Noviny Vnitřního Obchodu, 1971 (XVIII/1-26)

1971-10-27 / No. 22

PROVOLÁNÍ k pracovníkům obchodu v České a Slovenské socialistické republice: K volbám do zastupitelských orgánů Soudružky a soudruzi, pracovnici státního a družstevního obchodul Po XIV. vSjezdu Komunistické strany Československa a k padesátému výro- Cí jejího založení vstupujeme do dal­šího významného období, v němž se uskuteční vodby do zastupitelských or­gánů všech stupňů. Pracovníci obchodu po celá období budování socialismu v naší vlasti vždy prokazovali svoji politickou a spole­čenskou angažovanost. S pocitem odpovědnosti přistupovali k plnění úkolů a poctivou prací vý­znamně přispívali k uspokojování po­třeb a růstu životni úrovně v naší společnosti. Proto rozpracovali závěry a usnese­ní XIV. sjezdu KSC na podmínky prá­ce v obchodě a vytvořili tak předpo­klady k jeho realizaci. Pracovníkům obchodu je vlastní pra­covní iniciativa, která se rozvinula zejména v rámci oslav 50. výročí za­ložení KSC a jejího XIV. sjezdu pod hesly: „Vyšší kvalita práce obchodu — náš dar republice“ a „Každý po so­cialisticky“. Rozvoj této iniciativy přinesl a při­náší velmi cenné pracovní úspěchy ,ve zlepšování práce obchodu v podobě plynulého a stále bohatšího zásobová­ní. Toto úsilí o zkvalitněni práce ob­chodu, která je citlivým regulátorem spokojenosti občanů, jejich mluvčím a obhájcem jejich požadavků vůči výro­bě, je nutno právě v této době dále stupňovat. Proto hlavním našim cílem nadále bude: — zlepšovat úroveň obhluhy; — dodržovat zásady poctivosti při pro­deji a zásady ochrany socialistické­ho vlastnictví. Dnes záleží na každém pracovníkovi v prodejně, ve skladu, v dopravě, v každé provozovně veřejného stravo­vání i v řídících orgánech obchodu všech stupňů, jak svou každodenní poctivou a obětavou prací bude při­spívat k plnění vytyčených cílů. Pracovníci a funkcionáři socialistic­kého obchodu v České i Slovenské socialistické republice, přistupujte ke své práci s plnou odpovědností. ' Učiňte vše, co je ve vašich silách a možnostech pro plynulé a bezporu­chové zásobování a nedopusťte jeho narušování. Funkcionáři Revolučního odborového hnutí, organizujte účast pracujících v rozvoji iniciativy, která je nejlepší a nejosvědčenější formou pro zabezpe­čení kvality práce obchodu. Na zákla­dů přijatých programů aktivizace ROH rozvíjejte politickuorganizáturskuu ideově výchovnou činnost na všech a pracovištích tak, aby odbory v práci dokazovaly, že jsou skutečnou školou komunismu, školou správy a řízeni. Pracovníci státního a družstevního obchodu, každý z vás svou poctivou prací v prodejnách, provozovnách, závodech, ve skladech, či kancelářích dokazuje, že náš socialistický obchod je pevnou součástí našeho socialistic­kého zřízení. Váš postoj, vaše vzorné služby a váš hlas pro kandidáty NF budou nejlep- Ším vyjádřením vašeho socialistického vlastenectví, výrazem přesvědčení, že moudré, cílevědomá politika Komunis­tické strany Československa vyjadřuje tužby a přání všeho našeho lidu žít v socialismu a míru. Účastníci společného plenárního zasedání ÚV COS a ÜV SOZ pracovníků obchodu NOVINY .. vnitrního obchodu • Péče o pracující - součást našeho programu Z projevu místopředsedy OV ČOS Josefa Marka k úkolům v oblasti péče o pracující V celém odvětvi obchodu je třeba pro­hloubit péči o pracující obdobně, jak 0 to v celospolečenském měřítku usiluje naše komunistická strana a vláda. Stěžejním úkolem odborového svazu je péče o ženy, které tvoří v odvětví ob­chodu většinu. Proto 1 program aktivi­zace ŰV ČOS naléhavě požaduje, aby odborové orgány v závodech, podnicích 1 družstvech věnovaly pracovním pod­mínkám žen prvořadou pozornost. Také stav na úseku ochrany a bez­pečnosti práce signalizuje, že jí hospo­dářské vedení a odborové orgány nevě­nují dostatečnou pozornost. V roce 1970 bylo zaznamenáno 12 877 pracovních Úra­zů, tedy o 925 víc než v roce 1969. Te­prve od poloviny letošního roku se jeví částečné zlepšení v práci komisí ochra­ny a bezpečnosti práce při závodních výborech a svých funkcí se aktivně chá­pou 1 volení Inspektoři. Faktorem, který nepříznivě ovlivňuje úrazovost a nemocnost, je vysoký podíl fyzicky namáhavé práce. Na základě po­žadavků odborových organizací byly vládním usnesením stanoveny zásady pro nepřetěžování žen manipulací s těžkými břemeny. Prověrka začátkem letošního roku potvrdila, že řada výrobních resor tů toto usnesení neplní. Vláda proto ulo­žila všem ministrům a vedoucím fede­rálních ústředních orgánů vypracovat ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány do 30. 11. t. r. rozbor současného stavu s uvedením opatření ke zjednání nápravy. I tak zůstane ovšem řada druhů zboží pro svůj charakter nadměrně těžká. Tím vítanější je podobná iniciativa, Jakou projevili například pracující prodejny bytového textilu v Jaroměři zlepšovacím návrhem, který usnadňuje manipulaci s kovralem, snižuje namáhavost práce zhruba o 80 procent a přitom umožňuje předvést zákazníkovi najednou deset dru­hů tohoto zboží. Kladný postoj k řešení otázky váhových limitů zaujalo oborové ředitelství Obchodu ovocem a zeleninou, které zadalo do výroby lehčí přepravky, u dřevěných klecí předepsalo nižší plně­ní a nyní zkoumá možnost výroby pře­pravek z pěnového polysterénu. Kontrola kolektivních smluv ukázala, že plány nápravných opatření bývají si­ce jejich součástí, že jsou však mnohde formální a nedostatečně se kontrolují. Kolektivní smlouvy mají ovšem zahrno­vat i ustanovení týkající se zvyšování kvalifikace, čerpání FK3P, mzdové otáz­ky. Proto je tento dokument tak závažný a jeho sestavování vyžaduje každoročně maximální uvážlivost, tvůrčí koncepční přístup. V kolektivní smlouvě se má na­příklad promítnout 1 snaha zapojit ženy do vyšších odpovědných funkcí s odpo­vídající mzdou, v kolektivní smlouvě se má odrážet 1 systematická, všestranná péče o mladé pracovníky. je prokázáno, že tam, kde se otázkám péče o pracující věnují, kde pro ně při­pravuj! slušně vybavená pracoviště, kva­litní závodní stravování, dobrou rekre­aci, pro matky s dětmi pak odpovídající provoz v dětských zařízeních a pro mla­dé rodiny pomoc v bytové otázce, tam pracovníci neodcházejí. Vědom si závažnosti této otázky, uči­nil OV ČOS zásadní krok: projednal s mi­nistrem obchodu a ČSSD vypracování koncepce komplexní péčo o pracující do roku 1975. Kolegium ministra pak uložilo všem generálním ředitelům a ředitelům přímo řízených podniků zajistit rozpra­cování této koncepce ve vlastním oboru jako součást pětiletého plánu a projed­nat ji s OV ČOS pracovníků obchodu. Týž úkol uložilo představenstvo ČSSD všem organizacím spotřebního družstev­nictví. Aktivizace a volby - úkol dne Z projevu ministra obchodu ČSR Štěpána Horníka k úkolům páté pětiletky Za politický úkol číslo jedna, který je současně poslední etapou konsolidačního procesu a jakousi obecnou politickou maturitou, považujeme přípravu voleb do zastupitelských sborů všech stupňů. Plně ní bezprostředních úkolů vnitřního obcho­du i úkolu pětiletého plánu je tedy nut­no pojín-f . jako volební program, jehož plněním socialistický obchod chce a mu­sí přispět k dosažení celkových cílů naší společnosti, jak o nich hovoří závěry XIV. sjezdu KSČ. Zdaleka to však nezna­mená, že vystupňovaná péče o zásobová­ní obyvatelstva by měla být • předmětem pozornosti pouze do voleb. Právě na­opak: občany projevená důvěra v politic­ký systém í hospodářskou politiku strany a státu při volbách nezbytně vyžaduje, aby zvyšování úrovně práce obchodu by­lo trvalým cílem. Pracovníci .obchodu znají závěry XIV. sjezdu a zářijového pléna ÚV KSČ, po­drobně se obeznámili s koncepčními záměry ministerstva a mají tedy potřeb­ná vodítka pro plánovitou současnou a perspektivní činnost. V další části svého projevu soudruh ministr zrekapituloval úspěšný vývoj zá­kladních odvětví národního hospodářství v letošním roce. Po bok průmyslu, stavebnictví a země­dělství se svými výsledky Čestně řadí i vnitrní obchod. Po období nákupní zdr­ženlivosti začátkem roku a jistém zreál­nění plánovaných úkolů v maloobchod­ním obratu, zejména dík uplatnění ak­tivní obchodní politiky a zrychlení tem­pa růstu příjmů obyvatelstva je vývoj vnitřního trhu i maloobchodního obratu od II. čtvrtletí natolik příznivý, že se vyrovnaly i schodky v plnění plánu z prvních letošních měsíců. Upravený plán maloobclindníhu obratu v hlavních obchodních systémech v ČSSR byl do konce září splněn na 100,7 °/o při indexu 104,0 oproti celoročnímu plánovanému in­dexu 104,3. I s ohledem na pokračující vývoj národního hospodářství, příznivé vnitropolitické klima a celkové možnosti nabídky je odůvodněný předpoklad, že plánovaný maloobchodní obrat na letošní rok a tím úkol prvního roku páté pěti­letky v oblasti osobní spotřeby bude splněn. Rovněž v oblasti cenového vývoje na vnitřním trhu se plní základní poli­­ticko-hospodářská linie ve stabilitě cen směřující k posilování sociálních jistot pracujících. Poprvé od počátku šedesá­tých let došlo letos v prvním pololetí k poklesu indexu průměrných cen zboží na 99,5 b. ve srovnání s prvním polole­tím 1970. V tomto poklesu Indexu se příznivě odráží vedle snížení nominál­ních cen též snaha zásobit trh dostateč­ným množstvím základních druhů zboží v nižších cenových polohách. Při rozboru přetrvávajících nedostatků poukázal ministr Horník zejména na ob­last nabídky zboží. Přes soustředěnou snahu obchodu i výroby trvají nadále nedostatky v druhovosti, kvalitě i v tech­nické úrovni průmyslového zboží. Řešení — počítaje v to inovací sortimentu — si vyžádá spojení sil a vystupňování úsilí 1 v následujících letech pětiletky, bě­hem níž má maloobchodní obrat v celé republice vzrůst o 28,4 °/o. Rozhodujícími faktory pro splnění náročných úkolů pě­tiletky jsou materiálně technická základ­na a lidé pracující v obchodě. Investič­ní výstavba v tomto odvětví nebyla v mi­nulosti vždy doceňována a ani pětiletka nevyřeší vše. Investice budou soustřeďo­vány na budování zejména obchodních domů, nákupních středisek, velkoprode­jen, skladových základen apod., na což má být v globále ve všech systémech celé ČSSR vynaloženo 12,4 miliardy Kčs, nepočítaje v to investiční náklady na občanskou vybavenost v sídlištích. Napjatost bilance pracovních sil klade v následujících letech značné nároky i na obchod, kde pro nemožnost dosá­hnout odpovídající zaměstnanosti bude možno zvýšený výkon krýt růstem pra­covníků v ČSR jen z jedné třetiny, v SSR asi z 60 procent. Tím víc záleží na uplat­nění komplexní socialistické racionali­zace. Vynakládání mzdových prostředků bu­de regulováno v závislosti na výkonu; průměrná mzda má růst rychleji než celkový výkon tak, aby na konci pětilet­ky dosáhla zhruba 94 ,J/e průměrné mzdy v národním hospodářství a byla tak po zásluze oceněna odpovědná, náročná prá­ce v obchodě. Z úkolů pro nejbližší období položil ministr Horník důraz zejména na odpo­vědný přistup k tvorbě a naplňován! plá­nu roku 1972, kdy má v ČSSR maloob­chodní obrat vzrůst o 5,4 % — z tojo v ČSR o 4,8 % — k největšímu přírůstku má dojít ve spotřebních družstvech. Soudruh ministr zejména vyzvedl nut­nost citlivě vynakládat živou práci v ob­chodě, promyšleně ji řídit a usilovat o je­jí novou kvalitu. Zde se co nejúžejl stý­kají úkoly hospodářských orgánů a od­borových i mládežnických orgar.iz.aci. Promyšlená kádrová práce, stabilita »ád­­rů, vytváření kádrových rezerv dává podnikům perspektivu a současně záruku, že na všech úsecích bude plněna základ­ní linie strany. étŽMKTIVNĚJI V ODBORÁŘSKÉ PRÁCI Za vyšší úroveň odborové výchovy Jedním z úkolů programu aktivizace odborového svazu pracovníků obchodu je zřízení středisek odborové výchovy, jen odborné a politicky vzdělaní lidé 8 roz­hledem mohou úspěšně plnit úkoly vyplývající z jejich funkcí. Většina středisek již zahájila činnost. Jejich vedoucí se 13. října sešli v Praze na aktivu, kde načerpali řadu poznatků pro svoji práci a vzájemně si vyměnili zku­šenosti. Obecně o úkolech politickovýcliovné práce a zásadách, jimiž se řídí výchova funkcionářského aktivu, hovořil vedoucí výchovy na ÚV ČOS s. Maúaska. Vedoucí politickoorganizačního oddělení ÚV ČOS dr. Petrák probral konkrétní úkoly odbo­rové výchovy před VIII. všeudborovým sjezdem, jednou z forem jejího zabezpečo­vání jsou právě střediska budovaná v závodech, podnicích nebo při OVOS s cílem plánovitě, systematicky školit funkcionáře ze základních organizací, úsekových vý­borů a komisí. Jsou možné různé kombinace, podílnictví či specializace jednotlivých středisek. V zásadě je vždy nutno postupovat ve spolupráci s OVOS a po dohodě s OOR. Podrobně dr. Petrák hovořil k metodice práce středisek, plánům práce, tématům i k výběru a výchově lektorů. Důraz kladl na jejich názorovou vyhraněnost, odda­nost socialismu, zběhlost v přednášené problematice i zvládnutí základních pravi­del vystoupení před kolektivem — správnou výslovnost, umění upoutat pozornost, vynalézavost v užívání názorných pomůcek. Plán práce má mít středisko zpracován na celý běh školení předem a průběžně jej vzhledem k aktuálním politickým a eko­nomickým otázkám doplňovat. Činnost středisek je sice zaměřena především na funkcionáře — ovšem nikoliv výhradně na ně. Je účelné školení rozšířit i na další členy ROH, zejména z řad mladých lidí, s nimiž se do funkcí počítá. V diskusi účastníci aktivu kladně hodnotili metodickou pomoc při prvních kro­cích středisek odborové výchovy, vítali i skutečnost, že při jeflch budování se vy­chází ze specifických místních potřeb a podmínek, nikoliv ze závazné šablony. Ně­kolik dotazů se týkalo financování středisek, refundací apod. Základní předností středisek odborové výchovy před dosud užívanými výchovnými formami je ucelenost obsahové náplně, plánovitost a skloubení jednotlivých témat. Seriózní vyškolení svazového odborového aktivu je nezbytné vzhledem k náročným úkolům, které stojí před odborovými svazy v nastávajícím období. —S— Všem zlepšovatelům v obchodě! V první polovině října se konal v Bra­tislavě aktiv zlepšovatelů z obchodních domů Prior, na němž zlepšovatelé zhod­notili svou dosavadní činnost a vytýčili hlavní směry rozvoje do budoucna. Na závěr přijali prohlášení, v němž se kro­mě jiného praví: „My, účastníci 2. aktivu zlepšovatelů z obchodních domů Prior, uděláme na úseku rozvoje obchodních domů všecko pru to, aby naši občané byli s naší prací spokojeni, dáme svoje schopnosti a zkušenosti ve prospěch úspěšné rea­lizace úkolů vytyčených XIV. sjezdem. K tomuto pracovnímu úsilí vyzýváme všechny zlepšovatele a pracovníky ne­jen v rámci obchodních domů Prior, ale v rámci celého resortu obchodu.“ Bratislavský aktiv zlepšovatelů z OD Prior nesporně přispěje k aktivizaci ce­lého zlepšovatelského hnutí v našem ob­chodě. CESTII SLÍVA PRŮKOPNÍKŮM SOCIALISTICKÉ PRÄCE °> » ^>^>»»< «€<€<€ <€<<<■ Ministr obchodu Štěpán Horník a předsedkyně 0V COS pracovníků obchodu ing. Věra Koutníková odevzdali u příležitosti říjnových oslav na slavnostním aktivu v Praze dne 26. října 1971 v hotelu International nejúspěšnějším pracovníkům obchodu re­sortní vyznamenání. Odznak Vzorný pracovník obchodu byl propůjčen 176 pracovníkům státního obcho­du, kteří se svou dlouholetou činností ve vnitřním obchodě zasloužili o výstavbu socialistického obchodu, mají zásluhy na rozvoji mechanizace a zlepšování organi­zace práce, jsou propagátory pokrokových metod práce, svou obětavou a úspěšnou činností jsou příkladem pro ostatní pracovníky obchodu, mimořádnou péči věnují výchově učňovského dorostu, jsou aktivními zlepšuvateli, propagátory socialistického soutěžení a jsou politicky, odborově a veřejně činní. Titul Mistr kuchař byl propůjčen 14 pracovníkům veřejného stravování, kteří používají při výrobě jídel správných výrobních postupů a podílejí se iniciativně na nových recepturách, uplatňují zásady správné výživy, pod jejich vedením se trvale dosahuje výtečné jakosti jídel, jsou činní jako instruktoři při výchově učňovského dorostu, přednášejí technologii výroby jídel, uplatňují nové organizační, ekonomické a technologické pracovní metody, zobecňují své znalosti a zkušeností v odborných časopisech a publikacích, působí aktivně v poradních sborech kuchařů a aktivně se podílejí na politické nebo veřejné činnosti. VZORNÝ PRACOVNÍK OBCHODU Emilie Abrhámová, vedoucí úseku v podniku Potraviny Středočeský kraj, Miroslav Adamec, šéfkuchař v provo­zovně Jihočeské pohostinství, RJ v Praze 1, Jan Bajer, účtující číšník, Restaurace Strakonice, Zdenka Benedová, vedoucí oddělení evidence, Velkoobchod obuví Gottwaldov, František Bezchleba, kvalitář kožešin, Oděvy Praha, Jan Božek, ve­doucí inspektor, RJ Přerov, Adolf Bran­­covský, vedoucí závodu RJ Třebíč, Jar­mila Brožová, zbožíznalec, Potraviny Ústí nad Labem, Pavla Brožová, provozní mistrová, Balírny obchodu Praha, Draho­míra Bůčková, vedoucí směny, Potraviny Ostrava, Bernard Crha, ředitel základní vnitropodnikové jednotky, RJ Brno 1, Jiřina Černá, vedoucí prodejny cukrovi­nek, Potraviny Plzeň, Ludmila Černá, ve­doucí odbytového skladu, Zelenina Gott­waldov, Jaroslav Černý, zástupce vedou­cího bufetu, RJ Rakovník, Emil Datel, vedoucí závodu Babeta-Grill, RJ Praha 3, Marie Davídková, vedoucí závodu, RJ Přeštice, Josef Dittrich, inspektor prode-jen. Drobné zboží České Budějovice, Václav Dobšíček, vedoucí oddělení vše­obecné účtárny, Domácí potřeby Praha, Jaroslav Doležal, ředitel podniku Obuv České Budějovice, Helena Drozdová, ve­doucí učňovského střediska, Restaurace Frýdlant nad Ostravicí, František Dušek, vedoucí směny, Potraviny Plzeň, Adolf Dvořák, vedoucí oddělení plánování, Potraviny České Budějovice, Vlasta Ere­­miášová, vedoucí učňovského střediska, Potraviny České Budějovice. Jan Forman, ekonomický náměstek, Textil Brno, Věra Fritzová, vedoucí pro­dejny, Textil Plzeň, Ladislav Futera, vý­robní technolog, Restaurace Jablonec nad Nisou, Zdena Grabovská, vedoucí stře­diska RJ Přerov, Marie Hájková, ve­doucí prodejny, Domácí potřeby Středo­český kraj, Květoslava Halasová, vedou­cí oddělení péče o pracující v oblastním závodě Klenoty Brno, Milada Haluzová, vedoucí skladu metr. zboží, Textil Brno, Jaromír Handlíř, vedoucí závodu U nádra­ží, RJ Třebíč, Květoslav Hanuš, ředitel základní vnitropodnikové jednotky, RJ Brno 1, Jindra Havelková, vedoucí skla­du kožešin, Oděvy Brno, Josef Helma, ředitel závodu, Domácí potřeby Brno, Jarmila Hirscnová, vedoucí odděl, práce a mzdy, RJ Třebíč, Milada Hladká, samo­statná odborná referentka, RJ Brno 1, Josef Hlaváček, vedoucí teplé kuchyně, Pražské restaurace, Františka Hlaváčko­vá, vedoucí prodejny, Potraviny Plzeň, Václav Hledík, ved. prodejny Oděvy Brno, Marie Homolová, vedoucí závodu Lidová jídelna, RJ Olomouc, Josef Honskus, ve­doucí technického oddělení, Potraviny Hradec Králové, Alois Horák, vedoucí oddělení péče o pracující, Potraviny Ostrava, Leo Horák, řidič Uhelné sklady Nový Jičín, Anna Horáková, samostatný expedient ve velkoobchodním skladě, Potraviny Ústí nad Labem, Jiří Hořejšek, vedoucí oddělení obchodní a cenové poli­tiky, Restaurace Cheb, Antonie Houdová, zástupce vedoucího hotelu Koruna, RJ v Praze 1, Rudolf Hron, vedoucí ceno­vého oddělení na generálním ředitelství Potravinářského obchodu Praha, Bohumil Hrouda, odborný referent pro výzkum trhu, Drobné zboží České Budějovice, Miloš Hruška, vedoucí odboru kontroly a revize na generálním ředitelství Ob­chodu ovocem a zeleninou, Praha, Adolf Hubatý, ředitel velkoobchodního závodu, Domácí potřeby Středočeský kraj, Josef Hušek, vedoucí zásobovacího úseku, Drobné zboží Liberec, Miloslav Chalupa, vedoucí prodejny, Zelenina Praha. Miroslav Jasiok, vedoucí provoznětech­­nického úseku, Potraviny Ostrava, Anna Jenišová, vedoucí dietní jídelny a kavár­ny Corso, RJ Plzeň, Josefa Ježková, proda­vačka, Pramen Praha, Evžen Juchelka, ředitel závodu v Novém Bohumíně, Ba­lírny obchodu Praha, František Juna, hlavní ekonom, Oděvy Ústí nad Labem, František Junek, vedoují prodejny, Dro­gerie Hradec Králové, Věra Jurčáková, vedoucí směny v hotelu Jelen, Restau­race Karviná, František Kameníček, hlav­ní ekonom, Drogerie Olomouc, Josef Kanda, pracovník odboru obchodu a ces­tovního ruchu ONV v Karlových Varech, Ladislav Karlík, vedoucí prodejny, Potra­viny Plzeň, Josef Kekrt, vedoucí oddělení podnikové kontroly, Potraviny Plzeň, Alžběta Kočvarová, hospodyně v Nádraž­ní restauraci, RJ České Budějovice, Fran­tišek Kolář, obchodní náměstek ve velko­obchodním závodě, Domácí potřeby Par­dubice, Jaromír Koliáš, vedoucí provozně technického úseku, RJ Praha 1, Jiřina Kopicová, vedoucí prodejny, Domácí po­třeby Ústí nad Labem, Vladimír Kopřiva, vedoucí centralizované výrobny, RJ Tře­bíč, Karel Korbel, vedoucí prodejny, Po­­traviny Středočeský kraj, František Kos, vedoucí prodejny Drogerie Praha, Václav Kosán, hlavní dispečer Technickoopravá­­renského závodu. Potraviny Praha, Fran­tišek Kostrhun, ředitel obchodní skupiny průmyslového zboží, Imex, Praha, Marie Kotěšovcová, mistr odborného výcviku, Restaurace Ústí nad Labem, Milena Ko­­therová, vedoucí závodu Slovanka, Res­taurace Teplice, Karel Kozák, vedoucí výrobny—pečivárny, RJ České Budějo­vice, Vlastimil Král, vrchní číšník v ho­telu Alcron, Interhotel Praha, Marie Krá­ličkovi, vedoucí prodejny, Zelenina Brno, Stanislav Kratochvíl, vedoucí prodejny, Drobné zboží Středočeský kraj, Emílie Krausová, kuchařka, RJ v Praze 1, Jaro­mír Krejčí, vedoucí oddělení práce a mzdy, Restaurace Ústí nad Labem, Fran­tišek Krob, instruktor odborného výcviku učňů, RJ Rakovník, Antonín Krůl, ředi­tel závodu, Potraviny Brno, Drahomír Kuchař, vedoucí prodejny, Oděvy Olo­mouc, Václav Kuneš, ředitel podniku Res­taurace a jídelny Plzeň-město. Marie Lanková, pracovnice ekonomic­kého úseku, Interhotel Brno, Miloslav dokončení na str. 3

Next