Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1977 (XXI/26-52)

1977-07-01 / No. 26

STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY » a» ve všeobecném strojírenství Ing. MILOSLAV ŠIMOIMOVSKÝ, I. náměstek ministra všeobecného strojírenství CSSR Problematikou strukturálních změn se nezabýváme nově. jblémy tohoto charakteru vyplynuly z postupného vy­­rpání extenzívních zdrojů rozvoje i ze zvýšených poža­davků na technickou úroveň strojírenských výrobků. Naše ••irojírenství muselo na tyto nové podmínky reagovat, jest­­tže mělo spolu s dovozem zabezpečit vysokou technickou roveň vlastní výrobní základny i ostatních odvětví národ­­a hospodářství. Rovněž zachování, upevnění pozic zís­­• na zahraničních trzích vyžadovalo a v budoucnu yžadovat stále více pružnou reakci na nově vzni­­podmínky. iho vyplývá, že strukturální změny nemohou být po­rny jako kampaňovité akce, ale jako trvalý a běžný oces přizpůsobování novým ekonomickým, technickým . obchodně politickým podmínkám jak na vnitřním, tak zahraničním trhu. ÚLOHA ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ V páté pětiletce se uskutečňovaly hlavní strukturální změny prostřednictvím rozvojových nosných programů. Zkušenosti z jejich realizace ukazují na správnost cesty strukturální přestavby našeho strojírenství, i když součas­ně odhalily celou řadu složitých problémů spojených s p-ováděnim strukturálních změn v oblasti technické, obchodní i sociální politiky. Pozitivní výsledky při plnění plánu rozvojových nosných programů však umožnily při přípravě 6. pětiletého plánu tento program dále zpřesnit a prohloubit tak, aby se rozvojové programy staly h'avním článkem rozvoje všeobecného strojírenství. Proto se při plánování strukturálních změn v období 1976—1980' vychází z principů úprav v soustavě plánovitého řízení čs. hos­podářství, schválených vládou CSSR a odtud odvozených jednotných metodických pokynů Státní plánovací komise a resortních pokynů. Komplexní n nástrojem pro realizaci v současném období se stává plár. strukturálních změn. Umožňuje podrobně vy­mezit tyto pr: gramy a vyčlenit je z rámce ostatní pro­dukce při zachování plné návaznosti na organizační a obo­rovou strukturu. Plán strukturálních přeměn charakterizuje tyto programy nejen z kvantitativních, ale 1 z kvalitativ­ních hledisek, zejména z hlediska efektivnosti, technické úrovně, výzkumné a vývojové a jiné zdrojové náročnosti. Součástí tohoto plánu jsou i realizační režimy, které umož­ňují zabezpečovat zejména hlavní plánové návaznosti těch­to programů a předcházet pak disproporcím při jejich plnění. Hlavní strukturální změny jsou v šestém pětiletém plánu opět uskutečňovány prostřednictvím rozvojových pro­gramů. Tyto změny ve struktuře vyvolává dynamický rozvoj uživatelských odvětví, pro jejichž výrobní základnu (spolu s dovozem) zajišťuje strojírenství dodávky strojů a zaří­zení. Podstatným faktorem ovlivňujícím budoucí orientaci všeobecného strojírenství je jeho zaměření na plnění vy­sokých exportních úkolů. Připravované dohody mezi ze­měmi RVHP a zejména se Sovětským svazem budou vy­tvářet základnu pro strukturální změny v perspektivním období. Půjde o to, aby se u našich exportních výrobků zvýšila technická úroveň, vybavení elektronickými zaříze­ními a automatickým řízením a tak byly tyto dodávky pro vývoz zhodnoceny vyšším podílem kvalifikované práce a vyšší užitnou hodnotou. Pro zabezpečení vysokých úkolů v rozvoji všeobecného strojírenství v 6. pětiletém plánu je třeba dále technicky rozvíjet zejména výkonné obráběcí stroje a tvářecí stroje, automatizované výrobní linky, textilní stroje, kožedělné a obuvnické stroje, nákladní a osobní automobily, moderní telekomunikační systémy, - polovodičovou slaboproudou techniku a sdružené mikroelektronické prvky, výkonné stroje a zařízení pro zemědělskou velkovýrobu, stavební a silniční stroje, zdravotnickou techniku, progresivní druhy měřidel, hydraulické prvky a agregáty a výrobu valivých ložisek. Mezi nejprogresívnější obory musíme zařadit stroje na zpracování informací. V mnohých směrech je třeba v rozvoji oborů dořešit problémy spojené s dalším prohlubováním mezinárodní spolupráce, zejména v socialistické ekonomické integraci. Stěžejní oblasti naší výroby jsou téměř v plném rozsahu *a­­hrnuty do rozvojových programů. Jejich stupeň rozvoj* však vždy neodpovídá požadavkům zahraničního trhu. Pro­to musíme perspektivně věnovat větší pozornost dopraco« vání dosud otevřených problémů. Budeme vytvářet podr minky pro růst rozvojových programů, a to na vrub útlu­mových programů. ROZVOJ A ÚTLUM Výběru útlumových programů bude věnována zvýšená pozornost. Zejména proto, že objemy výroby navrhovaná k útlumu pro 6. pěiiletku nejsou adekvátní potřebám. Vy­užitelnost uvolněných kapacit pro rozvojové programy zcela neodpovídá z hlediska územního rozložení a charakteru kapacit. Problematika spojená s útlumem není jednoduchá. Musí být řešeny technické, pracovní, kvalifikační, mzdové a so­ciálně politické otázky. Pří změnách výrobních programů je nutno se řídit příslušnými ustanoveními hospodářského zákoníku, zejména ustanovením § 119 odstavce 2 i dalšími předpisy. Jejich realizace je závislá i na stanovisku uži­vatelů omezované nebo rušené výroby. Změnu výrobního programu nelze uskutečnit, pokud není bezpečně zjištěno, že odběratelé tyto výrobky nepotřebují nebo není zabez­pečeno uspokojování jejich potřeb jiným způsobem. Vždy musí být zajištěno plynulé zásobování národního hospodář­ství alespoň v dosavadním rozsahu a jakosti a řádné plnění závazků vůči zahraničí. Organizace jsou dále povinny za­jistit plynulé dodávky náhradních dílů k výrobkům vypuš­těným z výroby po dobu jejich životnosti podle odpisových pravidel, pokud se s odběrateli nedohodnou jinak. Týká­­li se změna výrobního programu výrobků určených zcela nebo zčásti pro tržní fondy nebo pro vývoz a nesouhlasi­li odběratelé s touto změnou, musí být souhlas ke změně výrobního programu projednán vždy předem s příslušným národním ministerstvem obchodu nebo federálním minis­terstvem zahraničního obchodu. Praktické řešení útlumových programů také naráží u odběratelů na obtížnost získat náhradní dodávky v odpo­vídající technické úrovni, jakosti, provozní spolehlivosti a zejména ceně, právě tak jako na zajištění potřebných li­mitů. Mají-li se útlumové programy stát přínosem k urychlení strukturálních změn ve strojírenství, musíme jejich výběr spojovat zejména se zpracováním dlouhodobého výhledu ruzvoje strojírenství a koordinací plánů členských zemí RVHP. Musí být spojován se soustavným průzkumem spo­lečenských potřeb a s průzkumem možností odbytového a inovačního zajištění jednotlivých programů. Z toho vyplý­vá, že budeme posuzovat i možnosti omezovat efektivní programy. Cílem je vytvořit větší prostor pro prohloubení mezinárodní specializace, která přispěje k výraznějšímu zhromadňování výroby, a tím i ke zvýšení její efektivnosti. Při výběru útlumových programů musíme vycházet také z potřeb zdrojového zajištění rozvojových programů, neboť kromě zefektivnění celkové strojírenské produkce sledu­jeme omezováním, případně rušením některých výrob, ze­jména uvolnění pracovních sil, základních fondů a kapacit výzkumně vývojové základny ve prospěch rozvojových pro­gramů. VRCHOLOVÉ ŘÍZENÍ — ALE I PODNIKY Mimořádnou pozornost problematice strukturálních změn věnovalo 3. zasedání ÚV KSČ k rozvoji čs. hutnictví a stro­jírenství po XV. sjezdu KSČ. Tato skutečnost se obráží i v souboru opatření k zajištění usnesení tohoto pléna, který je součástí usnesení vlády ČSSR č. 263 ze 7. října 1976. K zabezpečení opatření navržených k zajištění závěrů 3. zasedání ÜV KSČ k rozvoji čs. hutnictví a strojírenství rozpracovaly společně oba strojírenské resorty postup a vytváří potřebná organizační opatření pro vypracování ná­vrhu omezování a zastavování vybraných útlumových pro­gramů s cílem kapacitně posílit rozvojové programy. Sou­běžně se také ve vedení VHJ a v podnicích připravují pod­mínky pro plné uplatnění těchto organizačních opatřeni* hlavně v politické přípravě a v práci s kádry. (Dokončení na str. 4) Polský podíl na výrobě síry v Evropě činí 70 °/o. Doly v jižním Polsku v okolí Tarnobřehu se stále modernizují, což umožňuje systematicky zvyšovat těžbu této suroviny. Technická síra je rovněž významnou exportní položkou — její vývoz překročil v roce 1975 tři milióny tun. V československém zahraničním obchodě je Polská lidová republika třetím nej­větším partnerem s podílem 9,2 % na celkovém obratu. Prehľad vývoja a úspechov hospodárstva ZSSR za 60 rokov sovietskej moci Víťazstvo leninských myšlienok uverejňujeme v prílohe tohto čísla. Obsahuje bohatý súbor údajov a dát zo šestdesiatroč­­ného vývoja sovietskeho hos­podárstva.

Next