Nová Svoboda, červenec 1972 (XXVIII/153-178)
1972-07-04 / No. 155
Pro kvalitu siláží Siláž tvoři v současné dobé podstatu krmné dávky pro skot a zejména pro dojnice v zimním období. V některých zemědělských závodech krmi siláži dokonce celoročně. Proto provedla veterinární služba Severomoravského kraje v obdob! od 1. září 1971 do 1. května 1972 průzkum kvality siláží, vyrobených v kraji. Do celé akce byla zapojena jednak terénní veterinárni služba, jednak Státní veterinární ústavy v Olomouci, Opavě, Gottwaldově a Okresní veterinární laboratoř v Přerově. Celkem bylo vyšetřeno 1111 siláží, z nichž bylo 49 pr«c. zařazeno do I. a II. jakostní třídy, 29,3 proč. do III. a IV. a 21,7 proč. dokonce mimo jakostní třídy. Bylo zjištěno, že nejkvalitněji byly vyrobeny kukuřičné siláže (BO,3 proč. v I. a II. třídě) a senáže (55,6 proč. v I. a II. třídě). Nejhorší kvalita byla zjištěna u bílkovinných a polobílkovinných siláží, z nichž bylo 62,1 proč. zařazeno jako nezdařilé a nevhodné. Na kvalitě konzervovaných objemných krmiv závisí do značné míry zejména zdravotní stav dojnic, jejich reprodukční schopnost, životaschopnost telat a v neposlední řadě i dojivost. Zjištěné výsledky vyšetření byly projednány s jednotlivými zemědělskými závody a byla jim doporučena opatření pro zkrmovánl, která by negativní vliv nezdařilých siláží na zdravotní stav a užitkovost skotu co nejvíce omezila. Cílem celé akce bylo vytvořit v zemědělských závodech předpoklady pro vyvarování se technologických chyb při siiážovánl objemné píce, což je možné jen při informovanosti o kvalitě vyráběné siláže. Kvalitní krmivo pak bude optimálně ovlivňovat užitkové vlastnosti skotu. Ukázalo se, že na kvalitativní stránku výroby bude potřebí soustředit hmotný zájem pracovníků zemědělských závodů. Veterinární služba Severomoravského kraje chce maximálním ovlivněním kvality silážované objemné píce pomáhat zemědělským závodům splnit náročné úkoly ve výrobě mléka a řešit současně problémy plodnosti krav a jalovic a zdraví telat. V této práci vidí naplněni jednoho z úkolů, které vyplývají pro veterinární službu z usnesení dubnového pléna ÜV KSČ a VIII. sjezdu JZD. MVDr. MIROSLAV KNESL, vedoucí krajského oddělení Státní veterinární správy MZVŽ v Ostravě Do třetího ročníku (Pokračování ze str. 1.) fických spotřeb a lze je rozšířit na další vhodná místa v národním hospodářství. Formou soutěžních řešení a opatření jsou zlepšovací návrhy, přihlášky vynálezů, vynálezy, tematické úkoly, registrované práce projekční, konstrukční a technpjtmfljé^ Bpárý]ti}**vý;# "zkumných ústavů, jakož i další formy včetně technickoorganizačnícti opatření. Účastníky soutěže mohou být osoby, které mají zásluhy o vyřešení nebo zavedení vynálezů, zlepšovacích návrhů a racionalizačních opatření, tj. každý občan, pracovník nebo pracovní kolektiv včetně těch, jimž byly úkoly uloženy organizačním řádem nebo je zpracovali jako svůj pracovní úkol. Dále odborné kolektivy státních ústavů, institucí, hospodářských, obchodních organizací, družstev, podniků místního hospodářství apod. Každé řešení nebo opatření bude přihlášeno zvlášť za oblast pevných, tekutých nebo plynných paliv, elektrické energie, tepla a využití druhotných zdrojů energie. Přihlášky je nutno zasílat nejpozději do 31. října 1972 na adresu: ŰVTS — Institut pro rozvoj a realizaci vynálezectví a zlepšovatelství, Praha 4-Michle, Nuselská 110. Za nejlepší řešení a opatření, vyhovující v plném rozsahu soutěžním podmínkám, je stanoveno 20 cen v celkové hodnotě 300 00 korun. Výsledky soutěže budou vyhlášeny do 15. února 1973. Podrobnější informace soutěži podává ČVTS — Instio tut pro rozvoj a realizaci vynálezectví a zlepšovatelství, Ostrava 1, Nemocniční 7 a konzultace k řešení technických otázek poskytuje krajská pobočka Státní energetické inspekce CSR, Ostrava, Sadoyá 5. (ti) L esníci — pod tímto povoláním si každý před staví romantiku, ticho, chládek a šuměn lesů, paseky, zvířata a muže v zeleněn s flintou přes záda... A právě o lesnících je známo, že jsou záro veň i výbornými kuchaři. Toto tvrzení stoprocentně potvrdil kolektiv lešníků z Lesního zá vodu Krnov, který si vzal pod patronát hájen ku ve Farské zahradě na černé louce po dobi výstavy OSTRAVA 72. Mnozí návštěvníci ochut nail pravé lesnické specialitu — dánéi bifteky, srnéí gúlái nebo srnčí klobásy... V malinké kuchyňce háfenky bývalo po celé dny rušno. Shon, jaký si málokdo dovede představit. Vtdyt uvařit, připravit, naservírovat, vyúčtovat, umýt nádobí, uklidit — to fe pro čtyři lidi při nepřetrtttém provozu přece fen trochu moc. „Za téch čtrnáct dnů. jsme všichni L esníci jako kuchaři v průměru zhubli o šest kilogramů,“ říká jedíná žena v „chalupě“ Helena Balcarová. Šéfkuchař, neboli „dědoušek" Alois Žižka st., se ohání u plotny, kde na dvou malinkých pánvičkách kouzlí své zázraky. Za celou dobu udělal na tisíc bifteků, přes tisíc tři sta gulášů a ještě se na mnohé nedostalo. Funkce číšníka a zároveň vedoucího patří Jindřichu Purmenskému, který ani na žádné řeči nemá čas. Pořád jsou nějaká přání zákazníků. Naskládané vonicí bochníky chleba rychle mizí. „Denně spotřebujeme v průměru 70 bochníků, v neděli až sto padesát," říká Jan Schindler, garant celého podniku. K „Hájence“ patřil t stánek venku, kde se prodávaly výborné srnčí klobásy. Za neděli se jich prodalo až šest tisíc kusů a fronta lidí nebrala konce. • Když jsem se s touto partou sympatických lidí ke konci výstavy loučila, měli vštchnt jen jedno přání — pořádně se vyspat. A dnes, nějaký ten pátek po výstavě, se jim možná po tom shonu trochu stýská. (mař) Noviny na dovolenou V minulých dnech jsme dostali do redakce několik žádostí o zajištění dodávky našeho deníku na přechodné adresy o dovolené, což ukázalo na určité nejasností v zajišťování tisku po dobu dovolených. Proto jsme navštívili náměstka ředitele Ředitelství pošt a telekomunikací v Ostravě Bohumila Kozubka, který řekl: „Předplatitel Nové svobody — platí to samozřejmě i pro Rudé právo a jiné deníky — který zná svou přechodnou adresu a dobu pobytu, musí nejméně 7 dnů před odjezdem oznámit osobně, písemně, či telefonicky své doručovaci poště, nebo doručovateli, či přímo PNS, dočasnou změnu adresy a dobu pobytu. Může se však stát, že předem neví, jak dlouho se na chatě či jinde zdrží. V takovém případě oznámí pouze počátek změny. Ukončení pobytu oznámí nejméně 5 dnů předem Přípravy vrcholí V JZD Věrovany v okrese Olomouc vrcholí přípravy na žně, které by chtěli zde zahájit kolem 25. července Z celkové plochy 580 hektarů obilovin budou sklízet 80 hektarů dvoufázově. Počítají s výnosem asi 50 až 55 q pšenice z hektaru a 50 q ječmene. Obiloviny budou sklízet kombajny E 512. Připravena je už i sušička a dva lisy na slámu a sběrací vozy. Ještě je třeba desinfikovat sklady a žně ve Věrovanech mohou začít. poště, nebo doručovateli, který mu tisk doručuje.“ „A jak je to se zasíláním deníků či časopisů do zahraničí?" „To je složitější. Jde zvláštní předplatné, a to na o dobu alespoň jednoho měsíce v oblasti Evropy, a tři měsíců v zámoří. Ten, kdo splňuje základní podmínku — délku dodávky — požádá administraci PNS nejméně 14 dnů před odjezdem o zajištění předplatného a uvede přechodnou adresu. Potom dostane poštou fakturu, kterou musí před odjezdem zaplatit.“ „Platí pravidla dodávky I pro časopisy?" „Ano! Rozdíl je pouze v tom. že dodávku zařizuje ten doručovaci úřad, který předplatiteli doručuje časopis v místě jeho bydliště. U časopisů nezajišťujeme změnu doručovacího úřadu.“ „Chtěl byste k tomu ještě něco dodat?" „Může se stát, že předplatitel neobdrží svůj deník, a proto doporučuji, aby reklamoval hned první den, a to na poště svého přechodného bydliště. Může i u doručovatele. Je to důležité k rychlému zjednáni nápravy. Ještě bych rád řekl, že pro ty, kteří kupují své denfky ve volném prodeji, je v rekreačních oblastech nespočet sezónních Stánků PNS, tisk je i v prodejnách Jednoty, u kolportérů a doručovatelů.“ Zaznamenal: MILAN ŽÁK Dmitrii Tarasenko EÜÜÜHÉHÉ! „A doopravdy?“ „Doopravdy, doopravdy, co je to pravda?“ zavrčel. „Už mě nebaví válet se v pokoji a poslouchat z rádia polky, tak je to! Jdu do hospody, posedím tam s lidmi. Zvu tě.“ „Děkuji, mám schůzku s děvčetem.“ „A vy?“ obrátil se Vojtin na Puchalského. „Víte, přece, že nepijú.“ „To jsem nevěděl,“ pomyslel jsem si. Pokračoval: „To je hřích, sedět takový večer pod střechou: vedro se zmírnilo, teď je hezky na procházku.“ „Mraky!“ řekl Vojtin. „To je zdravé, ve vzduchu je hodně lontů.“ Najednou jsem si představil Puchalského malého, se školní taškou na zádech. Jistě mu ve škole říkali pro krátkost Puch. V každém případě by se to pro něj hodilo: „Halé, Puchu, pojď se prát!“ „Mně, to maminka zakázala.“ „Nemáte náhodou cigaretku?“ zeptal jsem se Vojtina. „Už jsem se ptal,“ oznámil Puch. „Došly,“ řekl Vojtin. „Možná, že zůstaly po nebožtíkovi v nočním stolku?“ „On nekouřil.“ „Škoda. To je ale náhoda: všem třem najednou došlo kuřivo. Musíme jít koupit.“ „Na mne nečekejte, budu ještě žehlit kalhoty,“ řekl Vojtin. „Koupíme vám.“ „Koupím si sám, až půjdu dolů.“ „Půjdeme, Nikolaji Gavriloviči?“ „Ano, ano, hned.“ „Vezměte si sáčko, jestli se chystá.j na procházku: počasí je nejisté, každou chvíli může začít pršet,“ poradil jsem mu. Z jakéhosi důvodu najednou zrozpačitěl. Nebo se mi to zdálo? „Půjdu jen tak.“ „Poslyšte, kde je vlastně vaše sako?“ zeptal se Vojtin. Chodil jste v něm každý večer a teď ho nevidím.“ „Někde jsem ho zapomněl.“ „Jak to někde?“ „Na pláži.“ „To je divné!“ pomyslel jsem sí. „Sako je přece jen drahá věc a on si ani nepostěžoval: zapomněl a dost!“ Z nějakého důvodu jsem si vzpomněl, že zavražděný Iščenko byl na fotografii v saku. Ve dne, v horku? „A jak je to tu s počasím?“ zeptal jsem se. „Je velké horko! Možná, že se poprvá za deset dní chystá pršet,“ odpověděl rychle Puch. A mně se zdálo, že si dokonce ulehčená oddechl, že se změnilo téma rozhovoru. „Půjdeme?“ „Příjemnou zábavu,“ popřál jsem Vojtinovi. Neodpověděl. (23) Prošli jsme chodbou a sestupovali po schodech. Puch šel první. Jedna z tyček, které přidržovaly běhoun, chyběla a koberec mu ujel pod nohama. Puch div neupadl. Stačil jsem ho chytit za ruku nad loktem. Měl na sobě košili z pevné látky, která mu byla trochu velká, takže bylo těžko říci, zda Je dobře stavěn, a najednou jsem cítil v prstech tuhé, trénované svaly, jako u ligového boxera. To jsem vůbec nečekal. Vzpomněl jsem si na „pracovní“ charakteristiku Kentaura. „Zná dokonale německy, je fyzicky silný, rád se napije...“ Ne, tenhle nepije. A řekl jsem: „Jejda, vy máte úplně mistrovské bicepsy.“ „Cvičím s činkami,“ řekl tiše Puch (ne, přece jen Puchalský). „Mám od přírody slabé zdraví, tak si je upevňuji. A kromě toho bylo ještě otřeseno nestřídmosti.“ „V jakém smyslu?“ „Ve vašem věku jsem si rád přihnul,“ řekl Puchalský jakoby s uspokojením. „Pil jsem, s prominutím, jako kůň.“ KAPITOLA 8 Kdo co kouří Stánek s cigaretami vedle vchodu do hotelu byl ještě otevřený. Stará paní za okénkem — brýle na nose, sevřené rty — počítala na mističce drobné. „Prosím vás, dva balíčky trezorek,“ požádal Pnchalský, 1 skloněný k okénku. „To jsou nejušlechtllejší a nejméně škodlivé cigarety.“ „Mně Džebel. Taky tolik.“ „Taky dáváte přednost bulharským? A náš námořník kouří výhradně Bělomor, (Pokračování) 2*4. července 1972 • nová svoboda Dvakrát zlato OSTRAVA (jin) — Včera byly zástupcům Severomoravských pekáren a cukráren v Ostravě-Martinově předány ve staroslavné plzeňské radnici dva Zlaté poháry výstavy EX PLZEŇ 72. Dva výrobky, přihlášené do soutěže, znamenaly pro martinovské dvojí zisk nejcennějšího uznání: chléb Horal a tyčinky Grissini. Zvláštní uznání si vydobyl dietní chléb Horal. Protože se čtenáři o tento chléb zajímají, vyjímáme několik údajů ze znaleckého posudku MUDr. V. Volencové-Vláhové z oddělení zdravotní výchovy KÜNZ v Ostravě. Chléb „Horal“ odpovídá svým složením všem požadavkům, kladeným racionální výživou na skladbu potravin. Tím, že obsahuje celá zrna obilovin, zvyšuje se v tomto tmavém chlebu obsah rostlinných bílkovin na úkor glycidů a tak se stává cenným pomocníkem k boji proti otylosti. Obsah bílkovin se ještě zvyšuje použitím kyselého mléka při zadělávání. Rovněž obsah vitamínů Je vyšší proti bílému chlebu. Jde zejména o vitamíny skupiny B, které jsou obsaženy v obilných slupkách a mléce a také v přidaných pšeničných klíčcích. Kromě toho obsahují obilné slupky hojnost minerálních látek, které potřebuje organismus dětí i dospělých. Po stránce dietní je tento chléb vhodný pro lidi trpící cukrovkou a žaludečními potížemi. Také na chrup má dobrý vliv. Chléb je chuťově výborný, i po čtyřech dnech si uchovává vláčnost a nevysychá, je hygienicky balený. Malá vzpomínka na pionýry na Hradci »RECEPT NEVYŠEL Na zámku Hradci nad Moravici sloužil v roce 1919 také náš první dělnický president — tehdy jako voják — ohněstrůjce u polního dělostřeleckého pluku číslo 4. A protože v současné době prožívají na hradeckém zámku dny svých prázdnin nejlepši naši a sovětští pionýři, chceme jim malou vzpomínkou pamětníků dobu a postavu Klementa Gottwalda trochu přiblížit... Gottwald byl svým nadřízeným trnem v oku. Pro své smýšlení a jednání byl pro ně rebelem. Důstojníci proto uvažovali, jak ho získat. Podplukovník Bratman, velitel, navrhl tento recept: „ ... práce venku není a hned tak jí moc nebude. A dobré vojáky v armádě potřebujeme. Zkrátka a dobře — koupíme si ho. To se osvědčuje i u jiných, mnohem vlivnějších pánů od sociální demokracie. Uděláme ho rotmistrem a pak si ho již uhlídáme ...’ da Velitel pluku chtěl Gottwal,koupit“ ve slavnostní chvíli, kdy jeho dělostřelecký pluk byl přejmenován ze čtvrtého na šestý. — „Jste dobrý voják, Gottwald. A co tak být rotmistrem? Definitiva, existence, oženíte se, samá radost, žádná starost..." Revers byl již připraven, stačilo jen podepsat. Vzápětí zalapal velitel po vzduchu, když slyšel Gottwaldovu odpověď: „Nemohu. Jsem dělník a moje místo je mezi dělníky!" „Co s vámi, Gottwald?" „Bojovat proti vám ...!" řekl Gottwald a bylo po „receptu" ... -r- Úprava poplatků v roce 1973 OSTRAVA (KNV-js) — Na národní výbory jednotlivých stupňů dochází v posledních letech stále více stížností na problémy spojené s držením psů. Veřejnost mnohdy oprávněně poukazuje na bezohlednost některých držitelů, kteří tím, že nevěnují svému psu náležitou pozornost, nerespektují právo spoluobčanů nejen na bezpečnost, ale i na optimální životní prostředí. Tento problém se vyskytuje hlavně v městských aglomeracích, v budovách s velkou koncentrací obyvatelstva a na sídlištích. Národní výbory proto provedly rozbor těchto problémů a dospěly k názoru, že stávající prostředky nestačí k tomu, aby se tento stav dostal do optimálních hranic. Ministerstvo financí CSR na základě výsledků tohoto průzkumu přistupuje k ekonomickému tlaku, který v určité míře usměrní držení psů, zejména v místech s více než 25 tisíci obyvatel. Počínaje 1. lednem 1973 budou na základě nové vyhlášky MF ČSR poplatky ze psů upraveny takto: 1. Základní sazba platná pro celou ČSR činí 120 Kčs ročně; 2. v Praze a v Brně člnf tato sazba 400 Kčs; 3. v obcích s méně než 6000 obyvatel může NV sazbu poplatků snížit, nejvýše však na částku 30,— Kčs. Vyžaduje-li to obecný zájem, může NV, který poplatek spravuje, v obcích s počtem obyvatel: a) do 25 tisíc zvýšit sazbu poplatků až na 400,— Kčs; b) více než 25 tisíc a v lázeňských místech zvýšit sazbu poplatků až na 1000,— Kčs za jednoho psa a až 1500 Kčs za drHhého a každého dalšího psa. NV může zvýšit poplatek (podle odst. 3) bud v celém svém obvodu nebo pouze v některých jeho částech. Poplatek se platí ze psů starších 6 měsíců a platí jej držitel (chovatel) psa. Za držitele všech psů chovaných v domácnisti se považuje uživatel bytu. J Pokračování)