Hospodářské Noviny, leden-červen 1965 (IX/1-25)
1965-01-08 / No. 1
samozřejmá každodenní práce ný krok kupředu — typickým dokladem je např. stavebnictví. Zde ještě před patnácti lety vzbuzoval buldozer nebo jeřáb živou pozornost nejen náhodných , chodců, ale i samých stavbařů; použití překladů nebo dokonce stropů z prefabrikátů bylo technicky progresivním činem přijímaným nikoliv bez obav. ; však jednoznačně říci, že tempo za- Vdüéní nové techniky, doba, než se nový výrobek nebo i nepatrná zlepšení dostane — přesněji řečeno — probojuje do hromadné výroby, ať už kýmkoliv, je takové, že i nejnovější myšlenka zastará. Důsledky tohoto stavu na celkovou úroveň techniky i výroby a její odraz v národním hospodářství jsou očividné. Že se zvlášť nepříznivě projevuje v zahraničním obchodě, není třeba zdůrazňovat. Činitel času je v této oblasti ještě nemilosrdnější než kdekoliv jinde. I v této sféře lze s uplatněním zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství oprávněně očekávat změnu v zájmu o realizaci výsledků vědy a techniky, a to jak u výrobce, tak u uživatele. Od okamžiku, kdy hmotná zainteresovanost podniků bude vázána na skutečně dosažené výsledky ve prospěch celé společnosti, bude rychlé uplatnění nejnovějších poznatků vědy a techniky logickou nutností, a nikoliv jen věcí morálního faktoru. Bude úkolem podniků, aby vytvořily ta• podmínky, aby odpovědnost za těch n.^ký rozvoj cítili všichni pracovníci, zejména všichni technici. V neposlední řadě i tím, že podnik zvýší hmotný zájem svých pracovníků na realizaci úkolů rozvoje vědy a techniky vhodnými prémiemi, že při významných úspěších bude přiznávat i výrazné odměny ze zdrojů nadřízených orgánů. Není jistě přehnaným optimismem naděje, že v krátkém čase se může za těchto pod minek stát technický rozvoj věcí všech technických pracovníků. Každý dobrý technik je přece svým vztahem k technice, svými znalostmi přímo nucen k tomu, aby problémy svého pracoviště řešil nově, bez staré šablony a také — hospodárně. Rezervy v myšlení, v dobrých nápadech lidí jsou neobyčejné. Právě před rokem tu psal V. Káňa o svých návštěvách u novátora Karla Kyzlinka. Psal o jeho pracovním i životním prostředí, o vztahu nadřízených k jeho práci, jedním slovem — o jeho obtížích. I jeho výsledcích. Takových Kyzlinků jsou desítky. A takových, jenomže o něco méně houževnatých, méně trpělivých a odolných vůči všem možným obtížím, kteří se po druhém nebo desátém pokusn o uplatnění svých myšlenek vzdali, jsou možná tisíce. Bude v zájmu podniků, aby tyto pracovníky podporovaly a vytvářely jim podmínky k dobré a úspěšné práci. Nebude snad napříště nutné, aby se přední novátoři rozjeli po republice a sami, závod po závodu předváděli a přesvědčovali o výhodách své metody — navíc často bezúspěšně. jde hlavně o to, aby uplatňování nové techniky, prosazování novátorských metod a vynálezů do výroby, zavádění nových výrobků jak u výrobců, tak u uživatelů nebylo hrdinstvím, při kterém je nutno překonávat nával administrativních potíží nesnází, ale aby to byla prostá, samozřeja má každodenní práce. Miloslav Švehla Nebyl by asi lehký úkol spočítat stránky papíru, hodin konferencí a množství porad věnovaných technickému rozvoji. V tomto směru jsme technickému rozvoji věnovali i pozornost dostatečnou. Slov psaných, pronesených, vyhlášených bylo dost, ale méně důvodů ke spokojenosti máme s vlastní realizací a uplatněním technického rozvoje ve výrobní praxi. Nemohlo být mnoho platné přesvědčovat podniky k mobilizaci rezerv, které v podnicích byly a jsou, když koneckonců výsledným efektem jsou pak nesnáze s plněním ukazatelů plánu. Snaha podniků splnit uložené úkoly v zavedené, všestranně zvládnuté výrobě a potřeba společnosti výrobky technicky zlepšovat a zkvalitňovat se tak dostávala a stále ještě dostává proti sobě. Tento rozpor se přirozeně nedá řešit nějakým »protlačováním« technického rozvoje do podniku shora. Nelze říci, že by naše výroba a technika neudělaly za uplynulých dvacet let výraz EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ dostává se Ti do rukou první číslo nového ročníku Hospodářských novin. Seznamuješ se s jejich rozšířeným rozsahem i jejich novou grafickou úpravou. Na mně je, abych Tě alespoň rámcově seznámil s jejich obsahem, s jejich programem, s nímž redakce vstupuje do roku 1965. Potřeba rozšířit rozsah i náklad Hospodářských novin a učinit opatření, aby mohly maximálně účinně a komplexně plnit úkoly, které jim připadají jako ekonomickému týdeníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vznikla v těchto týdneph a měsících, kdy strana, realizujíc usnesení XII. sjezdu, klade mimořádný důraz na další rozvoj národního hospodářství, jmenovitě na jeho vysoce intenzívní vývoj. Tento vývoj bude provázen propracováním a postupným zaváděním nových forem v organizaci, řízení, plánování a financování národního hospodářství a velmi, znatelnou změnou struktury naší průmyslové i zemědělské výroby. Jak se už ukázalo, neobejde se bez kvalitativně nového, tvůrčího přístupu k řešení nejrůznějších problémů. Neobejde se namnoze ani bez ideologického boje. Bez něho by nebylo možné například prosadit do hospodářského života všechny prvky zdokonalené soustavy organizace a plánovitého řízení národního hospodářství. Hospodářské noviny se do tohoto boje zapojují nikoliv jako odborně ekonomický list, jakým byl převážně až do. nynějška, nýbrž jako politickoekonomický týdeník strany. Tím je dáno i jejich místo v systému našeho tisku. Hospodářské noviny budou jako dosud určeny z větší části dvěma kategoriím čtenářů: vedoucím pracovníkům stranických^ státních a hospodářských .orgánů a organizací a širokému aktívu stranických a hospodářských pracovníků v závodech. Z hlediska těchto dvou skupin čtenářů bude redakce utéářet jejich obsah a volit formy novinářské práce. Prvním základním úkolem, na nějž budou Hospodářské noviny soustřeďovat hlavní pozornost, bude objasňovat, rozpracovávat a spoluzajištovat zásady zdokonalení organizace a plánovitého řízení národního hospodářství. Budou přitom postupovat tak, že otázky z této problematiky budou zásadně spojovat s věcnými problémy národního hospodářství. V tomto směru bude redakce postupně získávat většinu článků a materiálů z oborových výrobních hospodářských jednotek, podniků a závodů, jakožto rozhodujících nositelů zdokonalené soustavy organizace a řízení. Druhou základní úlohou Hospodářských novic bude orientovat čtenáře na plnění konkrétních úkolů, které vyplývají z hospodářské politiky strany a vlády. To znamená, že budou věnovat soustavnou péči realizaci národohospodářského plánu na rok 1965 a přípravě a realizaci čtvrté pětiletky. Pokud jde o realizaci ročních plánů, budou působit na trvalý růst produktivity práce, opřený o zavádění nejnovějších poznatků naší i zahraniční vědy a techniky jale i organizace prácej, na snižování výrobních nákladů a na plnění plánů investiční výstavby. Budou působit na to, aby naše podniky a závody produkovaly jak pro domácí potřebu, tak pro vývoz funkčně i vzhledově kvalitní výrobky a v takovém množství a sortimentu, který odpovídá faktickým potřebám vlastní země i požadavkům zahraničního obchodu. Je ještě mnoho věcí, které budou předmětem obsahu Hospodářských novin ve vztahu k plnění ročních plánů rozvoje národního hospodářství. Avšak o jedné z nich bych se přece jen chtěl zmínit podrobněji. Je to systém odměňováni za vykonanou práci, je to soustava hmotné zainteresovanosti na výsledcích práce podniků i jednotlivců. Činím tak proto, že odměňování v nejširším významu tohoto slova je vedle výběru kádrů a správné cenové politiky základní podmínkou dalšího vývoje našeho hospodářství la dlužno říci, že nejen hospodářstvíI. Postoj redakce k materiálům, které bude uveřejňovat k těmto otázkám, bude veden snahou důsledně upozorňovat na nezbytnost dodržování jedině logické a všem soudným lidem srozumitelné zásady »něco za něco a nic za nic«. K tomu patří i to, že bude muset v článcích z této problematiky prosazovat druhou, stejně logickou zásadu, tj. že odměna, mzda, plat přísluší každému pracujícímu nikoliv za to, že »chodí do práce«, nýbrž za to, kolik té práce vykoná, jak a za jakou dobu ji vy koná a jaký je její' společenský efekt. K Pokud jde o perspektivní plán, budou Hospodářské noviny orientóvat čtenáře na vše, co souvisí s připravovanou přestavbou naší ekonomiky. Budou věnovat pozornost systému utváření maximálně efektivní struktury průmyslové i zemědělské výroby cestou její specializace, cestou chemizace národního hospodářství a rozvoje těch odvětví, které zpracovávají domácí suroviny; budou rovněž věnovat pozornost využívání vědy a techniky k tomuto účelu, investiční výstavbě a přípravě kádrů, kterou předpokládaná změna struktury a do značné míry i profilu národního hospodářství vyžaduje.'Je samozřejmé, že v této souvislosti budou věnovat více místa než dosud i využití vnějších ekonomických vztahů, zejména ekonomických vztahů se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy Tím jsem se vlastně dostal k třetímu hlavnímu úkolu Hospodářských novin — ■k zahraničně ekonomickým otázkám. Vedle pozornosti, kterou budou Hospodářské noviny věnovat využití vnějších ekonomických vztahů, tedy především hospodářské a vědeckotechnické spolupráci ČSSR se socialistickými státy, budou seznamovat s pokrokovými zkušenostmi z organizace, řízgni, plánování a financováni národního hospo dářství v socialisitckých zemích, ale i s pokrokovými zkušenostmi z organizace a řízení nejlepších kapitalistických podniků. Rozšíří také informace o rozvojových zemích, informace o jejich hospodářském rozvoji, o vývoji nekapitalistických i neo *kolonialistických prvků v těchto zemích a 0 vývoji obchodu a spolupráce ČSSR s těmito zeměmi.' S takovým programem, s takovou koncepcí vstupují Hospodářské noviny do nového roku. Chtěl bych použít této příležitosti a poděkovat všech čtenářům jménem celého redakčního kolektivu za dosavadní spolupráci a vyjádřit přesvědčení, že se tato spolupráce bude úspěšně rozvíjet 1 nadále. ) /