Lidová Demokracie, červen 1972 (XXVIII/127-152)

1972-06-24 / No. 147

LI D OVÄ D6MOKRACI6 ROC. XXVIII. - Č. 147 CENA 1 Kčs_________________ORGÁN C S. STRANY LIDOVÉ — NOSITEĽ RADU PRACE______________Praha sobota 24. června 1972 K problematice našeho zahraničního obchodu Ing. VÄCLAV C E R V E N f Na schůzích se poměrně často ptají naši členo vé na zahraniční obchod našeho státu. Smyslem těchto dotazů je snaha do-vědět se. proč rozvíjíme hospodářské styky s cizinou a zda obchodu jeme pro nás výhodně. Nedivme se, že je o za hraniční obchod takový zájem. Přes všechno vysvětlování zůstávají v lidech Jako zůstatek nedostatečných informací v minulých letech — využitých negativně v létech 1968/69 — zkreslené názory na význam a směr našeho dovozu a vývozu. К tomu přistupují i к nám pro Ulítající zprávy některých hospodářských pracov nlků na Západě, ze kterých je zřejmo, že jsou ve sjjužbách antikomunistické propagandy a snaž: se zanášet do našeho hospodářského styku se socialistickými státy nedůvěru. Každému je zřejmé, že musíme dovážet základní suroviny, abychom mohli rozvíjet vlastní výro bu, a dále potraviny, abychom mohli krýt rostoucí potřebu potravin u nás. O této nutnosti němu •íme diskutovat. V čem však spočívá výhodnost zahraničního obchodu? Bratr poslanec Hudeček ukázal, jak ▼ rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci a zvláště v hospodářském styku se Sovětským sva zem máme zajištěny základní suroviny, čímž je materiálově zajištěn I růst naší výroby. Pro c rozvinutý zahraniční obchod je důležitou složkou v tvorbě našeho národního důchodu. Obchodné politicky trvalé zajištění surovin pro výrobu je prvním kritériem ekonomické výhodnosti zahru nlčního obchodu. Dovozy musíme platit vývozem. Skladba vývozu je výhodná jen tehdy, nejde-li vývoz zásadně na úkor životní úrovně. Stálý růst životní úrovní našeho obyvatelstva dokazuje, že náš zahraniční obchod je pro nás výhodný a že naše obchodní politika plní v tomto směru uspokojivě své úkoly. Je však nesporné, že lze trvale zlepšovat skladbu vývozu jak v rámci socialistické integrace, tak v rámci kooperačních vztahů s podniky po celém světě. Usnesení XIV. sjezdu KSC a únorového pléna ÜV KSC vytvářejí předpoklady pro stálé zlepšování struktury naší výroby a tím к «fe (tivnějšímu krytí nejen našich potřeb, ale i potřeb světového trhu. Surovinové zajištění naší výroby ovlivňuje i procentní vztah mezi obchodem se socialistickými a kapitalistickými státy. Naše obchodní politika vychází ze zásady mírového soužití mezi zeměmi s rozdílným státním »řízením a z rozvíjení hospodářských styků se všemi státy světa. Komplexní program socialistické ekonomické Integrace předpokládá, že členské státy Rady vzájemné hospodářské pomoci budou rozvíjet ekonomické a vědeckotechnické vztahy e jinými zeměmi nezávisle na jejich politickém zřízení, a to na základě rovnoprávnosti, vzájemných výhod a respektování státní svrchovanosti. V hospodářském styku s kapitalistickými státy existují dosud zbytky studené války, které se pomalu odstraňují. Naše obchodní politika spoiu s politikou socialistických států usiluje o likvidaci všech překážek, které stojí v cestě rozvoji zahraničního obchodu. Jde o zbytky různých dis kriminací. Zvláště hlavní hospodářsky vyspělé kapitalistické státy se brání našemu vývozu kontingentním systémem a platebními omezeními. Chtěl bych připomenout například celní diskriminací ve Spojených státech. Některé kapitalistické státy neposkytují našemu vývozu ani ty celní úpravy, ke kterým se mezinárodními smlouvám, zavázaly. Zahraniční obchod se socialistickými státy je součástí předem konzultovaného a koordinované ho hospodářského plánu a je plánem zajištěn. Naproti tomu obchod s kapitalistickými a rozvojovými zeměmi je závislý na uplatnění našich výrobků v ostré konkurenci s výrobky jiných států. Nemalou roli hraje i okamžitá konjunktura, které kapitalistické hospodářství nepodléhá. Konkurence se netýká jen jakosti a ceny zboží, ale 1 platebních podmínek. Stále se více poskytují dlouhodobé úvěry, což zvyšuje náročnost zahraničně obchodních operaci, zvláště při dodávkách strojů, zařízení a investičních celků do rozvojových zemí. Mezinárodní konkurence, stejně jako rostoucí náročnost domácího odběratele, nás nutí zvyšovat jakost vyvážených výrobků, dodržovat podmínky, ke kterým jsme se zavázali a hlavně dodržovat dodací lhůty. Máme sice řadu výrobků, které dosahují světových parametrů a které jsou pro nás ve vývozu zvláště výhodné, ale máme 1 výrobky, které nemají světové parametry a které nejsou tak výhodné. Vědeckotechnická spolupráce se socialistickými státy je zajištěna, ale je třeba být i ve styku s jinými zahraničními vědeckovýzkumnými organizacemi. Osvojování si všeho progre sívního ve výrobě zvyšuje jakost a užitkovost vyvážených výrobků a tím i výhodnost našeho zahraničního obchodu. Je třeba mít na mysli, že naše výrobky v cizině představují výsledky práce československých děl nlků, techniků i vědců a že reprezentují naši socialistickou výrobu. Vědomí politické odpovědnosti za plnění úkolů v zahraničním obchodě, tzv. exportní uvědomění, by mělo být součástí politického myšlení nejen těch, kteří jsou přímo zainteresovaní na zahraničním obchodě, ale každého našeho občana, natož pak funkcionáře. Považoval jsem za užitečné říci těchto několik vět o problematice našeho zahraničního obchodu. Vždyť i naši členové se denně jak ve své práci, tak i ve svých funkcích setkávají se zahraničním obchodem a je jejich povinností: — šířit správný vztah к zahraničnímu obchodu t vyvolávat obecné exportní uvědomění, Kubánští hosté přiletěli na Slovensko Nadšené uvítáni v Bratislavě • Fidel Castro ve Vysokých Tatrách (čtk): První tajemník DV KS Kuby, předseda revoluční vlády Kubánské republiky Fidel Castro, který je na pozvání UV KSC a vlády CSSR na návštěvě v Československu, přiletěl včera dopoledne se svým doprovodem do Bratislavy. Z Prahy jej doprovázejí člen předsednictva a tajemník ÚV KSC V. Bifak, místopředseda federální vlády CSSR J. Zahradník, ministr zahraničních věcí B. Chňonpak a další. Na ruzyňském letišti se s hosty rozloučili člen předsednictva ÚV KSC a předseda vlády CSR J. Korčák. ministr národní obrany CSSR armádní generál lng. M. Dzúr a první náměstek ministra zahraničních věci CSSR F. Krajčír. Na slavnostně vyzdobeném bratislavském letišti vzácného hosta a jeho doprovod přivítali první tajemník ÚV KSS J. Lenárt, předseda SNR O. Klokoč a předseda vlády SSR P. Colotka a další osobnosti. Pod kubánskými a československými prapory mezi hustými zástupy Bratlslavanů projela kolona aut z letiště přes moderní bratislavská sídliště do historického centra města к hotelu Děvín na nábřeží Dunaje. du V reprezentačních místnostech Bratislavského hrapřijal dopoledne Fldela Castra první tajemník ÜV KSS J. Lenárt, předseda SNR O. Klokoč a předseda vlády Slovenské socialistické republiky P. Colotka. Přijetí se zúčastnili členové předsednictva Ov KSS H. Ďurkovič, J.‘ Janík, E. Litvajová a Ľ. Pezlár. Předseda ÚKRK KSS V.’ Salgovič, vedoucí oddělení ÚV KSS D. Futej, místopředsedové SNR J. Stenči, S. Fábry a M. 2ákovič, místopředseda vlády SSR J. Hanuš a další přední představitelé politického a veřejného života. Přítomen byl velvyslanec Kubánské republiky v ČSSR E. M. Bachs a konzul Kubánské republiky v Bratislavě S. M. Jorge. Jménem ÚV KSS, Slovenské národní rady a vlády Slovenské socialistické republiky přivítal vzácného hosta první tajemník ÚV KSS f. Lenárt. První tajemník ÚV KSS připomněl, že v osudech Slovenska je mnoho podobného s osudy kubánského lidu. Na Slovensku, kdysi zaostalé zemědělské zemi s nevyřešenou otázkou průmyslu, rozvoje zemědělství, vědy, kultury a umění, s nevyřešenou národnostní otázkou, se jedině po osvobození Sovětskou armádou a po vítězství dělnické třídy v únoru 1948 vytvořily příznivé podmínky pro rozmach tvůrčích sil lidu. Popřál F. Castrovi a kubánským hostům, aby se u nás cítili jako doma, mezi svými. Připomněl, že mnozí naší dělníci a technici, kteří působili na Kubě, si z tamějšího pobytu přinesli nejlepší dojmy. Zmínil se rovněž o své návštěvě na Kubě, kde naň nejsllnějším dojmem zapůsobilo, že kubánský lid přímo pod okny největší bašty kapitalismu bojuje za pokrok, socialismus a humanitu. Jako vzpomínku na návštěvu Slovenska předal J. Lenárt F. Castrovi dvě kazety s kovovými plaketami, na kterých slovenský výtvarník, zasloužilý umělec J. Kulich ztvárnil portrét vůdce kubánské revoluce a motivy z revolučního boje kubánského lidu. Stačí přijít do styku se slovenským lidem a hned vidíme, kolik společného má s kubánským lidem — byla prvá slova odpovědi Fidela Castra. Fidel Castro se potom zmínil o tom, že ti, kteří s radostí komentovali události v Československu v'krizovém období, bylí stejní jako ti, kteří pomlouvali kubánskou revoluci a intrikovali proti ní. Se zadostiučiněním vzpomněl, že Kuba zaujala správné stano-Pnkračuváni na str. 2 Odpoledne и historieém šrdci velkoměsta Foto: LD - J, Zdňek Plodné rozhovory Tito skončil návštěvu Polska Varšava: Předseda Svazu komunistů Jugoslávie, pre^ sident Josip Broz-Tito odletěl v pátek dopoledne po pětidenní oficiální návštěvě v Polsku z Varšavy do Bělehradu, jak uvedl na tiskové konferenci mluvčí polské vlády W janlurek, byly polsko-jugoslávské rozhovory otevřené a plodné, ovzduší jednání bylo přátelské. Návštěva přispěla к prohloubení dvoustranných vztahů mezi Jugoslávií a Polskem а к rozšíření hospodářské a obchodní spolupráce. [Další podrobnosti na str. 2) Z DOMOVA I ZE SVĚTA Z MOSKVY se vrátila db Prahy delegace MV KSC, která dlela v hlavním městě SSSR na pozvání městského výboru KSSS. Clen předsednictva ÚV KSC a vedoucí tajemník MV KSC A. Kapek, který byl v Cele delegace, zůstal v SSSR, kde bude trávit svou letošní dovolenou. MINISTR pověřený řízením federálního cenového úřadu doc. Michal Sabolčík, CSc., se vrátil zpět do vlastí z třídenního zasedání výkonného výboru RVHP pro ceny, které se letos konalo v Moskvě. Z PRAHY DO VLASTI včera odletěla po týdenní návštěvě Československa delegace pracovníků presiďia Nejvyššího sovětu SSSR s vedoucím sekretariátu předsednictva Nejvyššfho sovětu V. I. Vaslljevem. — mít na paměti, že výrobky, které vyvážíme, by měly být dokladem předností socialistické ekonomie nad ekonomií kapitalistickou, — vidět, Že každou dováženou surovinu musíme platit svým vývozem, a proto ]e třeba dovážené suroviny plně využívat a jimi šetřit, — vidět, že vysoká efektivnost výroby a její Rozloučení s ing. 0. Šimůnkem (čtk)r Ve vel-ké obřadní síni krematoria v Praze Strašnicích se včera konalo poslední rozloučení s ing. O. Šimůnkem, poslancem FS, Členem předsednictva Národní fronty ČSSR a předsedou Ústřední rady družstev, který zemřel 19. června ve věku 64 let. V obřadní síni před katafalkem byly položeny věnce ÚV KSC, předsednictva FS, předsednictva NF CSSR, Ústřední rady družstev a dalších Institucí, jakož i věnce zahraničních družstevních syazů. Na podušce na katafalku spočívaly Rád Klementa Gottwalda. Rád republiky a další státní vyznamenání a zahraniční řády, které byly zesnulému uděleny. V předních řadách obřadní síně usedli vedle Členů rodiny a příbuzenstva ing. O. Simůnka další'smuteční hosté. Mezi nimi byl í člen předsednictva ÚV KSC a předseda FS A. Indra a dále členové stranické a vládní delegace. Pietnímu aktu byly rovněž přítomny delegace družstevních svazů ze SSSR, NDR, Maďarska a Polska. Slova rozloučení pronesl jménem ÚV KSC, ÚV NF ČSSR, FS a ÜRD V. David. Jménem zahraničních delegací se rozloučil se zesnulým místopředseda Centrosojuzu A. G. Jašin. Kázeň na silnicích se upevňuje? (čtk): Problematiku bezpečnosti silničního provozu, spolu s kontrolou účinnosti opatřeni přijatých к jejímu zvýšeni v loňském roce, projednával na svém včerejším zasedá-ni výbor CNR pro obchod a dopravu. V léto oblaetl existuje stále řada nedostatků, jako klad je ovšem nutno uvést skutečnost, že na našich silnicích zase přibylo za poslední dva roky více než 200 000 osobních automobilů a desetitisíce nákladních automobilů, autobusů a traktorů, avšak počet zraněných a usmrcených při dopravních nehodách zůstal v podstatě na stejné úrovni — nižší než v roce 1969. Ze zprávy poslance V. Hoffmanna přednesené ve výboru CNR pro národní výbory a národnosti vyplynulo, že rozhodující část občanů, zejména ve venkovských obcích a městech, úkoly volebních programů zná a projevuje zájem o jejich plnění, a aktivně se podílí dobrovolnou práci na jejich uskutečňováni. Vážné nedostatky byly zjlštény ve vybaveni měst technikou pro účely čištěni, likvidaci odpadů, údržbu veřejných zařízeni, domovního fondu i městské zeleně. S vládním návrhem zákona o okresních a krajských zemědělských správách byli poslanci seznámeni v druhé části jednání. Zachována zůstane účast zástupců zemědělských podniků při řešeni zásadních problémů rozvoje zemědělství v příslušném územním obvodu. technická dokonalost je nejen základnou růstu životni úrovně, ale 1 stupňováním' výhodnosti našeho zahraničního obchodu, *— dovést vysvětlovat zásady naší obchodní po litiky a vyvracet nesprávné názory, které se někdy objevují při jejím hodnoceni. (Diskusní příspěvek připravený pre sjesd CSl) První prázdniny JOSEF HEYDUK Kdyí Jsme se na konci Školního roku v první tHdě loučivali a chlapci i děvčata stáli zpříma, - s takovým krásným upřímným pohledem i úsmě( vern, nemohl jsem se nikdy ubránit stesku nad tím, te je opět za námi jeden nenávratný rok, strávený v lásce a radosti, zatímco děti měly před sebou první prázdniny, jasné červencové a srpnové dny s modrým nebem a bílými obláčky, vysokou trávou a žlutými motýly, růžovým svítáním a . teplými soumraky, kdy se ještě nechce domů, tak \ je venku krásně. Když poslední dítě zmizelo za i rohem a já se vrátil do prázdné třídy, kde na ; zelené lavici zůstala po každém z nich kytička ■ vybírána obzvlášť pozorně na zahrádce před do! mem, však ta čtvrt měla ulice pojmenované podle květin, petrklíčů, pampelišek, kopretin, zůstal j Isem leště na hodinku uprostřed těch nepřít от\ ných děti, každé ted mělo nejen svou tvářičku, jak jsem ji denně vídal, ale i svou minulost, složenou z drobných příhod, jak je přinášel školní I rok. Třeba ta podnikavá Hanka, která ke mně za i měsíc po začátku školního roku přivedla dvě děvčátka, jedno vylekané, s hlavou skrčenou mezi ramínky, druhé rozpačitě chichotavé. „Tady Lence se hýbe zub,“ povídá Hanka, „a ona si ho nechce dál‘ vytrhnout ani od tatínka, ani od pana doktora.“ — „A co dál?“ optal Isem se roztržitě, zapisoval jsem něco do třídní knihy. — „Kdybyste jí ho vytrhl vy, tak by to prý nebolelo,“ zas Hanka, Vypůjčil Isem st tedy od Lenky její čistý kapesníček, sevřel zoubek и dásně, musil jsem dělat rychle, protože tvářička se zoufale zkřivila a oči nabyly ustrašeného, ale zároveň t odhodlaného výrazu. A když jsem zoubek elegantně vytáhl, oddychly si všecky tři holčičky zhluboka. „Tak vidíš, ty hloupá, a pořád ses bála,“ povídá Hanka, a za několik dní zas přivedla jednu takovou pacientku, začas další, v první třídě se dětem zuby co chvíli viklají, a teprve za čtvrt roku jsem zjistil, že to nedělá zadarmo, vybírala za to potají honorář, koláč, hrušku, hrozen vína, v nefhorším t placku. fe to zvláštní, že když je člověku smutno, a mní ten poslední den v prázdné třídě bývalo smutno, vybavují se jako na povzbuzení spíš veselé příhody s dětmi, spíš roštácké tváře než zakřiklé, takové, jakou měl ten uličník Méda, kluk s bezvadně přistřiženým ježkem a šelmovskýma očima, jinak v pokojných chvílích mudrlant, který s oblibou užíval úsloví a obratů, jak je slyšel od velkých. Těch pokojných chvil bylo ovšem málo, šil sebou сеЩ hodiny, a třebaže jsem v první třídě fen zřídka něco zapisoval do žákovských knížek, povídám jednou, napíšu to tátovi, a namočil jsem péro do červeného inkoustu. Méda se vyřítil z lavice, popadl mé za ruku, v níž jsem držel péro, a vykřikl zděšené: „'Nepište to tam, já nejsem přítelem poznámek.“ Předstírám, že to přece Jenom napíšu, a on mi stále drží ruku a drmolí: „Buďte tak moc laskavěj a nepište to tam, táta by mé zbil, a on se nemá rozčilovat, Já mám dostat nový kolo, s tím by byl šlus, a babička má astma a dědeček Je operovanej na kýlu, tak to tam nedávejte, projednou snad nebude ,tak zle, dejte st říct.“ A když Jsem se к tomu .pořád neměl, přitiskl se ke mně najednou a začal se mi třít tváří o tvář Jako kocour. Mlčky, cítil Jsem, Jak mu bouchá srdíčko. Byl Jsem tím tak ohromen, že Jsem zavřel knížku, a povídám, aby se měl na pozoru. „To víte, že Jo,“ řekl už zase nonšalantně, sebraly knížku a v lavici st povzdychl: „To byla fuška!“ A když Isem se na něho užasle podíval, usmál se na mne těma svýma hezkýma šelmovskýma očima, kterým bylo těžko odolat, Jako by se nic nestalo. 'Naštěstí Jsem měl ve třídě zastánce, Ivanku, plavovlasou holčičku s copánky, neobyčejně chytrou, čl spíš moudrou, hovořila takovým dojímavým, téměř herecky modulovaným hláskem, a děti na nt daly, když jim něco vytkla. Neprosazoval jsem nikdy nic zhurta, aby měli všichni и mě pocit svobody, však se ten radostný postoj obrážel potom ve všem, v jásavých barvách, při zpěvu t recitaci; navlékl jsem všecko, pokud to šlo, skrze děti, at se navzájem vychovávají. Jednou sl třeba Jedna z těch holčiček strčila po zvonění do úst kus jablka, a poněvadž jsme obvykle začínali zpěvem, stála v lavici a držela st dlaní tvář, jako by ji bolel zub. Ťukl Jsem Ji smyčcem do vlasů, jen tak lehce, ale co Je pro někoho málo, to je pro jiného moc: děti se ná mě s ustrnutím zadívaly, byly zvyklé spíš na pohlazeni: „No, řekni sama, Ivanko, copak je tohle možné?“ obrátil jsem se na svého zastánce. A Ivanka se otočila a začala tím svým dojímavým hláskem: „Heleď, Manko, kdybys ten kus jablka spolkla a udusila se nám tady, tak by na to nestačila pokuta, to by nám pana učitele jednoduše zavřeli, a co bychom si tu bez něho počali? Zbořili byste školu. ]á nevím, co jst to za holku." A šli Isme dál, zas bylo všecko v pořádku. Byly však také chvíle kolektivní úzkosti, když přišel lékař v bílém plášti a začal st na stole chystat instrumenty к očkováni. Vidím dosud všecky ty dětské pohledy soustředěné na Injekční stříkačku, kterou před nimi zkoušel, ale při tom píchání se kupodivu každé to dítě projevilo jinak, některé zafalo zuby, zkřivilo tvářičku a dívalo se pryč, jiné naopak se zájmem přihlíželo, jak špička jehly vniká pod kůži, bylo možno lip než kdykoli jindy odhadnout, jak bude snášet životní krize. Většinou st děti vedly statečně, stejné v zubním středisku, kde se za každým z nich zavíraly tajemně dveře ordinace a všechny v čekárně na okamžik utichly, neozve-ll se křik a pláč. Jak nevzpomenout s vděčností, na naše škobú lékaře, kteří to s dětmi tak dovedou! * Až se tt maličtí vrátí ze svých prvních prázdnin, namalují zlatožluté slunce, modré ipbe i modrou vodu, a pak teprve uvidíme, Jak Je tet}, svět krásný.