Jihočeská Pravda, duben 1968 (XXIV/78-102)

1968-04-08 / No. 84

Velmi dobře jsou vybaveny kabinety Okresního stavebního podniku v Trhových Svinech. V letošním roce se zde od­borně školí 510 učňů, o které se stará na 50 výchovných pracovníků. FA ekU o montér ku Evu Švestkovou jsme zastihli v učebně fyziky. Foto JUNEK Z DISKUSE NA PLÉNU ÜVKSC Dělníci proti inteligenci? T vystoupení soudruha Václava ŠIMEČKA z Velešina na plenárním zasedání UV KSC dne 5. dubna 1986: Považuji za správné, že už je nejvýš nutné, abychom se všichni dostali dolů, abychom začali pracovat, poněvadž není nic platne se zde přesvědčovat a ponaučovat starými frázemi, ale myslím, že dnes velikou odpovědností náš všech v ústředním výboru je, abychom dokázali změnit všechny špatné formy z minulosti. Považuji za správné vyvinout společné úsilí k tomu, aby­chom dál už nerozdmychávali některé názory, které stavějí dělnickou třídu proti inteligenci. I zde se to objevilo. Je to velmi vážné. Myslím, že jedině společným úsilím dnes mů­žeme dosáhnout úspěšné výsledky, jak my, dělníci, tak naše inteligence. Je škoda, že příspěvek soudruha Mlynáře, tak význačný, který musel velmi zkrátit, zapadl v rušné diskusi, která zde včera byla. Považuji za velmi nutué a důležité, abychom přátelství k Sovětskému svazu vysvětluvali jako vztah rovného s rov­ným, abychom se v tom vyvarovali všeho bezduchého. Vždyť ani soudruzi v Sovětském svazu nestojí o to, abychom zkres­lovali náš vztaii k nim. Přeji novému předsednictvu, aby opravdu dosáhlo splnění všech těch nadějí, které v ně vkládáme. (CTK) Karel Poláček odpovídá STRAKONICE — ger — V sobotu se konal z podnětu ÜOR celookresní aktiv funk­cionářů ROH k výsledkům V. plenárního zasedání ÜRO. Zú­častnil se jej předseda ŰRJ Karel Poláček, jehož úvodní slovo vyslechlo téměř pět set účastníků. Seznámil přítomné s průběhem obrodného pro­cesu v nejvyšších odlxtrových orgánech a s 'tím, jak bude’ činnost ÚRO a Jednotlivých svazů po V. plénu zajišťová­na. Uvedl, že rozhodující slo­vo v odborech budou mít vo­lené orgány, zejména základ­ní organizace, bude jxjsílena pravomoc závodních výborů. Odbory vidí jako svůj prvořa­dý úkol péči o zájmy a práva pracujících. Na základě při­pomínek jde například také o to, aby ZV ROH bylo vráce­no právo na spolurozhodová­ní při mzdových otázkách, při přijímání a přemísťování zaměstnanců. lo V diskusi se pak vystřída­jednadvacet účastníků z nejrůznějších odborových úse­ků. Rozdílné názory byly na některé organizační otázky, strukturu odborových orgánů, na metody 'práce apud. val V závěrečném slově reago­Karel Poláček na řadu připomínek. Pokud jde o pří­kaz 4161, který podepsal jako ministr strojírenství, podstatě to, co před řekl v časem uveřejnil v rozhovoru s re­dakcemi Práce a Rudého prá­va. Lze říci. že většinu účast­níků aktivu ČZM jeho vysvět­lení neuspokojilo. Přes názorovou různorodost bylo na aktivu patrné, že všichni odboráři chtějí udě­lat maximum, aby odborová organizace plnila dobře své poslání. I 1 ORGAN JIHOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSC| Zmoklá fotbalová neděle Čistý vzduch pro j. anquetila Ctěte na straně 3. HOVORY V OFSAJDU Bez jména vás nevezmou... STARONOVÍ MISTŘI v TABLETENISOVÝCH BUDĚJOVICÍCH Ctěte na straně 4. SEZNÁMIT CELOU STRANU A VEŘEJNOST S VÝSLEDKY PLÉNA ÚVKSČ Aby se neopakovaly nega­tivní pléna, zkušenosti z lednového je nanejvýš žádoucí, aby s výsledky březnového pléna ÚV KSČ byli všichni komunisté rychle a kvalifiko­vaně seznámeni. Nejvíce záleží na hloubce objasňování a na pochopení současné situace — základ­ních cílů a podstaty akčního programu, aby se tak vytvoři­ly ty nejlepší podmínky pro angažované vtažení komunis­tů do konkrétní politické práce. Veškerá činnost komunistů a stranických orgánů má v té­to době směřovat k tónuj; abychom získali -pro hlavni úkoly obsažené v akčním pro­gramu celou naši společnost. Dosáhnout toho, aby za na­šimi slovy následovaly v na­šem jednáni činy v zájmu dalšího rozvoje socialistické společnosti. K bezprostřední informaci o výsledcích pléna ŰV KSČ svolávají v těchto dnech okresní výbory celé okresní aktivy funkcionářů stranic­kých organizací, kterých se také zúčastní členové a kan­didáti OV, členové OKRK, ve­doucí funkcionáři ONV a okresních společenských or­gánů. Na těchto aktivech bu­dou referovat členové a kan­didáti OV KSČ, členové OKRK a další vybraní soudruzi k těmto otázkám: • stanovisko pléna ÜV KSČ k současné politické situaci a k výsledkům jednání pléna ÚV KSČ; • závěry ÚV KSČ k návrhu akčního programu a postup strany při jeho projednávání ve stranických orgánech organizacích, v organizacích a Národní fronty, ve státních a hospodářských orgánech a in­stitucích. V dalších dnech okresní, městské, místní a celozávod­­a- podnikové výbory.a zá­kladní organizace svolají členské schůze nebo všeple­­nární schůze stranických or­ganizací, kde budou komunis­té připraveni k tomu, aby byli schopni stát v popředí vysvětlování závěrů březnové­ho pléna ÚV KSČ. Kromě toho se budou po­řádat shromáždění pracují­cích, zejména ve velkých průmyslových závodech a vy­braných místech, která obsa­dí ÚV KSČ svými delegacemi. Aby se závěry tohoto vý­znamného pléna dostaly mezi všechny občany, uloží okresní výbory a jiné stranické orgá­ny a organizace komunistům, kteří vykonávají funkce ROH, ČSM, národních výbo­v rech, JZD a dalších podnicích, aby uplatnili svůj vliv tím, že budou v těchto organizo­vat ná závodech, dílnách, na vesnicích apod. besedy k vý­sledkům březnového pléna ÚV KSČ. Závěry tohoto pléna budou základním východiskem ke zpracování zprávy pro kraj­ské konference. Také v pří­pravě naší krajské konferen­ce se dělá vše, aby její prů­běh a výsledky přispěly ke sjednocení všech stranických sil pro úspěšné vedení demo­kratizačního procesu ve stra­ně a sjjolečnosti, při naplňo­vání akčního programu. -Cad- Na žádost autora tajemníka JCKNV Inženýra Vlastimila Bělohlávka upřesňu­jeme jeho vlastni výrok v člán­ku uveřejněném 4. dubna pod titulkem Jak dál v národních výborech. Zde nepřesně formu­loval v druhém odstavci, že pracovnici KNV museli referát pro tajemníka KV KSČ třikrát čl čtyřikrát předělávat. Správ­ně mělo být, že to byl referát pro předsedu JčKNV. NA SMUTNÉ UDALOSTI V ROCE 1950 VZPOMÍNAJÍ ČESKO­BUDĚJOVIČTÍ HOKEJISTÉ MISTR SPORTU FRANTIŠEK MIZERA MISTR SPORTU CENÉK PÍCHÁ, ANTONÍN SPANINGER A ZLAT­KO ČERVENÝ. Na výroční konferenci TJ Motor České Budějovice, která se konala v posledním březnovém týdnu, vystoupil mistr sportu František Mizera s požadavkem o provedeni rehabilitace česko­slovenských hokejových reprezentantu, kteří byli v padesátých le­­tečh souzeni a prožili dlouhá léta v žalářích. Požadavek o re­habilitaci byl zakotven v usneseni konference, František Mizera informoval o svém rozhodnuti napsat ve výše uvedené věci osob­ni žádost předsedovi UV ČSTV doc. dr. Bosákovi a v nás do­zrála myšlenka, že bychom měli požádat všechny bývalé budě­jovické hokejisty, kteiých se události také bolestně dotkly,'o vy­právěni. Události těchto dnů ubíhají však opravdu rychlým tempem. Než nám mistr sportu František Mizera předal dopis, než se tre­nér Zlatko Červený vrátil ze svého působeni v Jugoslávii a než jsme si mohli pohovořit s mistrem sportu Čeňkem Pichou a An­tonínem Španingerem, začaly o případu „Inženýr Modrý 4 spol." psát i jiné listy: týdeník Stadión, Zemědělské noviny, Čs. sport. Sledují ovšem události v širších souvislostech, čerpají z nejbo­­hatšich pražských pramenů. My bychom chtěli čtenáře seznámit hlavně s osudy Jihočechu, s osudy těch, které jsme po léta ob­divovali na ledové ploše, které známe a se kterými se stýkáme dodnes. Úvod celého děni se pokusíme vylíčit co možná nej­stručněji a nejvěc­něji, protože se o něm v posledni do­bě leckde již psalo. A pak dáme po­stupně slovo těm, kterých se to týka­lo, kteří vše na vlastni kůži proží­vali. 1. DÍL Docent dr. Emanuel Bosák předseda ÜV ČSTV Praha Vážený soudruhu doktore! Československý -hokej slavil v létech 1947, 1948 a 1949 dosud své největší úspěchy. V těchto létech získalo naše národní ho­kejové mužstvo dvakrát titul mi­stra světa a Evropy v Praze a ve Stockholmu a stříbrnou me­daili na olympijských hrách ve Sv. Mořici. Byl jsem členem ná­rodního mužstva, které vyhrálo MS a ME ve Stockholmu a nikdy nezapomenu na triumfální cestu, kterou nám připravila českoslo­venská sportovní veřejnost při našem návratu do vlasti. V roce 1950 jsme měli nejlepší snahu úspěchy opakovat na MS a ME v Londýně. Nebylo nám to však umožněno, neboť byla vy­konstruována vylhaná zpráva o tom, že některým členům výpra­vy nebyla britskými zastupitel­skými úřady vystavena víza. Bru­tálním a v historii světového spor­tu dosud ojedinělým způsobem, byla, po vykonstruovaném a zce­la neopodstatněném aktu Státní bezpečnosti v pražské restaura­ci, uvězněna převážná část čle­nů čs. národního mužstva/ bez možnosti řádné obhajoby. Uvěz­něn byl také vynikající spotto­­vec, brankář národního mužstva inž. Boža Modrý, kterému — ačkoliv v uvedené restauraci ne­byl a nebyl již vůbec v přípra­vě na Londýn — byl vyměřen nejvyšší trest 15 roků vazby. Po pěti letech, v době amnestie, kdy se stejně jako ostatní uvěznění členové národního mužstva vrátil ke své rodině, přinesl sl z věze­ní zárodky zákeřné nemoci a později zemřel. Někteří z uvěz­něných reprezentantů byli dvoj­násobnými mistry světa a Evro­py a držiteli olympijských stříbr­ných medailí, jestliže byli letos naši hokejisté za úspěch v Gre­noblů 1 zaslouženě vyznamenáni, jistě by vysoká vyznamenání za­sloužili 1 hráči z let 1947—1950, jejichž úspěchy byly ještě pro­nikavější. Doporučují, aby na počest jed­noho z našich ne|lepších hoke­jistů všech dob tnž. Modrého a na počest hráčů národního muž­stva z roku 1948 Trojáka, Stl-­­bora, Šťovíka, Švarce, Pokorného a Jarkovského^ kteří zahynulí po .tragické letecké havárii nad La Manchem, byla založena význam­ná mezinárodní soutěž. Žádám Vás, vážený soudruhu doktore, o Vaši plnou podporu pro úplnon rehabilitaci všech hráčů národního mužstva, kteří byli v roce 1950 neoprávněně uvězněni a dále o rehabilitaci členů národního mužstva, kteří tragicky zahynuli. Současně Vás žádám, aby všem hráčům, kteří se v minulosti významným způ­sobem podíleli na pronikavých úspěších československého lední­ho hokeje, byla dodatečně udě­lena tělovýchovná a případně i státní vyznamenání. Těm, kteří se dnešní rehabilitace nedožili, oak vyznamenání „In memoriam“. František MIZERA, mistr sportu (Pokračování na straně 4) Radost i slzy Sobota. Pro někoho zname­nala den volna. Pro dvojici no­vomanželů, kteří uspořádali svatební hostinu v českobudě-. jovickém hotelu Vltava, zname­nala krok do nového života. Jenom počasí bylo uplakané. V recepční místnosti se ozvala pianovka, svatební hosté zapěli. V sousední místnosti seděla skupina lidí. Věk od pětačty­řiceti do pětasedmdesáti let. Bývalí odbojáři-důstojníci, kteří se v létech 1949—51 octli ne­právem a bez rozsudku v drs­né trestnici na Mírově Po sedmnácti letech se tu sešli na první svobodné schůzce, aby uctili památku mrtvých kama­rádů. Shlukli se kolem magne­tofonu a s pohnutím poslou­chali téměř dvouhodinový ma­gnetofonový záznam. Byla výpověď bývalého zástupce ve to litele Mirova, dnes nadporučí­ka VB Františka Markvarta ze Soběslavi, kterého vypátral bý­valý mírovský vězeň kpt. čs. ar­mády E. G. Nakonec schválili rezoluci a stylizovali své připo­mínky k návrhu zákona o re­habilitaci, které odešlou nej­­vyšším orgánům. Při besedě vzpomínali s trpkostí na hroz­ná léta, prožitá ve vězení. Ně­která vzpomínka vyloudila úsměv, jiná slzy. Jak se však asi tito bývalí vězňové podivili, když včera četli v Mladé frontě rozhovor s velitelem Mírová Oldřichem Kohličkem. Tento krutý velitel se dnes považuje za jakéhosi vězně, který prý hájil jejich zá­jmy při jednání s genefálem Reicinem v Praze na minister­stvu vnitra a co „chudák" sám všechno vytrpěl. Dokonce i pa­měť ztratil. Ale neztratili ji bý­valí vězňové. z Hodně mu pomůže i přepis magnetofonového záznamu. A protože zájem veřejnosti o mirovskou vězníci, která si v mnohém nezadala s metodami hitlerovských koncentráků, je veliký, otiskneme v . nejblížších dnech podstatnou část svědec­tví nadporučíka Markvarta na stránkách Jihočeské pravdy. JAROSLAV PEŠEK TAK SE VRACELI mistři světa z hokejového šampionátu ve Stockholmu v roce 1949. Nadšené uvítání, kterého se jim všude dostávalo od překročení státních hranic, vyvrcholila v Praze. O rok později se za většinou hráčů zavřely dveře ia­­lářů ... I

Next