Květy, červenec-září 1966 (XVI/26-38)

1966-07-09 / No. 27

VÁŠ ROZHOVOR VÁŠ ROZHOVOR VÁŠ ROZHOVOR e_(Uaa/xa*. j \ Po Rudolfu Hrušínském, Ladislavu Peškovi, Olze Scheinpflugové a Janě Brejchové jsme pro „Váš rozhovor“ vybrali Miloše Kopeckého, člena Divadla na Vinohradech, známého z téměř padesáti filmů. Mezi nejlepší patří postavy z Limonádového Joa, Krále Králů a^Barona Prášila. U mužů to snad není tajemstvím: 22. srpna 1966 mu bude 441et. Během jednoho týdne (do 16. července 1966) na­píšete do redakce Květů, Praha 1, Na Florenci 3, dopis nebo korespondenční lístek, označený písmenem R (pro lehčí třídění v redakci) a v něm napíšete otázku, kterou byste vy položili v rozhovoru Miloši Kopec­kému. Pro naši rubriku „Z vašich dopisů“ vítáme vaše řádky o herectví Miloše Kopeckého; opět vám připomínáme, abyste nám napsali, s kým byste další „Váš rozhovor“ rádi četli. Do rubriky nám dochází kolem stovky i více do­pisů a dvakrát tolik otázek. Vybíráme z nich 20—30 nejlepších. Proto si dejte na nich záležet. Tak jako doposud, když vybereme a uveřejníme vaši otázku, zašleme vám originální fotografii s autogramem Mi­loše Kopeckého. Na vaše dotazy, proč netiskneme „Váš rozhovor“ častěji, odpovídáme: Častěji je dělat nelze, nebof výrobní lhůty a uzávěrka časopisu Květy to nedovo­lují. S rubrikou nemíníme v krátké době skončit, . proto věřte, že se i na ten váš tip dostane. Předem jsme si zašli za Milošem Kopeckým a po­ložili mu deset tradičních informativních otázek. Kolik rozhovorů jste již poskytl novinám, časopi­sům, rozhlasu a televizi? — Mnoho. Co si myslíte o tomto druhu rozhovorů, kde kladou otázky čtenáři? "'?■ — Tento druh rozhovorů je mi nejbližší. Nač by se vás neměli čtenáři ptát? — Na cokoliv je možné se mě ptát. Druhá věc je — odpovím-li. Nemáte strach ze všetečných otázek? — Nemám. Co si pomyslíte v prvním momentě o člověku, který vás žádá o fotografii s autogramem? — Ze si mne plete. Byly o vás napsány v našem tisku nějaké ne­pravdy? — Ano. Chtěl byste se i vy něco zeptat čtenářů Květů? — Jestli se mě ptají na to, co jim leží na srdci. Kolik máte v současné době volného času a na čem pracujete? — V současné době vůbec žádný — pracuji na filmu Flám. Je těžké být hercem-komikem? — Sám se chystám zeptat se Vlastimila Brodského. Co budete dělat v době letních divadelních prázd­nin? — Budu ve svých jižních Cechách. MILOS KOPECKÝ, člen Divadla na Vinohradech, se narodil 22. srpna 1922. Ve filmu debutuje v roce 1947 filmem Nevíte o bytě? Od té doby jsme ho vi­děli ve filmech: Pyšná princezna, Cirkus bude, Stří­brný vítr, Dobrý voják Švejk, Konec Jasnovidce, O věcech nadpřirozených, Baron Prášil, Muž z prv­ního století, Až přijde kocour, Král Králů, Limoná­dový Joe, Zkáza Jeruzaléma, atd., celkem ve 48 fii- ‘m mech. -ín-1. Český film HRDINA MÄ STRACH natočil televizní režisér František Filip podle známé divadelní hry Jaroslava Dietla „Nehoda". Hrdina příběhu Honza Vavřinec opravdu nebyl z těch, kteří se ničeho nezaleknou. Byl řadovým úředníkem v Úřadě, nikdy se s nikým nepřel a do ničeho nepletl. Tak žil až do té doby, než zavolal pan Velda. Spletl si číslo telefonu a v domnění, že mluví s poslancem, žádal Honzu o pomoc ve své záležitosti. Pak už to šlo ráz na ráz. Druhý den šel Honza s panem Veldou k němu na pracoviště, a aniž věděl jak, pomohl mu. Povzbuzen tímto nečekaným úspě­chem, odvážil se potom jako jediný protestovat proti nesprávnému sesazení svého vedoucího. Kromě smyslu pro spravedlnost měl Honzův ne­čekaný obrat ještě jeden motiv: chtěl sám ■sobě i ženě, kterou už několik let beznadějně miloval, dokázat, že není zbabělec. Události měly trochu nečekaný spád. Honza se stal novým vedoucím oddělení a náměstek, který měl hlavní podíl na sesazení bývalého vedou­cího, byl přeřazen na jiné pracoviště. Honza měl předsevzetí, že začne úplně znovu, lépe. Vy­hodil své spolupracovníky, které za tu dobu dokonale poznal, ale jak se ukázalo, nic tím nevyřešil. Kolem něho byli zase ti sami. . . Hlavní roli vytvořil Rudolf Hrušínský, v dalších rolích hrají Blanka Bohdanová (na obr.), La­dislav Pešek, Rudolf Deyl, Jiří Sovák, Ilja Prachař aj. 2. SYNOVÉ VELKÉ MEDVĚDICE jsou z té řady filmů, které zpracovávají indiánské téma, v sou­časné době zejména díky přepisům románů Karla Maye velmi oblíbené. Tento film je pro nás pozoruhodný hlavně tím, že jej natočil ve studiu DEFA (NDR) český režisér Josef Mach a jednu z hlavních rolí v něm vytvořil Jiří Vršťala. Autorka předlohy — Liselotte Wels­­kopfová-Henrichová se na příběhu mladého indiánského náčelníka Tokei-ihto a jeho Med­vědí tlupy snaží ukázat nesnadný život indián­ských kmenů, které byly postupně vytlačovány ze svého území a odsouzeny k živoření. Na obrázku vlevo je představitel Tokei-ihta — jugoslávský herec Gojko Mitič. 3. V našem přehledu se tentokrát sešly dva kriminální filmy. První z nich je z Velké Británie. Natočil ho režisér Joseph Losey podle scénáře Aluna Owena pod názvem BETONOVÁ DŽUNGLE. Z jedné anglické věznice byl pro­puštěn Johnny Bannion. Ještě ve vězení si při­pravil plán nové loupeže — peněz z dostihové sázkové kanceláře. Ihned se spojil se svou bývalou partou - a loupež se zdařila. Svůj podíl Johnny tajně zakopal v opuštěném poli. Bývalá milenka Maggie ho však zradila a Johnny se musel vrátit zpátky do vězení. Jeho „přátelé" se marně snažili zakopaný podíl vy­pátrat. Podařilo se jim Johnnyho z vězení osvo­bodit, a když jim přesto nechtěl úkryt prozradit, zabili ho. Představitele Johnnyho — Stanleye Bakéra — jsme u nás už viděli ve filmu Pro­dané životy (1959), který líčil nelidské pracovní podmínky skupiny řidičů nákladních aut; a v menší roli filmu Richard III. 4. Ve francouzské kriminální komedii MELODIE PODZEMÍ jde také o velkou loupež. Starý „praktik" Charles (hraje ho Jean Gabin) si našel ve vězení, kde si odpykával pětiletý trest, mladého šikovného povaleče Francise (Alain Delon), kterého zasvětil do akce, jež měla vynést přes miliardu franků. Netýkala se ni­čeho menšího, než vyloupení herny v Cannes. Charles vypracoval plán přesně, na nic neza­pomněl. Týden před vlastním provedením odjel Francis do Cannes, kde měl jednak vniknout do zákulisí divadelního sálu v Casinu, jednak najít bezpečný úkryt pro kořist. O týden později se odehrálo vše přesně podle Charlesova plánu, ale ... jak už to bývá, velké věci ztros­kotávají obyčejně na maličkostech. Film Me­lodie podzemí natočil režisér Henri Verneuil podle románu Johna Triniana The big grab. -sp- NOVÉ FILMY V KINECH

Next