Hospodářské Noviny, duben 1990 (XXXIV/14-17)
1990-04-06 / No. 14
• KOMENTÁŘ Naša zemeguľa sa najmä v posledných rokoch akosi zmenšuje. Skracujú sa vzdialenosti, ktoré delia kontinet od kontinentu, štát od štátu, človeka od človeka. Západná Európa buduje svoj ekonomický priestor bez podstatnejšich vnútorných hranie, v nových dimenziách bujnie spolupráca na severoamerickom kontinente a aj ostatné krajiny a svetadiely siahajú po najpokrokovejších a najefektívnejších formách vzájomnej spolupráce či ekonomického prepojenia. Svet sa teda integruje do väčších, životaschopnejších celkov. Československo, ktoré sa v mnohých smeroch stalo príkladom pokojného rozchodu s totalitnými poriadkami, sa ocitá na prahu dlhej cestv k ekonomickej prosperite, k plnohodnotnému využitiu svojich komparatívnych výhod, k optimalizácii výrobných, odbytových a ďalších možností. Štát v centre Európy je rekonvalescentom po politickej liečbe šonomika. Voči susedom by nové štátne útvary zaviedli mýto, miestne banky by vydávali slovenské toliare či kremnické dukáty a v rámci takto sa formujúceho pestrého orientálneho spolku by síce bezvýznamné, ale etnicky čisté štátne útvary nemilosrdne bojovali o priazeň väčších a rozumnejších susedov. Cesta k budúcej prosperite cez paralýzu nášho spoločného štátu a jeho ekonomiky rozhodne nevedie. Aj keď je v našom národnom hospodárstve nejeda no boľavé miesto, od siedmich desaťročí historicky podmienených hospodárskych ale i iných väzieb abstrahovať rozhodne nemôžeme. Pred nami je spoločný cieľ — prechod našej ekonomiky na trhový základ. Západonemecký kancelár Helmut Kohl len pred niekoľkými dňami uviedol, že znovuzjednotenie Nemecka a prechod NDR na trhovú ekonomiku budú stáť stovky miliárd západonemeckých mariek. Bude prechod Československa na nové pravidlá ekonomickej hry menej nákladný? Ťažkosti, ktoré sme a budeme nútení spoločne riešiť, je skutočne mnoho. Nevyrábajme si preto absurdné problémy, ale zamyslime sa rad- • ŘÁDKY Z DOPISŮ Z ARCHfVO pro dnešek (A. I. Rýchlik, HN č. 9/1990) V článku jste připomněli i Masarykovu akademii práce. Chyběl ml tam vSak dopis, který Tomáš G. Masaryk poslal akademii krátce po obnoveni československého státu. Zásady v něm obsažené jsou vysoce aktuální 1 dnes. Ing. arch. Břetislav Tomáš, Praha (Poznámka redakce: Z připojené fotokopie dopisu T. G. M. Masarykově akademii práce uveřejňujeme samostatně pod čarou na této straně podstatnou část.) NAMÄHAT HLAVU, PRACOVAT BEZ OKOVO (Rozhovor s rektorem VŠE v Praze Vönként Šilhánem, HN C. 8/1990; replika doc. iing. V. Kyprové, HN č. 10/1990) Sám jsem absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a během své relativně krátké hospodářské praxe (10 let) jsem se setkal s mnoha ekonomy-absolventy jiných škol, naipř. VŠB v Ostravě a VUT v Brně. Tyto i jiné vysoké školy technického směru zavedly studijní obory ekonomického charakteru, čímž v podstatě začaly také »vyrábět« ekonomy, ale již užšího zaměření na dané průmyslové odvětví. Pokud tedy doc. V. Kyprová hledá odpověď na otázku, »kde byla chyba?«, zda v monopolním postavení školy, anebo jinde, pak bych monopol školy (VŠE) postavil až na druhé místo. Nejdříve je nutno podrobit analýze společenské vztahy a podmínky, v nichž lidé studovali, a hlavně pak podmínky, ve kterých realizovali své schopnosti a vědomosti. Celý hospodářský systém nutil plnit nařízení a doporučení vyšších orgánů, zejména politických. Ty všalk nezajímal ani tak ekonomický efekt jako politický. Tomu bylo podřízeno veškeré jednání ekonomů, ale i techniků. Za těchto podmínek se v mnoha případech ani nemohlo projevit, zda odborníky ve svém oboru jsou, či nejsou. Ing. Petr Res, Zlín POUČME SE U ÚSPĚŠNÝCH (Ing. arch. Rudolf Hovora, HN C. 5/1990) Dnes je nějak módou hovořit o Baťově škole práce, ale nelze ji vydávat za ojedinělou v předválečném Československu. Před více než půl stoletím vznikla v Prostějově Obchodní škola Rolmý, továrna na oděvy. Hlásilo se do ní vždy několik set mladých lidí. Z nich si firma vybrala okolo jednoho sta uchazečů a po dva dny je podrobovala tzv. psychotechnickým zkouškám, jak se jim tehdy říkalo. Byly při nich rozhodující zdraví, psychika, sečtělost, schopnost vyjadřování, zájem o cizí jazýky i o sport. Z nich pak bylo přijato pouze třicet. Oblečeni do- uniforem připomínajících kadety špičkové školy pro letce čs. armády, byli jednak pod dohledem veřejnosti, jednak dělali podniku reklamu. Denní režim byl vytížen od rána do večera: v 7 h rozcvička, od 8 h v zaměstnání, kde postupně procházeli všemi provozy, ve 14 h učebny, večer sport, taneční hodiny, přednášky o společenském chování, divadlo. Byl by to zajímavý přehled, až na jaká místa se tito absolventi v životě vypracovali! Od velvyslance a služby v zahraničním obchodě až po vedoucí místa ve znárodněném oděvním průmyslu po roce 1945. Několik desítek absolventů Rolného školy významně přispělo i k rozvoji oděvního průmyslu na Slovensku. Dr. Miroslav Novotný, Praha CO NAVRHUJI EXPERTI (Zdeněk Mrkva, HN C. 6/1990) Myslím si, že návrh zákona o individuálnom podnikaní nerešpektuje realitu života a zbytočne umelo vytvára monopol napr. v advokácii. Čo urobí podnikový právnik, ak sa na neho obráti iný pracovník podniku so žiadosťou o prevzatie konkrétneho prípadu? V podstate má tri možnosti: — vybaviť vec a neprijať žiadnu odmenu — ide o klasický prípad dovolenej občianskej výpomoci, ktorých som urobil už viac ako sto, ale pri dnešnom pracovnom zaťažení a chýbajúcom volnom čase už na to nemám chuť. Že i týmto som bral prácu advokátom, je hádam jasné, — odmietnuť prípad prevziať a pracovník si s najväčšou pravdepodobnosťou nájde ochotnejšieho kolegu, — vkročiť do tajomnej sféry tieňovej ekonomiky. Myslím si, že by malo, dôjsť k prehodnoteniu 12 činností, ktoré sú v návrhu zákona vyhradené jen pre organizácie, pretože to vo viacerých oblastiach bude odporovať skutočnej praxi a bude to znamenať okrem iného ochudobňovanie štátneho rozpočtu. JUDr. Ján Vaško, Banské stavby, Prlevid ;a STRNULOST SE VYTRÄCl (Beseda, HN č. 8/1990) Ve stavebnictví existují až bezhlavé snahy o rozdrobování dnešních podniků. Stavební podnik však k budování objektů potřebuje širokou kooperaci svých závodů. Zruší-li se tyto vazby, pak subdodavatelské závody snadno použijí své kapacity včetně už objednaného materiálu třeba na úplně jiné zakázky, než na které byly vybilancovány. Může to nepříjemně ovlivnit dokončování staveb. Nedocílí se ani demonopolizace, neboť specializované závody se nedělí. Domnívám se, že by zakladatel měl velmi uvážlivě posuzovat žádosti o vyčlenění závodů ze státních podniků. Pro rok 1990 lze doporučovat pouze vytváření odštěpných závodů, bez voleb rad pracujících a ředitelů. Změny struktur ve stavebnictví by měly probíhat zásadně pod ekonomickými vlivy. Podnik by se měl hodnotit pouze svými výsledky bez ohledu na počet zaměstnanců a neměl by být žádnými administrativními tlaky reorganizován. Ing. Karel Valečka, Pardubice nejen hezká předsevzetí (Ministr ing. Ludvik Motyčka, HN č. 2/ 1990) Cesty, ktoré minister výstavby a stavebníctva ČR ing. L. Motyčka načrtáva, sú iste správne, ale je to otázka, o ktorej sa hovorí už desiatky rokov. Nekvalita prác, nekvalita výrobkov, nekvalita materiálov, prefakturácie, preberanie bytov, hoci v mnohých prípadoch neschopných užívania ... Touto praxou sa vytvoril návyk pracovníkov na nekvalitu, naviac keď boli mzdy stropované plánom a pri zvýšených výkonoch boli použité omedzovacie koeficienty miezd, miesto zrážok za nekvalitu prác. Dovolujem si prehlásiť, že 90 % odberateľov sa k funkcii stavebného dozoru stavia nezodpovedne. Organizácie buď dozorov vôbec nemajú a nechávajú na dodávateľoch, čo urobia, ako to urobia a čo si nafakturujú — alebo stavebný dozor majú, ale za rôzné »ústupky« prácu stavebných dozorov sami vedúci pracovníci odberateľov znevažujú a maria. Zvláštna situácia nastala i tým, že na stavebné opravy je v organizáciách vyhradená finančná čiastka a pracovníci in- ^ vestora sú hodnotení a prémiovaní od »prestavanosti«. Je to niečo nelogické, odporujúce podstate zámeru K tomu všetkému se přidružil i chaos v cenových predpisoch, indexoch, přeceňování, vedľajších nákladoch ... Spotrebovali sa stovky ton papiera na cenníky, prevodníky, vestníky, výmery, dodatky, doplnky, ktoré sa nikdy nepoužili alebo mali iba minimálnu dobu platnosti. Ing. Erik Blatnický, Nitra VÄŽENÝ PANE ŠÉFREDAKTORE, ve většině závodu a podniků jsou tvořiví lidé: neumějí možná elegantně mluvit o ekonomii, zato dokáží »skály lámat«. Musí se jim ale dát důvěra a hlavně jasně stanovená pravidla hry! To návrh zákona o podniku dává velmi neúplně. Podniky jsou v zajetí makrostruktury, která se neumí srozumitelně vyjádřit. Proč? Mám na to tento názor. Byl jsem v 80. letech 'pozván tehdejším náměstkem federá'ního ministra financí do poradního sboru. Byli do něj delegováni zástupci plánovací komise, cenového úřadu, statistického úřadu, různých výzkumných ústavů — a výsledek? Každý z nich pro jistotu, abv nic nepokazil, trval na direktivách, které dostal, anebo prosazoval vlastní návrhy, takže výsledek: všechno zase postaru! Obávám se, že to není dnes jiné. Ministerstva v dosavadní podobě žádnou rekonstrukci průmyslu dělat nemohou. Čas utíká a konkrétní opatření, vyloučím-li práci na zákonech, chybějí. Ing. Miroslav Vlk, Dvůr Králové n. L. telefonovala jsem na ONV v Praze 1, že máme zájem o prodej velikonočních pomlázek Odpověď: naprosto nemožné, zájemců je už prý přes osmdesát... Myslíte si, že 80 prodavačů pomlázek pro Prahu 1 je moc, uvážíme-li, že někdo prodává přes týden a jiný jen o víkendu? Takový drobný prodej by se snad neměl omezovat Ať má každý možnost. Uspěje ten, kdo bude lepší. Nebo jste snad jiného názoru? Eva Česánková, Strakonice Jo, pánové, vyznat se v hotelovém programu, to Je fuška, ale co je to dneska proti kursu koruny?! Kresba BAPE CEZ ABSURDITU CESTA NEVEDIE kom, ktorý k rozvoju svojej ekonomiky potrebuje usporiadané vnútropolitické pomery. Tie však, ako sa zdá, mu nedoprajeme ani my sami. Ako blesk z jasného neba na každého súdneho človeka zapôsobili v posledných dňoch hlasy, ktoré by národohospodár či podnikateľ mohol nazvať pozdravmi z doby kamennej. Iracionálne separatistické výzvy k odtrhnutiu Slovenska od ostatných oblastí republiky podávajú svedectvo o tom, že ich protagonisti toho o súčasných internacionalizačných procesoch vo svetovej politike a ekonomike vela nevedia a zrejme ani vedieť nechcú. Slovenskej verejnosti ponúkajú prapodivný recept: namiesto toho, aby sme sa na rebríku vedúcom do Európy vzájomne podopierali a využívali spojené potenciály západnej a východnej časti štátu, predierajme sa radšej ako pohádaní, navzájom separovaní susedia, ktorých náhle a vlastnou vinou postihla gangréna dolných i horných končatín. A vôbec, pokúsme sa chúťky izolacionistov, ktorí svojimi receptúrami nemôžu nijako inšpirovať väčšinu zdravo uvažujúcich ľudí, doviesť ad absurdum. Možno že najrýchlejšie by sa do Európy dostala Záhorská alebo Liptovsko-Turčianska republika alebo, nedá'bože, Bratislavský či Trnavský mestský štát. Bolo by viac vládnych postov, väčší počet štátnych úradníkov, nové veľvyslanectvá a skromná, ale predsa len národne »čistá« ekošej spoločne nad otázkou, z akého zdroja a akým spôsobom sa náš ekonomický návrat do Európy uskutoční. Súčasťou výpadu samozvaných reprezentantov slovenského národa proti našej súčasnej štátnosti bola aj neohrabaná požiadavka na odchod pána Václava Havla z funkcie prezidenta republiky. Nechceme sa zaoberať etickou stránkou týchto »konštruktívnych« iniciatív. Domnievame sa však, že by asi bolo oveľa vhodnejšie všestranne podporiť úsilie nášho prezidenta o čo najplynulejšiu integráciu ČSFR do európskej a svetovej politiky a ekonomiky. Symbolický význam má v tejto súvislosti jeho pripravované stretnutie s prezidentmi Poľska a Maďarska ako aj s najvyššími predstaviteľmi ďalších štátov práve v Bratislave. Veď len spoločnými silami nás a našich najbližších susedov sa geografický stred kontinentu môže v budúcnosti opäť stať plnohodnotným a všeobecne uznávaným srdcom Európy. Slovenskej verejnosti teda stretnutie na najvyššej úrovni poskytuje mimoriadnu príležitosť na vlastnej pôde a v úlohe hostiteľa dokázať, že drvivá väčšina Slovákov si ďalší vývoj Slovenska i celej republiky za žiadnych okolnosti nemôže predstaviť bez spoločného federatívneho štátu a bez jednotnej, neatomizovanej ekonomiky od Ašu až po Čiernu nad Tisou. Ing. PETER PALEČKA lllllllllllllll lllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllilllllllllllllllllll iiiniii Vážení pánové, přemýšlel jsem o diskusi, kterou jsme nedávno měli o Vaší Akademii práce. Pořád více si uvědomuji, že Váš plán zorganizovat všecky pracovní síly celého národa je pokračováním pansofických tužeb Komenského. Na vědeckém základě má být vybudována nejvyšší výkonnost celého národa a státu: všecka praxe má být soustavně vybudována na vědecké teorii, veliký plán má vést všecky pracující a sjednocovat jejich úsilí v přesný pořádek a harmonii. Potřeba úsilné práce ve všech oborech nemohla být lépe vyslovena nežli Vaším programem. A neběží ovšem jen o práci, nýbrž o práci uvědomělou, o práci sloužící velkému cíli mravního přerodu národa. Abych to tak vyjádřil: také čert pracuje a pracuje mnoho a chytře — naše národní práce musí uskutečňovat šlechetné tužby, musí být spravována vznešeným ideálem. Nestačí pracovat z donucení, z hladu — práce, a co více: pracovitost je mravní povinností každého uvědomělého občana Československé republiky. Láska k bližnímu, láska k národu, oddanost lidstvu musí být účinnou — kdo nepracuje, kdo vykořisťuje práci jiných, není Čech a Slovák, není člověk. T. G. Masaryk v dopise Masarykově akademii práce, 24.12.1919