Nová Svoboda, březen 1973 (XXIX/51-77)

1973-03-23 / No. 70

Proletáři všech ze mi, spojte se! K üü Armádní generál Ludvík Svobodo opět presidentem CSSR DENlK SEVEROMORAVSKÉHO KV KSC PATEK ROČNÍK 29 (DĚLNICKÝ DENtX 55) 23a ČÍSLO 70 ★ CENA 50 HAL. BREZNA Blflhoořeiný telegram sovĚtských DředslovitelO PRAHA (ČTK) — Leonid Brežněv, Nikolaj Podgornyj a Alexej Kosygin zaslali včera presidentu CSSR Ludvíku Svobodovi blahopřejný telegram tohoto znění: i Presidentu Československé socialistické republiky, soudruhu Ludvíku Svobodovi, Praha. Vážený soudruhu Ludvíku Svobodo! Jménem ústředního výboru. Komunistické strany Sovět­ského svazu, presidia Nejvyš­­šfho sovětu SSSR, rady mi­nistrů SSSR i my osobně Vám zasíláme přátelská srdečná blahopřání k Vašemu opětov­nému zvolení do funkce pre­sidenta Československé so­cialistické republiky. za Sovětští lidé Vás považují vynikajícího státního stranického vedoucího činite­a le, přesvědčeného vlastence a internacíonalistu, a hluboce si váží Vaší ušlechtilé činnos­ti pro posílení nerozborného svazku našich stran, zemí a národů. Vašeho přínosu spo­lečnému boji bratrských stá­tů za mír na celém světě. Vaše velké zásluhy v boji proti fašistickým uchvatite­lům, ve výstavbě socialistic­kého Československa i v u­­pevňování sovětsko-českoslo­­venského přátelství Vám zís­kaly zaslouženou autoritu v naší zemi. Dovolte nám, abychom Vám z celého srdce, soudruhu pre­sidente, popřáli další úspě­chy ve Vaší odpovědné práci pro další upevnění a vše­stranný rozvoj socialistické­ho Československa, pro vše­stranné prohlubování spolu­práce mezi ČSSR a SSSR, jež odpovídá zájmům sovětského a československého lidu i zá­jmům míru a socialismu L. BREŽNĚV N. PODGORNYJ A. KOSYGIN Na pozvání Fidela Castra PRAHA (ČTK). — Na pozvá­ní soudruha Fidela Castra. prvního tajemníka OV Komunis­tické strany Kuby a předsedy kubánské revoluční vlády, od­jede v brzké době na oficiál­ní přátelskou návštěvu na Kubu československá stranic­ká a vládní delegace. ho Dějiště významného státní­aktu, starobylý gotický Vladislavský sál, byl slavnost­ně vyzdoben československou vlajkou a státním znakem ČSSR. Také nad budovou vlála státní vlajka ČSSR. Již před desátou hodinou přicházeli do sálu poslanci obou sněmoven Federálního shromáždění a hosté, mezi ni­mi představitelé ústředních úřadů, vědeckých a kultur­ních institjcí a společenských organizací, delegace ze všech krajů ČSSR. Na čestné tribuně usedli ge­nerální tajemník ústředního výboru KSČ a předseda ústřed­ního výboru Národní fronty ČSSR Gustáv Husák, předse­da federální vlády Lubomír Štrougal, předseda Federální­ho shromáždění ČSSR Alois Indra, další členové a kandi­dáti předsednictva ústředního výboru KSČ Vasil Bilak, Peter Colotka, Karel Hoffmann, An­tonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Jozef Lenárt, Miloslav Hruškovič a Václav Hůla. Přítomni byli předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ Miloš Jakeš, čle­nové sekretariátu a tajemníci ústředního výboru KSČ Jan Baryi, Jan Fojtík, Miroslav Moc, František Ondřich a Old­řich Švestka. Místa na čestné tribuně zaujali členové před­sednictva Federálního shro­máždění ČSSR a místopředse­dové federální vlády. Slavnostního aktu se dále zúčastnili členové federální a národních vlád, členové ŰV Národní fronty ČSSR, České národní rady a Slovenské ná­rodní rady, delegace Čs. lido­vé armády, Sboru národní bezpečnosti a Lidových mili­cí, akademici, přední umělci, církevní hodnostáři a další osobnosti čs. politického, ve­řejného a hospodářského ži­vota. Hosty byli rovněž členo­vé pražského diplomatického sboru a zahraniční novináři akreditovaní v ČSSR. Přesně v 10.30 hodin zahá­jil společnou schůzi sněmo­ven Federálního shromáždění člen předsednictva ústředního výboru KSČ a předseda Fede­rálního shromáždění Alois Indra. „Dne 30. března,“ pravil, „uplyne pětileté funkční obdo­bí presidenta republiky armád­ního generála Ludvíka Svobo­dy. Volba presidenta republiky patří nesporně mezi nejvý­znamnější práva a nejdůleži­tější povinnosti shromážděni jako Federálního nejvyššího orgánu státní moci a jediné­ho zákonodárného sboru fe­derace. Poslanci obou sněmo­ven, svobodně a demokraticky zvolení zástupci pracujícího lidu, rozhodují jménem svých voličů o tom, kdo bude pro příštích pět let postaven do čela státu. Každý z nás jis­tě uvědomuje vážnost této chvíle i svou osobní odpověd­nost, protože ústavní zákon o čs. federaci určil presidento­vi velké pravomoci ve vnitř­ním životě země i v meziná­rodních vztazích. President je i symbolem jednoty čs. fede­race, svobody a státní nezá­vislosti naší republiky. Po úterním zasedání ústředního výboru KSČ a ústředního vý­boru NF ČSSR již víme, že bu­deme volit soudruha, který svým dosavadním životem, po­­lii.ckými i lidskými vlastnost­mi plně odpovídá náročným požadavkům, spojeným s vý­konem tohoto vysokého a u nás tradičně ctěného úřadu. Provždy pro nás v tomto smys­lu budou vzorem nezapomenu­telní soudruzi Klement Gott­wald a Antonín Zápotocký. Naše odpovědnost je usnad­něna tím, že volíme presiden­ta republiky v úspěšném ob­dobí vývoje naší společnosti. Nedávné oslavy únorového ju­bilea byly příležitostí ke kladnému ocenění výsledků naší socialistické cesty za uplynulých dvacet pět let. Mohli jsme přitom s hrdostí hodnotit i naše politické, hos­podářské, sociální i kulturní úspěchy od dubna roku 1969, stejně jako dobré plnění závě­rů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Život sám poskytuje nejpřesvědči­vější důkazy o tom, že revo­luční program této doby — program dalšího všestranného rozvoje socialistické společ­nosti, zpracovaný XIV. sjez­dem KSČ — se stal doslova záležitostí všeho lidu. Dělníci, družstevní rolníci i příslušní­ci inteligence, muži, ženy i mládež oceňují reálnost a sro­zumitelnost politiky Komunis­tické strany Československa a československé Národní fron­ty a svým rozumem i prací svých rukou obětavě přispíva­jí k jejímu uskutečňováni. Jednání a smýšlení pracují­cích se projevuje v dobrém politickém ovzduší, v prohlu­bování a zdokonalování socia­listické demokracie, v upev­ňování sociálních jistot a ve stále bohatším hmotném i kul­turním životě československé­ho lidu. Uskutečňování sjezdových závěrů, politická i hospodář­ská stabilita země mají vel­ký vliv i na stále rostoucí au­toritu Československa v me­zinárodních vztazích, naše ná­rody i národnosti aktivně pod­porují zahraniční politiku Ko­munistické strany Českoslo­venska a našeho socialistic­kého státu. Při každé příleži­tosti prokazují, že jsou stou­penci myšlenky míru a doro­zumění mezi národy a přispí­vají k prohlubování přátelství a bratrské spolupráce se spo­jeneckými socialistickými ze­měmi, zvláště pak s naším spojencem nejvěrnějším — se Svazem sovětských socialis­tických republik. I naše práce — práce po­slanců v orgánech a ve voleb­ních obvodech — se vyznaču­je věrností politice Komunis­tické strany Československa a Národní fronty a vysokou aktivitou v jejím uskutečňová­ní. V tomto duchu i dnes přistoupíme k urnám, aby­chom pro příští pětileté obdo­bí zvolili představitele společ­ného socialistického státu Čechů a Slováků i ostatních u nás žijících národností.“ Poslanci sněmoven Federál­ního shromáždění se poté vy­(Pokračooání na sír. 2.) PRAHA (CTK) — V tajném hlasování na slavnostní společné schů­zi obou sněmoven Federálního shromáždění CSSR. jež se včera do­poledne konalo na Pražském hradě, poslanci v 11.20 hodin zvolili jednomyslně presidentem CSSR armádního generála L. Svobodu. Na Pražském hradě se včera dopoledne společně sešly na slavnostní schůzi Sněmovna lidu a Sněmovna národů Fede­rálního shromáždění CSSR. Poslanci nejvyššího orgánu státní moci v naší zemi se zde shromáždili, aby zvolili pro pětileté funkční období presidenta CSSR. svoboda Soudruh Ludvík Svoboda při slibu 1973 JSuďte nám pozdraven, soudruhu presidente! Nad Pražským hradem vlaje presidentská vlajka. Poslanci i Federálního shromáždění v souladu s vůlí všeho lidu zvo­lili včera soudruha Ludvíka Svobodu opět presidentem re­publiky. Pro další úspěšný rozvoj naši země má velkou dů­ležitost jednota Čechů a Slováků, všeho lidu, jejich vzájem­ná důvěra. Proto musí mít země presidenta, který je přija­telný oběma národům a má úctu obou. Soudruh Svoboda splňuje tento velký požadavek. V dobách nejtěžších, jakými byly roky fašistické okupace, neprojížděl Slovenskem v sa­­lónním voze, čt v černém autě se zataženými záclonkami, ale v bojovém polním voze, pokryt prachem bojišt, cestou, na níž tekla krev a hořely dědtny. Jako velitel čs. vojáků bojoval po boku Sovětské armády, aby svoboda přišla i do naší země. Má proto lásku a důvěru a osobní přátelství mnoha Slováků. To, že Ludvík Svoboda prošel krvavým potokem nejstraš­­r>ě'Sf z válek, že mu nacisté '^vraždili sedmnáctiletého syna, že viděl padat své druhy, a že tedy ví, jaká cena byla za­placena za svobodu, dává pevnou záruku, že bude i nadále bdělým strážcem věčného přátelství a lásky k lidu Sovět­ského svazu. Byl to projev Jeho vlastenectví, neboí oprav­dová láska k vlasti je a může být založena Jedině na hlu­bokém internacionálním cítěni, třídní solidaritě pracují­cích, kterou ztělesňuje Sovětský svaz. I tím se v životě soudruha Ludvika Svobody naplnila jedna z nejkrásnějších tradic našich národů. Velmi vřelý vztah soudruha presidenta k našemu Severo­moravskému kraji znají tisíce horníků, hutníků, dopraváků, zemědělců, mladá generace... K nezapomenutelným oka­mžikům patří jeho návštěvy mezi pionýry z celé vlasti v Hradci nad Moravicí. Jeho laskavá slova táty, který dove­de pohladit, povzbudit, dodat jistoty v příští dny klidu a míru, štěstí a spokojenosti. Naše komunistická strana si váží díla soudruha Ludvíka Svobody. Je to jen několik málo dnů, kdy jsme vzpomněli čtvrtstoletí od února 1948, připomněli jsme si t jeho podíl jako tehdejšího ministra národní obrany na vítězství pra­cujících. Je známé, že rozhodně odmítl spekulací reakce s armádou a jednoznačně prohlásil, že armáda Jde a půjde vždy s lidem. Také nedávno, když nové vedení strany vedlo boj proti rozvratníkům po krizových letech, soudruh Lud­vík Svoboda jako jeho člen přispěl k vítězství leninských principů socialistické výstavby u nás. Získal si tím velkou autoritu jak v řadách strany, tak i mezi všemi pracujícími. Vliv jeho osobnosti daleko přesahuje hranice naší repub­liky. Soudruh Ludvík Svoboda má hlubokou úctu doslova všech sovětských lidí. Milióny frontových vojáků nezapo­mínají a nezapomenou, že šel spolu s nimi válečným polem rozbíjet fašistické útočníky. Autoritu a vážnost si soudruh Svoboda získal v celém socialistickém světě. S těmito pocity v srdci zdravíme upřímně svého presi­denta. Přejeme mu, stejně jako to říkává on, hodně pev­ného zdraví do dalších let. Plný zdar v nejvyšší státní funk­ci. Necht se k Pražskému hradu po všechna budoucí léta poutají vždy jen hluboké sympatie, přátelství, přirozený respekt a dobrá vůle všech poctivých lidí naší socialistické vlasti. Buďte nám pozdraven, soudruhu presidente! FERDINAND RADVANSKÝ Tak ho znají pracující našeho kraje

Next