Lidová Demokracie, duben 1972 (XXVIII/78-101)

1972-04-08 / No. 83

8. dubna 1972 LIDOVÁ DEMOKRACIE »traae 3 Hornický kahan se na Ostravsku opět dědí S láskou a vášní zlatokopů • Jak se rodí důl • Černé miliardy pod čistým méstem • Podzemní bazény DAVA IMPULSY ŽIVOTA CELÉMU NAŠEMU HOSPODÁŘSTVÍ — díky ohromnému bohatství, které se skrývá pod jeho základy. A nejen pod samotným městem, jak ukazují dosavadní a dosud neúplné geologické průzkumy; nejen pod Ostravou a jejím nejbližším okolím, ale i dál na sever a na jih, až na Frenštátsko a pod Beskydy sahají mocné podzemní černouhelné sloje. Fantastové předpokládají výskyt černého uhlí i pod zemí Rožnova pod Radhoštěm, Valašského Meziříčí a dokonce ještě dále na Moravě — a jak se zdá, budou mít pravdu, jen prozatímní zásoby kvalitního černého uhlí na Ostravsku, zásoby, z kterých lze čerpat, se odhadují na šestnáct miliard tun, což jenom v hranicích současných dolů dává kraji hornickou perspektivu na 70 až 80 letí Černé kamenné uhlí je tu „odedávna“. Bylo zde už tenkrát, když'olomoucký biskup Bruno v r. 1276 koupil Moravskou Ostravu od pánů z Hochwaldu či Hukvaldu, když již sedm let před tím dostal do svého vlastnictví mocný hukvaldský hrad, jeden z nejpevnějších hradů u nás. Město, jehož erb — bílý kůň na zelené louce a v modrém poli — patří к nejkrásnějším, vzkvétalo a rostlo ve výsluní přízně četných panovníků, avšak až do roku 1770 nikdo netušil, jaké nesmírné bohatství se skrývá ipod jeho bohatými sklepy. Poklad, který čekal na objevení, nejen tady, ale i dál na sever, v okolí Polské Ostravy, která patřila к nejstarším osadám ve Slezsku vůbec. Už v roce 1229 potvrdil papež Řehoř IX. opatu a konventu benediktinského kláštera v Týnici u Krakova desátky, které měl klášter dostávat od těšínských knížat, mj. od majitelů vsi Ostravy. Proč Moravská a Polské Ostrava? Podle historiků nejspíše proto, že v dobách počátečního rozmachu obou obcí se stejným názvem dělila Polsko a Čechy právě řeka Ostravice, pro Čechy bylo tedy všechno za řekou polské, Obě pozdější města měla také vlastní zemské pohraniční hrady Landek a Polskou Ostravu. Název se udržel i tehdy, když se obě obce staly součástí zemi Koruny české, a udržel se vlastně ještě donedávna, kdy již města přerostla své hranice a rozdělovala je právě jen řeka Ostravice — a spojoval most KTERAK KELTIČKA KE STÉSTI PŘISEL Zní to skoro jako pohádka: jak kovář Keltička ke štěstí a penězům přišel. Zůstává však faktem, že pohádkovou náhodou se zrodila většina velkých objevů. Protože spořivý kovář nechtěl kupovat poměrně drahé dřevěné uhlí, zkoumal, čím je nahradit, a někdy kolem roku 1770 vyzkoušel ye své kovárně „černý kámen“, který nedaleko svého domu našel pod vrstvou země a trávy. Kámen se osvědčil, a tak Keltička 28. října 1776 dostává povolení к hornickému dobývání štolami. Za necelé tři roky však toto právo prodal hraběti Josefu Vlčkovi, který se tak stal prvním velkým ostravským uhelným podnikatelem. Přestože se zpočátku těžba uhlí nevyplácela — pro dostatek dřeva bylo'málo odběratelů — podnikatelů přibývalo. Rozmach dolování uhlí pak vlastně začal až v druhé polovině minulého století, kdy inženýr Vondráček začal spolu s bratry Gutmamny modernizovat a přestavovat doly, které vlastnil baron Rothschild. Výsledek: Za rok 1899 se vytěžilo v celé ostravsko-karvinské pánvi 6 252 182,8 tuny černého uhlí. Rozeběhla se i výroba koksu, deset velkých společností vyrobilo 897 394,7 tuny koksu a Severní dráha císaře Ferdinanda vyráběla , dokonce černouhelné brikety — plných 160 644 metrických centů ročně. Tehdy pracovalo v celém revíru 26 203 horníků, s koksaři, řemeslníky a nádeníky celkem 36 601 pracujících, mezi nimiž bylo více než dva a půl tisíce žen. V roce 1890 vyhráli horníci první velkou stávku za zkrácení pracovní doby z 12 na 10 hodin. Bylo to první vítězství po krvavé porážce z roku 1872. Před 100 lety, v březnu 1872, protestovali rozhořčení horníci z dolů Šalamoun a Hlubina proti nízkým mzdám za vyčerpávající práci, která tehdy denně přesahovala 12 hodin. Havíři odmítli fárat, přivolaní četníci dva z nich zastřelili, dva těžce zranili. Ale to byl jěn začátek velkých a krvavých bojů horníků za jejich práva ... ŠESTNÁCT DOLNÍCH PODNIKO Na Ostravsku se hornický kahan znovu dědí z otce na syna. Například plná polovina všech učňů na Dole Jan Šverma v Ostravě má rodiče, otce nebo matku, mezi zaměstnanci OKR. V současné době je v provozu šestnáct důlních podniků, z toho pět bylo postaveno a otevřeno >o roce 1945. Jsou to doly Rudý říjen, 9. květen, Paskov, ČSM a Staříč — jejich výstavba ovšem nekončí, ale dál pokračuje. Modernizovány a rekonstruovány byly také všechny staré doly. Při rozdílnosti podmínek jednotlivých dolů a specifičnosti hornické práce vůbec nebyly a nejsou náklady na modernizaci a rekonstrukci OKR nijak malé, investice se však mnohonásobně vrátí. 70 °/o dnešní těžby pochází z karvinské části revíru, kde vystupují převážně mocné, až 15metrové sloje tzv. karvinského souvrství a kde Je téměř všechna ěžba dobývána mechanicky. Ostravské souvrství, tteré sice prochází celým revírem, ale především vyplňuje ostravskou část OKR, pak představuje sloje menších i docela nízkých mocností, nezřídka 40 až 50 centimetrů. Naskýtá se možná otázka, proč se člověk pachtí, plazí a plíží 600 nebo 70C metrů pod zemí pro tak nízkou sloj uhlí v chodbě či tunelu, jen o málo vyšším a širším. Proč se rve právě tady s šedivým a tvrdým kamenem, kde je každá koruna platu — a opravdu to není mzda nijak závratná — poctivě vydřená? Snad proto, že chce zemi vyrvat její velké bohatství, které za tu námahu stojí; zvláště uhlí z nízkých slojí ostravského souvrství má většinou vynikající koksovací vlastnosti. A snad i proto, aby sám sobě dokázal sílu člověka. PRIMO UPROSTRED loukv Důl Paskov a Staříč v jihozápadní části revíru patří к těm „benjamínkům“ mezi ostravskými doly. Benjamínkům, kteří se narodili doslova na zelené louce. Bylo to jako zlatokopecká horečka na druhém konci světa. Uhlíl Honička za „černým zlatém“ začala už na sklonku 19. století. Z Ostravy se postupuje na Karvinsko, tradiční doly v někdejší Polské Ostravě jsou záhy obklopovány nqvými a novými šachtami. Průzkum se stěhuje i směrem na Beskydy, na jih od Ostravy... S prvními roky našeho století se objevuje „fantastický“ projekt na využití předpokládaného uhelného bohatství jižní oblasti Ostravska. První světová válka plány oddálila, bylo potřeba těžit z existujících dolů a ne těžbu teprve připravovat. I první republika prakticky zůstala jen u plánů rozšířit a posunout revír i směrem na Paskov, Vratimov, Staříč, Starou Bělou, atd. Konečné rozhodnutí o výstavbě nového Dolu Paskov přišlo až po druhé světové válce. Od roku 1955 se začal důl „rodit“ na stolech projektantů, v září o čtyři léta později se začalo stavět — přímo uprostřed klidné zelené louky. Málokterý zrod bývá ovšem bez obtíží. Přišly i tady. V místech, kde měly být připraveny první poruby, se uhlí najednou ztratilo, prostě vůbec zmizelo. Nepředvídaná změna geologických podmínek. Zdálo se, že stavba bude muset být zastavena, protože na paskovských polích nebude tolik uhlí, kolik průzkum sliboval. Projektanti a geologové neustoupili. Podle nové situace vznikly nové plány — a zanedlouho narazili na takové zásoby uhlí, které předčily i nejsmělejší odhady. Důl Paskov, kde byla oficiálně zahájena těžba 2. ledna 1967, je vlastně ještě v plenkách, a proto o jeho hlavním přínosu pro naše národní hospodářství můžeme hovořit až v příštích letech. A o tom, že to nebude přínos nijak malý, svědčí několik čísel o hloubce a rozloze jednotlivých pater. V prvním patře, 400 metrů pod zemí, se uhlí těží na ploše 300 hektarů, druhé patro v hloubce 545 metrů má Již plochu 800 ha, s jeho vytěžením se počítá do roku 1976, a třetí patro v hloubce 740 metrů bude na ploše 1700 hektarů. S těžbou na třetím patře se začně ještě v této pětiletce, zároveň se pro zlepšení podmínek začne stavět nová výdušná jáma. KDE NESTAČÍ ČLOVĚK ... tam pomůže počítač. Nejmladší důl revíru, Staříč, kde po desetileté výstavbě začala těžba teprve 2. ledna loňského roku, bude zároveň patřit co do automatizace a mechanizace к nejmodernějším v republice. Roční těžbu, která má dosáhnout více než jednoho miliónu tun, bude lidem operativně plánovat a pomáhat racionálně řídit samočinný počítač. Počítač má „hlídat“ stav zásob, dodávku materiálů; bude dokonce navrhovat řazení vlaků důlních vozů, podávat bleskovou informaci o tom kterém stroji v daném okamžiku, jeho stavu, práci, pracovním vytížení, bude plá-novat 1 opravu mechanizačních zařízení. V neposlední radě se bude starat 1 o bezpečnost při práci, bezporuchový provoz, a kdovíco ještě. Přitom nejde o utopickou hudbu budoucnosti či vroucí přání havířů, ale o otázku několika málo příštích let. Pražskému návštěvníkovi se při návštěvě Ostravy zdá, že vzdor dolům a hutním podnikům, je severomoravská metropole poněkud čistší i čistotnější než naše hlavní město. Málokde se na ulici najde pohozený papír. I to ovzduší — jak prokazují různá měření — má v „černém“ městě o něco příznivější složení. Stejně pečlivě jako ostravští radní o své město, se OKR stará o své zaměstnance. V letošním roce se bude v Karlově Studánce v Jeseníkách léčit a odpočívat navíc 1100 havířů, než podle možností normálního základního přídělu poukazů. Bude pokračovat i výstavba rehabilitačního ústavu v Bojnicích, na niž OKR přispěje v tomto roce částkou půl druhého miliónu korun. Mnozí pracovníci budou mít možnost využít ambulantní léčby v jarních měsících v Dárkově. PODZEMNÍ PRAMENY ZDRAVÍ Také v Dárkově kdysi hledali uhlí. — Místo uhlí objevili podzemní pramen zdraví! Vodu s vysokým obsahem jódu, brómu a solí. A tak se zrodily lázně, které slouží léčení a rehabilitaci už více než 100 let! Některé důlní podniky, např. doly'Hlubina a Zápotocký, budou každý den vozit své pracovníky na koupele. Osvědčí-li se tento způsob čerpání podzemního pramene zdraví, bude jej OKR v dalších letech rozšiřovat. Ředitelství OKD myslí i na pracující ženy. Pravda, je tomu už řada let, kdy na Dole Fučík fárala jediná žena v revíru, ale stovky žen jsou dnes zaměstnány na povrchu. Po vzoru dolů 1. máj a CSA nyní zavádí i Důl 9. květen pravidelné ošetření pleti žen pracujících v prašném prostředí. Ženské šatny se vybavují vysoušecími aparáty na vlasy a horskými slunky. Pro všechny ženy jsou zajištěna i pravidelná vyšetření ženským lékařem, ženy mají к dispozici sauny atd. Když roku 1902 došlo na bývalé šachtě Bedřich ke katastrofě a šachta byla zaplavena vodou, nikdo netušil, že voda, která zabila šest havířů a záchranářů, která tragicky ukončila život celého dolu, může být к něčemu dobrá. Pozdější měření zjistila, že voda v zatopené šachtě má mnoho minerálů. Navíc obrovské množství detritu pod celou Ostravou dává vodě teplotu 19 stupňů. Přestože svým složením připomíná léčivou vodu z Luhačovic, s jejím využitím — uvažovalo se o „oteplení“ koupaliště v Hulvákách — se dosud váhá. Co s léčivou podzemní vodou však už vyřešili na Dole 9. květen. Povedou ji do osady Křivý Důl ve Stonavě. Konkrétní plán počítá s postavením velkého bazénu 150 krát 50 metrů. Podaří-li se plán realizovat, dostanou Stonavští malý kousek moře, protože voda ze stonavského dolu je téměř stejně slaná. I další doly — například Důl Gottwald v Horní Suché se může pochlubit: Vodu s vysokým obsahem jódových solí využívají v bazénku Solanka. Voda zmírňuje bolesti a příznivě působí při onemocnění revmatismem a při ischiasu. Homíci z Dolu Cs. armády v Karviné mají své mořské lázně přímo pod zemí. Při náhodném osvěžování v podzemní nádrži s průzračnou vodou — mimochodem, pochází z prehistorického moře, má obsah asi 30 gramů sody a jódu na jeden litr, ulevuje při bolestech svalů, kloubů a napomáhá celkové regeneraci — byly objeveny její účinky. Nyní se uvažuje i o zbudování povrchového bazénku. ZELENÉ HORNICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ V rámci oborového ředitelství OKD zajišťuje většinu „ozdravných opatření“ podnik Rekultivace. Tady se počítá s každým kubickým metrem úrodné půdy. Ročně pracovníci rekultivace přemístí více než 2 milióny m3 zeminy a sto tisíc m3 hald. Na rekultivační a asanační práce připadá ročně na 47 miliónů korun. Zemědělské středisko se stará o 2850 ha půdy, z toho je 2190 ha půdy orné. Že jde o úrodnou a zúrodněnou zem, svědčí to, že se na ní dobře daří pšenici, ječmenu, okopaninám i řepce. Podnik ve svém dalším samostatném středisku — „loupárně“ — dokonce ročně oloupá na 15 tisíc metrických centů brambor, nejen pro závodní jídelny OKR, ale i jídelny Vysoké školy báňské, nemocnice, restaurace atp. Pro kraj kolem Ostravy, Karviné a Havířova dodává z vlastního „havířského“ hospodářství ročně téměř dva a půl miliónu litrů mléka, 1600 q hovězího a 4200 q vepřového masa. Ve vlastním chovu vlastní podnik Rekultivace OKR kolem 1600 kusů hovězího dobytka a 3400 kusů prasat. Saláty, rychlené ve zdejších sklenících, známe téměř po celé republice — roč- Jiah-vyroste na .6QQ .tisíc, 50. tisíc kusů květáku, 45 tisíc kilogramů rajských jablíček, 200 tisíc salátových okurek, 12 000 kg kedluben atd. Na 247 ha pěstují ovocné stromy a keře, které produkují ročně přes dva tisíce metrických centů jahod, rybízu, jablek, angreštu, švestek, hrušek; na centy se počítá i produkce zelí. V zahradnických sklenících rostou nádherné květiny, které se dobře uplatňují v zahraničí, na výstavách v Dortmundu, Erfurtu, Karlsruhe. Na olomoucké Flóře získaly zdejší představitelé křehké voňavé krásy, devatenáct medailí najednou! Z největšího havířského skleníku ve střední Evropě putují květiny letadly do řady západních zemí. Přesto všechno zůstává hlavním produktem černý kámen, uhlí. A tak každý rok — alespoň pokud se týká perspektivy nejbližších let — připne si město Ostrava 23 miliónů tun vážící šperk z vytěženého černého zlata. L. KYPTOVÁ Foto: V. KRC U hlavice vysoce výkonného razicího kombajnu FK-9, s nímž na Dole Dukla překonali řadu rekordů Jen velmi zřídka se mohl кйй odsouzený к těžké práci v uhelném dole, kde tahal vozíky, vrátit zpět na slunce a zelenou louku. A když, tak většinou slepý Základni závod nejmladílbo Ď«. kamenoulielného Dolu Stařic 2 Kolejová a moderní závěsná lokomotiva z Dolu Stařic. Obě slouží к přepravováni vozů s uhlím Splnit volební programy Dokončeni ze str. 1. škol a dalšího rozvíjení dobré a účelné politickopedagogické práce při upevňování socialistického vědomí mládeže, ale i oblasti zdravotnické a sociální. Ve zdravotnictví klademe důraz na posílení první linie styku s občanem a chceme řešit spádovost a velikost zdravotnických obvodů, aby byla zvýšena léčebná péče a zkrátily se čekací a objednací doby. Vláda věnuje nesmírnou péči rodinám a dětem. Ale i o staré občany se musí národní výbory starat. Protože nemáme dost ústavů sociální péče, musíme hledat iniciativně všechny možnosti, jak ústavní nebo mimoúštavní péči zabezpečit. Národní výbory a jejich komise mají spolupracovat se závody při vyhledávání vhodných objektů pro zřízení domů soustředěné pečovatelské služby a pod. Všestranný rozvoj společností není myslitelný bez aktivní účasti mládeže, a proto došlo i к posílení funkcionářského sboru o mladé poslance. Základní podmínkou dobré práce národních výborů ovšem je získání občanů pro aktivní spoluprácí. Významná konference vlády CSR s národními výbory předchází dubnovým konferencím v krajích a ve dvou posledních měsících tohoto póloletí konferencím okresního měřítka. V závěru konference přijali účastníci rezoluci, v níž se připomíná, že hlavním úkolem je realizace volebních programů Národní fronty. Účastníci se zavázali vyžadovat, prosazovat a uplatňovat angažovaný, iniciativní a odpovědný přístup všech funkcionářů, poslanců a pracovníků к plnění úkolů, které pro národní výbory vytyčil XIV. sjezd KSC a únorové plénum ÓV KSC. To ovšem platí i pro všechny poslance a řad členů ČSL. I oni mají dostatek možností, schopností a sil, aby se pozitivně podíleli na řešení všech vážných úkolů, které v tomto funkčním období stojí před národními výbory všech stupňů.