Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1972 (XVI/27-52)
1972-07-07 / No. 27
EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÜV KSC a h 7. července 1972 cena 1,50 kčs * 27 Z OBSAHU: Prognózovaní dlouhodobého vývoje čs. ekonomiky © Více úprav než letos © Kooperace — cesta ke zprůmyslnění zemědělství © Kontrolou za vyššiu hospodárnosť © I bez přepravního plánu účelně Ia hospodárně? © Zdokonaliť systém predprojektovej a projektovej prípravý investícií © Peking a třetí svět © Co čeká západní měnovou soustavu v nejbližších měsících? JOSEF KORCA K, člen předsednictva Ov KSČ a předseda vlády ČSR t řetí rok Ve smyslu závěrů z jednáni stranických orgánů projednala vláda CSR už v červnu Směrnice pro vypracováni prováděcího plánu na rok 1973. Tím jsme vstoupili do tfi etapy přípravy plánu, kdy ústřední orgány po rozboru do savadního vývoje a zvážení potřeb i možností národního hospodářství závazně usměrňují plánovací práce na všech stupních. Hlavním úkolem současného období je orientovat úsilí nejširšího hospodářského aktivu a iniciativu pracujících na zabezpečení úkolů hospodářského rozvoje, a to bez dalších nároků na společenské zdroje, místo toho, aby byly obhajovány nízké úkoly a kladeny další požadavky na Investice, suroviny, materiál a pracovní síly. ' Opřít se o pozitivní vývoj 1973 je třetím rokem páté pětiletky. Plán na tento musí tedy vycházet z výsledků a tendencí, jichž bylo dosaženo nebo se projevují v letech 1971 a 1972. Je v něm zapotřebí zabezpečit taková tempa a proporce, aby zaručily splnění záměrů celého pětiletého plánu. O co se tedy můžeme opřít? Co rozvíjet a podporovat, a co naopak potlačovat a proti čemu bojovat? Můžeme se opřít o výrazně a nesporně pozitivní tendence politického a ekonomického vývoje, jimiž je charakterizováno období od dubna 1969, kdy nastoupilo do funkce nové stranické vedení. Výsledky plnění plánu v prvním roce pětiletky, tedy v roce 1971, jsou všeobecně známy, jsou už v hlavních rysech známy i výsledky, jichž bylo dosaženo v prvních pěti měsících roku 1972. Základním pozitivním rysem je obnovení dynamického rozvoje národního hospodářství. Tvorba hmotných zdrojů byla v minulém roce vyšší, než předpokládal plán. Vyšší, než předpokládal plán, byl loni a je i letos růst produktivity práce, takže se vytvářejí příznivé předpoklady k dodržení plánovaných úkolů. Ekonomika se rozvíjí plynule a bez větších výkyvů. Rozvoj národního hospodářství není brzděn nedostatky v zásobování palivy a energií, které byly na počátku pětiletky vážným rizikem plánovaného vývoje. Tvorba hmotných zdrojů není provázena závažnějšími odbytovými těžkostmi, nespouštíme však ze zřetele, že v některých oborech trvají dílčí problémy. Rozšířila se mezinárodní dělba práce, zejména se socialistickými zeměmi. Vysoký stav kontraktačního zajištění vývozu v letošním roce vytváří podmínky pro plnění vývozních úkolů i v letošním roce. Začali jsme zavádět pořádek do pohybu pracovních sil. Byl obnoven a upevňuje se princip jejich plánovitého rozmisťování, což přispělo ke zvládnutí plánovaných úkolů i při omezených zdrojích v přírůstku zaměstnanosti. Vnášíme pořádek také do plánovitého rozdělování zdrojů dorostu. Potlačili jsme prodej pracovní síly. Negativně však dospd působí značná fluktuace pracovníků. Obnovení dynamiky hospodářského vývoje umožnilo plnu rozhodující úkoly ve zvyšování životní úrovně obyvatelstva a při upevňování sociálních jistot pracujících. Ty jsou podpořeny důsledným prosazováním politiky stabilizace maloobchodních cen. Takové jsou hlavní a nejdůležitější pozitivní stránky sou časného hospodářského vývoje. Potlačovat negativní tendence Efektivnost národního hospodářství však stále ještě oslabuje řada potíží, nedostatků, chyb a škodlivých tendencí, z nichž některé přežívají už dlouhou řadu let, jiné se odhalují v souvislosti s rychlým rozvojem národního hospodářství a socialistické společnosti. Nové úkoly a páté pětiletky problémy vyvstávají z potřeb a požadavků vědeckotechnického pokroku a prosazení jeho výsledků do výrobní praxe. Říkáme otevřeně všem vedoucím hospodářským pracovníkům, protože je to i jejich starost, že se nepodařilo zvládnout proces investiční výstavby. Hovoří o tom fakta. Koncem roku 1968 bylo. rozestavěno v podnicích ministerstva stavebnictví asi 10 600 objektů a na jednom pracovalo průměrně 10 dělníků základní stavební výroby. Za rok, koncem roku 1969, se zvýšil počet rozestavěných objektů na 11700 a počet dělníků základní stavební výroby na jeden objekt se snížil na 9. A za další rok, koncem roku 1970, vzrostl počet rozestavěných objektů na 12 400 a počet dělníků zaměstnaných na jednom objektu klesl na 8. V loňském roce se situace nezlepšila. Naopak. Počet dělníků základní stavební výroby dále klesl pod 8 na jeden objekt. Rozpočtové náklady na jeden objekt vzrostly za tři roky ze 2 miliónů 940 tisíc Kčs na 3 milióny 140 tisíc Kčs. A to je druhá, rovněž nezvládnutá stránka Investiční výstavby. Jen v roce 1971 vzrostly rozpočtové náklady staveb o 5,6 miliardy Kčs. Proto nebylo možno zahájit všechny stavby, s nimiž se v plánu počítalo. Společnost vynakládá na investice značnou část národního důchodu — podle směrnic páté pětiletky 29 až 30 procent. Není to málo. Ale to nikoho neopravňuje k tomu, aby na účet investic, na účet společnosti a celého národního hospodářství, prosazoval vlastní zájmy a narušoval tak závaznou direktivu XIV. sjezdu, který ve svých závěrech stanovil »soustředit hmotné, kapacitní a finanční zdroje na urychlené dokončení rozestavěných staveb a rozhodujících kapacit pro rozvoj národního hospodářství. Nové stavby zahajovat v rozsahu, který umožní postupně snižovat rozestavěnost a zkracovat dobu výstavby ...« Rozsah investiční výstavby neodpovídá situaci v pracovních silách. Plánovaný přírůstek pracovních sil je minimální. Pro všechna odvětví na území CSR se počítá v roce 1973 jen s 21000 lidmi. Přitom v průmyslu na území ČSR — včetně průmyslu řízeného federálním ministerstvem hutnictví a strojírenství — je neobsazeno mnoho desítek tisíc strojních pracovních míst a další požadavky novou výstavbou přibývají. Nezvládnutí procesu investiční výstavby má ještě jeden, velmi nákladný důsledek. Stroje a zařízení, dodané podle původních termínů výstavby, nejsou uváděny do provozu včas. Leží ve skladech nebo na volných prostranstvích, zastarávají a navíc — propadají záruční lhůty. Rozsah investiční výstavby byl stanoven úměrně možnostem národního hospodářství. Nové investice jsou určeny na obnovu a modernizaci výrobní základny. To platí ve všech průmyslově vyspělých zemích. Jestliže nové dílny a závody postavíme, bylo by tedy logické, abychom zastaralé závody vyřadili a pracovníky převedli do nových, moderních objektů na nové, moderní stroje a zařízení, na nichž se pracuje s vyšší produktivitou práce. Máme také — zejména ve spotřebním průmyslu — vzorné a dobré příklady správné investiční politiky — závody a podniky s vysokou směnností. Je však obecným zjevem, že se snižuje využití základních prostředků za cenu, že se vyrábí i na zastaralých strojích, se starým# zařízením, s nižší produktivitou, jenom proto, aby si vedoucí pracovníci a funkcionáři zmenšili starosti s převáděním lidí na druhou směnu. K ekonomickým procesům, jejichž průběh nebyl zcela zvládnut, patří i bytová výstavba, i když proti dřívějším letům se dosahuje vyššícli počtů dokončených bytů v každém roce. Negativní stránky bytové výstavby jsou známy. Je to nízká úroveň územní a projektové přípravy, překračováni technickohospodářských ukazatelů a zvyšování rozpočtových nákladů, šturmování v dokončování bytů koncem roku, přičemž předávané byty mají takové množství závad, že se do nich nájemníci stěhují i několik měsíců po převzetí investorem. Nadto nejsou už obydlená sídliště vybavena tak, aby v nich bylo možno dobře žít. Chybějí komunikace, inženýrské sítě, obchody, služby, školy, zdravotnická a jiná zařízení, která jsou k modernímu životu nezbytná. Rozsah bytové výstavby je určen směrnicemi pro pátou pětiletku minimálním počtem bytů, které je nutné za pět let postavit. Víme přitom, že v šesté pětiletce budeme stavět nejméně stejný počet bytů. Je tu tedy určitý, poměrně pevný výhled. Zorganizovat bytovou výstavbu, aby se na ní dosahovalo efektivních výsledků při dodržení kvality býtů, je náročný a složitý proces. Čím složitější je však úkol, tím větší odpovědnost má každý, kdo se na jeho plnění podíli, protože chyba nebo opominutí v jediném článku tohoto složitého procesu brzdí nebo poškozuje všechny ostatní. Proto v bytové výstavbě ták zdůraňujeme nutnost dobré, ale zásadové soudružské spolupráce na všech úrovních řízení. Dovedeme pochopit, že život neběží vždycky tak, jak se věci naplánují. Může dojít a dochází k nepředvídaným okolnostem i ke střetům různých zájmů. Smyslem soudružské spolupráce je překlenout tyto potíže a problémy místo toho, aby se jednotliví partneři nakonec scházeli až u arbitráže. Třetí oblastí, s níž jsme se dosud řádně nevyrovnali, jsou materiálové a jiné náklady. V roce 1971 rostly materiálové náklady rychleji než výkony v průmyslu, stavebnictví i v zemědělství. V prvním čtvrtletí 1972 se projevují určité náznaky zlepšení v průmyslu. Ve stavebnictví však negativní vývoj pokračuje. Není jediné položky materiálových a jiných nákladů, u níž bychom v jednotlivých závodech a podnicích nenašli »manko«. Otázka, na kterou jsme dosud nenašli uspokojivou odpověď — na kterou by měli však odpovědět oboroví, podnikoví, závodní a provozní či dílenšlí ekonomové — zní, kde, v čem a proč jsou materiálová náklady překračovány. Druhá otázka, na kterou je třeba rovněž seriózně odpovědět, je, nakolik jsou využívány a také zneužívány ekonomické a finanční podmínky, včetně hmotné zainteresovanosti, k uspokojování podnikových, místních a osobních zájmů, na účet a ke škodě zájmů společnostr a národního hospodářství. O tom, že nesoulad mezi věcným obsahem plánů a finančním efektem působí často proti našim záměrům, není třeba pochybovat. Nestačí však brát tyto nesrovnalosti jen na vědomí, ale je nutné je napravovat. Nikoho by nemělo nechat v klidu, že někde platíme — a dobře — za práci, která není bezprostředně nebo vůbec nutná, zatímco věci, které naléhavě potřebujeme, zůstá vají pozadu, jen proto, že systém hmotné zainteresovanosti působí proti zájmům společnosti. (Dokončení na str. 4/ Bayer