Naše Hlasy, 1972 (XVIII/1-52)
1972-04-08 / No. 14
April 8, 1972 ADVERTISING SOUND STUDIO * nabízí tisíce nahrávek čsl. pop.-muziky, lidovek, divadelních her, silvestrovských pořadů a pohádek. Seznam nahrávek vám pošleme zdarma. Cena 1 hodiny nahrávky včetně pásky nebo kazety je 6 dolarů. & ©ť -O “ Volejte 274-3355 nebo 274-6392 £ 3 Adr. 325 LAKESHORE ROAD. E., PORT CREDIT, ONTARIO * s '#TnnnnroTnnrrBTTnnnr5TnnnnroTnrTryTnrrTroTnraTnr?rrTnrxTnnrTr® Barevné tranzistorové televize značek: PHILIPS. CROWN, HITACHI, PANASONIC, FLETWOOD, NIVICO, 26 inčů od $449.95 20 inčů od $399.95. Stereo přijímače, gramofony, magnetofony, zesilovače značek: NIKKO, PANASONIC, KENWOOD, JVC. GRUNDIG TELEFUNKEN již od $199.95. Reproduktory: GOODMANS, LEAK. START ELECTRONICS CO 325 LAKESHORE RD., E., PORT CREDIT - TEL. 274-3355. Member of Metropolitan Toronto Television Service Ass. SERVICE • RENTALS ® SALE Volovi něco podobného ani nenapad ne. Naopak, jak jen může, vzdaluje se od tábora a pak aby člověk v potu tváře sháněl je do kupy. Ale my to už nezměníme. Pojďme si raději odpočinout. Až do Council Grove není zapotřebí, abychom stavěli stráže.” Vozkové zalézali pod vysoké plachty vozů, kde měli své přikrývky, rozestřené přes nakupené balíky různého zboží. Ukolébavku jim zpíval déšť bubnující na vozové plachty. Jako obyčejně byl starý Dancer rozbručený: “Doufám, že ten déšť do rána přestane. Ne-li, jistě můžeme počítat s tím, že se nám některý z vozů zamotá do toho bláta a budeme mít hodně práce, než se odtud hneme.” Joab Se na svém pelechu vrtěl jako kočka na slaměnee. Ani tak, ani onak nemohl nalézti vhodné místo, které by jej uspokojilo natolik, aby s tím bručením přestal. “Do hroma, Carsone, zase jsi všechno bavlněné zboží naložil na svoji stranu a pod moje staré kosti narovnal kdejaký hrnec a džber? Rád bych věděl, co ti usmolení Mexikáni dělají se všemi těmi hrnečky a plechovým haraburdím, co jim tam stále přivážíme.’ “Neboj se, děde, až se nám cestou náš potah splaší, setřese ti tv hrnce až ke dnu vozu a pak se ti bude spát měkce,” utěšoval starce vnuk. Ryder Jackson se usmál. Opustil Red Branch Illinois proto, že se mu tamní život zdál příliš poklidný a těsný. A nyní sám sní v truhlíku jak panenka, dětskou rukou uložená do zásuvky starého stolu. IV. Za prvního ranního rozbřesku se pohnuly vozy k další cestě. Sotva minuly lesík známý pod jménem Round Grove, otevřela se před nimi nížina Cedar Creeku. Slaughter řídící první vůz zastavil a po krátkém rozmýšlení se vracel ke starému Dancerovi. “Jsem v tom až po osy vozu,’ bručel jako medvěd. “Což, abychom se oditud dostali s dvojím zápřahem?” “Říkal jsem to, že bude zle,” mrzu tě odpověděl Joab a zastavil svůj potah. Ryder Jackson přehodil otěže své ho jezdeckého koně přes přečnívající vzpěru vozu a zamířil k postiženému prérijnímu korábu. Vůz vězel v rozbředlém bahně a tři páry těžkých volů čekaly na vysvobození. Slaughter se vrátil ke svému spřežení, ale rázem vězel až po kolena v bahně. Joab připřáhl své čtyři páry statných volů před Slaughterův potah a postoupil několik kroků zpět. Jeho dlouhý bič mihl se vzduchem. “Hi, ku předu, starouši!” zakřičel na potah. Tahouni zalehli do svých jařem. Hluboce zabořeni do bahna napínali své síly, aby pomohli postiženému vozu. Vůz Sp pohnul z místa, v následujícím okamžiku však klesl zpět. Jackson se pohnul směrem k vozu. Bez ohledu na bahno, sáhl po předním kole. Carson Dancer se chopil druhého kola. Slaughter a Maloney pospíšili si k zadním kolům. Bič práskl jako výstřel z pušky. “Hi! Tahouni! Pohněte tím vozem! Přitlač, Brouku, Široký. Dand, Černý! Přitlač a táhni!” křičel stařec. Vůz se opět pohnul. Joabův biě nazaal slitování. Volům s~ zaryla jařma hluboko do vazových svalů, hlavy klesly až k hladině bahna a rudé jazyky vylézaly z otevřených tlam. Také čtyři muži u kol napnuli své síly k prasknutí. Konečně se pohyb vozu usměrnil a náklad se dostal na vyvýšené místo, kde přípřeže nebylo již zapotřebí. Po vyproštění prvního vozu poku p 0 0 0 00 0 0 0 Q OOP Q 0 0 0 0 o 0 0_Q_0_Q Q Q_p Q 0 00 000Q0Q9Q090QQQQQ0QQQ0Ip šili se vozkové vyhnouti se zrádnému místu. Přece však se stalo, že jeden z dalších vozů se dostal do zlé situace a tentokrát bylo zapotřebí dokonce dvou celých přítahů, nežli se jej podařilo dostat z toho ven. Plných jedenáct dní trvalo, než se Daneerova skpuina dostala do Coun cil Grove. Bylo to jedenáct únavných dnů. z nichž každý znamenal novou námahu, nové přebrodění bahnitých potoků, míst s pohyblivým pískem a plání s nesčetnými jámami. Některý z nákladních vozů vyrazivších z Independence dříve, bpl na shromaždišti u Council Grove několik dní před tím. než se sem dovlékl poslední vůz. Ti, kteří sem dorazili první, zřídili i pro tv opozdilé pohodlné tábory. Příchod posledních opozdilců neobešel se bez žertů a vtipkování se strany šťastnějších, nyní již odpočatých vozků. Poslední pak byl přivítán hurónským smíchem všech. “Tak co myslíš? Jak dlouho se povlečeme do Santa Fé?” smál se jeden vozka. “No, já nevím. Snad by bylo lépe, kdybychom na vaše vozy naložili i ty tvoje drobné volečkv. abv to šlo rychleji kupředu,” bylo další vtipkování. Večer pak následujícího dne. kdv poslední vůz dorazil do tábora a kdy již všichni byli po večeři, započal jeden z vozků - muž, který v Independence v červeném spodním prádle běhal po táboře za kohoutem - poslední přípravy na dokonalou organisaci celé té prérijní ka. ravany. “Kde je Oterson?” tázal se něko- 1 lika vozků. “Proč se po něm sháníš? Dluží ti • peníze?” smál se jeden z dotazovaných mužů. “Jen nebuď tak moudrý, člověče! Jako příští kapitán karavany mám povinnost se starat o každého.55 “Ještě jsi tím kapitánem .zvolen : nebyl příteli! A kdyby se tak přece 1 jen nějakým omylem stalo, musel • bys hlavou dolů skočit do největší 1 hromady prachu na silnici, abvs do: stal trochu rozumu. Abys mohl klid: něji spát, prozradím ti. že Otterson • se z půli cesty vrátil. Prý prodá spřežení i náklad nějakému hluoá-1 kovi. který by byl s takovým životem spokojen. Pak prý se vvdá do Texasu a bude se živit prodejem domácích potřeb od farmv k farmě.” Ryder a Carson odořáhli volv a zahnah jP na pastvu. Alik se už o ně postará. Stejně bude ler-ší, kdvž je bud’ hlídat bdělý ne':. Dancerova spřežení bvla zvyklá násti se tak, že iednbn okem hle^’1 tahoun po Alíkovi a druhým hledal díru, kudv bv z té nastvv mohl vvklonznout Mno-í vozkové si nsnaďňcyali hlídání potahů tím. že volům pon°chab. jho kolem krků i uq Tv»'*t,m. Bvtať mnohá zvířata stále ještě nezkrocená a snadno «e mohlo stát, že by se s nimi majitel ’ již nikdv neshledal. Carson Dancer se yvšplhal do vo zu a za chvíli se odtud vracel s milnou a sekerou. “Pojď se mnou, Ryde!” zval Carson Jackson a. “Proč. kam máš namířeno?” “Pí, celou další cestu neuvidíš jmi jediného stromu, který by se hodil co onravu iedmtlivýoh čáctí ven, kdvby se nám něco polámalo. Pravidelně zde v Council Grove si op at ř u ň? m e náhradní součástkv vom a taháme je s sebou. Děda se sekere nejraději vyhne. Myslí si, že sekám' dřeva je ženská práce, ale iá bvoh soudil, že spíše je to lenost, která mu takovéto nápadv našeptává ” “Jen si jdi nasekat dřeva, tv povídálku a dědovi dej svátý pokoj! Uděláš nejlépe, když se budeš starat sám o sebe a o svoji lenost. Jen dej pozor, aby to dřevo nemělo suky. abvehom se s tím zhvtecně netahali,” durdil se Joab, ale jen na oko. Oba mladí muži zamířili k potoku, kde již větší i menší skuninv vozků porážely stromy. Carson si vyhlédl pěkný stromek a kdvž iej společně s Rydem porazili, osekal větve a kmen přesekli na dvě stejné části, které pak s Rydovou pomocí zbavil kůry. (Pokračování příště.) DVOŘÁKOVÁ RUSALKA “MAKE ROOM FOR DVOŘÁK” pod tímto titulem San Francisco Chronicle přinesl zajímavý editorial od hudebního kritika Heuwel Tircuit. Dvořákova VIII Symfonie byla velkým úspěchem v San Francisco Dvořákův houslový koncert a předehra “Husitská” za řízení Seiji Ozawa byl hudební údálostí. Na Stanfordově universitě, hudební oddělení předvedlo 4 představení Dvořákovi opery “Rusalka.” Na radiovém programu je stále větší počet Dvořákových skladeb. Na nedělním programu dokonce celou hodinu byly Dvořákovi sladby. Na Tircuit se ptá: “Proč najednou takový zájem o Dvořáka? - Protože Dvořákova hudba je neustálou inspirací, která byla podceňována a je na čase aby byla zhodnocená. ” Jakmile jsem zahlédl v tisku oznámení, že na Stanfordově universitě budou předvádět Dvořákovu “Rusalku vzal jsem sebou Josefa a Libora, bývalého šéfa orchestru a pianistu Karla Hasiéra abv mě pomohl svými hudebními znalostmi zhodnotit americkou “Rusalku”. Těšili jsme se na tento kulturní a hudební požitek, ale očekávali isme představení s obavou, jak američtí studenti pochopí naší “Rusalku”, která po Smetanově “Prodané nevěstě” je naší národní hrdostí. Kritika prvního představení v tisku nás ještě více napnula. Kritik bv mohl jeho článek nadepsat “Ubohá Rusalko bledá ...” - Kritizoval nejdříve výpravu, hereckou mimiku herců, ale vyzvedl poctivý výkon sólistů a hlavně bezvadný výkon orchestru pod řízením Saldon Salgo, který podle jeho názoru zachránil Dvořáka. -Co tomu asi řeknem my. kteří jsme viděli a slyšeli “Rusalku” v Národním divadle v Praze mnohokráte? Ihned v začátku jsme si řekli, že nevezmeme příliš vysoké měřítko, protože jsou to jen studenti, “Dinkelspiel Auditorium” na Stanfordově universitě je velmi útulné divadlo, které ovšem nemá jeviště zařízené na velké operní produkce a proto výprava byla velmi jednoduchá, řekl bych jen symbolická. Všichni sólisté nastudovali své role bezvadně, bez jediného přerušení. Rusalka zjevem i hlasem velmi příjemná. Slavná árie k měsíčku se zhostila velmi dobře, vysoké tony dovedla zdramatizovat ale z nízkých byla slabší. Vodník černoch Marc Clemens zvládl úlohu dramaticky dobře, ale neměl hlasu, který bv vodník potřeboval. Princ Steve Covington, příje-nného zjevu bvl dobrý. Čarodějnice Ježibaba i když pěyeckv dobrá, nebvla hereekv vůbec Ježibabou, ale spíše, iak Josef Liber mě při představení šeptal «o ucha: “Ona vvoadá elevantní jako Elizabeth Tavlor”. Sborv lesních žínek kolem jezera a baletv or-rd zámkem bvlv irrůměrně dobré. Co však Američané nedovedli pochopit - naší pohádku o vodníkovi a rusalkách. Vzpomínám na dětské pohádky - ten vodník a tv lesní žínkv měli lidskou podobu. V pohádce, selka poznala vodníka jen podle toho, že když si sednul u mlýna na lavici, že mu tekla z rohu kabátu voda . . . Proč Američané ze všech těch našich pohádkových zjevů udělali nadlisdké bytosti z dalekého vesmíru. to nevím. Proč vodník vypadal jako mlok Karla Čapka? Proč lesní žínky vynadaly jako hipies? Nezapomeňme, že 60 procent studentů na Stanfordově universitě ie tak oblečeno. Proč by lesní žínka nemohla být černoška? To bv nám nikterak nevadilo, ale Josef Libor mě štouchl pod žebra, když zpívala “Mám zlaté vlásky mám . . . při tom si hladila “afro-stvle” čera né vlasy. Orchestr byl velmi dobrý a můžeme hudebnímu oddělení university i všem studentům poděkovati -což jsme za scénou, za naši československou národní věc udělali- za jejich poctivou snahu. Na konec chtěj, nechtěj, musím střelit do našich řad. Sál bvl do posledního místa naplněn. alP mamě jsme hledali naše krajany. Bvlo iich tam co by na prstech spočítal. Kde jste všichni, kteří neustále kritizujete, že v Americe není kultura? Ten sál Stanfordovy university měl být alespoň z polovice zaplněn krajany! Když čas od času se procházím v San Franciscu po známé Market street připomíná mi to Václavské náměstí v Praze. Ne snad podobou, ale proto, že je již několik roků rozkopaná. Rozdíl však je ten. že na těch staveništích pracují lidé a stavitelé nám slibují, že bude letos podzemní dráha hotová. V Praze ien sem tam na staveništích vidíte se něco hýbat a stavitelé nevědí kdy “pražské metro” bude jezdit. Markee street má být moderně upravena. Zatím však nad obchodv straší nápisy: “Dnes poslední den” - Dostali jsmP výpoveď.” Kdvž tam půjdete za měsíc najdete tam stejné nápisy. - Zastavil jsem se před výkladní skříní obchodu pro hippies. Mezi nestydatými obrazy, vidím plaváty Angely Davis a iiných “vůdců”. Jsou zde i karikatury Nh;ona a Regana. Jedna zajímavost však nejvífce ujpoutala mou pozornou!: Plakáty našeho českého malíře Alfonse Muchy, který se proslavil končena 19. století a začátkem 20. svými kresbami. Jeho ženštiny byly ozdobeny květinami, tak iak to dnes hipies mají rádi. Našel jsem tam “Slovanskou epopej a “Čtvero ročních počasí”. Pak, žP je něco nového pod sluncem. Často uvítáme v San Franciscu, některého známého krajana z východu. Někdy však je to velmi zajímavá návštěva, která probudí mno ho vzpomínek. U Josefa Lib.ora jsme se sešli abychom uvítali bývalého společného cvičitele AOS Richarda Molzara. Takový cvičitel, (ten zná celou krajanskou Ameriku a rád vzpomíná na své cvičence a sokolské jednoty. Jiří Spánek (Pokračování.) VÝHODNÉ PŮJČKY NA I. HYPOTÉKU NA 9% ÜROK A OSOBNÍ ZÁPŮJČKY POSKYTUJE KAMPELIČKA PŮJČKY JSOU POJIŠTĚNY AŽ DO 10.000,00 $. ZA POSKYTNUTÍ PŮJČKY A ZA POJIŠTĚNÍ SE NEÚČTUJÍ ŽÁDNÉ ZVLÁŠTNÍ POPLATKY. DENNĚ OD 10:00 HOD. DO 5:00 HOD. ODPOLEDNE. V PONDĚLÍ A V PÁTEK DO 7:00 HOD. VEČER. V SOBOTU OD 10:00 HOD. DO 1:00 HOD. ODPOLEDNE TEL.: 925-0557 740 SPADINA AVE. TORONTO 179 - ONTARIO ‘NASE HLASY” STRANA 3 ENERGETIKA Kassel - V hessenském pohoří nedaleko Edertalské přehrady vznikla v hloubce 700 metrů pod zemí jedna z největších umělých jeskyní světa. Dutý skalní prostor je dlouhý 100 metrů, široký 33 metry a vysoký 50 metrů. Zde začne v roce 1974 pracovat nová přečerpávací elektrárna. Je to hydroelektrárna, sloužící k vyrovnání spotřebv proudu. V noci shromažďuje energii a dodává ji v době ranních a večerních špiček. Pozoruhodná je neobvyklá konstrukce mohutné klenby. Je prakticky samonosná a zpevňuje ji více než tisíc předpjatých kotev. Hlubinové vozy Spolkové dráhy přivážejí 800 metrů dlouhou štolou těžké součásti budoucího zařízení podzemní strojovny. MEDICÍNA Mannheim - Na mannheimské klin! o byl předán k používání nový učební systém. V audiovizuálním studiu je šest kabin a studenti medicíny mohou nabývat základních znalostí pomocí magnetofonového pásiku, sluchátek a diaprojektorů. Diapozitivy jsou přitom doprovázeny textem. Zatím je k dispoizici dvacet audiovizuálních učebních programů. sedm z nich sestavili sami studenti. Jeden program trvá 15 minut. Profesoři a docenti mannheimské kliinky poukazují na to. ženová metoda sice nemůže nahradit tradiční přednáškv a praxi v nemocnicích. že však přispvá ke zleošaí základních znalostí a pomáhá zlepšovat vztahy mezi učiteli a žáky. VÝBORNÁ ČESKÁ KUCHYNĚ V TORONTĚ Chcete-li se dobře a levně najísti po staročeskú, zajděte si do krajanské restaurace na 322 Queen Street W. ke krajanu Tydirovi. Tel. 368-5106. POZOR na nové otevírací hodiny: Od pondělí do soboty od 8 hodin do 9 večer. V neděli celý den zavřeno. aii!ii!iii!iiimiimiiiiiiiiiiiii!iiiiiiiiiiiiiii!iiimmiii!imiiiiiiii 470 COLLEGE ST. I L LUNSKÝ OPTIK | = Prohlídky očí Zhotovení brýlí Prvotřídní kvalita = Hovoříme česky š I WA 1-3924 iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiimiiii;f