Kulturní Tvorba, leden-červen 1965 (III/1-25)

1965-01-07 / No. 1

k ultu rní tvor ba čísl o 1/III MILÍ ČTENÁŘI, dostáváte do rukou číslo, kterým vchází náš časopis do svého třetí' ho ročníku. ]e to tedy časopis do­cela mladý svým věkem, takže na nějaké jubilování není ani pomyš­lení. Chtěli bychom, aby byl mladý i svým obsahem a vze­zřením. Liší se poněkud od ostatních typů týdeníků, neboť zabírá širokou problematiku politiky, společenských věd, ekonomiky, umění a kultury, zakládá novou tradici stra­nického kulturně politického časopisu. Nám v této chvíli dovolte, abychom vám ppděkovali za zájem, který jste Kul­turní tvorbě věnovali v uplynulém roce. Přáli bychom si, abyste na každé číslo KT čekali se stejnou netrpělivostí, abyste se stejným zájmem jako dosud pročítali její stránky, abyste ve svém časopise nacházeli odpovědi na otázky, které vás znepokojují, informace a články, které pomáhají správně se orientovat v složitých společenských problé­mech. Rádi bychom vás také při této příležitosti vybídli к ještě větší spolupráci a pomoci při vytváření KT. Chtěli bychom, abyste nám psali, co se vám na KT líbí a co ne, co byste četli nejraději, abyste nám posílali své kritické připomínky. Záleží nám na hlasu každého čtenáře, a i když nemáme možnost všechny vaše dopisy uveřejnit, jsou re­dakci cenným vodítkem pro její práci. Je to pro nás důkazem, že čtenáři považují svůj list za dobrého přítele a rádce, jemuž se mohou svěřit se svými problémy a od něhož mohou očekávat pomoc. Na Slovensku se ohlásil nový týdeník Predvoj, který bude ještě mladším bratrem našeho mladého časopisu. Pře­jeme mu mnoho úspěchů, nespatřujeme v něm svého kon­kurenta na Slovensku, nýbrž soudruha ve zbrani. Nezna­mená to, že by se náš časopis od tohoto okamžiku vzdával slovenských příspěvků, že by již nevěnoval pozornost politickému, ekonomickému a kulturnímu rozvoji Slo­venska, i když budou slovenští čtenáři dostávat KT jen pod českou hlavičkou. V Bratislavě samozřejmě zůstává naše redakce a my bychom si jen přáli, aby do našeho časopisu přispívalo co nejvíc slovenských spisovatelů, publicistů, vědců a umělců, abychom napomáhali sbližo­vání našich národů. Redakce dostala s novoroční poštou mnoho dopisů a po­zdravů od čtenářů, autorů, kulturních a vědeckých in­stitucí, od přátel z domova i ze zahraničí. Děkujeme jim touto cestou za jejich přání a považujeme to za po­bídku, abychom ještě lépe plnili úkoly, které nám dává strana a kterými se- podílíme na výstavbě naší socialistic­ké společnosti. Až se léto zeptá, cos dělal v zimě Redakce KT Hry válečné Když jsem byl před lety na voj­­• ' r ně, dostala naše četa rozkaž ukli-Q Hry mírOVe elit štábní budovu. V místnosti ve­litele ležela na dlouhém stole plastická mapa, posetá pestroba­revnými vlaječkami, malými tančíky a miniaturními děly, sloužící taktickým cvičením štábních důstojníků. Před­stava vážných plukovníků, postrkujících po stole malé tančíky, vykouzlila v zaprášené kanceláři poezii klukov ských her s cínovými vojáčky. »Tak padám, padám, člo­věče,« povzbudil mne přátelsky nejbližší nadřízený, je muž se zdálo, že ten stůl utírám trochu dlouho. A tak dodnes nevím, jestli vyhráli modří nebo červení. Na tomto prastarém principu bylo nedávno vybudováno něco nového. Hříštěm není velitelská kancelář, ale klu bovní místnost v budově ředitele podniku západoevrop­ského nebo amerického koncernu. Za stolem nesedí dů­stojníci, ale kapitáni výroby, vedoucí podniků a jejich náměstci. Místo tančíků hýbají miliónovými částkami. Protože si nejsem jist, zda bych princip hry vyjádřil dobře vlastními slovy, budu raději citovat: »Očastníci se napřed seznámí s pravidly hry . . . Další částí hry je sestavení skupin. Jakmile jsou všechny otázky účastníků zodpovězeny, obdrží každá skupina úlohu: mají formu­lovat svou obchodní politiku. Jejím předmětem bude v každém případě výše podílu na trhu, investiční poli­tika, jakost výrobků (příklad: má se vyrábět levné zboží masové výroby nebo jakostní výrobek? Rozhodne-li se některá skupina pro výrobu jakostního zboží, musí zároveň rozhodnout o výši nákladu na výzkum a vývoj, aby cíle, které skupina formulovala, působily důvěry­hodně.). Dalšími úkoly jsou politika zisků a politika vyplácení dividend. Vedoucí hry určuje výsledky jednot­livých podniků a zkoumá, jak dalece se kryjí s cíli sta­novenými při zahájení. Skupiny mají možnost odchylky zdůvodnit a vysvětlit. Nesprávná rozhodnutí kritizuje ve­doucí hry i spoluhráči.« Nejsem ekonom, ale napadlo mne, jestli by nová opa­tření v řízení národního hospodářství nemohla u nás rozšířit něco podobného. Jistě by mnohé komponenty odpadly a změnila by se pravidla. Určitě by nešlo o roz­dílení dividend a nemělo by to být cvičení jen pro »ma­nagery«. Naopak: mají-li se ta velká opatření, která nyní připravujeme, podařit, pak se musíme všichni stát zasvěcenými diváky, a tam, kde máme věcně co říci, i účastníky téhle velké mírové hry. Musíme poznat všechny její finesy a taktiku, musíme vychovat její velké hráče, na nichž bnde mnoho záležet. Tím spíše, že u nás ne­půjde o hru ani jen o taktické cvičení, v němž lze pod­lehnout. Vítězi musíme být všichni. Jaroslav Jírů Mráz v okna duje v světnici teplo u ka­a men. Děvčata nepředou len, na to ani o svát­cích nezbývá čas. Ještě si tak v běhu přečíst noviny, mezi nimi i pár zahranič­ních. A tam najdete . . . třeba v The Observer Weekend Review z 27. prosince velký článek Navštivte východní Evropu. Dopodrobna radí anglickému čtenáři, jak má strávit svou letní dovolenou v SSSR, v Polsku, Maďar­sku, Rumunsku, Bulharsku a Československu. Velmi za­svěceně upozorňuje turisty na nejpodstatnější zajíma­vosti té které země. Trasu Euro ЕВ — Calais — Brusel í— Kolín — Praha navrhuje automobilistům The Sunday Times, rovněž z 27. prosince, který svou šestnáctistrán­­kovou přílohu nazval Průvodce letní dovolenou v roce 1965. Pak si čtu v New York Herald Tribune z 1. pro­since o tom, jak opařený pes vlastně objevil světové lázně Karlovy Vary, článek výborně informovaný, počí­naje Karlem IV. a konče tím, že se bary v Karlových Varech zavírají kolem půlnoci — a jeďte se tam léčit, je tam krásně, služby jsou dokonalé, stojí to rozhodně za to. Mráz v okna duje a v světnici teplo u kamen. Jen aby nepodřimoval také cestovní ruch: musíme svým hostům dát, co od nás očekávají. Ať chceme nebo nechceme, ty články nás svým způsobem zavazují. Přírodní krásy a památky nejsou všecko. Ve srovnání s polskou, bul­harskou nebo jugoslávskou inzercí jsme se třeba zrovna v těch citovaných Sunday Timesech i ObserveTM zrovna moc nevytáhli. A co kdybychom také pamatovali na čes­kého letního tuláka a v některém časopise doporučili, kam se lze o dovolené vypravit, co v té které zemi stojí opravdu za zhlédnutí, jak nejhospodárněji má vy­užít svých 14 či 21 dnů, co hezkého a typického si od­tud může přivézt, v kterém hotelu je dobré a levné uby­tování atakdálě? V klidu a pohodě zimy je čas to vše­chno rozmyslet* — a připravit. Už za pět šest měsíců ONI přijedou a MY pojedeme na dovolenou. FRANCII CHYBÍ POEZIE PRO DĚTI — konstatuje to článek Abecední průvodce v. knihami pro mládež v Les Lettreš fran­­gaises. Podává přtmled o lite­ratuře pro mládež ve Francii v minulém roce a o poezii pro děti říká: »Tento žánr je ve Francii málo pěstován, a to je velká škoda. Bylo by třeba při­pravovat budoucnost, dát dě­tem návyk a zálibu pro součas­nou poezii spjatou se životem, jako v Anglii, SSSR a Česko­slovensku.« Jako úspěšná je zde hodnocena kniha Vítězsla­va Nezvala Zlatý věk (vydala Artia) v pěkném překladu' Frangoise Kérela a s vynika­jícími ilustracemi Jiřího Trnky. ■ ZÁSLUŽNOU PUBLIKACI vy­dalo nakladatelství Orbis. Je to práce akademika Josefa Macka o husitském revolučním hnutí, která vyšla v angličti­ně, franštině a němčině. Mac­kova studie zpracovaná přede­vším s ohledem na mezinárod­ní vztahy husitství je příspě­vek к oslavám pětistého výro­čí upálení Jana Husa, které UNESCO zařadilo mezi světová výročí na rok 1965. DVACÁTÉHO VÝROČÍ vzniku DENÍKU LE MONDE vzpomněl francouzský tisk. Le Monde je považována za jeden z nejserióz­nějších nekomunistických lis­tů v Evropě. Jeho ředitelem je od vzniku listu Hubert Beuve- Méry, který před válkou žil v Praze, přednášel právo na Francouzském ústavu a půso­bil jako korespondent listu Le Temps pro státy Malé doho­dy. Když na podzim 1938 Le Temps přinesl článek schvalu­jící mnichovskou politiku, Beu­­ve Méry na znamení nesouhla­su vystoupil z jeho redakce. ■ ÚPLNÉ STRANOU a pro uzavřený počet zájemců vydá­vá již po řadu let komise pro soupis rukopisů ČSAV svou ro­čenku. Je to nenápadný svazek, rozmnožený na rotaprintu, přece přináší řadu pozoruhod­a ných a pro celou českou kultu­ru závažných studií. Tak ročník 1964 například Černého studii o Domonosovových rukopisech, dále pak pojednání o tzv. ruko­pisu Hildebertově ze 12. století a statutech Karlovy university. Vztahy české a světové kultu­ry, jak je odkrývají paleogra­­fové a kodikologové, jsou roz­hodně významnější a zaslouži­ly by si zveřejnění v přístup­nějších publikacích. KOLEJE DO SBĚRU? Britská firma Hovercraft zahájila po­kusy s vlaky, které budou jez­dit bez kolejí, na vzdušném polštáři. ■ POPRAVA STĚNKY RAZINA — pod tímto titulem byla uve­dena v moskevské premiéře poslední práce Dmitrije Šosta­­koviče. Autorem libreta je — Jevgenij Jevtušenko. enzensbergerOv »nepraví DELNlK«. Suhrcampovo nakla­datelství začne vydávat literární na jaře 1965 revui Kurs­buch, kterou povede i u nás dobře známý básník a esejis­ta Hans Magnus Enzensberger. Revue bude vycházet v nepra­videlných intervalech. ■ NEŠLO BY TO ZKUSIT TA­KÉ U NÁS? Americká pivovar­nická firma Schlitz nařídila svým vedoucím pracovníkům, aby každé ráno mezi 8. a 9. hodinou ve svých kancelářích pouze studovali materiály a — přemýšleli. Nesmějí v tuto do­bu zvedat telefony, přijímat návštěvy a konat porady. Dů­vodem je katastrofální přetíže­nost vedoucích kádrů. Také ve Francii je situace podobná: po­dle provedeného průzkumu procenta vedoucích pracovníků 2 pracují více než 100 hodin tý­dně, 9,7 % přes 80 hodin, 20,2 procent mezi 70 a 80 hodina­mi týdně, 34,4 % mezi 60 a 70 hodinami atd. Pouze 6,3 % jich pracuje méně nežli 50 hodin týdně. Tedy stav dosti podob­ný našemu. TZV. OKRAJOVÉ ŽÁNRE, ktoré v našej vydavateľskej praxi boli donedávna obchádzané, na­šli svoju priazeň súčasne v decembrových číslach Slo­venských pohľadov a Mladej tvorby. Mladá tvorba prináša ukážky, články a bohatú an­ketu o westernoch, kým Slo­venské pohľady, ktorých prvá časť je venovaná šesťdesiati­nám básnika Laca Novomeské­­ho, sa dotýkajú tzv. okrajo­vých žánrov vôbec a zvlášť do­brodružnej literatúry, detektív­ky, šlágrov a pod. ■ 29. PROSINCE 1964 zemřel ve věku 58 let spisovatel Zde­něk Vavřík, redaktor Literár­ních novin. Působil jako měst­ský knihovník v Ostravě, byl i dramaturgem divadla v Par­dubicích. S touto činností Zd. Vavříka byla úzce spjata ne­jen jeho novinářská a kritická činnost, věnovaná obzvláště kníhám pro mládež, ale také vlastní literární tvorba a pře­klady z francouzské poezie. AMERICKÝ VICEPRESIDENT H. H. HUMPHREY si v rámci příprav na slavnQStní uvedení v úřad (20. ledna) vypůjčil za 12,50 dolaru frak a cylindr. By­ly to zbytečně vyhozené pení­ze, ježto president Johnson me­zitím rozhodl, že se na ceremo­niál půjde v šedém obleku a měkkém klobouku. ■ ÚČAST NA MEZINÁROD­NÍCH SOUTĚŽÍCH je jednou z nejlepších příležitostí к pro­nikání našeho umění do zahra­ničí. Bude ovšem velmi zále­žet na tom, aby výzva zahra­ničního partnera u nás někde neležela zbytečně dlouho bez ohlášení, jak to dopustila na­příklad Ústřední správa spojů. V tomto případě jde právě o velmi zajímavý úkol: Mezi­národní telekomunikační unie vypsala v rámci letošních oslav 100 let své existence sou­těž na výzdobu severní strany budovy Unie v Zenevě. Soutěž­ní lhůta končí 15. dubna 1965. Informace včetně plánků a fo­tografií mohou zájemci obdr­žet ve Svazu čs. výtvarných umělců (sekce MSGRJ. ANGLICKÝ HISTORIK H. TRE­VOR-ROPER, známý i u nás z překladu své knihy o konci Hitlerově, napadl v listě Sun­day Times Warrenovu zprávu o atentátu na Kennedyho pro její nekritické přejímání mate­riálů dallaské policie a FBI. Skutečnost, že většina americ­kých a britských novin přija­la Warrenovu zprávu bez vý­hrad, je pro Trevor-Ropera dů­kazem »úpadku kritického du­cha novinářů«. G 65 MAJt V ZÁHLAVÍ Noviny ze světa hudby a zvuku. První číslo informativního listu Stát­ního hudebního vydavatelství vyšlp 1. ledna a zájemci je budúu dostávat každý měsíc zdarma v prodejnách gramofo­s nových desek a v obchodech hudebninami. Na čtyřech stranách se dočtou o zajíma­vostech ze světa hudby a zís­kají přehled o vydávaných gra­mofonových deskách a hudeb­ninách. NOVÁ KANADSKÁ VLAJKA. Před 18 měsíci, během kanad­ské volební kampaně, slíbil Lester В. Pěarson, že nad vlád­ní budovou v Ottawě bude do vánoc 1964 vlát místo britského Union Jacka vlajka s javoro­vým listem. Pearsonův slib byl odpovědí 6 miliónům fran­couzský hovořících Kanaďanů — asi třetině obyvatelstva — kteří nebyli spokojeni s dosa­vadní státní vlajkou, protože prý příliš zdůrazňovala svaz­ky Kanady s Britským spole­čenstvím národů. Tento slib se stal politickou záležitostí. Ihned jej napadli konzervativ­ci, a to pro urážení anglicky hovořící většiny obyvatelstva Kanady. Ale Pearsonova libe­rální strana ve volbách zvítě­zila a jeho slib byl před vá­noci téměř splněn. Kanadský parlament totiž schválil návrh nové státní vlajky, která bude mi%, mezi dvěma vertikálními červenými pruhy bílé pole s červeným javorovým listem uprostřed. FRANCOUZI A UDÁLOSTI RO­KU 1964. Na otázku, kterou událost roku 1964 považují za nejdůležitější, odpověděla plná pětina dotázaných Francouzů: Olympijské hry v Tokiu. Dal­ších 17 % se domnívá, že to bylo odstoupení N. S. Chru­­ščova. Další pořadí: Cesta ge­nerála de Gaulla do Jižní Ame­riky (11 % hlasů), druhá část vatikánského koncilu (10 pro­cent), výbuch čínské atomo­vé bomby (10 procent), pa­pežova pouť na svátá místa (10%) atd. Uvedený žebříček málo poví o skutečném histo­rickém významu té které udá­losti, poví spíše o tom, jak francouzské prostředky maso­vého působení zpracovávají ve­řejnost. SEZÚNA VĚDECKÝCH KONFE­RENCI 1965 bude mimořf 4 bohatá: jen ČSAV chystá i než 70 mezinárodních sympo­sií, kterých se zúčastní na pět tisíc zahraničních vědců. Nej­větším z nich bude symposium věnované makromolekulární chemii, které mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii po­řádá v Praze už podruhé. ■ NAFTA KONTRA UHLl. V zá­padním Německu klesla za po­sledních f sedm let těžba uhlí o 10 miliónů tun. Nikoli jako projev hospodářské krize, jak se někdy tvrdilo, nýbrž proto že uhlí jako zdroj energie stále více vytlačováno naft Spotřeba naftových výrpb stoupla za stejnou dobu o 3 miliónů tun. Vláda vykonává nátlak na průmyslníky, aby za-1 stavili tento útěk od uhlí, kte­rého mají doma dost, zatímco nafta se musí dovážet. NOVÁ JEVIŠTNÍ ADAPTACE ŠVEJKA byla s velkým úspě­chem uvedena v Paříži. Hraje ji divadélko Poche-Montparnas­­se, autorem jevištní úpravy a současně režisérem je Charles Apothélos a vystupuje v ní skupina mladých francouzsko­­švýcarských herců. ■ VÝSTAVA ZDEŇKA RYKRA, která bude letos na jaře v Li­berci, připomene malíře, jehož tvorba se znovu dostává do po­předí zájmu výtvarné veřejnos­ti. Oblastní galerie v Liberci, U tiskárny 1, prosí při této pří­ležitosti majitele Rykrových ob­razů o zprávu o Zachovalých dílech, případně o’jejich zapůj­čení na výstavu. SYMFONICI Z LIPSKA, známý Gewandhausorchestr, zahájili za řízení svého šéfa, českého dirigenta Václava Neumanna, turné po Německé spolkové re­publice. Mají vystoupit v Han­noveru, Kasselu, Hamburku, Brémách, Kolíně nad Rýnem, v Bad Godesbergu a dalších západoněmeckých městech. PĚTASEDMDESÁTINY KARLA ČAPKA si sotva lze předsíň už jenom proto ne, že se к jeho podobě jaksi vůbec nehodí oficiální tón a proslovy. A že je spíš pravděpodobné, že on sám by své kulaté narozeniny, které připadají na 9. ledna, odbyl vtipem, sloupkem, apokryfem a vůbec nějakým prostě lidským způsobem, kterým dovedl nenapodobitelně přibližo­vat lidem věci zcela prosté i nejvážnější problémy doby, které do slova a do písmene hýbaly v jeho čase světem. Ostatně uměl-li Čapek celý složitý svět s jeho tajemstvími a velkými i malými tragédiemi a okamžiky štěstí srovnat pod plachtu bryčky a do formuli prostých a samozřejmě blízkých, učinil bezděky totéž i se svou osobou a svým vlastním dílem. Řekněte sami, je třeba dlouze a složitě se rozpisovat o spi­sovateli a o dílu, které potkal ten zcela mimořádný osud, že jsou stále stejně živé, nepatří к mrtvému inventáři knihoven, a jsou útočištěm, kde najde čtenář vždycky slovo — klíč, které bude odpovídat jeho rozpoložení, náladě, přá­ní. Karel Čapek zemřel až neuvěřitelně mladý. Od toho prosince osmaťricátého roku jako by se nad jeho dílem zastavil čas a ono zůstává mladé, přežilo dobu a je zde, opět svěží, Čisté, radost, číst: Přímo navzdory všem problé­mům a těžkostem, které s ním měla a zřejmě ještě bude mít literární historie. Protože do historie, do muzea, nebude Čapek ještě dlouho patřit. ks Bojka Benešová LUDVIKA SMRČKOVÁ: Mísa na květiny a vázy. Z výstavy Domov a \kus v pražské Kramářově galerii

Next