Literární Noviny, leden-červen 1960 (IX/1-26)
1960-01-01 / No. 1
¥ W ‘{í, ... í , ^ „ DNES V LISTÉ ■ Do patnáctého roku — hovoří: Jan Drda, lnž. arch. Gočár, režisér Vojtěch jasný, dbC. Víadiřníť. Kjpigl, MUDr. J. Křeček, Vladimír Rumi, prof. dr. Josef Macek, Vlado Mináč, skladatel Vlad. Sommer ■ Ze Sibiře píše Ludvík Veselý, z Bagdádu František Vrba, z Mexika St. Zvoníček ■ Zapomenutý čert v Praze a v Budějovicích ■ Dokončení vánoční ankety ■ Verše Jaroslava Bednáře, Ivo Fleischmanna a Jana Pilaře ® Fotografie z novinářské výstavy. ITERARNÍ NOVINY ROK nám přinesl na svém sklonku omamující závan vůní z celé naSí země; dal nám oblohu jako pomněnky a otevřená okna, abychom se nadýchli čirosti řek a chutné hořkost! otevřených poll. I když se prosincová obloha nepodobá letnímu oslňujícímu řešetu, které cedí vesmírnou záři na zalykající se města a žasnoucí dědiny, přece se zaskvěly noci průzračným jasem hvězd. V tom ovzduší neobvykle rozdychtěné přírodv uprostřed zimy se přiblížil úder poslední půlnoci roku 1959. Narazil zvučně na věže pražského svatovítského chrámu a jistě z toho nebylo výčitky nikde, ani v té nejposlednější dědině. V takových chvílích zůstává Praha a zůstane jistě na věky srdcem. Vždyť jakkoli je slyšet, že právě v nastávajícím roce 1980, v roce patnáctileté svobody naší lidově demokratické republiky, bude prý Praha jakoby roznesena, rozvezena a rozprostřena po všech luzích Čech a Moravy — a snad i Slovenska — stejně se k ní zase všechno vrátí. Umění veškerého našeho národa má k jubileu mladičké republiky snést na pražské divadelní scény, do pražských koncertních síní, na výstavy, na spartakiádu i do pražských nakladatelství žeň ze všech koutů vlasti. Má a mělo by vyprávět o nejroztodivnějších osudech lidí od hranice po hranici na celé rozloze té nejkrásnějšl země pod sluncem. Dotud nám to možná znělo ještě ne dosti závazně, ale nepochybujme o tom, že srdce většiny nás se půlnočním úderem z roku 59 do roku 60 zachvělo citelněji než někdy jindy. Snad jsme i na okamžik zvážněli a úsměv, který se pak zase vrátil na naši tvář, byl už jubilejní. Někde uvnitř zaťukalo nesměle i směle leckteré předsevzetí. Kéž je nic neumlčí! A konečně, kdyby se ani nenarodilo žádné převratné dílo pod dojmem těch novoročních předsevzetí, kdyby jeu pohled za přípitkem tam-vzhůru k půlnočním hvězdám nám připomněl, čím vším už o ně naše umění kdy udeřilo — a proč udeřilo — bylo by to dosti dobré — a povznášející. To jest, jistě by to mohlo a musilo povznést všechna potomní díla na výši, na které je chceme mít: v poloze vysoce revolučního romantismu. A neslyšme už nikdy ta slova hluše, jako írázi. Kdykoli jsme je tak zaslechli, šlo to s uměleckými díly dolů. Ale kdokoli se za vidinou revolučně romantickou pustil s nadšením a s obdivem, rázem dal svému dílu ostruhy. Je povzbuzující pocit už před prahem tohoto jubilejního roku se dostávající, který se neklamně ozval a ozývá hojně kolem nás. Slova revoluční odhodlanosti pronikají stále více lidí. Roste odpor proti nehybnosti, proti setrvalosti, proti pohodl - nlctví. Veliký podíl na tom má strhující temperament, otevřené slova a pádnost argumentů, které kladl na stůl všude při své americké cestě Nikita Sergejevič Chruščov jménem své země i jménem celého tábora, který se k ní historicky přiklonil. jak nám to všem zvedlo hlavy 1 Ráz na ráz šel pohled lidstva ke hvězdám — za triumfálním letem sovětského luníka — za vidinou reálné budoucnosti bez válek a bez ničení toho, co lidský génius dovede vytvořit. Obě ty cesty, jedna do vesmíru a druhá do země, která nechce přestat harašit zbraněmi, psaly heslo pro tento i další roky: V tomto znamení zvítězíme! Dospěla tedy k patnácti letům dcera revolučního lidu, naše republika. Máme ji, in effigie, na očích všude kolem sebe — její mládí, lepost, svěžest, ruměnnost a krásu, její veselost, upřímnost i odolnost — její vzrostlost a plnost života, k níž dozrává z darů, jakých se dříve dostávalo jen dcerám královským — a jen v luzných pohádkách lidu. Narodila se za májové noci, při zvucích garmošek, které načaly mírové písně, za noci plné lásky a tance. Na její počest byly vypalovány dělové salvy a vystřelovány vodopády barevných světel. To jsem já, svoboda mladá.... zpívali jsme jí a křtili ji omamující medovou vůni kvetoucích kaštanů, a ona se nalokala opojivých melodií a člověčí radostí pro plnou svěžest nikdy neblednoucích líček — takových, jaká mají zdravá a silné venkovská děvčata. Vezmi dláto, sochaři, a postav před sebe kteroukoli patnáctiletou z onoho ročníku 1945 — a oslav její podobul Nikde nevidět tak pěkných děvčatl — říkají u nás cizinci. Urozenost krve prostého lidu byla prokázána před světem nejen v potocích, jimiž kdy protékala za jeho svobodu, ale také v plodech, které vydala. Zahrajme naší patnáctileté do letošního roku skočnou v té notě, kterou znali všichni naši velcí mistři umění a která vždy a ve všem všudy trefila pravý český rytmus. V mnoha zahraničních koncertních sálech jsou zlatým písmem vepsána jména Smetana, Dvořák, Janáček. Ta písmena ryly břeskné pozouny, naduté českým muzikantským dechem. Co prýštilo z národních zdrojů, šlo pak do světa a ani na otvírání bran to čekat nemusilo. Když si svět vymyslil výstavu v Bruseiu, české ruce a hlavy na ní dovedly rázem triumfovat. A zňstalo-li leccos z našeho díla jen doma a jen pro nás, i tak bylo proč: co jiní objevovali, dovedly naše ruce umně pro domo sua uvít jako kytici z polabských luk. Ať se svět přijde podívat také k nám. Není zákonité, aby se všechny dovedné ruce a myslívá hlavy sešikovaly právě v tomto roce? Ne proto, že je to rok se zaokrouhlenou cifrou, ale protože dobře cítíme, že se dovršuje první velká etapa — socialismus. Nuže — af roste a krásní naše patnáctiletá! Jí zvedněme na počest ten nejkrásnější český křišťálový pohár s přípitkem na rok1960 v ROCE t960 SE ZVĚTŠI OBJEM NAŠI FRÜMYSLOVÉ VÝROBY O 10,2 %. OBJEM VÝROBY VE STROJÍRENSTVÍ VZROSTE BEKEM ROWJ 1960 O 14 %. O 13 % ZVĚTŠI SVOJ OBJEM NAŠE METALURGIE. V ROCE 1960 BUDE VYROBENO 6,8 MIL. TUN OCELI. VÝROBA CHEMICKÉHO PROMYSLU VZROSTE PROTI ROKU 1959 O 12,2 %. TEZBA KAMENNÉHO' UHU SE ZVÝŠI O 4,4 %, HNEDÉHO UHLI O 6,5 %. ENERGETIKA DODÁ LETOS O 10,4 % VÍC ELEKTRIČKE ENERGIE NEZ LONI. SPOTŘEBNÍ PROMYSf. SE ZVÝŠI O .5,7 »/o. STAVEBNÍ VÝROBA O 11,1 %, VÝROBA STAVEBNÍCH HMOT O 13,3 %. V ROCE 1960 BUDE DANO DO UZjVANl 78 950 NOVÝCH BYTÜ. • Zs zprávy o zasedání vlády k návrhu státního plánn na rok 1960. BEDŘICH KREJČÍ: DEN STAVBAR0 NA ORLÍKU Snímky v dnešním čísle jsou vybrány z III. celostátní výstavy novinové fotografie v galerii Fotochemy v Praze