Kultura, 1962 (VI/27-52)

1962-10-25 / No. 43

JAK JSEM VÁS VIDĚL ▼ Peter de Francia je malíř, který si od­váži z Prahy úctu všsch, kdo ho poznali, nejen k malířskému a kreslířskému dílu, ale i k osobnosti. Snad i jeho složitý ná­rodnost (je tak trochu Angličan i Fran­couz i Ital) z něho činí daleko pozorněj­šího a řekl bych citlivějšího pozorova­tele našeho Života. Neostýchali jsme se mu proto položit ani tak otřepanou otáz­ku, jako je ta neblaze proslulá „dojmo­vá“. Raději bych se pokusil porovnat své dojmy po několikatýdennlm pobytu v Praze s představami, které Jsem až dosud měl o kulturní situaci v socia­­• llstických zemích. Nezapomeňte, že Je to moje první návštěva v lidově demo­kratickém státě. A že tak jako všichni moji přátelé, kteří s velkým zájmem sledujeme, co se v evropských socia­listických zemích děje, máme sklon přisuzovat různým ojedinělým přízna­kům nadměrnou důležitost. Vydá se román, objeví se Článek, promítne se film a z toho se vyvozuje obecně plat­ný obraz celého kulturního života. Jenže usuzovat ze zlomků na celek lze z celé kulturní oblasti snad jen v ar­cheologii. Myslíte tedy, že »i ze své návštěvy ne­odnášíte žádný ucelený závěr? Naopak. Myslím, že i z poměrně krátkého pobytu lze mnoho poznat. Zejména z uměni výtvarného. Ale ta ké z mentality lidi i z jejich názorů Například mám pocit, že umělci a vů bec inteligence v socialistických ze mích víc mysli v kategoriích budouc nosti než my. Tady můj apriorní názor pobyt v Československu potvrdil. Za­působilo na mě hluboce ne to, že bych tu viděl ohromujíc! malířství (i když Je tu mnoho dobrého) nebo velikou moderní architekturu (zde jsou ovšem mé poznatky omezeny jen na Cechy), ale spíš mi přímý styk ozřejmil mož­nosti do budoucna a tím nikterak ne­míním mlhavou, vzdálenou budouc­nost, ale už příští desetiletí. Jen malý přiklad z oboru malířství: Jsem pře­svědčen, že fakt, že mladí studenti, s nimiž jsem přišel do styku, vůbec neznají zkázonosné působeni soukro­mého obchodu v západním umění, Jim dává výhody, které se nutně musí pro­jevit v nesmírném rozsahu. Zdůrazňuji tuto okolnost proto, že ji sám považuji za jeden z nejdestruktivnějších mo­mentů v současné západní kultuře. Cd byste řekl ještě o našem výtvar­ní ct ví ? Líbí se mi vaše grafika, aspoň to, co jsem viděl. Knižní ilustrace, kríižnl obálky, plakáty, kreslený film. To jsou všechno formy grafického výrazu, kte­ré, spolu s výtvarnictvím divadelním, jsou úžasně tvořivé a podnětné. Těž­kosti Jsou snad spíše v oblasti monu­mentálního uměni, v tom, co bych pro lepší výstižnost nazval uměním „epic­kým“. Ovšem „epické“ umění vzniká v „epické“ době. Není například ná­hodou, že dvě nesocialistické země, v nichž se epická forma malířství roz­víjela nejúspěšněji — Mexiko a Itálie — byly obě zeměmi, v nichž se rýso­vala velmi ostře agrární otázka. Oku­pace země byla také epickým téma­tem a dala podnět k epickým dílům, podobně jako tomu bylo s ranými so­větskými filmy. To je ovšem problém pokrokového uměni na celém světě. A mám obavy, aby se zejména malíř­ství brzy nevrátilo k jakémusi „inti­­mismu“. To by mohlo vést k nebezpečí obnovení určitých buržoazntch, hlubo­ce buržoaznlch forem. Myslíte, že epleká umění je v tomto století nejdáležltější? Ne nejdůležitější, ale nejplodnějšl. jaké jste sl udělal dojmy o současně architektuře v CSSR? Znovu musím zdůraznit, že mé zna­losti jsou omezeny na Prahu a jižní Cechy. Neznám Gottwaldov, Brno nebo Bratislavu, města, která, doufám, na­vštívím, až se sem vrátím. Urbanistic­ká architektura v Praze mě zklamala nejvíc ze všeho, co jsem během svého pobytu viděl, hlavně pokud jde o po­lohu, obvtných bloků. My, kteří žijeme na Západě, jsme vždycky předpoklá­dali, že stavitelské nápady 20. století plus technika PLUS — a to je obrov­ské plus — úplná kontrola nad zemi a nad jejím oohatstvlm nemůže nevytvo­řit velikou architekturu. Co z nail kultury na vás nejvíc zapů­sobilo? Divadlo a divadelní výpravy, knižní produkce, některé oblasti českého ma­lířství, výstava Františka Tichého. A elán studentů, s nimiž jsem měl příležitost se setkat. Je to známo v zahraničí? Mluvím-li pouze o Anglii, známe to nepřímo. V posledních letech nás náš tisk velmi dobře Informoval o české divadelní scéně, např. o práci Svobodo­vě. Ale kdyby bylo možno u nás pořá­dat vlc vašich výstav, malých výběro­vých výstav (operní scény, Tichého grafiky, práce Seydla a Trnky napří­klad), které by nebyly příliš drahé a byly bv pečlivě voleny, jsem si jist, že by měly \ Ký účinek a že by vzbu­dily značný zájem. Protože to je umě­ní, které by pro nás bylo objevné. A nakonec, co se týče vaši výstavy ... Obávám se, že mé odpověď bude znit jako fráze. Ale stává se, že fráze jsou absolutná pravdivé. Moje výstava v Praze i můj pobyt u vás byly pro mne nesmírně podnětnou zkušenosti. Doufám, že to nebyla výstava posled­ní. To, že Československo zakoupilo můj obraz pro Národní galerii, mě mo­rálně velmi povzbudilo. Pochopte, že žiji v umělecké izolaci a to není na Západě snadná situace. Laskavost mi projevoval Svaz výtvarných umělců. A spolu s přátelstvími, která jsem zde navázal, jsou to věci, na které neza­pomenu. Rozmlouval Ota Klein Nakreslil se Peter de Francia VYSOKA STATNI VYZNAMENANÍ udělil president republiky třem představitelům naši divadelní a výtvarné kultury. Řádem práce byl vyznamenán režisér František Sal­­zer, jehož šedesátin jsme vzpo­mněli před nedávném. Stejného věku dosáhl v těchto dnech Bo­humír Dvorský, dlouholetý před­a seda Svazu čs. výtvarných umělců neúnavný malíř-krajinář; titul zasloužilého umělce je oceněním jeho významného díla vytvořeného k chvále české krajiny i dělné lid­ské radosti. Nejmladším z jubi­­lantů je Bedřich Prokoš, který oslavil padesátiny jako ředitel Národního divadla v Praze. Řád práce mu byl udělen za dlouhole­té působení v českém divadelnic­tví jako herci a organizátoru, rk ■ IV. ARBESOVA ČESKÁ LlPA se konala minulou sobotu a neděli; na programu měla zejména konfe­renci a besedu o vědecko-fantas­­tické literatuře. Š LAMPEDUSOVA LEOPARDA, jeden z nejslavnějších románů současné Itálie, začal natáčet na Sicílii re­žisér Luchino Visconti. Burt Lan­caster, Alain Delon a Tunisanka Claudia Cardinale hrají v hlavních rolích. Ve filmu se mluví anglic­ky, francouzský a italsky. ne ■ KAMIjk. BEDNÁŘ odevzdal v Mllflé íro5ue"f1fl«lpís nové sbír­ky veršů Slunovrat. š K VEJMODERNĚ)Š!M světovým ga­leriím patři bukureitská galerie, které byla po rozsáhlých adapta cích nedávno znovu otevřena. Mé dokonalé osvětleni a klimatická zařízeni, dokonale vybavené vě­decké laboratoře a restaurátorské zařízeni. ei ■ ČTYŘI DÍLA z české hudby starší 1 nejnovějšl na Jedné desce (DV 5843) lze poprévu sjednotit devizou — uměni bojující. Je na ni zastoupen Vit Nejedlý chmurnou a vzpurnou Dramatickou přede­hrou. Alois Hába předehrou k re­voluční předválečné opeře Nová země podle Gladkova, s citáty In­ternacionály. Do sousedství ener­gické i soucitné symfonické básně Otmara Máchy Noc a naděje (po­dle Lustíga), se dostala hutná, ale vnitřně různorodá Řezáčova Pře­dehra k Majakovského poémě Správná věc. K nahrávce byly vy­brány (jako vždy) orchestry, kte­ré se o provedeni těchto děl za­sloužily: orchestr Národního diva­dla (dir. J. Krombholc), Symfonic­ký orchestr hl. města Prahy (). Rohan) a Symfonický orchestr čs. rozhlasu (A. Klima). t B NIKOLAJ OCHLOPKOV, umělec­ký šéf a režisér Divadla Vladimíra Majakovského v Moskvě prohlásil, že největší potěšení má ze dvou her, které Jejich divadlo chystá v této sezóně. Z nové hry A. Ar­buzova „Kdesi nás čekají“ a X „Majitelů klíčů“ Milana Kunde­­ry, které pro divadlo volně zpra­coval Alexandr Štejn. mf OTÁZKA VILÉMU BENDOVI, ta­jemníku ÜV SČSP: jaké kulturní pořady se chys­tají na Město českoslo­­vensko-sovětského přá­­telstvl? ff • ODPOVĚĎ Podle dramaturgických plánů pro­fesionálních 1 ochotnických diva­del bude v Měsíci přátelství uve­deno několik desítek sovětských her; státní film nasadí v přehlíd­ce filmy Ivanovo dětství, Devět dni jednoho roku, dvoudílný film Dva životy, dále Děvčata, U sedmi větrů a konečně lilm s titulem A co když je to láska. Minister­stvo školství a kultury pozvalo na Měsíc přátelství sovětské umělce a soubory. Uslyšíme vynikající klavíristy, profesora Emila Gilel­­se, který je uznáván za jednoho z největších pianistů světa, Vikto­ra Meržanova a Rudolfa Kerera, vítěze soutěže padesáti mladých nejtalentovanějších klavíristů SSSR v r. 1961. Z dirigentů uvidíme mla­dého talentovaného jevgenije Svět­­lanova a zasloužilého umělce RSFSR profesora Nikolaje Anoso­va. skvělého propagátora nových děl. Koncertními sály zazni tény a violoncellistky Natalie Šachovské houslisty Borise Gutnlkova, představitelů mladého pokolení so­I větských hudebníků. S klasickým moderním hudebním repertoá­rem vystoupí Státní Beethovenovo kvarteto. V Městci přátelství při­jedou k nám 1 dva soubory: Mol­davský orchestr lidových tanců a nástrojů se sůlisty, a Vokálni a Instrumentální kvarteto Gruzlnské státnf filharmonie. Už i tenhle zdaleka neúplný přehled nepoví­dá, že kulturnf pořady v letointm Městci přátelství budou významné, pestré a zajímavé. B NOCNl LET, knihu povídek Salnt-Exupéryho, vydá příští mě­síc s Fukovýml ilustracemi Mladé fronta v edici Kapka. V prosinci vyjde v téže edici výbor z poví­dek Ivana Bunina s Ilustracemi Václava Sivka. š SHAKESPEAROVO nakladatelství v nltct Odéon v Paříži osiřelo. Ze­mřela jeho majitelka Sylvia Bea­­chová, jež od roku 1918, spolu s Adriennou Mounlerovou, soustře­ďovala kolem něho nejslavnějšt postavr současného evrooského a světového písemnictví. První vy­dáni joyceova Ulyssa bylo největ­ším počinem tohoto nakladatel­ství. ne FRANTIŠKU TICHÉMU, malíři cir­kusů, tanečnic a smutných klaunů, připsal Ladislav Fialka svou no­vou pantomimu Cesta. K její pre­miéře (a na zahájeni sezóny) uspořádali v divadle Na zábradlí komorní výstavu prací Františka Tichého. Soustředili se na poměr­ně málo známou oblast jehq, díla — návrhy jevištních kostýmů, vor ■ DVE HERECKÁ VÝROČÍ násle­duji za sebou 25. a 28. října. Prv­ní, šedesátin Václava Vydry, vzpo­mínají především v Městských di­vadlech pražských, kde významný umělec působí — s dvěma nepatr­nými přestávkami od roku 1921 a kde vytvořil přes pět set roll. Den na to oslaví Brno jubileum „své“ herečky, Jarmily Urbánkové, do­žívající se sedmdesáti let. Zůstala Brnu věrná od svého příchodu v roce 1915 a rozdávala z boha­tého talentu v tak široké galerii postav, Jakou se může pochlubit málokdo na českém Jevišti. do ZRODILO SE nové komorní těleso: Muslci Pragenses, soubor dvanácti pražských instrumentalistů, v če­le s Liborem Hlaváčkem. Předse­vzali sl vytvořit těleso, které by bylo pojítkem mezi kvartetem a komorním orchestrem. Ovodnf koncert (Marcello, Stamlc, Marti­nů, Hindemith, Roussel) naznačil, že umělci majf pro svou práci mnoho předpokladů. O tom, Jaké místo zaujmou v početné řadě na­šich komorních souborů, ovšem rozhodne nejen kvalita jejich hry, ale také volba repertoáru. Měl by 1 nadále být co nejšlršl. Ji ■ V MOSKVE se v těchto dnech sešlo v Institutu pro světovou li­teraturu symposium, Jež hodnotilo dílo zemřelého německého spiso­vatele Leonharda Franka. Sympo­sia se také zúčastnil BÖ11 a Rudolf Hagelstange. Heinrich eš ■ MILOSLAV HAJEK (nar. 1927J, vystavujíc! v Alšově síni, je ško­lením sochař, ale převážně se vě­nuje malířství. Dobře si jeho ob­razy pamatujeme z kolektivních přehlídek skupiny Máj i z letošní­ho Jara 62. U tohoto všestranného výtvarníka [uplatňuje se i na poli grafiky) oceňujeme zejména logic­kou plynulost uměleckého vývoje, postupné názorové zrání, opravdo­vost jeho snah. V jeho tvorbě je cosi z racionalismu moderní doby, ale to nikterak nezeslabuje Jeho snahu civilně vyjádřit poetický zá­žitek ze skutečnosti, kterou citli­vě prožívá. ŠH ZVLÁŠTNÍ MÍSTO mezi našimi klavíristy mladší generace patři Ivanu Moravcovi, je pro něj cha­rakteristická přemýšlivost, kterou cítíš za každou notou. Detailním propracováním skladeb byl pozna­menán i Jeho poslední koncert v cyklu Hudební mládeže (Suk, Janáček, Korte, Chopin). První část by snad byla snesla více vý­razové volností. Moravcova příslo­večná přesnost však nebývá na úkor přednesu, a proto to lze při­číst na účet lndíspozice, která umělci nedovolila koncert dokon­čit. Ant tato okolnost však nemoh­la zásadně ohrozit příznivý dojem z vystoupeni. ji ■ RILKEHO literární odkaz bude dán do dražby koncem listopadu v Hamburku. Sbírka je velmi bo­hatá. Obsahuje 54 básni z let 1S06 až 1926, původní překlad Gldeova Návratu ztraceného syna, překlad Portugalských listů, 800 dopisů, a řadu knih s věnováními a osob­ními korekturami. ne ROGOPAG se provizorně říká fil­mu, na kterém pracují čtyři reži­séři. Pracovní titul se skládá z prvních slabik nebo iniciál je­jich jmen — Rossellini, Godard, Pasolini, Greigoretti. Předsevzali si, že ve svých volme spojených filmových povídkách budou hledat odpověď na otázku, jak žije mo­derní člověk. V části, režírované Pierem Pasolinim a pojmenované podle italského sýru Ricotta hraje Orson Welles filmového Štatistu. ■ JOHN PRIESTLEY, známý ang­lický spisovatel, dll v těchto dnech se svou manželkou v Sovětském svazu. Prohlásil, že nebyl v SSSR sedmnáct let a rád by se co -nej­víc seznámil s tlm, co bylo za tu­to dobu vykonáno. Na delší cestu po sovětské zemi se vydal nejen jako spisovatel, ale 1 Jako malíř. V poslední době se prý dokonce věnuje malířství vlc než psaní. Přesto však prozradil, že dokončil knihu „Literární vzpomínky“ v příštím roce, až sl poněkud od­a počine, začne pracovat na rozsáh­lejší knize „Člověk a Jeho doba“. mf LETOŠNÍ VAN CLIBURNOVU kla­vírní soutěž ve Forth Worthn v Texasu vyhrál Američan Ralph Votapek a dva sovětští pianisté Nikolaj Petrov a Michael Vosskre­­senskij. eš B ČESKA NAKLADATELSTVÍ za­čínají publikovat své ediční plé­ny na rok 1963. SNKLU oznamuje mf- £čBU1sAjí„MPÍ' Brechtovy His­torky o panu Reunerovl, výbor z prózy Kerouacovy, výbor z po­vídek Katajevových, povídky Mo­­ravlovy, Aldlngtonův román Ze­mřel hrdina, počtvrté Hemingway­­ova Starce a moře, tři detektivní romány Agathy Christleové, Mae­­terllnckova Modrého ptáka, poezii Prévertovu, Pasoliniho, Holanovu, Hikmetovu, nové vydáni Fischero­vých překladů Villona, výbor z Roberta Burnse, milostnou poe­zii Ovídiovu, výbor z Kollára, ko­respondenci Nerudovu a Hálkovu, Máchovy deníky, Bočkovu mono­grafii o Trnkovi, Tomešovu o Gau­­gulnovi. . . včetně svazků Klubu čtenářů to má být v příštím roce přes sto padesát titulů. š B DM1TRIJ SOSTAKOVlC dokončil XIII. symfonii. Je napsána pro or­chestr, mužský sbor a sólový hlas na verše jevgenije Jevtušenka. Je­jí premiéra bude v první polovině prosince. Skladatel o ní sám říká, že bude pro Jeho tvorbu v mno­hém nová svou formou. V rozho­voru s dopisovatelem Pravdy též na sebe prozradil, že v nejbllžší době hodlá vystoupit v úloze pro něj neobvyklé, totiž Jako dirigent. □ PŘEKLADATELSKOU KONFE­RENCI o kontextu domácí a pře­kladové literatury (s úvodním re­ferátem Alexandra Matušky) po­řádá 25. a 26. října v Praze Svaz čs. spisovatelů. š OKAMŽIKY, výbor z povídek A. P. Čechova, vydala v těchto dnech Mladá fronta v edici Máj. je to desátý a tedy vlastně jubilejní svazek. Vyšel v úctyhodném ná­kladu 64 003 výtisků. ba Q BEZRUCOVY SLEZSKÉ PÍSNĚ vydává v těchto dnech berlínské nakladatelství Aufbau Verlag. Ja­ko dar poslala Bezručovu památ­níku v Opavě několik Bezručových dopisů. ne .. . odpověď na kritický dopis, který upozornil, jak macešsky se Kunštát stará o památku Františ­ka Halase: Školská a kulturní ko­mise MNV. Kunštát se již po něja­kou dobu zmíněnou záležitostí za­bývá a jestliže dosud zdánlivě bezvýsledně, pak jen proto, že ne­předvídané okolnosti znemožnily realizací některých návrhů. V nej­­bltiši schůzi SKK budou myšlen­ky v článku naznačené znovu předmětem jednání a doufáme, že nyní dojdeme ke kladnému závě­ru. Bude projednána i možnost prodeje kunštátské keramiky. Jan Sýkora, předseda SKK. ... o tom, co rozhodně chybf na knižním trhu (ale často i ve studijních knihovnách): jen tak, z legrace, jsem se zeptal několika Udí: Nechcete koupit Matějčkovy Dějiny umění v obrysech? Všichni chtěli. A nabízeli dvojnásobnou cenu. Chtěl bych je totiž tám ta­ky. Jenže Mátějček je nedosaži­telný. Třetí, poslední vydání jeho Obrysů vyšlo v roce 58 v desíti sícovém nákladu. Knížka stála Kčs. Za pár týdnů byla rozebrána. To mt řekli v Knize. Nijak zpláči mne to neutěšilo, protože Obrysy (tak, jako celá řada umprumákůj opravdu potřebuju. Koneckonců podle autorových slov je knihař určena právě pro studující... Vezmou-lt nakladatelství fu tomto případě SNKLU) na zřetel ekono­mický zákon, že výroba je Uzena poptávkou, a budou-lt Obrysy zno­vu vydány, rád bych samozřejmě poděkoval předem, ale současně chci l připomenout: Matějěek kon­čí zhruba u Impresionismu. Bylo by třeba jeho dílo doplnit. Vím, že poslední vydání bylo obohace­no dodatky o středověkém umění východních a jižních Slovanů a o ruském uměni nové doby, ale pořád chybí přehled nejnovějšlch dějin výtvarnictví, tj. našeho, dva­cátého století. Myslím, že teprve po takové úpravě by Obrysy byly „východiskem k odbornému vzdě­lání“, jak si to Mátějček přál. Pavel Koňařfk, Uherské Hradiště # D O u Z < os u. LU Ü Z LU yec O > O X LUDVIK KUBA: jablka a váza. Z výstavy ve Strakonicích LU Z CYKLU DUCHOVÉ < zo> z u O z

Next