Hospodářské Noviny, únor 1990 (XXXIV/5-8)
1990-02-02 / No. 5
Z OBSAHU: • Úskalí současného hospodářského vývoje (str. 3) • Jaká je filozofie devizového samofinancování? (str. 4) • Ke změnám v podnikové společenské spotřebě (str. 8—9) • investiční trh: schopnost přizpůsobení (str. 10—11) • Proč se naše hospodářství opíralo o vězeňskou berličku? (str. 13) • Varianty ekonomické reformy v SSSR (str. 14) • Devizový zákon (příloha) S doc. ing. VALTREM KOMÁRKEM, DrSc., O PŘECHODU K TRŽNÍ EKONOMICE ALTERNATIVNÍ SCÉNÁŘE reformy Stručným komuniké v závěru minulého týdne zaznamenal denní tisk jen rámcově první zasedání Hospodářské rady, nově ustaveného poradního orgánu vlády ČSSR, které proběhlo 26. ledna 1990. Dodejme tedy, že její jednání bylo věnováno prakticky výhradně vyjasňování strategických přístupů k průběhu ekonomické reformy v československém národním hospodářství. Ovodní slovo k tomuto tématu přednesl předseda Hospodářské rady, první místopředseda federální vlády, doc. ing. VALTR KOMÁREK, DrSc. Jeho jsme také požádali o rozhovor na dané téma. • Pane předsedo, zřejmě nebude sporu 0 tom, že ze všech naléhavých problémů, které stojt před vládou národního porozuměni — a je jich vlc než dost — je otázka dalilho postupu v naši ekonomické reformě ta nejnaléhavějži a současně i jedna z nejcitlivějších. Na rozhodnuti, to je na jasné vytyčeni trasy, po niž se bude ubírat, čekáme v tomto státě doslova vSlchni. Není tajemstvím, že při vžeobecně pociťované potřebě změn se začíná vkrádat do mysli lidi i nejistota a určité obavy. Často se poukazuje na neutěšené a málo inspirující dosavadní výsledky ekonomické reformy v Polsku, někdy 1 v Maďarsku. Pravděpodobnost, že přechod od centrálně řízené k tržní ekonomice se bude obecně spojovat s průvodními Jevy, které pozorujeme v okolních zemích, je zřejmě stále větší. Polská a s určitými odlišnostmi 1 maďarská ekonomická reforma v některých aspektech probíhají podle shodného, řekl bych značně dramatického scénáře. Tu dramatičnost mu propůjčuje fakt, že v posledních 3—4 letech je založen na silném nárazu do dosavadních struktur a na jejich rychlé přeměně ve struktury nového typu. Razanci takového nárazu musí podepřít politická moc už proto, že masivní součásti tohoto scénáře je cenová reforma, jejímž cílem je odstraněni dotaci maloobchodních cen zejména u potravin, a to prakticky v jednom záběru. Pochopitelným důsledkem je výrazný cenový růst, který doprovází kompenzace ve mzdové a příjmové oblasti. Spolu s opatřeními finanční povahy se tvůrci reformy snaží o rychlé řešeni celého balíku změn, které Jsou s tlm spojeny. O takovém pojetí reformy se diskutuje 1 v Sovětském svazu, i když — popravdě řečeno — tady věc zůstává spíše v akademické diskusní poloze, zatímco praxe Je kompromisní. Nemůžeme však přehlédnout názory, které naopak vidi explozi inflace v nedůsledném a pomalém postupu reforem v Polsku a Maďarsku, a doporučují u nái nastoupit velmi razantní postup. Existují tedy alternativní scénáře reformy, které je nutno klidně posoudit. • Nenf tento radikálni přfstnp, o kterém hovoříte, přirozenou a pochopitelnou reakci na někdejší reformní strategii, která se vždy vyznačovala zdlouhavosti, váhavosti, »postupným zdokonalováním« atd., přičemž všechna nerozhodná opatřeni vždy vyústila zpět do starého systému? I tyto neblahé zkušenosti tu zřejmě hraji roli. Nejsem však přesvědčen o tom, že ostře radikální kurs lze nastoupit bez důkladné analýzy 1 prognózy. Naopak; v sázce je příliš mnoho a vláda nemůže být necitlivá v sociálně ekonomickým a samozřejmě i k politickým důsledkům, které dopadají jak na obyvatelstvo, tak zpětně pak i na vládu samu. Cenový šok by na důvěře nejen ve vládu, ale hlavně v ekonomiku asi nepřidal. Mohou se vyvolat vlny spekulativních nákupů, kdy lidé vrhají na trh své úspory, projevuje se snaha o zvyšováni cen na jedné straně a obranné reakce na druhé straně. Pochopitelně tomu tak nemusí být, když se cenový náraz rozumně vykompenzuje a včas lidem vysvětil s garancemi, že dále se situace bude zlepšovat. Ale to je to, co si musíme vyjasňovat, to jsou ty alternativní scénáře, o kterých dnes trpělivě diskutujeme. Přitom první velké kroky formováni reálného trhu tím nemusíme zdržovat. • Jestliže tedy vidíme problémy první alternativy, jaká je ta druhá? Můžeme zvolit variantu, kterou snad lze označit za specificky československou. Poučeni právě zkušenostmi od našich sousedů hledáme postup, který bude respektovat vlastni politické a sociální reality a podmínky, v nichž žijeme, a přitom povede k poměrně rychlým výsledkům. Nemůžeme prostě přejit k teoreticky sice bezchybné a elegantní konstrukci tržního hospodářství a obětovat přitom důvěru lidi v novou republiku a lepší budoucnost. • jenže tržni hospodářství, které nevyvíjí ostrý tlak, neni skutečným tržním hospodářstvím. Souhlasím a rád bych předešel nedorozumění: jde skutečně o vytvořeni reálně fungujícího trhu se všemi jeho atributy, jak je známe z teorie i z praxe. Tedy trhu Jako určitého kolbiště, na němž se střetávají ekonomické zájmy samostatných podniků a kde se tyto střety řeší v rámci pravidel, která nesvazují, ale dávají široký prostor podnikatelské aktivitě a iniciativě. Smyslem našeho postupu musí Butik MONAKO (MOda NA KOleně) na Starém Městě v Praze rozštřuje nabídku na trhu o avantgardní modely z kovodíínovlny — zajímavě upravené bavlněné látky, která vypadá jako kůle, ale má typickou džínovou kresbu okolo švů. Za malou prodejnou je skromná dílna, kde vzniká toto velmi žádané zboží. Foto CTK — P. Matička < být rozehrání hry tržních sil, přičemž účastníci této hry — tržní subjekty — hledají a využívají všechny své potenciální schopnosti a přednosti, všechny zdroje, vycházej! z dosavadní izolace na mezinárodni scénu, hledají spojeni se zahraničními partnery, prostě snaží se co nejlépe obstát v konkurenci. • Bez toho, že vytvoříme reálné a pravdivé vztahy ve všech relacích a oblastech ekonomiky, především pak v cenách, to však nepůjde. K reálným a tržním poměrům odpovídajícím relacím se dostat musíme, ale tak jako pacienta nevyléčlte rychle tlm, že mu naordinujete celou láhev medikamentu najednou, tak ani v ekonomice nemusíte dosáhnout žádoucího efektu, to jest nastolení plně fungujících tržních vztahů tím, že např. ze dne na den odbouráte subvence a dotace. Myslím, že k clil může rychleji a spolehlivěji vést postup zdánlivě pomalejší — totiž postupné a dobře promyšlené dávkováni oné potřebné tvrdosti a regulace příslušných hodnotových relaci tak, abychom byli s to absolvovat složitou operaci přechodu k tržní ekonomice bez pádivé inflace a statisíců nezaměstnaných. Myslím, že to jde. Chtěl bych přitom velmi jednoznačně zdůraznit, že takový přístup je něco zcela jiného než dřívější nerozhodnost, přešlapováni na místě a uhýbáni před dopady důsledného postupu. • Jak bysta tedy charakterizoval další kroky ve variantě, kterou označujete jako »československou«? Především je nutné rychle vytvořit zdravě konkurenční prostředí vedouc! k reálnému fungováni trhu. Rýsuje se několik základních kroků. Půjde hlavně o to, rychle otevřít dveře soukromému podnikání. Návrh zákona v tomto směru se připravuje, ale nejde jen o zákon sám. Musí nás zajímat, jak to bude reálně fungovat. To znamená řešit široký okruh podmínek usnadňujících rychlý rozvoj soukromého podnikáni. Lze si od toho podle mého názoru slibovat zásadní změnu už během několika měsíců zvláště v zanedbané oblasti služeb, maloobchodní sítě a drobného podnikání vůbec, i když soukromé iniciativě nechceme klást hranice a omezovat ji velikosti podniků. • Jaké představy mfite o privatizaci části dnešních státních obchodů či restauraci, zvláště těch neprospernjících? Má-li být změna zřetelná, mělo by jit o velmi značné, možná masové převedeni těchto drobných podnikatelských forem do soukromých rukou. Samozřejmě musíme Ještě vyřešit řadu s tím souvisejících právních a organizačních otázek, které se týkají změn vlastnictví těchto drobných podniků, určit, který státní orgán se bude v součinnosti s příslušnými státními podniky touto agendou zabývat, vypracovat zásady pro oceněni převáděných podniků atd. • Patrně značně diferencované oceněni? Je jisté, že za obchod na Václavském náměstí bude stát požadovat možná desetkrát tolik, co za obchod v Michli. Předpokládáme, že bychom vzali orientačně na pomoc zahraniční podklady a převody řešili na základě smluvních cen. (Dokončení na str. 5)