Naše Hlasy, 1972 (XVIII/1-52)
1972-06-24 / No. 25
A DIRECTED BY EDITORIAL BOARD PUBLISHED WEEKLY AND PRINTED BY "OilR VOICES", PUBLISHING CO, 77 FLORENCE STREET. TORONTO 3, ONTARIO CANADA - .PHONE 536-3997 OPINIONS EXPRESSED IN SIGNED ARTICLES ARE NOT NECESSARILY TH09E OF OUR VOICENAŠE HLASY INDEPENDENT CZECHOSLOVAK WEEKLY NEZÁVISLÝ ČESKOSLOVENSKÝ TÝDENÍK No. 25. (773) Ročník 18. SECOND CLASS MAIL REGISTRATION No. 1928 PŘEHLED TÝDNE Minulý rok v září stal se nynější ministerský předseda Libye, Muammar El Qadafi jednou z obětí autonehody, po níž celých deset dní nebyl schopen mluvit. Lékaři pochybují o jeho zdravém rozumu, ale ani tato skutečnost není dostatečným důvodem k tomu, aby byl na trvalo držen pryč od záležitostí politických, v prvé řadě však od politiky světové. Pod tímto zorným úhlem - ježto se jedna o člověka duševně vykolejeného - lze snáze pochopit jeho zasahování do záležitostí, po kterých jemu a jeho národu (celkem asi 2 miliony občanů) ve skutečnosti nic není. Přiznává se veřejně, že právě jeho vláda to jest, kdo zásobuje I.R.A. (Irská republikánská armáda) zbraněmi a třaskavinami pro zabíjení neviných lidí v Irsku. Současně pak se přiznává i k tomu, že v každém směru pomáhá a financuje neklid mezi černochy ve Spojených státech. Znám Libyi z doby poslední světové války. Země chudá, kamenitá a neúrodná, sousedící se Saharou, ba možno říci, že je součástí pouště samotné. Obyvatelstvo - žebráci prosící o bakšiš (milodar) každého, kdo se s nimi setká. Před osamostatněním byla Libye dlouhé roky pod patou Itálie a Musoliniho režim si s nikým nehrál. Skutečný počet obětí fašistické vlády není do dnes znám. Po válce se Spojené státy všemožně staraly o pomoc Libyi a platily značné obnosy tehdejšímu králi Idrisovi za užívání bývalých italských vojenských základen. V září 1969 byl proveden vojenský puč, který jednak odstranil krále, jednak umožnil šílencům Qadafiho zrna zmocnit se jak státu, tak i celého majetku, který až do té doby byl královou soukromou studnicí příjmu - olejových polí, patřících do té doby britské olejářské společnosti. Snad by se každý domníval, že právě tento zdroi nříimů stane se po vojenském puči základnou k lepší existenci občansť JAN DOČKALEK: va. Chyba lávky. Duševně úchylný ministerský předseda, který je chráněn nejen armádou, ale i skupinou jeho obdivovatelů a milců, používá veškerý výnos znárodnělého olejářského průmyslu k financování podvratných činností vrahů a zabijáků. Brežněvova doktrína upírá satelitním státům Sovětského svazu samostatnost a prapodivnou logikou opravňuje vládu Sovětského svazu k zákrokům všude, kde se jí to vidí prospěšným pro komunistickou nadvládu. Snad jedinou výjimku tvoří Jugoslávie - pokud Tito žije - a Albánie, která se raději drží rudé Číny. Pětidenní návštěva Titova v Moskvě nebyla žádným překvapením pro svět. Stokrát bylo poukazováno na nezásadovost Titovu a tisíckrát bylo dokazováno, že hraje na obě strany. Potřebuje-li groše, mračí se na čas na Moskvu a natahuje ruku směrem k Americe. Jde-li o znásilnění oposice, nevybírá způsoby jak protivníka odkráglovat. V takových případech je mu bezohlednost rudých carů v Kremlu zářným příkladem. Pětidenní Titova návštěva v Moskvě byla uskutečněna po tom, až se Titovi a jeho klice podařilo srovnat se zemí hnízdo odporu v Chorvatsku, kde to nebezpečně doutnalo. Snad se šel Brežněvovi pochlubit, jak on, starý hrdlořez dovede ještě zatočit s protivníkem, aniž by bylo nutno volat na pomoc signatáře Waršavského paktu. Je pravdou, že v době okupace Československa před téměř čtyřmi lety tento moskevský krok odsoudil, ale aby si to v Moskvě nerozházel docela, díval se na znásilnění “spřáteleného národa” přes plot se založenýma rukama. Nynější svojí návštěvou v Moskvě podepsal svůj souhlas s touto hanebnou okupací a Brežněvovi se při sklénce vodky i omluvil za tehdejší postoj. Podivně znělo z jeho úst prohlášení, že jednání probíhala v prostředí klidném a přátelském, při vzájemném respektování jeden druhého. Sověty prý - tvrdí Tito - uznávají jugoslávskou územní i politickou samostatnost. Hle, tam končí pohádka o “pobratimci Titovi”, jak byla deptanému lidu svého času předkládána k věření. Až bude Tito potřebovat dolary - a jistě to ani dlouho trvat nebude - zamračí se na Moskvu a začne zase předstírat obdiv k Americe. Starý komediant, kterému krátkozrací Američané znovu a znovu sednou na lep. Kdo z toho má největší legraci, je Titův věčný spojenec - Sověty. Už víte, co je to SOCIALISMUS? Když to nevíte, vysvětlí vám to torontský “národohospodář” a vůdce krajně levého křídla (Waffle) nové demokratické stfany (New Democratic Party - NDP) soudruh Melville Watkins, kandidát za NDP v příštích federálních volbách za okres Parkdale. Tvrdí totiž, že “funkční socialismus”, jak je dosud prováděn stranou NDP, socialismem vůbec není. Strana prý bude nucena v nejbliší době se jasně vyslovit buď pro dalšj klamání svých členů, nebo pro politiku skutečně “socialistickou” a *r> pro znárodnění všeho, co člověk kolem sebe vidí. Veřejné vlastnictví (t. j. státní vlastnictví) jak průmyslu, tak i obchodu je v Kanadě nezbytné, tvrdí Watkins. S jakoukoliv kontrolou cizích investic v Kanadě zásadně nesouhlasí. Alespoň ne v tom smyslu, jak se o tom v posledních týdnech mluví. Pro něho je kontrola kontrolou jen tehdy, sebere-li se lidem všechno, co až dosud vlastnili a začnou hospodařit lidé Watkinsovi podobní - prý “socialisté”, v pravdě však vyložení komunisté. Nyní tedy už víte, co je SOCIALISMUS. Kdysi se tomu říkalo: ZLODĚJNA. NEZMĚNĚNÁ STANOVISKA Vladimír Stržínek Důkazy dobré vůle a smysl pro porozumění při rozdílnosti názorů na sporné záležitosti lze dokázat mnoha způsoby, dokonce i jednostranně, jedná-li ge o překonání opodstatněné nedůvěry, vyplývající z jednání v minulosti. Ovšem za předpokladu, že neschází dobrá vůle. Poválečná expanse komunismu a zotročení řady evropských národů, blokáda Berlína a řada dalších expansivních kroků Moskvy proti duchu mezinárodních dohod, uzavřených během světové války a těsně po ní, přinutilo svobodný svět k celému řetězu politických rozhodnutí a vojenských opatření v zájmu zajištění své vlastní bezpečnosti a nezávislosti, jakož i obranyschopnosti proti potencionálnímu nebezpečí ze strany komunistického bloku. Vynalézání dalších intrik v Moskvě na překonání tohoto politickoekonomického obklíčení s patřičnou brannou mocí uhájit své posice, zapříčinilo definitivní rozdělení světa na 2 bloky. Zatím co komunistický tábor se v důsledku diktátorské formy vlády projevil jako pevný monolitní blok, svobodný svět hlavně zásluhou komunistické podvratné činnosti dosáhl takového stupně rozpolcenosti, že v mnoha zemích se ideologické rozpory řešily dokonce použitím násilí. Představitelé komunistického bloku, jsouce si vědomi, že nemají dostatek prostředků na vyvolání celosvětové války a prolétářské revoluce, jež by nastolila hegemonii komunismu nad celým světem, neustoupili od svých plánů. Změnili pouze taktiku. Věrnost zásadám marx-leninismu jim přikazovala používat všemožné triky k oklamání “třídního” nepřítele formami mezinárodních jednání za současného vyvoláváni malých lokálních válek a podpory místních revolucí, jež perspektivně by dosáhly téhož cíle, jako nepředvídaná a náhlá válka celosvětová. Důsledky této riskantní politiky se projevily mnohokrát během posledních 25 let a často jedině tvrdé odhodlání představitelů západního světa nepodrobit se diktátu komunismu, zabránily skutečně vypuknutí války světové. Pokouší-li se nějaká ideologie 25 let o nemožné, jistě se dá očekávat, že by její přímí kapitáni měli dojít k závěru, že pouze nějaká kompromisní dohoda s ústupky, přijatel- Pokračování na str. 2 V Kremelské zdi zakopaný fousatý Josef brouká si i beze mne, jak zdá se strana svět celý šoupne do basy. Jdou na to chytře hoši zlatí úskokem víc se získává, za úsměvy a sliby dneska Nixon v Kremlu přespává. Jdou na to chytře brežněvovci proč neskrýt na čas nahájku, dnes buržujům je líto dáti i suvenýr na památku. Nechť sladce spí i v Americe a věří v naše pohádky, pak po leninskú zmáčknem zbraně co střílí hezky do dálky. Brežněv se směje, skvělý chlapec já, Stalin, jsem s ním spokojen. Senátor mnohý ve Washingtonu i úsměvem je opojen. Že s nimi smlouvy podpisuje, toť šalebné hře potřeba, my vyrobíme na ně zbraně oni nám dají do hřbeta. Nixon spí v Kremlu a jak spí, a přece radost ve mně tkví, půl světa máme pod svou botou toť přece naše vítězství! Jára Mečů - Cleveland June 24, 1972 PAMÁTNÉ DNY V ČERVNU 14. 1798 * František Palacký 18. 1882 První všesokolský slet 20. 1884 f Václav Beneš - Třebízský 26. 1861 f Pavel Josef Šafařík 28. 1912 -j- básník Josef. V. Sládek. HON. PAUL HELLYER Již dvaráte jsme se setkali s hon. Paul T. Hellyerem na stránkách našich novin. S člověkem, jehož slova nejsou prázdná, nýbrž tvrdá, plná skutečnosti - a hlavně odvážně pravdivá. Nemluví o slavnostním otevření Národní Výstavy, nýbrž o faktech současného vývoje Kanady. Nejpodstatnější částí jeho politické práoe je: 1. Odhalit, dokázat a zastavit komunistickou infiltraci do země. 2. Zastavit soustavný hospodářský úpadek, 3. Stmelit většinu obyvatelů Kanady v jeden silný celek, k udržení nejzákladnějšího lidského principu - svobody. Některé ethnické skupiny (zvláště Ukrajinci) již poznali čestný hoj pod názvem ACTION CANADA. V jeho čele stojí právě hon. Paul T. Hellyer, autor vynikající knihy AGENDA a Plan for Action. Publikovat jeho knihu je nemožné. Lze ji však shrnout do několika slov - vynikající, pravdivá a varující. Touto knihou mluví k nám všem, volá a vyzývá všechny čestné lidi k velkému zápasu, jemuž všichni nepřátelé říkají “propaganda.” Paul T. Hellyer je výjimečnou osobou. Nepracuje pro sebe a svoji slávu, nýbrž pro nás - obyvatele Kanady, pro lepší zítřek a svobodu nás všech. Kdysi býval Ministrem Obrany Trudeauovy vlády. Avšak jeho vytříbený smysl pro poctivost, dobro a spravedlnost ho vedla jiným směrem. Proto se stal tím, čím dnes je. Bylo by zaslepeností nevidět jeho veliké dílo. Právě tak by bylo zaslepeností, toto sledovat bez zájmu.. Za hon. Paul Hellyerem je nutno stát. S pochopením a důvěrou. Jeto člověk nesmírně cenný v současné době, člověk, který nemá prázdných slov. A jestliže je nám drahá svoboda, máme výbornou příležitost. Jít za hon. Paul T. Hellyerem - za ACTION CANADA. STALINOVA MEDITACE III NAARDENSKÉ SETKANÍ V INNSBRUCKU Ve dnech 8. a 9. července 1972 se sjedou Češi a Slováci do Tyrolských Alp do Innsbrucku, aby zde jako zástupci jedenácti zemí ze tří kontinentů sněmovali o společných problémech našich dvou národů. Hlavní théma jednání: Jak sjednotit náš exil a které další kroky provést. Jako úvod k diskusi budou tři programové přednášky. 1. Prof. Rudolf Krempl: “Komenský náš vzor dnes v atomovém věku. Trinitámí soustava Jana A. Komenského.” 2. Dr. Martin Kvetko: “Poslanie exilu - činnost od roku 1948 a vyhliadky do budúcnosti.” 3. Dr. Radko Janský: “Neutralita ČSR a mezinárodně - právní morálka.” Informační služba bude zřízena od 7. července t.r. na adrese: Josef Pazderka, Silligasse 6, Insbruck, Austria. Tel.: Innsbruck 50-222, 24- 960- 22-430. Redakce “Našich hlasů” zdraví všechny zúčastněné delegáty III. Naardenského setkání v Innsbrucku a přeje jim mnoho úspěchů k dosažení dohod o společném postupu Čechů a Slováků za jediným cílem: “SVOBODU NAŠIM NÁRODŮM.” Milo Komínek Historický kostel v Brisbane.