Kulturní Tvorba, červenec-prosinec 1963 (I/27-52)

1963-07-04 / No. 27

0 novú kvalitu Prc Ьо' Pf0“ í!fizi,ám ’ Ге; dávne] historii slovenskej filmovej tvorby sa stal už charakteristickým výrok režiséra Stanislava Barabáša na vlaňajšom aktíve slovenských filmových pracovníkov, že naozaj nie sú takí hlúpi, ako bývali ich filmy. Príčiny týchto ilúzií boli rôzne, predsa však ich možno nájsť. S takýmto cieľom sa schádzala i filmová zložka Sväzu čs. divadelných a filmových umelcov v Bratislave na svo­jej konferencii. Pri skúmaní odrazu a dopadu banskobystrickej konferen­cie na slovenské filmové umenie prišla konferencia slo­venských tvorcov k zaujímavému konštatovaniu. V B. Bys­trici slovenská produkcia nijakým administratívnym zá­sahom neutrpela, pretože bolo dosť síl, najmä vo vedení slovenského filmu, ktoré už predtým vynaložilo nemálo úsilia, aby takejto situácii predvídavo predchádzalo. Ak však slovenský film zostal uchránený v tomto období, ne­znamená to, že zostal imunným v období predchádzajú­com. Spomínal sa celý rad rozpracovaných a spracova­ných námetov a látok, ktoré už vtedy niesli v sebe náboj umeleckej odvahy, myšlienkovej náročnosti, nezjedno­­dušujúceho pohľadu na skutočnosť, nekonvenčného hľa­dania umeleckej pravdy, avšak vo väčšine práve pre tie­to kvality zostali iba archívnou súčasťou činnosti sloven­ského filmu. Tak toto obdobie necitlivého riadenia slo­venského filmu nemohlo nenechať svoje stopy na úrovni filmov z nasledujúcich rokov: podväzovala sa tvorivá ini­ciatíva a podlamovalo sebavedomie filmových tvorcov. A že toto obdobie nebolo naozaj pravdivým obrazom úrovne myslenia a umeleckých potencií tvorcov, adekvát­nym talentu a ambíciám, o tom svedčia výsledky uplynu­lého roku, ktoré môžu byť aspoň čiastočne odrazovým mostíkom k predstavám stavu, ako by bol mohol sloven­ský film vyzerať, keby ho neboli hamovali vonkajšie 1 vnútorné zábrany. Pravdaže, ani úspechy minuloročné nemožno preceňo vať, nemožno ich vydávať za konečné víťazstvo nad uply­nulým historickým obdobím vývoja slovenského filmu. Mali by slúžiť skôr ako základ presvedčenia, že uvoľnené tvorivé sily sú schopné za nových podmienok neustále rozširovať priestor ideových a umeleckých zápasov, sú schopné oslobodiť sa v konkrétnych tvorivých výsledkoch od nánosov a dôsledkov všetkého, čo poznačilo slovenský film v minulosti. A to i za čiastkovú cenu čestných pre­hier. Pravda, čestných v zmysle rovnako očistenom od ilúzií a poloprávd. Ernest Štric Čs. literatura a svět Literatura malého národa, k tomu s ja­zykem pro cizince obtížným, vždycky jen těžko proniká do světa. Jen ve vzácných případech dosáhla česká i slovenská. literatura vskutku světového ohlasu, mnohá její díla s úrovní beze­sporu světovou zůstávají ve světě téměř nepoznána. Kdybychom porovnali, co bylo ze světové literatury už přeloženo do češtiny a do slovenštiny, s tím, co bylo z československé literatury dosud přeloženo do jazyků ostatního světa, došli bychom к nepoměru věru až nera­dostnému. Nelze přitom říci, že se pro šíření naší literatury do světa nic nedělá. Během posledních pěti let dokonce stoupl počet děl našich autorů, vyšlých v zahraničí (ovšem včetně literatury vědecké a odborné), ze 247 na 321. Vypadá to — takto v cifrách — docela nadějně, ale je to pořád velice málo. A nebýt socialistických zemí, klesla by i tato roční cifra na pouhých necelých čtyřicet kousků: nevalně se nám zatím daří svou pokrokovou li­teraturou ovlivňovat svět. O tom podává zprávu přehled za rok 1962, který v těch­to dnech rozeslala DILLIA. Podle něho nejvíce našich literárních prací vyšlo loni v SSSR, v NDR, v Maďarsku, Polsku a Bulharsku. Nejvíce překládanými autory jsou stále Karel Čapek (11 knih) a Jaroslav Hašek (7 knih, z toho Švejk vydán loni čtyřikrát), Božena Němcová, Ma­rie Majerová, Marie Pujmanová. Třikrát vyšel loni v ci­zině román Karla Schulze Kámen a bolest, třikrát vyšly práce Vančurovy. Zřejmě mírně poklesl i zájem o práce Hanzelky a Zikmunda (vydány čtyřikrát). Ze současné beletrie nadále nejpopulárnější je Otčenáškova novela Romeo, Julie a tma (8 vydání), vedle ní ještě i Mňačkův román Smrť sa volá Engelchen (4 vydání) a Kalčíkův Král Šumavy (3). Zbytek jsou povětšině vydání ojedinělá: Lustig, Fried, Mináč, Drda. Putík, Frýd, Procházka, Ne­­svadba. Kříž, Neff, Ptáčník aj Z české poezie nadále nevychází v zahraničí téměř nic, ze slovenské dokonce loni vůbec nic. Dvakrát vyšel Be­­zruč, jednou Wolker, Lysohorský a Pilař, Jugoslávci vy­dali antologii. Ani Hrnbín, ani Holan, ani Nezval, Halas, Neruda, Mácha . . . zřejmě cizinu příliš nezajímají. Ke škodě, chtělo by se dodat, nejenom naší. Jiří Šotola Námluvy v Bonnu •“ píš® 'Tlf“ 7 v ský list Times v úvodníku, němž komentuje zájezd amerického presidenta do západního Německa, »musel president mluvit dvěma hlasy.« Zkrátka: foukal studené a horké. Jeho projev v západním Berlině byl takového druhu, že potěšil nejhorší revanšisty, a v témž komentáři poznamenávají Times, že se jeho projevy vyznačovaly »znatelným nedostatkem myšlenek, které učinily jeho projev o koexistenci na americké universitě ve Washing­tonu tak významným«. Ohlas těchto projevů byl vlastně takový, že oficiální americká místa vyslovila názor, že jeho výraz »s komunisty není možná spolupráce« se týkal nikoli spolupráce mezistátní, nýbrž spolupráce uvnitř li­dových front a byl vlastně adresován Itálii! — Buď jak buď, zdá se, že jediným konkrétním výsledkem Kennedy­­ho zájezdu do západního Německa bylo rozhodnutí od­ložit plán multilaterální nukleární síly na pozdější dobu, a to z toho důvodu, že by pro francouzský odpor a brit­skou a italskou neochotu znamenal dnes americko-zápa­­doněmeckou nukleární alianci, která i podle Adenauerova názoru není možná. Kennedyho různá ujištění, že v případě nukleární války USA neponechají své spojence na holičkách, byla všude v západní Evropě přijata skepticky, protože, jak zdůraz­ňují Francouzi, taková válka je sebevraždou, a nelze oče­kávat, aby kdokoli ze samé věrnosti к jiným dobrovolně sebevraždu spáchal. To tím spíše (zdůrazňuje Walter Lippmann), že nikdo v Evropě na nukleární válku roz­poutanou Sovětským svazem nevěří. Proto také měl Ken­nedyho zájezd do NSR jediný smysl: licitovat s de Gaullem o západoněmeckou přízeň. Demonštratívni vynechání Pa­říže při zájezdu do Evropy a stejně demonštratívni ndvo­­ání francouzského loďstva z pravomoci NATO, к němuž došlo těsně před Kennedyho cestou, vytvořilo к této líci­aci patřičné ovzduší. A přestože američtí novináři, do­provázející presidenta, srovnávali potlesk, kterého se do­dalo Kennedymu, s potleskem, kterým byl vítán před několika měsíci de Gaulle, a utěšovali se domněle vřelej­ším uvítáním amerického státníka, nikdo si nedělá iluze — jednak tato licitace jen povzbuzuje západoněmecký apetit po nukleárních zbraních, jednak de Gaulle, který че také chystá do Bonnu, přece má v ruce silnější trum­fy. Neboť americko-západoněmecké nukleární spojenectví vyvolává hrůzu i v očích Američanů, zatímco francouz­­чко-západoněmecké nukleární spojenectví se stává faktem. \ de Gaulle, zastávající »tvrdé« stanovisko, je přece mi­­ejší bonnským politikům než Kennedy, který mluví o ko­­xistenci. v a dny po Kennedyho odjezdu dolehla do západního Ně­mecka jiná slova: ve východním Berlíně při oslavách 70. arozenin Waltera Ulbrichta bylo připomenuto, že jen »vé Rapallo, normalizace a upevnění vztahů к SSSR a !ému socialistickému táboru může prospět západnímu mecku a celému světu. Stanislav Budín TRNKOVA ZAHRADA, kouzel­né vyprávění, které znají naše děti jak z Högerova rozhlaso­vého čtení, tak z půvabné kniž­ní podoby, nyní vyšla s auto­rovými ilustracemi anglicky v Artii. Francouzi si dovedou spočítat, kolik tvrdé valuty přinesly jejich hospodářství filmy s В. B. Italové si spočí­tali, kolik vydělali na Sophii Lo­­renové a Gině Lollobrigidě. My sice nemáme slavné ženy těch­to forem, ale neměli bychom si také jednou spočítat, kolik nám ^přináší na valutách na­příklad filmové a ilustrátorské dílo Trnkovo, filmy Zemanovy a Vláčilovy a práce celé řady dalších umělců? Nerozptýlilo by to nakonec tu řadu nedoro­zumění, které se šíří o ekono­mice vztahu mezi umělcem a společností? ■ šie SMREK VYBRÁNY. Najlep­básnické zbierky Jána Smreka pripravilo vydavatel­stvo Slovenský spisovatel v dvoch knihách. Pod názvom Knihy slnečné nájde čitatel autorove zbierky z prvého ob­dobia tvorby (Cválajúce dni, Božské uzly, Iba oči, Básnik a žena, Zrno) a pod názvom Knihy nocí planých básnické zbierky Hostinu a Studnu. V TOKIU O HUDBĚ. Začátkem července uspořádá mezinárod­ní společnost pro hudební vý­chovu v Japonsku V. meziná­rodní kongres, který má na programu problémy hudební výchovy mládeže i dospělých. Japonci předvedou ukázkové vyučování hudby ve své zemi. ■ SVETOVO TVORBU na na­šom knižnom trhu obohatí ten­to mesiac překlad románu F. M. Dostojevského Idiot, dobro­družný roipán Moll Flanderso­­vá od Daniela Defoea a histo­rický román Gustave Flauber,­­ta Salambo, vychádzajúce tiež v SVKL spolu so Zlatou ružou K. Paustovského a monogra­fiou J. Neumanna o Augustovi Renoirovi s vyše päťdesiatimi reprodukciami. KONEC SEZÓNY oslavili již brněnští Mladí přátelé výtvar­ného umění karnevalem na ná­dvoří Domu pánů z Kunštátu. Čtvrtý rok této organizace skončil opět úspěšně. 1250 čle­nů si mohlo během roku vy­brat z deseti pořadů o umění, které pro ně b>Iy připraveny. Menší skupinka se scházela v D-kiubu na různých disku­sích, jiní v kroužku výtvarné nebo amatérské práce. Nezapo­mínali ani na zájezdy domácí i zahraniční. Zkrátka: Příklad pro ostatní v Piaze, Bratislavě i jinde. ■ OD S1GNACA PO PICASSA. o Pod názvom Maliari o sebe a svojom diele pripravilo SVKL pozoruhodnú antológiu výrokov najvýznamnejších sve­tových výtvarníkov o sebe a vlastnej tvorbe od obdobia im­presionizmu až podnes. Knihu, ktorú zostavil, úvodnú štúdiu a spojovacie texty napísal M. Lamač a graficky upravil M. Hegar, doplní bohatá časť re­produkcií najcharakteristickej­ších diel jednotlivých období, takže kniha bude akousi ma­lou školou moderného výtvar­ného umenia. ITALOVÉ V PŘEVAZE. Ze tři miliard obyvatel zeměkoule je 550 miliónů katolíků. Při po­sledních volbách papeže je za­­stupovalOf 53 kardinálů, přičemž 50 miliónů italských katolíků jich zastupovalo 29 B STOJ, PSEI Listonoši v USA se napříště nemusí obávat o svoje kalhoty. Užijí-li nejno­vějšího prostředKU »Stüjl«, který Je složen ze směsi pří­rodních olejů i španělského pepře, mají prý zaručeno, že psi, kteří jednou okusí tohoto přípravku, navždy přestanou kousat. Novou látku zatím zkoušejí v Baltimore, Miami, Detroitu a San Francisku. KUNSTÄT FRANTIŠKU HALA­­SOVI. Péčí MNV byla v těchto dnech slavnostně zasazena pa­mětní deska na domek číslo 17, zvaný u Březinů, kde bás­ník bydlel v létech 1941 až 1949. Na básníka vzpomenul Ludvík Kundera. Pionýři z od­dílu, který nese Halasovo jmé­no, připravili pásmo z jeho veršů. fl 3X KOMEDIE VE FILMU. První natáčí Oldřich Lipský podle Brdečkovy paródie na kovbojky Limonádový Joe. Scé­nář napsal sám Jiří Brdečka. Druhou natáčí Vladimír Čech podje scénáře Jiřího Karáska a Karla MJcbla. Je z prostředí bohatého JZD, jmenuje se Mezi námi zloději. Třetí, tentokrát středometrážní. napsal P. Jurá­­ček, který se tu také s Janem Schmidtem pokusí o režijní debut. Jejich film se jmenuje Postava к podpírání. Zámin­kou je opět kočka, či kocóur. Snad se tedy v kinech zasmě­jeme. OBRAZY V METRU. Od roku 1957 jsou ve stanici F. D. Roosevelt na íhamps Elysées pařížského metra, které letos oslaví své 63. výročí, pořádá­ny výstavy obrazů. Dnešní pa­řížské metro má 350 stanic; ročně převeze 1 200 000 000 ces­tujících В CINERAMA NOVE. jak uvá­dí Frankfurter Rundschau, by­la cinerama obohacena novým vynálezem. Mísro dosavadních tří kamer a iří projekčních aparátů se bude používat jedi­né kamery o zorném úhlu 146°. Nový způsob má snížit náklady o třicet procent GRACIL1AN RAM OF V DOKU MENTECH Brazilská Národni knihovna uspořádala к desáté­mu výročí úmrtí tohoto roma­nopisce a komunisty soubor­nou výstavu. U nás je Ramos znám románem Vyprahlé živo­ty, který vydalo v roce 1959 Nakladatelství krásné literatu­ry v překladu Vlasty Havlíno­­vé. Podle tohoto románu, kte­rý byl přeložen už do 12 jazy­ků, natočili brazilští filmaři nový film. B MILIONÁRSKY OSTROV. Rí­še se mohou rozrůstat různým způsobem. Monacký kníže Trai­nier III. hodlá vybudovat na pobřeží své trpasličí říše ostrov Rainierův, kde má na pylonech vyrůst městečko bun­­galowů pro vysílené milionáře. Ostrov postaví americká firma za půl druhé miliardy dolarů. В SMETANOVA LITOMYŠL 1963. Představení na letošní Smetanově Litomyšli budou mít zvlášť slavnostní ráz; jsou po­řádána v roce 80. výročí Ná­rodního divadla. Letošní hry budou zahájeny večer 6. čer­vence operou Libuše, hranou v zámecké zahradě, v prove­dení Národního divadla. Po ní budou následovat Prodaná ne­věsta a Dalibor. ZÄMECKÄ TAJEMSTVÍ. PM úpravách přednáškového sálu zámku v Bělé pod Bezdězem byl objeven malovaný trámový strop, který zřejmě pochází z let 1586—1635, kdy došlo к první přestavbě. Je deset metrů dlouhý, 6,5 m široký, skládá se z devíti kusů trámů a polí s dobře zachovanou mal­bou. Pozoruhodné jsou zejmé­na figury mužů, téměř v život­ní velikosti, tónnvané většinou šedě a černě. fl VZÁCNE PAMIATKY ranej v gotiky z XIII. storočia objavili kostolíku ober Ludrôvá v okrese Lptovský Mikuláš, ktorý upravia pre muzeálne ciele Ide spolu asi o desať fresiek, ktoré reštaurátor M. Štalmach zrenovuje ešte tohto roku, takže Liptova opäť pri­budne jedna kultúrna zaují­mavosť. DVE VDOVY V LONDÝNE Operní soubor anglická Guild­hall Schorl si tuto Smetanovu operu vybral pn letošní sezó­nu. Hudební kritik londýn­ských Timesů porovnává Dvě vdovy s Prodanou nevěstou a při té příležitosti informuje i f* pražském hudebním životě. B NÁRODNÉ DIVADLO V MIŠ­KOVCI (Miskolc) uviedlo 21. 6. 1963 drámu Milana Kunderu »Majitelia kľúčov« pod názvom »Kulcsok«. Režisérom celoštát­nej premiéry je Dezsó Kapás, Doslucháč VŠMU a táto hra československého autora je Je­ho diplomovou prácou. LIPNICKE CENY. První • třetí cenu letošní Haškovy Lipnice získali slovenští autoři Ladí* slav Szalay z Trnavy za sbírkn Úsporná história a Tomáš Ja­novic z Bratislavy za satiry Malé výmysly. Druhou cenu získaly satirické povídky ze školského prostředí Deset mi­nut po zvonění od autorů Evy a Miroslava Rampových z Hrad­ce Králové. fl DEVĚT ITALSKÝCH POVÍ­DEK (mezi nimi i Montanelliho Generál della Rovere) vyšlo pod společným názvem Tíha naděje v Našem vojsku. Výbor sestavil a větším dílem 1 pře­ložil Zdeněk Frýbort. LONDÝNSKÉ UZNANÍ. Společ­nost varhanní hudby ve Velké Británii uvedla varhanní kon­cert Aleny Veselé. Kritika ho­voří o této varhanní mistryni s velkým uznáním. Na koncer­tu přednesla Alena Veselá vedle klasických skladeb J. S. Bacha a Regera i skladby ně­kolika současných skladatelů. fl KAFKÜV ZÁMEK POPRVÉ V LONDÝNĚ. Při oslavách ne­dožitých 80. narozenin Franze Kafky bylo poprvé uvedeno na scéně dramatické zpracování Zámku od Maxe Broda. Režii měl rakouský emigrant Milo Sperber. Londýnská kritika přijala hru s rezervou, kriti­zovala pojetí hry, kostýmy Ty­­roláků a hlavně postrádala v inscenaci kafkovského du­cha. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA ZA MÍR. Tak nazval 871etý violončelis­ta Pablo Casals chystané umě­lecké turné kolem světa. Pro­hlásil: »Začínám novou epochu ve svém životě. Čeká mě dale­ká cesta, ale úkol, který jsem si dal, sř tuto námahu zaslou­ží.« B PANTOMIMICKÚ SKUPINU Malej scény SND »» Bratislave pozveli hosťovať do Bulhar­ska, Rumunska a Maďarska v auguste a septembri t. r., čo bude prvým zahraničným zá­jazdom tejto mladej umeleckej skupiny COOPER MEL HALUCINACE. Americký kosmonaut Gordon Cooper trpě! při svých 22 ob­letech zřejmě halucinacemi. Prohlásili to američtí vědci na zasedání Společnos.i pro bio­logii vesmíru ve Varšavě. Po­­uřeli Cooperovo tvrzení, že ro­zeznal jednotlivé doiny a uli­ce. Tato před.stav;vost vznikla v mysli kosmonauta ve stavu beztíže. Z výšky 160 až 260 km není možné rozeznat takové podrobnosti. fl VERDIOVSKÝ FESTIVAL usporiada z příležitosti 150. výročia narodenia Giuseppe Verdiho Slovenské národné di­vadlo j bratislavskom hrad­nom amfiteátri. Uvedie na ňom opery Aida. Traviata, Rigolet­­to a Trubadúr, ktorých titulné role zaspievajú pozvaní zahra­niční umelci UPOZORŇU|EME NAŠE ČTE­­NÄRE, že nichou dostávat i pravidelne Kulturní tvorbu po dobu své dovolené, oznámí-ii nejpozději pět dnů před odjezdem změnu své adresy a dobu trvání své dovolené svému poštov­nímu doručovateli nebo na nejbližším poštovním úřa- MADRIGALI IMITATI PODVRHL VACLAV LACINA ANCORA NON £ QUI leště tu není a už s námi obědvá a večeří, obléká st naše šaty, nepustí nás na rekreaci. Našim dětem upíjí mléka, to­mu nejmenšímu ujídá moučku po lžících: náš spartak. IL OMICIATOLLO MURA TO Prcek zazděný v pivě si vede tiše, nenápadně. Až když se osmělí, stoupá vzhůru, rozkmitá hlasivky, vysílá zpěv. Potom přichází zvrat; nakonec zvadne a opadá vůdčí list. PERCHĚ VESTIRE LA IDEA Nač odívat myšlenku v rýmy, nač jí vnucovat rytmus, když sama stačí na báseň? Nač nadívat lehký rytmus a zvučný rým myšlenkou, když tamto obojí stačí na šlágr? NESSUNO PRINCIPE ERA TANTO POTENTE « Žádný kníže nebyl tak mocný jako já, myslí st potentát na národním výboru. Kníže mohl řvát na poddané, kdežto já si otevřu hubu na sám zdroj moci ve státě. IL SI GUARDA DE TUTTE LE PARTI Okukuje se ze všech stran, zpředu i zezadu, vidí jen sebe a zase sebe. Nepozoruje, že se motá v bludišti. NON LAMENTARSI Nenaříkejte, že jeho tělo pohttí oheň, stejně by se vám ne­podařilo, oč jste tolikrát usilovala: utopit ho na lžící vody. LA PRIMAVERA SORIDE faro se usmívá, země se otvírá, ledy pukají a tají. len vlaky odřeknuté kvůli mrazům zůstávají zamrzlé. TUTTO QUESTO E BELLO Ono le to všecko hezký, ale my to ňepředěláme Z připravované sbírky Zluřové kameje Mechanická aplikace výchovných metod * ULTURNf TVORBA ČÍSLO 27/1

Next