Naše Hlasy, 1972 (XVIII/1-52)

1972-04-08 / No. 14

April 8, 1972 ADVERTISING SOUND STUDIO * nabízí tisíce nahrávek čsl. pop.-muziky, lidovek, divadelních her, silvestrovských pořadů a pohádek. Seznam nahrávek vám pošleme zdarma. Cena 1 hodiny nahrávky včetně pásky nebo kazety je 6 dolarů. & ©ť -O “ Volejte 274-3355 nebo 274-6392 £ 3 Adr. 325 LAKESHORE ROAD. E., PORT CREDIT, ONTARIO * s '#TnnnnroTnnrrBTTnnnr5TnnnnroTnrTryTnrrTroTnraTnr?rrTnrxTnnrTr® Barevné tranzistorové televize značek: PHILIPS. CROWN, HITACHI, PANASONIC, FLETWOOD, NIVICO, 26 inčů od $449.95 20 inčů od $399.95. Stereo přijímače, gramofony, magnetofony, zesilovače značek: NIKKO, PANASONIC, KENWOOD, JVC. GRUNDIG TELEFUNKEN již od $199.95. Reproduktory: GOODMANS, LEAK. START ELECTRONICS CO 325 LAKESHORE RD., E., PORT CREDIT - TEL. 274-3355. Member of Metropolitan Toronto Television Service Ass. SERVICE • RENTALS ® SALE Volovi něco podobného ani nenapad ne. Naopak, jak jen může, vzdaluje se od tábora a pak aby člověk v potu tváře sháněl je do kupy. Ale my to už nezměníme. Pojďme si raději odpočinout. Až do Council Grove není zapotřebí, abychom sta­věli stráže.” Vozkové zalézali pod vysoké pla­chty vozů, kde měli své přikrývky, rozestřené přes nakupené balíky různého zboží. Ukolébavku jim zpí­val déšť bubnující na vozové pla­chty. Jako obyčejně byl starý Dan­cer rozbručený: “Doufám, že ten déšť do rána pře­stane. Ne-li, jistě můžeme počítat s tím, že se nám některý z vozů za­motá do toho bláta a budeme mít hodně práce, než se odtud hneme.” Joab Se na svém pelechu vrtěl ja­ko kočka na slaměnee. Ani tak, ani onak nemohl nalézti vhodné místo, které by jej uspokojilo natolik, aby s tím bručením přestal. “Do hroma, Carsone, zase jsi vše­chno bavlněné zboží naložil na svo­ji stranu a pod moje staré kosti na­rovnal kdejaký hrnec a džber? Rád bych věděl, co ti usmolení Mexiká­­ni dělají se všemi těmi hrnečky a plechovým haraburdím, co jim tam stále přivážíme.’ “Neboj se, děde, až se nám cestou náš potah splaší, setřese ti tv hrnce až ke dnu vozu a pak se ti bude spát měkce,” utěšoval starce vnuk. Ryder Jackson se usmál. Opustil Red Branch Illinois proto, že se mu tamní život zdál příliš poklidný a těsný. A nyní sám sní v truhlíku jak panenka, dětskou rukou ulože­ná do zásuvky starého stolu. IV. Za prvního ranního rozbřesku se pohnuly vozy k další cestě. Sotva minuly lesík známý pod jménem Round Grove, otevřela se před ni­mi nížina Cedar Creeku. Slaughter řídící první vůz zastavil a po krát­kém rozmýšlení se vracel ke staré­mu Dancerovi. “Jsem v tom až po osy vozu,’ bru­čel jako medvěd. “Což, abychom se oditud dostali s dvojím zápřahem?” “Říkal jsem to, že bude zle,” mrzu tě odpověděl Joab a zastavil svůj potah. Ryder Jackson přehodil otěže své ho jezdeckého koně přes přečníva­jící vzpěru vozu a zamířil k posti­ženému prérijnímu korábu. Vůz vě­zel v rozbředlém bahně a tři páry těžkých volů čekaly na vysvoboze­ní. Slaughter se vrátil ke svému spřežení, ale rázem vězel až po ko­lena v bahně. Joab připřáhl své čtyři páry statných volů před Slau­­ghterův potah a postoupil několik kroků zpět. Jeho dlouhý bič mihl se vzduchem. “Hi, ku předu, starouši!” zakřičel na potah. Tahouni zalehli do svých jařem. Hluboce zabořeni do bahna napína­li své síly, aby pomohli postižené­mu vozu. Vůz Sp pohnul z místa, v následujícím okamžiku však klesl zpět. Jackson se pohnul směrem k vozu. Bez ohledu na bahno, sáhl po předním kole. Carson Dancer se chopil druhého kola. Slaughter a Maloney pospíšili si k zadním ko­lům. Bič práskl jako výstřel z puš­ky. “Hi! Tahouni! Pohněte tím vozem! Přitlač, Brouku, Široký. Dand, Čer­ný! Přitlač a táhni!” křičel stařec. Vůz se opět pohnul. Joabův biě nazaal slitování. Volům s~ zaryla jařma hluboko do vazových svalů, hlavy klesly až k hladině bahna a rudé jazyky vylézaly z otevřených tlam. Také čtyři muži u kol napnuli své síly k prasknutí. Konečně se pohyb vozu usměrnil a náklad se dostal na vyvýšené místo, kde pří­­přeže nebylo již zapotřebí. Po vyproštění prvního vozu poku­­ p 0 0 0 00 0 0 0 Q OOP Q 0 0 0 0 o 0 0_Q_0_Q Q Q_p Q 0 00 000Q0Q9Q090QQQQQ0QQQ0Ip šili se vozkové vyhnouti se zrádné­mu místu. Přece však se stalo, že jeden z dalších vozů se dostal do zlé situace a tentokrát bylo zapo­třebí dokonce dvou celých přítahů, nežli se jej podařilo dostat z toho ven. Plných jedenáct dní trvalo, než se Daneerova skpuina dostala do Coun cil Grove. Bylo to jedenáct únav­ných dnů. z nichž každý znamenal novou námahu, nové přebrodění bahnitých potoků, míst s pohybli­vým pískem a plání s nesčetnými jámami. Některý z nákladních vozů vyra­zivších z Independence dříve, bpl na shromaždišti u Council Grove několik dní před tím. než se sem dovlékl poslední vůz. Ti, kteří sem dorazili první, zřídili i pro tv opoz­dilé pohodlné tábory. Příchod po­sledních opozdilců neobešel se bez žertů a vtipkování se strany šťast­nějších, nyní již odpočatých vozků. Poslední pak byl přivítán hurón­ským smíchem všech. “Tak co myslíš? Jak dlouho se povlečeme do Santa Fé?” smál se jeden vozka. “No, já nevím. Snad by bylo lépe, kdybychom na vaše vozy naložili i ty tvoje drobné volečkv. abv to šlo rychleji kupředu,” bylo další vtip­kování. Večer pak následujícího dne. kdv poslední vůz dorazil do tábora a kdy již všichni byli po večeři, za­počal jeden z vozků - muž, který v Independence v červeném spodním prádle běhal po táboře za kohou­tem - poslední přípravy na dokona­lou organisaci celé té prérijní ka­­. ravany. “Kde je Oterson?” tázal se něko- 1 lika vozků. “Proč se po něm sháníš? Dluží ti • peníze?” smál se jeden z dotazova­ných mužů. “Jen nebuď tak moudrý, člověče! Jako příští kapitán karavany mám povinnost se starat o každého.55 “Ještě jsi tím kapitánem .zvolen : nebyl příteli! A kdyby se tak přece 1 jen nějakým omylem stalo, musel • bys hlavou dolů skočit do největší 1 hromady prachu na silnici, abvs do­­: stal trochu rozumu. Abys mohl klid­­: něji spát, prozradím ti. že Otterson • se z půli cesty vrátil. Prý prodá spřežení i náklad nějakému hluoá-1 kovi. který by byl s takovým živo­tem spokojen. Pak prý se vvdá do Texasu a bude se živit prodejem do­mácích potřeb od farmv k farmě.” Ryder a Carson odořáhli volv a zahnah jP na pastvu. Alik se už o ně postará. Stejně bude ler-ší, kdvž je bud’ hlídat bdělý ne':. Dancero­va spřežení bvla zvyklá násti se tak, že iednbn okem hle^’1 tahoun po Alíkovi a druhým hle­dal díru, kudv bv z té nastvv mohl vvklonznout Mno-í vozkové si n­­snaďňcyali hlídání potahů tím. že volům pon°chab. jho kolem krků i uq Tv»'*t,m. Bvtať mnohá zvířata stá­le ještě nezkrocená a snadno «e mohlo stát, že by se s nimi majitel ’ již nikdv neshledal. Carson Dancer se yvšplhal do vo­ zu a za chvíli se odtud vracel s milnou a sekerou. “Pojď se mnou, Ryde!” zval Car­son Jackson a. “Proč. kam máš namířeno?” “Pí, celou další cestu neuvidíš jmi jediného stromu, který by se hodil co onravu iedmtlivýoh čáctí ven, kdvby se nám něco polámalo. Pra­videlně zde v Council Grove si o­­p at ř u ň? m e náhradní součástkv vom a taháme je s sebou. Děda se seke­re nejraději vyhne. Myslí si, že se­kám' dřeva je ženská práce, ale iá bvoh soudil, že spíše je to lenost, která mu takovéto nápadv našeptá­vá ” “Jen si jdi nasekat dřeva, tv po­vídálku a dědovi dej svátý pokoj! Uděláš nejlépe, když se budeš sta­rat sám o sebe a o svoji lenost. Jen dej pozor, aby to dřevo nemělo su­ky. abvehom se s tím zhvtecně netahali,” durdil se Joab, ale jen na oko. Oba mladí muži zamířili k poto­ku, kde již větší i menší skuninv vozků porážely stromy. Carson si vyhlédl pěkný stromek a kdvž iej společně s Rydem porazili, osekal větve a kmen přesekli na dvě stejné části, které pak s Rydovou pomocí zbavil kůry. (Pokračování příště.) DVOŘÁKOVÁ RUSALKA “MAKE ROOM FOR DVOŘÁK” pod tímto titulem San Francisco Chronicle přinesl zajímavý edito­rial od hudebního kritika Heuwel Tircuit. Dvořákova VIII Symfonie byla velkým úspěchem v San Fran­cisco Dvořákův houslový koncert a předehra “Husitská” za řízení Sei­ji Ozawa byl hudební údálostí. Na Stanfordově universitě, hudební od­dělení předvedlo 4 představení Dvo­řákovi opery “Rusalka.” Na radio­vém programu je stále větší počet Dvořákových skladeb. Na nedělním programu dokonce celou hodinu by­ly Dvořákovi sladby. Na Tircuit se ptá: “Proč najednou takový zájem o Dvořáka? - Protože Dvořákova hudba je neustálou inspirací, která byla podceňována a je na čase aby byla zhodnocená. ” Jakmile jsem zahlédl v tisku ozná­mení, že na Stanfordově universitě budou předvádět Dvořákovu “Ru­salku vzal jsem sebou Josefa a Libo­ra, bývalého šéfa orchestru a pia­nistu Karla Hasiéra abv mě po­mohl svými hudebními znalostmi zhodnotit americkou “Rusalku”. Těšili jsme se na tento kulturní a hudební požitek, ale očekávali isme představení s obavou, jak američtí studenti pochopí naší “Rusalku”, která po Smetanově “Prodané ne­věstě” je naší národní hrdostí. Kri­tika prvního představení v tisku nás ještě více napnula. Kritik bv mohl jeho článek nadepsat “Ubo­há Rusalko bledá ...” - Kritizo­val nejdříve výpravu, hereckou mi­miku herců, ale vyzvedl poctivý vý­kon sólistů a hlavně bezvadný vý­kon orchestru pod řízením Saldon Salgo, který podle jeho názoru za­chránil Dvořáka. -Co tomu asi řeknem my. kteří jsme viděli a slyšeli “Rusalku” v Národním divadle v Praze mnoho­kráte? Ihned v začátku jsme si řek­li, že nevezmeme příliš vysoké mě­řítko, protože jsou to jen studenti, “Dinkelspiel Auditorium” na Stan­fordově universitě je velmi útulné divadlo, které ovšem nemá jeviště zařízené na velké operní produkce a proto výprava byla velmi jedno­duchá, řekl bych jen symbolická. Všichni sólisté nastudovali své role bezvadně, bez jediného přerušení. Rusalka zjevem i hlasem velmi pří­jemná. Slavná árie k měsíčku se zhostila velmi dobře, vysoké tony dovedla zdramatizovat ale z nízkých byla slabší. Vodník černoch Marc Clemens zvládl úlohu dramaticky dobře, ale neměl hlasu, který bv vodník potřeboval. Princ Steve Co­vington, příje-nného zjevu bvl dob­rý. Čarodějnice Ježibaba i když pěyeckv dobrá, nebvla hereekv vů­bec Ježibabou, ale spíše, iak Josef Liber mě při představení šeptal «o ucha: “Ona vvoadá elevantní jako Elizabeth Tavlor”. Sborv lesních žínek kolem jezera a baletv or-rd zámkem bvlv irrůměrně dobré. Co však Američané nedovedli pocho­pit - naší pohádku o vodníkovi a rusalkách. Vzpomínám na dětské po­hádky - ten vodník a tv lesní žínkv měli lidskou podobu. V pohádce, selka poznala vodníka jen podle to­ho, že když si sednul u mlýna na lavici, že mu tekla z rohu kabátu voda . . . Proč Američané ze všech těch našich pohádkových zjevů udě­lali nadlisdké bytosti z dalekého ve­smíru. to nevím. Proč vodník vy­padal jako mlok Karla Čapka? Proč lesní žínky vynadaly jako hipies? Nezapomeňme, že 60 procent stu­dentů na Stanfordově universitě ie tak oblečeno. Proč by lesní žínka nemohla být černoška? To bv nám nikterak nevadilo, ale Josef Libor mě štouchl pod žebra, když zpíva­la “Mám zlaté vlásky mám . . . při tom si hladila “afro-stvle” čer­a né vlasy. Orchestr byl velmi dob­rý a můžeme hudebnímu oddělení university i všem studentům podě­­kovati -což jsme za scénou, za naši československou národní věc uděla­li- za jejich poctivou snahu. Na konec chtěj, nechtěj, musím střelit do našich řad. Sál bvl do po­sledního místa naplněn. alP mamě jsme hledali naše krajany. Bvlo iich tam co by na prstech spočítal. Kde jste všichni, kteří neustále kritizu­jete, že v Americe není kultura? Ten sál Stanfordovy university měl být alespoň z polovice zaplněn kra­jany! Když čas od času se procházím v San Franciscu po známé Market street připomíná mi to Václavské náměstí v Praze. Ne snad podobou, ale proto, že je již několik roků roz­kopaná. Rozdíl však je ten. že na těch staveništích pracují lidé a sta­vitelé nám slibují, že bude letos pod­zemní dráha hotová. V Praze ien sem tam na staveništích vidíte se něco hýbat a stavitelé nevědí kdy “pražské metro” bude jezdit. Mar­kee street má být moderně uprave­na. Zatím však nad obchodv straší nápisy: “Dnes poslední den” - Do­stali jsmP výpoveď.” Kdvž tam půj­dete za měsíc najdete tam stejné nápisy. - Zastavil jsem se před vý­kladní skříní obchodu pro hippies. Mezi nestydatými obrazy, vidím pla­­váty Angely Davis a iiných “vůd­ců”. Jsou zde i karikatury Nh;ona a Regana. Jedna zajímavost však nejvífce ujpoutala mou pozornou!: Plakáty našeho českého malíře Al­fonse Muchy, který se proslavil kon­čena 19. století a začátkem 20. svý­mi kresbami. Jeho ženštiny byly oz­dobeny květinami, tak iak to dnes hipies mají rádi. Našel jsem tam “Slovanskou epopej a “Čtvero roč­ních počasí”. Pak, žP je něco nové­ho pod sluncem. Často uvítáme v San Franciscu, některého známého krajana z vý­chodu. Někdy však je to velmi za­jímavá návštěva, která probudí mno ho vzpomínek. U Josefa Lib.ora jsme se sešli abychom uvítali bývalého společného cvičitele AOS Richar­da Molzara. Takový cvičitel, (ten zná celou krajanskou Ameriku a rád vzpomíná na své cvičence a sokolské jednoty. Jiří Spánek (Pokračování.) VÝHODNÉ PŮJČKY NA I. HYPOTÉKU NA 9% ÜROK A OSOBNÍ ZÁPŮJČKY POSKYTUJE KAMPELIČKA PŮJČKY JSOU POJIŠTĚNY AŽ DO 10.000,00 $. ZA POSKYTNUTÍ PŮJČKY A ZA POJIŠTĚNÍ SE NEÚČTUJÍ ŽÁDNÉ ZVLÁŠTNÍ POPLATKY. DENNĚ OD 10:00 HOD. DO 5:00 HOD. ODPOLEDNE. V PONDĚLÍ A V PÁTEK DO 7:00 HOD. VEČER. V SOBOTU OD 10:00 HOD. DO 1:00 HOD. ODPOLEDNE TEL.: 925-0557 740 SPADINA AVE. TORONTO 179 - ONTARIO ‘NASE HLASY” STRANA 3 ENERGETIKA Kassel - V hessenském pohoří ne­daleko Edertalské přehrady vznikla v hloubce 700 metrů pod zemí jed­na z největších umělých jeskyní světa. Dutý skalní prostor je dlou­hý 100 metrů, široký 33 metry a vysoký 50 metrů. Zde začne v ro­ce 1974 pracovat nová přečerpáva­cí elektrárna. Je to hydroelektrár­­na, sloužící k vyrovnání spotřebv proudu. V noci shromažďuje ener­gii a dodává ji v době ranních a večerních špiček. Pozoruhodná je neobvyklá konstrukce mohutné klenby. Je prakticky samonosná a zpevňuje ji více než tisíc předpja­­tých kotev. Hlubinové vozy Spol­kové dráhy přivážejí 800 metrů dlouhou štolou těžké součásti bu­doucího zařízení podzemní strojov­ny. MEDICÍNA Mannheim - Na mannheimské kli­­n! o byl předán k používání nový učební systém. V audiovizuálním studiu je šest kabin a studenti me­dicíny mohou nabývat základních znalostí pomocí magnetofonového pásiku, sluchátek a diaprojektorů. Diapozitivy jsou přitom doprováze­ny textem. Zatím je k dispoizici dva­cet audiovizuálních učebních pro­gramů. sedm z nich sestavili sami studenti. Jeden program trvá 15 minut. Profesoři a docenti mannhe­imské kliinky poukazují na to. že­­nová metoda sice nemůže nahradit tradiční přednáškv a praxi v nemoc­nicích. že však přispvá ke zleoša­­í základních znalostí a pomáhá zlepšovat vztahy mezi učiteli a žá­ky. VÝBORNÁ ČESKÁ KUCHYNĚ V TORONTĚ Chcete-li se dobře a levně najísti po staročeskú, zajděte si do krajanské restaurace na 322 Queen Street W. ke krajanu Tydirovi. Tel. 368-5106. POZOR na nové otevírací hodiny: Od pondělí do soboty od 8 hodin do 9 večer. V neděli celý den zavřeno. aii!ii!iii!iiimiimiiiiiiiiiiiii!iiiiiiiiiiiiiii!iiimmiii!imiiiiiiii 470 COLLEGE ST. I L LUNSKÝ OPTIK | = Prohlídky očí Zhotovení brýlí Prvotřídní kvalita = Hovoříme česky š I WA 1-3924 iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiimiiii;f

Next