Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1974 (XVIII/27-52)
1974-07-05 / No. 27
EKONOMICKÝ TÝDENÍKOV KSC . 5. Července 1974 kčs 1,50 Ing. MIROSLAV PETŘI K, CSc., náméstek^jnlnisVra^zertä V národním podniku Okula Nýrsko, který je jedním z naších největších výrobců brýlí, probíhá rozsáhlá Inovace. Týká se 75 druhů výrobků. Plán produktivity práce, stanovený na 36,3 % v průběhu 5. pětiletky, překročí o dalších 17 % výhradně na základě racionalizačních opatření a Inovačního procesu. — Na našem snímku pracovnice podniku zaskllvá sluneční kovové brýle, které jsou novinkou letošní sezóny. Foto CTK — J. Šaroch KRMIVŮM každodenní pozornost Krmímová základna ovlivňuje bezprostředně rozvoj celé zemědělské výroby. Je spojovacím článkem rostlinné a živočišné výroby. Objemná krmiva se pěstují v rozsahu 30 až 32 % orné půdy, presto však veškerými krmivý (rostlinný meziprodukt) přechází do živočišné výroby 60 až 65 °/o hrubé rostlinné produkce, tj. více než 14 miliard korun. Na druhé straně však pojem krmivová základna v socialistické zemědělské velkovýrobě je komplexní, tzn. vlastní výroba intenzivních plodin (víceleté pícniny, silážní kukuřice, louky a pastviny) navazující progresivní metody konzervace (silážování při vyšším obsahu sušiny, senážování a horkovzdušné sušení), další posklizňová zušlechťování (tvarování a briketování) včetně balastních materiálů, jako je sláma, ale i další netradiční zdroje krmiv. Nedílnou součástí je nejen rozvoj krmivářského průmyslu, používání specificky účinných látek a minerálií, ale i zhodnocení všech odpadů potravinářského průmyslu aj. Přes všechnu pozornost věnovanou krmimové základně nejsou výsledky — a hlavně meziroční kolísání celkové výroby — v souladu s dynamickým rozvojem živočišné výroby. Jestliže průměrná výroba objemných krmiv v přepočtu na seno činí za období let 1966 až 1970 celkem 100 %, potom v roce 1970 to je 105,1 °/o, v roce 1971 93,8 %, v roce 1972 107,8 % a v roce 1973 98,7 %. Živočišná produkce se však zvýšila za tři roky páté pětiletky o více než 11 °/o. Při hodnocení výroby objemné píce je třeba poznamenat, že se výměra orné půdy pod pícniny snížila o 2 až 2,5 %, převážně v zájmu dalšího rozšíření obilovin (za 3 roky o 150 000 ha). Nesoulad mezi výrobou krmiv a vzrůstem živočišné produkce se vyrovnával v zemědělských podnicích neefektivním zkrmováním obilí. S ohledem na vzestup cen u dovážených pokrutin i živočišných mouček a s ohledem na vývoj potřeb ve výživě obyvatelstva je nezbytné zabezpečovat zvyšování zemědělské výroby prohlubováním spolupráce v rámci socialistické integrace a současně snižovat závislost na kapitalistických trzích. To si přirozeně vyžádá řadu opatření operativního i konstrukčního charakteru. Proto vedení-ministerstva zemědělství a výživy ČSR projednalo a schválilo „Realizační směrnici k zabezpečení krmivové základny na léta 1974—1975 a období 6. pětiletky. Vychází se přitom plně z usnesení vlády ČSSR k efektivnímu hospodaření s obilním fondem a z koncepce rozvoje surovinové základny krmivářského průmyslu. Kde se skrývají rezervy? Dosavadní vývoj ve výrobě krmiv v ČSR charakterizuje vysoká výměra pícnin na orné půdě, jejich nevhodná druhová skladba, podcenění základních agrotechnických zásad a tím i nižší výnosy. Nedostatečně se rozšiřují nové velkovýrobní technologie sklizně a konzervace: v této oblasti dochází zatím ke značným ztrátám na kvalitě. Nejvíce orné půdy zaujímají víceleté* pícniny. Výnosy v posledních letech, které se pohybují kolem 60 q/ha, jsou nízké a neodpovídají požadavkům na intenzitu. Jde především o rozšíření ploch vojtěšky na úkor červeného jetele v netradičních bramborářských oblastech s ohledem na rozvoj horkovzdušného sušárenství; dále 0 rozšiřování kukuřice na siláž a vyšší obsah sušiny. Nové odrůdy hybridů silážní kukuřice umožňují, aby se pěstovala 1 v bramborářských oblastech při výnosu 100 až 120 q sušiny z 1 ha. Největším zdrojem krmiv jsou však louky a pastviny, které zaujímají pětinu zemědělské půdy. Přes dílčí pozitivní výsledky, které jsme docílili v posledních letech (výnos sena v r. 1970 34 q/ha, v r. 1973 37,1 q/ha) je další zvyšování intenzity výroby na loukách a pastvinách jedním z našich hlavních úkolů. Na základě provedené klasifikace a inventarizace je zhruba třetina celkové plochy trvale nadměrně zamokřena a třetina (asi 380 tis. ha) vyžaduie rekultivační úpravy (odstranění náletu, mech. překážek apoa.). Při intenzívním hnojení a vápnění může pak poskytnout výnosy jako na orné půdě. Příkladem je JZD Huť —Jistebnicko, okres Jablonec, které na ploše 104 ha dosáhlo výnosu 106,7 q sena z 1 ha, JZD Stádlec, okr. Tábor, 93 q/ha a řada dalších. Jde o to, aby závěry z provedené inventarizace a klasifikace se rozpracovaly v plánech obnovy a rekultivace luk a pastvin v zemědělských závodech. Je to' náročný úkol, jeho postupné zajištění vyžaduje vedle organizačního úsilí i značné finanční prostředky. V první řadě se musí upravovat plochy, kde se při minimálních nákladech okamžitě projeví zvýšená výroba. V tomto směru je příkladné úsilí OP Státní statky Tachov, úsilí na okrese Rychnov n. Kn., v JZD Šumavské Hoštlce, okres Prachatice, apod. S celkovou problematikou obnovy luk souvisí i zajištění dostatku osiva travin a barevných jetelů. Moderní technologie a organizace Nedílnou součástí ja i rozvoj velkovýrobních technologií sklizně k zamezení nežádoucích ztrát na kvalitě. Vedle včasného nástupu jde také o rychlou sklizeň. V praxi se ustupuje od tradičního sušení, využívá se řezačkové sklizně, samosběracích vozů, sklizně vysokotlakými lisy s následným dosoušením na roštech. Směr rozvoje je v dalším uplatňování nových technologií sklizně v návaznosti na racionalizaci krmných systémů. Postupně se bude přecházet od rizikové výroby sena k silážování při vyšší sušině a k senážování. Součástí problémů využití objemné píce z luk a pastvin zůstává pastva. Pastevní způsob využíváni travních prostorů, zejména mladým Skotem, v horských a podhorských oblastech je třeba považovat za perspektivní. Z hlediska nejdokoňalejší sklizně musíme maximálně využít horkovzdušných sušáren. V loňském roce se podařilo vyrobit 356 tisíc t úsušků, což je o 140 tis. t více než v roce 1972. Při upřesnění plánu uvedení nových kapacit můžeme letos získat 450 až 470 tis. t úsušků a v r. 1975 až 550 tis. t. Při přednostním sušení víceletých pícnin, lusko-obilních směsek, silážní kukuřice, skrojků, řízků při sušině 16—18 % se musí využívat i netradiční materiály. Je to např. v chmelařských oblastech chmelinka, v JZD Čejč, okres Hodonín, suší s úspěchem i výlisky hroznů apod. , Nedílnou součástí velkovýrobních technologií sklizně je její organizace. Jde především o využití forem skupinového nasazení rozhodující techniky (samochodné řezačky a dopravní prostředky) k urychlenému naplnění silážních jam. Dále pak o organizaci sklizně v kooperačních seskupeních prostřednictvím kooperačních rad. Nedílnou součástí zabezpečení bílkovin rostlinného původu je i rozšíření ploch luskovin. V letošním roce se podařilo zasít přes 36 tis. ha luskovin, z toho 26 tis. ha hra chu a bobu na zrno pro centrální fond krmiv. V příštím roce osejeme již 60 tis. ha a v období 1976 až 1980 každoročně 75 tis. ha. Za tím účelem se provádí urychlené rozmnožování vhodných osiv, včetně perspektivních novošlechtění. Efektivnost využívání Podle našich orientačních úvah se spotřebovává na litr mléka 0,25 až 0,35 kg jadrných krmiv (zatímco perspektivně se uvažuje o množství nižším než 0,25 kg). Obdobně je tomu ve výkrmu a odchovu Skotu. Naším cílem je .dosáhnout následujících spotřeb u monogastrických zvířat: na 1 kg přírůstku prasat — 3,9—4,2 kg krmné směsi, na 1 kg přírůstku kuřat — 2,5—2,6 kg krmné směsi, na 1 vejce 0,19—0,22 kg krmné směsi. U přežvýkavců, zejména v chovu Skotu, jehož výživa je založena na bázi objemné píce (včetně píce zušlechtění tvarováním): na 1 1 mléka — 0,25 kg zrnin, na 1 kg přírůstku jatec, skotu 2,1 kg zrnin, na 1 kg přírůstku při odchovu jalovic 1 kg zrnin. Tvarování krmiv na bázi horkovzdušných úsušků, zrnin, melasy, mineráliPá balastních krmiv umožňuje zlepšit využití objemné píce pro skot. Cílevědomá realizace tohoto programu umožňuje snížit spotřebu zrnin: Podle rozpracovaných zásad bude v ČSR do roku 1980 zajištěna výroba 1 mil. 820 tis. t tvarovaných krmiv, což kryje potřebu do plňkových tvarovaných směsí pro 50 % dojnic, 60 % jalovic, 40 % žíru ve výkrmu a kompletní tvarovanou směsí celkem 20 %. Tento směr vyžaduje další zabezpečení materiálně technické základny (sušárny, granulátory) a plánovité rozmístění jednotlivých zařízení. Na základě usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 189 o koncepčním řešení surovinové základny krmivářského průmyslu jsou konkrétní opatření orientována mimo zvýšení výroby luštěnin zejména na efektivnější využívání odstředěného mléka, jatečně krve, na výrobu masokostnícb mouček z kafilátu a odpadů potravinářského průmyslu, na rozšíření výroby krmných odpadů potravinářského průmyslu, na rozšíření výroby krmných kvasnic, zvýšení výroby L-lyzinu a dalších specificky účinných látek. V tomto směru očekáváme další iniciativu od ostatních odvětví národního hospodářství (strojírenství, průmysl, zdravotnictví). Kampaň za zvýšení efektivnosti ve využívání krmiv má přímou souvislost se zavedením systému rozborování spotřeby krmiv ve vztahu k dosažené produkci živočišných výrobků. Dobré zkušenosti mají na státních statcích v Tachově, kde je již 3 roky zavedeno přímé rozborování všech siláží, senáže a sena a oceňování píce podle obsahu živin. Jsou to velmi účinná racionalizační opatření, která zavádějí pořádek do evidence, spotřeby, včetně opatření k úspoře přímo na pracovišti. V tomto směru je rovněž účelné rozvíjet iniciativu pracujících, socialistické soutěžení, zaměřování BSP na úspory krmiv. Letošní úkoly V těchto dnech probíhá sklizen pícnin. Je to významná etapa, rovněž i organizačně a pracovně náročná. Naše každodenní pozornost se musí soustřeďovat na hospodárné využití veškeré vyprodukované hmoty, včasný nástup do sklizně, využití výkonné techniky v prodloužených směnách, posílení hmotné zainteresovanosti a uzavírání socialistických závazků. Rovněž je nutno využívat iniciativy občanů v místě ke sklizni sena z nepřístupných ploch. Vedle úspěšného zvládnutí vyžaduje krmivová základna každodenní pozornost a nezbytná operativní opatření k tomu, abychom vyrobili maximum krmiv. Více se musí využívat pěstování meziplodin po raně sklizených plodinách, provádět náhradní osevy, upřesňovat zpracované krmné plány, využívat netradičních krmiv, které jsou mnohde bezcenným odpadem. Jde také o důležitou přípravu na další období. Značné ztráty vznikají např. při silážování skroj ků cukrovky s ohledem na nízký obsah sušiny. Proto ŰVSH Praha navrhl a vyzkoušel silážování skrojků s 10—15 °/o krátce řezané slámy. Provozní odzkoušení v JZD ZiŽic. okr. Kladno, prokázalo, že se získá kvalitní siláž praktick: beze ztrát. Obdobných zkušeností je celá řada. Z OBSAHU: Realizace výsledků ekonomického •výzkumu Zkušenosti ze zdokonalování systému plánovitého řízení Pohľad cenára: ako stimulovať Aby si podniky s bankou rozuměly Riadiaci počítač pri výrobe cementu Integrace ve třetím světě