Kultura, 1962 (VI/27-52)
1962-10-25 / No. 43
JAK JSEM VÁS VIDĚL ▼ Peter de Francia je malíř, který si odváži z Prahy úctu všsch, kdo ho poznali, nejen k malířskému a kreslířskému dílu, ale i k osobnosti. Snad i jeho složitý národnost (je tak trochu Angličan i Francouz i Ital) z něho činí daleko pozornějšího a řekl bych citlivějšího pozorovatele našeho Života. Neostýchali jsme se mu proto položit ani tak otřepanou otázku, jako je ta neblaze proslulá „dojmová“. Raději bych se pokusil porovnat své dojmy po několikatýdennlm pobytu v Praze s představami, které Jsem až dosud měl o kulturní situaci v socia• llstických zemích. Nezapomeňte, že Je to moje první návštěva v lidově demokratickém státě. A že tak jako všichni moji přátelé, kteří s velkým zájmem sledujeme, co se v evropských socialistických zemích děje, máme sklon přisuzovat různým ojedinělým příznakům nadměrnou důležitost. Vydá se román, objeví se Článek, promítne se film a z toho se vyvozuje obecně platný obraz celého kulturního života. Jenže usuzovat ze zlomků na celek lze z celé kulturní oblasti snad jen v archeologii. Myslíte tedy, že »i ze své návštěvy neodnášíte žádný ucelený závěr? Naopak. Myslím, že i z poměrně krátkého pobytu lze mnoho poznat. Zejména z uměni výtvarného. Ale ta ké z mentality lidi i z jejich názorů Například mám pocit, že umělci a vů bec inteligence v socialistických ze mích víc mysli v kategoriích budouc nosti než my. Tady můj apriorní názor pobyt v Československu potvrdil. Zapůsobilo na mě hluboce ne to, že bych tu viděl ohromujíc! malířství (i když Je tu mnoho dobrého) nebo velikou moderní architekturu (zde jsou ovšem mé poznatky omezeny jen na Cechy), ale spíš mi přímý styk ozřejmil možnosti do budoucna a tím nikterak nemíním mlhavou, vzdálenou budoucnost, ale už příští desetiletí. Jen malý přiklad z oboru malířství: Jsem přesvědčen, že fakt, že mladí studenti, s nimiž jsem přišel do styku, vůbec neznají zkázonosné působeni soukromého obchodu v západním umění, Jim dává výhody, které se nutně musí projevit v nesmírném rozsahu. Zdůrazňuji tuto okolnost proto, že ji sám považuji za jeden z nejdestruktivnějších momentů v současné západní kultuře. Cd byste řekl ještě o našem výtvarní ct ví ? Líbí se mi vaše grafika, aspoň to, co jsem viděl. Knižní ilustrace, kríižnl obálky, plakáty, kreslený film. To jsou všechno formy grafického výrazu, které, spolu s výtvarnictvím divadelním, jsou úžasně tvořivé a podnětné. Těžkosti Jsou snad spíše v oblasti monumentálního uměni, v tom, co bych pro lepší výstižnost nazval uměním „epickým“. Ovšem „epické“ umění vzniká v „epické“ době. Není například náhodou, že dvě nesocialistické země, v nichž se epická forma malířství rozvíjela nejúspěšněji — Mexiko a Itálie — byly obě zeměmi, v nichž se rýsovala velmi ostře agrární otázka. Okupace země byla také epickým tématem a dala podnět k epickým dílům, podobně jako tomu bylo s ranými sovětskými filmy. To je ovšem problém pokrokového uměni na celém světě. A mám obavy, aby se zejména malířství brzy nevrátilo k jakémusi „intimismu“. To by mohlo vést k nebezpečí obnovení určitých buržoazntch, hluboce buržoaznlch forem. Myslíte, že epleká umění je v tomto století nejdáležltější? Ne nejdůležitější, ale nejplodnějšl. jaké jste sl udělal dojmy o současně architektuře v CSSR? Znovu musím zdůraznit, že mé znalosti jsou omezeny na Prahu a jižní Cechy. Neznám Gottwaldov, Brno nebo Bratislavu, města, která, doufám, navštívím, až se sem vrátím. Urbanistická architektura v Praze mě zklamala nejvíc ze všeho, co jsem během svého pobytu viděl, hlavně pokud jde o polohu, obvtných bloků. My, kteří žijeme na Západě, jsme vždycky předpokládali, že stavitelské nápady 20. století plus technika PLUS — a to je obrovské plus — úplná kontrola nad zemi a nad jejím oohatstvlm nemůže nevytvořit velikou architekturu. Co z nail kultury na vás nejvíc zapůsobilo? Divadlo a divadelní výpravy, knižní produkce, některé oblasti českého malířství, výstava Františka Tichého. A elán studentů, s nimiž jsem měl příležitost se setkat. Je to známo v zahraničí? Mluvím-li pouze o Anglii, známe to nepřímo. V posledních letech nás náš tisk velmi dobře Informoval o české divadelní scéně, např. o práci Svobodově. Ale kdyby bylo možno u nás pořádat vlc vašich výstav, malých výběrových výstav (operní scény, Tichého grafiky, práce Seydla a Trnky například), které by nebyly příliš drahé a byly bv pečlivě voleny, jsem si jist, že by měly \ Ký účinek a že by vzbudily značný zájem. Protože to je umění, které by pro nás bylo objevné. A nakonec, co se týče vaši výstavy ... Obávám se, že mé odpověď bude znit jako fráze. Ale stává se, že fráze jsou absolutná pravdivé. Moje výstava v Praze i můj pobyt u vás byly pro mne nesmírně podnětnou zkušenosti. Doufám, že to nebyla výstava poslední. To, že Československo zakoupilo můj obraz pro Národní galerii, mě morálně velmi povzbudilo. Pochopte, že žiji v umělecké izolaci a to není na Západě snadná situace. Laskavost mi projevoval Svaz výtvarných umělců. A spolu s přátelstvími, která jsem zde navázal, jsou to věci, na které nezapomenu. Rozmlouval Ota Klein Nakreslil se Peter de Francia VYSOKA STATNI VYZNAMENANÍ udělil president republiky třem představitelům naši divadelní a výtvarné kultury. Řádem práce byl vyznamenán režisér František Salzer, jehož šedesátin jsme vzpomněli před nedávném. Stejného věku dosáhl v těchto dnech Bohumír Dvorský, dlouholetý předa seda Svazu čs. výtvarných umělců neúnavný malíř-krajinář; titul zasloužilého umělce je oceněním jeho významného díla vytvořeného k chvále české krajiny i dělné lidské radosti. Nejmladším z jubilantů je Bedřich Prokoš, který oslavil padesátiny jako ředitel Národního divadla v Praze. Řád práce mu byl udělen za dlouholeté působení v českém divadelnictví jako herci a organizátoru, rk ■ IV. ARBESOVA ČESKÁ LlPA se konala minulou sobotu a neděli; na programu měla zejména konferenci a besedu o vědecko-fantastické literatuře. Š LAMPEDUSOVA LEOPARDA, jeden z nejslavnějších románů současné Itálie, začal natáčet na Sicílii režisér Luchino Visconti. Burt Lancaster, Alain Delon a Tunisanka Claudia Cardinale hrají v hlavních rolích. Ve filmu se mluví anglicky, francouzský a italsky. ne ■ KAMIjk. BEDNÁŘ odevzdal v Mllflé íro5ue"f1fl«lpís nové sbírky veršů Slunovrat. š K VEJMODERNĚ)Š!M světovým galeriím patři bukureitská galerie, které byla po rozsáhlých adapta cích nedávno znovu otevřena. Mé dokonalé osvětleni a klimatická zařízeni, dokonale vybavené vědecké laboratoře a restaurátorské zařízeni. ei ■ ČTYŘI DÍLA z české hudby starší 1 nejnovějšl na Jedné desce (DV 5843) lze poprévu sjednotit devizou — uměni bojující. Je na ni zastoupen Vit Nejedlý chmurnou a vzpurnou Dramatickou předehrou. Alois Hába předehrou k revoluční předválečné opeře Nová země podle Gladkova, s citáty Internacionály. Do sousedství energické i soucitné symfonické básně Otmara Máchy Noc a naděje (podle Lustíga), se dostala hutná, ale vnitřně různorodá Řezáčova Předehra k Majakovského poémě Správná věc. K nahrávce byly vybrány (jako vždy) orchestry, které se o provedeni těchto děl zasloužily: orchestr Národního divadla (dir. J. Krombholc), Symfonický orchestr hl. města Prahy (). Rohan) a Symfonický orchestr čs. rozhlasu (A. Klima). t B NIKOLAJ OCHLOPKOV, umělecký šéf a režisér Divadla Vladimíra Majakovského v Moskvě prohlásil, že největší potěšení má ze dvou her, které Jejich divadlo chystá v této sezóně. Z nové hry A. Arbuzova „Kdesi nás čekají“ a X „Majitelů klíčů“ Milana Kundery, které pro divadlo volně zpracoval Alexandr Štejn. mf OTÁZKA VILÉMU BENDOVI, tajemníku ÜV SČSP: jaké kulturní pořady se chystají na Město československo-sovětského přátelstvl? ff • ODPOVĚĎ Podle dramaturgických plánů profesionálních 1 ochotnických divadel bude v Měsíci přátelství uvedeno několik desítek sovětských her; státní film nasadí v přehlídce filmy Ivanovo dětství, Devět dni jednoho roku, dvoudílný film Dva životy, dále Děvčata, U sedmi větrů a konečně lilm s titulem A co když je to láska. Ministerstvo školství a kultury pozvalo na Měsíc přátelství sovětské umělce a soubory. Uslyšíme vynikající klavíristy, profesora Emila Gilelse, který je uznáván za jednoho z největších pianistů světa, Viktora Meržanova a Rudolfa Kerera, vítěze soutěže padesáti mladých nejtalentovanějších klavíristů SSSR v r. 1961. Z dirigentů uvidíme mladého talentovaného jevgenije Světlanova a zasloužilého umělce RSFSR profesora Nikolaje Anosova. skvělého propagátora nových děl. Koncertními sály zazni tény a violoncellistky Natalie Šachovské houslisty Borise Gutnlkova, představitelů mladého pokolení soI větských hudebníků. S klasickým moderním hudebním repertoárem vystoupí Státní Beethovenovo kvarteto. V Městci přátelství přijedou k nám 1 dva soubory: Moldavský orchestr lidových tanců a nástrojů se sůlisty, a Vokálni a Instrumentální kvarteto Gruzlnské státnf filharmonie. Už i tenhle zdaleka neúplný přehled nepovídá, že kulturnf pořady v letointm Městci přátelství budou významné, pestré a zajímavé. B NOCNl LET, knihu povídek Salnt-Exupéryho, vydá příští měsíc s Fukovýml ilustracemi Mladé fronta v edici Kapka. V prosinci vyjde v téže edici výbor z povídek Ivana Bunina s Ilustracemi Václava Sivka. š SHAKESPEAROVO nakladatelství v nltct Odéon v Paříži osiřelo. Zemřela jeho majitelka Sylvia Beachová, jež od roku 1918, spolu s Adriennou Mounlerovou, soustřeďovala kolem něho nejslavnějšt postavr současného evrooského a světového písemnictví. První vydáni joyceova Ulyssa bylo největším počinem tohoto nakladatelství. ne FRANTIŠKU TICHÉMU, malíři cirkusů, tanečnic a smutných klaunů, připsal Ladislav Fialka svou novou pantomimu Cesta. K její premiéře (a na zahájeni sezóny) uspořádali v divadle Na zábradlí komorní výstavu prací Františka Tichého. Soustředili se na poměrně málo známou oblast jehq, díla — návrhy jevištních kostýmů, vor ■ DVE HERECKÁ VÝROČÍ následuji za sebou 25. a 28. října. První, šedesátin Václava Vydry, vzpomínají především v Městských divadlech pražských, kde významný umělec působí — s dvěma nepatrnými přestávkami od roku 1921 a kde vytvořil přes pět set roll. Den na to oslaví Brno jubileum „své“ herečky, Jarmily Urbánkové, dožívající se sedmdesáti let. Zůstala Brnu věrná od svého příchodu v roce 1915 a rozdávala z bohatého talentu v tak široké galerii postav, Jakou se může pochlubit málokdo na českém Jevišti. do ZRODILO SE nové komorní těleso: Muslci Pragenses, soubor dvanácti pražských instrumentalistů, v čele s Liborem Hlaváčkem. Předsevzali sl vytvořit těleso, které by bylo pojítkem mezi kvartetem a komorním orchestrem. Ovodnf koncert (Marcello, Stamlc, Martinů, Hindemith, Roussel) naznačil, že umělci majf pro svou práci mnoho předpokladů. O tom, Jaké místo zaujmou v početné řadě našich komorních souborů, ovšem rozhodne nejen kvalita jejich hry, ale také volba repertoáru. Měl by 1 nadále být co nejšlršl. Ji ■ V MOSKVE se v těchto dnech sešlo v Institutu pro světovou literaturu symposium, Jež hodnotilo dílo zemřelého německého spisovatele Leonharda Franka. Symposia se také zúčastnil BÖ11 a Rudolf Hagelstange. Heinrich eš ■ MILOSLAV HAJEK (nar. 1927J, vystavujíc! v Alšově síni, je školením sochař, ale převážně se věnuje malířství. Dobře si jeho obrazy pamatujeme z kolektivních přehlídek skupiny Máj i z letošního Jara 62. U tohoto všestranného výtvarníka [uplatňuje se i na poli grafiky) oceňujeme zejména logickou plynulost uměleckého vývoje, postupné názorové zrání, opravdovost jeho snah. V jeho tvorbě je cosi z racionalismu moderní doby, ale to nikterak nezeslabuje Jeho snahu civilně vyjádřit poetický zážitek ze skutečnosti, kterou citlivě prožívá. ŠH ZVLÁŠTNÍ MÍSTO mezi našimi klavíristy mladší generace patři Ivanu Moravcovi, je pro něj charakteristická přemýšlivost, kterou cítíš za každou notou. Detailním propracováním skladeb byl poznamenán i Jeho poslední koncert v cyklu Hudební mládeže (Suk, Janáček, Korte, Chopin). První část by snad byla snesla více výrazové volností. Moravcova příslovečná přesnost však nebývá na úkor přednesu, a proto to lze přičíst na účet lndíspozice, která umělci nedovolila koncert dokončit. Ant tato okolnost však nemohla zásadně ohrozit příznivý dojem z vystoupeni. ji ■ RILKEHO literární odkaz bude dán do dražby koncem listopadu v Hamburku. Sbírka je velmi bohatá. Obsahuje 54 básni z let 1S06 až 1926, původní překlad Gldeova Návratu ztraceného syna, překlad Portugalských listů, 800 dopisů, a řadu knih s věnováními a osobními korekturami. ne ROGOPAG se provizorně říká filmu, na kterém pracují čtyři režiséři. Pracovní titul se skládá z prvních slabik nebo iniciál jejich jmen — Rossellini, Godard, Pasolini, Greigoretti. Předsevzali si, že ve svých volme spojených filmových povídkách budou hledat odpověď na otázku, jak žije moderní člověk. V části, režírované Pierem Pasolinim a pojmenované podle italského sýru Ricotta hraje Orson Welles filmového Štatistu. ■ JOHN PRIESTLEY, známý anglický spisovatel, dll v těchto dnech se svou manželkou v Sovětském svazu. Prohlásil, že nebyl v SSSR sedmnáct let a rád by se co -nejvíc seznámil s tlm, co bylo za tuto dobu vykonáno. Na delší cestu po sovětské zemi se vydal nejen jako spisovatel, ale 1 Jako malíř. V poslední době se prý dokonce věnuje malířství vlc než psaní. Přesto však prozradil, že dokončil knihu „Literární vzpomínky“ v příštím roce, až sl poněkud oda počine, začne pracovat na rozsáhlejší knize „Člověk a Jeho doba“. mf LETOŠNÍ VAN CLIBURNOVU klavírní soutěž ve Forth Worthn v Texasu vyhrál Američan Ralph Votapek a dva sovětští pianisté Nikolaj Petrov a Michael Vosskresenskij. eš B ČESKA NAKLADATELSTVÍ začínají publikovat své ediční plény na rok 1963. SNKLU oznamuje mf- £čBU1sAjí„MPÍ' Brechtovy Historky o panu Reunerovl, výbor z prózy Kerouacovy, výbor z povídek Katajevových, povídky Moravlovy, Aldlngtonův román Zemřel hrdina, počtvrté Hemingwayova Starce a moře, tři detektivní romány Agathy Christleové, Maeterllnckova Modrého ptáka, poezii Prévertovu, Pasoliniho, Holanovu, Hikmetovu, nové vydáni Fischerových překladů Villona, výbor z Roberta Burnse, milostnou poezii Ovídiovu, výbor z Kollára, korespondenci Nerudovu a Hálkovu, Máchovy deníky, Bočkovu monografii o Trnkovi, Tomešovu o Gaugulnovi. . . včetně svazků Klubu čtenářů to má být v příštím roce přes sto padesát titulů. š B DM1TRIJ SOSTAKOVlC dokončil XIII. symfonii. Je napsána pro orchestr, mužský sbor a sólový hlas na verše jevgenije Jevtušenka. Její premiéra bude v první polovině prosince. Skladatel o ní sám říká, že bude pro Jeho tvorbu v mnohém nová svou formou. V rozhovoru s dopisovatelem Pravdy též na sebe prozradil, že v nejbllžší době hodlá vystoupit v úloze pro něj neobvyklé, totiž Jako dirigent. □ PŘEKLADATELSKOU KONFERENCI o kontextu domácí a překladové literatury (s úvodním referátem Alexandra Matušky) pořádá 25. a 26. října v Praze Svaz čs. spisovatelů. š OKAMŽIKY, výbor z povídek A. P. Čechova, vydala v těchto dnech Mladá fronta v edici Máj. je to desátý a tedy vlastně jubilejní svazek. Vyšel v úctyhodném nákladu 64 003 výtisků. ba Q BEZRUCOVY SLEZSKÉ PÍSNĚ vydává v těchto dnech berlínské nakladatelství Aufbau Verlag. Jako dar poslala Bezručovu památníku v Opavě několik Bezručových dopisů. ne .. . odpověď na kritický dopis, který upozornil, jak macešsky se Kunštát stará o památku Františka Halase: Školská a kulturní komise MNV. Kunštát se již po nějakou dobu zmíněnou záležitostí zabývá a jestliže dosud zdánlivě bezvýsledně, pak jen proto, že nepředvídané okolnosti znemožnily realizací některých návrhů. V nejbltiši schůzi SKK budou myšlenky v článku naznačené znovu předmětem jednání a doufáme, že nyní dojdeme ke kladnému závěru. Bude projednána i možnost prodeje kunštátské keramiky. Jan Sýkora, předseda SKK. ... o tom, co rozhodně chybf na knižním trhu (ale často i ve studijních knihovnách): jen tak, z legrace, jsem se zeptal několika Udí: Nechcete koupit Matějčkovy Dějiny umění v obrysech? Všichni chtěli. A nabízeli dvojnásobnou cenu. Chtěl bych je totiž tám taky. Jenže Mátějček je nedosažitelný. Třetí, poslední vydání jeho Obrysů vyšlo v roce 58 v desíti sícovém nákladu. Knížka stála Kčs. Za pár týdnů byla rozebrána. To mt řekli v Knize. Nijak zpláči mne to neutěšilo, protože Obrysy (tak, jako celá řada umprumákůj opravdu potřebuju. Koneckonců podle autorových slov je knihař určena právě pro studující... Vezmou-lt nakladatelství fu tomto případě SNKLU) na zřetel ekonomický zákon, že výroba je Uzena poptávkou, a budou-lt Obrysy znovu vydány, rád bych samozřejmě poděkoval předem, ale současně chci l připomenout: Matějěek končí zhruba u Impresionismu. Bylo by třeba jeho dílo doplnit. Vím, že poslední vydání bylo obohaceno dodatky o středověkém umění východních a jižních Slovanů a o ruském uměni nové doby, ale pořád chybí přehled nejnovějšlch dějin výtvarnictví, tj. našeho, dvacátého století. Myslím, že teprve po takové úpravě by Obrysy byly „východiskem k odbornému vzdělání“, jak si to Mátějček přál. Pavel Koňařfk, Uherské Hradiště # D O u Z < os u. LU Ü Z LU yec O > O X LUDVIK KUBA: jablka a váza. Z výstavy ve Strakonicích LU Z CYKLU DUCHOVÉ < zo> z u O z