Hospodářské Noviny, leden 1993 (XXXVII/1-20)
1993-01-04 / No. 1
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN Deník pro ekonomiku a politiku REDAKCE Číslo 1 Cena 3,50 Kčs Pondělí 4. ledna 1993* U telefonu Václav Klaus, předseda vlády České republiky Jak se díváte na očekávaný odklon světové ekonomiky od ryze liberálního směru ? Odchody od liberální ekonomiky nebo příchody k liberální ekonomice jsou pohyby generační, pohyby, jejichž poločasem rozpadu jsou desetiletí, čtvrtstoletí. V žádném případě to, co se odehrává tett ve světě, není zvratem tohoto typu. Některé volební výsledky, například vítězství Billa Clintona v USA, bych tak výrazně v tomto ohledu nehodnotil. Kyvadlo, které se v závěru 20. století vychylovalo na jednu stranu, pořád ještě na té straně je a dlouho bude. Můžeme říci, že možná nové tisíciletí bude znamenat logický a očekávaný pohyb kyvadla trošičku na druhou stranu. Pokud jde o vliv na Českou republiku? Nepříjemné jsou pro nás sklony zahraničí k protekcionismu. Například dohoda o obchodu s textilními výrobky s Evropským společenstvím, ačkoliv znamená ve svém vylepšení pro české textilky zvýšení vývozních kvót v roce 1993, je pro mne přijatelná tak ze tří pětin, protože jde o asymetrickou dohodu. My třeba nestanovujeme kontingenty na dovoz italského textilu z Itálie do České republiky, ale obráceně tomu tak je. Samotnému GA TT se nedaří ubrat na světovém protekcionismu, nedaří se mu rozšířit rozsah zboží bez cel nebo s minimálními cly. (št) Nóty o uznání Českou republiku a Slovenskou republiku jako samostatné, nezávislé a svrchované státy uznaly během uplynulých svátečních dnů další země. Patří k nim mj. USA, Německo, Ruská federace a další. Podrobněji o tom informujeme na straně 16. Graf hn Kolik nás je? Údaje o počtu obyvatel žijících na dnešním území České republiky jsou podchyceny na základě pravidelných sčítání lidu od roku 1869. Tehdy bylo u nás napočteno 7 617 230 obyvatel, při posledním sčítáník 3. březnu 1991 to bylo 10 302 215 obyvatel. Odhady z raného středověku se pohybují kolem 1,1 mil. obyvatel, ze začátku 15. stol. asi kolem 2,3 mil. obyvatel. Vývoj počtu obyvatel na území ČR podle sčítání lidu ' Nová kapitola dějin začala opět na Pražském hradě Rok jedna českého státu V první den existence samostatného českého státu a platnosti jeho ústavy se ve Vladislavském sále Pražského hradu sešla Poslanecká sněmovna českého parlamentu. Po státní hymně byla na jejím slavnostním zasedání uvedena do života Česká republika. Oficiálního aktu se zúčastnili poslanci bývalého Federálního shromáždění zvolení v ČR, místopředsedové a ministři české vlády a členové pražského diplomatického sboru. Mezi čestnými hosty byl rovněž poslední čs. prezident Václav Havel. Předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde při této příležitosti uvedl, že jsme domov od bývalého režimu převzali v neutěšeném stavu a poznamenaný mnoha hlubokými ranami. Jedna z nejtěžších se rozrostla a prohloubila natolik, že rozdělila československý stát ve dva samostatné celky. Podle jeho slov nebylo v silách politiků tomuto rozpadu zabránit. Politické dohody umožnily završit rozchod včasnými a uvážlivými činy, respektujícími touhu po nezávislosti a prokazujícími vlastní zralost. Zdůraznil, že do prvních dnů obnovených samostatných dějin vstupujeme jako společenství občanů hlásících se k principům právního státu a vybavených spolehlivým rámcem příštího českého zákonodárství, tedy Ústavou ČR. Všechny, kteří se chtějí podílet na historickém úkolu budování české státnosti, oslovil předseda vlády ČR Václav Klaus. Zmínil se o třech momentech, které budou předurčovat naši budoucnost: politické pluralitě, ekonomické reformě a obnově základních občanských práv a svobod. Výtah z novoročního projevu V. Klause přinášíme na straně 3. Připravenost České republiky navázat s druhými státy diplomatické styky, zájem o co nejrychlejší zapojení do mezinárodních organizací a bezvýhradnou úctu k lidským právům a svobodám proklamovala reprezentace českého státu přečtením Prohlášení ČNR k parlamentům a národům světa, které bylo schváleno českým sněmem 17. prosince 1992. Po skončení slavnostního zasedání si jeho účastníci prohlédli korunovační klenoty českých panovníků. Ve druhé polovině ledna budou po čtrnácti letech vystaveny také pro veřejnost. Krátce nato se nejvyšší čeští představitelé Václav Klaus a Milan Uhde sešli s diplomatickým sborem. Jeho jménem popřál českému státu vše nejlepší apoštolský nuncius Giovanni Coppa. S přímluvnými modlitbami za nově vzniklý český stát se na ekumenické bohoslužbě v katedrále sv. Víta setkali zástupci všech hlavních křesťanských církví. Slavnostní den zakončila v pražském Rudolfinu Česká filharmonie koncertem Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast. (št, pra) Vzájemné snížení jaderných arzenálů Ruska a USA Odzbrojovací smlouva století Moskva- Odzbrojovací smlouvu století o dvoutřetinovém snížení jaderných arzenálů Ruska a Spojených států (START 2) podepsali včera v Moskvě prezidenti obou zemí Boris Jelcin a George Bush. Slavnostní akt se uskutečnil ve Vladimirském sále moskevského Kremlu a znamenal vyvrcholení bleskového 24hodinového summitu, který byl čtvrtou oficiální schůzkou obou státníků. Boris Jelcin po slavnostním podepsání smlouvy vyjádřil přesvědčení, že START 2 změní a nakonec zcela vytlačí někdejší psychologii konfrontace. Ruský prezident označil dokument za smlouvu naděje - naděje pro celé lidstvo, že se podaří zbavit svět všech jaderných zbraní, naděje, že dětem 21. století bude předán mnohem bezpečnější svět. Ve zjevné snaze předejít kritice smlouvy START 2 v ruském parlamentu Boris Jelcin zdůraznil, že dokument nijak neoslabuje, ale naopak upevňuje bezpečnost Ruska. (pokračování na str. 14) Jednotný trh dvanáctky B r u s e I - Od 1. ledna začal v 12 členských zemích Evropského společenství fungovat jednotný trh jako důležitý krok na cestě k evropské hospodářské a později snad i politické unii. Jednotný trh začal fungovat nikoli bez výjimek, ale pro občana zemí ES se zrušení vnitřních hranic v podobě odstranění celnic stalo realitou. Jednotný trh je založen na čtyřech hlavních svobodách - volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Právě volný pohyb osob ještě minimálně půl roku zůstane poznamenán výjimkami, protože členské země v podstatě ještě nestačily této změně přizpůsobit vnitřní zákonodárství. Celní kontroly na hranicích jsou minulostí, ale policejní jsou stále možné. (pokračování na str. 14) Nastal čas plny nadějí, návratů k tradicím i neznámého Začínáme samostatně Kroniku prvních dnů života otevřely nástupnické státy zaniklé ČSFR. Co je třeba vykonat pro další posílení právě nabyté státnosti České republiky a Slovenské republiky, jsme se zeptali jejich parlamentních představitelů. MILAN UHDE, předseda Poslanecké sněmovny českého parlamentu (ODS): Domnívám se, že je to velmi jednoduché i velmi složité. Bude třeba si počínat tak, aby se z každodenní práce česká státnost organicky rodila. Musíme prostě klást cihlu za cihlou, aby bylo jasné, že stavíme dům a že nejde o nějaký chaotický skutek činů a aktů. Tak se rodí všechny lidské činnosti, které byly započaty jako úkol. My jsme si Českou republiku nevymysleli, my jsme ji převzali jako úkol, jako dědictví, jako něco, co vzniklo rozpadem Československa. To samo o sobě nemusí být poznamenání nešťastné, záleží na tom, jak se budeme projevovat v prvních dnech, týdnech, měsících. Tedy, schválíme-li dobré zákony, domůžeme-li se úspěchů v ekonomické reformě, dosáhneme-li kvalitativního zlepšení v boji s kriminalitou... to všechno jsou činy, které se v tom celku zvaném česká státnost nějakým způsobem příznivě projeví. Anketa hn IVAN GAŠPAROVIČ, predseda Národnej rady Slovenskej republiky (HZDS): Veľmi veľa najmä na diplomatickom poli, kde sa naša aktivita ešte ani poriadne nezačala kvôli objektívnym príčinám. Musíme čo najskôr obsadiť diplomatické zastupiteľstvá a prostredníctvom nich a predovšetkým prostredníctvom masovokomunikačných prostriedkov veľa písať o Slovensku, aby sa zahraničie dozvedelo o tom, aký politický priestor im otvárame a ako riešime svoje vnútroštátne problémy. Na domácom poli sa budeme musieť usilovať predovšetkým o pochopenie reality. Ak by sa nám to nedarilo, dostali by sme sa do problémov, ktoré nebudeme môcť vyriešiť. Pôjde predovšetkým o pochopenie niektorých sociálnych negatív, medzi ktoré bude napríklad patriť spôsob podpory malého a stredného podnikania i dôsledky bankrotovania veľkých podnikov. Mali by sme z ich likvidácie dosiahnuť určité percento hodnôt a tie investovať do programov s budúcnosťou. Podľa môjho názoru jedným z takých programov je rozvoj služieb. Rozhodne sa budeme musieť zaoberať aj otázkou národnostných menšín a etnických skupín. Musíme si túto otázku, z ktorej sa umelo vytvára problém, prerokovať s predstaviteľmi národnostných menšín, povedať si, kto čo chce a koľko ktorá strana môže dať. (pokračování na str. 3) C elé tři dny pracovního volna nám dopřál kalendář k tomu, abychom se postupně sžili s myšlenkou existence nového státu. Do čtvrtého roku zásadní transformace svého politického i ekonomického systému vstupují Česká a Slovenská republika už samostatně s cíli globálně sice shodnými, avšak ve volbě cest, postupů a prostředků hospodářské politiky v řadě ohledů zřetelně odlišnými. Ponechme v této chvíli stranou všechny prognózy, natož sebejisté verdikty o správnosti či pochybenosti té či oné varianty reformní strategie. Nemají obvykle nejlepší Mosty k prosperitě účinek na průběh jednání o další koexistenci obou ekonomik. Ani jedna, ani druhá strana není přitom v situaci, kdy by mohla přehlížet rizika rozpadu nesčetných vazeb spojujících až dosud vysoce integrovanou českou a slovenskou ekonomiku, spekulovat s potížemi jedné či druhé, nebo zříci se neuvážlivě reálných i potenciálních výhod rozvíjení součinnosti obou ekonomických celků v řadě ohledů komplementárních, nevyužít dokonalé znalosti obou trhů, úzkých osobních kontaktů, vyšlapaných cest podnikové spolupráce a dlouholetých kooperací, příbuzenství jazyka a samozřejmě geografického sousedství a strategické polohy v centru Evropy. Nikoli sentiment, ale ekonomická racionalita tu tedy mluví proti skrytým i zjevným »lobby« pracujícím pro co nejdůkladnější separaci ekonomik s tím, že bude lépe bez »slovenského outěžku« či »českého vykořisťování«. Hledají-li tedy politické reprezentace obou zemí a jejich ekonomické týmy kompromisní cesty k rozplétání komplikovaných otázek dělení bývalého státu a jeho aktiv a pasív, lze to jen kvitovat jako odpovědné a rozumné počínání. Těžším zkouškám je ovšem vystaví další soužití, zejména pak potřeba harmonizace hospodářských politik obou vlád. Budou i nadále ochotny přijímat rozhodnutí s ohledem na svého partnera? Vše se teprve ukáže. Buď jak buď, zůstáváme sousedy v mnoha směrech spřízněnými a máme všechny důvody přát si vzájemně prosperitu. O kvalitě vztahů našich zemí a pevnosti mostů mezi nimi bude ovšém rozhodovat nejen vůle po spolupráci a vstřícnost vlád. Stejně - ne-li víc - bude klima soužití ovlivňovat úroveň komunikace, spolehlivost, objektivita a nezáludnost přenosu informací mezi republikami. Je to úloha, na níž se ověří i kvalifikovanost a profesionalita hromadných sdělovacích prostředků. Náš deník se k ní bezvýhradně hlásí. Důvody není třeba pracně shledávat. Do povědomí čtenářů v obou republikách, na něž se od svého počátku programově orientují. se Hospodářské noviny zapsaly svým věcným tónem jako objektivní a vyvážený zdroj vzájemné informovanosti o ekonomickém dění v českých zemích i na Slovensku. (pokračování na str. 2)