Hospodářské Noviny, leden-červen 1973 (XVII/1-26)

1973-03-23 / No. 12

komentář Palivová a energetická základna 1972 Státní plán na rok 1972 federál­ního ministerstva paliv a energe­tiky byl splněn v těžbě uhlí na 100,4 %, ve výrobě plynu 104 % a ve výrobě elektrické ener­na gie na 100.9 °/o. Celkový státní plán federálního ministerstva paliv a energetiky za rok 1972 byl splněn na 100.9 %. Jen v produkci parnich elektráren to byl nejvyšší přírůstek za po­sledních deset let. Rychlým tem­pem rostlo i maximální zatížení elektrizační soustavy. Na plnění rozhodujících úkolů se významně podíleli pracující v těžebních i ply­nárenských provozech, stejně jako v elektrárnách, teplárnách a roz­vodných energetických i plynáren­ských závodech. I přes některé problémy zabezpečovali jeden z významných úkolů XIV. sjezdu KSČ — plynulé zásobování národ­ního hospodářství a obyvatelstva uhlím, topnými plyny a elektric­kou energií. Na resortu paliv a energetiky se však požaduje, aby soustavně roz­víjel výrobní základnu, při důsled­ném prosazování principů efektiv­nosti, při nových progresivních technickoekonomických řešeních, v těsné spojitosti s potřebami a úkoly mezinárodní socialistické integrace. Konkrétním výrazem naplňování tohoto záměru stra­nická a státní politiky v oblasti rozvoje palivové a energetické základny je investiční výstavba. Dosahované výsledky v plnění státního plánu investiční výstavby jak za resort, tak v porovnání s celostátními výsledky však zatím nejsou uspokojivé. Investiční prá­ce a dodávky v roce 1972 splnil resort federálního ministerstva pa­liv a energetiky na 97,2 %, z toho stavební na 97,7 %. Nejlepší plně­ní úkolů je v oblasti hornictví, a to na 99,5 %, nejhorší v plynáren­ství — 93,6 •/» (bez stavby tran­zitního plynovodu, jehož plán byl splněn na 102,2 °/o). Investiční akce energetiky byly splněny na 93,9 %. Stavby do 1,5 mil. Kčs splnily plán na 101,3 %. U obje­mu prací a dodávek u staveb nad 1,5 mil. Kčs je celkové plnění o 1,4 «/o vyšší než v roce 1971, n stavebních prací dokonce o 5,7 procenta. Avšak srovnáme-li je s výsledky dosaženými u staveb do 1,5 mil. Kčs bylo dosaženo vý­sledků výrazně nižších. Podle předběžných výsledků byl plán celkové investiční výstavby v roce 1972 splněn. V minulých obdobích stál resort paliv a ener­getiky v plnění investiční výstavby na předních místech v národním hospodářství. Výsledky za rok 1972 však prokázaly, že do úspěš­ného splnění celoročního plánu chybělo resortu 2,8 °/o. Lepších vý­sledků, ve srovnání s celostátní­mi, bylo dosaženo u závazných úkolů, a to o 4,1 «/o, z toho ve stavebních pracích o 4,3 %. Při posuzování a oceňování do­sažených výsledků v investiční vý­stavbě resortu paliv a energetiky bylo by nespravedlivé nevidět index růstu roku 1972/1971, který u celkové investiční výstavby re­sortu činil 124,4 % a u závazných úkolů dokonce 144,3 %. Z toho jistě pramenily vyšší požadavky na zajišťování úkolů na rozhodu­jících stavbách a vyšší nároky na organizátorskou a řídící práci. Posuzována z hlediska úkolů celé páté pětiletky, budou se roční objemy investiční výstavby zvyšo­vat stále výrazněji, jen v letošním roce je plánováno vynaložit na investiční výstavbu takový objem nákladů jako pro tyto účely na léta 1971 a 1972 dohromady. Proto výsledky plnění úkolů roku 1972 v investiční výstavbě resortu pa­liv a energetiky lze charakterizo­vat jako velkou zkoušku všech partnerů palivové a energetické výstavby příštích let. Přestože se plnění proti roku 1971 zlepšilo, nebyly splněny celo­roční úkoly na rozhodujících stav­bách. Nedostatky se vyskytly ne­jen u staveb Dalešice, Nováky IV, Počerady II, ale i u některých rozvoden, tepláren a lomu Třísko- Iupy, a to zejména vinou staveb­ních dodavatelů. Na stavbách Vo­jany II, Tušimise II, Nováky IV, lom M. Gorkij a dalších nebyly splněny technologické dodávky a montážní práce. Stavební práce sice za resort byly splněny, ale stále dochází k nedodržování ter­mínů stavební připravenosti, a tím ke kumulaci montážních prací. U resortu hutnictví a strojírenství, který se významně podílí na vý­stavbě energetiky, se projevil ne­dostatek montážní kapacity; úzkým profilem byly i některé dodávky zařízení. Takto odůvodňoval příči­ny neplnění plánu převážně inves­tor. Dodavatelé při určování pří­čin zpožďování prací na rozhodu­jících stavbách spatřují nedostat­ky jinde, zejména pak v projekto­vé nepřipravenosti. Podle údajů v odbytových ce­nách byly plánované projektové a průzkumné práce Energoprojektu splněny na 100,1 %, z toho koope­race na 98,7 %. Tato kooperace představuje z celkového objemu prací více než 45 % a je přitom velmi náročná, neboť je do ní za­pojeno asi 40 podniků. Kooperace, i když se stala významnou pomo­cí, se však neobešla bez vážných nedostatků. Projektové práce, ješ­tě nedávno zajišťované Energo­­projektem, se přenesly do projek­tových a konstrukčních kanceláří dodavatelů. Řada jevů však proká­zala, že v některých směrech tím došlo k prohloubení problémů. Jednání o smluvních dokumentech json pracnější a rozsah kontrak­tačních agend jen v Energoinves­­tu přesáhl přes 4000 dopisů. Trva­jí potíže při získávání technolo­gických podkladů, provádějí se dodatky ke státnímu projektové­mu řízení. Časové plány organiza­ce jsou projednávány s rozpory a ty se soustavně přenášejí do hos­podářského centra. Také určování dodavatelů resortními orgány for­mou rozpisu závazných úkolů se neprovádí důsledně. Různorodý vý­klad vyhlášek, např. pro oblast zařízení staveniště, vede často ke složitým sporům. Tyto a další je­vy jsou stálým předmětem růz­ných jednání a ve svém souhrnu negativně působí při účinnější realizaci úkolů, zejména na roz­hodujících stavbách. Často rovněž dochází k prodlu­žování procesu při odsouhlasová­­nf režimů staveb, které kompliku­jí i možnost včasné a odpovědné přípravy sdružených socialistic­kých závazků. Na jedenácti závaz­ných stavbách energetiky byly v roce 1972 uzavřeny sdružené socialistické závazky. Zarážející však je, že, jak uvádí zpráva pro­jednávaná v březnu t. r. Odboro­vým svazem pracovníků hornictví a energetiky, počítá se s jejich vyhodnocováním až po komplex­ních rozborech. Rozborů lze při kontrole těchto závazků využít, ale hlavní slovo k jejich plnění by měli říci pracující na výrobních poradách, schůzích ROH či při jiných příležitostech, a to zejmé­na tam, kde se jim vinou někte­rých partnerů socialistický záva­zek nepodařilo splnit. Každý z těchto vlivů by vyžado­val samostatný rozbor, který není možno udělat na tomto místě. K tomu je nyní příležitost při komplexních rozborech hospoda­ření za rok 1972 a na výročních schůzích a konferencích KSČ. Vý­chozí základnou pro analytický rozbor a stanovení opatření nesmí být jen podnikové zájmy: musí se vycházet ze závěrů únorového zasedání ÚV KSČ k oblasti inves­tiční výstavby. V investiční výstavbě v resortu paliv a energetiky bylo v roce 1972 dosaženo určitých dobrých výsledků. Hlavním úkolem však zůstává, aby se společným úsilím zejména přímých účastníků na stavbách a rozvojem pracovní ini­ciativy důsledně realizovala opa­tření, která přijaly stranické a vládní orgány k naplňování jedno­ho z nejnáročnějších úkolů XIV. sjezdu KSČ — k zajištění investič­ní výstavby v palivové a energe­tické oblasti. ZDENĚK KARBAN, pracovník ÜV KSČ DVA KRÁTKÉ ROKY Pracovní atmosféra většiny celo­­závodních stranických konferencí je mimo jiné také důkazem toho, že v uplatňování vedoucí úlohy KSČ v podnicích jsme dále pokročilí. Není třeba se už dohadovat o formách, ale v tomto období jde o jejích pro­hloubení a zkvalitnění. Projevuje se v tom výsledek usilovné ideologické a politické práce za poslední dva roky. Stranické organizace a jejích výbory usilují o zlepšení práce přede­vším v okruhu otázek, za které samy odpovídají. A tak se logicky na kon­ferencích znovu potvrzuje váha spolu­odpovědnosti stranických organizací ipři projednávání, sestavování a za­jišťování plánů. Zdá se, že přístup k této problematice je i ve zprávách výborů podstatně hlubší a zasvěce­nější než v minulosti. Pozornost věnovaná hospodářské problematice a nejbližším konkrétním úkolům je pro stranické konference charakteristická. Možnosti se hod­notí přísnými měřítky. Mohl bych napsat, že náročněji, než to bývalo zvykem. Budoucí úspěchy předpoklá­dají, aby se zavčas pamatovalo i na možná slabší místa a komplikace. Na konferencích se nemlátí prázdná slá­ma. Formálnost v přístupu se pozná na reakci auditoria. Zvýšený zájem se projeví pouze tam, kde jde o zá­ležitosti skutečně aktuální a význam­né. vc PROSTĚ POCTY Neplnění plánu maloobchodního obratu za prvé dva měsíce roku jistě není tragédie, ale na druhé straně to zase není něco, co by jaksi ne­stálo ani za povšimnutí. Celostátně to činí u hlavních obchodních systé­mů 367 mil. Kčs, tedy něco přes jeden a půl procenta z plánu. Na vysvět­lenou možno samozřejmě namítnout, že 1 tak to proti loňské skutečnosti představuje o 642 mil. Kčs víc, tj. zhruba o 3 procenta (což ovšem je nižší tempo, než jaké předpokládá tato pětiletka). I když se třeba ukáže, že také v celkové bilanci příjmů obyvatel­stva zavadí nějaká desetinka procen­ta, nemyslím si, že by lidé neměli peníze. Prostý důkaz: za prvé dva měsíce tohoto roku se uložilo do spo­řitelen čtyři a půl miliardy korun — a to určitě ještě hezkých pár miliónů zbylo po kapsách. Čili v pe­nězích to není, ani v náhlé šetrnosti. A tak se znovu vnucuje otázka: odkud ta zdrženlivost, proč takové váhání s nákupy? Obchodní organi­zace to pochopitelně vidí především v tom, že k stoprocentnímu dotažení plánu chybí »smetana«, atraktivní vý­robky — moderní druhy, technické novinky, vysoká kvalita. Proto se na­příklad víc prodávají televizory, roz­hlasové přijímače a pračky z dovozu než z domácí výroby. Zrovna tak u obuví 6e zájem soustřeďuje na módní vzory, na dovoz, dále na ně­které luxusní druhy společenské obu­vi apod. To je pouze jedna strana mince; ta druhá je úroveň nabídky, kvalita služeb, schopnost a umění prodeje, zabezpečení servisu a vůbec oprav. V tom máme pořád hodně co do­hánět. Bohužel dosud u nás přežívá názor, který před lety — v situaci zcela odlišné — měl snad do určité míry oprávnění: co se vyrobí, to se prodá. Nekoupíš u nás, koupíš jinde. jen Takto snad může uvažovat někdo u základních potřeb. Ale už u všech ostatních se občan-zákazník zařizuje zcela podle svého. Nevybral si na trhu tento týden; dejme tomu, že příští týden přijde znova, možná že si koupí něco zcela jiného. Ale zrovna tak není vyloučeno, že si vůbec rozmyslí koupit něco, co se mu nelíbí nebo co neodpovídá jeho představám — a peníze radši dá stra­nou, třeba na dovolenou u moře. Jen šetřit a ukládat peníze do spořitelny, to má také své racionální meze. Vývoj maloobchodního obratu, bi­lance příjmů a vydání obyvatelstva cosi naznačují a nemá smysl chodit okolo po špičkách. V konsolidova­ných hospodářských podmínkách, pří 1 relativně dobře zásobeném trhu na­šeho občana nic nenutí k zbrklým a neuváženým nákuipům. Naopak vel­mi si vybírá a rozvažuje. Za těchto okolností to znamená, že obchod musí umět nabídnout mu výběr, jakost, ná­pad, provedení, novost, včetně vyso­ké kultury prodeje, kterou právem od obchodu stále víc a víc vyžadu­jeme. A na výrobě je toto zboží na trh dodat anebo výhodným exportem jiných výrobků zajistit je dovozem. vl PARDON: KDYŽ JE MÁLO, TAK SE VYKOUPÍ »V řadě zásobovacích skladů jsou udržovány zcela zbytečně až dvoj­násobné zásoby sortimentů ve srov­nání se čtvrtletní spotřebou, a to 1 u takových sortimentů, např. vále­ného materiálu, které jsou válcovány a dodávány v pravidelných měsíčních cyklech. Vezmeme-li v úvahu, že prů­měrná norma zásob ve strojírenství se pohybuje v rozmezí 60—70 dnů, pak už je nejvýše na čase zavést a vypracovat řádné normy zásob ale­spoň pro tyto rozhodující sortimenty, které představují sice jen 5—15 % celkového sortimentu výrobních zá­sob, ale jejich podíl představuje 60—90 °/o celkových výrobních zásob a spotřeby. Pochopitelně je nutné pardonovat tu část nedostatkových a úzkoprofilových výrobků, u nichž jsou potíže s jejich zajišťováním, pří­padně nutné predzásobení hromad­ných substrátů pro zimní období. Roz­hodně však nelze akceptovat všeobec­ně vžitou a používanou praxi objed­návání materiálu u dodavatelů po­dle došlých požadavků z výroby bez ohledu a provedení přiměřené re­gulace podle stavu zásob na skladě a plánované i běžné spotřeby.« Škodovák — n. p. Škoda Plzeň V tomto oprávněném napomenutí Je současně podán lapidární popis mechanismu, který zásobovací potíže prohlubuje: Zásoba materiálu, které­ho je dostatek, se podnikově regulací sníží, ale celostátní přebytek se zvýší, zatímco celkový objem materiálu, kterého je taktak, se rozdrobí do co možná velkých pojistných zásob u mnoha spotřebitelů (nekontrolova­telně) a úzký profil se ještě zúží. To vše do té doby, dokud přebytek na jedné straně a nedostatek na druhé si nevynúti opatření na stra­ně výroby, podle dosavadních zkuše­ností přehnaná jako důsledek pro­hloubení zdánlivých disproporcí. Ča­sová konstanta disregulace je kratší než časová konstanta upravující zpět­novazební smyčky. Klíč se zdá vězet v poslední větě, ale ani to není zcela pravda. Regu­lace požadavků z výroby, když už jsou pořízeny výkresy a rozpisky a výroba podle této dokumentace musí běžet, už nemůže mít jiný výsledek než výpomoc z nouze. Klíčovým oka­mžikem je návrh konstruktéra. Mezi různými navrhovanými meto­dami regulace zásob se ještě neobje­vil námět na třídění materiálů do skupin ABC podle dostupnosti, podle něhož by bylo možné reduko­vat včas nároky na obtížnou práci zásobovačů při vzájemném přetaho­vání, kdo k omezené kapacitě doda­vatele přijde dřív a s působivějšími argumenty. I když všechny druhy ne­dostatkových materiálů nejsou zastu­pitelné, přece jen by tento mecha­nismus mohl spíš působit proti pro­hlubování disproporcí v celostátním měřítku a ulehčit průběh MTZ v pod­niku než navrhovaný pardon. to Sklad potřebný materiál nevyrobí, může jen uměřená kapacita. NOVÁ KAPITOLA SPOLUPRÁCE —da Všestranné zlepšování dodavatelsko­­odběratelských vztahů mezi obcho­dem a výrobou má zcela zvláštní význam při zajišťování potřeb vnitř­ního trhu. Dosavadní úprava těchto vztahů se datuje z let 1963—1965 a již nevyhovovala dnešním podmínkám řízení a plánování. Iniciativu zatím převzalo ministerstvo obchodu ČSR, které ve spolupráci se slovenským partnerským orgánem vypracovalo nové zásady dodavatelsko-odběratel­­ských vztahů mezi organizacemi ob­chodu a výroby. V další etapě svého úsilí se obě ministerstva soustředila na novelizaci základních podmínek dodávek výrobků strojírenských spotřebního průmyslu, potravinářské­a ho průmyslu a dále výrobků dodáva­ných organizacemi zahraničního ob­chodu. Novelizace se zaměřuje na zdoko­nalení dlouhodobé spolupráce mezi obchodem a výrobou, zpevnění vý­znamu generálních ředitelství a na zvýšení ochrany spotřebitele. Zakot­vuje řadu nových, náročnějších po­vinností dodavatele i odběratele. Mezi jiným je dodavatel povinen na žádost odběratele uzavřít dodávkovou smlou­vu alespoň v takovém rozsahu jako v předešlém roce a zabezpečit po­třebné množství náhradních dílů. Dal­ší ustanovení se týkají vyřizování oprávněných reklamací spotřebitele. Konkrétní podobu dostaly tyto vzá­jemné vztahy mezi ministerstvy ob­chodu a ministerstvem průmyslu ČSR. Smlouvy o spolupráci budou řešit mj. způsob sestavování a obměny ko­lekcí, postup při uzavírání kontrak­­tací, otázky balení, značení výrobků apod. Dlouhodobé dofiody o dodáv­kách vybraných druhů výrobků mají zabezpečit požadavky vnitřního trhu v náležitém víceletém předstihu vytvořit podmínky pro investiční zá­a měry nebo modernizaci výrobních za­řízení. Specifické místo ve vzájemných vztazích má problematika průzkumu spotřebitelské poptávky. Zatím je ve stadiu příkazu a pokynů příslušných organizací. Realizace nového systé­mu umožní přejít od pouhého získá­vání informací a jejich hodnocení k vytváření odbytových koncepcí a dlouhodobých prognóz vývoje situace na trhu. Cíl i těchto dohod je je­diný: vytvořit předpoklady pro ply­nulé zásobování nejen co do množ­ství, ale předevšíhi pokud jde o struk­turu a kvalitu dodávek odpovídající potřebám trhu. A tak se zdá, že obchod a výroba začaly v poslední době psát novou kapitolu své spolu­práce. pša íin Zkušenosti z výstavby socialismu potvrzují, že iniciativa lidí jako projev jejích účasti na řízení a správě, jako výraz jednoty cílů a zájmů pracujících s celospolečenskými zá­jmy je významným činitelem .rozvoje socialistické společ­nosti. Do budoucna v podmínkách působení a využívání vě­deckotechnického pokroku požadavky na využívání inicia­tivy lidí dále porostou. Za rozhodující v našem postupu vpřed považuji proto další rozvíjení a využívání podnětné aktivity pracujících pro všestranný rozvoj společnosti. LUDVÍK SVOBODA v novoroční anketě Nového slova } hospodářské noviny 12/1973 VKLADY OBYVATELSTVA U STÁTNÍCH SPOŘITELEN (v miliardách Kčs)

Next