky zdokonalené soustavy organizace a plánovitého řízení národního hospodářství. Hospodářské noviny se do tohoto boje za­pojují nikoliv jako odborně ekonomický list, jakým byl převážně až do. nynějška, nýbrž jako politickoekonomický týdeník strany. Tím je dáno i jejich místo v systé­mu našeho tisku. Hospodářské noviny budou jako dosud určeny z větší části dvěma kategoriím čte­nářů: vedoucím pracovníkům stranických^ státních a hospodářských .orgánů a orga­nizací a širokému aktívu stranických a hospodářských pracovníků v závodech. Z hlediska těchto dvou skupin čtenářů bude redakce utéářet jejich obsah a volit formy novinářské práce. Prvním základním úkolem, na nějž bu­dou Hospodářské noviny soustřeďovat hlav­ní pozornost, bude objasňovat, rozpracová­vat a spoluzajištovat zásady zdokonalení or­ganizace a plánovitého řízení národního hospodářství. Budou přitom postupovat tak, že otázky z této problematiky budou zásad­ně spojovat s věcnými problémy národního hospodářství. V tomto směru bude redakce postupně získávat většinu článků a mate­riálů z oborových výrobních hospodářských jednotek, podniků a závodů, jakožto rozho­dujících nositelů zdokonalené soustavy or­ganizace a řízení. Druhou základní úlohou Hospodářských novic bude orientovat čtenáře na plnění konkrétních úkolů, které vyplývají z hos­podářské politiky strany a vlády. To zna­mená, že budou věnovat soustavnou péči realizaci národohospodářského plánu na rok 1965 a přípravě a realizaci čtvrté pěti­letky. Pokud jde o realizaci ročních plánů, budou působit na trvalý růst produktivity práce, opřený o zavádění nejnovějších po­znatků naší i zahraniční vědy a techniky jale i organizace prácej, na snižování vý­robních nákladů a na plnění plánů inves­tiční výstavby. Budou působit na to, aby naše podniky a závody produkovaly jak pro domácí potřebu, tak pro vývoz funkčně i vzhledově kvalitní výrobky a v takovém množství a sortimentu, který odpovídá fak­tickým potřebám vlastní země i požadav­kům zahraničního obchodu. Je ještě mnoho věcí, které budou před­mětem obsahu Hospodářských novin ve vztahu k plnění ročních plánů rozvoje ná­rodního hospodářství. Avšak o jedné z nich bych se přece jen chtěl zmínit podrobněji. Je to systém odměňováni za vykonanou práci, je to soustava hmotné zainteresova­nosti na výsledcích práce podniků i jednot­livců. Činím tak proto, že odměňování v nejširším významu tohoto slova je vedle výběru kádrů a správné cenové politiky zá­kladní podmínkou dalšího vývoje našeho hospodářství la dlužno říci, že nejen hos­podářstvíI. Postoj redakce k materiálům, které bude uveřejňovat k těmto otázkám, bude veden snahou důsledně upozorňovat na nezbytnost dodržování jedině logické a všem soudným lidem srozumitelné zásady »něco za něco a nic za nic«. K tomu patří i to, že bude muset v článcích z této pro­blematiky prosazovat druhou, stejně logic­kou zásadu, tj. že odměna, mzda, plat pří­sluší každému pracujícímu nikoliv za to, že »chodí do práce«, nýbrž za to, kolik té práce vykoná, jak a za jakou dobu ji vy koná a jaký je její' společenský efekt. K Pokud jde o perspektivní plán, budou Hospodářské noviny orientóvat čtenáře na vše, co souvisí s připravovanou přestavbou naší ekonomiky. Budou věnovat pozornost systému utváření maximálně efektivní struktury průmyslové i zemědělské výroby cestou její specializace, cestou chemizace národního hospodářství a rozvoje těch od­větví, které zpracovávají domácí suroviny; budou rovněž věnovat pozornost využívání vědy a techniky k tomuto účelu, investiční výstavbě a přípravě kádrů, kterou předpo­kládaná změna struktury a do značné míry i profilu národního hospodářství vyžaduje.'­­Je samozřejmé, že v této souvislosti budou věnovat více místa než dosud i využití vnějších ekonomických vztahů, zejména ekonomických vztahů se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy Tím jsem se vlastně dostal k třetímu hlavnímu úkolu Hospodářských novin — ■k zahraničně ekonomickým otázkám. Vedle pozornosti, kterou budou Hospodářské no­viny věnovat využití vnějších ekonomic­kých vztahů, tedy především hospodářské a vědeckotechnické spolupráci ČSSR se so­cialistickými státy, budou seznamovat s po­krokovými zkušenostmi z organizace, řízgni, plánování a financováni národního hospo dářství v socialisitckých zemích, ale i s po­krokovými zkušenostmi z organizace a ří­zení nejlepších kapitalistických podniků. Rozšíří také informace o rozvojových ze­mích, informace o jejich hospodářském rozvoji, o vývoji nekapitalistických i neo *kolonialistických prvků v těchto zemích a 0 vývoji obchodu a spolupráce ČSSR s tě­mito zeměmi.' S takovým programem, s takovou kon­cepcí vstupují Hospodářské noviny do no­vého roku. Chtěl bych použít této příleži­tosti a poděkovat všech čtenářům jménem celého redakčního kolektivu za dosavadní spolupráci a vyjádřit přesvědčení, že se tato spolupráce bude úspěšně rozvíjet 1 nadále. ) /

Next