Naše Hlasy, 1972 (XVIII/1-52)

1972-06-24 / No. 25

June 24th 1972. 'NASE HLASY” V těch dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské. A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské. Matouš *3., 1.-2. 1. V předranním šeru stal se chlad noci ještě citelnější. Setník, sedící přihrble na okraji svého polního lo­že, s povděkem přijal misku svaře­ného vína, slazeného medem divo­kých včel. Hřál si o ni své dlaně a chvílemi se roztřásl zimou. Jako mladý muž nebyl by připustil, aby se jeho tělo roztřáslo chladem, jež­to něco podobného bylo pro římské­ho vojáka naprosto nemyslitelné. “Která hodina jest?” tázal se své­ho služebníka Ruafocuse. “Nadchází čtvrtá!” odpověděl slu­ha a dále foukal do žhavého dře­věného uhlí v malých polních ka­mínkách. Ruafocus byl již starým mužem Jeho bílé vlasy splývaly dolů až ni ramena, nepodajností podobné koň ským žíním. Tváře měl bílé, přes to že větší část svého života až dosuc trávil venku v přírodě a to v kaž dém počasí. Měl dlouhé, úzké li« bez nejmenší známky tuku. Ruce jeho se pohybovaly těžce a svoi svraštělou kůží připomínaly houžve Setník sám si byl toho vědom, ž< za danných okolností bylo k nevíře že jeho služebník býval kdysi stát ným bojovníkem. Dnes ovšem ji: klesl až k přezírané práci ženské k vaření a obstarávání potřeb své ho pána. “Pro nás bylo by lépe, kdyby­chom byli již mrtví,” polohlasne vyslovil svou myšlenku setník. “O tom však my nerozhodujeme,’ odpověděl Ruafocus. “Postrádán dosud zpráv od mojich předků, zde , ten jejich nynější život záhrobní je pln radosti nebo je tomu opáěně.’’ “Pro skutečného muže je vždj lépe, zemře-li v boji dokud je ješ • tě mlád, než aby se dožil ve svén . stáří toho, že bude foukat do žha vého uhlí,” řekl setník. “Velmi jednoduché,” usmál se . sluha. “V příštích bojích s nepříte ► lem nebojuj tak tvrdě a vystav své • břicho jeho meči.” Setník se hlasitě rozesmál. “Na žádný způsob by to neodpo vídalo moji povaze. Ručím v kaž • dém případě, za to, že ve stáří ne budu opatrovat polní kamínka.” “Římane!” řekl vážně Ruafocus - “Ty sám nejsi pánem svého osu ■ du. Dnes velíš jednomu stu vojá ků. Za deset let nebudeš veleti an jedinému děcku.” 1 Setník přijal sluhovu odpověč mlčky protože byla pravdivá, By • již ve svých padesáti letech, z nich: 1 větší část prožil v legii. Kdyb; chtěl, mohl kdykoliv složit svoj - hodnost a navrátiti se do Flavium i vesničky v Ligerii, kde se narodil i Bylo by mu vyměřeno dostateční . výslužné a mimo toho mohl bý 5 živ na tom kousku pole, které mi , po rodičích zůstalo. Časem si připc - menul svůj někdejší život doms s Vzpoměl na bílý sníh, na houb; ; které jako hoch tak rád sbíral. N - pohlazení větru, prodírajícího kc runami starých sosen. Leč to všechno dnes vzpomínal jako něco, co se zdálo být minulos­tí někoho jiného a ne jeho samot­ného. Je pravda, že mu zůstalo ja­kési podvědomí, plné zájmu a snad i lásky k tomu venkovskému chlap­ci tehdejších časů, nyní však již neexistujícím. Dle jeho nynějších představ, snad by ani nenalezl ces­tu zpět k onomu dávému životu na tichém venkově. Jako vesnický chlapec myšlenkově již dávno zem­řel a zrodil se znovu jako válečník vstupem do XX. Legie Valeria Vic­­trix, s níž pak odešel do Britanie. Postupně sloužil v pěti legiích. Nyní byl jedním ze šedesáti setní­ků X. Legie - Fretensis, s hlavním stanem v Caesarei. Legie X. byla roztroušená po Ju­dei, Galilei a Peraei v menších po­sádkách, každá pod velením setní­ka. Všichni důstojníci byli Římané, ale vojáci-legionáři byli Syřané. On, setník Longinus sám osobně vě­řil, že kdyby bývala byla okupace prováděna vojskem římským, byla by snadnější, klidnější a rychlejší. Syřané byli neurvalí k Židům, ne­spravedliví a zlodějští. Proto si oku­pace vyžádala mnohem více času a ještě dlouho po ní bylo těžko do­­sáhnouti na mnoha místech potřeb­ného klidu k další práci. Leč s tou­to věcí se v celku nedalo nic dělat. Římské panství bylo nyní přespří­liš veliké, rozlehlé, aby mohlo být spravováno výhradně Římany. Pro­to bylo nezbytně zapotřebí najímat do římských služeb cizí, ve skuteč­nosti méně spolehlivé žoldáky. Setník Longinus byl starším set­níkem v Kafamaum, v městě na jezeře značné rozlohy v panství čtvrťáka Herodesa Antipase. Bylo to místo značně důležitosti jak po stránce hospodářské, tak i po strán­ce strategické, ježto se sem uchylo­valy lodě z druhé strany jezera, z řecké kolonie Gerges. Kafarnaum byl přístavem povětšině rybářským, ale zmíněné cizí lodě přivážely sem uprchlíky. Tudíž bylo zapotřebí, mít náležitou kontrolu nad těmito živly, což spadlo pod zodpovědnost staršího setníka. S takovou pravo­mocí jakou měl on, mohl lehce k svému vojenskému platu připojit značné úplatky. Leč on o něco po­dobného nikdy nestál. Pro místní - Židy to bylo těžko pochopitelné, ; ježto dobře věděli, že velitelé posá­dek v Tiberias a Caesaréi se na ■ úplatky dívají jako na něco obvyk­­, lého. Snad se obává, aby nebyl pro­zrazen; mínili jedni. Dost možná, že mu pro Kafama­um nenabízíme obnosy dostatečné výše; mínili druzí. Kdyby byl blíže Herodesovi, br­zy by se nakazil a na úplatky si zvykl; rozhodli další. Pokud to bylo možné - s ohledem že šlo o důstojníka armády okupač­ní - Židé si na setníka Longinuse zvykli, ba dokonce si jej i oblíbili. Nebylo také divu. Přispěl jim znač­ně při stavbě synagogy a to tím, že zdi chrámu nechal zbudovat vo­jáky a úpravu chrámového nádvoří také provedli vojáci. Ježto tyto prá­ce byly konány jinými lidmi než Židy, bylo nutno podle židovského ritu budovu i nádvoří “očistit’’ dří­ve, než byla dána do užívání. Leč j to římského setníka nerozladilo. Sloužíval za svého života v různých zemích a byl již na obyčeje různých národů zvyklý. Proto se nikterak necítil být dotčen. A konečně, Ří­manů bylo zvykem, ba téměř ne­psaným zákonem, neplést se do ná­boženství místního obyvatelstva a r svůj hlavní zájem soustředit jinam. Setník sám již žádného nábožen­ství neměl. V mládí byl obklopen bohy orby, deště, stád, počasí, lás­- ky. Všechny tyto bohy nechal ve Flavium. Vzniklou prázdnotu v nit­ru vyplnil orlem legi. Súčastňoval se bohoslužeb předepsaných pro ,■ římskou armádu, ale nikdy se ne- I podílel na hovorech a přích v otáz­kách náboženských. Pro něho byle zcela možné, že je jen jeden jediný bůh, jak to věřili Židé. Leč to ne- 1 bylo jeho hlavní starostí. Svůj zá­jem soustředil na kázeň a blaho je­­», mu svěřené stovky vojáků a na správu území pod jeho pravomocí. I dnešní jeho časné vstávání - dlou-10 před rozbřeskem dne - bylo vy­nuceno těmito okolnostmi. V krajině podobné téměř poušti, na druhém břehu řeky Jordánu, mbjevil se nový prorok. Nebylo to nic zvláštního, protože většina pro­roků přicházela z této pouště. Jmé­no nového proroka bylo Jan, což znamenalo “Bůh je laskavý”. Ten­to prorok však kázal o příchodu spasitele, což opět nebylo žádnou zvláštností u proroka z pouště. Rozdíl byl v tom. že tento prorok tvrdil, že slibovaný spasitel je již narozen, že Židy dosud uznám není, ale že se tak stane velmi brzy, jak­mile jeho doba nadejde. Tato část prorokova kázání zajímala setníka nejvíce. Dávala tušit jakési intriky v blízké budoucnosti, nebo dokon­ce i zcela otevřenou revoltu. Proto se rozhodl, ze zmíněného proroka sám vyhledá a sám se pře­svědčí o tom, jedná-li se. o muže ve­řejnosti nebezpečného, či o neškod­ného náboženského blázna. Zatím co se setník oblékal při­pravil Ruafocus snídani. Pozůstávala z chlebové placky, do níž bylo zavinuto vařené kozí ma­so a sekaná cibule. Setník jedl bez zájmu a chuti. To pohněvalo jeho sluhu natolik, že řekl: “Ta cibule je sýská, královská a ty ji koušeš jakoby to bylo seno!” Královskou označil cibuli proto, že byla červená. “Ani nevím, co jím. Myslím na toho nevého proroka,” omluvou ře­kl setník. “V této zemi je více proroků než klíšťat v ovčím kožichu! Zdejší li­dé nemohou bez proroků žít. V ni­čem nenalézají uspokojení. Pro ně všechno stane až zítra. Na dnešek plivají, ač je darem bohů lidem. Je-li člověk tak stár jako já, pak teprve pozná, jakým darem pro ně­ho je každý další den života.” mlu­vil Ruafocus. Sám byl původem Ke­lt s vytetovaným rodovým znakem na prsou. “Ve které bohy vlastně věříš?” otazal se setník, ač dobře mu bylo známo všechon o Keltech, ježto před lety sloužil v Britanii. “Naši bohové jsou mrtví,’’ ponu­ře řekl sluha. “Vaši bohové ubili naše bohy. Ale i vaši bohové bu­dou zabiti. Již přichází nový bůh, který ty vaše bohy nahradí.” “Jak to víš?” tázal se setník, zvě­dav, zda jeho sluha něco neslyšel od Židu, co by i jemu mělo být zná­­ipo. (Pokračování příště.) Konec demokracie • Fakir Ben Adini - Praha dvou světů - Smrt číhá v průsmyku - Z Beskyd na popravčí dvůr - V záři reflektorů - Trestnice Bory - Pod maskou clowna - Monstré procesy - Jáchymovské peklo - Pod podvozkem letadla - Leopoldov pevnost ztracených - Kartouzy -Nad pralesy Bomea -Zrazený národ -Můj nový domov Toronto -to jsou názvy kapitol z reportáži Knihy Milo Komínka I POD OBLOHOU JE PEKLO “NAŠE HLASY” 77 Florence Str. Toronto 3, Ont. Canada. Objednávám knih(u) přikládám šek (Money order) dolai Přihlašuji se za odběratele “Našich hlasů” a přikládám Money ord na..........kanadských dolarů, jako předplatné na celý rok. Jméno :__________________ ________________ Adressaj____________________ Roční předplatné pro Kanadu 6 dolarů. Do USA — 7 dolarů. Do zárni lodní poštou 8 dolarů. Letecky: USA 10 dolarů, do všech světadílů 14. d GENERÁLNÍ ZASTOUPENÍ : “OUR VOICES” Postfach 183, 4005 Basel 5, Schweiz. “OUR VOICES” P.O.Box 673, Kern pton Park, Johannesburg, - Sou Africa. “OUR VOICES” 16 Dunbar Street, Mount Gravatt 4122, Brisbane QL Australia. “OUR VOICES” Wagnerstrasse 18, 6074 Urberach, West Germany. Cena knihy 5.50 dol. STRANA 3 PRAŽSKÝ HODINÁR VÁM OPRAVt HODINKY RYCHLE A LEVNE Volejte 531-4703 po 6 hodině večer ■uuuuiiiiiuiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiuiuiiiiiji nmniimiiuímiiiiuiiiiiiiimmiHiiiiHiiiiiiniuiiniiiiuunui = L LUNSKÝ OPTIK 470 COLLEGE ST. Prohlídky očí Zhotovení brýlí Prvotřídní kvalita Hovoříme česky § WA. 1-3924 uiiiiiimiiiimiiniiiiiuaimiiiiiuiiiuiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiH i NÁBYTEK I 1 do 3 místností i I LOŽNICE, OBÝVACÍ POKOJ i A KUCHYNĚ i § od $ 159.00 UNITED FURNITURE 1 FACTORIES [ 66 Spadina Avenue I (roh King St.) - Toronto 2B. i Telefon: 368 7316 I I i 1 = iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii every year, in the world. over 400-000 doo ■ oeopie wear n**ui shoes ...wny not you ? 147 STORES TO SERVE YOU IN CANADA . V Torontě a okolí se domluvíte čes­ky a slovensky v těchto prodejnách: I 239 YONGE ST. — ved. F. Tesař 567 BLOOR ST. W. , — ved. B. Jelínek THORNCLIFFE — ved. A. Lehečka HAMILTON, 17 KING ST. W. — ved. Z. Brytňák i OSHAWA SC. — ved. S. Zvěřina VÝBORNÁ ČESKA KUCHYNĚ V TORONTĚ Chcete-li se dobře a levně najísti po staročeskú, zajděte si do krajanské restaurace na 322 Queen Street W. ke krajanu Tydirovi. Tel. 368-5106. POZOR na nové otevírací hodiny: Od pondělí do soboty od 8 hodin do 9 večer. V neděli celý den zavřeno. EVROPSKÁ LĚKARNA POSILA LÉKY DO ČSSR HILARY’S DRUG STORE 344 BATHURST ST. TORONTO ONT. Telefon: EMpire 8-1059. RYCHLÉ A PŘESNÉ DODANÍ! Pokrývačské a klempířské práce, provádí Frank ROMÁNEK Volejte kdykoliv na tel. č. 787-8688. 428 Deloraine Ave. Toronto 12. Prock Insurance Agency Ltd. AUTO - POŽÁR - OBCHODNÍ ÚRAZOVÉ A ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 102 BENSON AVE., TORONTO 4 Tel off., 651-7837 Res. 491-9873 Devítidenní okružní cesta lodí do GASPE, odjezd 30. června t.r. cena z Toronta - $ 294.00 AIR & OCEAN TRAVEL CENTRE LTD. 1 ADELAIDE ST. E. TORONTO 1. Tel: 363-8888 Vede: L. NOVÁKOVÁ

Next