Literární Noviny, leden-červen 1962 (XI/1-26)

1962-04-14 / No. 15

LENIN — SOUDRUH — ČLOVEK se nazývá sbírka dokumentů, která vyšla nedávno v moskevském na­kladatelství politické literatury. Kniha obsahuje Leninovy dopisy a poznámky a vzpomínky dělníků, rolníků i příslušníků inteligence. ZASLOUŽILÝ UČITEL. 12. dubna se dožil osmdesáti let jede,; z ne­storů české hudební pedagogiky — prof. Adolf Cmíral, ve dvacátých letech zakladatel hudebně pedago­gického oddělení pražské konzer­vatoře a donedávna pracovník Vý­zkumného ústavu pedagogického. Napsal první moderní učebnici zpěvu jaro, dvoudílnou Hudební pedagogiku aj. FRANCIE 1945—1962 je název jedné z publikací Bibliografického střediska společenských věd při Státní knihovně ČSSR. Každý, kdo se zajímá o politický život, najde tu vedle historického kalendáře podrobnou bibliografii knižní i ča­sopisecké literatury o událostech ve Francii, o alžírském boji za svo­bodu, o gaullismu, OAS — a ovšem i o činnosti FKS v zápase s hrozící fašizací Francie. V knihovnách, poradnách marxismu-leninismu, v rukou politických pracovníků, novinářů i osvětářů vykonají publi­kace Bibliografického střediska kus dobré práce. PRAČLOVĚK NA SLOVENSKU. Mezi referáty na nedávné archeo­logické konferenci ve Smolenicích byla zvláště zajímavá zpráva dr. Em. Vlčka o nálezu pravěké lidské čelní kosti v korytě Váhu nedaleko od Sály. Jde o čelní kost mladé ženy z údobí předsapientních fo­rem pleistocenního člověka. SRDCE PO TELEFONU. V Litev­­ské SSR byl zkonstruován přístroj, který u ožňuje telefonovat srdeč­ní činnost nemocného na vzdále­nost až 1000 kilometrů, Přístroj se osvědčil při telefonování kardiogra­­mů z Kovna do Moskvy, postupně ho dostanou všechny lékařské sta­nice v odlehlých krajích. FRANCOUZSKÉ JUBILEUM. Šéf­redaktor pokrokové literární revue Europe Pierre Abraham se v těchto dnech dožívá sedmdesáti let. DVA TISÍCE PÍSNÍ. Sovětští skla­datelé Valentin Levašov a Andrej Novikov objevili na své pouti za sibiřským folklórem na 2000 do­sud neznámých lidových písní. Vy­jdou ve státním nakladatelství hu­debních děl. STARÝ TICHÝ. Sovětští vědci do­šli po podroi aém průzkumu dna Tichého oceánu k názoru, že oceán je stáj* 100 miliónů let. Zatím se mu křivdilo, protože podle starších tvrzení mu nebylo více než 50 až 70 miliónů let. Výsledkem vědec­kého hádání bude navíc mapa re­liéfu dna Tichého oceánu. MALÁ ANKETA. Polský týdeník Przekrój se — žertem doopravdy — otázal pětadvaceti lidí, bez kterých předmětů si nedovedou představit život. Většinu dotázaných napadl především zubní kartáček, 12 % z nich uvedlo rozhlasový přijímač, zato ani jeden jediný nepotřebuje — televizor. JIŽ, POPÁTÉ bude letos udělena v Cannes při příležitosti filmového festivalu Velká cena Eurovise za nejlepší televizní film roku BRECHTOVSKÝ REKORD. Milán­ské Piccolo teatro sehrálo Brech­­tovu hru Švejk za 11. světové války celkem stošestadvacetkrát, z toho dvacet sedm představení uskuteč­nilo jenom v Římě. Tolik repríz liry cizího autora znamená v Itálii má­lem rekord. ŠESTÁ OSMIČKA. Osvětový dům v Rychnově n. Kn. oznamuje, že ve dnech 11. —15. září uspořádá již šestou přehlídku amatérského fil­mu (8 mm) s hodnocením filmu všech kategorií. Přehlídky se může zúčastnit každý amatér nebo ko­lektiv pracující na osmimlllmetro­­vém filmu. EUROPE A UBOŽÁCI. Francouz­ský měsíčník Europe věnoval své únorové a březnové dvojčíslo Ubo­žákům Victora Huga, od jejichž prvního vydání uplynulo právě sto let. Pětadvacet závažných příspěv­ků osvětluje Hugovo veledílo z mnoha stran. OBJEVY BEZ KONCE. Belgická skupina archeologů objevila neda­leko města Cusca zbytky paláce Inků. jde o jeden z nejvýznamněj­­ších nálezů, které tu byly učiněny. CARNÉ KRITIZUJE. Francouzský filmový režisér Marcel Carné na­vštívil nedávno Budapešť, aby tu jednal o možnosti natočit spolu s maďarskými umělci film podle Zolova Germinalu. Prohlásil, že pro svůj záměr hledá pomoc v Maďar­sku. protože ve Francií je těžko prosadit natáčení díla se společen­sky závažnou tematikou. Francouz­ská cenzura přivírá oči před vul­gární erotikou, pravil, ale okamžitě z bystřil je pohled, objeví-li se ná­met s politickými problémy. MALÍŘŮV POMNÍK. V Amsterda­mu byl odhalen pomník Vincentu van Goghovi, dílo holandského so­chaře Schallera. Socha velikého malíře je středem skupiny, kterou tvoří zemědělka, havíř, květiny, ptáci a slunce, symboly van Gog­­hových malířských zájmů. PANÍ PALLENBERGOVÁ, po vynikajícím, německém vdova herci a představiteli divadelního Švejka Maxu Pallenbergovi, sama kdysi slavná operetní zpěvačka Fritzi Massary, se dožila osmdesáti let. VONÍCÍ BREJLE (za 16,50 dolarů), kostky, s nimiž vždycky vyhrajete (5 dolarů), pivní sklenici v podobě lidské lebky (15 dolarů), alkoholo­mén na kontrolu obsahu alkoholu v nápojích (1 dolar), dívčí hlavy jako lovecké trofeje k Zavěšení na zeď mládeneckého pokoje (2,98 do­larů), bankovky z minulého století na zapalování doutníků (bankovky v „hodnotě“ 4 miliónů za 10 dola­rů), formy na ledové figurky na­hých žen. jimi! se chladí koktaily (kús 1.95 dolarů), rodokmen doka­zující, že jste přímým potomkem G. Washingtone nebo blízkým pří­buzným Rity Hayworthové (1 do­lar), to všechno si můžete koupit v USA. Proč ne? U nich je možné všechno... VZPOMÍNKA NA FILOSOFA. V NDR se ustavila komise pro pří­pravu oslav dvoůstého vvročí na­rození německého filosofa J. G. Fichta. OPRAVDU MEZINÁRODNÍ? Zápa­­cloberJínská Akademie umění při­pravuje na podzim mezinárodní festival pantomimy. O patronát po­žádala Charlie Chaplina, pozvala Barraulta, Marceaua, Molcha „dalšlfiliosty z mnoha zemí“. Ovšem, a po nedávných zkušenostech ze sportovního života máme zatím právo dívat se na tu západoberlín­­skou mezinárodnost poněkud skep­ticky. STROJ PŘEKLADATEL. V Gruzfn ské akademií věd se poprvé poda­řilo získat strojový, překlad rus­kých vědeckých děl do gruzín­­štiny. ŽENSKÉ VÍTĚZSTVÍ. Poprvé v dě­jinách Francouzského Institutu se stala členkou jedné z jeho akade­mií žena, bývalá asistentka Marie Curleovj Marguerita ľereyová, světově proslulá svou vědeckou prací v oblasti radioaktivních prv­ků. Od časů kardinála Richelieua se „nesmrtelní“ starci zuby nehty bránili představě, že by mezi nimi mohla zasednout žena. dokonce ani dvojnásobnou nositelku Nobelovy ceny, objevitel ku rádia a polonia, Marii Sklodowskou-Curieovou, ne­vzali na milost, až konečně letos ustoupili. A ještě ne docela: sleč­na Pereyová byla zvolena „jenom“ členkou-korespondentkou Hloupá tradice byla však poražena. TRISTAN DE CUNHA, skupina anglických sopečných ostrovů v Atlantiku, byla definitivně pro­hlášena za neobyvatelnou. Jejích dvě stě obyvatel, kteří se po po­sledních sopečných výbuších uchý­lili do Anglie, ztratilo domov. NOVÁ METEOROLOGIE. Litevská akademie věd vybudovala pro jadernou meteorologii. stanici Jejím úkolem bude studium vztahů mezi radioaktivitou atmosféry a poča­sím a průzkum meteorologických jevů. FILMOVÝ PLAKÁT se dočká své 1. mezinárodní výstavy při příleži­tosti XII. MFF v Karlových Varech. Výstava bude zahájena 9. června, mezi přihlášenými účastníky jsou zatím SSSR, Polsko, Maďarsko, Ru­munsko, Bulharsko, NDR, Francie, Belgie, japonsko a Švédsko. SPÁT, SPÁT, SPÁT... V západ­ním Německu se velmi rozmohlo užívání speciálních uspávacích prostředků. Užívají je především mladí lidé. Při lékařském vyšetřo­vání, proč se tak děje, odpovídali mladí narkomani většinou způso­bem, který nejpřesněji Šestnáctiletá dívka slovy: vyjádřila „Měla jsem saganovské nálady.“ SSSR OČIMA ITALA. Režisér Ro­­uolo Marcellini natáčí polodoku­­mentární film o politickém a kul­turním 'životě občanů Sovětského svazu. Film se bude jmenovat No­vinky z východu a chce vidět SSSR italskýma očima, aby tím přesvěd­čivěji říkal Marcelliniho krajanům pravdu o zemi Sovětů. DRAMATIK NIMROD. Anglický dramatik Arthur Watkins napsal detektivní hru Not in Book. Hra se připravuje v Polsku. Při jednání o honoráři prohlásil vášnivý lovec Watkins, že má jediné přání: moci se v Polsku zúčastnit lovu na jele­ny. ANGLICKÝ SPISOVATEL Angus iVilson napsal ostrou kritiku an­glické buržoazie, průhledně mas­kovanou jako román z budoucnosti s názvem Stařici v zoologické za­hradě. Kritizovaní se poznali — a tak oficiálni kritika román zneva­žuje. Mezi čtenpři má však úspěch. LITERÁRNÍ NOVINY týdeník pro kulturně politickú a umělecké otázky Šéfredaktor Josef Rybák. Redakční radš František Buriánek, Jan Drda, Karel Dvořák, Ivo Freischmann, Jarmila Clazarová, Jiří Hájek, Fran­tišek Hrubín, Milan Jungmann, Vašek Kána, Peter Karvaš, Jiří Kolatík, Sergej Machonin, Marie Majerová, Vlado Mináč, Karel Nový, Vaclav Pekárek, Jan Pilař, Jindřich Srovnal, Ludvík Veselý, František Vrba. — Grafická úprava Jiři Schmidt. — Vydává Svaz československých spisovatelů v Praze. Tiskne Knihtisk, n. p. závod 2 v Praze 2, Slez­ská 13. Redakce Praha 1, Betlémská 1, telefon číslo 2374-57, 8, 9 — 2339-41. Administrace Praha 1, Národní tř. 9, telefon čís. 2390-51, 2376-51. Cena Jednotlivého výtisku 60 hal. Předplatné na rok Kčs31.20. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. © Československý spisovatel 1962 D-08‘20085 Spisovatel Jaromír John v době, kdy sbíral látku pro svoji knihu Večery na slamníku KILOMETRY NEJSOU VŠECHNO — ani když se čítají na tisíce a tisíce, protože kdyby člověk r.a volantem videi pouze silnice, cesty, pisky a bahna, jezdil zbytečné. Cestovatel F. A. Elstner jich do své Šedesátky /dožil se jí 11. dubnaI ty tisíce a tisíce najezdil v Africe, Anglii, Skotsku a v SSSR, uspěš­­né absolvoval i vytrvalostní rekordní jízdu Praha—rovník—Praho, ale díval se přitom koleni sebe, dobře viděl i lidi a naslouchal jim — a potom psal. Tango argentino, Na ]lh od Bengasi, Saharou a pra­lesem. — bylo těch knížek fekte víc, ale co je zvláště pěkné, to je Elstnerovo rozhodnutí, ie své zkušenosti odevzdá mládeži. Bývalý pedagog se nezapřel. A tak už v knize Dobrodružnou stezkou učil mladičké táborníky všemu, co se na svých cestách naučil sám, vlád­nout nástroji, stavět si přístřeší, budovat ohniště, poznávat rostliny a zvířata, ta podle stop, orientovat se v krajině... A teď přijde na řadu polytechnická příručka Jak na to. klukovský cestopis po ČSSR, uměleckonaučná práce lidé, motory, kilometry. Odevzdat své zkušeností mladým — co může být hezčí po životní práci? Elstner to učinil. V. Muzeum Bedřicha Smetany a Muzeum Aloise Jiráska vzpomenou svého zakladatele akademika Zdeňka Nejedlého na shromáždění ve Smetanově muzeu v neděli 15. dubna v 17 hodin. Ve středu 11. dubna byl v Praze pohřben spisovatel laroslav Dnryeh v době mezi dvěma válkami bojovný katolický publicista na jedni straně a na druhé straně autor až tklivě dojatých veršfl a préz n chu době, prostotě a cudnosti ve Třech treniěních. Panenkách. Sedmi krásce, Třech dukátech, Beskydách, obnovitel žánru básní v próz­­a romanopisec valdštejnské trilngie Bloudění. Narodil se 2. XII. lBSf zemřel 7. IV. 1962. V posledním čísle Slovanského přehledu vyšla pozoruhodná lite rárněhisiorická studie Jiřiny Táborské, hodnotící na podkladu u néf dosud neznámých dokumentů pozadí a smysl Puškinova tragickéhr souboje. V úterý 17. dubna se koná v Kutné Hoře večer z poezie Mirnslavr Floriana. Večera, na němž účinkuje recitaěni soubor náchodské knihovny, se zúčastní také básník František Hrubín. A ve středu 1B. dubna v 17 hodin bude podvečer poezie Miroslava Floriana v praž ském kulturním středisku C«. spisovatele, a to pro členy Klubn přá tel poezie. Recituji M. Kučirková a Ilja Racek. Ve dnech 24. a 25. března uspořádal Svaz německých spisovatelů s nakladatelstvím Mitteldeutscher Verlag v Hallo konferenci o mladé německé prúzc. Na knnferoncl byl pozván i šéfredaktor Plamene dr. Jiří Hájek. V diskusi k referátu E Strittmaterové promluvil a ně kterých společných znacích a problémech mladé německé, naší i so­větské prózy. Mahenova knížka t.'o mi liška vyprávěla vyšla ve varšavském na­kladatelství Nasza Kslpgarnia v překladu Emilie Witwické. U 82 je název čtrnáctideníku, který začala vydávat universita J. E. Purkyně v Brně. V březnovém cistě přinesl časopis zajímavé zprávy o životě brněnského studentstva. Ostravský Červený květ ukončil v dubnu zajímavou i užitečnou anketu o situaci literatury v Severomoravském kraji. Anketa svědčí o vzestupné aktivitě literárního života v kraji. Otčenáškova novela Romeo, Julie a tma vyšla v budyšínske Onmh wine v překladu Kati Malinknwé. Do dánštiny přeložila Otčenáškovu novelu Viola Wandallová-Hnlmová a vydala jl v kodaňském naklada­telství Aschenhnug. Rudapešťské nakladatelství Europa vydalo Čapkův román Povětrně s doslovem Lászla Dobossyho, autora čapkovské monografie. POVĚRA t) START. V troskách lo­di' Vasa, která se potopila roku 1623 a nedávno byla vyzvednuta z moře, se našlo sedm cínových láhvi s pálenkou. Švédští znalci jednu otevřeli a opatrně si připili, stará pálenka, silná pálenka, říká se. Ukázalo se však. že za Gustava Adolfa II. se pily alkoholy mno­hem slabší, než je dnešní běžná výčepní kořalka. PEN PROTI OAS. Francouzský dub P.E.N. protestoval proti tero­ru OAS v souvislosti s atentáty na Vladimíra Poznera a na další spi­sovatele a publicisty. Protest poda­­psali André Chamson, Julien Cain, jean Fóliáin, Charles Vildrac a mnoho jiných známých autorů. NOVÉ HVĚZDY. Američtí astro­nomové Greensteln, Jugaku a Sar­gent objevili novou hvězdokupu a nazvali je Tři Centaurie. Tvoři ji 100 až 200 hvězd, vzdálených od Ze­mě asi — 56 triliard km a starých přibližně 20 miliónů let. Astronomy překvapilo zejména lo, že hvězdy pravděpodobně nerotuji. Jejich tep­lota je třikrát vyšší než teplot? Slunce. AKADEMIE FILMU ve Frsncil udělila své ceny. Mezinárodní cenu AF získal film Luise Bunuela Viri­­diana, cenu Akademie Trutfautův film jules a Jim. Z představitelů byli vyznamenáni Jearme Moreau­­ová a Alain Delon z herců fran­couzských, z cizích Lucyna Wi nic­­ká za postavu v Matce Johaně od Andělů a Albert Finney za úlohu v díle V sobotu večer, v neděli do­poledne. Ten film uvidíme i u nás. OBJEV NA MĚSÍCI. Ve francouz­ském departementu Cher byl vědě odevzdán obrovský radioteleskop. Hned první pokusy překonaly vše­chno očekávání vědců. Zjistili např , že teplota půdy na Měsíci — pět centimetrů pod jeho povrchem — je stálá: minus 30 stupňů, zjiš­tění nesmírně důležité pro budoucí lety na Měsíc. Zatím se totiž vě­dělo pouze to. že teplota tu kolísá zhruba mezi 100 stupni ve dne a minus 100 stupni v noci. CHUDÁK GOGOL! Hollywood se rozhodl, že natočí jeho Tarase Bul­­bu. Protože výrobci toho nového superítlmu (samozřejměl) nemohli najít krajinu, která by aspoň vzdá­leně připomínala Ukrajinu, přestě­hovali se do Argentiny, takže Taras Bulba se odehrává na argentin­ských pampách. Kozácka vojska hraji místní gaučové (5 dolarů den­ně včetně koně), polskou armádu představuje 700 argentinských dra­gounů. Stát to bude sedm miliónů dolarů — a Američanů sami při­znávají, že to nebude ani tak histo­rický film podle Gogola jako spíše „western [tj. kovbojka) s východo­evropskými motivy". HUDEBNÍ SOUTĚŽ. Švýcarská rozhlasová a televizi]! společnost vypsala mezinárodní soutěž- na ba­letní hudební skladby. Ceny od 4000 do 6000 franků, sekretariát soutěže je v ženevské rozhlasové stanici. KURT HOFFMANN, pokrokový zá­­padoněmecký filmový režisér, bude v jarních a letních měsících natá­čet v Praz8 film podle námětu Ben Gavriélova románu Dům v Kaprově ulici. Autor knihy žil kdysi jako uprchlík v Praze. Dům čp. 3452 je fiktivní, román líčí okupační osudy jeho jedenácti nájemníků. Cechů, Němců, židů, bojovníků i kolabo­rantů. A samozřejmě, že Švýcaři mají už dnes strach, že Hoffmann nenajde v Praze dost — svobody pro svou práci. Tomu se říká neut­ralita. AUTOMALBA. jistý anglický malíř na jméně jistě nezáleží, byl od­souzen k pokutě 10 šilinků za jízdu autem bez vůdčího listu. Jezdil to­tiž po deset metrů dlouhém plátně, na tiěž vytlačil 142 tub olejových barev a vylil 10 litrů tekuté barvy — a tak vytvořil obraz. (Obě slo­va v uvozovkách.) Před- soudem přiznal, že 2 metry té malby už prodal jednomu milovníkovi umě­ní! ?! za 157 liber šterlinků. ZNOVU O KUBĚ. Režisér B. šef­­ranka vytěžil ze své cesty na Kubu dokumentární film Tudy šla revoluce a připravuje snímek Va­radéra. Na podzim se bude konal konference n divadlech prn mládež, spo­jená s přehlídkou vybraných představení. Více než čtvrt století redigoval inž. V. Sommer Rydvan čtrnácti deník Československý divadla s úsilím o vyšši úroveň lidového di­vadelnictví. Též svýíéí překlady (Zápolská, Hauptmann aj.) hyl uka­zatelem nových cest ochotnického divadla. 14. dubna se dožil BB let. Pěti let své záslužné činnosti vzpomnělo Kraiské divadlo ve Spiš­ské Nové Vsi vkusným sborníkem s doklady, že jeho 12110 předsta­vení zhlédlo za tu dehn na 3D0 000 návštěvníků nRjen v sídle divadla, ale i ve vesnicích, kam soubor obětavě zajiždí. Jugoslávské divadln utrpělo 9. dubna dvě bnlestné ztráty. Zemřel vynikajíc! režisér dr. Branko Gavela, známý svými režiemi i u nás, a Stanko Polokar, přední jugoslávský filmový herec. W. Visocká překládá do litevštiny Kohoutovu-Vornovu Cestu kotem světa za 80 dní. Dne 8. dubna se dožil sedmdesáti lei ak. malíř F. V. Mokrý, pří­slušník slarši gennrane VO Umělecké besedy. Svaz ěs. výtvarných umělců uspořádá na podzim soubornou výstavu jeho malířského díla. F. V. Mokrý je znám též jako pedagog, organizátor a publicista. K životním osudům malíře Antonína Slavíčka se vrací v Časopise Společnosti přálel starožitností Jiři Spět a z neznámé dosud kores­pondence dokládá Slavíčkovy styky s historiky Jaroslavem Cellem a Ant. Rezkem a jejich úsilí o pomoc Slavíčkovi v jeho ezistenčních zápasech. Tak v dopise Rezkovi z října 1902 Slavíček píše: „Potřebuji peněz . . . bez toho jsou naše poměry umělecké strašné . . . neprodal jsem za celý ten ěas mimo 3 obrazů ničeho. . Pražské hudební jarn Í962 bude zahájeno 12. května SmBtannvou Mou vlastí za řízení Jaroslava Krombholce. Festival potrvá do 4. června, mimo jiné laké v prostorách Valdštýnské jízdárny. Letohrád­ku královny Anny, hradčanské katedrály a zbraslavského zámku. Od 7. do 15. dubna se konal v Brně lil. festival sborového zpěvu. Vystoupilo tu 24 našich suuborů a bulharský Naroden chn-r Kaval ze Sofie, vítěz loňské mezinárodní soutěže v Debreclně. Uvedly 218 skladeb, většinou' současných. Bylo by však třeba, aby se festival stal také hodnotíc! soutěži. Janáokovský badatel Buhumír Štědřen, kierý objevil ve vídeňské Univerzálni edici na 300 Janáčkových dopisů a psanou partituru Její pastorkyně, zpracoval k 100. výroči naraženi K. Kovařoviče Ja­náčkovu korespondenci s timte významným dirigentem. Cikkerova opera Vzkříšeni bude mit svou německou premiéru i Geře. Ve sborníku Ensaios sohre můsica, kierý vychází v Lisabonu a je věnován otázkám světové hodby, byla otištěna studie prof. A. Sychry. ► A. Gusěv přeložil prn sovětská divadla Kalašovu Mlynářku z Gra­nady.

Next