Kulturní Tvorba, leden-červen 1967 (V/1-26)
1967-01-05 / No. 1
-ил J> ^ TÝDENÍK ÚV KSČ PRO POLITIKU A KULTURU 1,20 Kčs ROČNÍK V JAROSLAV HES Důvěra za důvěru Nechť se na mne jeden z účastníků, naší čtenářské ankety nezlobí, že jsem si vypůjčil doušku z jeho anket-; ního lístku pro nadpis к svému sloup-, ku. Každý náš rozhovor se čtenářem, má-li být užitečný, muší být prodchnut vzájemnou důvěrou. Tak to redakce mínila, tak to i pochopili téměř všichni účastníci naší ankety. Sešlo se těch lístků na našem redakčním stole utěšeně, více než jsme sami předpokládali. A protože jsme chtěli alespoň část čtenářů dodatečně vylosovat a odměnit uměleckou reprodukcí nebo knížkou, žádali jsme je o sděleni jejich jména a adresy, jak jsme se přesvědčili, neovlivnilo to jejich kritický postoj. Neméně potřebné bylo redakci poznat — i když ne v reprezentativním vzorku, celkem náhodně a v omezeném počtu — kdo jsou naši čtenáři, z jakých společenských vrstev pocházejí, jaké mají školní vzdělání; adresa pak měla také identifikovat, kdy i jakými cestami dostávají čtenáři náš časopis, je totiž paradox, že Kulturní tvorba, která je vlastně vytištěna ve středu v poledních hodinách, dostává se při moderních komunikačnich prostředcích až ve čtvrtek na stánky pražských kiosků, v Brně a v dalších městech ještě o den dva později a, jak se z ankety dovídáme, někteří předplatitelé (například v Banské Bystrici a jinde) ji dostávají také až v pondělí, tedy týden po uzávěrce čísla. Takto získané argumenty nám slouží к tomu, abychom se snažili prostřednictvím vydavatelství Rudého práva a Poštovní nouinové služby v tomto roce podstatně zrychlit dodávku našeho časopisu ke všem čtenářům. Chceme, aby v Praze byla к dostání aspoň v hlavních prodejnách již ve středu odpoledne, ve všech krajských městech ve čtvrtek ráno, takže nejpozději v patek by měli Kulturní tvorbu dostávat předplatitelé i v nejodlehlejších vesničkách. tu. Těší nás důvěra čtenářů našeho lisProjevila se v otevřenosti v upřímném zájmu poradit redakci. a Nemáme nikdy rádi, když se někomu »maže med kolem huby«. Tím méně, týká-li se to nás samotných, jestliže na převážném množství anketních lístků čteme, že čtenáři jsou s Kulturní tvorbou spokojeni, vidíme v tom především jejich úzký vztah к svému lis tu. A tu nás obecné čtenářské uspokojení (i příznivé hodnocení jedničkami a dvojkami v řadě otázek] mimořádně zavazuje: znát svého čtenáře, jeho potřeby, zájmy, náměty a připomínky, být s ním ve styku a vést s ním soustavný dialog. Naši čtenáři vesměs oceňují úsilí redakce postihnout v publicistice širokou společenskou problematiku, snahu dopátrat se objektivní pravdy ve složitých otázkách života a požadovat řešení. Chtějí ovšem, aby redakce šla ještě dále: »Více bezprostředních коtnentářjX publicistů к důležitým polttickým a kulturním událostem — zůstává příliš mnoho bílých míst« říká se na jednom tíslku. Na jiném: »Ještě více kritičnosti, bez níž není naděje na nápravu v mnohém, co /iás bolí.«, A vesměs se požaduje »více interviewů s prominentními osobami — ministry, poslanci«, »vracejte se po čase к problémům, kritikám, které jste zveřejnili, abychom poznali, že se na kritiku skutečně reaguje«, »bojujte proti lhostejnosti zejména těch, kteří odpovídají za nějaký větší úsek, tím, že je přinutíte, aby na kritiku odpověděli ne výčtem objektivních potíží, ale závazkem, co udělají anebo udělali, aby došlo к nápravě.« Probouzet z letargie, provokovat tvořivé myšlení i tvůrčí aktivitu — to je jeden z hlavních úkolů, které si v redakcí klademe. Anketa na tuto otázku citlivě reaguje a prozrazuje důvěru čtenářů. Ťo nás zavazuje, abychom ještě více čtenáře uspokojovali a nezklamali je. Pokusíme se rozšířit tematický záběr této obecně politické problematiky, získat širší autorský okruh a ještě více se opřít o podněty našich čtenářů. Je vůbec zajímavé, jak naprostá většina účastníků ankety pozitivně reaguje na rubriku dopisů čtenářů a na kritické glosy, které zveřejňujeme ňa druhé straně. Vytýkají nám jen, že se někdy drobné nedostatky v kritických dopisech opakují a že se čtenáři málo dovídají o nápravě. To jsou shodně i námi pociťované nedostatky této rubriky a nás vedou к zamyšlení, jak se v budoucnu s tímto úkolem vyrovnat. Naši čtenáři zpravidla nesledují jediný časopis typu Kulturní tvorby. Čtou denní tisk, další týdeníky a mnohastránkové měsíčníky, nepředpokládají, že Kulturní tvorba uspokojí všechny jejich zájmy. Poslouchají rozhlas a většinou mají i televizi. Proto se tak často vyskytovaly na anketních lístcích připomínky, jak málo je zajímají dvoustrágky povídek a poezie — zejména tehdy, kdy jejich úroveň, ať už šlo o domácí provenienci nebo překladovou literaturu, byla nízká. Naproti tomu se objevovalo volání po určitých literárních seriálech apoV. Redakce musí tyto připomínky svých čtenářů bedlivě zvážit. Rozhodně lze už dnes říci, že výběr povídek, poezie bude muset být náročnější, že vnitřní dvoustránku budeme většinou věnovat zahraničním a domácím reportážím, nejrůznější literatuře faktu (paměti, svědectví, literárně zpracované dokumenty] — jak po tom volá většina účastníků ankety. V řadě lístků se připomíná, že by měla Kulturní tvorba pohotověji a včas (nejlépe s určitým předstihem], hodnotit uměleckou produkci, zejména knižní novinky, a poskytovat seriózní informaci o připravovaných premiérách divadelních, filmových a hudebních. Kritizuje se, že umělecká kritika našeho listu vidí převážně jenom kulturní události Prahy, snad ještě trochu Bratislavy a Brna, a nezasahuje více do celostátního kulturního dění. Jsou to oprávněné výtky a my z nich budeme dělat závěry. Nejvíce si naši čtenáři stěžují na to, jak špatná kvalita papíru brání čitelnosti reprodukovaných fotografií a uměleckých děl, požadují, abychom blíže a více hovořili o těch uměleckých dílech, jež přinášíme v listě, aby Kulturní tvorba soustavně sledovala otázky masové výchovy к chápání umění. Není zatím, žel, v naší moci zlepšit kvalitu papíru a tiskových barev. To není problém pouze našeho listu. Ale je v naší moci dostát požadavkům čtenářů ještě lepším výběrem fotografií,' kreseb, vtipů, v grafické úpravě, která je hodnocena příznivě. Vynasnažíme se úroveň listu zlepšovat a přiblížit se к všestrannému uspokojení vašich přání a připomínek v anketě i v přiložených dopisech. Děkujeme vám zá důvěru i za vaši součinnost, vážíme si obojího. Věříme, že se budeme i v tomto roce setkávat v dobrých přátelských vztazích. ullurnf tvorba NA NOVY ROK o jaký krok ? JIŘÍ KANTŮ REK V roce 1965 se některé zásady nové soustavy řízeni ověřovaly experimentálně jen ve vybraných podnicích, jež však představovaly necelou pětinu našeho průmyslu, a výsledky těchto dílčích experimentů byly proto značně omezené. V roce 1966 byly sice nástroje nové soustavy zavedeny částečně už у celém průmyslu, ale také jejich působení bylo ještě silně ovlivněno mnoha závažnými skutečnostmi. Nebyla dokončena přestavba cen a změny v řízení do té doby nepostihly tak důležité oblasti, jakými jsou investiční výstavba a zahraniční obchod. A jak tomu bude letos? Představují opatření, uskutečněná к 1. lednu 1967, »úplné vítězství« nové soustavy řízení, nebo jsou jenom další etapou na cestě к jejímu konečnému probojování? To není řečnická otázka. Kolem nové soustavy se na přelomu roku znovu vyrojily dohady a pochybnosti. Lidé začínají být netrpěliví. Již několik let poslouchají a čtou o hospodářských těžkostech a znovu a znovu se ve svém životě při nejrůznějších příležitostech setkávají s- jejich praktickými důsledky. Zároveň však poslouchají v rozhlase, televizi i na schůzích a čtou v novinách o neodkladné nutnosti zásadních změn, přičemž vidí, že věci se příliš nemění, nebo se mění zatím jen velmi pomalu. A mnozí se ptají: Jak dlouho to všechno bude ještě trvat? Přestanou naše potíže vůbec kdy? Jsme schopni je překonat? A kdy už nová soustava přinese konkrétní výsledky? Odpovídat na podobné otázky není zrovna snadné, protože v sázce už dávno není jen osud nové soustavy řízení, ale sama důvěra lidí v naše opatření. Nová soustava se ve veřejnosti stala synonymem pro nutnost změn. Změn, které vyvolávají naději jedněch a obavy druhých, ale o jejichž nevyhnutelnosti pochybuje dnes už málokdo. V složité hierarchii hodnot, jak se ustálily v povědomí naší společnosti, se stala nová soustava tím článkem řetězu, odkud máme prakticky začít uskutečňovat závažné ekonomické a společenské přeměny. Proto se domnívám, že na tom, jak rychle a hlavně jak důsledně budou tyto změny postupovat v ekonomické oblasti, závisí dnes ve značné míře i důvěra lidí v budoucí zdravý vývoj celé naší společnosti. Pokračování na str. 3 SNÍMEK ALOISE VALENTY